Současný nedostatek pracovních sil nutí zaměstnavatele k tomu, aby zaměstnávali větší počet cizinců. Tato snaha však nemůže zbavit zaměstnavatele odpovědnosti za to, že při „náborové“ snaze nebudou postupovat podle právních předpisů. K „volnějšímu“ přístupu cizinců na náš pracovní trh přispívá novela zákona o pobytu cizinců (dále „novela “) která s účinností od 1. července 2019 změnila a doplnila zákon o pobytu cizinců na území ČR. Jaké změny novela přinesla?

Tři kategorie cizinců

Orgány Evropské unie (dále EU) vytvářejí legislativní podmínky k vzájemnému zaměstnávání občanů ze všech členských států a států Evropského hospodářského prostoru. Každá země může přijmout do zaměstnání bez podmínek kohokoliv z jiného státu EU.

Rozlišují se tři kategorie cizinců, jejichž právní režim je upraven odlišně. Jedná se o cizince:

-        s trvalým pobytem na základě povolení k pobytu na území ČR. Své postavení dokládají tito cizinci po dosažení 15 let věku průkazem o povolení k pobytu vydaným Policií ČR. Na tyto cizince se pohlíží při zaměstnávání jako na státní občany ČR, nepotřebují povolení k zaměstnání a s výjimkou některých povolání, kde zákon vyžaduje státní občanství (např. státní služba), nejsou při volbě zaměstnání omezeni.

-        občany členských států Evropské unie a jejich rodinné příslušníky. Tito občané mají v pracovněprávních vztazích v ČR stejné právní postavení, jako občané ČR. Občané EU proto v ČR nepotřebují povolení k zaměstnání a mají právo pobytu po dobu tohoto zaměstnání. Obdobně jako na občany EU se pohlíží i na občany ze států Evropského hospodářského prostoru (EHP), to je z Norska, Islandu a Lichtenšejnska. Povolení k zaměstnání nepotřebují ani občané Švýcarska.

-        cizinci ze třetích států potřebují pro přijetí do zaměstnání, jakož i po celou dobu zaměstnání v ČR povolení k zaměstnání od příslušného úřadu práce. Výjimka je v případech, kdy je jiná úprava provedena mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána. Tito cizinci potřebují rovněž povolení k pobytu za účelem zaměstnání. Toto povolení jim vydává cizinecká policie na základě žádosti doložené povolením k zaměstnání.

Zaměstnávání občanů ze států EU

Právo EU zapracované do zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále ZOZ) zajišťuje občanům z členských států EU a jejich rodinným příslušníkům stejné právní postavení při uplatňování se na trhu práce v ČR jako občanům ČR. Oproti občanům států, které nejsou členy EU, jde o odlišnou právní úpravu spočívající zejména v tom, že k výkonu práce na území ČR nepotřebují mít povolení k zaměstnání od úřadu práce. Do ZOZ je rovněž zapracován čl. 39 Smlouvy o založení ES, který umožňuje volný pohyb pracovníků uvnitř Společenství a umožňuje např. ucházet se o zaměstnání, pobývat v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání apod.

Informační povinnost

Nastoupí-li do zaměstnání občan Evropské unie nebo cizinec, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání (např. občan s trvalým pobytem, občan s uděleným azylem, rezident – viz § 87 ZOZ) je zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou tyto fyzické osoby svým zahraničním zaměstnavatelem vyslány na základě smlouvy k výkonu práce, povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušný úřad práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce. Obdobná povinnost se vztahuje i na případy, kdy za trvání zaměstnání nastane skutečnost, na jejímž základě již tyto osoby povolení k zaměstnání nepotřebují. Tuto informační povinnost musí zaměstnavatel splnit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, na jejímž základě se povolení k zaměstnání nevyžaduje. Písemná informace obsahuje údaje vedené v evidenci, kterou je zaměstnavatel povinen vést podle § 102 ZOZ. Jedná se např. o identifikační údaje cizince, jeho adresu v zemi trvalého pobytu, identifikační údaje zaměstnavatele apod. Zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které byly tyto osoby svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce, je povinen nejpozději do 10 kalendářních dnů informovat příslušný úřad práce o ukončení jejich zaměstnání nebo vyslání.

