Em@ilové noviny
č.15/2023
29.09.2023
29.09.2023
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. ZÁKONÍK PRÁCE - NOVELA
Novela zákoníku práce se týká kromě jiného informování o obsahu pracovního poměru, příplatků za práci podle dohod, rozšíření informační povinnosti, dovolené v dohodách mimo pracovní poměr, přesčasů ve zdravotnictví, rodičovské dovolené, nových pravidel pro práci na dálku, doručování písemností. O jaké změny se jedná?
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, manažerům, mzdovým účetním …
1. Poradce 4-5/2024 – Zákoník práce s komentářem – zákon s komentářem
/A5, str. 512/
2. DÚVaP 9-10/2023 – Zákoník práce a občanský zákoník – příspěvek
/A5, str. 192/
3. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace
/A5, str. 320/
|
Cena balíčku je 1164 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 814 Kč. Ušetříte 350 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
|
|
|
|
||
Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
2. PEDAGOGIČTÍ ZAMĚSTNANCI – NOVELA II.
Hlavním cílem rozsáhlé novely zákona je posílit pravomoc ředitele školy v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Nově je též definována činnost třídního učitele spočívající zejména v organizační a administrativní činnosti, ale také v další práci s žáky a studenty a jejich zákonnými zástupci. Jaké další změny novela přinesla?
Byla novelizována také Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Jaké změny čekají pedagogické pracovníky od 1. října 2023?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny pedagogickým pracovníkům, ředitelům předškolních, základních, středních, vyšších odborných škol, obcím a krajům ...
1. PaM 9-10/2023 – Novela zákona o pedagogických pracovnících – 1. září 2023 - příspěvek
/A4, str. 112/
2. Aktualizace V/3 – Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků – úplné znění vyhlášky
/A5, str. 16/
3. PaM 11-12/2023 – Je ve veřejné správě nárok na osobní příplatek? - příspěvek
/A4, str. 112/
|
Cena balíčku je 754 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 528 Kč. Ušetříte 226 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč
|
3. OBČANSKÝ ZÁKONÍK PO NOVELÁCH
Občanský zákoník komplexně a systematicky upravuje hmotné soukromé právo. Občanský zákoník zahrnuje i rodinné, spolkové, pojišťovací právo a další právní oblasti, navíc v sobě sjednotil závazkové právo. Rozsáhlá novela občanského zákoníku nabyla účinnosti 6. ledna 2023. Jaké změny přinesly poslední novely občanského zákoníku?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, ekonomům, manažerům, mzdovým účetním, personalistům, orgánům činným v trestním konaní, auditorům, exekutorům, všem občanům …
1. Poradce 1/2024 – Občanský zákoník s komentářem – komentář /A5, cca str. 300/
2. Poradce 2/2024 - Občanský zákoník s komentářem – komentář /A5, cca str. 300/
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 + CD – odborná tematická publikace /A5, str. 448/
4. Poradce 11-12/2023 – Trestní zákoník s komentářem – komentář /A5, str. 336/
5. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále – příspěvek /A4, str. 112/
|
Cena balíčku je 1495 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 1045 Kč. Ušetříte 450 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
4. PLATEBNÍ NESCHOPNOST ZAMĚSTNAVATELE - NOVELA
Vláda schválila novelu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Kromě jiného je definováno rozhodné období, nově se definuje platební neschopnost zaměstnavatele, pojem nadnárodní zaměstnavatel i zaměstnanec, jehož peněžní nároky v insolvenci řeší zákon. Jaké další změny novela přináší a jaký budou mít dopad na praxi?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, manažerům, mzdovým účetním …
1. Aktualizace III/2 – Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákon o zaměstnanosti – úplná znění zákonů /A5, str. 88/
2. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 320/
3. Poradce 6/2023 – Insolvenční zákon s komentářem – komentář /A5, str. 384/
4. Pomocník mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 48/
|
Cena balíčku je 792 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 396 Kč. Ušetříte 396 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
5. RODINNÉ PODNIKÁNÍ
Rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost. Jak správně postupovat při rodinném podnikání z hlediska daní, účetnictví, zákoníku práce? Jaké jsou nejčastější chyby, které provázejí tuto formu podnikání a jak se jim vyhnout?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům ...
1. DÚVaP 7-8/2023 – Rodinné podnikání – příspěvek /A5, str. 224/
2. Příručka mzdové účetní – odborná tematická publikace /A5, str. 320/
3. PaM 6-7/2023 – Rodinné podnikání formou rodinného podniku – příspěvek /A4, str. 112/
4. Poradce 10/2023 – Zákon o sociálním pojištění s komentářem – komentář /A5, str. 224/
|
Cena balíčku je 1328 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 664 Kč. Ušetříte 664 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
ZÁKONÍK PRÁCE - NOVELA
V pracovněprávní oblasti nás čekají zásadní změny. Novela zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP), která zapracovává některá doporučení obsažené ve směrnicích Evropské unie. Jedná se o směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o směrnici 2019/1152 o transparentních předvídatelných pracovních podmínkách. Účinnost novely je od 1. 10. 2023, některá ustanovení nabývají účinnosti 1. 1. 2024 a 1. 1. 2029.
INFORMOVÁNÍ O OBSAHU PRACOVNÍHO POMĚRU - Zaměstnavatel je povinen písemně informovat o právech a povinnostech zaměstnance vyplývajících z pracovního poměru, jestliže je pracovní smlouva neobsahuje. Tyto informace musí poskytnout nejpozději do 7 dní (dříve do 1 měsíce) od vzniku pracovního poměru.
Informace musí obsahovat např. jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, bližší označení druhu a místa výkonu práce, údaj o dovolené a o způsobu určování její délky.
