Em@ilové noviny
č.13/2024
30.8.2024
30.8.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. BALÍČEK MZDOVÝM ÚČETNÍM
Od roku 2024 nastaly změny v oblasti mezd, pracovního práva, pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí. Jak se projevily v praxi uvedené změny zákonů a jak je správně řešit?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, presonalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. DÚVaP 7-8/2024 – Problémy mzdové účetní – příspěvek
/A5, cca str. 192/
2. PaM 8/2024 – Uplatnění minimální a průměrné mzdy v údajích zaměstnance v roce 2024 - příspěvek
/A4, str. 80/
3. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, Zákon o kolektivním vyjednávání … - úplná znění zákonů
/A5, str. 784/
4. Aktualizace III/2 – Zákon o sociálních službách, Zákon o nemocenském pojištění - úplná znění zákonů
/A5, str. 152/
5. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace
/A5, str. 544/
|
Cena balíčku je 1506 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 753 Kč. Ušetříte 753 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
|
2. STAVEBNÍ ZÁKON PO NOVELE
Státní fond podpory investic na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) financovanou z Nástroje pro oživení a odolnost by se měl stát stabilním nástrojem pro podporu investic formou návratné i nenávratné podpory státu, případně poskytovat garance (záruky za úvěry). Z důvodu přehlednosti jsou při zachování stejného rozsahu upraveny aktivity týkající se podpor v oblasti rozvoje bydlení, veřejné infrastruktury a služeb, regionálního rozvoje, revitalizace území, cestovního ruchu, územního plánování, architektury a urbanismu. Jaké změny přinesla novela stavebního zákona? Jaké změny přinášejí nové vyhlášky související se stavebním zákonem?
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, majitelům staveb, pracovníkům veřejné správy, obcím, živnostníkům, daňovým poradcům, stavebníkům, pronajimatelům staveb, auditorům, ekonomům …
1. Poradce 2/2025 – Novela stavebního zákona a související nové vyhlášky k stavebnímu zákonu – příspěvek
/A5, cca str. 248/
2. DÚVaP 9-10/2024 – DPH ve stavebnictví - příspěvek
/A5, cca str. 192/
3. Aktualizace IV/1 – Stavební zákon – úplné znění zákona
/A5, str. 96/
4. DÚVaP 3-4/2024 – Právo stavby a věcná břemena - příspěvek
/A5, str. 208/
|
Cena balíčku je 1179 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 707 Kč. Ušetříte 472 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
3. ZAMĚSTNÁVÁNÍ PO NOVELE
Oblast právních vztahů, které vznikají na úseku trhu práce, je upravena zejména zákonem o zaměstnanosti. Zákon dále řeší zprostředkování zaměstnání agenturami práce, zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zaměstnanců ze zahraničí i aktivní politiku zaměstnanosti. Jaké změny nastaly po nejnovějších novelách zákona o zaměstnanosti a jak se promítly do praxe?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. Poradce 1/2025 – Zákon o zaměstnanosti po novele s komentářem – komentář
/A5, cca str. 240/
2. Aktualizace III/1 – Zákon o důchodovém pojištění – úplné znění zákona
/A5, str. 64/
3. 1000 řešení 5-6/2024 – Letní brigády a sezónní zaměstnávání – praktické příklady
/A5, str. 128/
|
Cena balíčku je 549 Kč Cena balíčku s 10 % slevou je 494 Kč. Ušetříte 55 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. BALÍČEK DAŇOVÉ VÝDAJE 2024
O výdaji hovoříme jako o daňovém výdaji tehdy, pokud má daňovou účinnost (uznatelnost), a proto může snížit základ daně z příjmů. Mnoho změn do podnikatelského prostředí přinesl tzv. konsolidační balíček. Tímto změnám se věnuje i publikace Daňové a nedaňové výdaje pro rok 2024. Naleznete v ní abecedně seřazené daňové a nedaňové výdaje s mnoha příklady z praxe. Každý pojem je rozebrán dle zákona o daních z příjmů, účetnictví, DPH a z právního hlediska. Jak správně postupovat při posuzování daňových a nedaňových výdajů?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 544/
2. Souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace /A5, str. 384/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 449/
4. DÚVaP 1-2/2024 – Odpisy majetku – účetně a daňové – příspěvek /A5, str. 192/
|
Cena balíčku je 1804 Kč. Cena balíčku s 45 % slevou je 993 Kč. Ušetříte 811 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
ZÁKONÍK PRÁCE - NOVELA
Dne 31. července 2024 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jde o další novelu zákoníku práce, pro zajímavost o sedmdesátou. Tato novela nabyla účinnosti hned následující den po zveřejnění, tedy 1. srpna 2024 s výjimkou čtyř změn v zákoníku práce a novely zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, které nabudou účinnosti 1. ledna 2025.
Spolu se zákoníkem práce bylo novelizováno ještě jedenáct zákonů:
- zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání,
- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu,
- zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
- zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
- zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů,
- zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,
- zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta,
- zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních),
- zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
- zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce,
- zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě.
Novela je rozsáhlá, obsahuje celkem 40 změnových bodů a přináší významné změny, zejména na úseku minimální mzdy, resp. právní úpravy mzdy vůbec. Novela provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.
Zásadní navrhovanou změnou je zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy do českého právního řádu, zákoník práce bude stanovovat pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy. Minimální mzda bude výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok publikované Ministerstvem financí. Koeficient bude představovat cílenou relaci minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce, při jeho stanovování musí vláda vycházet ze zákonem stanovených základních povinných kritérií přiměřenosti minimální mzdy (kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj) a jeho výši před schválením konzultovat se sociálními partnery prostřednictvím Rady hospodářské a sociální dohody. Minimální mzdu pro příslušný kalendářní rok bude vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku.
1. Kolektivní vyjednávání
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii zakotvuje v článku 4 podporu kolektivního vyjednávání, a to konkrétně tak, že členské státy mají posílit účast sociálních partnerů v kolektivním vyjednávání o stanovování mezd, zejména na odvětvové nebo meziodvětvové úrovni.
Změny zákoníku práce a zákona o kolektivním vyjednávání mají de facto transponovat uvedenou směrnici (její článek 4) do našeho právního řádu. Jedná se zejména o změnu ustanovení § 24 ZP (které se věnuje problematice tzv. plurality odborových organizací působících u zaměstnavatele v souvislosti s jednáním o uzavření kolektivní smlouvy), změnou ustanovení § 27 ZP (které aktuálně řeší pouze konkurenci kolektivní smlouvy vyššího stupně) s podnikovými kolektivními smlouvami, a to v důsledku změny spočívající ve zrušení stávajícího ustanovení § 7a písm. e) zákona o kolektivním vyjednávání, a změny § 7a písm. a) a) a e) zákona (kde došlo k omezení výjimek z působnosti rozšířené kolektivní smlouvy vyššího stupně a tedy k většímu rozsahu působnosti rozšířené kolektivní smlouvy vyššího stupně na více zaměstnavatelů).
Podpora kolektivního vyjednávání ve smyslu dosažení cílů stanovených ve výše uvedené směrnici je realizována i změnou ustanovení § 320a ZP. Příspěvek poskytovaný sociálním partnerům na základě § 320a ZP na podporu vzájemných jednání na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových a sociálních podmínek je rozšířen i na jednání na úrovni odvětvové. Cílem podpory kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni je zvýšení míry pokrytí kolektivních smluv vyššího stupně.
Nově znění ustanovení § 24 odst. 2 ZP upravuje postup při uzavírání kolektivních smluv za situace, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací. Je zakotvena tzv. zásada povinné shody na jedné straně stolu, kdy zaměstnavatel musí o uzavření kolektivní smlouvy jednat se všemi odborovými organizacemi a žádnou z nich neznevýhodňovat, tedy se zněním výsledné kolektivní smlouvy musí souhlasit všechny odborové organizace působící u zaměstnavatele.
Stávající úprava vychází z nálezu Ústavního soudu publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 116/2008, jež mimo jiné s odkazem na čl. 27 Listiny konstatuje, že „Z principu svobody odborového sdružování plyne i rovnost odborových organizací tak, že žádná odborová organizace působící u zaměstnavatele nesmí být zvýhodňována před ostatními, a to ani vzhledem k tomu, jaké zaměstnance sdružuje, ani se zřetelem k počtu svých členů.“
Negativním efektem zásady povinné shody na jedné straně stolu je skutečnost, že kterákoliv, byť sebemenší a sebeméně reprezentativní odborová organizace může kolektivní vyjednávání zablokovat.
Nová právní úprava tedy odstraňuje rizika zablokování kolektivního vyjednávání zcela nereprezentativními odborovými organizacemi v zájmu rozšíření kolektivního vyjednávání na podnikové úrovni. Je však třeba konstatovat, že v tomto ohledu novela nerespektuje závěry Ústavního soudu.
Podle nové právní úpravy platí, že pokud není dosaženo shody na jedné straně stolu během 30 dnů od zahájení vzájemných jednání odborových organizací, je zaměstnavatel oprávněn spustit legislativním návrhem nově zaváděný mechanismus, kterým bude vybrána nejreprezentativnější odborová organizace nebo více odborových organizací. Proces výběru nejreprezentativnější odborové organizace nebo více odborových organizací může zahájit zaměstnavatel tak, že písemně oznámí zaměstnancům, se kterou odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi hodlá uzavřít kolektivní smlouvu. Od data tohoto oznámení běží třicetidenní lhůta. Pokud uplyne třicetidenní lhůta od oznámení zaměstnavatele a nadpoloviční většina zaměstnanců v pracovním poměru nevyjádří svůj nesouhlas, může zaměstnavatel uzavřít kolektivní smlouvu s nejreprezentativnější odborovou organizací, nebo více odborovými organizacemi, které byly uvedeny v oznámení. Aby k tomu mohlo dojít, musí být tedy splněny všechny podmínky uvedené v § 24 odst. 3 písm. a) až c) ZP kumulativně.
Pokud nadpoloviční většina zaměstnanců v pracovním poměru vysloví ve lhůtě 30 dnů od oznámení zaměstnavatele nesouhlas (veto), je pro zaměstnavatele závazný.
Dále dochází k novele ustanovení § 27 ZP, podle kterého dosud platilo, že kolektivní smlouva vyššího stupně, jejíž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele v určitém odvětví, není na základě výjimek podle § 7a zákona o kolektivním vyjednávání závazná pro zaměstnavatele v daném odvětví, pro které je závazná jiná kolektivní smlouva vyššího stupně. Nová právní úprava omezuje tuto výjimku. V případě, kdy ujednání kolektivní smlouvy vyššího stupně upraví práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně, jejíž závaznost byla rozšířena, nebude se k nim přihlížet.
2. Pracovní doba
V části čtvrté zákoníku práce nazvané „Pracovní doba a doba odpočinku“ dochází celkem ke čtyřem změnám.
V ustanovení § 83 ZP se doplňuje druhý odstavec, který kogentně stanoví, že za podmínek uvedených v § 83a ZP nesmí délka směny přesáhnout 24 hodin. Ustanovení § 83a ZP upravuje od 1. 1. 2024 (bylo do zákoníku práce zavedeno novelou č. 413/2023 Sb.) rozvrhování pracovní doby zákonem stanovenému okruhu zaměstnanců pracujících ve zdravotnictví. Praxe ukázala, že z důvodu kontinuity zajištění zdravotnických služeb se zaměstnavatelé ve zdravotnictví uchylují k faktickému rozvrhování práce přesčas spolu s běžnou směnou, což je v rozporu se základní koncepcí právního institutu práce přesčas, neboť práce přesčas má být prací výjimečnou a nahodilou a nelze ji tak předem zaměstnanci naplánovat.
Nová právní úprava proto umožňuje zaměstnavatelům předem rozvrhnout zaměstnancům ve zdravotnictví pracovní dobu do směn v délce až 24 hodin.
V samotném ustanovení § 83a ZP zjednodušeně řečeno o pracovní době ve zdravotnictví se ruší možnost jednostranného ukončení dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o výkonu práce až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích, a to v prvních 12 týdnech po sjednání uvedené dohody. Z hlediska zajištění zdravotnických služeb v nepřetržitém provozu zaměstnavatele ve zdravotnictví byla tato možnost za první 3 měsíce její účinnosti zaměstnavateli shledána jako velmi omezující a vystavující zaměstnavatele značné nejistotě ve formě okamžitého zrušení dohody o realizaci delší pracovní doby ze strany zaměstnance, aniž by měl pro tyto časové úseky zajištěno jiné personální pokrytí, jimiž by výpadek nahradil.
Velkou pozornost veřejnosti asi zaujme nové ustanovení § 87a ZP nazvané „Rozvržení pracovní doby zaměstnancem“, které ovšem nabude účinnosti až 1. ledna 2025. Toto ustanovení má umožnit zaměstnavatelům uzavřít se zaměstnanci písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu.
Z praxe známe, že zákoník práce upravuje možnost tzv. pružného rozvržení pracovní doby. Při pružném rozvržení pracovní doby však musí zaměstnavatel stanovit tzv. základní a volitelnou pracovní dobu, kdy v základní pracovní době musí být zaměstnanec na pracovišti. V tomto případě bude de facto zaměstnanci stanovena pouze volitelná pracovní doba. Předkladatelé vycházeli z potřeb praxe, kdy např. u uklízeček zaměstnavatel předem ví, že uklízí pracoviště pravidelně 2 hodiny denně v době od 16 hodin (kdy končí směna zaměstnancům) do 22 hodin (kdy se uzavírá budova) a nezáleží mu na tom, zda uklízečka svoji práci provede od 16 do 18 hodin nebo od 20 do 22 hodin.
Dále bude v praxi pravděpodobně dohoda uzavírána v případech, kdy zaměstnavatel potřebuje určitou práci dokončit v určitém termínu (např. zpracovat určitý posudek nebo přeložit určitý dokument z cizího jazyka) a nezáleží mu na tom, od kdy do kdy bude zaměstnanec konkrétně pracovat. Nebude se tedy jednat o možnost, která by byla v praxi zaváděna nějak masivně, neboť zaměstnavatel musí mít především jistotu, že zaměstnanec je spolehlivý a že práci vykoná odpovědně a že dodrží stanovenou pracovní dobu.
Zdá se, že institut této dohody o rozvržení pracovní doby zaměstnancem bude v praxi využívaný především u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodě o provedení práce a dohodě o pracovní činnosti) v kombinaci s prací na dálku (tzv. homeworkingem). Víme totiž, že až do 30. 9. 2023 zákoník práce stanovil, že v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Dohody tak zaměstnavatelům i zaměstnancům umožňovaly konat práci dle dohody se zaměstnavatelem a současně flexibilně měnit pracovní dobu podle potřeb zaměstnavatele. Loňská novela zákoníku práce v souvislosti s transpozicí směrnice TPWC o předvídatelných pracovních podmínkách však výslovně stanovila, že i při výkonu práce na základě některé z dohod je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu do směn a s tímto rozvrhem seznámit zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny, nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena.
Podle nové právní úpravy bude možno dohodnout se zaměstnancem, že si pracovní dobu bude rozvrhovat sám.
V neposlední řadě došlo k úpravě ustanovení § 92 ZP. Toto ustanovení (zavedené do zákoníku práce spolu s § 83a ZP s účinností 1. 1. 2024) umožnilo u zaměstnanců ve zdravotnictví vymezených v § 83a ZP odložit poskytnutí nepřetržitého odpočinku v týdnu až o 3 týdny, kdy jim nemusí být poskytován ani minimální nepřetržitý odpočinek v týdnu podle § 92 odst. 4 ZP v rozsahu alespoň 24 hodin po sobě jdoucích.
Znamená to, že zaměstnavatel zaměstnancům poskytuje pouze nepřetržitý denní odpočinek během konkrétního týdne, přičemž v rámci vyrovnávacího období 4 týdnů je nutné poskytnout nepřetržitý odpočinek v týdnu alespoň v celkové délce 140 hodin. Tato právní úprava byla původně zamýšlena jen jako provizorní (tj. na období 1. 1. 2024 – 30. 6. 2024) do doby, než zdravotnická zařízení se přizpůsobí nové právní úpravě v zákoníku práce, když měla zároveň zajišťovat dostatečný časový prostor pro přípravu, přijetí a implementaci systémových změn v organizaci práce ve zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že se však v praxi osvědčila, byla uvedená výjimka z poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu v zákoníku práce zavedena obecně, a to bez časového omezení její účinnosti.
3. Minimální mzda
Zásadní změnu doznalo ustanovení § 111 ZP o minimální mzdě. Víme z praxe, že v minulosti se v závislosti na různých představách o úrovni minimální mzdy a z toho vyplývajících cílech přístupy ke zvyšování minimální mzdy velmi výrazně měnily. To bylo umožněno i právní úpravou danou zákoníkem práce, která nestanovila konkrétní pravidla pro zvyšování minimální mzdy. Střídala se tak období s nedostatečným nebo nízkým nárůstem minimální mzdy s obdobími jejího vyššího růstu. Vývoj minimální mzdy byl velmi obtížně předvídatelný a byl příčinou opakujících se rozporů mezi sociálními partnery. Z těch všech důvodů přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí k radikálnímu řešení.
Nová úprava zároveň transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. V souladu se směrnicí musí být v členských státech EU zajištěna přiměřená minimální mzda, která uspokojí potřeby pracovníků a jejich rodin s přihlédnutím k vnitrostátním hospodářským a sociálním podmínkám, přičemž však musí být zachován přístup k zaměstnání a motivace hledat si práci. Musí být zamezeno chudobě pracujících. Směrnice má tedy zlepšit pracovní podmínky zajištěním přístupu pracovníků v EU k přiměřeným zákonným minimálním mzdám, pokud existují, nebo mzdám stanoveným kolektivními smlouvami, aby jim byl umožněn důstojný život bez ohledu na to, kde pracují.
V úvodu ustanovení § 111 ZP se přebírá dosavadní právní úprava. Obecně platí, že minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručené mzdy. Přebírá se rovněž úprava výčtu složek mzdy nebo odměny z dohody, které se nezapočítávají do mzdy a odměny z dohody pro posouzení s minimální mzdou za účelem poskytování doplatku ke mzdě nebo odměně z dohody podle § 111 odst. 2 ZP, ve znění podle tohoto zákona. Oproti minulé právní úpravě je vypuštěna zmínka o doplatku k platu do výše minimální mzdy, tato úprava je nadbytečná, jelikož zaměstnanci odměňovaní platem jsou proti nepřiměřeně nízké odměně za práci vždy chráněni zaručeným platem podle § 112 ZP.
V odstavci 2 § 111 ZP zachovává nová právní úprava minimální mzdy stávající princip doplatku ke mzdě nebo odměně z dohody, pokud ta nedosáhne minimální mzdy.
V odstavci 3 § 111 ZP se zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy. Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok publikovaná Ministerstvem financí a koeficientu stanoveného vládou. Tato úprava transponuje čl. 5 výše uvedené Směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU, tedy zavádí postup stanovování minimální mzdy, kritéria pro posouzení přiměřenosti minimální mzdy a je zde zvolena orientační referenční hodnota k hodnocení přiměřenosti minimální mzdy. Záměrem je zajistit předvídatelný nárůst na základě stanovené a se sociálními partnery projednané cílené relace minimální a průměrné mzdy určené nařízením vlády pro dané období.
Orientační referenční hodnota používaná na mezinárodní úrovni a doporučená směrnicí o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii je stanovena poměrem hrubé minimální mzdy k 50 % průměrné hrubé mzdy.
Podle nové právní úpravy bude platit, že koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství.
Odstavec 4 § 111 ZP stanoví zákonem pevný mechanismus výpočtu hodinové minimální mzdy pro stanovenou pracovní dobu 40 hodin z měsíční minimální mzdy.
Hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek.
Důvodem této úpravy je snaha zamezit, aby v praxi nedocházelo při doplácení do měsíční minimální mzdy a hodinové minimální mzdy k neodůvodněným výdělkovým rozdílům. Stanoví se proto, že hodinová sazba je podílem měsíční minimální mzdy podle reálného nejběžnějšího počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce na jeden kalendářní měsíc. Proto se také stanoví, aby z průměrného počtu pracovních hodin připadající v kalendářním roce na jeden měsíc byl omezen vliv počtu těch hodin, kdy zaměstnanec zpravidla nepracuje v důsledku svátku. Nakonec se zakotvuje pravidlo zaokrouhlování hodinové minimální mzdy, a to na desetihaléře nahoru.
V odstavcích 5 a 6 § 111 ZP se stanoví postup při přepočtu hodinové sazby minimální mzdy při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby, postup při přepočtu měsíční sazby minimální mzdy pro zaměstnance, který má sjednánu kratší pracovní dobu, nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se v souvislosti se zavedením valorizačního mechanismu minimální mzdy a změnou zmocnění vlády k vydání nařízení o koeficientu k výpočtu minimální mzdy, nově stanoví přímo v zákoníku práce. Přebírá se dosavadní úprava z § 5 nařízení vlády o minimální mzdě.
Více se již dočtete v měsíčníku Poradce 2/2025, který právě vychází.
ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ - NOVELA
Zákon č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění p.p., a další související zákony, v části druhé, čl. III přinesl změnu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p., a to s účinností od 1. července 2024 s tím, že tato první letošní novela zákona o daních z příjmů přinesla mimo jiné i změny v oblasti osvobození příjmů ze závislé činnosti.
Osvobození nepeněžních příjmů z účasti na společenských akcích
Podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona jsou od daně, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny nepeněžní příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.
Doplněním § 6 odst. 9 písm. g) zákona se potvrzuje, že od daně z příjmů jsou osvobozeny nepeněžní příjmy z účasti na veškerých společenských akcích pořádaných zaměstnavatelem, a to včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem (např. vánoční večírek, oslava výročí firmy, sportovní den apod.).
Podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 zákona nejsou daňovým výdajem nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce, společenské akce, včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem, a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.
V souladu s výše uvedenou změnou § 6 odst. 9 písm. g) zákona se z pohledu zaměstnavatele (pořadatele společenské akce, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem) doplňuje shodné ustanovení i do § 25 odst. 1 písm. h) zákona. To znamená, že výdaje na tyto akce nejsou na straně zaměstnavatele výdajem daňovým, pokud jde na straně zaměstnance o osvobozené příjmy.
Přechodné ustanovení č. 3 stanoví, že § 6 odst. 9 písm. g) a § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 zákona nabývá účinnosti první den prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona, tj. od 1. 7. 2024. Tato ustanovení v daný den nejen nabývají účinnosti, ale od tohoto dne se musí i používat.
Výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojováním potřeb zaměstnanců
Podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona daňovým výdajem nejsou výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j) body 1 až 3, písm. zs) a s výjimkou výdajů (nákladů) na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob samostatně, a nezohledňují se výdaje, které nelze uznat za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely podle jiných ustanovení tohoto zákona.
Do zákona byla doplněna úprava, která upřesňuje způsob výpočtu částky, o které výdaje převyšují příjmy, která je podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona daňově neuznatelná, a odstraňují se tak pochybnosti, jak při aplikaci tohoto ustanovení postupovat. Na jisto se stanovuje, že do tohoto výpočtu se nezahrnují ty výdaje, které jsou ze základu daně již vyloučeny podle jiných ustanovení. Tedy při provádění výpočtu se nejdříve z výdajů vyloučí ty výdaje, které jsou uvedeny ve výjimce a jsou tedy plně uznatelné, a dále výdaje, které jsou daňově neuznatelné podle jiných ustanovení [zejména § 25 odst. 1 písm. h) bod 2, ale i § 25 odst. 1 písm. t) zákona], a pak se provede výpočet částky dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) zákona.
Osvobození příspěvku na stravování důchodci
Podle § 6 odst. 9 nového písmene t) zákona je od daně, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozen příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b).
Přechodné ustanovení č. 4 stanoví, že na příjem ve formě podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona se použije § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona. Ustanovení § 6odst. 9 písm. t) ZDP účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, lze použít na příjem ve formě podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, poskytnutý od 1. ledna 2024.
Podle stávající právní úpravy § 6 odst. 9 písm. b) zákona není od daně z příjmů osvobozen příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem bývalému zaměstnanci ve starobním nebo invalidním důchodu, neboť tito bývalí zaměstnanci podmínku výkonu práce alespoň 3 hodiny v rámci jedné směny nebo jednoho kalendářního dne bez vzniku nároku na cestovní náhrady pro daňové osvobození příspěvku na stravování nesplňují. V případě těchto bývalých zaměstnanců tedy dochází ke zdaňování příspěvku na stravování poskytovaného bývalým zaměstnavatelem, neboť se jedná o příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona.
Tento stav vyvolává nadměrnou administrativní zátěž na straně zaměstnavatelů z titulu zdanění předmětného příjmu, protože u všech bývalých zaměstnanců, kterým umožňují stravování v závodních jídelnách za zvýhodněnou cenu, musí naplnit povinnosti plátce daně, tj. odvést a srazit daň, pokud poplatník neuplatňuje např. slevu na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona na základě prohlášení k dani, a musí je registrovat u správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, popř. je musí odregistrovat v důsledku neposkytnutí příjmu v některém měsíci. Z toho důvodu zákon osvobozuje od daně příjem těchto zaměstnanců ve formě nepeněžního plnění určeného k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele, do stanoveného limitu.
Osvobození se vztahuje pouze na příjem zaměstnance
(bývalý zaměstnanec je pro účely daně z příjmů považován za zaměstnance v souladu s § 6 odst. 2 zákona), s tím, že od daně z příjmů je osvobozen pouze příjem v podobě stravy určené k přímé spotřebě, kterou zaměstnavatel poskytuje bývalému zaměstnanci přímo ve vlastním stravovacím zařízení nebo jiném místě na pracovišti zaměstnavatele, nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem. Cíl úpravy je naplněn i tehdy, pokud je strava určená k přímé spotřebě bývalému zaměstnanci vydána na pracovišti zaměstnavatele, nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem, ale k její konzumaci dojde na jiném místě (např. bývalý zaměstnanec si vydanou stravu odnese domů, kde ji také spotřebuje).
Od daně z příjmů nadále nebude osvobozen peněžitý příspěvek na stravování podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona, ani příspěvek na stravování poskytovaný bývalému zaměstnanci například ve formě víceúčelové stravenky či jiného obdobného prostředku, který umožní jejich využití i k jiným účelům (typicky nákup zboží v obchodech a čerpání volnočasových zaměstnaneckých benefitů) než jen k přímému odběru stravy, neboť v těchto případech se nejedná o nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě.
Příjem bývalého zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona je [obdobně jako v případě § 6 odst. 9 písm. b) zákona] osvobozen v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. V případě, že by bývalý zaměstnanec ve starobním nebo invalidním důchodu, kterému zaměstnavatel poskytuje příjem podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona, nadále vykonával pro zaměstnavatele činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti (např. na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti), a zaměstnavatel mu z tohoto důvodu poskytoval současně také příspěvek na stravování podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona, snižuje se výše příjmu osvobozeného podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona o výši příjmu osvobozeného podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona. To znamená, že úhrnná výše příjmů osvobozených podle § 6 odst. 9 písm. b) a t) zákona nemůže přesáhnout výši 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Více se dočtete v měsíčníku DaÚ 10/2024, který právě vychází.
|
2. září Pondělí (za sobotu 31. 8.) |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v červenci 2024 (§ 36 a § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v červenci 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou dle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 36 a § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v červenci 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Daň z nemovitých věcí |
Odvod první ze dvou stejných splátek (á 50 %) daně na rok 2024 u poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb, pokud daň přesahuje 5 000 Kč (§ 15 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) |
|
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za srpen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za srpen 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za červenec 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
9. září Pondělí (za neděli 8. 9.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za srpen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
16. září Pondělí (za neděli 15. 9.) |
Daně z příjmů |
Odvod čtvrtletní zálohy na rok 2024 (á 25 %), přesáhla-li daň za rok 2023 150.000 Kč a zdaňovacím obdobím poplatníka je kalendářní rok (§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
20. září Pátek |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za srpen 2024 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na září 2024 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za srpen 2024(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za srpen 2024(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za srpen 2024(§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za srpen 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za srpen 2024 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
25. září Středa |
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za srpen 2024 - u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za srpen 2024 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za srpen 2024, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za srpen 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za srpen 2024, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
30. září Pondělí |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za srpen 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání žádosti plátce o vrácení DPH z jiného státu EU za rok 2023 (§ 82 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání žádosti osoby registrované k dani v jiném státě EU o vrácení DPH v ČR za rok 2023 (§ 82a odst. 4, 8 a 10 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v srpnu 2024 (§ 36 a § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Oznámení příjmu plynoucího v srpnu 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 36 a § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v srpnu 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za září 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za září 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
Poradce 2/2025 – měsíčník (VIII/2024)
· Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění s komentářem
· Zákon o rezervách s komentářem
· Stavební právo – změny
· Zákoník práce - novela
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10/2024 (VIII/2024)
· Změny v minimální a zaručené mzdě
· Novela zákoníku práce - pracovní doba a dovolené
· Zaměstnanec zakládá DIP v rámci spoření na stáří
· Jak uzavřít kolektivní smlouvu po novele zákoníku práce
· Mimořádné odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění
· Nové hygienické limity pro školy
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10/2024 (VIII/2024)
· Zákon o dani z příjmů – novela
· Repo sazby – daňové řízení
· Daňové dluhy s.r.o.
· Příjem – závislá činnost
· Zvláštní případy – základ DPH
· Vykazování cenin v účetnictví
· Mzda – práva a povinnosti
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9-10/2024 (VIII/2024)
· DPH ve stavebnictví – stavební a montážní práce
· Odpočty, slevy na dani, osvobození příjmů od daně u FO
1000 řešení – měsíčník č. 7-8/2024 (VIII/2024)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
7. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)
8. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
9. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
10. Daňová přiznání FO a PO za rok 2023 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
11. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