ZAMĚSTNANECKÉ KARTY jsou základním obecným druhem povolení k dlouhodobému pobytu, jehož primárním účelem je zaměstnání. Vydání zaměstnanecké karty není omezeno požadavkem vysokoškolského nebo vyššího odborného vzdělání, jako je tomu u modré karty, a není ani omezeno státní příslušností cizince. Zaměstnanecká karta je vydávána v podobě jednotného povolení (tj. povolení opravňující k pobytu i k zaměstnání). Je vydávána i cizincům, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání podle § 98 ZOZ, a dále cizincům vyslaným zahraničním zaměstnavatelem na území České republiky k výkonu práce, kterým však je vydáváno i nadále povolení k zaměstnání. Na tomto úseku došlo novelou zákona k nejdůležitějším změnám, zejména v souvislosti s agenturním zaměstnáváním a změnou práce cizince.

Žádost o zaměstnaneckou kartu

je možné podat pouze na pracovní pozici evidovanou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. To se netýká skupiny cizinců s volným přístupem na trh práce podle § 98 ZOZ a dále případů, kdy je naopak povolení k zaměstnání nadále vyžadováno (např. vyslání cizinců k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem na území České republiky).

Podmínkou pobytu a dokladem o účelu pobytu je pracovní smlouva,

dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí (kterou se strany zaváží uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti). Sjednávání smlouvy o smlouvě budoucí (tzv. příslib zaměstnání) umožňuje od 1. 1. 2014 nový občanský zákoník.

Zaměstnanecká karta se nevydá na základě dohody o provedení práce. Je to z toho důvodu, že dohodu o provedení práce lze uzavřít pouze na omezený počet hodin, maximálně na 300 hodin v kalendářním roce. Tato dohoda by neprokazovala hlavní účel pobytu cizince na území (totéž platí i pro prodloužení platnosti zaměstnanecké karty). Z pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti musí vyplývat, že měsíční mzda, plat nebo odměna cizince nebude (bez ohledu na rozsah práce) nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy. Týdenní pracovní doba v každém uvedeném základním pracovněprávním vztahu musí činit nejméně 15 hodin.

Novela řeší případy, kdy cizince zaměstnává agentura práce

Pokud ho bude přidělovat k práci k jinému zaměstnavateli (uživateli) musí cizinec ke své žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti zaměstnanecké karty předložit nový doklad. Ten musí obsahovat (mimo jeho identifikačních údajů) druh práce, kterou bude u uživatele vykonávat. Dále musí uvést místo výkonu této práce, název a sídlo uživatele. Tyto údaje může obsahovat např.písemný pokyn k přidělení podle § 309 odst. 2 ZP, kterým agentura práce doplní skutečnosti vyžadované uvedeným ustanovením. Měla by např. uvést dobu trvání dočasného přidělení, jméno vedoucího zaměstnance, který bude oprávněn cizinci přidělovat práci, informaci o pracovních a mzdových podmínkách nebo platových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele.

Cizinec nebude potřebovat ke změně zaměstnavatele, podstatných náležitostí pracovní smlouvy

jako je např. místo výkonu práce nebo druhu práce svého pracovního zařazení souhlas Ministerstva vnitra. Bude stačit pouze ohlášení. To se týká i změny pracovního místa nebo pracovního zařazení u stejného nebo jiného zaměstnavatele. I v těchto případech stačí jen oznámení na zvláštním tiskopise, který je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva vnitra ČR. K tiskopisu musí být předloženy všechny požadované doklady, jinak by oznámení nemělo právní důsledky a nepřihlíželo by se k němu. V závažných případech by zaměstnanecká karta přestala platit.