Podle § 37 odst. 1 ZP musí být zaměstnanec na začátku pracovněprávního vztahu zaměstnavatelem dále písemně informován o taxativně vypočtených skutečnostech. Do tohoto ustanovení se doplňuje údaj o době trvání a podmínkách zkušební doby, údaj o postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru. Musí být uveden i údaj o poskytovaném odborném rozvoji zaměstnance, o stanovené týdenní pracovní době, o předpokládaném týdenním rozsahu pracovní doby při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení.
Rovněž musí být zaměstnanec informován o rozsahu práce přesčas, o rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a době poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo a o účasti na nemocenském a důchodovém pojištění.
V případě, že by došlo ke změnám uvedených údajů, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat bezodkladně, nejpozději však v den, kdy změna nabývá účinnosti. Tato povinnost se nevztahuje na změny právních předpisů a kolektivních smluv.
Nově je zařazena povinnost informovat o době trvání a podmínkách zkušební doby, o výpovědních dobách a postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru.
Informace v elektronické podobě musí být zaměstnanci přístupná, aby měl možnost si ji uložit nebo vytisknout. Zaměstnavatel je povinen uschovat si doklad o předání informace zaměstnanci. Zaměstnavatel informační povinnost může splnit i tím, že odkáže zaměstnance na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis. Sedmidenní lhůta k informování běží od vzniku pracovního poměru.
Informace při vyslání zaměstnance
Do novely ZP je zařazeno nové ustanovení, které stanoví povinnost zaměstnavatelů informovat zaměstnance, kteří jsou vysíláni na území jiného státu. Neobsahuje-li potřebné údaje pracovní smlouva, musí zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance např. o státu, v němž má být práce vykonávána, předpokládané době tohoto vyslání, měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat, peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce, o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat zaměstnance.
Je-li zaměstnanec vyslán do jiného členského státu Evropské unie k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, je zaměstnavatel dále povinen písemně informovat zaměstnance o:
- odměně za práci, na niž má zaměstnanec nárok v souladu s právními předpisy hostitelského členského státu,
- podmínkách poskytování cestovních náhrad v souvislosti s výkonem práce a dalších plněních poskytovaných zaměstnavatelem v souvislosti s vysláním,
- odkazu na oficiální celostátní internetovou adresu zřízenou hostitelským členským státem.
Informace mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
Zaměstnavatel není povinen zaměstnance informovat v případě, že vyslání zaměstnance nepřesahuje dobu čtyř po sobě jdoucích týdnů.
PŘÍPLATKY ZA PRÁCI PODLE DOHOD - Flexibilita a operativnost pracovněprávních vztahů značně rozšiřují zájem zaměstnanců o práci podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Novela ZP přináší závažné změny v jejich právní úpravě. Dohody o pracovní činnosti (dále DPČ) jsou výhodné zejména v případech, kdy rozsah pracovní činnosti nebo možnosti zaměstnance nedovolují zaměstnání na plný pracovní úvazek či pracovní zájem na splnění pracovních úkolů je jen příležitostný a časový (např. malý rozsah výrobní a obchodní činnosti zaměstnavatele). Ke vzniku dohody je třeba jasného, jednoznačného projevu vůle zaměstnavatele a zaměstnance. Proto ZP požaduje, aby DPČ byla sjednávána písemně. Podle dohody může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Je-li tedy týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, může rozsah dohody být do 20 hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
DPČ lze uzavírat na dobu určitou i neurčitou. Při dohodách na dobu určitou lze dobu jejich trvání vymezit obdobně jako v pracovních smlouvách. Pokud nebyla doba trvání této dohody výslovně omezena na určitou dobu, popřípadě pokud omezení nevyplývá přímo z povahy prací, jde o dohodu uzavřenou na dobu neurčitou.
Dohoda o provedení práce
V obsahu dohody se musí konkrétně a přesně dohodnout především rozsah práce. Je nutné, aby z vymezeného druhu práce vyplývalo, že k jeho splnění má dojít mimo pracovní poměr. Pracovní úkol sjednaný v dohodě o provedení práce (dále DPP) se nevymezuje druhově, ale individuálně, např. vypracování odborného posudku, přeložení textu, přednes přednášky, prodej novin, výkon kampaňové nebo sezónní práce. Zaměstnavatel ji může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné DPP. Míru odpracované doby nelze stanovit v předpisech, je nutno vyjít z konkrétní záležitosti. Předpokládaný rozsah práce stanoví zaměstnavatel a vychází přitom ze znalosti pracovní problematiky, která je dohodou zajišťována.
Je možné, aby DPP byla uzavřena i na déletrvající pracovní výkon, například na dobu jednoho roku nebo na dobu neurčitou. Počet odpracovaných hodin nesmí však být vyšší než 300.
Příplatky za práci
Při zapojení do pracovní činnosti podle DPČ nebo DPP bude zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Podle původního návrhu novely ZP měli mít „dohodáři“ právo na poskytnutí veškerých překážek v práci, včetně důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP. Novela ZP připouští poskytnutí náhrady odměny z dohody po dobu trvání těchto překážek v práci (§ 199 a § 200 až 205 ZP) jen tehdy, byla-li dohodnuta nebo uvedena ve vnitřním předpise.
Ustanovení zákoníku práce
se vztahují na „dohodáře“ s uvedenými výjimkami. Neuplatní se ustanovení o převedení na jinou práci, dočasného přidělení, odstupného, dovolené (zvláštní úprava), skončení pracovního poměru, odměňování, cestovních náhrad a náhrad při práci na dálku (nový § 190a).
Právo na informace
Neobsahuje-li DPP a DPČ informace uvedené v ZP, je zaměstnavatel povinen je sdělit zaměstnanci. Jedná se např. o:
- název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,
- bližší označení sjednané práce a místa výkonu práce,
- o výměru dovolené a o způsobu určování délky dovolené,
- o dobu trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána apod.
