| |
TÉMA NOVIN
Zadávání veřejných zakázek – nová úprav |
ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK – NOVÁ LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA
Dnem 1. října 2016 vstoupí v účinnost nová legislativní úprava zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky jsou realizované na základě úplatné písemné smlouvy mezi veřejným zadavatelem a jedním či více dodavateli. Jedná se zpravidla o úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací.
Charakteristickým rysem, který odlišuje veřejnou zakázku od jiné zakázky, je povinnost jejího zadavatele zadat ji v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách a postupovat podle něj. Zadavatel je povinen zejména dodržovat zásadu transparentnosti, rovného zacházení se soutěžiteli a vyvarování se jakéhokoli projevu diskriminace jednotlivých uchazečů.
Hlavním účelem zadávání veřejných zakázek je především úspora veřejných finančních prostředků. Této úspory se docílí vytvořením transparentního soutěžního prostředí, které by mělo zabezpečit efektivnost a účelnost vynakládaných veřejných prostředků.
Veřejná zakázka je především obchodem
Proto veškeré úkony mezi zadavatelem a uchazečem jsou činěny v obchodně právních vztazích. Zadavatel nevystupuje jako veřejnoprávní orgán. Není vůči zájemcům o získání veřejné zakázky v nadřazeném postavení. Je rovnocenným subjektem s uchazeči, je jejich obchodním partnerem.
Veřejné zakázky provází lidstvo od počátku jeho civilizačního procesu. Již nejstarší obce potřebovaly pro svůj každodenní chod zajištění fungování infrastruktury, která umožňovala jejich existenci a život jejich obyvatel. Pokročilé a opravdové formy veřejných zakázek se objevují koncem 19. století. Jsou spojeny s rozvojem liberální kapitalistické společnosti. Jejich sofistikovaná právní úprava podléhá stálému vývoji v závislosti na měnícím se stupni rozvoje výrobních sil a výrobních vztahů.
Jedním z největších zadavatelů veřejných zakázek jsou obce, a to jak dle celkové hodnoty zakázek, tak dle jejich počtu v letech 2010 – 2014. Významný podíl veřejných zakázek je zadáván malými a středními podniky. V současné době podniky z kategorie malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců) plní dle počtu více než 70 % zakázek a dle hodnoty okolo 50 % zakázek. Malé a střední podniky jsou nepostradatelnou součástí ekonomiky – mají vysoký podíl na hrubém domácím produktu a zaměstnanosti, jsou motorem inovací, a proto jejich rozvoj patří mezi priority většiny národohospodářských strategických materiálů.
Snaha o začlenění malých a středních podniků do veřejných soutěží je deklarována na evropské i národní úrovni. Je proto nutné zajistit takové podmínky, aby se malé a střední podniky mohly na veřejných zakázkách odpovídajícím způsobem podílet.
Nová právní úprava řízení o veřejných zakázkách
je provedena zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ze dne 19. dubna 2016 (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Zákon byl vyhlášen zveřejněním plného znění v částce 51 Sbírky zákonů České republiky dne 29. dubna 2016. Účinnosti nabude dnem 1. října 2016 s výjimkou ustanovení § 86 odst. 1, § 211 odst. 3 a § 221, která vstoupí v účinnost později.
Několikaměsíční legisvakanční doba dává možnost dokonalého seznámení s novou legislativní úpravou. Organizačním složkám státu, územním samosprávným celkům a dalším veřejným zadavatelům umožní i potřebnou kvalifikační přípravu jejich úředníků.
Současně se zákonem o veřejných zakázkách byl vydán a ve stejné částce Sbírky zákonů vyhlášen zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetí zákona o zadávání veřejných zakázek. I tento zákon vstupuje v účinnost 1. říjnem 2016.
Obecná poznámka
Při odkazu na určité ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v textu tohoto článku je v závorce nebo i v textu uvedeno jen označení příslušného paragrafu, odstavce a písmene. Název zákona či jiné právní normy je uveden pouze v případech, kdy se odkaz vztahuje na jiný právní předpis než zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Kompatibilita s právem Evropské unie
je v zákoně o veřejných zakázkách plně zajištěna transpozicí následujících předpisů Evropské unie:
1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.
3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí.
4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES.
5. Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (89/665/EHS).
6. Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.
7. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek.
8. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek.
Veřejnou zakázkou
se podle § 2 odst. 2 rozumí zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním nebo více dodavateli, jejímž účelem je úplatné:
- poskytnutí dodávek, nebo
- poskytnutí služeb, nebo
- provedení stavebních prací, nebo
- poskytnutí koncese na služby, nebo
- poskytnutí koncese na stavební práce.
Zadáním veřejné zakázky se rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby či stavební práce. Charakteristikou veřejné zakázky je úplatnost.
Zadáním veřejné zakázky není uzavření smlouvy
která vymezuje práva a povinnost vyplývající z pracovněprávních nebo jiných obdobných vztahů, které by jinak naplňovaly znaky zadání veřejné zakázky. Může se jednat o pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo smlouvy o výkonu funkce. Veřejnou zakázkou není ani vztah založený na základě služebního poměru. Veřejnou zakázkou však budou například příkazní nebo mandátní smlouvy, smlouvy o dílo apod. uzavírané s dodavateli, které jsou fyzickými osobami.
Veřejnou zakázkou nejsou smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky.
Mění se klasifikace zadavatelů
Ustanovením § 4 jsou definovány čtyři skupiny zadavatelů.
Veřejným zadavatelem je:
- Česká republika; jednotlivé organizační složky státu jsou považovány za samostatné zadavatele,
- Česká národní banka,
- státní příspěvková organizace,
- územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,
- jiná právnická osoba, pokud:
- byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
- jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
Pro veřejné zadavatele je charakteristické, že jsou zadavatelem na základě svého postavení. I přes formální změny v terminologii, nedochází ke změně okruhu osob, pro které zákon stanoví, že jsou veřejným zadavatelem.
Pro stát, Českou národní banku a státní příspěvkové organizace se stanoví nejpřísnější právní úprava (např. vyšší limity). Mírnější úprava se stanoví pro územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace a jiné právnické osoby podle § 4 odst. 1 písm. e).
