Em@ilové noviny

 

č. 15/2012

2.7.2012

 

 
 
 Téma novin 
 Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají 
 P6 aktual 
 Sbírka zákonů v kostce 
 Chybovat znamená platit 
 Ekonomika 
 Nejvíce čtená témata a publikace 
 Horká témata 
 Kontakty 

Služby, které najdete jen u nás:
  • aktuální a rychlé informace
    (změny zákonů a předpisů) z oblastí daní, účetnictví, mezd, odvodů;
  • kvalifikovaný a ochotný personál
    na zákaznickém oddělení;
  • možnost rychlého objednání
    publikací (telefonicky, faxem, e-mailem, poštou);
  • rychlá dodávka (do 48 hodin)
    s minimálními reklamacemi;
  • uvádění nových produktů
    prostřednictvím mailingů a telemarketingu;
  • přibližování se k zákazníkovi
    prostřednictvím bezplatných odpovědí na otázky a e - mailových novin
 

Vážení čtenáři!

Co se rozumí pod pojmem dopravní prostředek? Mají-li podnikatelé dostatek disponibilních finančních prostředků, pořizují automobil standardní kupní smlouvou. Nemají-li dostatek financí, případně hodlají-li je investovat jiným způsobem, automobil pořídí buď na úvěr nebo formou finančního leasingu. Více se dočtete v dnešním Tématu novin a v rubrice Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají.
Přehled nových předpisů a změn v legislativě od částky 53/2012 do částky 62/2012, ve výběru pro podnikatelskou sféru, nabízíme v rubrice Sbírka zákonů v kostce.

Srdečně zdraví a na další setkání se těší


Anna Dišeková
redakce em@ilových novin
poradce@i-poradce.cz


V tomto čísle najdete:

 

 
 
TÉMA NOVIN
AUTOMOBIL

 
NÁJEM DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ

Je jednou ze služeb, u nichž se stanoví místo plnění pro účely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon o DPH“), komplikovaným způsobem. Při stanovení místa plnění je třeba přihlížet k tomu, zda se jedná o krátkodobý či dlouhodobý nájem, a také k tomu, kdo je nájemcem dopravního prostředku. V návaznosti na to se potom uplatní příslušný daňový režim. Na praktických příkladech je vysvětlen postup při uplatnění daně, a to jak ze strany nájemce, tak i pronajímatele, a to zejména v případě, že se jedná o přeshraniční služby.

Dopravním prostředkem se pro účely DPH rozumí podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona o DPH vozidlo nebo jiný prostředek anebo zařízení, určené k přepravě osob nebo zboží z jednoho místa na jiné a obvykle užívané k uskutečnění přepravní služby. Prakticky to znamená, že dopravním prostředkem jsou jak motorová vozidla, lodě a letadla, tak i železniční vagóny, automobilové přívěsy a návěsy, vozidla zvlášť konstruovaná pro přepravu nemocných nebo zraněných osob, zemědělské traktory a jiná zemědělská vozidla a vozíky pro invalidy, jak vyplývá z čl. 38 Nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

Krátkodobým nájmem dopravního prostředku se podle § 10d odst. 2 zákona o DPH rozumí nepřetržité držení nebo užívání dopravního prostředku po dobu nepřesahující 30 dní a u lodí nepřesahující 90 dní. Toto vymezení odpovídá čl. 56 odst. 2 Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Podle právního názoru Ministerstva financí jsou pro posouzení, zda jde o krátkodobý nebo dlouhodobý nájem, určující dohodnuté smluvní podmínky vždy pro konkrétní dopravní prostředek. Nastanou-li podle výkladu Ministerstva financí v průběhu krátkodobého nájmu nové skutečnosti, v jejichž důsledku dojde k prodloužení nájmu stejného dopravního prostředku nad lhůtu 30 dnů, popř. 90 dnů, je pronajímatel povinen místo zdanění překlasifikovat. Tato povinnost nevznikne pouze v případě, že nové skutečnosti nastaly nezávisle na vůli obou zúčastněných stran, tj. pronajímatele nebo nájemce.

DLOUHODOBÝ NÁJEM
dopravního prostředku není v zákoně o DPH výslovně definován, ale prakticky se jedná o nájem dopravního prostředku, který nesplňuje definici krátkodobého nájmu, tj. obecně se jedná o nájem na dobu delší než 30 dní, v případě lodí na dobu delší než 90 dní.

Pro určení místa plnění
při poskytnutí služby, a to i nájmu dopravního prostředku, je klíčové, zda se jedná o nájem pro osobu povinnou k dani či pro osobu nepovinnou k dani.
Osobou povinnou k dani se přitom podle § 5 odst. 1 zákona o DPH obecně rozumí fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, případně také skupina vymezená v § 5a zákona o DPH. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Ve vazbě na to se podle § 9 odst. 3 zákona o DPH tato osoba povinná k dani považuje pro účely stanovení místa plnění za osobu povinnou k dani ve vztahu ke všem službám, které jí jsou poskytnuty, i když jsou poskytnuty pro činnost, která není předmětem daně, a dále také osoba identifikovaná k dani nebo která je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Při poskytnutí služby osobě povinné k dani je podle § 9 odst. 1 zákona o DPH místem plnění místo, kde má tato osoba sídlo nebo místo podnikání.
Pokud je služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je podle § 9 odst. 2 zákona o DPH místem plnění místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo místo podnikání. Pokud je služba poskytnuta prostřednictvím provozovny osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Osobou nepovinnou k dani je prakticky každá osoba, která není osobou povinnou k dani, tj. např. fyzická či právnická osoba, ať již z tuzemska či z jiného členského státu nebo třetí země, která neprovádí žádnou ekonomickou činnost a nemá ani registraci k DPH v některém z členských států.
Postup při určení místa plnění podle § 9 zákona o DPH se uplatní v případě dlouhodobého nájmu dopravního prostředku. Je-li nájemce osobou povinnou k dani, přenáší se tedy místo plnění na stranu nájemce. Je-li nájemce osobou povinnou k dani z jiného členského státu, znamená to prakticky uplatnění principu reverse-charge, a je-li nájemce osobou povinnou k dani ze třetí země, fakturace nájmu je bez daně, s výjimkou případů uvedených v § 10j zákona o DPH, jak je vysvětleno v dalším textu. Jeli nájemce osobou nepovinnou k dani, místo plnění se určí podle sídla pronajímatele, opět s výjimkou případů uvedených v § 10j zákona o DPH.