Jedná se o nové povinnosti, které jsou do novely ZP zapracovány na základě směrnice EU. Tuto povinnost musí zaměstnavatel splnit do 7 dnů ode dne započetí výkonu práce. Některé informace mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis. Proto bude vhodné, když zaměstnavatel uvede v písemném vyhotovení DPČ a DPP odkaz na příslušná ustanovení ZP, která upravují např. překážky v práci apod.
Významná je „novinka“, která může umožnit zaměstnanci přechod z DPČ nebo DPP do pracovního poměru. Požádá-li zaměstnanec, jehož právní vztahy založené dohodami o provedení práce a dohodami o pracovní činnosti v předchozích 12 měsících v souhrnu u tohoto zaměstnavatele trvaly po dobu nejméně 180 dní, písemně zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď. Může být kladná směřující ke sjednání pracovního poměru nebo záporné stanovisko zaměstnavatel odůvodní např. vážnými provozními důvody nebo povahou práce.
Dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce je možné zrušit
po vzájemné dohodě obou stran. Další možností je výpověď, kterou je možno podat bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou nebo okamžitým zrušením To je však možné jen v případech, kdy okamžitě lze zrušit pracovní poměr, např. pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, nevyplacení odměny, zdravotní důvody. Zrušení právního vztahu podle DPČ nebo DPP musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Účinky zrušení pak nemohou nastat.
V některých případech, které uvádí novela ZP, má zaměstnanec právo na písemnou informaci od zaměstnavatele o důvodech výpovědi a tedy skončení DPČ nebo DP. Je to tehdy, jestliže se zaměstnanec domníval, že dostal výpověď proto, že se zákonným způsobem domáhal práva na informace při vzniku nebo změně DPČ nebo DP, práva na rozvržení pracovní doby nebo na odborný rozvoj. Neexistenci těchto důvodů by pak musel zaměstnavatel prokázat.
DOVOLENÁ V DOHODÁCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR - Zaměstnancům pracujícím na základě dohod automaticky při splnění v ZP stanovených podmínek vznikne právo na dovolenou. Účinnost nastane od 1. ledna 2024 a uplatní se obecná právní úprava dovolené podle § 211 až 223 ZP. Zaměstnanec však musí splnit zákonné podmínky. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na DPČ a DPP týdenní pracovní doba v délce 20 hodin. Nerozhoduje, zda a v jakém skutečném rozsahu počtu hodin týdně byla práce v dohodě sjednána a konána.
Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a zaměstnanec musí odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby. Zaměstnanec pracující na základě DPČ a DPP tak musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce. Do toho se započítávají náhradní doby, např. kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci anebo nepracuje proto, že je svátek. Aby právo na dovolenou vzniklo, musí být obě podmínky (nepřetržité trvání dohody a výkon práce) splněny současně.
Délka dovolené
se stanoví v souladu s § 213 ZP tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Pro účely dovolené se bude posuzovat týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně. Zaměstnanci tak při čtyřtýdenní dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na jednu dvanáctinu (1/52) z 80 hodin (20 x 4). Tedy přibližně 1,5 hodiny dovolené.
Příklad 1
Zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti, měl sjednaný rozsah práce na 8 hodin týdně, kdy pracuje pravidelně dvakrát týdně po dobu 4 hodin. Za kalendářní rok 2024 odpracoval celkem 416 hodin.
Jeho výměra dovolené činí 4 týdny. Zaměstnanec odpracoval 20 násobek fiktivní 20 hodinové týdenní pracovní doby (416: 20=20,8). Vznikne mu právo na 31 hodin dovolené (20/52 x 4 =30,77).
Příklad 2
Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce odpracoval v době od června do září 292 hodin, tedy 14 násobek fiktivní 20 hodinové týdenní pracovní doby (292: 20=14,6).
Při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 22 hodin dovolené (14/52 × 20 x4=21,54).
Nebude-li mít zaměstnanec možnost si dovolenou vyčerpat ve volnu, zaměstnavatel mu za ni po skončení práce podle dohody poskytne náhradu mzdy.
ÚSPORNÝ BALÍČEK A DOHODY - Novou právní úpravu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je nutné a vhodné doplnit o opatření, týkající se dohod v úsporném balíčku vlády. Případné změny musí být provedeny v právních předpisech, u dohod tedy v ZP. O jaká opatření se jedná?
- Odvody sociálního pojištění se u DPP provádějí jen při odměně vyšší jak 10 tisíc korun měsíčně. Tato částka by se měla snížit. Dohodář bude muset platit ze svého výdělku sociální pojištění v případě, že si na tuto dohodu vydělá u jednoho zaměstnavatele alespoň 25 procent průměrné mzdy. Pro více dohod bude limit 40 procent průměrné mzdy.
- Neexistuje přehled o tom, kolik má zaměstnanec uzavřených DPP. Měl by se zavést přehled a počet dohod bude evidovat Česká správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé budou mít povinnost hlásit všechny lidi (zaměstnance), které zaměstnávají na DPČ. Při nesplnění této povinnosti jim hrozí pokuta až do částky 20 tisíc korun.
- Zaměstnanec bude mít povinnost nejpozději v den nástupu na DPP nahlásit, zda má uzavřenou DPP i s dalším zaměstnavatelem.
- Podle dosavadního právního stavu zaměstnanec může vykonávat DPP u několika zaměstnavatelů současně a přitom odměna z nich se nesčítá. To by mělo být odstraněno a DPP se budou posuzovat společně.
- Nenahlásí-li zaměstnanec svému zaměstnavateli existenci dalších DPP, může být určen jako plátce pojistného a bude odvádět pojistné místo zaměstnavatele.