Vymezení jiné právnické osoby jako veřejného zadavatele v § 4 odst. 1 písm. e) vychází z evropského práva. Při výkladu tohoto ustanovení je nezbytné přihlížet i k relevantní judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Při posuzování, zda se jedná o takovouto osobu, je rozhodující její účel. Nepřihlíží se pouze ke stavu v okamžiku založení či zřízení, ale i k aktuální situaci. Je-li tímto účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, bude jedna z podmínek naplněna. Potřeba má průmyslovou nebo obchodní povahu zejména v případě, že osoba, která ji uspokojuje, působí v hospodářské soutěži za standardních tržních podmínek, usiluje o dosažení zisku a nese ztráty plynoucí z výkonu své činnosti. Dalším rozhodujícím faktorem pro posouzení, zda se jedná o právnickou osobu, která je veřejným zadavatelem, je míra vlivu jiného veřejného zadavatele na tuto osobu. Zkoumá se účast veřejného zadavatele na jejím financování, složení jejích orgánů nebo míře jeho vlivu. Je-li převažující, bude i tato právnická osoba veřejným zadavatelem.
Jako příklad jiné právnické osoby, která je veřejným zadavatelem, lze uvést Český rozhlas, Českou televizi, střední či vysoké školy, dopravní podniky, komunální společnosti apod., avšak rozhodujícím vždy bude naplnění zákonných znaků.
Zadavatelem je též osoba, která svou zakázku hradí z veřejných zdrojů,
k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z veřejných zdrojů, tj. z:
- rozpočtu veřejného zadavatele,
- rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie.
Při zadávání sektorových veřejných zakázek, včetně sektorových koncesí, je zadavatelem také osoba, která relevantní činnost (§ 153) vykonává na základě zvláštního nebo výhradního práva a nad níž může veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv (§ 151 odst. 2).
Za zadavatele je dále považována i jiná osoba
která zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyla povinna. Zde se z důvodu právní jistoty dodavatelů vychází z fikce, že osoba, která zahájila zadávací řízení podle tohoto zákona je také zadavatelem a dodrží pravidla pro zadání zakázky. Po ukončení zadávacího řízení však již zadavatelem není a zákon se na ni nevztahuje, to znamená, že nemusí plnit uveřejňovací povinnosti po uzavření smlouvy.
Dodavatelem se rozumí osoba,
která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Dodavatel je v evropském právu pojímán velice široce. Dodavatel může být veřejnoprávní i soukromoprávní osobou. Není rozhodující, jakou právní formu si k provozování své činnosti tato osoba zvolila. Nejčastěji se bude jednat o obchodní korporace.
Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.
Zásady zadávání veřejných zakázek
Zásady stanovené § 6 jsou obecné principy postupu zadavatele a vycházejí z práva Evropské unie (dále též „EU“). Interpretace zásad vychází z výkladu v evropském právu, mimo jiné ve smyslu příslušných rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a interpretačních sdělení Evropské komise.
Základním obecným principem je povinnost zadavatele dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Zásada transparentnosti směřuje k naplnění všech povinností zadavatele uveřejnit zákonem vymezený objem informací a dále například musí zadavatel postupovat tak, aby jeho kroky byly dostatečně zdokumentované a tím přezkoumatelné. To se týká kromě dalšího i zachycení rozhodovacích procesů zadavatele.
Zásada přiměřenosti
je nově výslovně uvedena a vychází z evropských směrnic. Zadavatel musí podle této zásady, kromě dalšího, nastavit parametry zadávacího řízení tak, aby byly přiměřené charakteru či předmětu veřejné zakázky. To platí například pro nastavení požadavků zadavatele, nebo pro stanovení délky lhůt.
Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Není přípustné diskriminovat dodavatele na základě konkrétní právní formy.
Zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v:
- členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, nebo
- jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce.
Pokud ale neexistuje jakákoli dohoda se třetí zemí, která by umožnila recipročně účast dodavatelům z České republiky (popř. obecně z EU), pak je možné dodavateli se sídlem v této zemi účast znemožnit.
Uplatňuje se legislativní zkratka „členský stát“, která v dalším textu zákona označuje členské státy Evropské unie, ale i ostatní státy Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a Švýcarsko.
Spolupráce zadavatelů
Oproti předchozí právní úpravě již není v § 7 a násl. nadále používán výraz sdružení zadavatelů. Společně zadat veřejnou zakázku může více zadavatelů, nebo zadavatel společně s osobou, jež nemá povinnost postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. V obou případech má zadavatel nadále povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Může jít o případy, kdy je společné zadávání prováděno jednorázově, nebo i o dlouhodobější spolupráci. Před zahájením zadávacího řízení jsou pak osoby, které se budou účastnit společného zadávání, povinny uzavřít písemnou smlouvu, kterou upraví svá práva a povinnosti související se zadávacím řízením a určí způsob jednání vůči třetím osobám.
Při společném zadávání zodpovídají zúčastnění zadavatelé za dodržení zákona společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet.
Zadavatelé mají možnost zadávat veřejnou zakázku i ve spojení se zadavatelem se sídlem v jiném členském státě.
V takovém případě se rozhodné právo pro zadání veřejné zakázky a případný přezkum určí na základě mezinárodní dohody nebo dohodou osob zúčastněných na společném zadávání. Zákon upravuje také pravidla pro určení rozhodného práva v případě, že zadavatelem je osoba, kterou český zadavatel založil nebo zřídil společně se zadavatelem podle práva jiného členského státu. V takovém případě se rozhodné právo určí podle sídla společné osoby nebo místa výkonu její činnosti.
Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje
spolupráce na úrovni vertikální nebo na úrovni horizontální (§ 11 a § 12).
Vertikální spoluprací je uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavatelem, pokud:
- sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky,
- v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo ovládající veřejní zadavatelé a
- více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky.
Samotný ovládací vztah, a to kdy zadavatel ovládá osobu, jako své organizační složky je charakterizován tak, že ovládaná osoba, se kterou má být smlouva o dodávce zakázky uzavřena, podléhá takové kontrole, která umožňuje zadavateli ovlivnit jeho rozhodování, a to jak nad strategickými cíli, tak nad dalšími důležitými rozhodnutími.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PVS 9/2016)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
ZADÁVACÍ LHŮTA
Dosud platný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, stanovil v § 37 kogentně lhůty v zadávacím řízení platné pro veřejného zadavatele. V novém zákoně č. 134/2016 Sb. se píše, že zadavatel může stanovit zadávací lhůtu. Znamená to, že zadavatel zakázky také nemusí lhůtu stanovit?
