Em@ilové noviny
č.14/2023
14.09.2023
14.09.2023
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. PEDAGOGIČTÍ ZAMĚSTNANCI - NOVELA
Hlavním cílem rozsáhlé novely zákona je posílit pravomoc ředitele školy v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Nově je též definována činnost třídního učitele spočívající zejména v organizační a administrativní činnosti, ale také v další práci s žáky a studenty a jejich zákonnými zástupci. Nové ustanovení umožňuje řediteli školy uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele za splněný na dobu nejdéle 3 let. Jaké další změny novela přinesla?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny pedagogickým pracovníkům, ředitelům předškolních, základních, středních, vyšších odborných škol, obcím a krajům ...
1. PaM 9-10/2023 – Novela zákona o pedagogických pracovnících – 1. září 2023 – příspěvek /A4, str. 112/
2. PaM 8/2023 – Pravomoci krajů a ministerstev – příspěvek /A4, str. 80/
3. Aktualizace III/3 – Zákon o pedagogických pracovnících ... – úplná znění zákonů /A5, str. 208/
4. Aktualizace V/2 – Školský zákon, Vyhláška o zájmovém vzdělávání ... – úplná znění zákonů /A5, str. 112/
|
Cena balíčku je 726 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 363 Kč. Ušetříte 363 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč
|
2. OBČANSKÝ ZÁKONÍK PO NOVELÁCH
Občanský zákoník komplexně a systematicky upravuje hmotné soukromé právo. Občanský zákoník zahrnuje i rodinné, spolkové, pojišťovací právo a další právní oblasti, navíc v sobě sjednotil závazkové právo. Rozsáhlá novela občanského zákoníku nabyla účinnosti 6. ledna 2023. Jaké změny přinesly poslední novely občanského zákoníku?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, ekonomům, manažerům, mzdovým účetním, personalistům, orgánům činným v trestním konaní, auditorům, exekutorům, všem občanům …
1. Poradce 1/2024 – Občanský zákoník s komentářem – komentář /A5, cca str. 300/
2. Poradce 2/2024 - Občanský zákoník s komentářem – komentář /A5, cca str. 300/
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 + CD – odborná tematická publikace /A5, str. 448/
4. Poradce 11-12/2023 – Trestní zákoník s komentářem – komentář /A5, str. 336/
5. PaM 8/2023 – Občanský zákoník v personální praxi zaměstnavatelů – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku je 1495 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 1045 Kč. Ušetříte 450 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
3. PLATEBNÍ NESCHOPNOST ZAMĚSTNAVATELE - NOVELA
Vláda schválila novelu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Kromě jiného je definováno rozhodné období, nově se definuje platební neschopnost zaměstnavatele, pojem nadnárodní zaměstnavatel i zaměstnanec, jehož peněžní nároky v insolvenci řeší zákon. Jaké další změny novela přináší a jaký budou mít dopad na praxi?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, manažerům, mzdovým účetním …
1. Aktualizace III/2 – Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákon o zaměstnanosti – úplná znění zákonů /A5, str. 88/
2. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 320/
3. Poradce 6/2023 – Insolvenční zákon s komentářem – komentář /A5, str. 384/
4. Pomocník mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 48/
|
Cena balíčku je 792 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 396 Kč. Ušetříte 396 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
4. ODPADY, OBALY, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Potřebujete ke své práci aktuální znění zákonů po posledních novelách? Nabízíme vám úplná znění zákonů, které vám pomohou při vaši činnosti. Máte jedinečnou možnost získat je za zvýhodněnou cenu.
Zákony a Aktualizace jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, pracovníkům veřejné správy, obecním úřadům, městům, živnostníkům, ekonomům, manažerům, stavebníkům …
1. Zákony VI/2023 – Zákon o odpadech, zákon o obalech ... – úplná znění zákonů /A5, str. 640/
2. Aktualizace VI/1 – Energetický zákon – úplné znění zákona /A5, str. 128/
3. Aktualizace VI/2 – Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci – úplné znění nařízení /A5, str. 32/
|
Cena balíčku je 398 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 199 Kč. Ušetříte 199 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
5. RODINNÉ PODNIKÁNÍ
Rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost. Jak správně postupovat při rodinném podnikání z hlediska daní, účetnictví, zákoníku práce? Jaké jsou nejčastější chyby, které provázejí tuto formu podnikání a jak se jim vyhnout?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům ...
1. DÚVaP 7-8/2023 – Rodinné podnikání – příspěvek /A5, str. 224/
2. Příručka mzdové účetní – odborná tematická publikace /A5, str. 320/
3. PaM 6-7/2023 – Rodinné podnikání formou rodinného podniku – příspěvek /A4, str. 112/
4. Poradce 10/2023 – Zákon o sociálním pojištění s komentářem – komentář /A5, str. 224/
|
Cena balíčku je 1328 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 664 Kč. Ušetříte 664 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
UKONČENÍ PODNIKÁNÍ OSVČ
Nic netrvá věčně a život přináší změny. Tak lze asi nejobecněji charakterizovat možné příčiny ukončení samostatné (podnikatelské) činnosti fyzických osob, kterým se po vzoru legislativní zkratky zavedené pojistnými zákony slangově přezdívá osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ“). Konkrétních důvodů ukončení jejich podnikání může být pestrá paleta… Například odchod do důchodu, péče o nového potomka, zdravotní problémy, převedení činnosti OSVČ na podnikání formou osoby právnické (zejména s.r.o.), přechod na rentiérský způsob života, odchod do zahraničí, preferování klidnějšího zaměstnaneckého poměru, nedostatečná poptávka, přetlak konkurence, přecenění vlastních schopností, únava či tzv. vyhoření, soudní nebo úřední zákaz činnosti, úmrtí aj.
1. Možné alternativy ukončení podnikání OSVČ
1.1 Spolupracující osoby
Třebaže mnozí filozofové života praví, že – nejméně vysilující je spolehnout se na vlastní síly – tak řadu podnikatelských snažení pohřbívá nedostatečný lidský kapitál. Ani ten nejvýkonnější živnostník dlouhodobě nezvládne vše, ostatně bylo by mrhání jeho odbornými schopnostmi, kdyby ztrácel drahocenný čas papírováním a dalšími formalitami. Navíc nejen příslovečného „osla“ umoří „stokrát nic“, je tak dobré v rozumné míře využít pomoci jiných osob. Nemusí jít pouze o zaměstnance, kteří jsou poměrně drahým a pracným řešením, přičemž drobné živnostníky od nich odrazuje především přehnaná ochrana zákoníkem práce – která jde na úkor jejich chlebodárce, zaměstnavatele. Je proto přirozené, že zejména zpočátku hledá OSVČ pomocnou ruku jinde, a to obvykle u svých rodinných příslušníků. Pro tyto účely je předurčen daňově pojistný institut spolupracující osoby, která má statut jakéhosi kvazi-podnikatele. Spolupracující osoba nepotřebuje vlastní podnikatelské oprávnění a samostatně zdaňuje i zpojistňuje poměrnou část příjmů a výdajů dosažených podnikatelem. Daňové možnosti rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby ale mají nepřekročitelná omezení v ustanovení § 13 ZDP.
Při uplatnění režimu spolupracujících osob nevzniká nový právní subjekt, neuzavírají se pracovní ani jiné smlouvy. Členové domácnosti (rodiny) se zkrátka jen snaží společně o podnikatelský úspěch. I nadále vystupuje v právních vztazích navenek pouze samotný podnikatel, jeho spolupracující osoby nejsou tzv. třetím osobám obvykle ani známy, protože to není nutné ani důležité a nemusejí mít živnostenská nebo jiná oprávnění.
Před rokem 2005 sloužil režim spolupráce k omezení nepříznivého progresivního zdanění příjmů fyzických osob. Podnikatel zkrátka rozdělil, resp. přenesl část svých příjmů a výdajů na spolupracující (tj. jiné) osoby. V letech 2005 až 2007 tuto daňovou optimalizaci zastínilo obvykle výhodnější společné zdanění manželů. Dalším pomyslným hřebíčkem do rakve spolupracujících osob bylo zavedení rovné (jednotné) sazby daně od roku 2008. Přenesením části „základu daně“ z podnikatele na jeho spolupracující osoby se tak již nebylo možno dostat do nižší daňové sazby. Částečnou renesanci využívání režimu spolupráce přineslo od roku 2013 zavedení solidárního zvýšení daně a do roku 2018 i nemožnost uplatnění daňového zvýhodnění na děti a slevy na „vyživovanou“ manželku u OSVČ využívajících paušální výdaje. Lze očekávat, že obnovení progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob od roku 2021 povede k čilejšímu využívání spolupracujících osob…
S ohledem na proslulou českou vynalézavost v obcházení drahého a pracného zaměstnaneckého poměru levným a prostým, leč zastírajícím obchodním vztahem („Švarc-systém“) mohou být spolupracující osobou jen:
a) spolupracující manžel:
• podle § 21e odst. 3 ZDP se manželem míní také partner dle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění p. p., naproti tomu zde nepatří druh (družka),
b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti:
• společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby,
• každý člověk přitom může být členem vždy pouze (nejvýše) jedné takové domácnosti,
• u této kategorie není podmínkou příbuzenství, může do ní spadat také druh (družka),
c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu:
• podle § 700 OZ se za rodinný považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který vlastní některé z těchto osob.
• Definiční podmínkou je tedy trvalá práce příbuzného (§ 771 až § 773 OZ) nebo osoby sešvagřené (§ 774 OZ) s manžely nebo s jedním z nich v obchodním závodu (§ 502 OZ) patřícím některé z těchto osob, aniž by za tímto účelem uzavřeli jinou smlouvu (např. pracovní nebo společenskou o založení obchodní korporace).
• Rodinný závod nepředstavuje nový samostatný právní subjekt, ale de facto pouze zvýšenou právní ochranu majetku dotyčné rodiny, na jehož rozšíření a udržení se bez nutnosti zvláštních formalit a administrativy spolupodílejí (někteří) členové rodiny.