Přesčasy ve zdravotnictví
Novela opětovně stanoví podmínky pro zvýšení přesčasové práce ve zdravotnictví. Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby.
Nový § 93a ZP umožňuje lékařům, zubním lékařům, farmaceutům a zdravotnickým pracovníkům nelékařského zdravotnického povolání dohodnout si písemně se zaměstnavatelem další práci přesčas výše uvedeného obsahu do průměrné výše 8 hodin týdně, u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby do průměrné výše 12 hodin týdně. Tato „navíc“ práce přesčas může být dohdnutá na období 26, nebo kolektivní smlouvou až na 52 týdnů po sobě jdoucích. Uvedení pracovníci ve zdravotnictví tak mohou vykonávat až 16 hodin práce přesčas týdně.
Jen písemná dohoda
Novela ZP stanoví další podmínky pro platnost dohody. Musí být sjednána písemně (jinak je neplatná), nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru a na dobu delší než 52 týdnů po sobě jdoucích. Okamžitě a bez udání důvodu lze tuto dohodu písemně zrušit v průběhu 12 týdnů od jejího sjednání. Dohoda může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku. Pokud nebyla výpovědní doba sjednána kratší, činí 2 měsíce, a musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance ve zdravotnictví.
Ochrana zaměstnanců
Nový § 93a ZP chrání ve smyslu směrnice ES zaměstnance. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance nutit k sjednání dohody. Pokud by zaměstnanec dohodu nesjednal, nesmí být vystaven jakékoliv újmě. Právě z důvodu ochrany zaměstnanců je zachována platnost ostatních ustanovení ZP vztahujících se k práci přesčas. Do této oblasti patří i nová povinnost zaměstnavatele. Musí vést evidenci o zaměstnancích, kteří vykonávají další dohodnutou přesčasovou práci.
Rodičovská dovolená
Novela ZP obsahuje novou povinnost pro zaměstnance, kteří budou žádat o poskytnutí rodičovské dovolené. Její rozsah (maximálně do 3 let věku dítěte) se nemění, ale zaměstnanec musí požádat o její poskytnutí alespon 10 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou. Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a lze ji podávat i opakovaně (doplněný § 241 ZP).
NOVÁ PRAVIDLA PRO PRÁCI NA DÁLKU - V poslední době se značně rozšířila – i s ohledem na pandemii Covidu – práce z domova (home office). Nová právní úprava § 317 ZP vychází nejen z požadavků a potřeb praxe, ale i z dřívějšího návrhu na novelu ZP v roce 2018. Podle ní se budou posuzovat nejen pracovněprávní vztahy, které bude zaměstnanec realizovat při práci z domova, ale i v dalších formách práce na dálku, jako je např. z chaty nebo jiného místa.
Zaměstnanec může zaměstnavatele požádat o umožnění výkonu práce na dálku. Zaměstnavatel nebude povinen vyhovět ve všech případech. Jedině tehdy požádá-li o tuto formu pracovního zapojení zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, těhotná zaměstnankyně a zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, bude povinen písemně odůvodnit její zamítnutí, např. pro vážné provozní důvody.
Písemná dohoda
Předpokladem pro práci na dálku bude písemná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Může být sjednána samostatně jako forma právního jednání nebo může být součástí pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Tato dohoda by měla obsahovat:
- označení místa nebo míst výkonu práce na dálku,
- způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly,
- rozsah konané práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby,
- způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem,
- dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá.
Důležitý bude údaj o rozvržení pracovní doby, zda si rozvrh provede zaměstnanec sám nebo zaměstnavatel. Možná je i kombinace v jednotlivých dnech, např. u pružné pracovní doby podle § 85 ZP. V dohodě by měl být rovněž uveden (není to povinnost) způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně průběžné kontroly místa výkonu práce.
Úhrada nákladů
Zaměstnavatel bude povinen hradit náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce a budou v souvislosti např. se spotřebovanou energií apod. Jedná se např. o náklady jako je plyn, elektřina, pevná paliva, dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu. Úhrada bude stanovena paušální částkou a vyhlásí ji Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku. Částka může být v mimořádném termínu zvýšena, podle vývoje dotčených ukazatelů, tj. úhrnu cen dotčených komodit a služeb. Jiné, zejména nahodilé náklady, bude za účelem náhrady zaměstnanec zaměstnavateli nadále prokazovat.
Paušální částka bude vycházet z údajů o spotřebě jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu na základě údajů zjištěných a zveřejněných Českým statistickým úřadem. Mezi náklady, u kterých lze odůvodněně předpokládat lineární spotřebu, patří spotřeba plynných paliv, tuhých paliv a tepelné energie. Mezi náklady, u kterých se nepředpokládá lineární spotřeba, patří náklady na elektrickou energii, dodávky vody, odvádění odpadních vod kanalizací a sběr pevných odpadů.
Zaměstnanci zaměstnavatele, který je tzv. podnikatelského charakteru, může být poskytována paušální částka vyšší. Náhrady nákladů budou moci obdržet i zaměstnanci pracující podle dohod, pokud to se zaměstnavatelem výslovně sjednají.
Skončení práce na dálku
Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni. Tento závazek mohou zaměstnavatel nebo zaměstnanec rovněž písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.
Rozvrh pracovní doby
Nové ustanovení § 317 ZP umožňuje na základě dohody se zaměstnavatelem, aby si zaměstnanec pracující na dálku rozvrhnul pracovní dobu sám. Na jeho pracovněprávní vztah se nebudou uplatňovat některá ustanovení ZP týkající se pracovní doby, osobních překážek v práci a odměňování. Délka denní směny však nesmí přesáhnout 12 hodin. V případě, že si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu sám, neužijí se ustanovení ZP stanovící oprávnění zaměstnavatele rozvrhovat pracovní dobu a tomu odpovídající povinnosti vypracovat písemný rozvrh, povinnosti zaměstnance být na začátku směny na svém pracovišti, úprava pružné pracovní doby či konta pracovní doby. I pro zaměstnance, který si pracovní dobu rozvrhuje sám, se však uplatní limity denního a týdenního nepřetržitého odpočinku a přestávek v práci na jídlo a oddech apod.
PRACOVNĚPRÁVNÍ PÍSEMNOST MUSÍ BÝT DORUČENA ZAMĚSTNANCI do vlastních rukou. Zásadní změna spočívá v tom, že se to bude týkat doručování písemností nejen týkající se vzniku a změny pracovního poměru nebo právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, ale i ostatních pracovněprávních písemností.
Novela ZP uvádí způsoby doručování. Písemnost zaměstnavatel bude doručovat především na pracovišti, předáním zaměstnanci na kterémkoliv místě, prostřednictvím datové schránky, elektronicky nebo provozovatelem poštovních služeb. Poštovní službu v podobě doručení může zaměstnavatel využít pouze tehdy, nebude-li doručení možné na pracovišti zaměstnavatele.
V důsledku těchto změn se na doručování těchto písemností podpůrně použije právní úprava doručování obsažená v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., v § 570 „Obsah a závěry pracovněprávní písemnosti (např. výpověď z pracovního poměru) bude „působit vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy ji projev vůle dojde.“ Zmaří-li vědomě druhá strana (např. zaměstnanec) dojití, bude platit, že písemnost řádně došla. Tato situace bude ve většině případů nepříznivá pro zaměstnance, který se k převzetí písemnosti nedostaví nebo ji odmítne převzít .. Např. v případě výpovědi z pracovního poměru nebude znát důvody a podrobnosti, které zaměstnavatele vedou k tomuto kroku.
Potvrzuje to nové ustanovení: doručuje-li zaměstnavatel písemnost na svém pracovišti nebo kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.
K doručení písemnosti elektronicky zaměstnavatel potřebuje písemný souhlas zaměstnance. Další podmínkou je, že zaměstnanec uvede elektronickou adresu pro doručování, kterou zaměstnavatel nemá k dispozici. Ještě dříve, než zaměstnavatel dostane souhlas k doručování od zaměstnance, musí ho písemně informovat o podmínkách tohoto způsobu doručování.
Novela ZP stanoví v § 335 odst. 3 i novou povinnost pro zaměstnance. Jestliže převzetí písemnosti nepotvrdí ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího dodání, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty.
Nová právní úprava se týká i doručování zaměstnavatelem do datové schránky zaměstnance. Zaměstnavatel může při doručování využít této možnosti, pokud si ji zaměstnanec neznepřístupnil pro dodávání dokumentů z datové schránky. Jestliže se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty.
Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 9-10/2023 a úplné znění zákoníku práce po novele s komentářem je uveřejněno v Poradci 4-5/2024.
MZDOVÉ A PLATOVÉ PODMÍNKY PO NOVELE ZÁKONÍKU PRÁCE
Poskytování mzdy za vykonanou práci nebo náhrady mzdy při různých překážkách v práci patří mezi nejdůležitější povinnosti zaměstnavatele a práva zaměstnance. V této oblasti také dochází k personálním pochybením, např. při sjednávání mzdy, při jejím snižování, při poskytování náhrady mzdy apod. Řada problémů v této oblasti se objeví i po novele zákoníku práce 2023 (dále ZP). Jak správně řešit časté omyly v současné i budoucí mzdové praxi? Jaké nové úkoly čekají mzdové účetní?
DOVOLENÁ V DOHODÁCH – Významné změny se týkají dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Patří mezi ně poskytování dovolené. Stanoví se v souladu s § 213 ZP tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru.
K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Pro účely dovolené se bude posuzovat týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně. Zaměstnanci tak při čtyřtýdenní dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na jednu dvanáctinu (1/52) z 80 hodin (20 × 4). Tedy přibližně 1,5 hodiny dovolené.
Mzdové účetní se budou muset „vypořádat“ s novým výpočtem dovolené, který nebude jednoduchý, i když řada počítačových firem připravuje vydání příslušných vzorů výpočtu. Uvádíme příklady:
Příklad 1
Zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti, měl sjednaný rozsah práce na 8 hodin týdně, kdy pracuje pravidelně dvakrát týdně po dobu 4 hodin. Za kalendářní rok odpracoval celkem 416 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.
Zaměstnanec odpracoval 20 násobek fiktivní 20 hodinové týdenní pracovní doby (416 : 20 = 20,8). Vznikne mu právo na 31 hodin dovolené (20 / 52 × 4 =30,77).
Příklad 2
Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce odpracoval v době od června do září 292 hodin, tedy 14 násobek fiktivní 20 hodinové týdenní pracovní doby (292 : 20 = 14,6).
Při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 22 hodin dovolené (14/52 × 20 × 4=21,54).
Nebude-li mít zaměstnanec možnost si dovolenou vyčerpat ve volnu, zaměstnavatel mu za ni po skončení práce podle dohody poskytne náhradu mzdy.
Příplatky za práci v dohodách
Při zapojení do pracovní činnosti podle dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP) bude „dohodářům“ poskytována při některých překážkách v práci náhrada mzdy. Podle původního návrhu novely ZP měli mít „dohodáři“ právo na poskytnutí veškerých překážek v práci, včetně důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP. Novela připouští poskytnutí náhrady odměny z dohody po dobu trvání těchto překážek v práci (§ 199 a § 200 až 205 ZP) jen tehdy, byla-li dohodnuta nebo uvedena ve vnitřním předpise. Jedná se např. o důležité osobní překážky v práci jako je lékařské vyšetření, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení a o překážky v práci z důvodu obecného zájmu. I v těchto případech bude mít mzdová účetní nezastupitelnou úlohu, neboť bude muset zjišťovat z průměrné odměny dohodáře výši náhrady mzdy.
ÚHRADA NÁKLADŮ PŘI PRÁCI NA DÁLKU – Nové úkoly čekají mzdové účetní při výpočtu nákladů, které vzniknou zaměstnanci při práci na dálku.
Zaměstnavatel po dohodě nahradí náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce a budou v souvislosti např. se spotřebovanou energií apod. Jedná se např. o náklady jako je plyn, elektřina, pevná paliva, dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu.
Úhrada bude stanovena paušální částkou a vyhlásí ji Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku. Částka může být v mimořádném termínu zvýšena. Podle vývoje dotčených ukazatelů, tj. úhrnu cen dotčených komodit a služeb. Jiné, zejména nahodilé náklady, bude za účelem náhrady zaměstnanec zaměstnavateli nadále prokazovat.
Paušální částka bude vycházet z údajů o spotřebě jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu na základě údajů zjištěných a zveřejněných Českým statistickým úřadem. Mezi náklady, u kterých lze odůvodněně předpokládat lineární spotřebu, patří spotřeba plynných paliv, tuhých paliv a tepelné energie. Mezi náklady, u kterých se nepředpokládá lineární spotřeba, patří náklady na elektrickou energii, dodávky vody, odvádění odpadních vod kanalizací a sběr pevných odpadů. Zaměstnanci zaměstnavatele, který je tzv. podnikatelského charakteru, může být poskytována paušální částka vyšší. Náhrady nákladů budou moci obdržet i zaměstnanci pracující podle dohod, pokud to se zaměstnavatelem výslovně sjednají.
Úhrada jiných nákladů
V platnosti i nadále zůstává ustanovení § 190 ZP, které upravuje poskytování náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných k výkonu práce. Poskytování této náhrady je zahrnuto mezi cestovní náhrady, tedy do sedmé části ZP. Jde v podstatě o právní úpravu, která zajistila zaměstnanci přenesení obecné zásady, podle které má zaměstnavatel nést náklady spojené s výkonem práce zaměstnance a vytvářet mu podmínky pro řádný výkon práce, a to i pro případy, kdy zaměstnavatel souhlasí s tím, že zaměstnanec bude používat k výkonu práce vlastní nářadí, zařízení a předměty.
Za takových okolností je pak zaměstnavatel povinen hradit zaměstnanci náhrady za jejich opotřebení. Vzhledem k tomu, že praxe prokázala, že se jedná o méně frekventované specifické případy, není vhodná ani obecná úprava formou prováděcího právního předpisu, a proto je stanoveno, že konkrétní úpravu musí vždy podle konkrétních podmínek sjednat nebo stanovit sám zaměstnavatel.
Absenci písemné dohody podle § 190 ZP lze posuzovat i podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Práva a povinnosti podle občanského zákoníku vyplývají z právního jednání, které charakterizujeme jako zvyklost. Při výkonu práce na dálku vznikají zaměstnanci určité výdaje a náklady a jejich úhrada je zvyklostí vyplývající z tohoto pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel by měl hradit tyto náhrady i kdyby nebyly sjednány v písemné dohodě, jinak by se mohlo jednat o jeho bezdůvodné obohacení.
SNÍŽENÍ MZDY – V souvislosti se sjednáváním mzdy se v praxi mzdových účetní objevují dotazy, zda zaměstnavatel může snížit mzdu, např. bez uvedení důvodů, nebo pro porušování povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Pro posouzení praktického problému je rozhodující, zda mzda byla sjednána ve smlouvě nebo v jiné dohodě se zaměstnancem, nebo byla stanovena jednostranně zaměstnavatelem např. ve vnitřním předpisu nebo byla určena mzdovým výměrem. Byla-li mzda sjednána dohodou (např. v manažerské smlouvě), nemůže jí jednostranně zaměstnavatel snižovat. K tomu by mohlo dojít v případě, kdyby zaměstnanec začal vykonávat práci, která je zařazena do jiné skupiny práce. Těchto skupin je osm a jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., určuje zaručenou mzdu za hodinu i za měsíc v jednotlivých skupinách. Jestliže zaměstnavatel mzdu určil mzdovým výměrem nebo stanovil vnitřním předpisem, může mzdu snížit. To přichází v úvahu zejména tehdy, kdy se změní kvalitativní podmínky rozhodující pro stanovení nebo určení mzdy. Jde např. o změnu složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, snížení obtížnosti pracovních podmínek a zejména – zhoršení pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků zaměstnance. V žádném případě nemůže však zaměstnavatel mzdu snížit pod její minimální úroveň, která je u jednotlivých skupin práce uvedena v nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
Nezvyšuje se náhrada
V důsledku inflace a zvyšování nákladů se každoročně nařízením vlády zvyšuje průměrný výdělek zaměstnance, který je rozhodující pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Poslední navýšení (valorizace) je o 5,1 % průměrného výdělku. Dosavadní praxe při zjišťování zvýšené náhrady ukazuje, že mnohdy mzdové účetní nebo personalisté nepostupují v souladu s nařízením vlády a valorizují poskytovanou náhradu za ztrátu na výdělku, nikoliv průměrný výdělek před vznikem škody. Zaměstnanci by tak byli poškozeni.
Příklad 3
Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti: Zaměstnanec měl před pracovním úrazem průměrný výdělek 25 000 Kč a po úrazu měl na novém pracovišti výdělek 21 000 Kč. Rozdíl 4 000 Kč představoval náhradu za ztrátu na výdělku.
Nesprávný postup: zaměstnavatel zvýší částku 4 000 Kč o 5,1 % tedy o 204 Kč na 4 204 Kč.
Správný postup: zvyšuje se průměrný výdělek 25 000 Kč o 5,1 %, tedy o 1 275 Kč na 26 275 Kč.
Valorizaci průměrného výdělku musí provést každý zaměstnavatel bez žádosti zaměstnance.
NÁHRADA ŠKODY Z DOHOD – Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu vzniká i zaměstnancům, kteří pracují pole dohod. Právní úprava od 1. října 2015 doplnila § 271a a § 271b o výslovnou úpravu nároku na náhradu škody i pro zaměstnance, kterým tato škoda vznikne nejen při výkonu práce na základě pracovní smlouvy, ale i při práci podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel je pro případ své odpovědnosti i v těchto případech pojištěn. Poznatky z personální praxe potvrzují, že i v této oblasti mají mzdové účetní řadu problémů.
- Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti bude tedy příslušet zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
Příklad 4
Měl-li zaměstnanec vykonávající práci podle dohody o pracovní činnosti měsíční odměnu v částce 15 tisíc korun a nemocenské dávky měl v částce 7 500 Kč, činí jeho náhrada za ztrátu na výdělku 7 500 Kč.
Podmínkou je však, že byl účasten odvodů na nemocenské a sociální zabezpečení. Jeho odměna v této dohodě by musela být vyšší než 4 000 Kč. U dohody o provedení práce je toto hledisko přísnější. Účast na odvodech je zajištěna v případě měsíční odměny z této dohody vyšší jak 10 tisíc Kč.
- U zaměstnance, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání v několika pracovních poměrech nebo je činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat (§ 271o ZP), přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento vztah skončit. Po této době přísluší náhrada, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán.
Příklad 5
Měl-li např. dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou do 31. října a v průběhu srpna utrpěl pracovní úraz a byl v pracovní neschopnosti, náleží mu náhrada (rozdíl mezi odměnou v této činnosti a nemocenskými dávkami) jen do 31. října. Pokud by se prokázalo, že může být i nadále zaměstnán (po 31. 10.), přísluší mu náhrada i nadále.
PŘESČASY VE MZDĚ – ZP v § 114 umožňuje sjednávat mzdu za předpokládanou práci přesčas určitou paušální částkou. Musí se však respektovat právo zaměstnance na dosaženou mzdu a příplatek za dobu práce přesčas. Mzda za práci přesčas může být u vedoucích zaměstnanců sjednána ve mzdě (tzv. paušalizována) v mezích celkového rozsahu práce přesčas, maximálně 416 hodin v kalendářním roce, a u ostatních zaměstnanců jen do 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok. Je možné to sjednat v kolektivní smlouvě, v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě, např. v manažerské. Pak se nemusí vymezovat složka mzdy a určovat její výše s ohledem na povinnost zaměstnavatele uspokojit právo zaměstnance na mzdu za práci přesčas. Paušální příplatky za přesčasovou práci nemůže zaměstnavatel stanovit jednostranným opatřením, např. ve vnitřním předpise podle § 305 ZP.
Možnost sjednání je součástí smluvní volnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, zaměstnanec s tím tedy musí vyslovit souhlas. Vedoucími zaměstnanci se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny (§ 11 ZP). Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období 26 týdnů, případně na 52 týdnů.
Novela ZP umožňuje zdravotnickým zařízením
nařídit více přesčasů. Jedná se o legislativní návrat k dřívější právní úpravě v ZP (zrušený § 93a), podle něhož mohl být rozsah přesčasové práce ve zdravotnictví navýšen.
Novela ZP v § 93a opětovně stanoví podmínky pro zvýšení přesčasové práce ve zdravotnictví. Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby.
Nový § 93a ZP umožňuje lékařům, zubním lékařům, farmaceutům a zdravotnickým pracovníkům nelékařského zdravotnického povolání dohodnout si písemně se zaměstnavatelem další práci přesčas výše uvedeného obsahu do průměrné výše 8 hodin týdně, u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby do průměrné výše 12 hodin týdně. Tato „navíc“ práce přesčas může být dohodnutá na období 26, nebo kolektivní smlouvou až na 52 týdnů po sobě jdoucích. Uvedení pracovníci ve zdravotnictví tak mohou vykonávat až 16 hodin práce přesčas týdně.
MZDA ZA PRÁCI VE SVÁTEK – Poskytování mzdy a její náhrady za práci ve svátek, patří mezi nejkomplikovanější problémy v oblasti odměňování. Zejména u zaměstnanců, kteří pracují v nerovnoměrném rozvrhu pracovní doby, existují v praxi nejasnosti a pochybení. Např. zda mají dostat náhradu mzdy za svátek i když v tento den podle rozvrhu směn nepracovali. Často se vyskytují otázky k tomu, jaká mzda zaměstnancům náleží, když ve svátek pracovali, jakou náhradu mzdy dostanou zaměstnanci, kteří mají hodinovou mzdu apod.
Jednosměnný pracovní režim
Připadne-li svátek u jednosměnného pracovního režimu (týdenní pracovní doba 40 hodin) na pondělí až pátek, zaměstnanec v den svátku pracovat nebude. Svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den. Jde o zaměstnance s měsíčním platem, plat se mu nekrátí (§ 135 odstavec 1 ZP). Podle ustanovení § 348 odstavec 1 písm. d) ZP se odpadlá pracovní doba posuzuje jako výkon práce. Započítává se jako odpracovaná do stanovené týdenní pracovní doby. Svátek se nenapracovává. Připadne-li svátek na dny nepřetržitého odpočinku v týdnu (zpravidla sobota a neděle), svátek se neposuzuje jako výkon práce. Zaměstnanec by stejně nepracoval, i kdyby žádný svátek nebyl. V tomto týdnu odpracuje 40 hodin, stejně jako kdyby žádný svátek nebyl.
Příplatek za práci ve svátek
Zaměstnanec se může dohodnout se zaměstnavatelem, že za dobu práce ve svátek místo náhradního volna dostane příplatek. Ten je ve výši hodinového průměrného výdělku. Zaměstnavatel mu příplatek poskytne spolu s dosaženou mzdou za práci ve svátek. Odpracovaná doba za den svátku se posuzuje jako výkon práce a započte se do stanovené týdenní pracovní doby jako odpracovaná.
Náhrada mzdy za svátek
V praxi jsou velmi časté situace, kdy zaměstnanec měl podle harmonogramu směn pracovat, ale směna mu odpadla v důsledku omezeného provozu ve svátek. Směna mu tedy odpadla v důsledku svátku a doba, po kterou z tohoto důvodu nepracoval, se posuzuje jako výkon práce a započítává se do stanovené týdenní pracovní doby v příslušném týdnu jako odpracovaná [§ 348 odstavec 1 písm. d) ZP]. Zaměstnanci, kterému z tohoto důvodu ušla mzda, náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. V tomto případě platí, že zaměstnavatel zpracuje dopředu harmonogram směn bez ohledu na to, kam připadnou svátky. Pak rozhodne, kteří zaměstnanci z důvodu omezeného provozu ve svátek nebudou pracovat.
Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 11-12/2023.
|
2. říjen Pondělí (za sobotu 30. 9.) |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v srpnu 2023 (§ 36 a § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v srpnu 2023 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 36 a § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v srpnu 2023 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za září 2023, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za září 2023(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
9. říjen Pondělí (za neděli 8. 10.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za září 2023, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zákona č. 592/92 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
20. říjen Pátek |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za září 2023 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na říjen 2023 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za září 2023(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za září 2023(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za září 2023 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za září 2023 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
31. říjen Úterý |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v září 2023 (§ 36 a § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v září 2023 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 36 a § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v září 2023 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za říjen 2023, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za říjen 2023(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za IV. čtvrtletí 2023 (§ 365 zákona č. 262/2006 Sb., „nový“ zákoník práce) (§ 205d zákona č. 65/1965 Sb., „starý“ zákoník práce, ve znění do 31. 12. 2006) (§ 12 odst. 3 prováděcí vyhlášky č. 125/1993 Sb.) |
Poradce č. 4-5/2024 (IX/2023)
· Zákoník práce s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2023 (IX/2023)
· Mzdové a platové problémy po novele ZP
· Přesčasy ve zdravotnictví po novele zákoníku práce
· Slovenští občané v českém systému zdravotního pojištění
· Zkrácené pracovní úvazky pro osoby ohrožené na trhu práce
· Zaměstnanec a příjmy z nájmu nemovitostí (bytů)
· Průměrný výdělek v praxi
· Obce a živelní pohromy
· Zvraty v systému výkonu veřejné moci ve výstavbě obcemi
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2023 (IX/2023)
· Živelní pohromy z pohledu podnikatele
· Milostivé léto (2.) – správa sociálního zabezpečení
· Úročené zápůjčky u dlužníka a věřitele
· Příjmy podnikatele bez nutnosti hradit pojistné
· Režim přenesení daňové povinnosti – stavební a montážní práce
· Zdravotní pojištění – kdy zaměstnavatel udělá chybu?
· Živelní pohromy – pracovněprávní pohled
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2023 (IX/2023)
· Povinnosti plátce DPH na konci kalendářního roku
· Úvěry a zápůjčky v daních a účetnictví
· Relativní majetková práva - výběr ustanovení z občanského zákoníku
1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2023 (IX/2023)
· Živelní pohromy a podnikání
· OSVČ – ukončení podnikání
· Zaměstnavatelé – chyby a postupy v ZP
· Daně v praxi
· Účetnictví
· Zaměstnávání
· Mzdy
· Veřejná správa
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022(přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
4. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti, Lex Ukrajina (praktická řešení na témata nemovitosti v podnikání z daňového a účetního hlediska a ukrajinští zaměstnanci a uprchlíci; přidaná nová kapitola Zákony, právní předpisy)
5. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi (problematika zaměstnávání a DPH řešena prostřednictvím dotazů a odpovědí; aktualizované zákony, vyhlášky a nařízení)
6. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
7. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
8. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 (dopady ekonomických, epidemiologických a geopolitických událostí roku z pohledu zpracování účetnictví uvádíme průběžně v textu a příkladech. Rok 2022 je také předposledním rokem, kdy se sestavuje účetní závěrka podle stávajících účetních předpisů; s účinností od 1. ledna 2024 Ministerstvo financí ČR připravuje nový zákon o účetnictví a novou prováděcí vyhlášku pro podnikatele. Na některé změny nového zákona o účetnictví v textu upozorníme)
9. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
10. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)
11. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
12. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
13. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)
14. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)
15. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů pracovněprávní problematiku týkající se zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování, náhrady škody a ve třetí kapitole automobil z hlediska odpisů, daňových výdajů, technického zhodnocení a účtování)
Aktualizace V/3 (IX/2023)
· Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
· Vyhláška o zájmovém vzdělávání
· Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plněn povinné školní docházky
· Vyhláška o školním stravování
· Zákon o správních poplatcích
· Stavební zákon
· Zákon o vyvlastnění
· Autorizační zákon
· Zákon o zaměstnanosti
· Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
· Zákon o zaměstnanosti
· Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
· Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci
· Energetický zákon
|
· Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
· Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
|
ZÁKONY VI (životní prostředí, odpady, energie) · Životní prostředí · Ochrana ovzduší, půdy, rostlin, vod · Odpady, obaly · Energie
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