U krátkodobého nájmu dopravního prostředku se při určení místa plnění nepostupuje podle § 9 odst. 1 nebo 2 zákona o DPH, ale podle § 10d zákona o DPH, případně podle § 10j zákona o DPH, jak je vysvětleno v dalším textu. Místem plnění při poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku je podle § 10d zákona o DPH místo, kde je dopravní prostředek skutečně předán zákazníkovi do držení nebo užívání.
Podle výkladu Ministerstva financí se za místo skutečného předání dopravního prostředku zákazníkovi do držení nebo užívání považuje místo, kde je daný dopravní prostředek fyzicky k převzetí zákazníkem. Za místo skutečného předání se tedy nemůže považovat místo, kde dojde například pouze k podpisu smlouvy nebo převzetí klíčů. Ve stanovených případech se při stanovení místa plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku, ať již dlouhodobého nebo krátkodobého podle §10j zákona o DPH přihlíží ke skutečnému užití nebo spotřebě tohoto nájmu. Je-li obecně podle § 9 nebo § 10d zákona o DPH místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku stanoveno v tuzemsku, ale ke skutečnému užití nebo spotřebě dojde ve třetí zemi, za místo plnění se považuje třetí země. Pokud naopak je podle § 9 nebo § 10d zákona o DPH místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku stanoveno ve třetí zemi, ale ke skutečnému užití nebo spotřebě dojde v tuzemsku, za místo plnění se považuje tuzemsko.

U dlouhodobého nájmu dopravního prostředku, kdy pronajímatelem je plátce daně a nájemcem osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, je podle § 9 odst. 1 zákona o DPH místo plnění v tuzemsku. U dlouhodobého nájmu dopravního prostředku, kdy pronajímatelem je plátce daně a nájemcem osoba nepovinná k dani, je podle § 9 odst. 2 zákona o DPH místo plnění v tuzemsku podle sídla nebo místa podnikání pronajímatele, až na výjimky stanovené v § 10j zákona o DPH, jak bylo vysvětleno v předchozím textu. Z toho vyplývá, že pronajímatel jako plátce daně v tuzemsku je povinen u tohoto nájmu uplatnit daň na výstupu standardním způsobem. Základem daně je obecně ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o DPH vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, a uplatní se základní sazba daně ve výši 20 %, protože se jedná o službu, která není uvedena v příloze č. 2 k zákonu o DPH, v níž jsou uvedeny služby, pro které platí snížená sazba daně. U dlouhodobého nájmu dopravního prostředku, je-li nájemcem plátce a pronajímatelem osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku, je také podle § 9 odst. 1 zákona o DPH místo plnění v tuzemsku a povinnost přiznat a zaplatit daň v tuzemsku vzniká podle § 108 odst. 1 písm. b) zákona o DPH plátci jako nájemci, jak je vysvětleno v následujícím příkladu.

Příklad
Dlouhodobý nájem dopravního prostředku, kdy plátce je nájemcem Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, uzavřela s německou firmou, která je v Německu registrována k dani a nemá v ČR provozovnu, smlouvu na operativní leasing osobního automobilu, na jejímž základě pronajala na dobu 12 měsíců německá firma automobil tuzemskému plátci daně.

Jedná se tedy o službu s místem plnění podle v § 9 odst. 1 zákona o DPH v tuzemsku a české firmě vzniká jako plátci daně povinnost přiznat daň v tuzemsku podle § 108 odst. 1 písm. b) zákona o DPH a přitom není podstatné, kde bude najatý automobil nájemce využívat. Dlouhodobý nájem dopravního prostředku byl německou firmou poskytnut na období od 1. 7. 2011 do 30. 6. 2012. Ve smlouvě byla sjednána dílčí plnění k 5. dni každého kalendářního měsíce. Měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši 2 000 EUR. Z této částky přepočtené na českou měnu je nájemce povinen každý měsíc po dobu nájmu přiznat daň se základní sazbou daně 20 %. V daňovém přiznání za každý měsíc po dobu trvání smlouvy tedy vznikne nájemci povinnost přiznat daň, kterou vykáže v ř. 5 daňového přiznání za příslušný měsíc. Pokud plátce splní podmínky pro uplatnění odpočtu daně v plné výši, nárok na odpočet daně si uplatní v daňovém přiznání za každý měsíc po dobu trvání smlouvy, a to v ř. 43 přiznání. Německý pronajímatel by měl nájem účtovat bez daně a příslušnou částku nájmu by měl vykazovat v souhrnném hlášení podle pravidel platných v Německu.


Plátce daně se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, který jako pronajímatel poskytne dlouhodobý nájem dopravního prostředku osobě povinné k dani se sídlem nebo místem podnikání mimo tuzemsko, poskytuje službu s místem plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH mimo tuzemsko. Prakticky to znamená, že z tohoto nájmu neuplatňuje daň podle zákona o DPH platného v tuzemsku. Je-li místo plnění v jiném členském státě, povinnost přiznat daň má ve své zemi příjemce služby na principu reverse-charge. Toto plnění je plátce povinen přiznat k datu uskutečnění nebo k datu přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, v daňovém přiznání, jak vyplývá z § 24a zákona o DPH.
Jedná-li se o dlouhodobý nájem dopravního prostředku pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, vykazuje plátce částku nájemného v ř. 21 přiznání k DPH a také v souhrnném hlášení, v němž plátce uvádí poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň z této služby ve své zemi příjemce služby, tj. tato povinnost platí i pro dlouhodobý nájem dopravního prostředku poskytnutý osobě registrované k dani v jiném členském státě. Poskytování služeb se v souhrnném hlášení uvádí s kódem „3“. Praktický postup plátce daně jako pronajímatele je uveden v dalším příkladu.

Příklad
Dlouhodobý nájem dopravního prostředku, kdy plátce je pronajímatelem Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, pronajala slovenské firmě, která je osobou registrovanou k dani na Slovensku, užitkový automobil na dobu 5 měsíců, dílčí plnění byla sjednána k 10. dni každého měsíce.

Jedná se tedy o dlouhodobý nájem, u něhož se přenese podle § 9 odst. 1 zákona o DPH místo plnění na Slovensko a není tedy podstatné, zda po dobu nájmu bude automobil využíván nájemcem v tuzemsku či mimo tuzemsko. Plátce daně tedy nebude jako pronajímatel uplatňovat z nájmu automobilu daň na výstupu podle zákona o DPH platného v ČR. Pronajímatel bude nájem účtovat bez daně a daň přizná na Slovensku slovenská firma jako nájemce na principu reverse-charge. Česká firma musí nájemné za každý měsíc k datu uskutečnění dílčího plnění vykázat v ř. 21 přiznání k DPH a ve stejném období také v souhrnném hlášení s kódem 3.


PŘIPRAVOVANÉ ZMĚNY
Novelou zákona o DPH, která se v současné době projednává, a která by měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2013, se do pravidel pro stanovení místa plnění u nájmu dopravního prostředku promítnou změny vyplývající ze směrnice 2008/8/ES,
kterou se mění směrnice 2006/112/ES, kterou musí členské státy promítnout do své národní legislativy s účinností také od 1. 1. 2013. Novelou budou upřesněny některé formulace v návaznosti na prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011.
Touto novelou zákona o DPH by měl být zrušen dosavadní § 10j zákona o DPH, podle něhož se ve stanovených případech přihlíží při stanovení místa plnění ke skutečnému užití nebo spotřebě tohoto nájmu. Specifické pravidlo týkající se krátkodobého nájmu dopravního prostředku, včetně vymezení tohoto pojmu, zůstane i po novelizaci zachováno beze změn. Krátkodobý nájem se tedy bude i nadále zdaňovat v místě, kde je dopravní prostředek skutečně dán zákazníkovi k dispozici. Ke změně dojde prakticky u dlouhodobého nájmu dopravního prostředku poskytovaného osobě nepovinné k dani. Dosud se místo plnění u tohoto typu nájmu stanoví podle základního pravidla, tj. podle sídla poskytovatele služby nebo umístění provozovny, jestliže byl nájem poskytován jejím prostřednictvím. Od 1. 1. 2013 se místo plnění u dlouhodobého nájmu dopravního prostředku poskytnutého osobě nepovinné k dani určí podle místa, kde má příjemce služby sídlo nebo místo pobytu, tj. místo plnění se určí podle stejného principu jako v případě nájmu pro osoby povinné k dani. Výjimka bude platit v případě dlouhodobého nájmu rekreační lodi poskytnutého osobě nepovinné k dani. U tohoto typu nájmu bude nutno zkoumat, zda poskytovatel služby (pronajímatel) má v místě, ve kterém je loď převzata, sídlo nebo provozovnu. Jestliže je tato podmínka splněna, je místem plnění místo fyzického převzetí lodi. Není-li splněna, místo plnění se stanoví obdobně jako u ostatních dopravních prostředků podle místa, kde má příjemce služby sídlo nebo místo pobytu. Specifické pravidlo podle dosavadního § 10j zákona o DPH týkající se nájmu dopravních prostředků podle skutečného užití nebo spotřeby tohoto nájmu bude zachováno, ale bude prakticky přesunuto také do nového znění § 10d zákona o DPH, v němž budou komplexně upravena všechna specifická pravidla pro stanovení místa plnění u nájmu dopravních prostředků.
Ing. Václav Benda

POŘÍZENÍ AUTOMOBILU NA ÚVĚR A LEASING

Zatímco v devadesátých letech jednoznačně převažoval leasing, v současné době podnikatelé preferují spíše úvěr. Je tomu tak mj. proto, že došlo k prodloužení minimální doby trvání nájmu. Jaké jsou zásadní rozdíly mezi úvěrem a leasingem z hlediska daně z příjmů?
Úvěr nebo leasing

Mají-li podnikatelé dostatek disponibilních finančních prostředků, pořizují automobil standardní kupní smlouvou. Nemají-li dostatek financí (případně hodlají-li je investovat jiným způsobem), automobil pořídí buď na úvěr, nebo formou finančního leasingu. Ačkoliv se smlouva o úvěru a o leasingu zásadně liší, splátkový kalendář (který je nedílnou součástí obou těchto smluv) je prakticky totožný. V první řadě je tedy nutno mít k dispozici nejen splátkový kalendář, ale i smlouvu a tuto pečlivě prostudovat a posoudit, zda se v tom kterém konkrétním případě jedná o úvěr nebo o leasing. Jedná-li se o leasingovou smlouvu, automobil zůstává až do ukončení nájmu (zpravidla po dobu 54 měsíců) ve vlastnictví pronajímatele (leasingové společnosti) a nájemce (podnikatel) jej užívá, přičemž společnosti platí nájemné. Jedná-li se ale o kupní smlouvu (byť financovanou úvěrem), automobil se stává vlastnictvím podnikatele ihned při uzavření smlouvy.
Výjimkou by mohla být pouze situace, když by v kupní smlouvě byla sjednána výhrada vlastnictví, tzn. že automobil by byl až do úplného zaplacení vlastnictvím prodejce. S tím se ale u aut většinou nesetkáváme, protože prodejce a poskytovatel úvěru (zpravidla se jedná o stejnou osobu) uzavírá s klientem Smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnických práv k movité věci (autu) a má tím zajištěno, že bude-li klient v prodlení se splátkami úvěru, vlastnické právo k automobilu přejde na věřitele. Co se celkových nákladů týká, při obou způsobech pořízení automobilu (na leasing nebo na úvěr) jsou prakticky totožné a vždy převýší vstupní cenu auta, kterou by zaplatil podnikatel v případě jednorázové úhrady ceny při koupi. V případě leasingu zaplatí klient navíc marži (přirážku ke vstupní ceně), v případě úvěru cenu zvýší úroky. V obou případech je hrazena zpravidla první vyšší splátka, přičemž její výše pochopitelně ovlivní i celkové náklady (tedy včetně marže a úroku) a obecně pochopitelně platí, že čím je první splátka vyšší, tím jsou celkové náklady nižší.

ÚVĚR
Podnikatel se stává vlastníkem předmětného automobilu již při uzavření kupní smlouvy, tedy většinou o několik let dříve než v případě leasingu
(viz dále). Jako vlastník pak může zahájit odpisování automobilu, přičemž odpisy jsou daňovým nákladem. Osobní automobil je zařazen do druhé odpisové skupiny s dobou odpisování pět let. Bez ohledu na to, je-li automobil pořízen na leasing nebo na úvěr, sníží se základ daně poplatníka v pěti zdaňovacích obdobích. V případě odpisů (při pořízení automobilu na úvěr) ale výše nákladů v jednotlivých zdaňovacích obdobích nezáleží na tom, ve kterém měsíci je smlouva uzavřena, a roční odpis je stejný.
Na rozdíl od nájemného v případě finančního leasingu má však podnikatel u odpisů daleko větší prostor pro optimalizaci daňového základu a daňové povinnosti. V první řadě – jak z výše uvedeného příkladu plyne - může zvolit buď rovnoměrné, nebo zrychlené odpisování. Kromě toho pak odpisování nemusí zahájit v roce pořízení (může jej zahájit např. v roce 2013) a již zahájené odpisování může kdykoliv přerušit.
A do třetice, bude-li automobil odpisován rovnoměrným způsobem, lze v jednotlivých letech použít i nižší než maximální sazby uvedené v § 31 ZDP, tzn. podnikatel může jako daňový náklad uplatnit pouze „částečný“ odpis. Tato možnost u zrychlených odpisů nepřipadá v úvahu – zde se uplatní buď celý odpis, nebo žádný odpis (odpisování není zahájeno nebo je přerušeno).
V případě finančního leasingu přerušení uplatnění nájemného jako daňového výdaje možné není. A připomínám ještě jeden rozdíl, který však celkové daňové náklady zásadně neovlivní, ovlivní ale výši daňových nákladů v jednotlivých zdaňovacích obdobích. Zatímco marže (přirážka ke vstupní ceně) v případě leasingu je součástí celkem sjednaného nájemného a daňové náklady tak ovlivní rovnoměrně, úrok z úvěru není součástí vstupní ceny a výši odpisů tedy neovlivní. Úrok je samostatným daňovým nákladem při respektování jeho věcné a časové souvislosti. S končícím úvěrem (se snižováním dlužné částky) se úrok snižuje.

Podmínky pro uplatnění nájemného
v případě finančního leasingu
jako daňového výdaje byly od roku 1993 (tedy od roku, ve kterém nabyl účinnosti ZDP) mnohokrát měněny. Podle současného znění § 24 odst. 4 tohoto zákona platí, že nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle ZDP odpisovat, se uznává jako daňový výdaj (náklad), za podmínky, že:
a) doba nájmu hmotného movitého majetku činí alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1 ZDP. U majetku zařazeného do odpisové skupiny 2 nebo 3 podle přílohy č. 1 k ZDP lze dobu nájmu zkrátit až o 6 měsíců (minimální doba nájmu u majetku zatříděného ve 2. odpisové skupině tedy je 54 měsíců a ve 3. odpisové skupině 114 měsíců). U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 30 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém k obvyklému užívání.
Pozn.: Podmínkou pro trvání, resp. počítání doby nájmu není jen skutečnost, že věc byla nájemci přenechána (ve stavu způsobilém k obvyklému užívání), ale i existence a platnost nájemní (leasingové) smlouvy, přičemž obě tyto skutečnosti musí být splněny současně.
b) po ukončení doby nájmu podle písm. a) následuje bezprostřední převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem. Kupní cena najatého majetku nesmí být vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by měl předmět nájmu při rovnoměrném odpisování [§ 31 odst. 1 písm. a) ZDP] k tomuto datu.
c) po ukončení finančního leasingu zahrne fyzická osoba odkoupený majetek do svého majetku obchodního. Tato poslední podmínka je sice formulována jen pro fyzické osoby, ale platí i pro osoby právnické, u kterých zatřídění do jiného než obchodního majetku nepřipadá v úvahu. U fyzických osob je nutno tuto podmínku splnit s ohledem na případné osvobození příjmů z prodeje tohoto majetku, kde je nutno dodržet, resp. překročit určitý časový limit mezi vyřazením z obchodního majetku a prodejem. Dobu, po kterou majetek po ukončení finančního leasingu musí být v obchodním majetku zahrnut, však zákon nestanoví a tak je podmínka splněna i tehdy, pokud poplatník majetek po odkoupení do obchodního majetku zahrne a např. již po týdnu jej vyřadí.

Příklad
Poplatník – FO odkoupil po skončení finančního leasingu osobní automobil 10. července 2012. Tento automobil zahrnul do svého obchodního majetku.

Pokud automobil prodá do 5 let od jeho vyřazení z obchodního majetku (a tato pravděpodobnost je poměrně vysoká), příjem z prodeje musí zdanit. Vyřadí-li automobil z obchodního majetku např. 20. července 2012 a prodá-li jej až po uplynutí 5 let od tohoto data, příjem bude od daně osvobozen.


Je-li sjednána kratší doba nájmu (ev. nejsou-li splněny další podmínky), než je uvedeno výše, posuzuje se daňová účinnost nájmu s ohledem na ustanovení § 24 odst. 5 ZDP. Zde je uvedeno, že prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné do výdajů pouze tehdy, nebude-li kupní cena tohoto majetku nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP.

Kdy je nájemné daňovým výdajem
Ani v případě, kdy nejsou splněny žádné z výše uvedených podmínek a nájemce (poplatník) nemůže nájemné uplatnit jako daňový výdaj po dobu trvání nájmu, související výdaje státu „nepropadnou“. Poplatník má totiž další možnost, jako tyto výdaje jako daňové uplatnit. Podle § 29 odst. 1 písm. a) ZDP totiž platí, že nejsou-li při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po ukončení nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo 5 ZDP (viz výše), lze do vstupní ceny majetku zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem do data ukončení smlouvy, které nebylo daňovým výdajem. Jinými slovy: nájemné, které nelze uplatnit jako daňový výdaj, se stane součástí vstupní ceny, ze které je následně automobil odpisován. Nájemné tak bude daňovým výdajem ve formě odpisů. V případě, kdy nájemné poplatník uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích jako daňový výdaj, protože smlouva veškeré zákonné podmínky při uzavření splňovala a teprve následně došlo k porušení podmínek, poplatník upraví (zvýší) základ daně až v tom zdaňovacím období, ve kterém k porušení podmínek došlo, tzn. poplatník nepodává dodatečná daňová přiznání za období, ve kterých bylo nájemné jako daňový výdaj uplatněno fakticky neoprávněně.
Ing. Helena Machová

(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 6/2012)


 

 
 
ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ

 
PLATBA SILNIČNÍ DANĚ U VYPŮJČENÉHO AUTOMOBILU

Poplatník vystavil potvrzení o zaplacení za vypůjčení vozidla – jde o krátkodobý pronájem. Pokud silniční daň platí půjčitel vozidla (uvedl v daném zdaňovacím období vozidlo ve svém přiznání k silniční dani), pak nájemce nemá žádnou daňovou povinnost k dani silniční.
Pokud si podnikatel nebo firma (PO) půjčí automobil k využití při své podnikatelské činnosti, kdo má povinnost platit silniční daň za použité vozidlo?

Pro zjištění poplatníka daně silniční (kdo platí silniční daň) je dle ustanovení § 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, zpravidla rozhodující, kdo je zapsán v technickém průkazu vozidla jako jeho provozovatel, tj. vlastník a se souhlasem vlastníka i jiná osoba také zapisovaná do technického průkazu vozidla i do registru silničních vozidel. V případě, že je jím osoba, která vozidlo zapůjčila (půjčovna vozidel nebo autoopravna), bude silniční daň platit tato osoba. Jestliže by byla jako provozovatel vozidla zapsána v technickém průkazu vedle vlastníka i osoba, která si vozidlo vypůjčila, byla by poplatníkem silniční daně tato osoba.

UPLATNĚNÍ VÝDAJOVÉHO PAUŠÁLU NA DOPRAVU

Podnikatel nakoupil PHM, zaúčtoval doklady, uplatnil odpočet DPH a na konci roku se rozhodl uplatnit paušál.
Co musí podnikatel v uzávěrkových operacích vystornovat?

Z hlediska DPH je situace poněkud jiná, protože mezi ZDP a ZDPH není v tomto směru žádná souvislost.
Podle § 72 ZDPH má plátce nárok na odpočet daně, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak k uskutečnění své ekonomické činnosti, tak i k plněním s touto činností nesouvisejícím nebo k plněním osvobozeným, je povinen nárok na odpočet daně krátit. Pokud tedy poplatník uplatní výdajový paušál na dopravu, může u přijatých zdanitelných plnění uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu, případně bude mít povinnost tento nárok krátit. Odpočet však může uplatnit u pohonných hmot. Pokud jde o vedení knihy jízd, poplatník, který uplatňuje výdajový paušál (a to jak plný, tak i krácený), nemusí z hlediska daně z příjmů již pracovní cesty u těchto vozidel žádným způsobem prokazovat. Pro účely DPH však i v tomto směru platí § 100 zákona, podle něhož je plátce povinen vést v evidenci pro účely daně veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. To znamená, že spotřebu pohonných hmot pro účely DPH bude muset podnikatel prokazovat i nadále knihou jízd nebo nějakou jinou obdobnou evidencí.

ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL

Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel upravuje zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).
Jakým způsobem je upravena zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel?

Podle § 87 tohoto zákona platí, že řidiči zde vyjmenovaných vozidel a držitelé zde vyjmenovaných řidičských oprávnění se musí podrobovat pravidelným lékařským prohlídkám. Vstupní lékařské prohlídce jsou tyto osoby povinny se podrobit před zahájením výkonu činnosti a dalším pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně. Držitel zde vyjmenovaného řidičského oprávnění, který není zde vyjmenovanou osobou, je povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 60, 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení stanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky. Náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku hradí u osob v pracovněprávním vztahu zaměstnavatel. U osob, které nejsou v pracovněprávním vztahu, hradí náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku tyto osoby. Podrobnosti o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel stanoví vyhláška č. 277/ 2004 Sb., ze dne 26. dubna 2004 o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel). U řidičů z povolání však jedna z novel zákona č. 361/2001 Sb. vložila do zákona č. 361/2000 Sb., ještě ustanovení § 87a o dopravně psychologickém vyšetření a vyšetření elektroencefalografem. Podle tohoto ustanovení platí, že opět zde vyjmenovaní držitelé řidičského oprávnění jsou povinni podrobit se dopravně psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření. Tomuto vyšetření je držitel řidičského oprávnění povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti a dalšímu dopravně psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět let. Dopravně psychologické vyšetření a neurologické vyšetření, včetně EEG, se vyhotovuje písemnou formou a je podkladem k posudku o zdravotní způsobilosti. Náklady na dopravně psychologické vyšetření a vyšetření neurologické, včetně EEG držitelů řidičských oprávnění však hradí řidič, nehradí je zaměstnavatel.

VÝDAJE NA DÁLNIČNÍ ZNÁMKU

Automobil není vložen do obchodního majetku. Podle sdělení vede OSVČ knihu jízd a uplatňuje paušál podle ujetých kilometrů.
Pokud není automobil vložen do obchodního majetku, je v sazbě zahrnut jakýkoliv podíl provozních výdajů?

V tomto konkrétním případu je zásadní sdělení, že firma (zřejmě OSVČ) nemá automobil vložen do obchodního majetku. Tato skutečnost neznemožňuje uplatňovat paušál podle ujetých kilometrů spolu s vedením knihy jízd. Tato formulace v dotazu není jednoznačná: jde o uplatnění tzv. sazby základní náhrady plus PHM dle skutečnosti, nebo jde o uplatnění paušalizace výdajů za dopravu dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. S ohledem na položenou otázku je to však nepodstatné: v obojím možném postupu by v tomto případě (při nevložení automobilu do obchodního majetku) nebylo možno, aby podnikatel uplatnil výdaj, který vynaložil na zakoupení dálniční známky. Je tomu tak proto, že v případě, kdy by postupoval dle § 24 odst. 2 písm. zt), by za předpokladu, kdy není vložen automobil do OM, mohl uplatnit pouze definovaný paušál na PHM a parkovné, nikoliv další výdaje. Pokud by podnikatel nevyužil paušálu dle § 24 odst. 2 písm. zt) a uplatňoval PHM ve skutečné výši s využitím tzv. sazby základní náhrady, je skutečností, že tato sazba zahrnuje veškeré možné provozní výdaje podnikatele, tedy včetně pomyslného výdaje na dálniční známku. Pokud není automobil vložen do obchodního majetku, je v sazbě základní sazbě teoreticky zahrnut jakýkoliv podíl veškerých provozních výdajů s výjimkou PHM. Zde tedy ani není důležité, zda podnikatel používá vedle sazby základní náhrady dle ujetých km dále paušalizaci výdajů na PHM a parkovné, či nikoliv.

ZVÝŠENÁ ODPISOVÁ SAZBA

Podnikatelka (FO) v prosinci 2011 zakoupila za hotové osobní auto, které zařadila do majetku firmy. V prosinci 2011 byla autu přidělena dopravní značka. Podnikatelka je prvním vlastníkem, auto bude odepisovat rovnoměrným způsobem. Za rok 2011 uplatní odpisy za celý rok.
Vztahuje se na podnikatelku varianta, že může – jako první vlastník hmotného majetku uplatnit zvýšenou odpisovou sazbu – tj. v prvním roce místo 11 % 21 %?

Z uvedeného dotazu nevyplývá předmět činnosti, proto jen odkaz na ZDP, který v § 31 odst. 5 stanoví, že roční odpisovou sazbu podle odst. 1 písm. b) až d) nelze uplatnit u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol.


(Více k těmto problémům a řešením najdete v měsíčníku DaÚ 6/2012)

 

 
 
P6 AKTUAL

 
Částka 61
168 Zákon,
kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů
169 Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
170 Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
171 Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
172 Zákon, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů
173 Zákon, kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů
174 Zákon, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Částka 62
175 Nařízení
vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů
176 Nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v období od 1. června 2012 do 30. června 2015
177 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů
178 Vyhláška, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků
179 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 325/2004 Sb., k provedení zákona o ochraně chmele

Částka 63
180 Sdělení
Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
181 Nález Ústavního soudu ze dne 3. května 2012 sp. zn. Pl. ÚS 33/11 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů

Částka 64
182 Vyhláška,
kterou se mění vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm.a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů

Částka 65
183 Sdělení
Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů soudců podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
184 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
185 Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)
186 Nález Ústavního soudu ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ve věci návrhu na zrušení částí ustanovení § 192 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 68 odst. 3 písm. a) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, § 124 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, § 111 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správním úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 65 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Částka 66
187 Vyhláška,
kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů
188 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce 189. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
190 Nález Ústavního soudu ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 12/11 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Lukovany č. 5/2008 o místním poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí obce, ve znění obecně závazných vyhlášek č. 1/2009 a č. 2/2009

Částka 67
191 Zákon
o evropské občanské iniciativě
192 Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
193 Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
194 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky
195 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění vyhlášky č. 225/2009 Sb.

Částka 68
196 Zákon,
kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
197 Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů
198 Zákon, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
199 Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů
200 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.

Částka 69
201 Zákon
o ochraně ovzduší

Částka 70
202 Zákon
o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci)

Částka 71
203 Vyhláška
, kterou se mění vyhláška č. 424/2011 Sb., o vzoru, náležitostech a provedení karty sociálních systémů, vzoru, náležitostech a provedení potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů a vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka

Částka 72
204 Vyhláška
o technických požadavcích pro pověření referenční laboratoře
205 Vyhláška o obecných zásadách integrované ochrany rostlin
206 Vyhláška o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky
207 Vyhláška o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu a o změně vyhlášky č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin

Částka 73
208 Nařízení
vlády o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu
209 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Kamila Lhotáka

Částka 74
210 Vyhláška
o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem

Částka 75
211 Vyhláška
, kterou se mění vyhláška č. 61/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti značkování a barvení vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů
212 Vyhláška o struktuře údajů, na základě kterých je možné jednoznačně identifikovat podepisující osobu, a postupech pro ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu, elektronické značky, kvalifikovaného certifikátu, kvalifikovaného systémového certifikátu a kvalifikovaného časového razítka (vyhláška o ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu)
213 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 192/2009 Sb.

Částka 76
214 Vyhláška,
kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb.
215 Vyhláška o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu

Částka 77
216 Vyhláška,
kterou se mění vyhláška č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy
217 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
218 Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí
219 Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém množství elektřiny a plynu spotřebovaném v České republice v roce 2011
220 Nález Ústavního soudu ze dne 15. května 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ve věci návrhu na zrušení § 7a až 7i, části § 8 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, článku II bodu 2 přechodných ustanovení zákona č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, některých ustanovení zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a článku II bodu 2 zákona č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Částka 78
221 Zákon,
kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Částka 79
222 Zákon,
kterým se mění volební zákony a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
223 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, ve znění pozdějších předpisů

 

 
 
SBÍRKA ZÁKONŮ V KOSTCE

 
přehled nových předpisů a změn v legislativě od částky 53/2012 do částky 62/2012, ve výběru pro podnikatelskou sféru

PODNIKÁNÍ

NOVELA ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA
Zákon č. 169/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka 61/2012 Sb. Účinnost 30. 6. 2012

Změny dalších souvisejících zákonů se týkají: zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

NOVELA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU
Zákon č. 170/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Částka 61/2012 Sb. Účinnost 14. 6. 2012

Změna se týká § 57 odst. 1 (odstoupení od spotřebitelské smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele).

FINANCE

NOVELA ZÁKONŮ O ROZPOČTOVÝCH PRAVIDLECH
Zákon č. 171/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/ 2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
Částka 61/2012 Sb. Účinnost 1. 8. 2012

NOVELA ZÁKONA O DLUHOPISECH
Zákon č. 172/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/ 2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 534/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů
Částka 61/2012 Sb. Účinnost 1. 8. 2012

SDĚLENÍ - EMISNÍ PODMÍNKY DLUHOPISŮ
Sdělení Ministerstva financí č. 149/2012 Sb., jímž se určují emisní podmínky pro Kuponový spořící státní dluhopis ČR, 2012-2017, FIX %
Sdělení Ministerstva financí č. 150/2012 Sb., jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořící státní dluhopis ČR, 2012-2017, FIX %
Sdělení Ministerstva financí č. 151/2012 Sb., jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační spořící státní dluhopis ČR, 2012-2019, CPI %
Sdělení Ministerstva financí č. 152/2012 Sb., jímž se určují emisní podmínky pro Diskontovaný spořící státní dluhopis ČR, 2012-2013

Částka 55/2012 Sb. Účinnost 22. 5. 2012

DANĚ

NOVELA ZÁKONA O DAŇOVÉM PORADENSTVÍ
Zákon č. 168/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, ve znění pozdějších předpisů
Částka 61/2012 Sb. Účinnost 1. 8. 2012

CENY

SDĚLENÍ - SEZNAM ZBOŽÍ S REGULOVANÝMI CENAMI
Sdělení Ministerstva financí č. 145/2012 Sb., o vydání výměru MF č. 02/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami
Částka 54/2012 Sb. Účinnost výměru 1. 5. 2012

Podstata úpravy: K provedení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 5/2012.

VEŘEJNÁ SPRÁVA

NOVELA ZÁKONA O ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBĚ
Zákon č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka 60/2012 Sb. Účinnost 1. 7. 2012

Zrušuje:
nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon o elektronickém podpisu, vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách.
Změny se týkají dalších 24 souvisejících zákonů.

POPLATKY


NOVELA ZÁKONA O MÍSTNÍCH POPLATCÍCH
Zákon č. 174/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Částka 61/2012 Sb. Účinnost 1. 7. 2012

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

NAŘÍZENÍ VLÁDY - ČISTOTA ODPADNÍCH VOD
Nařízení vlády č. 143/2012 Sb., o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do povrchových vod
Částka 53/2012 Sb. Účinnost 1. 6. 2012

Podstata úpravy: K provedení zákona č. 254/ 2001 Sb., vodní zákon, ve znění zákona č. 150/ 2010 Sb.

VYHLÁŠKY - NEBEZPEČNÉ CHEMICKÉ LÁTKY A SMĚSI
Vyhláška č. 162/2012 Sb., o tvorbě názvu nebezpečné látky v označení nebezpečné směsi
Vyhláška č. 163/2012 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe

Částka 58/2012 Sb. Účinnost 14. 6. 2012

Podstata úpravy: K provedení zákona č. 350/ 2011 Sb., chemický zákon.

Vyhláška – správa vodních toků Vyhláška č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků
Částka 62/2012 Sb. Účinnost 1. 6. 2012

Zrušuje stejnojmennou vyhlášku č. 470/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb. a č. 267/ 2005 Sb.

Podstata úpravy: K provedení zákon č. 254/ 2001 Sb., vodní zákon, ve znění zákona č. 20/ 2004 Sb.

ENERGIE

ZÁKON - PODPOROVANÉ ZDROJE ENERGIE
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů
Částka 59/2012 Sb. Účinnost 1. 1. 2013

Podstata úpravy: Zakotvuje zejména podporu elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů, vysokoúčinné výroby elektřiny a tepla a decentrální výroby elektřiny, výkon státní správy, práva a povinnosti fyzických a právnických osob.

Změny dalších zákonů se týkají zejména: zákona č. 106/2000 Sb., o hospodaření energií, zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (uvedené zákony ve znění pozdějších předpisů).

STATISTIKA

SDĚLENÍ - ČÍSELNÍK ZEMÍ
Sdělení Českého statistického úřadu č. 164/ 2012 Sb., o aktualizaci Číselníku zemí (CZEM)
Částka 58/2012 Sb. Účinnost aktualizace 1. 7. 2012

Podstata úpravy: K provedení zákona č. 89/ 1995 Sb., o státní statistické službě. Platné znění aktualizovaného Číselníku zemí (CZEM) je k dispozici na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz.

PRÁVNÍ POMOC

NÁLEZ ÚSTAVNÍHO SOUDU - ZRUŠENÍ JEDNOHO USTANOVENÍ OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU
Nález Ústavního soudu č. 147/2012 Sb., kterým se ruší ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Částka 54/2012 Sb. Účinnost 31. 12. 2012

Zrušené ustanovení se týká přípustnosti dovolání proti rozsudku a usnesení odvolacího soudu.

KOMUNIKACE

NOVELIZACE NAŘÍZENÍ VLÁDY - POPLATKY ZA VYUŽÍVÁNÍ RÁDIOVÝCH KMITOČTŮ A ČÍSEL
Nařízení vlády č. 175/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů
Částka 62/2012 Sb. Účinnost 1. 6. 2012

Podstata úpravy: K provedení zákona č. 127/ 2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., č. 304/2007 Sb. a č. 468/2011 Sb.

DOPRAVA

NOVELIZACE VYHLÁŠKY - PROVOZ HISTORICKÝCH A SPORTOVNÍCH VOZIDEL
Vyhláška č. 144/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel
Částka 53/2012 Sb. Účinnost 10. 5. 2012

Podstata úpravy: K provedení zákona č. 56/ 2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

 

 
 
CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT

 
2. 7.
Pondělí
(za sobotu 30. 6.)
Daně z příjmů – plátce Odvod „srážkové“ daně sražené v květnu 2012 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (s výjimkou příjmů ze zaměstnání do 5 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Odvod zajištění daně sraženého v květnu 2012 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
2. 7.
Pondělí
(za neděli 1. 7.)
Daně z příjmů – poplatník Podání přiznání k daním z příjmů za zdaňovací období kalendářního roku 2011, pokud byl využit „poradce“ nebo účetní závěrka podléhá povinnému auditu
(§ 33 odst. 1 a § 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
Splatnost daní z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářního roku 2011, pokud byl využit „poradce“ nebo účetní závěrka podléhá povinnému auditu
(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
9. 7.
Pondělí
(za neděli 8. 7.)
Zdravotní pojištění – OSVČ Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za červen 2012
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)

 

 
 
EKONOMIKA

 
Název krajiny Název měny Měna 19.6. 20.6. 21.6. 22.6. 25.6. 26.6. 27.6. 28.6.
Austrálie dolar AUD 20,527 20,437 20,639 20,639 20,68 20,881 20,924 20,888
Brazílie real BRL 9,862 9,901 9,99 9,989 9,96 10,076 10,027 9,969
Bulharsko lev BGN 13,032 13,015 13,133 13,179 13,197 13,277 13,249 13,197
Čína renminbi CNY 3,179 3,15 3,185 3,23 3,248 3,27 3,267 3,269
Dánsko koruna DKK 3,429 3,424 3,456 3,467 3,472 3,492 3,486 3,472
EMU euro EUR 25,49 25,455 25,685 25,775 25,81 25,96 25,915 25,81
Filipíny peso PHP 47,78 47,526 47,801 48,386 48,416 48,994 49,075 49,029
Hongkong dolar HKD 2,603 2,582 2,612 2,649 2,663 2,682 2,676 2,679
Chorvatsko kuna HRK 3,38 3,375 3,409 3,438 3,429 3,455 3,444 3,433
Indie rupie INR 36,098 35,677 36 35,985 36,251 36,528 36,333 36,587
Indonesie rupie IDR 2,148 2,127 2,15 2,178 2,189 2,204 2,199 2,2
Japonsko jen JPY 25,602 25,38 25,314 25,601 25,922 26,231 26,047 26,177
Jihoafrická rep. rand ZAR 2,447 2,442 2,462 2,46 2,444 2,454 2,477 2,467
Jižní Korea won KRW 1,75 1,74 1,756 1,776 1,777 1,797 1,796 1,798
Kanada dolar CAD 19,78 19,701 19,898 19,994 20,069 20,242 20,253 20,218
Litva litas LTL 7,382 7,372 7,439 7,465 7,475 7,518 7,505 7,475
Lotyšsko lat LVL 36,576 36,531 36,851 36,985 37,062 37,272 37,207 37,057
Maďarsko forint HUF 8,832 8,869 8,982 8,961 8,976 9,067 9,019 8,969
Malajsie ringgit MYR 6,399 6,349 6,381 6,443 6,466 6,518 6,505 6,504
Mexiko peso MXN 1,469 1,464 1,482 1,483 1,485 1,493 1,513 1,525
MMF SDR XDR 30,716 30,543 30,846 31,136 31,255 31,51 31,437 31,396
Norsko koruna NOK 3,391 3,391 3,426 3,442 3,443 3,462 3,443 3,421
Nový Zéland dolar NZD 16,076 15,989 16,198 16,214 16,253 16,45 16,397 16,412
Polsko zlotý PLN 5,995 6,006 6,039 6,056 6,066 6,11 6,096 6,02
Rumunsko nové leu RON 5,71 5,703 5,75 5,76 5,777 5,833 5,826 5,798
Rusko rubl RUB 62,003 61,552 61,683 61,788 62,232 62,972 63,015 62,755
Singapur dolar SGD 15,947 15,803 15,949 16,101 16,107 16,238 16,252 16,245
Švédsko koruna SEK 2,884 2,878 2,907 2,929 2,927 2,943 2,936 2,933
Švýcarsko frank CHF 21,227 21,195 21,386 21,464 21,495 21,614 21,576 21,489
Thajsko baht THB 64,389 63,562 63,933 64,715 64,802 65,372 65,154 65,172
Turecko nová lira TRY 11,201 11,171 11,296 11,393 11,363 11,463 11,469 11,379
USA dolar USD 20,199 20,035 20,27 20,557 20,669 20,808 20,766 20,784
Velká Británie libra GBP 31,655 31,583 31,828 32,058 32,148 32,472 32,391 32,308
Izrael šekel ILS 5,239 5,181 5,227 5,27 5,279 5,281 5,267 5,267

 

 
 
NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE

 
Poradce č. 13/2012 (VI/2012)
  • Zákon o zaměstnanosti s komentářem

Daně, účetnictví – vzory a případy – (DÚVaP) č. 7-8/2012 (VI/2012)
  • Jak naložit se ziskem a ztrátou
  • Dovolené komplexně

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) č. 7-8/2012 (VI/2012)
  • Živnostenský zákon - novela
  • Obchodní majetek (2)
  • Technické zhodnocení nebo oprava?
  • Věcná břemena a daň z příjmů

Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) č. 7-8/2012 (VI/2012)
  • Letní brigády z pohledu praxe
  • Splatnost a výplata mzdy
  • Ochrana soukromí zaměstnance

Poradce veřejné správy – (PVS) č. 7-8/2012 (VI/2012)
  • Silniční doprava – novela zákona
  • Odpočet DPH při změně režimu
  • Uplatnění DPH u obcí

1000 řešení – (1000 řešení) č. 7-8/2012 (VI/2012)
  • Novela živnostenského zákona
  • Letní brigády
  • Zákoník práce
  • Právo a podnikatel
  • Účetnictví JÚ a PÚ
  • ZDP a DPH

PŘIPRAVUJEME

Poradce č. 1/2013 (VIII/2012)
  • Zákon o svobodném přístupu k informacím s komentářem
  • DPH u vzdělávacích a poradenských služeb
  • Příjmy účastníku sdružení
  • Nepřítomnost zaměstnance v zaměstnání a zdravotní pojištění

Daně, účetnictví – vzory a případy – (DÚVaP) č. 9/2012 (VIII/2012)
  • Oceňování majetku
  • Nezdanitelné příjmy firem a občanů
  • Obchodní majetek z pohledu daní

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) č. 9/2012 (VIII/2012)
  • Příjmy osvobozené ze závislé činnosti a z příjmů PO
  • Pronájem majetku v SJM
  • Účtování o DPH
  • Obchodování mezi členskými státy

Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) č. 9/2012 (VIII/2012)
  • Insolvenční zákon
  • Podnikání v s.r.o
  • Zaměstnanecké výhody
  • Školení vedoucích zaměstnanců

Poradce veřejné správy – (PVS) č. 9/2012 (VIII/2012)
  • Novela zákona o pedagogických pracovnicích
  • Novela zákona o účetnictví
  • Dotace a odpočet DPH
  • Uplatnění DPH u obcí (2)

1000 řešení – (1000 řešení) č. 9/2012 (VIII/2012)
  • Společnost s.r.o
  • Odpisy
  • Právo a podnikatel
  • Účetnictví
  • Zákoník práce
  • Daň z přidané hodnoty

 

 
 
HORKÁ TÉMATA

 
LETNÍ BRIGÁDY STUDENTŮ
Blížící se letní období je spojené se zvýšenou aktivitou studentů. V letních měsících vstupují do pracovního poměru další vysokoškoláci a středoškoláci. Zajímají Vás pracovní vztahy s možností výhodnějšího zdanění? Vše o letních brigádách nabízíme v balíčku za výhodnou cenu.

  • Zdanění brigád v období letních prázdnin – příspěvek
    měsíčník PaM 7-8/2012, (A5, 120 str)
  • Letní brigády – příspěvek
    měsíčník PVS 7-8/2012, (A5, 120 str.)
  • Studenti a zdravotní pojištění – příspěvek
    měsíčník Poradce 13/2012, (A5, cca 224 str.)
  • Zákoník práce – úplné znění zákona         zdarma
    Zákony III/2012, (A4, 512 str)
  • Zrnka ženskosti                zdarma

BALÍČEK LETNÍ BRIGÁDY STUDENTŮ obsahuje: PaM 7-8/2012 – příspěvek + PVS 7-8/2012 – příspěvek + Zákony III/2012 - úplné znění zákona + Poradce 13/2012 - příspěvek + Zrnka ženskosti
Cena balíčku je 840 Kč.
Cena balíčku s  50 % slevou je 420 Kč.
Ušetříte 420 Kč.


Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.

Jen do vyprodání zásob.


Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 v čase od 9,00 do 15,00, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz


RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN

Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty v čase od 9. do 15. hodin.

E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
  • Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
  • Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

 

 
 
KONTAKTY

 
Adresa:   E-mail:
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
  objednavky@exicon.eu
 
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
 
   
 
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L.

 

 


V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.

Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011
Untitled Page