Jelikož zákon důsledně hovoří o – spolupracující – osobě, je obecnou podmínkou, že skutečně (reálně) určitým způsobem spolupracovala na samostatné (podnikatelské) činnosti poplatníka, který na ni posléze za výpomoc převádí určitou část společně dosažených příjmů. Jako všechna svá tvrzení by i tuto okolnost měl být poplatník schopen případně hodnověrně prokázat správci daně. Na druhé straně ovšem není podstatný rozsah a význam samotné spolupráce, musela však nějakým způsobem souviset s předmětnou podnikatelskou činností.
Příklad 1
Podmínka „spolupráce“ spolupracující manželky
Pan Jan Novák podniká jako tesař, přičemž svou manželku uplatňuje jako spolupracující osobu. Načež se správce daně dotázal, v čem konkrétně její činnost spočívala, když je v domácnosti a má plné ruce práce s péčí o dvě malé děti. Živnostník odpověděl, že mu manželka chystá snídaně a obědy, a masíruje záda po práci.
To od něj ale nebylo příliš prozíravé a lze předpokládat, že správce daně zpochybní možnost uplatnění manželky jako spolupracující osoby. Strava a masáže podnikatele totiž představují a priori jeho osobní záležitost a nesouvisí s jeho činností. Přitom stačilo dodat – jak tomu v praxi obvykle bývá – že se podílí na administrativě spojené s podnikáním, pere pracovní oblečení, vyřizuje firemní telefony, když je manžel na stavbě a nestíhá atd.
Současně však § 13 odst. 4 ZDP restriktivně stanoví, kdo z uvedených osob nemůže být spolupracující osobou, resp. „podnikatelem“ využívajícím spolupracující osoby. Příjmy a výdaje totiž nelze rozdělovat:
1) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku:
• Podle § 36 odst. 1 školského zákona č. 561/2004 Sb. je školní docházka povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku.
2) na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění:
• Nejvýznamnější omezení, jelikož daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP může znamenat úsporu na dani z příjmů poplatníka (zpravidla jeho rodiče) až 27 840 Kč za rok/dítě. Naproti tomu takovéto spolupracující dítě pak díky na něj převedeným příjmům může využít svou základní „osobní“ slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč, nemá-li jiné zdanitelné příjmy, na které by jí vyčerpalo.
3) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na dani na manžela:
• Obdobná nevýhoda jako ad 2), podnikající manžel tak přichází o slevu na dani na spolupracujícího manžela ve výši 24 840 Kč za rok, která je ovšem podmíněna jeho vlastními příjmy do 68 000 Kč.
4) na a od poplatníka, který zemřel:
• Vypadá to jako nesmysl, vždyť mrtvý člověk již není členem rodiny, resp. společné domácnosti. Chyba lávky, dnešní daňové právo de facto uznává posmrtný život, když § 239a odst. 1 DŘ uvádí, že pro účely daní se hledí na zůstavitele, jako by žil, a to až do skončení řízení o pozůstalosti.
• Přičemž po úmrtí nelze být spolupracující osobou ani podnikatelem majícím spolupracující osoby.
5) na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani:
• Novinka od roku 2021. Poplatník, jehož daň je rovna paušální dani (§ 7a ZDP), nemůže příjmy a výdaje ze samostatné (podnikatelské) činnosti rozdělovat na své spolupracující osoby, ani na něj nemůže příjmy a výdaje z „podnikání“ rozdělovat jiná osoba. V prvním případě je důvodem, že paušální daň nevychází z rozdílu příjmů a výdajů, ale je stanovena zákonem v pevné výši dle pásma paušálu. Proto nelze obejít podmínku paušální daně – že příjmy poplatníka ze samostatné činnosti nepřesáhnou 2 miliony Kč za rok – rozdělením příjmů přes limit na spolupracující osobu.
• A proč na spolupracujícího poplatníka s paušální daní nemůže převádět (rozdělovat) příjmy a výdaje z „podnikání“ ani jiný poplatník? Vzhledem k tomu, že daň takovéto spolupracující osoby je paušalizovaná, tak by si takto onen jiný poplatník snížil svou daň rozdělením části příjmů, aniž by se adekvátně navýšila zákonem pevně stanovená paušální daň jeho spolupracující osoby. Tento postup by tedy vedl k umělému snižování celkové daňové povinnosti těchto dvou poplatníků.
Příklad 2
Kombinace spolupráce dítěte a daňového zvýhodnění
Je vhodné si všimnout, že výluka spolupráce se u vyživovaných dětí týká jen těch kalendářních měsíců, za které je na ně nárokováno daňové zvýhodnění. Což znamená, že je možný souběh obojího během jednoho zdaňovacího období – po několik měsíců uplatňovat režim spolupracující osoby a zbytek roku na dítě nárokovat daňové zvýhodnění. Přičemž převedení části zdanitelného „zisku“ na spolupracujícího potomka je výhodné zvláště když nemá vlastní zdanitelné příjmy, případně v úhrnu s podílem ze spolupráce nepřesáhne jeho základ daně částku 205 600 Kč. Pak je totiž vypočtená daň zcela eliminována již jeho základní „osobní“ slevou na dani poplatníka – daného vyživovaného dítěte – ve výši 30 840 Kč. Na rozdíl od daňového zvýhodnění přitom tato jeho základní sleva na dani není podmíněna časem ani dobou pobírání zdanitelných příjmů a ani jejich výši.
Takže např. živnostník může svého studujícího syna – mezi 16 a 26 lety – uplatnit jako spolupracující osobu na pouhý jeden měsíc a syn si může daň z takto na něj předvedeného podílu na „zisku“ z podnikání otce snížit o celou svou roční základní slevu na dani 30 840 Kč. Současně má podnikající otec nárok na syna uplatnit daňové zvýhodnění za zbývajících 11 kalendářních měsíců daného roku, tedy o jedenáct dvanáctin celoroční částky příslušného daňového zvýhodnění. Dlužno dodat, že tato daňově optimální varianta je pouze teoretická, protože ji brání limitace maximálního „zisku“, který lze na vyživované dítě převést, jak si dále upřesníme.
Významem a daňovým přínosem institutu „spolupracující osoby (osob)“ je možnost poplatníka rozdělit na tuto osobu (mezi tyto osoby) část příjmů a výdajů z jeho samostatné alias podnikatelské činnosti ve smyslu § 7 ZDP. O takto na spolupracující osobu (osoby) převedenou část příjmů a výdajů bude pak samozřejmě nižší základ daně podnikatele, resp. by naopak mohla být nižší jeho daňová ztráta, pokud výdaje převyšují příjmy.
Tato možnost je výhodná hlavně při progresivní sazbě daně, znovu zavedené od roku 2021. Ovšem spolupracující osoby pomohly snížit daň i při tzv. solidárním zvýšení daně o 7 % dle § 16a ZDP, které se do konce roku 2020 týkalo (také) dílčího základu daně ze samostatné činnosti přesahujícího 48násobek průměrné mzdy. Což potvrdila odpověď Finanční správy zveřejněná na jejich internetových stránkách na dotaz: „Jak se solidární zvýšení daně uplatňuje u OSVČ, má-li spolupracující osoby (…)?“ Z odpovědi vyplývá, že se výpočet solidárního zvýšení daně provádí až po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby. Naopak u spolupracujících osob se solidární zvýšení daně vypočítá včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny.
Spolupracující osoby ovšem podnikateli, kterému vypomáhají, nepomohou se „stropy“ paušálních výdajů ve smyslu § 7 odst. 7 ZDP. Tyto maximální paušální (neprokazované) výdaje se totiž počítají z příjmů dotyčného podnikatele před jejich snížením o část příjmů převedenou na jeho spolupracující osoby.
Převést na spolupracující osoby lze příjmy z činnosti zemědělského podnikatele, ze živnostenského či z jiného podnikání (k němuž je třeba podnikatelské oprávnění), nebo z užití a poskytnutí práv průmyslových, autorských či jiných, dále třeba z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku anebo z výkonu nezávislého povolání. Naproti tomu podělit se se spolupracujícími osobami nelze o podíly na zisku společníka v. o. s. nebo komplementáře k. s., ani o příjmy z nájmu podle § 9 ZDP – tj. z majetku nezahrnutého do obchodního majetku – a pochopitelně ani o příjmy ze závislé činnosti, z kapitálového majetku nebo o ostatní příjmy dle § 10 ZDP.
Jak jsme předeslali, daňový zákon omezuje rozsah příjmů a výdajů, resp. „zisku“ převáděných na spolupracující osoby. Přičemž pro tyto účely jsou všechny spolupracující osoby rozděleny do dvou skupin:
• Jedinou spolupracující osobou je manžel (manželka),
• Jiné kombinace spolupracujících osob (například spolupráce se synem, nebo pouze s dětmi, s dědečkem a patří zde i spolupráce nejen s manželkou, ale i s další spolupracující osobou).
ZDP omezuje relativně i absolutně část příjmů a výdajů převáděnou na spolupracující osobu (osoby), přičemž je zvýhodněna první skupina – spolupráce jen manželkou (manželem). Příjmy a výdaje je pak možné rozdělit na spolupracující osobu – manžela/manželku – v maximální míře „fifty fifty“ čili 50 % každému.
Zákon dále stanoví i absolutní limit ve výši 540 000 Kč, o které nesmějí příjmy spolupracující osoby převýšit její výdaje. Netrvala-li spolupráce po celé zdaňovací období, činí tato limitní částka 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. Naproti tomu absolutní limit nebrání převést na spolupracující osobu jakkoli velký podíl na dílčí daňové ztrátě ze samostatné činnosti, kdy výdaje přesahují příjmy, což využijí manželé zejména, když podnikají oba dva, anebo když ten spolupracující přiznává ke zdanění příjmy z nájmu.
Příklad 3
Spolupracující manželka sníží daňovou progresi
Pan Petr podniká jako živnostník a jeho dílčí základ daně ze samostatné činnosti vychází v průměru 200 000 Kč měsíčně. Jiné příjmy nemá a pro jednoduchost neuvažujeme nezdanitelné částky ani odčitatelné položky.
Jeho celoroční základ daně z příjmů tak činí 2,4 milionů Kč, což je nad limitem, od kterého se podle § 16 odst. 1 písm. b) ZDP uplatní druhá, vyšší sazba daně 23 %; tedy o 8 procentních bodů více, než první sazba daně 15 %. V roce 2023 je tímto limitem částka 1 935 552 Kč, takže trestem za vyšší výdělek pana Petra bude, že, přesahující část základu daně 464 448 Kč (2 400 000 Kč – 1 935 552 Kč) bude zdaněna vyšší progresivní sazbou daně. Připomeňme, že do konce roku 2020 se u nás uplatňovalo kvazi progresivní zdanění formou tzv. solidárního zvýšení daně o 7 % jen z nadlimitních částí dílčích základu daně ze zaměstnání a z podnikání. Toto nemilé solidární zvýšení daně mohli poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti eliminovat, resp. omezit tím, že takto silněji daněnou nadlimitní část „zisku“, resp. rozdílu příjmů a výdajů převedli na spolupracující osobu...
A obdobně je tomu i dnes, v éře progresivní dvojí sazby daně z příjmů fyzických osob uplatňované (na rozdíl od solidárního zvýšení daně) u celého základu daně. Nepříjemné zvýšení daně o 8 procentních bodů z nadlimitní části základu daně proto může pan Petr v roce 2023 omezit, resp. v jeho případě zcela potlačit tím, že uplatní manželku jako spolupracující osobu a převede na ni celou nadlimitní část základu daně 464 448 Kč. Pak bude celý zbývající základ daně z příjmů pana Petra odpovídající hraniční částce 1 935 552 Kč zdaněn již pouze základní, první, a tedy nejnižší možnou sazbou daně 15 %. Nadlimitní částku pro účely zdanění převedl na manželku, což je samozřejmě smysluplné jen když ani tímto její základ daně rovněž nepřesáhne limitní částku.
Spolupracující manželka od manžela přebírá podíl na jeho příjmech a výdajích ze samostatné činnosti, které zahrne do svého dílčího základu daně ze samostatné (podnikatelské) činnosti podle § 7 ZDP. Jestliže také samá podniká, pak u příjmů ze své samostatné činnosti může uplatnit paušální výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP, čemuž nebrání skutečnost, že od manžela převzala podíl na jeho daňových výdajích prokázaných daňovou evidencí. Což není v rozporu se zákazem souběhu paušálních a prokázaných výdajů u poplatníka v rámci jednoho jeho dílčího základu daně, jelikož u příjmů převedených od manžela žádné výdaje neuplatňuje, ale pouze je od něj přebírá.
Méně daňové radosti skýtají podnikateli spolupracující osoby náležející do druhé skupiny. Tedy když spolupracující osobou není pouze manželka (manžel) ale také další zmíněné osoby v domácnosti nebo členové širší rodiny, anebo pokud spolupracující osobou manželka (manžel) vůbec není. V tom případě lze na všechny spolupracující osoby převést v úhrnu nejvýše 30 % podílu na společných příjmech a výdajích – přičemž jejich individuální podíly musí být stejné. Současně je možno takto na všechny spolupracující osoby převést „zisk“ maximálně 180 000 Kč za celoroční spolupráci, resp. 15 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce. Což je v případě spolupracujících vyživovaných dětí poměrně malá satisfakce za ztrátu nároku na daňové zvýhodnění.
Pro účely sociálního a zdravotního pojištění se spolupracující osoba považuje za OSVČ. Je proto optimální, když se toto její „podnikání“ pro účely důchodového pojištění považuje za vedlejší činnost. Což se týká hlavně studujících dětí, důchodců, příjemců rodičovského příspěvku a zaměstnanců. Pokud totiž příjem takové „vedlejší“ spolupracující osoby z podnikání po odpočtu výdajů – tj. na ní převedený „zisk“ od podnikatele – nedosáhne rozhodné částky (pro rok 2023 činí 96 777 Kč, viz www.cssz.cz), tak není z titulu této spolupráce povinně důchodově pojištěna, a proto nemusí z převedeného „zisku“ platit pojistné na sociální pojištění OSVČ.
Příklad 4
Se stropy paušálních výdajů spolupracující osoby nepomohou
Pan Jiří provozuje advokátní praxi, čímž si za rok vydělá 3 miliony Kč, u nichž uplatňuje paušální výdaje 40 % z příjmů (teoreticky 1,2 milionu Kč), které jsou ale shora limitovány absolutní částkou 800 000 Kč.
Stejná maximální výše paušálních výdajů 800 000 Kč by pro pana Jiřího platila i při nižších příjmech z podnikání, a to až do příjmů 2 miliony Kč. Proto jej napadlo, že u části příjmů, které přesahují ony 2 miliony Kč, by třeba mohla další neprokazované paušální výdaje uplatnit jeho manželka, pokud z ní udělá spolupracující osobu. Což by v případě advokacie nebyl problém prokázat, jelikož vypomáhat s „papíry“ nebo něco přepisovat na počítači, brát telefony a podobně zajisté může třeba i práva zcela neznalá žena v domácnosti. Pan Jiří tedy měl za to, že když na spolupracující manželku převede ze svých příjmů z podnikání advokáta například 900 000 Kč, tak si jeho paní bude moci u nich nárokovat své další paušální výdaje ve výši 40 % (360 000 Kč), čímž bude splněn rovněž maximální limit rozdílu příjmů a výdajů převedeného na spolupracující manželku 540 000 Kč.
Tudy ovšem bohužel cesta daňové optimalizace nevede. Problémem je skutečnost, že na spolupracující manželku se totiž převádí část příjmů podnikatele a také část daňových výdajů uplatněných primárně dotyčným „hlavním“ podnikatelem, které proto zákonitě budou již včetně limitace paušálních výdajů. Takže na sice by na spolupracující manželku pan Jiří mohl převést 30 % ze svých příjmů (tj. 30 % ze 3 milionů Kč = 900 000 Kč), ale současně 30 % ze svých celkových – a tedy již limitovaných! – paušálních výdajů 800 000 Kč (tj. 30 % z 800 000 Kč = 240 000 Kč). Čímž by navíc byl překročen maximálně „zisk“ převoditelný na spolupracující manželku 540 000 Kč. Není tomu tedy tak – jak se pan Jiří mylně domníval… – že by se na spolupracující manželku převedl podíl na jeho příjmech a z nich by si teprve mohla spolupracující osoba vypočítat (uplatnit) paušální výdaje.
Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví, vzory a případy 9-10/2023.
DAŇOVÉ MILOSTIVÉ LÉTO
Dne 23. června 2023 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů zákon č. 182/2023 Sb., o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů (dále jen „zákon o DML“). Pro odpuštění dluhů je klíčové rozhodné období, které je od 1. července do 30. listopadu 2023. Obdobná právní norma vznikla i pro oblast nedoplatků na sociálním pojištění.
Daňovým subjektům z řad fyzických osob plátcům pojistného z řad fyzických i právnických osob je doporučováno si zkontrolovat, zda náhodou nedluží na daních u Finanční a Celní správy České republiky či Ministerstva financí nebo na pojistném u České správy sociálního zabezpečení. V případě, že tomu tak je, nevyplatí se to tak nechat být. Je zde mimořádná možnost, jak se zbavit narůstajících úroků z prodlení a penále. Stačí svůj původní dluh uhradit, a to najednou nebo pomocí splátkového kalendáře.
Cílem zákona je navázání v rámci rezortu Ministerstva financí ČR na předchozí úspěšné akce Milostivé léto I a IIa mimořádné odpuštění vybraného příslušenství u daňových dluhů v působnosti resortu Ministerstva financí, a to podobně, jako v případě akcí „milostivé léto“, a dále zánik některých bagatelních nedoplatků v oblasti daňových dluhů. Pro odpuštění dluhů je klíčové rozhodné období, které je od 1. července do 30. listopadu 2023. Daňové milostivé léto je určitou daňovou amnestií, kterou mohou využít desítky tisíc dlužníků. Velký význam má jak pro tyto dlužníky, kterým umožní zbavit se některých daňových nedoplatků, tak pro stát, kterému odpadne povinnost neefektivního a zdlouhavého vymáhání dlouhodobě obtížně dobytných a přitom často bagatelních pohledávek.
Zákon o DML upravuje:
a) mimořádný zánik určeného příslušenství daně odpuštěním a
b) mimořádný zánik některých nedoplatků na dani a na příslušenství daně.
Daní se pro účely zákona o DML rozumí daň, poplatek nebo jiné obdobné peněžité plnění spravované:
a) orgány Finanční správy ČR,
b) orgány Celní správy ČR,
c) Ministerstvem financí,
d) soudy nebo Vězeňskou službou ČR.
Daní se pro účely zákona o DML rozumí také místní poplatek nebo odvod za porušení rozpočtové kázně, pokud do 30. září 2023 rozhodne svým usnesením zastupitelstvo
a) obce, že se tento zákon použije na místní poplatek nebo odvod za porušení rozpočtové kázně, které spravuje obecní úřad této obce,
b) hlavního města Prahy, že se tento zákon použije na místní poplatek nebo odvod za porušení rozpočtové kázně, které spravuje Magistrát hlavního města Prahy nebo úřad městské části hlavního města Prahy, nebo
c) kraje, že se tento zákon použije na odvod za porušení rozpočtové kázně, který spravuje krajský úřad tohoto kraje.
Daní pro účely zákona o DML není clo a jeho příslušenství.
Zánik určeného příslušenství daně odpuštěním
Určeným příslušenstvím daně se pro účely tohoto zákona rozumí:
a) úrok z prodlení nebo jeho obdoba podle jiného zákona,
b) úrok z posečkané částky,
c) penále,
d) pokuta za opožděné tvrzení daně,
e) náklady řízení včetně exekučních nákladů
Mimořádný zánik určeného příslušenství daně odpuštěním bude určen pouze pro FO,
a to bez ohledu na to, zda jde o podnikatele, či nikoliv (obdobné řešen jako v případě milostivého léta I a II).
Všechny fyzické osoby budou moci požádat o mimořádné odpuštění příslušenství daně (tj. úroků, penále, pokut za opožděné plnění daňové povinnosti a nákladů řízení včetně exekučních nákladů) za podmínky, že podají žádost a uhradí jistinu (původní částku) v průběhu rozhodného období (1. 7. 2023 – 30. 11. 2023). O žádostech nebude v zájmu maximálního administrativního zjednodušení formálně rozhodováno. Pouze v případě, že nebude možné vyhovět, bude o tom dlužník vyrozuměn.
Pro žádost není stanoven závazný formulář
V žádosti dlužník specifikuje rozhodný nedoplatek nebo vícero rozhodných nedoplatků prostřednictvím určení daně a zdaňovacího období.
Žádost musí být podána příslušnému správci daně. V případě podání nepříslušnému správci daně bude postupováno dle § 75 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen DŘ).
Protože se nejedná o lhůtu, neuplatní se § 35 DŘ.
• Má-li žadatel evidovány rozhodné nedoplatky u různých správců daně, je nutno podat žádost u každého správce daně, kde jsou tyto nedoplatky evidovány, samostatně.
Žádost musí být podána následujícími způsoby
- některým ze způsobů uvedených v § 71 DŘ nebo
- doručením elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem (scan) a zaslaného na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně15. Takto učiněné podání se považuje za potvrzené dle § 71 odst. 3 DŘ (§ 10 zákona o DML).
Pokud správce daně eviduje ke stejné dani a zdaňovacímu období vícero rozhodných nedoplatků a dlužník v žádosti nespecifikuje, kterého rozhodného nedoplatku se jeho žádost týká, nebudou k vyjasnění využívány formalizované postupy. K vyjasnění se doporučuje využít e-mailový či telefonický kontakt (tímto samozřejmě není dotčena povinnost správce daně odstraňovat formální vady žádosti (např. chybějící podpis či zmocnění) standardně dle pravidel DŘ).
V případě, že neformální komunikace není možná nebo ani neformální komunikace nevyústí v dostatečnou specifikaci rozhodného nedoplatku, potom bude na správci daně, aby v evidenci daní prověřil, zda u dlužníka eviduje nedoplatky, kterých by se mohla žádost týkat. Jestliže správce daně v takové situaci ze své činnosti zjistí existenci rozhodných nedoplatků, má se za to, že žádost se týká všech rozhodných nedoplatků evidovaných u správce daně.
Žádost nepodléhá správnímu poplatku.
Příklad 1
Kde může zájemce o daňové milostivé léto zjistit, zda má dluh na dani?
Pokud si někdo není jistý, zda má u finančního úřadu nedoplatek, nebo potřebuje zjistit přesnou výši svého dluhu, finanční správa důrazně doporučuje vyčkat do poloviny srpna 2023. Pro tento účel totiž připravuje novou funkcionalitu portálu MOJE daně, díky níž každý občan ve své daňové informační schránce DIS+ přehledně uvidí seznam svých daňových nedoplatků.
Úhrada rozhodného nedoplatku, splátky
Aby se předešlo riziku spekulací se záměrným nesplácením daňových dluhů, vztahuje se odpuštění pouze na příslušenství k jistinám vzniklým do 30. září 2022. V případě jednotlivého nedoplatku vyššího než 5 000 Kč je dlužníkům umožněno uhradit jistinu ve čtyřech pevně daných splátkách, a to do sedmnácti měsíců od 1. července 2023. Nebudou-li dodrženy podmínky splátkování, efekt zániku příslušenství se nedostaví-viz ustanovení § 7 zákona o DML.
Pokud je jistina již uhrazená, dojde k odpuštění příslušenství pouze na základě samotné žádosti. To znamená, že je akceptována i úhrada jistiny v minulosti.
Podmínky, které musí být pro odpuštění určeného příslušenství splněny:
- kdykoliv před rozhodným dnem a později, nejpozději však 30. 11. 2023 (§ 6 odst. 3 zákona o DML),
- v případě rozložení úhrady rozhodného nedoplatku na splátky dle § 7 zákona o DML pak nejpozději ve dnech splatnosti jednotlivých splátek.
Odpuštění se netýká příslušenství u jistin vymáhaných soudním exekutorem (které byly předmětem milostivého léta I a II), a dále u jistin vymáhaných cestou mezinárodní pomoci. Mimořádný zánik určeného příslušenství daně v důsledku odpuštění není také aplikován v případě cla a jeho příslušenství, a to s ohledem na evropské předpisy, které takový postup neumožňují.
Příklad 2
Dokdy musí dlužník zaplatit nedoplatek?
Podmínkou odpuštění daňového příslušenství je podání žádosti kdykoliv od 1. července do 30. listopadu 2023. Následně je třeba nejpozději do 30. listopadu 2023 nebo v termínech měsíčních splátek (pokud bude využito splátkování dle milostivého léta) uhradit jistinu dluhu, tedy samotný nedoplatek na dani. Při platbě finanční správa doporučuje do zprávy pro příjemce uvést „daňové milostivé léto“. Je vhodné, aby již v žádosti dlužník uvedl, jaký nedoplatek na dani chce uhradit, aby finanční úřad mohl platbu řádně přiřadit a následně došlo v případě úhrady celého nedoplatku k odpuštění souvisejícího příslušenství.
Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 9-10/2023.
|
2. říjen Pondělí (za sobotu 30. 9.) |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v srpnu 2023 (§ 36 a § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v srpnu 2023 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 36 a § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v srpnu 2023 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za září 2023, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za září 2023(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
9. říjen Pondělí (za neděli 8. 10.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za září 2023, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zákona č. 592/92 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
20. říjen Pátek |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za září 2023 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na říjen 2023 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za září 2023(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za září 2023(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za září 2023 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za září 2023 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
31. říjen Úterý |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v září 2023 (§ 36 a § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v září 2023 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 36 a § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v září 2023 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za říjen 2023, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za říjen 2023(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za IV. čtvrtletí 2023 (§ 365 zákona č. 262/2006 Sb., „nový“ zákoník práce) (§ 205d zákona č. 65/1965 Sb., „starý“ zákoník práce, ve znění do 31. 12. 2006) (§ 12 odst. 3 prováděcí vyhlášky č. 125/1993 Sb.) |
· Stavební zákon po novelách s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9-10/2023 (VIII/2023)
· Zákoník práce – připravovaná novela
· Změny v pracovněprávních předpisech související s novelou zákoníku práce
· Mimořádné odpuštění a zánik některých daňových dluhů
· Pružná pracovní doba, její výhody a nevýhody
· Právní ochrana mladistvých a dětí při práci
· Výpočet dovolené
· Veřejně prospěšné práce – kdy jsou pro obce užitečné?
· Doplňková činnost u příspěvkových organizací
· Novela zákona o pedagogických pracovnících – 1. září 2023
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9-10/2023 (VIII/2023)
· Daňové milostivé léto
· Daňové zvýhodnění pro poplatníky FO
· Ubytovací služby – daňové povinnosti
· Spolupráce osob – výhody a záludnosti
· Motivační odměna – zdanění
· Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně
· Potraviny a nápoje – sazby DPH
· Poradenství a konzultace
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9-10/2023 (VIII/2023)
· Ukončení podnikání OSVČ
· Zákoník práce versus občanský zákoník
· Platební neschopnost zaměstnavatele
· Problémové situace ve zdravotním pojištění a jejich řešení
1000 řešení – měsíčník č. 7-8/2023 (VI/2023)
· Rodinné podnikání
· Daně v praxi
· Účetnictví
· Zaměstnávání
· Mzdy
· Veřejná správa
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022(přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
4. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti, Lex Ukrajina (praktická řešení na témata nemovitosti v podnikání z daňového a účetního hlediska a ukrajinští zaměstnanci a uprchlíci; přidaná nová kapitola Zákony, právní předpisy)
5. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi (problematika zaměstnávání a DPH řešena prostřednictvím dotazů a odpovědí; aktualizované zákony, vyhlášky a nařízení)
6. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
7. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
8. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 (dopady ekonomických, epidemiologických a geopolitických událostí roku z pohledu zpracování účetnictví uvádíme průběžně v textu a příkladech. Rok 2022 je také předposledním rokem, kdy se sestavuje účetní závěrka podle stávajících účetních předpisů; s účinností od 1. ledna 2024 Ministerstvo financí ČR připravuje nový zákon o účetnictví a novou prováděcí vyhlášku pro podnikatele. Na některé změny nového zákona o účetnictví v textu upozorníme)
9. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
10. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)
11. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
12. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
13. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)
14. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)
15. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů pracovněprávní problematiku týkající se zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování, náhrady škody a ve třetí kapitole automobil z hlediska odpisů, daňových výdajů, technického zhodnocení a účtování)
Poradce č. 4/2024 (IX/2023)
· Trestní řád s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2023 (IX/2023)
· Mzdové a platové problémy po novele ZP
· Přesčasy ve zdravotnictví po novele zákoníku práce
· Slovenští občané v českém systému zdravotního pojištění
· Zkrácené pracovní úvazky pro osoby ohrožené na trhu práce
· Zaměstnanec a příjmy z nájmu nemovitostí (bytů)
· Průměrný výdělek v praxi
· Obce a živelní pohromy
· Zvraty v systému výkonu veřejné moci ve výstavbě obcemi
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2023 (IX/2023)
· Živelní pohromy z pohledu podnikatele
· Milostivé léto (2.) – správa sociálního zabezpečení
· Úročené zápůjčky u dlužníka a věřitele
· Příjmy podnikatele bez nutnosti hradit pojistné
· Režim přenesení daňové povinnosti – stavební a montážní práce
· Zdravotní pojištění – kdy zaměstnavatel udělá chybu?
· Živelní pohromy – pracovněprávní pohled
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2023 (IX/2023)
· Povinnosti plátce DPH na konci kalendářního roku
· Úvěry a zápůjčky v daních a účetnictví
· Relativní majetková práva
1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2023 (IX/2023)
· Živelní pohromy a podnikání
· OSVČ – ukončení podnikání
· Zaměstnavatelé – chyby a postupy v ZP
· Daně v praxi
· Účetnictví
· Zaměstnávání
· Mzdy
· Veřejná správa
· Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
· Vyhláška o zájmovém vzdělávání
· Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plněn povinné školní docházky
· Vyhláška o školním stravování
· Zákon o správních poplatcích
· Stavební zákon
· Zákon o vyvlastnění
· Autorizační zákon
· Zákon o zaměstnanosti
· Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
· Zákon o zaměstnanosti
· Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
· Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci
· Energetický zákon
|
· Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
· Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
|
ZÁKONY VI (životní prostředí, odpady, energie) · Životní prostředí · Ochrana ovzduší, půdy, rostlin, vod · Odpady, obaly · Energie
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