Novela obsahuje některé lhůty,

ke kterým se v souvislosti se zaměstnaneckou kartou musí přihlížet:

-        platnost karty zaniká v případě, že cizinec po skončení pracovněprávního vztahu, pro který mu byla zaměstnanecká karta vydána, v době 60 dnů od jeho skončení neučiní oznámení o změně zaměstnavatele, nebo se na takové oznámení bude hledět jako na neučiněné,

-        oznámení o změně je třeba učinit nejméně 30 dnů přede dnem, ke kterému se má změna uskutečnit,

-        změnu může oznámit pouze cizinec, který je držitelem zaměstnanecké karty,

-        změnu zaměstnavatele nelze oznámit, pokud ještě neuplynulo 6 měsíců od převzetí první zaměstnanecké karty (s několika výjimkami),

-        změnu také nelze oznámit, pokud by novým zaměstnavatelem byla agentura práce.

V případě, že nejsou splněny podmínky zákona o pobytu cizinců pro oznámení změny, Ministerstvo vnitra tuto skutečnost sdělí cizinci i jeho budoucímu zaměstnavateli. Proti takovému sdělení sice nelze podat odvolání, ovšem oznámení lze Ministerstvu vnitra doručit znovu a budou-li již splněny podmínky stanovené zákonem, Ministerstvo cizinci a jeho budoucímu zaměstnavateli tuto skutečnost sdělí a cizinec bude moci na oznámené pozici začít pracovat.

V případě, že cizinec v době do 60 dnů od skončení pracovněprávního vztahu, pro který byla zaměstnanecká karta vydána, doručí Ministerstvu vnitra více oznámení, přihlíží se pouze k poslednímu z nich. Obdobně, je-li učiněno oznámení o změně zaměstnavatele v průběhu řízení o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, má se za to, že je o prodloužení žádáno z důvodu zaměstnávání na posledně oznámenou pracovní pozici.

Cizinci, kteří mají tzv. volný přístup na trh práce (§ 98 zákona o zaměstnanosti) nebo i nadále k výkonu práce na území ČR potřebují rozhodnutí o povolení k zaměstnání (vyslaní zaměstnanci), tyto změny oznamují Ministerstvu vnitra stejně jako dosud do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy ke změně došlo.

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem hledání zaměstnání

nebo zahájení podnikání je určeno pro cizince, kteří na území pobývají na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia a studium již úspěšně ukončili nebo cizincům, kteří na území pobývají na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu a kteří výzkumnou činnost na území ukončili.

Žádost se podává na území Ministerstvu vnitra, a to ještě v době platnosti stávajícího povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia nebo za účelem vědeckého výzkumu.

K žádosti je žadatel povinen předložit cestovní pas, fotografii, doklad o zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13 zákona o pobytu cizinců) nebo doklad prokazující příjem doklad o zajištění ubytování na území, doklad prokazující úspěšné ukončení studia na území nebo doklad vydaný výzkumnou organizací potvrzující ukončení výzkumu žadatele, doklad o cestovním zdravotním pojištění. O vydání dlouhodobého pobytu za účelem podnikání může držitel tohoto povolení požádat dříve než po 5 letech pobytu na území ČR.

(Více se nejen o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 10/19, odborné tematické publikaci 100 otázek a odpovědí Nemocenské pojištění, Zaměstnávání a úplné znění zákona najdete v PVS 9-10/19)

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou součástí pracovního práva. Mezi nejvýznamnější kontrolní subjekty patří orgány inspekce práce, které jsou oprávněny ukládat zaměstnavatelům vysoké pokuty za přestupky a správní delikty (až do výše 10 000 000 Kč). Jaká oprávnění mají orgány inspekce práce? Jak probíhá kontrola?

ORGÁNY INSPEKCE PRÁCE - Zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek je upraveno zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Dle ust. § 1 zákona o inspekci práce tento zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. Zákonem o inspekci práce byl zřízen Státní úřad inspekce práce a 8 oblastních inspektorátů práce.

Pravomoc orgánů inspekce práce

je vymezena jednotlivými činnostmi, které jsou oprávněny tyto orgány provádět. Mezi tyto činnosti patří činnosti v oblasti kontroly pracovního práva a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce jsou oprávněny:

-          kontrolovat u zaměstnavatelů dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů,

-          vyžadovat odstranění zjištěných nedostatků,

-          ukládat pokuty.

Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce nejsou oprávněny:

-          řešit uspokojování individuálních nároků zaměstnanců vůči zaměstnavateli (například vymáhání mzdy, vymáhání potvrzení o zaměstnání),

-          vydávat stanoviska a výklady k jednotlivým ustanovením pracovněprávních předpisů.

Významnou část kontrolní činnosti orgánů inspekce práce tvoří kontroly prováděné na základě podnětů veřejnosti. Podněty směřují do všech kontrolních oblastí, tj. BOZP, pracovních vztahů a podmínek i zaměstnanosti. Nejpočetnější část podnětů směřuje do oblasti pracovních vztahů a podmínek, přičemž převažují ty, které upozorňují na nedodržování právních předpisů při odměňování zaměstnanců a na porušování právních předpisů souvisejících se vznikem, případně skončením pracovního poměru, méně pak do oblasti pracovní doby. Počty přijatých podnětů ke kontrole v oblasti BOZP jsou nižší a nejčastěji směřují do problematiky týkající se pracovních úrazů, neposkytnutí osobních ochranných pracovních prostředků, neprovedení školení o bezpečnosti práce. V oblasti zaměstnanosti upozorňují podatelé podnětů ve většině případů na možnou nelegální práci, a to jak občanů ČR, tak občanů EU i cizinců ze třetích zemí.

Kontrola vykonávaná podle zákona o inspekci práce

Kontrolní činnost je základní činností orgánů inspekce práce. Kontrolní činnost lze rozdělit na dvě stádia, a to na kontrolní činnost v užším slova smyslu a na následné správní řízení. V případě kontrolní činnosti v užším slova smyslu se jedná o kontrolu dodržování právních předpisů zaměstnavateli v rámci působnosti orgánů inspekce práce. Poté v případě zjištění porušení právních předpisů kontrolovanou osobou může následovat stádium správního řízení k uložení pokuty. Pokud porušení bylo zjištěno, ze zákona o inspekci práce nevyplývá povinnost správní řízení zahájit. Orgán inspekce práce může upustit od zahájení správního řízení např. v případech zanedbatelného porušení právního předpisu. Kontrola probíhá v souladu se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

Úkony předcházející kontrole

Kontrolní řád upravuje možnost kontrolního orgánu provádět před zahájením kontroly úkony, jejichž účelem je opatření podkladů pro posouzení, zda zahájit kontrolu. Jedná se především o situace, kdy chce orgán inspekce práce ověřit relevanci podnětu ke kontrole, upřesnit si některé informace, aby bylo zřejmé, zda provedení kontroly u daného zaměstnavatele bude mít smysl. Jedná se tedy o institut, který orgán inspekce práce může, ale nemusí nutně využít, neboť je na jeho uvážení zohledňujícím povahu konkrétní kontroly, zda je třeba určité předběžné kontrolní úkony provést. Dle ust. § 3 kontrolního řádu kontrolní orgán může provádět před zahájením kontroly úkony, jejichž účelem je opatření podkladů pro posouzení, zda zahájit kontrolu a o těchto úkonech pořídí záznam.

ZAHÁJENÍ KONTROLY

Kontrola podle kontrolního řádu může být zahájena:

a) předložením pověření (nebo průkazu) kontrolované nebo povinné osobě,

b) doručením oznámení o zahájení kontroly, obsahující pověření nebo seznam kontrolujících,

c) prvním úkonem bezprostředně předcházejícím předložení pověření.

Inspekce práce využívá všechny uvedené způsoby zahájení kontroly. U kontrol zaměřených na bezpečnost práce a kontrolu pracovněprávních předpisů je obvyklé, že inspektor oznámí kontrolu předem, s cílem zajistit na místě kontroly přítomnost kvalifikované osoby a potřebných dokladů. Zcela jinak je tomu při kontrolách nelegální práce, kde by jakékoli oznámení kontroly předem její efektivní výkon zcela zmařilo. Zákon o inspekci práce doplňuje obecné způsoby zahájení kontroly o ustanovení, které klade důraz na to, že při zahájení má být přítomna jedna z osob v zákoně uvedených, jinak kontrolu nelze vykonávat. Dle ust. § 7 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci inspektor je oprávněn vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby.