Ano, zadávací lhůta je oproti předchozí právní úpravě koncipovaná jako nepovinná, tzn. zadavatel ji může, ale nemusí stanovit. Důsledkem stanovení zadávací lhůty je vznik kontraktační povinnosti ze strany dodavatele, který po její dobu nemůže ze zadávacího řízení odstoupit. Pokud však zadavatel zadávací lhůtu nestanoví, je odstoupení účastníka zadávacího řízení kdykoliv možné. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně, s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky. Stanovení zadávací lhůty lze kombinovat s požadavkem na složení jistoty podle § 41 zákona. Jen je třeba upozornit, že zadávací lhůta neběží po dobu zákazu uzavření smlouvy podle § 246. Jakmile důvody pro stavění lhůty pominou, doběhne zbylá část lhůty. V době, kdy zadávací lhůta neběží, mohou účastníci zadávacího řízení odstoupit ze zadávacího řízení. Zadavatel může také dohodnout prodloužení zadávací lhůty s účastníky zadávacího řízení, v takovém případě s prodloužením musí souhlasit všichni účastníci zadávacího řízení. Zadavatel v zadávací lhůtě musí rozhodnout o výběru dodavatele a odeslat oznámení o výběru. Pokud se tak nestane, je zadávací řízení považováno za ukončené a zadavatel musí účastníkům zadávacího řízení uhradit účelně vynaložené náklady spojené s jejich účastí v zadávacím řízení.
VYHRAZENÉ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
Zaměstnavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením. Otázkou je, zda budou i podle nového zákona o veřejných zakázkách platit tzv. vyhrazené veřejné zakázky. Jaké je správné řešení?
Ano, obdobně jako současná právní úprava, tak i nová právní úprava zákona zachovává institut vyhrazených veřejných zakázek pro dodavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postižením. Nově jsou vyhrazené veřejné zakázky definovány prostřednictvím chráněných pracovních míst podle § 67 a 75 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zadavatel může vyhrazené veřejné zakázky zadávat jak v podlimitním, tak nadlimitním režimu, tj. vyhrazené veřejné zakázky nejsou limitovány předpokládanou hodnotou veřejné zakázky nebo druhem řízení, ve kterém má být veřejná zakázka zadána, a představují další podmínku účasti v zadávacím řízení. Zadávacích řízení, která jsou vyhrazena ve smyslu § 38 zákona, se mohou účastnit pouze dodavatelé zaměstnávající na chráněných pracovních místech alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, přičemž chráněným pracovním místem se podle zákona č. 435/2004 Sb. rozumí pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Skutečnost, že dodavatel je skutečně osobou, v jejímž rámci jsou zřízena chráněná pracovní místa, na nichž dodavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením, prokazuje dodavatel potvrzením Úřadu práce ČR. Takové potvrzení musí být součástí nabídky účastníka zadávacího řízení, lze je však objasnit nebo doplnit podle § 46. Podmínka zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech musí být dodavatelem prokazována za kalendářní čtvrtletí předcházející okamžiku zahájení zadávacího řízení. Dodavatel není (stejně tak jako dle předchozí právní úpravy) oprávněn prokázat splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech prostřednictvím jiné osoby, a to ani poddodavatele, tj. i v případě podání společné nabídky je nutné, aby dodavatelé podávající společnou nabídku splňovali podmínku pro účast v zadávacím řízení vyhrazené veřejné zakázky každý zvlášť.
V této souvislosti lze zároveň doplnit, že při plnění vyhrazených veřejných zakázek zákon nereguluje možnost vyloučení případných poddodávek v rámci faktického plnění veřejné, tj. i vyhrazené veřejné zakázky mohou být plněny prostřednictvím poddodavatelů. Zadavatel však může vyhrazení veřejné zakázky kombinovat také s požadavkem, aby zadavatelem určené činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny určitým poddodavatelem podle § 105 odst. 2. Rovněž v rámci nové právní úpravy institutu vyhrazených veřejných zakázek platí, že skrze ně nemohou zadavatelé požadovat tzv. náhradní plnění ve smyslu zákona č. 435/2004 Sb.
VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
Veřejné zakázky se dělí na různé druhy. Otázkou je, jak jsou vlastně rozlišeny druhy veřejných zakázek a jak postupovat, když by veřejná zakázka zahrnovala např. zároveň dodávku a službu. Jaké je správné řešení?
Veřejné zakázky se dělí na tři druhy. Kritériem dělení je jejich předmět. Jedná se o veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce. U veřejné zakázky, která má být zadána v zadávacím řízení, se určuje, o jaký druh veřejné zakázky se jedná, protože pro zadávání jednotlivých druhů veřejných zakázek se stanoví odlišná úprava (např. limity). Veřejnou zakázkou na dodávky je pořízení věcí hmotných a nehmotných, ovladatelných přírodních sil a zvířat ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Pořízení se zde chápe široce jako získání výhod z příslušného plnění, přičemž není nezbytné, aby došlo k převodu vlastnického práva. Takovéto pořízení může mít různé smluvní formy. Zákon příkladně jmenuje koupi, nájem nebo pacht, může však jít i o další formy či jejich kombinace, zejména různé druhy leasingu. Mezinárodní i evropské právo označuje pořizovaný předmět za výrobek nebo zboží. Je pro ně charakteristické, že se s nimi obchoduje. Veřejnou zakázkou na služby jsou ostatní veřejné zakázky, které nejsou veřejnou zakázkou na dodávky ani veřejnou zakázkou na stavební práce. Tento druh veřejných zakázek se dále dělí na dvě podkategorie – na veřejné zakázky na sociální a jiné zvláštní služby (příloha č. 3), při jejichž zadávání se postupuje ve zjednodušeném režimu, a veřejné zakázky na ostatní služby. V případě, že veřejná zakázka na služby bude zahrnovat jak služby uvedené v příloze č. 3, tak i služby zde neuvedené, bude pro zařazení do podkategorie rozhodující vyšší předpokládaná hodnota těchto služeb (viz § 129 odst. 1). Veřejnou zakázkou na stavební práce je provedení stavebních činností uvedených v oddílu 45 slovníku CPV. Veřejnou zakázkou na stavební práce je také zhotovení stavby. V ustanovení odstavce 4 je pro účely tohoto zákona vymezen pojem stavby. I přes vysokou míru harmonizace této definice s definicí stavby vymezené v § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nelze vyloučit jejich výjimečný nesoulad, a proto není na definici ve stavebním zákoně, na rozdíl od předchozí právní úpravy, odkazováno. Veřejnou zakázkou na stavební práce je i projektová činnost zadávaná společně se související stavební činností nebo zhotovením stavby. Tím je vyjádřeno, že v případě jejich společného zadávání se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce a takovéto spojení nemá být považováno za účelové obcházení zákona s cílem využít vyšších limitů pro veřejné zakázky na stavební práce. V případě, že by tato projektová činnost byla od příslušných stavebních činností či zhotovení stavby oddělena, jednalo by se o veřejnou zakázku na služby. Veřejnou zakázkou na stavební práce je taktéž realizace stavby jakýmkoli způsobem, který odpovídá požadavkům stanoveným zadavatelem, který