Em@ilové noviny

 

č. 14/2012

27.6.2012

 

 
 
 Téma novin 
 Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají 
 P6 aktual 
 Praktická komunikace 
 Chybovat znamená platit 
 Ekonomika 
 Nejvíce čtená témata a publikace 
 Horká témata 
 Kontakty 

Služby, které najdete jen u nás:
  • aktuální a rychlé informace
    (změny zákonů a předpisů) z oblastí daní, účetnictví, mezd, odvodů;
  • kvalifikovaný a ochotný personál
    na zákaznickém oddělení;
  • možnost rychlého objednání
    publikací (telefonicky, faxem, e-mailem, poštou);
  • rychlá dodávka (do 48 hodin)
    s minimálními reklamacemi;
  • uvádění nových produktů
    prostřednictvím mailingů a telemarketingu;
  • přibližování se k zákazníkovi
    prostřednictvím bezplatných odpovědí na otázky a e - mailových novin
 

Vážení čtenáři!

Letní měsíce jsou pro žáky a studenty nejen obdobím klidu a odpočinku, ale mnohdy i příležitostí pro brigády a pracovní výpomoci. S blížícími se školními prázdninami se řada mladých lidí začíná zajímat, kam jít na letní brigádu a jak si přivydělat nějaký obnos, kterým by „vylepšili“ kapesné. Co by měl mladý člověk nastupující na brigadu vědět se dočtete v Tematu novin a rubrice Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají.
Manipulace s informacemi je pro člověka důležitou aktivitou v životě. Jak zacházet s informacemi? Víc se dočtete v rubrice Praktická komunikace.

Srdečně zdraví a na další setkání se těší


Denisa Orlická
redakce em@ilových novin
poradce@i-poradce.cz


V tomto čísle najdete:

 

 
 
TÉMA NOVIN
LETNÍ BRIGÁDY

 
LETNÍ BRIGÁDY

Pracovněprávní předpisy sice neuvádějí pojem „brigáda,“ ale rozumí se tím pracovní zapojení mladých lidí nejen v průběhu prázdnin, ale i ve školním roce. Může to být pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.

ZPŮSOBILOST
fyzické osoby, a tedy žáků a studentů, mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti, vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku. Zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato osoba ukončí povinnou školní docházku.
Žák si může sjednat pracovní činnost (např. prázdninovou brigádu), po dovršení 15 let věku. Vzhledem k tomu, že povinná školní docházka začíná v 6 letech, může tuto činnost vykonávat nejdříve po ukončení osmé třídy, pokud dosáhne 15 let. Většinou je to v prvním roce studia střední školy. Znamená to, že absolventi prvních ročníků středních škol si mohou na prázdniny sjednat „brigádu“, např. podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Podmínkou je, že tyto svým charakterem ani rozsahem neohrožují zdraví a vývoj žákůnebrání jim v přípravě na povolání.

PRÁZDNINOVÁ AKTIVITA ŽÁKŮ A STUDENTŮ
se většinou soustřeďuje do druhé oblasti jejich možné činnosti, kdy je nutno brát ohled na zákonná omezení. Může tedy jít o jakékoliv práce, zaměstnavatel musí brát ohled na psychický a fyzický vývoj žáků a studentů – mladistvých. Nemohli by vykonávat práce, které jsou mladistvým ze zdravotního hlediska zakázány. Jde například o tyto práce: práce přesčas, práce v noci a v úkolu, práce s těžkými břemeny (maximálně do 10 kg), práce, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazů, práce ve špatných mikroklimatických podmínkách aj. Zaměstnavatel může tedy přijmout na krátkodobou pracovní činnost studenta (žáka) za předpokladu, že mu nebude přidělovat práce, které mladiství nemohou vykonávat.

MEZI NEJČASTĚJŠÍ FORMY PRÁCE STUDENTŮ
patří dohoda o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“). Ke vzniku DPČ je třeba jasného, jednoznačného projevu vůle zaměstnavatele a zaměstnance. Proto zákoník práce (dále ZP) požaduje, aby DPČ byla sjednávána písemně. Podle DPČ může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Je-li tedy týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, může rozsah DPČ být do 20 hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla DPČ uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

Příklad
Student má sjednánu DPČ na prázdninové období, na 10 týdnů.

Může tedy pracovat nepravidelně, podle stanovené pracovní doby. Například jeden týden odpracuje 30 hodin, druhý týden 10 hodin, další týden nemusí pracovat vůbec. Za období, na které byla dohoda sjednána, musí však být v průměru za týden odpracovaná doba maximálně polovina stanovené týdenní pracovní doby, ve většině případů 20 hodin.


I když to ZP výslovně neuvádí, je podle povahy sjednané činnosti zpravidla třeba v DPČ uvést místo výkonu práce, které může být určeno podobným způsobem jako v pracovní smlouvě. Toto ujednání se nemůže měnit jednostranným opatřením, nýbrž vždy vzájemnou dohodou. DPČ lze uzavírat na dobu určitou i neurčitou. Při dohodách na dobu určitou lze dobu jejich trvání vymezit obdobně jako v pracovních smlouvách. Pokud nebyla doba trvání této dohody výslovně omezena na určitou dobu, popřípadě pokud omezení nevyplývá přímo z povahy prací, jde o dohodu uzavřenou na dobu neurčitou.
Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze ji zrušit vzájemnou dohodou a jednostranně výpovědí z jakéhokoli důvodu s 15denní výpovědní dobou. Před uzavřením DPČ musí zaměstnavatel respektovat zákaz diskriminace a dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích. Princip rovného zacházení však nemůže platit vždy a ve všech případech. Z věcného hlediska mohou být výjimky odůvodněny pouze zvláštní povahou sjednané práce, s ohledem na společností uznávané morální, náboženské či kulturní hodnoty, které jsou pro povahu práce považovány za nezbytné. O diskriminaci například nepůjde, když zaměstnavatel nepřijme ženu na dohodu o pracovní činnosti k výkonu práce, která je ženám zakázána z důvodu těhotenství nebo mateřství.

Dohoda o provedení práce
V obsahu dohody se musí konkrétně a přesně dohodnout především rozsah práce. Je nutné, aby z vymezeného druhu práce vyplývalo, že k jeho splnění má dojít mimo pracovní poměr. Pracovní úkol sjednaný v dohodě o provedení práce (dále jen „DPP“) se nevymezuje druhově, ale individuálně, např. vypracování odborného posudku, přeložení textu, přednes přednášky, prodej novin, výkon kampaňové nebo sezónní práce. Zaměstnavatel ji může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se DPP uzavírá, není vyšší než 300 hodin v kalendářním roce. Do předpokládaného rozsahu práce se apočítává také doba práce konaná zaměstnance pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné DPP. Míru odpracované doby nelze stanovit v předpisech, je nutno vyjít z konkrétní záležitosti. Předpokládaný rozsah práce stanoví zaměstnavatel a vychází přitom ze znalosti pracovní problematiky, která je dohodou zajišťována.

Příklad
DPP je uzavřena na dobu jednoho roku s tím, že zaměstnanec v ní bude vykonávat práce vždy 25 hodin v měsíci.

Celkový součet hodin nepřesáhne 300.

ODMĚNA ZA PRÁCE PODLE DOHOD
není limitována,
uplatňuje se smluvní volnost a přihlíží se k charakteru práce. Zaměstnavatel by však při jejím sjednávání měl dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích. Sjednaná odměna by měla odpovídat charakteru práce, pracoviště nebo vykonané práci a měla by být přiměřená. Pokud by odměna z dohody připadající na jednu hodinu nebyla ve výši minimální hodinové mzdy – 48,10 Kč na hodinu, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.
Zaměstnanec, který bude pracovat v dohodě o provedení práce, musí dostat odměnu za 300 hodin minimálně 14 430 Kč a v dohodě o pracovní činnosti 962 Kč za týden.
Je ovšem nutno přihlížet k tomu, že minimální mzda je omezena u některých kategorií zaměstnanců. Činí 90 % částek stanovených v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru a 80 % částek jde-li o mladistvého zaměstnance. U zaměstnance do 18 let pracujícího podle dohody je tedy minimální hodinová odměna 38,50 Kč.

ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ U DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE
Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce (včetně studentů), jejichž započitatelný příjem činil více jak 10 tisíc korun, jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění. Je to však jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 tisíc korun. Bude-li mít zaměstnanec dohodu o provedení práce od 1. 7. 2012 do 30. 9. 2012 s odměnou pod 10 tisíc korun vyplácenou v měsíčním obdobích, nebude účasten nemocenského a důchodového pojištění za předpokladu, že mu tato odměna bude poskytována každý měsíc. Pokud by v jednom měsíci měl odměnu vyšší jak 10 tisíc korun, bude v tomto měsíci účasten nemocenského a důchodového pojištění. Celková sazba pojistného je 11 % (4,5 zdravotní a 6,5 % sociální). Např. z výdělku 11 000 Kč zaměstnanec odvede státu na pojistném 1 210 Kč.
Za studenty, kteří vykonávají vedle studia (ať již ve školním roce nebo o prázdninách) výdělečnou činnost v rozsahu, jenž zakládá účast na důchodovém pojištění, je zaměstnavatel povinen odvádět pojistné na sociální zabezpečení, stejně jako u kteréhokoliv jiného zaměstnance.

VÍCE DOHOD
Není vyloučeno, že studenti se budou snažit uzavřít místo jedné třeba dvě nebo více dohod, každou do deseti tisíc korun. Pokud každá z dohod bude uzavřena s jiným zaměstnavatelem a odměna nepřekročí 10 000 Kč měsíčně, platit pojistné zaměstnanci nebudou. Dohody se u každého zaměstnavatele posuzují samostatně. Budou-li dohody uzavřeny u téhož zaměstnavatele, tak se odměny sčítají za předpokladu, že budou zúčtovány do jednoho měsíce. Pokud součet odměn z více dohod překročí 10 tisíc korun, bude se platit pojistné.

VSTUPNÍ LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY
nemusí studenti, kteří budou pracovat podle dohod, absolvovat. Podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, platí do 31. března 2013 přechodné ustanovení. Umožňuje zaměstnavatelům, aby uzavírali dohody bez vstupních prohlídek.

LETNÍ BRIGÁDU
může student vykonávat i podle pracovní smlouvy. Po uzavření pracovní smlouvy, která musí být písemná, se student stává zaměstnancem a má všechny pracovní nároky. Pracovní smlouva se uzavírá k provádění pravidelných, opětujících se činností. Zaměstnanec je vykonává v tzv. závislé práci, tedy ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, osobně, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem a na jeho náklady a odpovědnost, za mzdu a v pracovní době. V pracovní smlouvě se uvede druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce.
Vedle těchto náležitostí by pracovní smlouva měla obsahovat i údaj o sjednané mzdě. K tomu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci mzdový výměr ihned po jeho nástupu do práce.
Zaměstnavatel je dále povinen rozvrhnout pracovní dobu a určit zaměstnanci začátek a konec směn. Zpravidla se to provádí v pracovní smlouvě. Nesmí se zapomínat, že u zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a bude-li brigádu vykonávat např. ve více kratších pracovních poměrech, nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně.
S ohledem na to, že „brigáda“ studentům většinou po prázdninách končí, měl by být pracovní poměr sjednán na tuto dobu nebo na provedení určitých prací. Jednalo by se o pracovní poměr na dobu určitou podle § 39 ZP. Ten pak končí uplynutím sjednané doby nebo ukončením (vykonáním) sjednaných prací.

(JUDr. Lada Jouzová)

(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PVS 7-8/2012)


 

 
 
ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ

 
LETNÍ BRIGÁDY - PŘÍKLADY Z PRAXE

PRACOVNÍ SMLOUVU NELZE NAHRADIT

Mezi důležité písemnosti (dvoustranné právní úkony), uzavírané mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, patří smlouvy a dohody v personální činnosti.
Může být uzavřena na letní brigádu dohoda podle občanského zákoníku?

ZP nemá zvláštní ustanovení, která by obsahově i formálně charakterizovala smlouvy a dohody, jako právní úkony. Legislativně pouze vymezuje smlouvy, které jsou charakteristické pro pracovněprávní vztahy. Nelze je nahradit dvoustrannými právními úkony (smlouvami, dohodami) podle občanského zákoníku. Jedná se např. o pracovní smlouvu, dohodu o odpovědnosti, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o zvýšení kvalifikace apod. ZP však umožňuje, aby účastníci pracovněprávního vztahu podle smluvní volnosti sjednali a použili smlouvy, případně dohody, uzavřené podle OZ. Dohody sjednané podle OZ nemohou však nahradit smlouvy, které jsou specifické pro pracovní právo a jsou v ZP upraveny. Například zaměstnavatel sjednal nástup do zaměstnání se studentem dohodou podle občanského zákoníku. Takový postup není možný. Dohoda podle § 51 OZ nemůže např. nahradit pracovní smlouvu, neboť na výkon závislé práce je nutno sjednat pracovněprávní vztah a nikoliv smlouvu podle OZ. Dohoda sjednaná podle OZ může však tuto pracovní smlouvu doplňovat. Toto řešení se však nezdá příliš praktické, neboť je možné sjednávat dodatky nebo doplňky (případně změny) ke smlouvám, které jsou v ZP uvedeny a dohoda podle § 51 OZ by tak nebyla účelná.
Dohoda podle § 51 OZ se však může vhodně uplatnit při sjednávání pracovněprávního vztahu ve stadiu, kdy ještě není uzavřena pracovní smlouva. Jedná se o tzv. příslib zaměstnání (pactum de contrahendo).

NÁROK NA DOVOLENOU

Student VŠ uzavřel na letní brigádu pracovní poměr na dobu určitou, a to od 1. 6. 2012 do 30. 9. 2012.
Má vysokoškolák nárok na dovolenou?

Letní brigádu může student vykonávat i podle pracovní smlouvy. Po uzavření pracovní smlouvy, která musí být písemná, se student stává zaměstnancem a má všechny pracovní nároky. Pracovní smlouva se uzavírá k provádění pravidelných, opětujícíchse činností. Zaměstnanec je vykonává v tzv. závislé práci, tedy ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, osobně, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem a na jeho náklady a odpovědnost, za mzdu a v pracovní době. V pracovní smlouvě se uvede druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Vedle těchto náležitostí by pracovní smlouva měla obsahovat i údaj o sjednané mzdě. K tomu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci mzdový výměr ihned po jeho nástupu do práce. Zaměstnavatel je dále povinen rozvrhnout pracovní dobu a určit zaměstnanci začátek a konec směn. Zpravidla se to provádí v pracovní smlouvě. Nesmí se zapomínat, že u zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a bude-li brigádu vykonávat např. ve více kratších pracovních poměrech, nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. S ohledem na to, že „brigáda“ studentům většinou po prázdninách končí, měl by být pracovní poměr sjednán na tuto dobu nebo na provedení určitých prací. Jednalo by se o pracovní poměr na dobu určitou podle § 39 ZP. Ten pak končí uplynutím sjednané doby nebo ukončením (vykonáním) sjednaných prací. Zaměstnanci vznikne nárok na dovolenou, i když nesplní podmínku spočívající v odpracování 60 dnů do konce roku. Musí však odpracovat nejméně 21 dnů. V tom případě mu za každých 21 odpracovaných dnů náleží jedna dvanáctina dovolené. Tento postup přichází v úvahu zejména při letních brigádách. Podmínku 60 dnů do konce pracovního poměru zaměstnanec nesplní, dostane ovšem dovolenou za odpracované dny. Pro účely splnění podmínek vzniku nároku na dovolenou se za odpracovaný považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny, přičemž části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. U zaměstnance, jehož denní pracovní doba činí 8 hodin, se za odpracovaný považuje den, v němž odpracoval více než 4 hod. 15 min. V uvedeném případě bude studentu náležet třetina z celkové výměry dovolené, neboť výkon práce bude mít více jak 84 dnů (4x 21).

PŘÍSLIB ZAMĚSTNÁNÍ

Student ještě v průběhu školního roku uzavřel s budoucím zaměstnavatelem na letní brigádu dohodu, že bude sjednána pracovní smlouva.
Je ujednání závazné a musí zaměstnavatel pak uzavřít pracovní smlouvu, třeba na dobu určitou?

Vzniku pracovní smlouvy může předcházet shodný projev vůle účastníků pracovněprávního vztahu pracovní smlouvu uzavřít. Jako ostatní právní úkony i pracovní smlouva musí být učiněna svobodně, srozumitelně, vážně a určitě. Zákoník práce nepovažuje ústně uzavřenou pracovní smlouvu za neplatnou, stanoví však povinnost písemné formy. Ústní příslib zaměstnání můžeme tedy posuzovat i jako pracovní smlouvu, byť s porušením povinnosti ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec by však v případném soudním sporu musel prokazovat (např. svědectvím osob, které se jednání účastnily), že při příslibu zaměstnání došlo k ujednání takových podstatných náležitostí, které musí obsahovat pracovní smlouva. Jde o druh a místo výkonu práce, den nástupu do práce. Úspěch v dokazování by však zaměstnanec měl značně ztížen, neboť při ústním příslibu zaměstnání by mohl zaměstnavatel popírat existenci podstatných náležitostí. V důsledku toho by se pak zaměstnanci asi nepodařilo prokázat, že vznikla pracovní smlouva. Je-li dohoda o přijetí do zaměstnání uzavřena, pak z ní pro zaměstnavatele plynou i dohodnuté závazky. Ve většině případů je to povinnost, že zaměstnavatel uzavře s občanem pracovní smlouvu, a tím mu poskytne zaměstnání. Prokáže-li se zaviněné jednání zaměstnance, v důsledku něhož nedošlo ke sjednání pracovní smlouvy, může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat náhradu škody. Spočívala by např. ve finančním vyjádření skutečnosti, že si zaměstnavatel musel za zaměstnance zajistit pracovní náhradu, např. zvýšením počtu přesčasových hodin u ostatních zaměstnanců apod. Právní důsledky této dohody nebylo před účinností nového zákoníku práce – před 1. 1. 2007 – možné posuzovat podle zákoníku práce, ale jen podle občanského zákoníku (§ 51– jiná smlouva.) Nová úprava poskytuje možnost tento příslib posuzovat v určitých případech jako pracovněprávní úkon. Zákoník práce již neuvádí, že pracovněprávní vztah může vzniknout nejdříve od uzavření pracovní smlouvy. Jde o klasický příklad uplatnění občanskoprávního prvku v rámci smluvní volnosti vymezené ZP. Dohoda o tom, že bude uzavřen pracovní poměr, je tedy s ohledem na ustanovení § 1 ZP pojmovým institutem zákoníku práce. Jestliže zaměstnavatel ujednání nesplní, může se občan domáhat určovací žalobou u soudu podle občanského zákoníku svého práva na náhradu škody, která mu tím vznikla. Samozřejmě, že jenom tehdy, nedošlo-li k uzavření pracovní smlouvy. Škodou by v tomto případě byl nárok na mzdu, kterou by zaměstnanec dostal v případě uzavření pracovní smlouvy. Při uplatňování náhrady škody by se projevil rozdíl v pojetí tohto institutu podle ZP a dohody podle OZ (§ 51). Příslib zaměstnání je sice pojmově zařazen do ZP – [viz § 1 písm. d) ZP], ale případnou náhradu škody by bylo nutno uplatňovat podle občanského zákoníku. Sjednáním „příslibu“ nebyl založen pracovněprávní vztah, a proto není možné uplatnit ustanovení o náhradě škody podle ZP, ale podle OZ. Na příslib zaměstnání by však bylo nutné vztáhnout další ustanovení ZP, upravující např. Zákaz diskriminace a dodržování zásady rovnosti. Vedle náhrady škody by se zaměstnavatel nebo budoucí zaměstnanec mohli domáhat návrhem k soudu, aby prohlášení vůle (uzavření pracovní smlouvy podle dohodnutého příslibu) bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody by tím však nebylo dotčeno (§ 50a OZ). Sjednání příslibu zaměstnání předchází jednání mezi zástupcem zaměstnavatele a budoucím zaměstnancem. Právě zde se uplatní § 30 odstavec 2 ZP. Zaměstnavatel smí v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru vyžadovat od fyzické osoby, která se u něho uchází o zaměstnání, nebo od jiných osob jen ty údaje, které bezprostředně souvisejí s přijetím do zaměstnání. Tím se ještě před vznikem pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele zamezuje nadbytečnému shromažďování údajů o budoucím zaměstnanci a tím i jejich možnému zneužití.

(JUDr. Ladislav Jouza)

NEDOSTATEČNÁ KONKRETIZACE ZPŮSOBU ODMĚŇOVÁNÍ

Studentka uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti, dohoda však neobsahuje ujednání o výši odměny.
Z čeho bude zaměstnavatel vycházet při stanovení odměny?

Pokud skutečně dohoda o pracovní činnosti neobsahuje ujednání o výši odměny, pak se obávám, že bude neplatná. Obdobný případ totiž před časem řešil Nejvyšší soud v judikátu 5 Cz 6/75, kde v právní větě judikoval, že: Podstatnou náležitostí dohody o pracovní činnosti (§ 232 a násl. tehdy platného ZP) je dohoda o způsobu odměňování; nedostatečná konkretizace způsobu odměňovánímá za následek neplatnost dohody o pracovní činnosti. I když je dohoda o pracovní činnosti uzavřená mezi organizací a občanem neplatná, vzniká za předpokladu, že občan pro organizaci pracoval a byl za vykonané práce odměňován, mezi organizací a občanem pracovněprávní vztah a nikoliv vztah občanskoprávní. Je tu třeba posoudit, zda nedošlo i k pracovnímu poměru, jestliže byl mezi organizací a pracovníkem sjednán druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do zaměstnání (§ 29 odst. 1 zákoníku práce).“ Proto je třeba posoudit, zda nešlo o vznik pracovního poměru na základě pracovní smlouvy. Zákoník práce sice předepisuje, aby pracovní poměr byl založen písemnou pracovní smlouvou. Konstantní judikatura však k této otázce již před lety zaujala názor, že pracovní smlouva vzniká na základě projevů vůle učiněných způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěli zaměstnanec a zaměstnavatel projevit, tedy za takových okolností, které nevyvolávají pochybnost o tom, že úmysl zaměstnance i zaměstnavatele směřoval k sjednání pracovního poměru určitého obsahu. Nejde-li o výslovné projevy vůle, lze považovat za sjednaný ten druh práce, který zaměstnanec bez námitek začal pro zaměstnavatele s jeho vědomím vykonávat, a za sjednané místo výkonu práce ten závod nebo úřad, v němž začal pracovat. Domnívám se proto, že i v uvedeném případě byl uzavřen pracovní poměr.

URČENÍ DNE NÁSTUPU DO PRÁCE

Studentka bude podepisovat pracovní smlouvu, ale momentálně je v pracovní neschopnosti.
Stačí, když zaměstnavatel v pracovní smlouvě uvede, že den nástupu do pracovního poměru začne „dnem následujícím po skončení pracovní neschopnosti“?

Den nástupu do pracovního poměru je sice podstatnou náležitostí uzavření pracovní smlouvy, ale zásadně pro celý obsah pracovní smlouvy platí, že se vyžaduje shodný projev vůle účastníků pracovní smlouvy. Jedná se o projev vůle, který se posuzuje podle obecných zásad občanského zákoníku. Proto když zaměstnavatel označí jako den nástupu den následující po skončení pracovní neschopnosti, bude to termín zajisté prokazatelný a není jej třeba v pracovní smlouvě blíže konkretizovat. Nejvyšší soud v nedávné době v odůvodnění rozsudku Rc 21 Cdo 811/2002 ve zcela obdobné věci uvedl, že způsob, kterým lze při sjednávání pracovní smlouvy vyjádřit den, kdy zaměstnanec nastoupí do práce, zákoník práce nepředepisuje. Den nástupu do práce může být proto dohodnut nejen přímým časovým údajem, jak se z obsahu rozhodnutí odvolacího soudu naznačuje, nýbrž i na základě jiných, konkrétním datem neoznačených objektivně zjistitelných skutečností, o nichž účastníci při uzavíránípracovní smlouvy nemusí mít ani jistotu, kdy přesně nastanou, které však nepřipouštějí pochybnosti o tom, že jimi byl den nástupu do práce nezaměnitelně označen, a které umožňují jednoznačný závěr, kterým dnem pracovní poměr vznikne. To platí v plném rozsahu i pro uvedený případ.

(JUDr. Eva Dandová)


(Víc odpovědí na dotazy nejenom na toto téma najdete v měsíčníku 1000 řešení 7-8/2012)

 

 
 
P6 AKTUAL

 
Částka 61
168 Zákon,
kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů
169 Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
170 Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
171 Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
172 Zákon, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů
173 Zákon, kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů
174 Zákon, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Částka 62
175 Nařízení
vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů
176 Nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v období od 1. června 2012 do 30. června 2015
177 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů
178 Vyhláška, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků
179 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 325/2004 Sb., k provedení zákona o ochraně chmele

Částka 63
180 Sdělení
Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
181 Nález Ústavního soudu ze dne 3. května 2012 sp. zn. Pl. ÚS 33/11 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů

Částka 64
182 Vyhláška,
kterou se mění vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm.a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů

Částka 65
183 Sdělení
Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů soudců podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
184 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
185 Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)
186 Nález Ústavního soudu ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ve věci návrhu na zrušení částí ustanovení § 192 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 68 odst. 3 písm. a) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, § 124 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, § 111 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správním úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 65 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Částka 66
187 Vyhláška,
kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů
188 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce 189. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
190 Nález Ústavního soudu ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 12/11 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Lukovany č. 5/2008 o místním poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí obce, ve znění obecně závazných vyhlášek č. 1/2009 a č. 2/2009

Částka 67
191 Zákon
o evropské občanské iniciativě
192 Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
193 Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
194 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky
195 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění vyhlášky č. 225/2009 Sb.

Částka 68
196 Zákon,
kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
197 Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů
198 Zákon, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
199 Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů
200 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.

Částka 69
201 Zákon
o ochraně ovzduší

Částka 70
202 Zákon
o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci)

Částka 71
203 Vyhláška
, kterou se mění vyhláška č. 424/2011 Sb., o vzoru, náležitostech a provedení karty sociálních systémů, vzoru, náležitostech a provedení potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů a vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka

Částka 72
204 Vyhláška
o technických požadavcích pro pověření referenční laboratoře
205 Vyhláška o obecných zásadách integrované ochrany rostlin
206 Vyhláška o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky
207 Vyhláška o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu a o změně vyhlášky č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin

Částka 73
208 Nařízení
vlády o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu
209 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Kamila Lhotáka

Částka 74
210 Vyhláška
o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem

Částka 75
211 Vyhláška
, kterou se mění vyhláška č. 61/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti značkování a barvení vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů
212 Vyhláška o struktuře údajů, na základě kterých je možné jednoznačně identifikovat podepisující osobu, a postupech pro ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu, elektronické značky, kvalifikovaného certifikátu, kvalifikovaného systémového certifikátu a kvalifikovaného časového razítka (vyhláška o ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu)
213 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 192/2009 Sb.

Částka 76
214 Vyhláška,
kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb.
215 Vyhláška o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu

Částka 77
216 Vyhláška
, kterou se mění vyhláška č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy
217 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
218 Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí
219 Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém množství elektřiny a plynu spotřebovaném v České republice v roce 2011
220 Nález Ústavního soudu ze dne 15. května 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ve věci návrhu na zrušení § 7a až 7i, části § 8 zákona č. 180/ /2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, článku II bodu 2 přechodných ustanovení zákona č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně někerých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, některých ustanovení zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a článku II bodu 2 zákona č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Částka 78
221 Zákon
, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Částka 79
222 Zákon
, kterým se mění volební zákony a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
223 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, ve znění pozdějších předpisů

 

 
 
PRAKTICKÁ KOMUNIKACE

 
JAK ZACHÁDZET S INFORMACEMI (2.)

Manipulace s informacemi je pro člověka důležitou aktivitou v životě. Bez získávání informací nevíme, kdo s kým, kdy, a o čem hovořil, a tím pádem nejsme v obraze, aneb, jak se teď říká, nejsme „in“. Když něco nevíme, nemůžeme to předat dál a tak začíná skřípat to, co lidi odlišuje od ostatních živých tvorů – schopnost sdílet informace jazykem. Abychom se mezi ostatními zviditelnili, musíme fungovat jako zdroj, anebo ještě lépe, jako studnice informací.

STUDNICE INFORMACÍ
  • jakých informací je třeba,
  • jaké informace už má,
  • kde najít zbývající informace,
  • získat k nim přístup,
  • efektivně je použít.
Na to potřebujeme získat tzv. informační gramotnost. Ta nám dá schopnost: umět lokalizovat zdroj informace, kterou právě potřebujeme, vyhodnotit její kvalitu, zpracovat ji, uschovat a komunikovat jiným. Samozřejmě toto všechno se nedá naučit naráz, a proto si dnes povíme o zásadách, jak organizovat informace.

JAKÉ INFORMACE JE TŘEBA ORGANIZOVAT
Aby to člověk neměl na tomto světě tak jednoduché, informace, které potřebuje, mají různou formu – mohou být zachyceny na papíru, uloženy na digitálním médiu, anebo jen tak uchované někde hluboko v paměti. Navíc mohou mít i různou podobu – jako text, graf, pohyblivý obraz, anebo, jak to je dnes moderní, všechno dohromady, tj. multimédia. A konečně, mohou mít i různou strukturu: mohou buď dodržovat předem předepsanou formu (např. různé formuláře), nebo mohou být nestrukturované (např. vlastní poznámky z porad, nápady heslovitě napsané na kus papíru).
Pokud jde o organizaci informací, nejlépe se samozřejmě pracuje se strukturovanými informacemi, kde přesně víme, na kterém místě se nacházejí.
Bohužel většina informací má podobu nestrukturovanou:
  • záznamy (vlastní, cizí),
  • obrázky (z mobilu, e-mailu, kopie dokumentů),
  • webové stránky,
  • e-mailové zprávy,
  • soubory v počítači,
  • kontaktní informace (telefonní čísla, čísla faxů, e-mailové adresy, poštovní adresy, přístupová hesla apod.),
  • informace ke zpracování, atd.

INFORMACE SE DAJÍ ORGANIZOVAT PODLE NĚKOLIKA OS:
  • geografické polohy toho, čeho se týkají – informace týkající se Slovenska, Rakouska, USA, Ruska, atd.
  • doby jejich vzniku – chronologické uspořádání, kde nejstarší informace jsou uloženy dole, nejnovější nahoře.
  • doby jejich potřeby – ty, co potřebujeme často, jsou nahoře, ty zřídka používané jsou dole.
  • problému, kterého se týkají – každý problém, který řešíme, má přiřazeny své informace odděleně od ostatních.
  • hodnoty informace – všeobecné a všeobecně známé informace jsou dole, unikátní, jiným nedostupné informace jsou nahoře.
  • typu informace – všeobecné informace jsou dole, specializované informace z oboru jsou nahoře.
  • aktuálnosti informace – aktuální jsou nahoře, méně aktuální dole, neaktuální vyhazujeme.
  • priority – informace s nejvyšší prioritou jsou nahoře, s nejnižší dole.
To, pro kterou osu se rozhodneme, závisí na typu práce, kterou vykonáváme, a taky na návycích, které jsme si již vypěstovali.

POTŘEBUJEME HLAVNĚ ORGANIZOVAT SAMI SEBE
Zde je návod, jak toho dosáhnout:
Udělat si seznam svých špatných návyků při zacházení s informacemi
(neumím držet jazyk za zuby, nemám systém zpracování nových informací, systém ukládání/archivace informací, nechávám důvěrné informace volně dostupné, neumím pracovat s elektronickými informacemi atd. – vyčerpávající výčet všech možných prohřešků by asi zabral několik stran).
Vybrat si jeden, který považujeme za nejhorší prohřešek, a promyslet způsob, jak se ho zbavit (výběr je individuální, protože každému vadí nejvíc něco jiného). Závisí to na typu informací, s nimiž pracujeme, jejich množství, formě apod. Přitom je třeba mít na paměti, že zbavit se špatného návyku v práci s informacemi trvá v průměru více než měsíc.
Promyslet si systém organizování informací, který nám nejlépe vyhovuje. Přitom je třeba zvážit i možnost nákupu nástrojů, které nám mohou pomoci zvýšit efektivitu práce s informacemi. Nemusí to být jen drahé počítačové programy, často pomohou i obyčejné barevné nálepky.
Spěchat pomalu – změna návyku není totéž co generální úklid. Například je rozumnější udělat si každý den pořádek jen v jedné zásuvce psacího stolu, než vysypat všechno na jednu hromadu a snažit se ji „zorganizovat“. Důležité je, aby nový „pořádek“ byl v souladu se systémem organizace informací, který jsme si předtím vymysleli.
Je známou pravdou, že povodeň se nedá organizovat, anebo jen velmi velmi těžko. Platí to i o záplavě informací. Proto namísto vynakládání veškeré energie na její zvládání je třeba se zamyslet nad tím, jak filtrovat informace. Například blokováním nevyžádaných e-mailů, neodpovídat na volání z neznámých čísel apod.
Organizovat můžeme jen tolik informací, kolik místa pro ně máme, ať už fyzicky na stole, v zásuvkách, regálech, anebo obrazně, v paměti počítače. Co se do tohoto prostoru nevměstná, je prakticky mimo naši kontrolu.
Organizování je především o vytvoření pořádku. V případě organizování informací pořádek znamená mít je po ruce vždy, když je to třeba. Když musíme často přemýšlet, kde co je, potom v našem pořádku něco není v pořádku, a je třeba uvažovat o reorganizaci.
Rozlišovat mezi informacemi, které máme plně pod kontrolou, a informacemi, které sdílíme s jinými. Bez ohledu na to, v jaké formě jsou (na papíře, nebo elektronické), je třeba je mít odděleně od sebe. Vyžadují si totiž jiný přístup.
Z pohledu organizace informací je důležité, abychom používali jeden systém, resp. strukturu, pro papírové a elektronické informace. Není vždy jednoduché toho dosáhnout (hlavně když používáme „chytré“ programy, které za nás organizují elektronické informace), ale dá se to, zejména když věnujeme návrhu systému dostatek času a energie.
Stejně důležité jako vytvořit si systém pro uchovávání informací je nezapomínat vracet informace po jejich použití zpátky na původní místo. Je to přirozené – organizování informací není jednorázová aktivita, jako např. snězení párku, ale připomíná spíše čištění zubů – když to nebudeme dělat stále, nebude nám nic platné, že jsme to dělali před půl rokem.
Informace nejsou cílem, ale pomocníkem. S informacemi nepracujeme proto, že to jsou informace, ale proto, aby nám pomohly řešit úkoly a problémy. Dnes hrozí, že přijímání, zpracování a odesílání informací může rušivě zasahovat do klíčové aktivity. Tomu se dá vyhnout například tím, že nebudeme věnovat pozornost každému e-mailu hned, jak přijde, ale věnujeme se jim periodicky – jednou, dvakrát, třikrát atd. za den (závisí to na provázanosti naší klíčové aktivity s e-maily).
Nic se nesmí přehánět, ani pořádek. Trochu s nadsázkou, trochu realisticky se tvrdí, že „pořádek je pro hlupáky, inteligent zvládne i chaos“.

VŠECHNO JE OTÁZKOU MÍRY:
když nás detailně organizované informace stojí víc času, peněz a energie než jejich hledání, tak jsme to přeorganizovali.

TEST
Jak máte zažitou schopnost organizovat si informace intuitivně,

tj. aniž byste si to museli dávat „jako domácí úkol“. Napište x do sloupce, který nejlépe vystihuje vaši odpověď.

Tvrzení 100% souhlasím Částečně souhlasím Nesouhlasím
Rád si dávám věci do souvislostí      
Umím fungovat jako produktivní člen týmu      
Umím analyzovat a navrhovat řešení      
Rád informace vyhodnocuji a dělám si úsudek      
Technika ani počítače mi nedělají problémy      
Umím vysvětlit cestu tak, aby to neznámemu pomhlo      
V práci rád tvořím různé návody      
Na psací potřeby mám zvláštní držák      
Šaty, které svléknu, si hned uklidím      
Doma mi nedělá problém něco najít      


  • za každé x v 1. sloupci si připočítejte pět bodů
  • za x ve 2. sloupci dva body
  • za x ve 3. sloupci si odpočítejte tři body.

Když jste získali 36-50 bodů, můžete si gratulovat, organizování věcí (tj. i informací) máte v krviděláte to intuitivně, aniž byste se do toho museli nutit.
Když jste získali 21-35 bodů, patříte k většině lidí, kteří sice vědí, co je třeba udělat, ale rádi na to zapomínají. Když si na tom dáte víc záležet, můžete se stát celkem dobrým „organizátorem“.
Méně než 20 bodů, máme špatnou zprávu. Jste nenapravitelný nepořádník a jakákoli snaha udělat ze sebe „organizovaného“ člověka je předem odsouzena k neúspěchu. Doporučujeme trénovat si paměť, aby si pamatovali, že dopis z minulého týdne od partnera xy je v druhé hromádce vlevo, asi 2 cm odshora.


 

 
 
CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT

 
25. 6.
Pondělí
DPH Podání přiznání k DPH a její zaplacení za květen 2012 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
E-podání souhrnného hlášení za květen 2012, pokud plátce dodal zboží do jiného státu EU nebo poskytl službu (kterou má zdanit příjemce) osobě registrované k DPH jinde v EU, přemístil jinam do EU obchodní majetek nebo byl "prostřední osobou" v třístranném obchodu
(§ 102 odst. 4, 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
30. 6.
Sobota
Daně z příjmů - plátce Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. července 2012.
DPH Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. července 2012.

 

 
 
EKONOMIKA

 
Název krajiny Název měny Měna 11.6. 12.6. 13.6. 14.6. 15.6. 18.6. 19.6. 20.6. 21.6. 22.6. 25.6.
Austrálie dolar AUD 20,153 20,379 20,353 20,228 20,372 20,38 20,527 20,437 20,639 20,639 20,68
Brazílie real BRL 10,013 10,011 9,919 9,863 9,873 9,863 9,862 9,901 9,99 9,989 9,96
Bulharsko lev BGN 12,987 13,13 13,075 13,061 13,087 13,043 13,032 13,015 13,133 13,179 13,197
Čína renminbi CNY 3,179 3,227 3,204 3,194 3,192 3,18 3,179 3,15 3,185 3,23 3,248
Dánsko koruna DKK 3,417 3,455 3,442 3,437 3,444 3,432 3,429 3,424 3,456 3,467 3,472
EMU euro EUR 25,4 25,68 25,58 25,54 25,595 25,51 25,49 25,455 25,685 25,775 25,81
Filipíny peso PHP 47,112 47,929 47,978 47,78 47,988 47,761 47,78 47,526 47,801 48,386 48,416
Hongkong dolar HKD 2,61 2,65 2,63 2,622 2,618 2,605 2,603 2,582 2,612 2,649 2,663
Chorvatsko kuna HRK 3,366 3,399 3,387 3,382 3,39 3,382 3,38 3,375 3,409 3,438 3,429
Indie rupie INR 36,324 36,839 36,7 36,457 36,679 36,16 36,098 35,677 36 35,985 36,251
Indonesie rupie IDR 2,153 2,186 2,166 2,16 2,165 2,154 2,148 2,127 2,15 2,178 2,189
Japonsko jen JPY 25,504 25,835 25,627 25,656 25,79 25,572 25,602 25,38 25,314 25,601 25,922
Jihoafrická rep. rand ZAR 2,421 2,439 2,429 2,412 2,424 2,424 2,447 2,442 2,462 2,46 2,444
Jižní Korea won KRW 1,73 1,757 1,75 1,744 1,745 1,746 1,75 1,74 1,756 1,776 1,777
Kanada dolar CAD 19,76 19,983 19,887 19,822 19,836 19,71 19,78 19,701 19,898 19,994 20,069
Litva litas LTL 7,356 7,437 7,408 7,397 7,413 7,388 7,382 7,372 7,439 7,465 7,475
Lotyšsko lat LVL 36,442 36,849 36,711 36,653 36,732 36,615 36,576 36,531 36,851 36,985 37,062
Maďarsko forint HUF 8,583 8,651 8,631 8,581 8,629 8,717 8,832 8,869 8,982 8,961 8,976
Malajsie ringgit MYR 6,389 6,463 6,424 6,381 6,432 6,403 6,399 6,349 6,381 6,443 6,466
Mexiko peso MXN 1,454 1,461 1,46 1,449 1,46 1,452 1,469 1,464 1,482 1,483 1,485
MMF SDR XDR 30,704 31,113 30,908 30,857 30,879 30,747 30,716 30,543 30,846 31,136 31,255
Norsko koruna NOK 3,361 3,403 3,406 3,402 3,401 3,388 3,391 3,391 3,426 3,442 3,443
Nový Zéland dolar NZD 15,663 15,952 15,895 15,822 15,952 16,004 16,076 15,989 16,198 16,214 16,253
Polsko zlotý PLN 5,914 5,933 5,917 5,919 5,954 5,96 5,995 6,006 6,039 6,056 6,066
Rumunsko nové leu RON 5,692 5,754 5,733 5,728 5,735 5,711 5,71 5,703 5,75 5,76 5,777
Rusko rubl RUB 61,619 62,604 62,535 62,279 62,526 62,472 62,003 61,552 61,683 61,788 62,232
Singapur dolar SGD 15,814 16,006 15,944 15,859 15,95 15,899 15,947 15,803 15,949 16,101 16,107
Švédsko koruna SEK 2,865 2,897 2,896 2,891 2,897 2,886 2,884 2,878 2,907 2,929 2,927
Švýcarsko frank CHF 21,149 21,379 21,296 21,268 21,31 21,241 21,227 21,195 21,386 21,464 21,495
Thajsko baht THB 64,017 64,908 64,635 64,505 64,544 64,243 64,389 63,562 63,933 64,715 64,802
Turecko nová lira TRY 11,129 11,231 11,186 11,154 11,181 11,153 11,201 11,171 11,296 11,393 11,363
USA dolar USD 20,249 20,558 20,405 20,345 20,318 20,217 20,199 20,035 20,27 20,557 20,669
Velká Británie libra GBP 31,445 31,95 31,713 31,558 31,523 31,653 31,655 31,583 31,828 32,058 32,148
Izrael šekel ILS 5,237 5,284 5,259 5,241 5,259 5,24 5,239 5,181 5,227 5,27 5,279

 

 
 
NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE

 
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č.12/2012
  • Důchodové pojištění - zákon s komentářem
    Zákon o důchodovém pojištění při svém schválení v roce 1995 přinesl některé zásadní změny oproti předchozímu zákonu o důchodovém zabezpečení, a to je především v otázkách určitého posílení pojistných principů se zohledněním obecného mzdového nárůstu při výpočtu důchodů spolu se zavedením postupného zvyšování věkových hranic stanovených pro nárok na starobní důchod a odstartoval částečné sbližování podmínek pro důchodové pojištění u mužů a žen podle principu rovného zacházení.
    Komentář odpovídá právnímu stavu k 1. lednu 2012.
  • Zákon o doplňkovém penzijním spoření
  • Prováděcí předpisy k zákoníku práce

Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2012
  • Slevy, bonusy a benefity v účetnictví a daních
    • oprava základu daně u skonta
    • kurzové rozdíly specifické slevy
    • náklady na reklamu
    • neobvyklé ceny
  • Finanční leasing a daně v roce 2012
    • počítání doby nájmu
    • doba nájmu
    • záloha na kupní cenu
    • daňové odpisy
    • hospodářský rok
    • nesplnění podmínek
  • Prodej a koupě podniku
    • realizace prodeje
    • plánování prodeje
    • smlouva o převodu obchodního podílu

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2012
  • Zpracováváme výroční zprávu
  • Příjmy osvobozené od daně
  • Výdaje spojené s pořízením zásob
  • Obchodní majetek poplatníků
  • DPH u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností
  • Vznik povinnosti přiznat daň a připravované změny
  • Odložená daň
  • Dotace ze státního rozpočtu
  • Zúčtovací vztahy – krátkodobé pohledávky
  • Pořízení automobilu na úvěr a leasing
  • DPH u nájmu dopravních prostředků a připravované změny
  • Zvláštní úpravy pracovní doby

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2012
  • Občanský zákoník a pracovněprávní vztahy – novela zákona
  • Desatero k dovolené
  • Zprostředkovávání zaměstnání úřadem práce
  • Výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci – nově
  • Doručování písemností mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
  • Alternativní pracovní úvazky po novele
  • Chyby, omyly, nebo jiné nesprávnosti při výpočtu nebo výplatě mzdy
  • „Švarzsystém“ versus nelegální práce
  • Kontrola zdravotní pojišťovny u zaměstnavatele
  • Pravidelné, jednorázové a nepeněžní příjmy zaměstnance
  • Když zaměstnankyně pečuje o dítě
  • Komunikace se zdravotní pojišťovnou – oznamovací povinnosti plátců pojistného
  • Vybraná plnění – nezahrnovaná v roce 2012 do vyměřovacího základu zaměstnance
  • Poměrná část minima u zaměstnance v roce 2012
  • Cestovní náhrady u společníků a jednatelů s.r.o.
  • Příloha – sazby cestovních náhrad
  • Vedení manažerské porady
  • Virtuální tým – nový trend ve firmách

Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 6/2012
  • Změny rozpočtových pravidel (2.)
  • Registrace veřejnoprávních subjektů  DPH a připravované změny
  • Dovolená – nová pravidla
  • DPH u léků a zdravotnických prostředků
  • Vyrovnání a úprava daně v DPH
  • Ochrana osobních údajů ve veřejné správě
  • Překážky v práci z důvodu obecného zájmu
  • Pracovně-lékařské služby od 1. dubna
  • Novela zákoníku práce z pohledu zaměstnavatele
  • Zdravotní pojištění – opakování pracovněprávních vztahů
  • Stravné – pokuty
  • Spolupráce obcí
  • Změny legislativy financování veřejných rozpočtů

1000 řešení – dvouměsíčník, nadstavba měsíčníků Poradce, DaÚ, PaM a DÚVaP, č. 6/2012
  • Dovolená a zdravotní pojištění v roce 2012
  • Daň z příjmů, DPH
  • DE, účetnictví
  • Zákoník práce

PŘIPRAVUJEME

Poradce č. 13/2012 (VI/2012)
  • Zákon o zaměstnanosti s komentářem

Poradce č. 1/2013 (VIII/2012)
  • Zákon o svobodném přístupu k informacím s komentářem

Daně, účetnictví- vzory a případy – (DÚVaP) č. 7-8/2012 (VI/2012)
  • Jak naložit se ziskem a ztrátou
    • účetní výsledek
    • snížení základu daně
    • cash flow nedostatky inventarizací
    • schvalovací řízení
    • uplatňování ztráty
    • vypořádácí podíl
    • daňový zisk a ztráta
  • Dovolené komplexně
    • odpracovaný den
    • dodatková dovolená
    • souběh práva na dovolenou
    • výměra a čerpání dovolené
    • náhrady mzdy
    • krácení a přerušení dovolené

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) č. 7-8/2012 (VI/2012)
  • Živnostenský zákon – novela
  • Úhrada ztráty společnosti s r.o. jejími společníky
  • Účtování o DPH
  • Věcné břemeno a daň z příjmů
  • Deriváty v účetnictví
  • Daň z příjmů u autorských honorářů
  • Smluvní sankce v podnikání
  • Studentské brigády

Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) č. 7-8/2012 (VI/2012)
  • Letní brigády
  • Změny v pracovní upravě inspekce práce – novela zákona
  • Pracovní poměr na zkoušku
  • Zdanění prázdninových brigád
  • Zaměstnanecké benefity
  • Povinnost používat cestovní příkaz
  • Střídaní rodičů při pobírání peněžité pomoci v mateřství
  • Splatnost a výplata mzdy

Poradce veřejné správy – (PVS) č. 7-8/2012 (VI/2012)
  • Silniční doprava - novela zákona
  • Osvobození DPH u sportovních a kulturních činností
  • Školy v přírodě
  • Zákon o pedagogických pracovnících
  • Hospodaření obcí
  • Doručování platových písemností
  • Alkohol a kouření na pracovišti

1000 řešení – (1000 řešení) č. 7-8/2012 (VI/2012)
  • Živnostenský zákon – novela
  • Letní brigády
  • ZDP, DPH
  • Účetnictví, DE
  • Automobil
  • Zákoník práce

 

 
 
HORKÁ TÉMATA

 
ZISK A ZTRÁTA OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ
Pokud má spol. s r.o. za účetní období vyšší účetní náklady než účetní výnosy, vykáže účetní ztrátu. Jak mají společníci účetní ztrátu řešit? Obchodní právo umožňuje i externí uhrazení ztráty jejími společníky, kteří k tomuto účelu poskytnou peněžité příspěvky mimo základní kapitál s. r.o. Vše podstatné nabízíme v balíčku za výhodnou cenu.

  • Cestovní náhrady u společníků a jednatelů s.r.o. - příspěvek
    měsíčník PaM 6/2012, (A4, 80 str.)
  • Úhrada ztráty s. r.o. jejími společníky - příspěvek
    měsíčník DaÚ 7-8/2012, (A4, 120 str.)
  • Jak naložit se ziskem a ztrátou – příspěvek
    měsíčník DÚVaP 7-8/2012, (A5, 120 str.)
  • měsíčník Zisk – určen pro manažery a vedoucí pracovníky         zdarma

BALÍČEK ZISK A ZTRÁTA OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ obsahuje: PaM 6/2012 + DÚVaP 7-8/2012 + DaÚ 7-8/2012 + Zisk
Cena balíčku je 796 Kč.
Cena balíčku s 50% slevou je 398 Kč.
Ušetříte 398 Kč.


LETNÍ BRIGÁDY STUDENTŮ
Blížící se letní období je spojené se zvýšenou aktivitou studentů. V letních měsících vstupují do pracovního poměru další vysokoškoláci a středoškoláci. Zajímají Vás pracovní vztahy s možností výhodnějšího zdanění? Vše o letních brigádách nabízíme v balíčku za výhodnou cenu.

  • Zdanění brigád v období letních prázdnin – příspěvek
    měsíčník PaM 7-8/2012, (A5, 120 str.)
  • Letní brigády – příspěvek
    měsíčník PVS 7-8/2012, (A5, 120 str.)
  • Studenti a zdravotní pojištění – příspěvek
    měsíčník Poradce 13/2012, (A5, cca 224 str.)
  • Zákoník práce – úplné znění zákona      zdarma
    Zákony III/2012, (A4, 512 str.)
  • Zrnka ženskosti      zdarma

BALÍČEK LETNÍ BRIGÁDY STUDENTŮ obsahuje: PaM 6/2012 + PaM 7-8/2012 + PVS 7-8/2012 + Zákony III/2012 + Poradce 13/2012 + Zrnka ženskosti
Cena balíčku je 840 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 420 Kč.
Ušetříte 420 Kč.


Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.

Jen do vyprodání zásob.


Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz

RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN

Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.

E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
  • Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
  • Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

 

 
 
KONTAKTY

 
Adresa:   E-mail:
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
  objednavky@exicon.eu
 
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
 
   
 
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L.

 

 


V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.

Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011
Untitled Page