Základním cílem kontroly je sjednání nápravy či odstranění závadného stavu. Proto mají kontrolní orgány možnost vyžádat si písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou. Zákon o inspekci práce si částečně ponechal specifickou úpravu. Dle ust. § 7 odst. 1 písm. g) zákona o inspekci práce inspektoři mohou nadále ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a mohou rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik. Inspektor tak může aktivně určit způsob nápravy, neponechává způsob nápravy pouze na kontrolované osobě.

Inspektor je oprávněn

-        vykonávat kontrolu podle zákona o inspekci práce,

-        vstupovat na pozemky, do staveb a jiných prostor,

-        požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby,

-        při kontrole požadovat prokázání totožnosti fyzických osob, jež jsou přítomny na místě kontroly,

-        v případě hodného zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,

-        dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby na záležitosti související s vykonávanou kontrolou,

-        nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje,

-        vydávat rozhodnutí o zákazu používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací

-        ohrožujících bezpečnost zaměstnanců nebo dalších osob, a to až do doby odstranění závady,

-        vydávat rozhodnutí o zákazu práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých

-        zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu s právními předpisy,

-        ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků, určovat přiměřené lhůty k jejich

-        odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,

-        pořizovat obrazové a zvukové záznamy v souvislosti s výkonem kontroly,

-        v míře nezbytné pro průběh kontroly užívat technických prostředků kontrolované osoby, a to po předchozím projednání s kontrolovanou osobou,

-        vyžadovat od kontrolované osoby a povinné osoby další součinnost k výkonu kontroly.

Inspektor může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila na pracoviště úřadu nebo inspektorátu a poskytla údaje, dokumenty nebo věci související s výkonem kontroly. Kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě. Oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou povinni na žádost inspektorů dostavit se v určeném termínu k projednání výsledků kontroly. Za případnou nesoučinnost hrozí těmto osobám pokuty. Přestupku se může dopustit fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby, tím, že nesplní některou z povinností při kontrole, tj. například se nedostaví nebo neposkytne inspektorovi údaje, dokumenty apod. Rovněž tak právnická osoba se jako kontrolovaná osoba může dopustit v uvedených případech přestupku. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

Některá speciální oprávnění inspektora

Zákon o inspekci práce ponechává také několik speciálních ustanovení, která obecná úprava nezná. Mezi tato patří například ust. § 7 odst. 1 písm. d) zákona o inspekci práce, dle kterého se inspektor může dotazovat zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou. Inspektor tak může získat důležité informace a zaměstnanec může vypovídat, aniž by se musel obávat reakce zaměstnavatele. Dle ust. § 7 odst. 1 písm. e) zákona o inspekci práce může inspektor nařídit zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje. Bez tohoto oprávnění by bylo problematické šetření některých pracovních úrazů. Významným oprávněním inspektora práce je také v ust. § 7 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce daná možnost vydat rozhodnutí o zákazu používání objektů pracovišť, zařízení či postupů, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců či přítomných fyzických osob. Inspektor může též nařídit okamžité opuštění prostor, kde hrozí nebezpečí. Může tak učinit i ústně, ale pak toto rozhodnutí musí uvést v dílčím protokole. Vedle toho může vydat rozhodnutí o zákazu výkonu práce přesčas, v noci, nebo také o zákazu práce zaměstnankyň či mladistvých, je-li práce vykonávána v rozporu s právními předpisy.

Protokol o kontrole

je výsledným dokumentem celého kontrolního procesu. Nezbytné obsahové náležitosti protokolu o kontrole stanoví kontrolní řád. Protokol o kontrole kontrolní orgán vyhotoví ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu, ve zvláště složitých případech do 60 dnů. Protokol není nutné projednávat s kontrolovanou osobou, ale jen doručit.

Námitky

může podat kontrolovaná osoba proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole. Ovšem samotný protokol o kontrole je pouze konstatováním určitého stavu, avšak následky, které toto konstatování vyvolá, jsou řešeny až v navazujících správních řízeních, v rámci nichž jsou k dispozici též příslušné opravné prostředky. Námitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. Námitky se podávají písemně. Není možné podat námitky ústně do protokolu. Z námitek musí být zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s tímto kontrolním zjištěním. Námitky musí obsahovat popis toho, v čem jsou shledávány nedostatky kontrolních zjištění a proč. Námitky, z nichž není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění, nadřízená osoba kontrolujícího zamítne jako nedůvodné. Shodně budou také zamítnuty námitky podané opožděně nebo neoprávněnou osobou.

Kontrolní řád stanoví maximální lhůtu pro vyřízení námitek, tedy nejen lhůtu pro předání námitek k vyřízení nadřízené osobě kontrolujícího, nýbrž též lhůtu pro jejich celkové vyřízení. Námitky mohou být vyřízeny přímo kontrolujícím, případně vedoucím kontrolní skupiny formou tzv. „autoremedury“, anebo nadřízenou osobou kontrolujícího. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující ve lhůtě 7 dnů ode dne jejich doručení, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení tak, že jim vyhoví, částečně vyhoví, nebo je zamítne. Ve zvlášť složitém případu se lhůta pro vyřízení námitek nadřízenou osobou kontrolujícího prodlužuje o 30 dnů, přičemž o tomto prodloužení lhůty nadřízená osoba kontrolujícího kontrolovanou osobu předem vyrozumí.  Kontrolní řád umožňuje také odložení vyřízení námitek až na navazující správní řízení.

Dle ust. § 14 odst. 3 kontrolního řádu pokud je do vyřízení námitek zahájeno s kontrolovanou osobou správní řízení o uložení sankce nebo opatření k nápravě v přímé souvislosti se skutečností obsaženou v protokolu o kontrole, lze se souhlasem nadřízené osoby kontrolujícího námitky vyřídit v rámci tohoto správního řízení. Pokud je ke správnímu řízení příslušný jiný správní orgán než kontrolní orgán, který kontrolu vykonal, lze se souhlasem nadřízené osoby kontrolujícího námitky předat tomuto správnímu orgánu.

O předání námitek kontrolní orgán kontrolovanou osobu vyrozumí. Jestliže je však správní řízení zahájeno v přímé souvislosti pouze s některými skutečnostmi obsaženými v protokolu o kontrole, které lze od ostatních skutečností v daném protokolu o kontrole oddělit, postupuje se podle předchozího pouze ohledně námitek, které se týkají skutečností, k nimž je správní řízení zahájeno. Vyřízení námitek se uvede v odůvodnění rozhodnutí vydaného v rámci tohoto správního řízení.

(Více se nejen o tomto tématu dočtete v měsíčnících PaM 10/19, DÚVaP 6-7/19, odborných tematických publikacích Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání, Povinnosti zaměstnavatele a v měsíčníku Poradce 2/2020, kde najdete úplné znění zákona o inspekci práce s komentářem)

Pro každého z nás je důležité, aby využíval ve svém potravinovém programu i sezónní domácí ovoce. K nejzajímavějším podzimním prvkům tohoto typu výživy patří hroznové víno a nápoje z jeho zpracování.

HROZNY jsou v našich zeměpisných šířkách a délkách snadno stravitelné, příjemné letně-podzimní ovoce s vhodným a relativně nízkým obsahem kalorií (100 g = 60 kcal), jež můžeme konzumovat jako přírodní doplněk výživy při doléčování nejrozličnějších zranění a onemocnění zejména ve formě hroznové šťávy (moštu), napomáhající stabilizaci vnitřní biochemické rovnováhy. Šťáva se s úspěchem používá i při léčbě různých zánětlivých postižení kloubů nebo při poškození kloubních chrupavek. Pití hroznové šťávy kladně působí na rekonvalescenci po infekční mononukleóze a postižení jater zánětlivého charakteru, často spojeného se žloutenkou. Při takzvané hroznové dietě, která trvá v průměru sedm až deset dní, se konzumují pouze hrozny a pije hroznový mošt. Zastánci takové „hladovky“ prohlašují, že hroznové víno omlazuje organismus, posiluje jeho obranyschopnost (imunitu) a mimořádně prospívá při regeneraci vnitřního prostředí lidského těla. Hrozny jsou velmi dobrým zdrojem draslíku a obsahují i fosfor, hořčík, síru, sodík, vápník, měď, zinek i železo. Mají malé množství vitaminů C, E, B1, B2 a B3.

V červených a modrých odrůdách je množství takzvaných antioxidantů, o nichž vědci prohlašují, že působí jako ochrana před vlivem nebezpečných volných radikálů, brzdí vznik rakoviny a i onemocnění srdce a zároveň urychlují regeneraci a hojení svalových a kloubních zranění a jiných poškození.

BURČÁK JE ROZKVAŠENÝ HROZNOVÝ MOŠT, meziprodukt, který vzniká při výrobě vína. Sezóna jeho prodeje je od 1. srpna až do 30. listopadu roku sběru a konzumentovi by měl být znám jeho původ. Originální nápoj totiž dnes najdeme již jen ve sklípcích skutečných pěstitelů vína. Je výrazně zakalený, teplý i „rozzbouřený“, a kvůli divokým kvasinkám vydrží bez chlazení pouze několik hodin, než přejde do jinak chutnajícího řezáku. Dnes se však zkvašený mošt sofistikovaně chladí, aby proces probíhal pomaleji a ve víně tak zůstalo více aromatických látek. Pokud je z červených a tmavomodrých odrůd, obsahuje více resveratrolu, jednoho z nejúčinnějších antioxidantů. Působí proti nepříznivým volným radikálům v organismu, které se uvolňují velmi často při onemocněních, ložiskových infekcích, fyzickém stresu, přepracování i zraněních a mají destruktivní vliv zejména na srdečně-cévní soustavu a klouby. Podílí se zejména na prevenci proti vysoké hladině cholesterolu, triglyceridů i homocysteinu a brání tvorbě nádorových onemocnění.

Zlepšuje hojení kloubních a svalových poškození.

Vypít naráz tolik burčáku, kolik koluje v žilách krve, se příliš nedoporučuje. Ale pokud u vína, které má 10 až 12 procent alkoholu, doporučujeme ženám vypít denně dvě až tři deci a mužům tři až čtyři, u burčáku, který má alkoholu o polovinu méně, to může být dvakrát tolik.

Co jsou vlastně zmiňované nebezpečné volné radikály?

Jsou to látky – jakési nestabilní, nestálé, agresivní molekuly či skupiny atomů –, které vznikají přirozeně v organismu fotbalisty jako produkt látkové přeměny. Jejich působení v těle je však za určitých podmínek nepřirozené, škodlivé. Pokud nejsou vlastními silami organismu – osobními zbraněmi nazývanými antioxidanty (vitamin C, E, betakaroten, selen, Q10, zinek, mangan, bioflavonoidy a jiné) – včas zlikvidovány, mohou velmi citelně poškodit buňky tělesných struktur. Antioxidanty se také nazývají „zhášeče nebo zametače volných radikálů“.

Příčinou zvýšeného vzniku takových miniaturních nepřátel zdraví působících maximální destrukční silou bývají i vnější vlivy, jakými jsou nadměrné slunění, pobyt v prostředí s vysokou koncentrací škodlivin (cigaretový dým, výfukové plyny, výpary chemických látek), nadměrné působení ozónu nebo rentgenového záření. Člověk si v těle nadměrně vytváří volné radikály při zraněních, mikrobiálních nebo virových onemocněních, při zhoršeném prokrvení centrálního nervového systému, vstřebávání hnisavých ložisek nebo stresových situacích.