má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby. Bylo by v rozporu se zákonem, pokud by zadavatel měl takovýto vliv, avšak při výběru dodavatele nepostupoval v zadávacím řízení a využil by například výjimku na nabytí věci nemovité. To znamená, že není rozhodující typ uzavírané smlouvy či jiného typu spolupráce, ale faktický vliv zadavatele na realizaci stavby. Zároveň zákon stanoví pravidla pro výběr postupu zadavatele v případě zadávání veřejné zakázky, která v sobě zahrnuje více druhů veřejných zakázek, tedy dodávky, služby a stavební práce. Základní metodou určení postupu je stanovení hlavního předmětu veřejné zakázky. Při kombinaci dodávek a služeb v předmětu veřejné zakázky je rozhodující tzv. „princip těžiště“, tedy porovnání výše předpokládané hodnoty poskytovaných služeb a výše předpokládané hodnoty dodávek. Zadavatel podřadí předmět veřejné zakázky pod ten její druh, jehož předpokládaná hodnota bude vyšší. Toto pravidlo se nepoužije pro veřejné zakázky na stavební práce, které v sobě zpravidla zahrnují dodávky i služby. V případě kombinace veřejné zakázky na dodávky nebo služby a veřejné zakázky na stavební práce se uplatní tzv. „princip základního účelu“, který stanoví, že o veřejnou zakázku na dodávky nebo služby se jedná tehdy, pokud současně poskytované stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky nebo služby. „Princip těžiště“ se zde však neuplatní, tzn., že veřejná zakázka na stavební práce zahrnuje i dodávku stavebního materiálu, a to bez ohledu na poměr její hodnoty v rámci ceny stavby.
INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ
V hlavě VII zákona je upraveno tzv. inovační partnerství. Jedná se o novinku zákona? V čem spočívá předmětné zadávací řízení?
Ano, inovační partnerství je další novinka zákona. Zákon zavádí nový druh zadávacího řízení, řízení o inovačním partnerství. Základní podmínkou pro použití inovačního partnerství pro zadávání veřejné zakázky je faktická nemožnost použití existujících dodávek, služeb nebo stavebních prací pro řešení potřeb zadavatele. Pokud na trhu existují dostupné dodávky, služby nebo stavební práce, prostřednictvím kterých je možné řešit potřeby zadavatele, nemůže zadavatel zadat veřejnou zakázku k uspokojení těchto potřeb v inovačním partnerství, ale použije jiné použitelné zadávací řízení. Inovační partnerství bude vhodné použít zejména v případě, kdy pro služby na výzkum a vývoj bude splněna výjimka podle § 29 písm. r), kterou ovšem zadavatel nemůže vztáhnout na následnou dodávku vyvinutých výrobků. Toto zvláštní řízení zadavatelům umožňuje vytváření dlouhodobých inovačních partnerství pro vývoj a následnou koupi nových inovativních dodávek, služeb nebo stavebních prací za předpokladu, že tyto inovativní dodávky, služby nebo stavební práce mohou být dodány podle dohodnutých úrovní plnění a nákladů bez potřeby samostatného zadávacího řízení pro nákup. Není podstatné, zda inovační partnerství souvisejí s rozsáhlými projekty, nebo malými inovativními projekty, tato inovační partnerství by měla být strukturována tak, aby mohla vytvořit nezbytnou „tržní poptávku“ podněcující vývoj inovativního řešení, aniž by vyloučila trh. Zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty dodávek, služeb nebo stavebních prací tuto stanoví s ohledem na skutečnost, že tato hodnota nesmí být nepřiměřená investici potřebné pro jejich vývoj. To by mělo zabránit používání řízení o inovačním partnerství v nevhodných případech, kdy by náklady na výzkum a vývoj byly ve srovnání s náklady následného pořízení předmětu veřejné zakázky nízké. Inovační partnerství je určeno pro případy, kdy náklady na výzkum a vývoj jsou velmi vysoké a dodavatelé by tento výzkum bez možnosti následných dodávek z vlastní iniciativy neprováděli.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku 1000 řešení 10/2016)
|
|
| |
293/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek
294/2016 Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti odůvodnění návrhu na povolení spojení soutěžitelů a dokladů osvědčujících skutečnosti rozhodné pro spojení
295/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů
296/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění pozdějších předpisů
297/2016 Zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce
298/2016 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů
299/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
300/2016 Zákon o centrální evidenci účtů
301/2016 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o centrální evidenci účtů
303/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 346/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků
304/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
305/2016 Vyhláška o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance
306/2016 Vyhláška, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví
307/2016 Vyhláška o žádostech podle zákona o pojišťovnictví
308/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů
309/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku
310/2016 Nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2017
311/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů
312/2016 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
313/2016 Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG)
314/2016 Nařízení vlády o uznávání organizací producentů a sdružení organizací producentů k provádění společné organizace trhu s vybranými zemědělskými produkty a o změně nařízení vlády č. 282/2014 Sb., o některých podmínkách k provádění společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků
315/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
316/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů
317/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách
318/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 39/2012 Sb., o dispenzární péči
|
|
| |
HODNOTA VLASTNÍHO NÁZORU
Pohybujeme se v prostředí, ve kterém jsou lidé navzájem ovlivňováni, usměrňováni a tak i posunováni, mnohdy s cílenými zájmy jednotlivců či skupin prosadit vlastní požadavky bez ohledu na způsob či prostředky, kterých k tomuto účelu použijí.
Pod vlivem nekompromisních mediálních ataků
a také vlastní ochotou naslouchat všelijakým názorům jiných, jejichž přínos je často mizivý, někdy až kontraproduktivní, pozbývají lidé nenápadně schopnosti vytvářet vlastní mínění a zastávat určitá stanoviska v jejich opravdové hodnotě, neschopni si změnou způsobu myšlení utvořit vlastní názor. Měli byste si uvědomit, že pouhým přejímáním se zcela svobodně vtěsnáváte do cizích forem, dobrovolně přijímáte názory a přesvědčení jiných, které nějakým způsobem mohou pomoci právě těmto lidem, vám však uškodit. Pokud však začnete vyciťovat skutečné a pravé hodnoty, pak velmi brzy zjistíte naprostou zbytečnost mnohého z toho, co je vám cíleně vnucováno. Jestliže se bez nátlaku podvolíte, stanete se vazaly, závislými na jiných, podřizujícími se jejich vůli. Mnohým však tento životní postoj nevadí, někdy jej dokonce i vítají. Takoví jedinci však nikdy nemohou vyrůst, protože ani nedokážou překročit svůj vlastní stín.
Bez předsudků
Vedoucí pracovník by měl časem vyzrát v osobnost, kterou kdokoli a cokoli jen tak lehce nezviklá. Musí být proto názorově pevný a vyhraněný a s oporou vlastních morálních zásad působit na okolí. Na každou situaci si musí umět vytvořit vlastní pohled, nesmí se však obtížit předsudky, pomyslnou obecnou pravdou a postoji jiných, protože jenom na základě vlastního stanoviska může přijímat správná rozhodnutí. I když se taková správnost může jakkoli jevit jako relativní, principiálním základem správnosti, neboli práva a spravedlnosti, je neochvějné vnitřní přesvědčení o smysluplnosti zamýšlených a posléze přijatých řešení.
Zkoumání jako povinnost
Člověku je vrozen pud po poznání a objevování, jinak by lidstvo již dávno ustrnulo a zaniklo. Objevy a vynálezy jsou hnacím motorem dějin. Pokuste si i vy transformovat tuto hybnou sílu do vašeho každodenního soukromého počínání. V mezích vaší pracovní i privátní činnosti nenechávejte mozek zahálet, nečinnost (nejen) mu z dlouhodobého hlediska škodí. Se vší odpovědností vyhodnocujte to, co je vám předkládáno. Pokud něco přejímáte, tak zkoumejte, má-li to vůbec pro vás nějaký smysl. Je to vaší povinností jako člověka myslícího, protože máte dar rozumu a ten je zapotřebí neustále používat. Proto zásadně přebírejte jen to, co je pro vás dobré, co vás obohatí a nějakým způsobem posune vpřed.
Naslouchejte, komunikujte, seznamujte se se životními příběhy jiných a touto cestou čerpejte inspiraci. Opravdu nejcennější jsou, mnohdy i těžce protrpěné, životní prožitky starších a tudíž i zkušenějších lidí. Mládí sluší elán a optimismus a takříkajíc „nezatížení životem“, ale zkušenosti, ty musejí léty teprve přijít.
Na základě osobního prožití časem zjistíte a doceníte, že pouze získané vlastním úsilím a vlastním prožitím má pro vás ten pravý význam. Dlouhodobě testujte a korigujte vlastní názory. Buď si potvrdíte správnost, nebo zjistíte potřebu přehodnocení určitého životního postoje. Dospějete-li k závěru, že na určitou záležitost nenahlížíte správně, pak rychle zařaďte zpátečku či přejděte na jinou kolej, aby dopady na vaši osobu byly co nejmenší. V takových případech vždy platí, že lépe pozdě než nikdy, anebo také čím později, tím hůře.
Konfrontace s minulostí
Trendem poslední doby jsou změny, mnohdy střídající změnu, aniž se přemýšlí o důsledcích. Zkrátka změny téměř za každou cenu. Prozíravý vedoucí však bude vždy a za všech okolností důsledně rozvažovat, jakou změnu provést, a je-li vůbec nutná.
Aniž byste si vsugerovali prvky konzervatismu anebo vám je jiný podsouval, držte se životem osvědčeného a prověřeného: neměňte spolehlivě fungující – toto jen vylepšujte a snažte se dovést až k dokonalosti. Mnohdy se vůbec nebere v úvahu úsloví o tom, že ne každá změna bývá k lepšímu. Pokud vám stávající režim vyhovuje, velmi důkladně přemýšlejte, než se rozhodnete jej změnit. Avšak uzraje-li ve vás přesvědčení, že čas na změnu skutečně nadešel, pak buďte velmi opatrní a případnou cestu zpět si nikdy nezasypávejte, pokud to jde. Ve fázi rozhodování vždy porovnávejte s minulým stavem, který jste se rozhodli ukončit nebo přerušit. Obecně však platí, že v minulosti máme hledat pouze poučení, nikoli nostalgii. Zcela odlišný způsob pak představuje nekompromisní odstřihnutí se od starého, přežitého, které vás brzdí a omezuje. K takovému kroku je však zapotřebí se odhodlat po důkladné analýze a zvážení všech pro a proti a zpravidla nebývá vůbec vhodné se nějakým způsobem k tomu vracet. To již prostě bylo a váš směle odvážný pohled patří budoucnosti, tomu, co přichází jako výzva. Zkrátka, dívejte se dopředu.
Měřítko hodnot
Každý vyznáváme určité hodnoty a případně jsme pro ně ochotni leccos obětovat. Ovšem pozor, ne každá hodnota za tu oběť stojí. Pokud člověk pro něco vpravdě hodnotného žije a tvoří, pak je jeho činnost povznášející pro něho samotného i pro jeho bezprostřední či vzdálenější okolí. Každý totiž působíme v rámci dosahu našich aktivit, ať jsou jakékoli. Společnost může snadno nastavit pomyslný žebříček hodnot, vždy však bude záležet na tom, jak se s ním její členové budou identifikovat. Vezmeme-li v úvahu krajní či extrémní varianty, pak na jedné straně tohoto žebříčku mohou být moc, sláva, majetek, peníze, postavení, na druhé pak třeba solidarita, lidskost, ohled na druhé nebo láska v nejrůznějších podobách.
Moudrý člověk se nenechá zmást a vést jalovými sliby, planými řečmi a smyšlenkami. Proto by měl být žebříček hodnot jednotlivce vyvážený s upřednostněním posilujícího, povzbuzujícího a zušlechťujícího. Tyto individuální žebříčky pak vytvářejí hodnotu společnosti jako celku.
Kolektivní kontra individuální prožívání
Člověk je od přírody tvor společenský, bytostně či existenčně vyžadující potřebu kontaktu a komunikace. Vždy bychom však měli zvažovat intenzitu a především pak přínos či dopad jakékoli formy mezilidského prožívání. Správně by měl člověk vyhledávat takové lidi a činnosti, které jej niterně obohatí nebo mu po lopotné práci poskytnou možnost tělu i mysli příjemného odpočinku od každodenního tvořivého díla. A než trávit čas v pochybné společnosti rádoby povinným přejímám, tak to raději upřednostněte samotu. Zkuste se naučit žít někdy sami se sebou, oproštěni od všeho vás obklopujícího a na vás různými cestami a způsoby dotírajícího, jakož se i podbízejícího. Okamžiky klidu nebo i rozjímání se pak mohou stát spolutvůrci zcela jiné hodnoty vlastního názoru, než v jaké jste doposud žili.
Ing. Antonín Daněk
| |
| |
Termíny pro praxi v říjnu 2015
| 10. 10.
Pondělí (za sobotu 8.)
|
Zdr. poj. – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za září 2016
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| 17. 10.
Pondělí (za sobotu 15.)
|
Daň silniční |
Zaplacení zálohy na daň silniční za 3. čtvrtletí 2016
(§ 10 odst. 1 a 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)
|
| 20. 10.
Čtvrtek
|
Daně z příjmů – plátce |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti sražených z mezd za září 2016
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za září 2016
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za září 2016
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za září 2016
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za září 2016
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za září 2016
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za září 2016
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/92 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| DPH - uživatel |
Podání přiznání a zaplacení DPH za 3. čtvrtletí 2016 u uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa alias „MOSS“, který se týká vybraných služeb (zejména elektronických) poskytovaných „nepodnikatelům“
(§ 110r odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
| 25. 10.
Úterý
|
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za září 2016 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za 3. čtvrtletí 2016 u plátců se čtvrtletním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za září 2016 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za 3. čtvrtletí 2016 - u fyzických osob se čtvrtletním zdaňovacím obdobím pro účely DPH
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za září, případně za 3. čtvrtletí 2016, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li prostřední osobou) a poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za září 2016, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za září 2016, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
| 31. 10.
Pondělí
|
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v září 2016 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v září 2016 z určených příjmů nerezidentů EU/EHP ze zdrojů na území ČR a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Zákonné pojištění úrazu |
Odvod pojistného zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za IV. čtvrtletí 2016
(§ 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)
(§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele)
|
| DPH |
Podání přihlášky k registraci skupiny, která chce být registrována k DPH od 1. 1. 2017, anebo podání žádosti o zrušení nebo změnu skupinové registrace
(§ 95a odst. 2 a 3, § 106e, § 106f zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
15.9.
|
16.9.
|
19.9.
|
20.9.
|
21.9.
|
22.9.
|
23.9.
|
26.9.
|
27.9.
|
28.9.
|
29.9.
|
30.9.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
17,989
|
17,973
|
18,078
|
18,242
|
18,242
|
18,425
|
18,418
|
18,401
|
18,433
|
18,433
|
18,433
|
18,45
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
7,282
|
7,22
|
7,314
|
7,409
|
7,409
|
7,477
|
7,514
|
7,521
|
7,464
|
7,464
|
7,464
|
7,445
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,814
|
13,817
|
13,817
|
13,814
|
13,814
|
13,812
|
13,814
|
13,816
|
13,817
|
13,817
|
13,817
|
13,815
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,609
|
3,6
|
3,609
|
3,624
|
3,624
|
3,632
|
3,606
|
3,613
|
3,612
|
3,612
|
3,612
|
3,612
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,63
|
3,629
|
3,629
|
3,626
|
3,626
|
3,624
|
3,625
|
3,624
|
3,628
|
3,628
|
3,628
|
3,626
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,025
|
27,025
|
27,025
|
27,02
|
27,02
|
27,02
|
27,02
|
27,02
|
27,025
|
27,025
|
27,025
|
27,02
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
50,606
|
50,416
|
50,285
|
50,48
|
50,48
|
50,691
|
50,222
|
50,15
|
49,831
|
49,831
|
49,831
|
49,815
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,104
|
3,096
|
3,103
|
3,115
|
3,115
|
3,125
|
3,101
|
3,107
|
3,106
|
3,106
|
3,106
|
3,104
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,603
|
3,598
|
3,597
|
3,598
|
3,598
|
3,6
|
3,6
|
3,603
|
3,601
|
3,601
|
3,601
|
3,595
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
35,99
|
35,885
|
35,918
|
36,045
|
36,045
|
36,176
|
36,091
|
36,164
|
36,237
|
36,237
|
36,237
|
36,003
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,824
|
1,823
|
1,83
|
1,837
|
1,837
|
1,845
|
1,837
|
1,843
|
1,859
|
1,859
|
1,859
|
1,856
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
23,422
|
23,503
|
23,633
|
23,716
|
23,716
|
24,018
|
23,862
|
23,908
|
24,017
|
24,017
|
24,017
|
23,724
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,68
|
1,69
|
1,703
|
1,741
|
1,741
|
1,767
|
1,782
|
1,773
|
1,778
|
1,778
|
1,778
|
1,746
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,139
|
2,132
|
2,139
|
2,157
|
2,157
|
2,178
|
2,182
|
2,187
|
2,192
|
2,192
|
2,192
|
2,187
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,255
|
18,223
|
18,24
|
18,269
|
18,269
|
18,439
|
18,487
|
18,479
|
18,176
|
18,176
|
18,176
|
18,404
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,718
|
8,711
|
8,742
|
8,741
|
8,741
|
8,757
|
8,82
|
8,845
|
8,807
|
8,807
|
8,807
|
8,754
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,84
|
5,801
|
5,815
|
5,837
|
5,837
|
5,855
|
5,853
|
5,858
|
5,84
|
5,84
|
5,84
|
5,837
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,258
|
1,249
|
1,241
|
1,23
|
1,23
|
1,228
|
1,226
|
1,228
|
1,232
|
1,232
|
1,232
|
1,24
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
33,697
|
33,631
|
33,699
|
33,717
|
33,717
|
33,805
|
33,671
|
33,708
|
33,728
|
33,728
|
33,728
|
33,665
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
2,914
|
2,917
|
2,918
|
2,916
|
2,916
|
2,927
|
2,967
|
2,969
|
2,966
|
2,966
|
2,966
|
2,989
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
17,5
|
17,495
|
17,586
|
17,754
|
17,754
|
17,811
|
17,613
|
17,505
|
17,562
|
17,562
|
17,562
|
17,49
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,223
|
6,248
|
6,26
|
6,289
|
6,289
|
6,296
|
6,306
|
6,306
|
6,301
|
6,301
|
6,301
|
6,274
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,076
|
6,076
|
6,073
|
6,072
|
6,072
|
6,073
|
6,073
|
6,075
|
6,076
|
6,076
|
6,076
|
6,069
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
36,952
|
36,932
|
37,08
|
37,263
|
37,263
|
37,673
|
37,753
|
37,936
|
37,669
|
37,669
|
37,669
|
38,087
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
17,627
|
17,586
|
17,645
|
17,734
|
17,734
|
17,839
|
17,752
|
17,741
|
17,715
|
17,715
|
17,715
|
17,673
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,834
|
2,83
|
2,828
|
2,822
|
2,822
|
2,824
|
2,819
|
2,82
|
2,809
|
2,809
|
2,809
|
2,809
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
24,692
|
24,7
|
24,701
|
24,684
|
24,684
|
24,823
|
24,866
|
24,819
|
24,84
|
24,84
|
24,84
|
24,844
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
69,027
|
68,797
|
68,956
|
69,447
|
69,447
|
69,793
|
69,377
|
69,562
|
69,657
|
69,657
|
69,657
|
69,483
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
8,072
|
8,073
|
8,095
|
8,119
|
8,119
|
8,146
|
8,15
|
8,174
|
8,09
|
8,09
|
8,09
|
8,026
|
| USA |
dolar
|
USD
|
24,083
|
24,017
|
24,073
|
24,16
|
24,16
|
24,232
|
24,046
|
24,096
|
24,088
|
24,088
|
24,088
|
24,076
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
31,765
|
31,711
|
31,718
|
31,335
|
31,335
|
31,53
|
31,436
|
31,263
|
31,275
|
31,275
|
31,275
|
31,363
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,361
|
6,366
|
6,397
|
6,398
|
6,398
|
6,417
|
6,397
|
6,41
|
6,431
|
6,431
|
6,431
|
6,409
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 3/2017 (IX/2016)
- Zákon o elektronické evidenci tržeb s komentářem – Mgr. Petr Taranda
- Zákon o nemocenském pojištění s komentářem - JUDr. Tomáš Hejkal
- ČÚS č. 024 - Srovnatelné období za účetní období započaté v r. 2016 - Ing. Vladimír Hruška
- Zdanění důchodu v roce 2016 a nález Ústavního soudu - Ing. Ivan Macháček
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10/2016 (IX/2016)
- Zdanění starobních důchodů po nálezu Ústavního soudu - Ing. Ivan Macháček
- Akciová společnost – účetnictví v roce 2016 - Ing. Zdenka Cardová
- Pohoštění obchodních partnerů - Ing. Karel Janda
- DPH u cestovních služeb - Ing. Zdeněk Kuneš
- Náklady výnosy v účetnictví - Ing. Helena Machová
- Právní úprava ochranných známek v ČR - JUDr. Jana Drexlerová
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 10/2016 (IX/2016)
- Nájemní smlouvy v daňové evidenci a v účetnictví PO – Ing. Luděk Pelcl
- Vzory smluv dle nového občanského zákoníku – Lukáš a Vladimír Hruškovi
- Zákon o evidenci tržeb – úplné znění zákona
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10/2016 (IX/2016)
- Novela zákoníku práce 2017 z pohledu zaměstnavatele - JUDr. Ladislav Jouza
- Spotřebitelský úvěr – nově - Ing. Karel Janda
- Insolvenční řízení a zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Řešení mzdových sporů - JUDr. Lada Jouzová
- Odstupné - JUDr. Eva Dandová
- Příspěvky zaměstnavatele na kulturu, sport a rekreaci - Ing. Ivan Macháček
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 10-11/2016 (IX/2016)
- Školský zákon – novela (III.) - JUDr. Eva Dandová
- Zákon o elektronické evidenci tržeb (II.) - Ing. Zdeněk Kuneš
- Nakládání s odpady – novela vyhlášky – Ing. Karel Janda
- Cestovní náhrady zaměstnanců – Ing. Martin Děrgel
- Sleva za umístění dítěte – Ing. Helena Machová
1000 řešení – měsíčník č. 10/2016 (IX/2016)
- Veřejné zakázky - Ing. Karel Janda
- Daňové odpisy HM - Ing. Ivan Macháček
- Zákon o evidenci tržeb - Ing. Zdeněk Kuneš
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
- Pracovní právo
Monotematiky:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2015 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání FO a PO za rok 2015 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Roční zúčtování příjmů za rok 2015 (postup ročního zúčtování ze závislé činnosti)
Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2016 (přehled parametrů, sazeb, konstant, vzorových výpočtů ... z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2016) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
Povinnosti zaměstnavatel – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)
Stavíme bez chyb, pokut a penále – (legislativní část, změny a novinky, slovník stavebních pojmů)
Problematika výdajů z hlediska daně z příjmů a účetnictví – (které výdaje uplatnit do daňových výdajů a jak správně účtovat)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 4/2017 (X/2016)
- Trestní zákoník s komentářem - JUDr. Jan Engelmann
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11/2016 (X/2016)
- Zákon o elektronické evidenci tržeb – Ing. Zdeněk Kuneš
- Daň z nabytí nemovitých věcí nově - Ing. Karel Janda
- Sleva na manželku - Ing. Helena Machová
- DPH při intrakomunitárním přemístění zboží - Ing. Václav Benda
- Pohledávky a kursové rozdíly - Ing. Zdenka Cardová
- Zákon o spotřebitelském úvěru – nový zákon - JUDr. Jana Drexlerová
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2016 (X/2016)
- Zisk a ztráta – Ing. Martin Děrgel
- Konec roka v účetnictví – Ing. Zdenka Cardová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11/2016 (X/2016)
- Dovolená – navrhované změny dle ZP - JUDr. Eva Dandová
- Práce z domova – změny v novele ZP 2017 - JUDr. Ladislav Jouza
- Spotřebitelský úvěr - Ing. Karel Janda
- Pracovní úraz - Ing. Karel Janda
- Zákon o inspekci práce – změny - JUDr. Ladislav Jouza
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 12-13/2016 (XI/2016)
- Smlouvy a dohody v pracovněprávních vztazích dle NOZ - JUDr. Ladislav Jouza
- Zdravotní pojištění a neplacené volno ve specifických situacích - Ing. Antonín Daněk
1000 řešení – měsíčník č. 11/2016 (X/2016)
- Novela zákona o DPH celním zákonem - Ing. Zdeněk Kuneš, Ing. Václav Benda
- Daň z příjmů
- Účetnictví
- Zákoník práce
- Pracovní právo
|
|
| |
Novela školského zákona
Záměrem nové právní úpravy školského zákona bylo koncipovat jako povinný poslední ročník předškolního vzdělávání, nikoli jako povinnou docházku do mateřské školy; bude proto možný i jiný způsob realizace povinného předškolního vzdělávání než formou pravidelné docházky do mateřské školy zapsané ve školském rejstříku. Novela nabývá účinnosti z převážné části dne 1. září 2016. Jde o poměrně rozsáhlou novelu školského zákona a my se s ní v seriálu tří článků seznámíme. Jaké změny nastaly v oblasti předškolního vzdělávání?
Balíček je určen předškolním, základním, středním, vyšším odborným školám, rodičům, zákonným zástupcům žáků, všem pracovníkům ve školství.
- 1.Poradce 1-2/2017 – Školský zákon s komentářem – komentář – JUDr. Eva Dandová
/A5, str. 416/
- 2. PVS 7-8/2016 - Novela školského zákona
- příspěvek – JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 112/
- 3. PVS 9/2016 – Novela školského zákona II. - příspěvek – JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 72 /
- 4. Aktualizace V/3 – Školský zákon - úplné znění zákona po novele
/A5, str. 72/
- 5. 1000 řešení 9/2016 – Školský zákon – novela – praktické příklady
/A5, str. 56/
- 6. Ústava ČR – aktuální znění Ústavy ČR a zákona o volbě prezidenta republiky
/A6, str. 88/
- Ekonomický a personalistický slovník – cca 3000 ekonomických pojmů a výrazů, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách
/A5, str. 272/
Cena balíčku je 780 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 390 Kč.
Ušetříte 390 Kč.
Zákon o evidenci tržeb – nový zákon
Od 1. prosince 2016 nabude účinnosti zákon o evidenci tržeb. Tento zákon upravuje práva, povinnosti a postupy uplatňované při evidenci tržeb a postupy s nimi související. Co je evidovaná tržba? Které tržby lze evidovat ve zjednodušeném režimu? Které tržby jsou vyloučeny z evidence tržeb? Jaké povinnosti ohledně evidence tržeb budou mít poplatníci a jaké budou mít informační povinnosti? Jaké pokuty hrozí za nesplnění povinností?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, daňovým poradcům, plátcům daně …
- 1. Poradce 3/2017 - Zákon o evidenci tržeb s komentářem - úplné znění zákona s komentářem – Mgr. Petr Taranda
/A5, str. 272/
- 2. PVS 10-11/2016 - Zákon o evidenci tržeb - příspěvek
/A4, str. 112/
- 3. 1000 řešení 10/2016 - Evidence tržeb nově - praktické příklady – Ing. Karel Janda
/A5, str. 80/
- 4. DÚVaP 10/2016 - Zákon o evidenci tržeb - úplné znění zákona
/A5, str. 160/
- 5. Poradce 12-13/2016 - Evidenci tržeb - nový zákon - příspěvek
Cena balíčku je 982 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 393 Kč.
Ušetříte 589 Kč.
Zákoník práce – připravovaná novela
Novela zákoníku práce (dále jen „ZP“) v prvním čtvrtletí 2017 je koncepčního charakteru. Dotýká se významných oblastí pracovněprávních vztahů, jako je např. dovolená, pracovní doba, povinností zaměstnavatelů apod. Její základní ideou je zajištění flexikurity v pracovněprávních vztazích. Jaké jsou nejdůležitější změny, na které se musí zaměstnavatelé připravit?
Praktické rady najdete v našich publikacích, které jsou určeny zaměstnavatelům, zaměstnancům, personalistům, mzdovým účetním, podnikatelům, živnostníkům …
-
1. PaM 10/2016 - Novela ZP 2017 z pohledu zaměstnavatele - příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A4, str. 80/
- 2. Poradce 12-13/2016 - Pracovní doba a doba odpočinku v novele ZP - příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
A5, str. 320/
- 3. Vzory smluv dle zákoníku práce (monotematika) - komentované vzory smluv vycházející z NOZ
/A5, str. cca 120/
- 4. Povinnosti zaměstnavatele - příspěvek - Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 48/
Cena balíčku je 660 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 330 Kč.
Ušetříte 330 Kč.
Nemocenské a důchodové pojištění - aktuálně
Většina novelizací zákona o nemocenském pojištění byla vyvolána potřebou některé principy zpřesnit a upravit tak. Ukázala se též potřeba řešení nerovného postavení některých skupin výdělečně činných osob, z nichž některé nebyly pojištěny ani nemocensky a ani důchodově a některé byly pak pojištěny jen důchodově. Tento rozpor se podařilo odstranit. Jaké je aktuální znění zákona o nemocenském pojištění? A jak se změnili redukční hranice důchodového pojištění pro rok 2017.
V každodenní praxi určitě využijete balíček určený nejen personalistům, ale i mzdovým účetním, zaměstnavatelům, zaměstnancům, podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, daňovým poradcům …
- 1. PaM 11/2016 - Důchodové pojištění v roce 2017 – změny redukčních hranic - příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A4, str. 80/
- 2. Poradce 3/2017 - Zákon o nemocenském pojištění s komentářem - komentář – JUDr. Tomáš Hejkal
/A5, str. 296/
- 3. Aktualizace III/1 - Zákon o nemocenském pojištění - úplné znění zákona
/A5, str. 136/
- 4. Aktualizace III/2 - Zákon o důchodovém pojištění - úplné znění zákona
/A5, str. 112/
Cena balíčku je 472 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 341 Kč.
Ušetříte 131 Kč.
Zásoby - komplexně
Jaké jsou základní principy účtování, oceňování a vykazování zásob s důrazem na změny od účetního období 2016? V našich publikacích se věnujeme se základním předpokladům účtování o zásobách, zásobám v rozvaze např. materiálu, nedokončené výrobě a polotovarům, dále inventarizaci a likvidaci zásob. Co tvoří podle českých účetních předpisů materiál? Jaká cena bývá nejběžnějším typem ocenění přírůstku zásob.
Balíček je určen především účetním, ale i podnikatelům, živnostníkům, fyzickým osobám, daňovým poplatníkům, daňovým poradcům, auditořům, ekonomům …
- 1. Poradce 1-2/2017 - Zásoby – účetnictví a daně - příspěvek – Ing. Zdenka Cardová
/A5, str. 415/
- 2. DÚVaP 9/2016 - Zásoby z pohledu účetnictví a daní - příspěvek – Ing. Vladimír Hruška
/A5, str. 160/
- 3. DaÚ 9/2016 - Zásoby v účetnictví - příspěvek – Ing. Helena Machová
/A4, str. 80/
- 4. Aktualizace I/3 - Zákon o daních z příjmů - úplné znění zákona
/A5, str. 248/
Cena balíčku je 668 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 334 Kč.
Ušetříte 334 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |