Velkým problémem všech škol jsou úrazy detí, žáku a studentu. S ohledem na vek detí a žáku prinášejí s sebou neodcinitelné následky z hlediska psychiky detí, rodicu a samozrejme i ucitelu školy. Jaká je právní úprava BOZ detí a žáku ve školách? Jak správne postupovat pri zajištení první pomoci a zjištování prícin úrazu? Jak se úrazy evidují a kde je nutno zaslat hlášení o úrazu?

Základem právní úpravy BOZ detí a žáku ve školách

je § 29 ŠZ, toto ustanovení je pro praktické použití znacne obecné. Jedna z posledních novel zákona do nej vložila zmocnení pro MŠMT, že stanoví vyhláškou opatrení k zajištení BOZ detí, žáku a studentu. Vyhláška se údajne již pripravuje, MŠMT dokonce na již pred 3 roky slibovalo, že bude vydána, ale zatím je pouze odkládána.

Školský zákon stanoví, že školy a školská zarízení jsou povinny vést evidenci úrazu detí, žáku a studentu, k nimž došlo pri cinnostech vzdelávání a s ním prímo souvisejících cinnostech a pri poskytování školských služeb, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánum a institucím. Ustanovení obsahuje také zmocnení pro MŠMT, aby stanovilo vyhláškou zpusob evidence úrazu, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánu a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá. Tou je známá vyhláška c. 64/2005 Sb., o evidenci úrazu detí, žáku a studentu, ve znení vyhlášky c. 57/2010 Sb., kterou si dále podrobne probereme.

Podle § 30 ŠZ má reditel školy povinnost vydat školní rád a reditel školského zarízení vnitrní rád. Ve školním rádu pak musí reditel školy upravit zejména provoz a vnitrní režim školy a podmínky zajištení BOZ detí. Pokud je treba upravit další podrobnosti, je možno k tomu úcelu vydat ješte ve vnitrní smernici školy. V praxi by ale dobrý školní rád mel stacit.

Z pohledu základních a materských škol

jsou ješte duležité tri predpisy:

• Pro materské školy je prvoradá vyhláška c. 14/2005 Sb., o predškolním vzdelávání, ve znení pozdejších predpisu. Tato vyhláška upravuje nekterá specifika pro materské školy a mimo jiné obsahuje zvláštní úpravu dohledu nad detmi v materské škole (dále jen „vyhláška c. 14/2005 Sb.).
• Pro základní školy je základem zase vyhláška c. 48/2005 Sb., o základním vzdelávání a nekterých náležitostech plnení povinné školní docházky (dále jen vyhláška c. 48/2005 Sb.).
• Dalším predpisem – již spolecným materským i základním školám – je vyhláška c. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní rád pro zamestnance škol a školských zarízení zrízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí (dále jen Pracovní rád škol). Tato vyhláška upravuje v § 6 zásady dohledu nad žáky a je nesporné, že toto ustanovení je základem pro prípadnou odpovednost ucitelu.

Tretí predpis je také všem typum škol spolecný. Jedná se o Metodický pokyn k zajištení BOZ detí, žáku a studentu ve školách a školských zarízeních zrizovaných MŠMT ze dne 22. prosince 2005 c. j. 37 014/2005-25 (dále jen „Metodický pokyn BOZ“).

Tento predpis není obecne závazný. Je závazný pouze pro školy a školská zarízení prímo zrízená MŠMT. Ostatní školy a školská zarízení jej mohou používat pouze podpurne pri zpracování svých školních rádu nebo vnitrních rádu. Doporucuje se, aby reditelé škol neprebírali Metodický pokyn do svých školních rádu automaticky a aby mechanicky nestanovili, že pro jejich školy též platí, ale aby zvážili, která konkrétní ustanovení se pro jejich školu hodí a která by mely upravit podle místních podmínek školy. V tom je smysl podpurného použití Metodického pokynu BOZ pro ostatní samostatné školské právnické osoby. Metodický pokyn BOZ bude platit samozrejme pouze do vydání vyhlášky o BOZ detí, žáku a studentu. Zatím je však treba s ním pracovat a pri zpracování školního rádu na nej odkazovat.

DEFINICE POJMU „ŠKOLNÍ ÚRAZ“ zatím není v žádném obecne závazném právním predpisu stanovena. Školský zákon používá termínu „úrazy detí, žáku a studentu“ v podstate jako synonymum pro bežne v praxi užívaný pojem „školní úraz“, ale ani tento pojem a ani pojem školní úraz nedefinuje. K provedení § 29 ŠZ byla vydána vyhláška c. 64/2005 Sb., o evidenci úrazu detí, žáku a studentu (dále jen „vyhláška c. 64/2005 Sb.“). Ani tato vyhláška však neobsahuje tolik pro praxi potrebnou definici pojmu „školní úraz“. Vyhláška pouze uvádí, že záznam o úrazu se vyhotovuje u úrazu, jehož dusledkem byla neprítomnost dítete, žáka nebo studenta ve škole nebo školském zarízení. Tuto zásadu však nemužeme považovat za definici.

Nedostatek definice pojmu školní úraz do jisté míry napravuje Metodický pokyn BOZ, když v clánku 21 stanoví, že „Úrazem žáku je úraz, který se stal žákum pri vzdelávání nebo s ním prímo souvisejících cinnostech a pri poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáku na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, pri koupání, pri výuce plavání a lyžarském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahranicních výletech, pri úcasti na soutežích a prehlídkách. Úrazem žáku není úraz, který se žákum stane na ceste do školy a zpet, nebo na ceste na místo nebo cestou zpet, jež bylo urceno jako shromaždište mimo prostory školy pri akcích konaných mimo školu.“ Jak jsme uvedli výše, tento Metodický pokyn BOZ však není obecne závazný právní predpis. Je závazný pouze pro školy a školská zarízení prímo zrízená MŠMT. Ostatní školy a školská zarízení jej mohou používat pouze podpurne pri zpracování svých školních rádu nebo vnitrních rádu podle ustanovení § 30 ŠZ. Za této právní situace je v soucasné dobe treba, aby napr. školní rád materské školy obsahoval ustanovení tohoto typu „Úrazem dítete v materské škole je úraz, který se stal detem pri predškolním vzdelávání nebo s ním prímo souvisejících cinnostech a pri poskytování školských služeb. Materská škola vykonává dohled nad dítetem od doby, kdy je pedagogický pracovník prevezme od jeho zákonného zástupce nebo jím poverené osoby, až do doby, kdy je pedagogický pracovník predá jeho zákonnému zástupci nebo jím poverené osobe. Úrazem dítete není úraz, který se stal díteti na ceste do materské školy a zpet.“

U detí materských škol prichází v úvahu zejména úrazy z duvodu uklouznutí, zakopnutí, úrazy pri potyckách detí a v neposlední rade i úrazy pri cinnostech, kdy se díte bojí a má strach, že cinnost nezvládne (napr. plavání apod.) Casté jsou úrazy pri vycházkách a výletech mimo materskou školu a také pri plavání. Plavání je pro deti materské školy znacne rizikovou záležitostí. Pro materskou školu tedy platí, že pri výuce plavání musí být zajišten dohled jedné ucitelky nejvýše na deset detí, nebot deti materské školy nutno považovat za neplavce.

Základní škola musí pak postupovat obdobne, pro ni je školním úrazem úraz, který se stal žákum pri vzdelávání nebo s ním prímo souvisejících cinnostech a pri poskytování školských služeb. Z obsahu pojmu úraz detí, žáku a studentu je výslovne vyloucen pouze úraz, ke kterému došlo na ceste do školy a ze školy. Zde je videt zrejmá paralela školských a pracovneprávních predpisu, ta je však zpusobená historickým vývojem.

I v prípade zjištování prícin úrazu detí

je treba úvodem konstatovat, že žádný obecne závazný predpis nedává reditelum škol návod, jak mají v praxi postupovat. Bližší podrobnosti ohledne vlastního zjištování prícin úrazu nestanoví ani sama vyhláška c. 64/2005 Sb. Proto si musíme zduraznit, že prvoradou povinností reditele každé školy je zajistit, aby byly objektivne zjišteny a prípadne odstraneny všechny príciny úrazu. Pri zjištování prícin školního úrazu je treba postupovat obdobne jako pri zjištování a objasnování prícin pracovního úrazu zamestnance. To predevším znamená, že se musí odhalit všechny zjevné i skryté príciny a další okolnosti, jež vedly k jeho vzniku, aby se všichni – ucitelé a predevším žáci – z této mnohdy i tragické situace poucili, aby ze stejné príciny nedošlo k dalšímu úrazu. V tomto smeru odkazujeme na metody vyšetrování pracovních úrazu, protože jsou pro praxi reditelu škol bežné a známé a pro náš úcel využitelné. Každá škola je povinna ihned po ohlášení školního úrazu a po zajištení první pomoci a lékarského ošetrení žáka zahájit odpovedné a spolehlivé zjištování prícin úrazu. Prícina se musí objasnit prímo na míste, a to proto, že se podmínky mohou rychle zmenit, at již povetrnostními, nebo jinými vlivy, nebo nakonec i úmyslným zásahem osoby, která úraz zavinila. Pokud je toho postižené díte (žák) schopno, musí být vyslechnuto. V každém prípade však musí být vyslechnuti svedci úrazu, eventuelne další deti (žáci), které mohou podat radu informací.

Je treba zjistit:

• co bylo na míste úrazu v nesprávném a nebezpecném stavu,
• co zranené díte (žák) delalo nesprávným a nebezpecným zpusobem a který bezpecnostní predpis nebo pokyn svým jednáním porušilo,
• který predpis byl porušen školou ci školským zarízením,
• zda byl úraz zpusoben nebo ovlivnen jiným dítetem (žákem) nebo jinou osobou,
• zda vznikl následkem spolupusobení prírodních živlu nebo zvírat,
• jakou škodu zranené díte (žák) utrpelo na vecech.

Stejne tak je možno, až po zvážení všech techto zjištených skutecností rozhodnout o tom, která opatrení mohou riziko úrazu omezit a jaký kontrolní systém bude nad jejich plnením zaveden. Urcí se jaká výchovná, organizacní, eventuelne technická opatrení budou prijata. Opatrení musí být konkrétní a snadno kontrolovatelná.

I v prípade zajištení první pomoci

v prípade vzniku úrazu detí (žáku) je treba konstatovat, že žádný obecne závazný predpis nedává rediteli školy ani sebemenší návod, jak má v praxi postupovat. Jediným predpisem pro nás použitelným je § 102 odst. 6 ZP, který stanoví povinnost zamestnavatele zajistit a urcit podle druhu cinnosti a velikosti pracovište potrebný pocet zamestnancu, kterí organizují poskytnutí první pomoci a narízení vlády c. 101/2005 Sb., kterým o podrobnejších požadavcích na pracovište a pracovní prostredí, které stanoví, že prostredky a zarízení pro poskytování první pomoci musí být umísteny na dostupném míste a musí být oznaceny znackami. Ovšem zákoník práce je samostatný právní predpis, a není v žádném ohledu školským predpisum nadrazen. Používáme ho pouze proto, že škola je také zamestnavatel a má své zamestnance, pro které základním pracovneprávním predpisem a je tedy využitelný i pro žáky.

Každý reditel školy si proto musí (pri této absenci obecne závazných právních predpisu) upravit ve školním ráde tuto otázku a seznámit s obsahem školního rádu rodice a zákonné zástupce detí. Pripomínáme, že jde predevším o to, aby reditel školy chránil také sebe a ostatní pedagogy pred prípadnou trestní odpovedností.

PODKLADEM PRO EVIDOVÁNÍ ŠKOLNÍCH ÚRAZU detí materských škol je kniha úrazu a záznam o úrazu. Podrobnosti ohledne sepisování knihy úrazu a záznamu o úrazu obsahuje vyhláška c. 64/2005 Sb., o evidenci úrazu detí, žáku a studentu, ve znení vyhlášky c. 57/2010 Sb.

Dalšími podklady muže být potvrzení ošetrujícího lékare o ošetrení dítete ci žáka; lékar na tiskopise „Potvrzení o ošetrení zraneného dítete – žáka – studenta pro školní úraz“ uvede oznacení úrazu a predpokládanou délku školní absence zraneného, ostatní údaje vyplní škola nebo pri méne závažných úrazech žáka nevyžadujících nezbytne lékarské ošetrení a zpusobujících absenci kratšího trvání, potvrzení rodicu (zákonných zástupcu) o tom, že se žák pro následky úrazu nemohl úcastnit školní cinnosti (na omluvném listu, v žákovské knížce).

Kniha školních úrazu

Podle ustanovení § 1 vyhlášky c. 64/2005 Sb. platí, že v knize úrazu se evidují všechny úrazy detí, žáku a studentu (dále jen „úraz“), ke kterým došlo pri cinnostech uvedených v § 29 odst. 2 ŠZ, a to nejpozdeji do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zarízení o úrazu dozví.

Vyhláška c. 64/2005 Sb. v taxativním výctu stanoví povinné údaje, které se musí v knize školních úrazu uvést.

Je treba zduraznit, že zápisy obsažené v knize úrazu se nehlásí školní inspekci, nebudou mít tedy vliv na údaje ve statistice školních úrazu. Mají však dva hlavní úkoly. Jednak zaevidovanou prvotní informaci o každém – byt sebemenším – školním úrazu, která bude dostatecným podkladem pro odškodnení o úrazu, zejména v takových situacích, kdy z na první pohled zanedbatelného úrazu (napr. krvácení dítete z nosu) se casem vyvine dlouhodobá neprítomnost ve škole. Druhým úkolem knihy školních úrazu je pak objektivní informace pro reditele školy, k jakým úrazum ve škole dochází, jak casto, co je jejich prícinou a v cem je tedy hlavní rizikovost, aby v souladu mohla prijímat opatrení k prevenci rizik.

Vyhláška c. 64/2005 Sb. nestanoví ani, zda má mít škola pouze jednu knihu školních úrazu nebo více. I to je vec, kterou si musí posoudit reditel školy sám zejména s ohledem na velikost školy a pocet jejich tríd. Vyhláška nestanoví ani, jestli má být kniha školních úrazu vedena v papírové podobe nebo zda je možno ji vést elektronicky. I to je vec, kterou si musí posoudit reditel školy sám. Je bežné, že v prípadech, kdy deti nebo žáci školy jedou na školu v prírode, má vedoucí ucitelka zájezdu s sebou knihu školních úrazu v papírové podobe.

To znamená, že nyní je treba evidovat všechny úrazy detí, žáku a studentu bez ohledu na to, jak dlouhou absenci dítete nebo žáka na vyucování zpusobily nebo zdali zpusobily vubec nejakou absenci. Upozornujeme tedy – každý úraz dítete nebo žáka školy je treba minimálne evidovat v knize úrazu.

Záznam o školním úrazu

je také velice duležitým dokladem, protože se jím prokazuje vznik úrazu a okolnosti, za kterých k nemu došlo. Slouží pro stanovení nápravných a preventivních opatrení a pro jejich kontrolu. Je podkladem pro evidenci, statistiku a rozbory školní úrazovosti i pro preventivní opatrení širšího rozsahu. Je rovnež závažným vodítkem pro posouzení míry odpovednosti za vzniklou škodu ze strany dítete nebo žáka. Z jeho obsahu se vychází i pri projednávání trestní odpovednosti v prípadech zanedbání náležitého dohledu, zejména tam, kde školní úraz zanechá trvalé následky na zdravotním stavu dítete nebo žáka. Proto je též jedním z duležitých dukazu pro ucitele nebo príslušného pedagogického pracovníka, povereného dohledem nad žáky v dobe úrazu. Podle záznamu o úrazech je možno posoudit, do jaké míry mohla ucitelka nebo dohled vykonávající pedagog nebezpecné situaci celit. S ohledem na tyto okolnosti má být záznam o úrazu sepsán po rádném a objektivním vyšetrení prícin, pokud možno bezprostredne po úrazu.

Ustanovení § 2 vyhlášky c. 64/2005 Sb. stanoví ohledne záznamu o úrazu predevším, že záznam o úrazu vyhotovuje škola nebo školské zarízení v techto prípadech:

• jde o úraz, jehož dusledkem byla neprítomnost dítete, žáka nebo studenta ve škole nebo školském zarízení zasahující alespon do 2 po sobe jdoucích vyucovacích dnu, nebo
• jde o smrtelný úraz,
• kdy se sice nejedná o výše uvedený úraz, ale vyhotovení si vyžádal zákonný zástupce dítete nebo žáka, zletilý žák nebo orgán, kterému se záznamy podle § 4 vyhlášky zasílají,
• v prípadech, kdy se sice nejedná o výše uvedený úraz, ale je pravdepodobné, že díteti, žáku nebo studentu bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení spolecenského uplatnení zpusobené úrazem.

Novinkou právní úpravy je, že záznam o úrazu se sepisuje i u úrazu, kde nedošlo k neprítomnosti žáka ve škole, ale je pravdepodobné, že žák nebo jeho zákonní zástupci budou požadovat náhradu za bolest nebo ztížení spolecenského uplatnení, nebo na žádost zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka i pri sebemenším drobném úrazu.

Z toho je tedy patrno, že záznam o školním úrazu ve škole se musí vyhotovit zpravidla vždy. Školská právní úprava je zde prísnejší pracovneprávní úpravy, když podle zákoníku práce platí, že záznam o úrazu se vyhotovuje až u pracovních úrazu, kdy pracovní neschopnost poškozeného zamestnance trvala 3 a více kalendárních dnu. Zákonodárce tak ucinil proto, aby školy a školská zarízení více chránil a aby eliminoval možné spory zejména mezi zákonnými zástupci nezletilých detí a žáku a školou ohledne prícin a okolností úrazu.

Platí zásada, že jedno vyhotovení záznamu o úrazu predá škola nebo školské zarízení zletilému žákovi, v prípade nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci. Záznam o školním úrazu musí být rádne vyplnen. Všechny údaje, prípadne odpovedi musí být citelné ve všech vyhotoveních a musí odpovídat predtištenému textu príslušné rubriky.

Pro praxi je duležité, že škola nebo školské zarízení bez zbytecného odkladu aktualizuje záznam o úrazu:

• pokud byla poskytnuta náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení spolecenského uplatnení zpusobené úrazem, nebo
• v prípade smrtelného úrazu, pokud k úmrtí došlo po vyhotovení záznamu o úrazu.

Tato zmena byla provedena na základe poznatku z praxe. Je zrejmé, že skutecnosti, které ovlivnují povahu úrazu z hlediska evidence úrazu a záznamu o úrazech, casto nastávají až s urcitým casovým odstupem po úrazu a po odeslání záznamu o úrazu. V takovém prípade musí být záznam o úrazu doplnen, to však z puvodního znení nevyplývalo a praxe se spokojila s pouhým prvotním sepsáním záznamu o úrazu. Z toho duvodu byla do vyhlášky novelou zapracována i povinnost ve výše uvedených prípadech aktualizace záznamu o úrazu.

HLÁŠENÍ ŠKOLNÍCH ÚRAZU - Zásadne platí, že ohlásit školní úraz a smrtelný školní úraz musí škola bez zbytecného odkladu. Vyhláška c. 64/2005 Sb. ani školský zákon nestanoví presnou lhutu, nebot to není ani praktické. Je však v zájmu všech, tj. predevším školy a zákonných zástupcu detí a nezletilých žáku, aby úraz byl oznámen všem ve vyhlášce vyjmenovaným orgánum a institucím urychlene a to predevším z duvodu vcasného a rychlého vyšetrení prícin a odškodnení pracovního úrazu. Nakonec není ani školským zákonem ani vyhláškou stanoven zpusob ohlášení, tj. telefon, fax, e-mail apod. Je dáno na volbe reditelky materské školy, který zpusob bude považovat za vhodný. Predpokládáme, že v praxi se bude nejvíce používat elektronická pošta.

Podle ustanovení § 3 vyhlášky platí, že o úrazu žáka podá škola hlášení:

·        zákonnému zástupci, v prípade, že jde o úraz dítete nebo nezletilého žáka

·        místne príslušnému útvaru Policie Ceské republiky, v prípade, že nasvedcují zjištené skutecnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný cin nebo prestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz,

• pojištovne, u které je škola nebo školské zarízení pojišteno pro prípad své odpovednosti za škodu vzniklou na živote a zdraví žáku, pokud škola nebo školské zarízení má takové pojištení sjednáno,

·        príslušnému oblastnímu inspektorátu práce, poprípade príslušnému obvodnímu bánskému úradu, pokud k úrazu došlo pri praktickém vyucování žáku stredních škol nebo praktické príprave studentu vyšších odborných škol.

Hlášení úrazu ve smyslu tohoto ustanovení ješte není predávání a zasílání záznamu o úrazech. Hlášení se musí podat bezprostredne, zejména když se úraz sdeluje rodicum dítete, žáka nebo studenta, tak se musí volit nejrychlejší komunikacní prostredky. V praxi se nejbežneji v této souvislosti používá telefon nebo mobilní telefon. V této souvislosti je treba zduraznit, že MŠMT zverejnilo již pred nekolika lety na svých webových stránkách zprávu nazvanou „Informace MŠMT školám ve veci odpovednosti právnické osoby vykonávající cinnost školy nebo školského zarízení za škodu zpusobenou detem, žákum ci studentum vcetne zpusobu pojištení této odpovednosti“. V této informaci se pripomíná, že se doporucuje nepodcenovat odpovednost právnických osob vykonávajících cinnost školy nebo školského zarízení za škodu zpusobenou detem, žákum ci studentum a uzavírat pojištení této odpovednosti. Školy a školská zarízení ostatních zrizovatelu (obecní, krajské, soukromé, církevní) v možnosti uzavírat pojištení limitovány nejsou – tj. pojistit se mohou, ale nemusí. Je to však velice praktické.

(Více se nejen o tomto tématu doctete v mesícníku PaM 9/19, Aktualizace V/1, odborné tematické publikaci Školský zákon, zamestnávání - komentár, Zákony V/19)

Zákon c. 182/2006 Sb., o úpadku a zpusobech jeho rešení (dále jen „insolvencní zákon“ nebo „zákon“, popr. „IZ“) nabyl úcinnosti k 1. 1. 2008 a od této doby byl již mnohokráte novelizován. Dosud poslední významnejší novela tohoto zákona byla provedena zákonem c. 31/2019 Sb., pricemž prevážná cást této novela nabyla úcinnosti k 1. 6. 2019. Tato novela si krome jiného kladla za cíl pomoci predluženým osobám z tzv. dluhové pasti za predpokladu, že by tyto osoby pri vynaložení jistého úsilí mohly najít východisko z tíživé financní situace, která by prerostla v úpadek, formou oddlužení. Nakolik se to zákonodárci v praxi skutecne povedlo, resp. do jaké míry byla tato jeho snaha nakonec korunována úspechem, ukáže teprve cas a získané zkušenosti. Každopádne hlavní snahou tvurcu této novely zákona bylo zprístupnit možnost úspešného oddlužení širšímu okruhu osob, než tomu bylo doposud.

Úvodem

Insolvencní zákon nyní doznává významných zmen, a to zejména v oblasti oddlužení. Novela insolvencního zákona c. 31/2019 Sb., jejíž prevážná cást nabyla úcinnosti dne 1. 6. 2019, má za cíl predevším zprístupnit možnost oddlužení širšímu spektru dlužníku, vcetne tech, kterí by drívejším podmínkám oddlužení nemohli vyhovet. Novelou je nyní do insolvencního zákona zaclenen nový § 412a, pojednávající o splnení oddlužení obšírneji. Tímto ustanovením jsou v podstate konstruovány nové odlišné „režimy“ oddlužení. Další významnou zmenu novela prinesla pro veritele a to – redukci možných zpusobu oddlužení za trí na dva – zákonodárce ponechal oddlužení zpenežením majetkové podstaty a oddlužení plnením splátkového kalendáre se zpenežením majetkové podstaty. Možnost oddlužení pro FO – podnikatele sice byla výslovne pripuštena již v dosavadní úprave insolvencního zákona, novelou je však doplnena speciální úprava splátkového kalendáre FO – podnikatele. Ta podrobne urcuje postup pri urcení výše splátek pri oddlužení této skupiny dlužníku. Jak to je postup vám vysvetlíme.

Pri oddlužení plnením splátkového kalendáre se zpenežením majetkové podstaty je dlužník, který je fyzickou osobou – podnikatelem, povinen do doby podání písemné zprávy o splnení oddlužení mesícne splácet nezajišteným veritelum ze svých príjmu cástku, která se urcí podle zákona.

V rozhodnutí o schválení oddlužení plnením splátkového kalendáre se zpenežením majetkové podstaty uloží insolvencní soud dlužníkovi povinnost mesícne splácet nezajišteným veritelum z jeho príjmu z podnikání minimální nevratnou cástku a zákon jí oznacuje jako „zálohovou splátku“.

Dlužník – podnikající fyzická osoba je povinen na konci každého zdanovacího období predložit insolvencnímu správci úcetnictví ci danovou evidenci, priznání k dani z príjmu a výpisy z úctu, poprípade další listiny osvedcující jeho príjmy a výdaje. Tuto povinnost dlužník nemá po podání zprávy insolvencního správce o splnení oddlužení, na základe které vezme insolvencní soud na vedomí splnení oddlužení.

§ 103

(1) Insolvencní návrh musí krome obecných náležitostí podání²⁰⁾ obsahovat oznacení insolvencního navrhovatele a oznacení dlužníka, kterého se týká, poprípade oznacení jejich zástupcu. Fyzická osoba musí být oznacena jménem, príjmením a bydlištem (sídlem) a v prípade, že jde o podnikatele, též identifikacním císlem. Právnická osoba musí být oznacena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikacním císlem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvencní návrh obsahovat oznacení príslušné organizacní složky státu, která za stát pred insolvencním soudem vystupuje.

(2) V insolvencním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutecnosti, které osvedcují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící ­úpadek, skutecnosti, ze kterých vyplývá oprávnení podat návrh, není-li insolvencním navrhovatelem dlužník, oznaceny dukazy, kterých se insolvencní navrhovatel dovolává, a musí z nej být patrno, ceho se jím insolvencní navrhovatel domáhá.

(3) Insolvencní návrh je nutné predložit s potrebným poctem stejnopisu tak, aby jeden stejnopis zustal u insol­vencního soudu a aby každý, komu se dorucuje, dostal jeden stejnopis. Insolvencní navrhovatel je povinen k insol­vencnímu návrhu pripojit predepsané prílohy a listinné dukazy, kterých se dovolává; prílohy a listiny však nejsou soucástí insolvencního návrhu.

(4) Stejnopis insolvencního návrhu veritele se dorucuje pouze dlužníku, a to do vlastních rukou. Insolvencní návrh dlužníka se nedorucuje.

§ 104

(1) Podá-li insolvencní návrh dlužník, je povinen k ne­mu pripojit

a)  seznam svého majetku vcetne svých pohledávek s uvedením svých dlužníku (dále jen „seznam majetku“),

b)  seznam svých závazku s uvedením svých veritelu (dále jen „seznam závazku“), nespojil-li s insolvencním návrhem návrh na povolení oddlužení,

c)  seznam svých zamestnancu,

d)  listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

(2) V seznamu majetku je dlužník povinen oznacit jednotlive svuj majetek, vcetne pohledávek. U pohledávek strucne uvede skutecnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovne se dále vyjádrí k jejich dobytnosti. U majetku, vcetne pohledávek, o kteých probíhá soudní nebo jiné rízení, nebo ohledne nichž již bylo príslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato rízení (rozhodnutí) oznací.

(3) V seznamu závazku je dlužník povinen jako své veritele oznacit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vuci nemu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vuci nemu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatnují. Jsou-li veriteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvorí s dlužníkem koncern²¹⁾, musí dlužník tyto skutecnosti výslovne uvést. Dlužník v seznamu závazku uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazku a strucne uvede, které z pohledávek svých veritelu popírá co do duvodu nebo co do výše a proc. Má-li dlužník veritele, o kterých je mu známo, že proti nemu mají právo na uspokojení ze zajištení, nebo kterí toto právo proti nemu uplatnují, uvede je oddelene. U pohledávek techto veritelu dále oznací veci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatnuje uspokojení ze zajištení, vcetne údaje o tom, které movité veci se nacházejí v držení veritele nebo tretí osoby, dále oznacení druhu zajištení a duvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištení popírá a proc.

(4) Nemá-li dlužník žádné zamestnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovne. Pro oznacení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobne. Predložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovne v nich uvést, že jsou správné a úplné.

§ 105

(1) Podá-li insolvencní návrh veritel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu pripojit její prihlášku; je-li dlužníkem právnická osoba, je insolvencní navrhovatel, který vede úcetnictví nebo danovou evidenci podle zvláštního zákona⁶⁵⁾, povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s overeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notárským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora podle zvláštního zákona⁶⁶⁾, soudního znalce nebo danového poradce, že navrhovatel o pohledávce úctuje. Jde-li v prípade pohledávky podle vety první o pohledávku, která se do insolvencního rízení jinak neprihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatnenou podle § 203.

(2) Je-li insolvencním navrhovatelem podle odstavce 1 veta první za stredníkem zahranicní právnická osoba nebo fyzická osoba, která nemá bydlište nebo sídlo na území Ceské republiky, lze pohledávku doložit také dokladem overeným nebo vydaným cizím státem, který je podle cizího právního rádu srovnatelný s uznáním pohledávky dlužníkem s jeho overeným podpisem, vykonatelným rozhodnutím nebo notárským zápisem se svolením k vykonatelnosti, nebo dokladem o tom, že o pohledávce úctuje podle úcetních, danových nebo jiných obdobných predpisu cizího státu, který je podle cizího právního rádu srovnatelný s potvrzením auditora, soudního znalce nebo danového poradce podle odstavce 1.

(3) Nesplní-li veritel, který podal insolvencní návrh, povinnost podle § 177 odst. 2 až 4, platí, že pohledávku vuci dlužníkovi neosvedcil, ledaže jde o prípad podle § 177 odst. 5 nebo 7.

§ 106

(1) Dlužník, který hodlá rešit svuj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí s insol­vencním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení. S insolvencním návrhem je rovnež možné spojit návrh na povolení reorganizace. V techto prípadech musí insolvencní návrh obsahovat i nále­žitosti predepsané pro tyto návrhy a musí k nemu být priloženy další pro ne požadované prílohy.

(2) I když s insolvencním návrhem nejsou spojeny návrhy podle odstavce 1, muže v nem být uvedeno, jak má být podle insolvencního navrhovatele rešen úpadek dlužníka.

Komentár k § 103 až 106

Novela IZ provedená zákonem c. 31/2019 Sb. v prípade príloh k dlužnickému insolvencnímu návrhu spojenému s návrhem na povolení oddlužení prináší zmenu ohledne povinnosti pripojit seznam závazku k insolvencnímu návrhu. K tomu viz rovnež zmenu v § 392 odst. 1 písm. a) IZ ve vztahu k predložení seznamu závazku k návrhu na povolení oddlužení.

Mezi ostatními skutecnostmi je povinen dlužník k insolvencnímu návrhu pripojit seznam svého majetku a svých pohledávek, pricemž dlužníkova subjektivní predstava, že urcitý majetek, který je obecne vnímán jako majetek hodnotný, má nulovou hodnotu, se muže promítnout v seznamu majetku v údaji o dlužníkem odhadované hodnote majetku, nikoli však tak, že dlužník tento majetek v seznamu majetku neuvede. K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. 29 NSCR 45/2010, uverejnené pod císlem 86/­2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (R 86/2013).

Veritelský insolvencní návrh musí v souladu s § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako soucást vylícení okolností, které osvedcují úpadek dlužníka, konkrétní údaje o dalších veritelích dlužníka a rovnež konkrétní údaje o pohledávkách techto veritelu, konkrétních údaju o splatnosti techto pohledávek a to v míre, která v prípade, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvencnímu soudu uzavrít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplnuje insolvencní návrh, ve kterém konkrétní údaje o pohledávkách takových veritelu a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má penežité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnu po lhute splatnosti, respektive neplní své penežité závazky po dobu delší 3 mesícu po lhute splatnosti. K tomu viz napr. Usnesení Nejvyššího soudu CR ze dne 31. 5. 2018, sen. zn. 29 NSCR 221/2016, sp. zn. KSBR 47 INS 1632/­2016. Požadavek, aby veritelský insolvencní návrh obsahoval jako soucást vylícení okolností osvedcující úpadek dlužníka, rovnež konkrétní údaje o pohledávkách dalších veritelu dlužníka, neznamená, že by byl insolvencní navrhovatel povinen uvést, na základe jakého smluvního nebo jiného ujednání ci porušení smluvní nebo zákonné povinnosti tyto pohledávky vznikly a zda jsou predmetem soudního sporu nebo exekucního rízení. Viz usnesení Nejvyššího soudu CR ze dne 31. 5. 2017, sen. zn. 29 NSCR 66/2017, sp. zn. KSBR 52 INS 9985/­2016.

Nové znení ust. § 105 IZ prinesla novela c. 64/­2017 Sb. Duvodová zpráva k této novele uvádí, že „potvrzení o tom, že insolvencní navrhovatel o pohledávce úctuje nebo že ji vede v danové evidenci, predstavuje z hlediska sledovaného úcelu rovnocennou alternativu k jiným dokladum, jimiž lze podle § 105 doložit pohledávku. Duvodem je predpoklad, že na zaúctovanou pohledávku lze hledet s vetší duverou ohledne její pravosti, nebot by její fiktivní vytvorení s sebou neslo pro veritele urcité negativní dusledky (napr. vznik zvláštní danové povinnosti vuci státu nebo riziku trestneprávního postihu).“

Ust. § 105 odst. 1 IZ predstavuje prvek ochrany dlužníka pred šikanózními insolvencnímu návrhy ex ante a predvídá nutnost kvalifikovaného doložení splatné pohledávky ze strany veritele. Kvalifikované doložení je možné nekolik zpusoby, kdy z jejich povahy vyplývá, že pohledávka skutecne existuje a není pouze úcelove vykonstruována, pricemž splatnou pohledávku lze doložit uznáním dlužníka s overeným podpisem, vykonatelným rozhodnutím, notárským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti, potvrzením auditora, soudního znalce nebo danového poradce, že navrhovatel o pohledávce úctuje. Jde toliko k tíži insolvencního navrhovatele (veritele) zvážit pred podáním insolvencního návrhu, zda i bez dukazních prostredku, jejichž provádením by insolvencní soud s prihlédnutím k míre sporných skutecností v insolvencním rízení nahrazoval nalézací rízení o pohledávce, bude schopen doložit po skutkové stránce svou pohledávku vuci dlužníku v insolvencním rízení.

(Více se nejen o tomto tématu doctete v mesícnících Poradce 1/2020, 1000 rešení 6-8/19, DaÚ 6/19, DÚVaP 6-7/19, Zákony IIA/19

Ne každý se dobre cítí v málo atraktivním hlucném prostredí bez (aspon) relativní intimity, v obležení zpocených tel spolu cvicících a casto se pohrdlive tvárících exhibicionisticky funících „vazounu“.

Radeji cvicit doma

Tento pocit nezrídka umocnuje nevkusne se vnucující hudební doprovod, nepríliš melodický a kompatibilní s úmyslem nejen se hýbat v adekvátním rytmu, ale i „bezbreze“ relaxovat. Proto stále víc narustá pocet tech, kterí se pokoušejí radeji cvicit doma, i když nemusí vždy vedet jak na to a s cím… Ne každý však bydlí v takovém prostoru bytu ci domu, aby si mohl dovolit obetovat mnoho ctverecních metru obytné plochy na zarízení domácí „telocvicny“, cvicebnice. Proto musí zacínat s tím, co dává obydlí aktuálne k dispozici. Skromnejší typy si vystací s kusy nábytku a dalšími vecmi, které jsou v jejich domácnosti bežne prítomné. Základem muže být klasická židlicka, která má nekonecné možnosti ruznorodého využití. Dají se na ní nebo s její pomocí cvicit kliky posilující bicepsy i tricepsy dolních i horních koncetin, nebo procvicovat zádové, prsní, brišní i ramenní svaly. Lehcí váhy jednorucních cinek dokážou nahradit plastové lahve naplnené vodou, se kterými mužeme vykonávat prakticky všechny príslušné a potrebné cviky.

Nástroje ke cvicení

„Cinkovat“ se dá ale i s dostatecne pevnou taškou naloženou urcitou hmotností, nejlépe knihami. Dlouhá rucka smetáku umí aspon provizorne nahradit tyc v posilovne, se kterou procvicujeme specifické svalové skupiny – napríklad šikmé brišní svaly. Když se pozorne ve své domácnosti rozhlédneme, dokážeme najít i další inspirativní nástroje ke cvicení.

Pokud chceme prekrocit „amatérský práh“ domácnosti a zvažujeme koupi skutecných cvicebních posilovacích pomucek, které by v byte zabraly co nejméne místa, nedelaly hluk, nenicily podlahu a byl z nich velký a hlavne efektivní užitek pro telo i pro duši, vychází nám jako jeden z ideálu nakládací jednorucní cinka s dostatecnou maximální hmotností. Smestná se do šuplíku ve skríni i na polici ci do spíže, a když nám nevypadne z rukou, neznicí podlahu ani nevzbudí deti, partnera ci sousedy.

A navíc – je též perspektivne dobrým a skladným vánocním dárkem, spolu se souvisejícími pred­sevzetími o zdravém životním stylu, na které se „prísahá“ skoro vždycky v záveru roku.

Podobný smysl mají pásy se závažím, které se omotávají a fixují kolem zápestí horních koncetin nebo kotníku dolních koncetin.

Vhodné jsou i posilovací a cvicební pružné gumové pásy a malé gumové balancní polokoule (balance step) pripnuté na podrážku sportovní obuvi pomocí suchých zipu. Napínají a procvicují svalstvo udržující stabilitu, pomáhají zpevnovat postavu v oblasti bricha a zad, posilují svaly dolních i horních koncetin behem domácích prací. Dobré jsou i vetší balancní podložky ve tvaru polovicního míce, které máme položené na podlaze. Když na nich správne cvicíme, naucíme se udržovat rovnováhu, koordinovat pohyb a posílit svaly celého tela, o kterých „ani nevíme, že je máme“.

A nezapomínejme, že fit míc, urcený na pružné sezení, slouží také i na procvicování celé pohybové soustavy. Jen vedet jak. Takovými záležitostmi se ale všecko vyrešit nedá – hlavne když chceme dostat do dobré kondice své srdce i plíce a soucasne spalovat tuky pro perspektivne novou figuru…

Sada flowin

Existuje ale nová pomucka, velmi dobre skladná sada pružných podložek (plošek), která po složení zabere menší místo než pouzdro se sadou golfových holí – flowin. S její pomocí dokážeme trénovat pružnost, pohyblivost, sílu, výkon, vytrvalost i regeneraci vláken svalu a jejich úponu jednoduchými zpusoby, trením, klouzáním a proudením.

Metoda využívá takzvanou frikci – pohyb mezi tvrdším hladkým a relativne poddajným drsnejším povrchem. Když musí svaly aktivne na tomto rozhraní vykonávat ci brzdit pohyb, vzniká intenzivní svalová práce, zahrnující všechny aktivní anatomické a fyziologické položky a soucasne vytrvalostne trénuje srdce i plíce. Každý sval kostry potrebuje denní dávku aspon dve ste podnetu k tomu, aby zustal jakž takž fit, a dalších tri sta, aby zvyšoval svoji kvalitu. Na stavu svalstva závisí i korzet kostry tela a též stav kloubu a celého pohybového systému.

Pri cvicení flowin není v popredí preference velkých svalových objemu, ale spíš jde o pružnost a štíhlost svalového aparátu a sílu i kvalitu jeho úponu ve spojení s dobrou kondicí srdce a plic. Duležité je správné pochopení principu cvicení nejen podle predpokládaných tréninkových plánu, ale i aktuálního zdravotního stavu jedince. To je zakotveno do systému cvicení, které by ale melo být konzultováno se zkušeným fyzioterapeutem, trenérem, rehabilitacním a telovýchovným lékarem. Krome pozitivních úcinku má totiž frikcní pohyb i své limity u osob s urcitými zdravotními komplikacemi, jako napr. poúrazový nebo chronický zánet kloubu, šlach nebo vaziv, nedolécená svalová zranení, problémy s páterí (blokády, poškození plotének, výrustky), prekonané žilové trombózy, zánety žil, žlucové kameny, cukrovka a ješte nezhojená pooperacní zjizvení nebo akutní infekcní onemocnení.

Trenažér ci rotoped

Obvykle žijeme v nadmerném fyzickém i psychickém zatížení ruzných forem a ne v relaxacní pohode. Proto se ve výberu vhodného stroje – zátežového trenažéru ci rotopedu pro naši domácí posilovnu, musíme v úvahách posunout o nejaký ten kousek dál než obvykle. Duležitý je ale i zdravotní stav perspektivního uživatele, jeho vek a antropologické charakteristiky velikosti tela – výška i hmotnost (váha). Napríklad u bežeckého trenažéru by si mely vysoké osoby kvuli rozmachu kroku zvolit delší pás. Délka a tvar kroku rozhoduje i u crossového trenažéru, který procvicí celé telo. Cím delší a plošší – „nevyskakující“ krok, tím lépe. Napríklad délka kroku 48 centimetru znamená prirozený a ergonomický prubeh pohybu, který snižuje rizika záteže kloubového aparátu kotníku, kolen i pánve.

Pri instalaci cvicebních prístroju je duležité znát materiály, které byly pri stavbe domu nebo v interiéru bytu použity. Do sádrokartonových sten nebo stropu se nedoporucuje montovat ribstoly nebo hrazdy, do zárubní dverí také není možné instalovat hrazdu. Když se zatíží plovoucí podlaha padesátikilogramovým strojem, muže se víc trást a „propadávat“. Jiným podlahám by nemely cvicební stroje vadit, ale s výjimkou dlažby je vždy dobré „pro jistotu“ jako podklad použít gumotextilní koberec. Nekteré pomucky jsou pomerne skladné a dají se efektivne využívat i v menších prostorech – posilovací lavicku, bežící pás nebo veslarský trenažér dokážeme složit a uskladnit u steny místnosti nebo pod postelí.

Výber „mašiny“ by se mel odvíjet jednoznacne i od vkusu a prostorových možností

budoucího majitele, aby ho potom cvicení neobtežovalo, ale bavilo a skutecne u neho požadovaný cas i vydržel. Proto je vhodné strojové zarízení pred nákupem porádne vyzkoušet i premerit, zjistit, jestli vyhovuje svým tvarem a ovládáním, udelat si predstavu o jeho skutecných rozmerech a hladine hlucnosti. Menší rotoped muže vážit kolem 20 kilogramu a zabírat 60 centimetru na délku, cyklotrenažéry mají hmotnost i více než 50 kg a jsou vždy delší než metr. V jejich výbave oceníme kolecka na posouvání. Crossové trenažéry jsou ješte robustnejší – až sedmdesátikilogramová hmotnost a délka 165 cm s pohybovým rozptylem predstavují pri presunech, ale i pri lokalizaci v menších bytech znacné problémy.

Pod posilovací zarízení je optimální použít podložku, aby se nepoškodila podlaha a nerezonovala. Stacit muže i obycejný koberec nebo speciální gumotextilní podložka, která se dá koupit ve fitness centrech. Stroje se mohou dost výrazne lišit hlucností, pricemž nejhlasitejší jsou bežící pásy. Moderní technologie vývoje však snižují hlucnost na minimum. Záleží to ale i na stárí stroje – když je nový, je prijatelne tichý skoro vždy. Nepríjemná hlucnost se projeví hlavne u tech méne kvalitních až po nekolika mesících, kdy se opotrebují plastová pouzdra. Hluk ovlivnují i další prvky. Napríklad u rotopedu existují ctyri brzdové systémy. Páskové a celistové brzdy jsou mnohem hlasitejší než ty magnetické a indukcní. To se dá zjistit i podle ceny – stroje s tišší indukcní brzdou patrí mezi nejdražší.

Krome úvah o výbave, plošných a prostorových možnostech a cenách perspektivních zarízení do bytu je vubec nejduležitejší rozhodnutí neprerušit kvuli klimatickým podmínkám dosavadní pohybovou aktivitu venku a pokracovat v ní prijatelným zpusobem i doma. Nic lepšího pro své zdraví a udržování fyzické a psychické výkonnosti a z toho plynoucí celkové pohody nemužeme udelat.

MUDr. Pavel Malovic

Poradce, mesícník c. 1/2020 (VIII/2019)

·        Insolvencní zákon po novele s komentárem – Mgr. Hana Boulová, Mgr. Petr Taranda

Dane a úcetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – mesícník, c. 9/2019 (VIII/2019)

• Minerální oleje pro výrobu tepla (vrácení spotrební dane) – Ing. Jan Šmolík
• Výpocet a zaokrouhlování dane po novelizaci zákona o DPH - Ing. Václav Benda
• Oznamovací povinnost o osvobozených príjmech – Ing. Eva Sedláková

• Lze snížit zálohy na dan z príjmu u poplatníka? Ing. Ivan Machácek
• Úctování záloh na zboží a služby – Ing. Martin Dergel

Dane, úcetnictví, vzory a prípady – (DÚVaP) – mesícník, c. 9-10/2019 (VIII/2019)

• Zálohy a závdavky v úcetnictví a daních – Ing. Martin Dergel
• Praktický pruvodce úctováním podnikatelských subjektu – Ing. Vladimír Hruška
• Problémy se zamestnanci a jejich rešení – JUDr. Eva Dandová

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – mesícník, c. 9/2019 (VIII/2019)

·        eNeschopenka: novela zákona o nemocenském pojištení - JUDr. Eva Dandová

·        Co je sick days a jeho zdanení – Ing. Ivan Machácek

·        Obchodní korporace – navrhované zmeny – JUDr. Eva Dandová

·        Úmluvy MOP v ceském právu – JUDr. Eva Dandová

·        Navýšení práv nad zákoník práce – JUDr. Ladislav Jouza

·        Danový balícek u verejne prospešných poplatníku – Ing. Zdenek Morávek

·        Pracovní pomeru na dobu urcitou ve VS – JUDr. Ladislav Jouza

·        Školní úrazy v praxi – jak jim predcházet – JUDr. Eva Dandová

1000 rešení – mesícník c. 9-10/2019 (VIII/2019)

·        Zálohy a závdavky – Ing. Helena Machová

·        Zdanení FO a PO po novele – Ing. Drahomíra Martincová, Ing. Ivan Machácek

·        Zdravotní pojištení – specifika – Ing. Antonín Danek

·        Dan z príjmu

·        Dan z pridané hodnoty

·        Úcetnictví

·        Odvody

·        Zákoník práce

Verejná správa – Poradce verejné správy c. 9-10 (VIII/2019)

·        Zákon o pobytu cizincu na území Ceské republiky a o zmene nekterých zákonu

ODBORNÉ PUBLIKACE – NOVINKY:

• Zákoník práce s komentárem – zamestnávání (aktuální znení zákoníku práce s komentárem, platy ve verejné správe)
• Školský zákon s komentárem – zamestnávání (aktuální znení školského zákona s komentárem, zákon o ochrane zdraví pred škodlivými úcinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
• Ústava CR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbe prezidenta republiky – aktuální znení
• Danové a nedanové výdaje (2019) – (uplatnování skutecne vynaložených výdaju do výdaju danových)
• Zákoník práce, Zákon o zamestnanosti (úplná znení zákonu ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Zákon o DPH, Danový rád (úplná znení zákonu ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• GDPR – narízení, Zákon o zpracování osobních údaju (úplná znení zákonu ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Optimalizace dane (postupy, jak vykázat optimální danovou povinnost, tj. danovou povinnost primerenou výšce obratu a ziskovosti odvetví podnikání)
• 100 otázek a odpovedí – GDPR a zákoník práce (rešení na otázky zamerené na oblastí ochrany osobních údaju, vybrané rešení prípadu z praxe podle zákoníku práce, odmenování a cestovní náhrady)
• 100 otázek ZDP a DPH po novele (rešení na otázky zamerené na dan z príjmu fyzických a právnických osob a dan z pridané hodnoty po novele)

Poradce, mesícník c. 2/2020 (IX/2019)

·        Zákon o inspekci práce s komentárem – JUDr. Ladislav Jouza

·        Zdanení dohod - zmeny v roce 2019 – Ing. Ivan Machácek

·        Vlastní zdroje v rozvaze – Ing. Zdenka Cardová

·        Úprava pravidel pro odpocet DPH pri registraci a zrušení registrace plátce – Ing. Václav Benda

Dane a úcetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – mesícník, c. 10/2019 (IX/2019)

·        Zákon o nemocenském pojištení – novela – Mgr. Olga Bicáková

·        Zákon o zamestnávání – novela – JUDr. Eva Dandová

·        OSVC – jak pri prerušení podnikání – Ing. Antonín Danek

·        Specifika záloh poplatníku na dan z príjmu – Ing. Martin Dergel

·        Technické zhodnocení a opravy majetku – Ing. Helena Machová

·        Zákoník práce v souvislostech zdravotního pojištení – Ing. Antonín Danek

Dane, úcetnictví, vzory a prípady – (DÚVaP) – mesícník, c. 11-12/2019 (X/2019)

·        Majetek a závazky – úcetne a danove – Ing. Ludek Pelcl

·        Reklama a propagace z úcetního a danového hlediska – Ing. Vladimír Hruška

·        Pohledávky v úcetnictví a opravné položky

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – mesícník, c. 10/2019 (IX/2019)

·        Zmeny v zamestnávání cizincu – JUDr. Ladislav Jouza

·        Kontrola inspektorátu práce – JUDr. Jana Drexlerová

·        Odpovednost vedoucího za neplatnou výpoved z pracovního pomeru – JUDr. Ladislav Jouza

·        Muže zamestnavatel sledovat zamestnance? – JUDr. Ladislav Jouza

·        Která školení musí absolvovat ridici motorových vozidel? – Tomáš Neugebauer

·        Školkovné x danové zvýhodnení - dve slevy na malé díte – Ing. Ivan Machácek

·        Dokumentace škol – JUDr. Eva Dandová

·        Danové a úcetní odpisy u neziskových subjektu – vybrané problémy – Ing. Zdenek Morávek

1000 rešení – mesícník c. 11-12/2019 (X/2019)

·        Konec roku v úcetnictví

·        Optimalizace dane

·        Dan z príjmu

·        Dan z pridané hodnoty

·        Úcetnictví

·        Odvody

·        Zákoník práce