MUDr. Pavel Malovič

Poradce, měsíčník č. 2/2020 (IX/2019)

·         Zákon o inspekci práce s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza

·         Zdanění dohod - změny v roce 2019 – Ing. Ivan Macháček

·         Vlastní zdroje v rozvaze – Ing. Zdenka Cardová

·         Úprava pravidel pro odpočet DPH při registraci a zrušení registrace plátce – Ing. Václav Benda

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10/2019 (IX/2019)

·         Zákon o zaměstnávání – novela – JUDr. Eva Dandová

·         Daňové zvýhodnění na studující děti – Ing. Eva Sedláková

·         OSVČ – jak při přerušení podnikání – Ing. Antonín Daněk

·         Specifika záloh poplatníků na daň z příjmů – Ing. Martin Děrgel

·         Technické zhodnocení a opravy majetku – Ing. Helena Machová

·         Pohledávky v účetnictví a opravné položky – Ing. Zdenka Cardová

·         Zákoník práce v souvislostech zdravotního pojištění – Ing. Antonín Daněk

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9-10/2019 (VIII/2019)

• Zálohy a závdavky v účetnictví a daních – Ing. Martin Děrgel
• Praktický průvodce účtováním podnikatelských subjektů – Ing. Vladimír Hruška
• Problémy se zaměstnanci a jejich řešení – JUDr. Eva Dandová

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10/2019 (IX/2019)

·         Změny v zaměstnávání cizinců – JUDr. Ladislav Jouza

·         Kontrola inspektorátů práce – JUDr. Jana Drexlerová

·         Odpovědnost vedoucího za neplatnou výpověď z pracovního poměru – JUDr. Ladislav Jouza

·         Může zaměstnavatel sledovat zaměstnance? – JUDr. Ladislav Jouza

·         Která školení musí absolvovat řidiči motorových vozidel? – Tomáš Neugebauer

·         Dokumentace škol – JUDr. Eva Dandová

·         Daňové a účetní odpisy u neziskových subjektů – vybrané problémy – Ing. Zdeněk Morávek

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2019 (VIII/2019)

·         Zálohy a závdavky – Ing. Helena Machová

·         Zdanění FO a PO po novele – Ing. Drahomíra Martincová, Ing. Ivan Macháček

·         Zdravotní pojištění – specifika – Ing. Antonín Daněk

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

Veřejná správa – Poradce veřejné správy č. 9-10 (VIII/2019)

·         Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

ODBORNÉ PUBLIKACE – NOVINKY:

• Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s komentářem, platy ve veřejné správě)
• Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
• Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky – aktuální znění
• Daňové a nedaňové výdaje (2019) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
• Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Zákon o DPH, Daňový řád (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• GDPR – nařízení, Zákon o zpracování osobních údajů (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Optimalizace daně (postupy, jak vykázat optimální daňovou povinnost, tj. daňovou povinnost přiměřenou výšce obratu a ziskovosti odvětví podnikání)
• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek ZDP a DPH po novele (řešení na otázky zaměřené na daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty po novele)

Poradce, měsíčník č. 3-4/2020 (X/2019)

·         Občanský zákoník s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2019 (X/2019)

·         Ukončení roku z pohledu zákona o daních z příjmů – Ing. Eva Sedláková

·         Daňová povinnost při příjmech z pronájmu – Ing. Zdeněk Morávek

·         Paušální výdaje na dopravu z hlediska optimalizace – Ing. Ivan Macháček

·         Přílohy k zákonu o DPH – Ing. Zdeněk Kuneš

·         Rozvržení pracovní doby – problémy praxe – JUDr. Eva Dandová

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2019 (X/2019)

·         Majetek a závazky – účetně a daňově – Ing. Luděk Pelcl

·         Reklama a propagace z účetního a daňového hlediska – Ing. Vladimír Hruška

·         Pohledávky v účetnictví a opravné položky

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2019 (X/2019)

·         Poskytování dávek osobám se zdravotním postižením – novela – JUDr. Eva Dandová

·         Zaměstnávání osob se zdravotním postižením – JUDr. Jana Drexlerová

·         Uplatňování občanského zákoníku v personální činnosti – JUDr. Ladislav Jouza

·         Práce na směny – JUDr. Ladislav Jouza

·         Narození dítěte a ZP v kontextu péče spojené s výkonem výdělečné činnosti – Ing. Antonín Daněk

·         Změny ve školských předpisech – JUDr. Eva Dandová

·         Soubory hmotných movitých věcí – Ing. Zdeněk Morávek

1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2019 (X/2019)

·         Nemocenské pojištění po novele – JUDr. Eva Dandová

·         Optimalizace daně

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce