Em@ilové noviny
č. 15/2025
15.10.2025
15.10.2025
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. ZMĚNY V ZAMĚSTNÁVÁNÍ
Novela zákoníku práce ukotvuje do ekonomiky našeho státu moderní a flexibilní trh práce. Tato reforma je také s účinností od 1. ledna 2026 doprovázena novelou zákona o zaměstnanosti, která mění systém podpory v nezaměstnanosti, přináší vyšší finanční podporu a lepší ochranu uchazečů o zaměstnání, ruší snížení podpory při dobrovolném odchodu ze zaměstnání a motivuje k účasti na rekvalifikacích. Jaké další změny přináší novela zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti?
Novinky najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. Poradce 5/2026 – Zákon o zaměstnanosti s komentářem – komentář
/A5, str. 224/
2. Poradce 1-2/2026 – Zákoník práce s komentářem - komentář
/A5, str. 528/
3. PaM 10/2025 – Jak se ochránit před pokutami od inspektorátu práce, Změny v pracovnělékařské péči - příspěvky
/A4, str. 72/
|
Cena balíčku je 1188 Kč Cena balíčku s 20 % slevou je 950 Kč. Ušetříte 238 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. OBČANSKÝ ZÁKONÍK PO NOVELÁCH
Občanský zákoník komplexně a systematicky upravuje hmotné soukromé právo. Občanský zákoník zahrnuje i rodinné, spolkové, pojišťovací právo a další právní oblasti, navíc v sobě sjednotil závazkové právo. Novela Občanského zákoníku přináší zásadní změny v rodinném právu. O jaké změny se jedná?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, ekonomům, manažerům, mzdovým účetním, personalistům, orgánům činným v trestním konaní, auditorům, exekutorům, všem občanům …
1. Poradce 1/2024 – Občanský zákoník s komentářem – komentář
/A5, str. 336/
2. Poradce 2/2024 – Občanský zákoník s komentářem – komentář
/A5, str. 272/
3. Aktualizace II/3 – Občanský zákoník – úplná znění zákona po poslední novele
/A5, str. 304/
4. Ústava ČR – Ústava České republiky, Zákon o volbách do Parlamentu České republiky - úplná znění zákonů
/A6, str. 208/
5. Zákony IV/2025 – Katastrální zákon, Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech … - úplná znění zákonů
/A5, str. 448/
|
Cena balíčku je 1172 Kč Cena balíčku s 40 % slevou je 703 Kč. Ušetříte 469 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
3. STAVEBNÍ ZÁKON PO NOVELE
I v roce 2025 byl stavební zákon opakovaně novelizován. Nová právní úprava si v původních verzích záměru předsevzala sledovat tyto základní principy nového stavebního práva oproti dosavadní právní úpravě: institucionální změny, důsledná digitalizace stavební agendy, změny v územním plánování, procesní změny, řízení o povolení stavby, odstraňování staveb, změny veřejného hmotného práva, změny v soudním přezkumu. Potřebujete podrobné a praktické informace? Potřebujete také informace k stavebním pracím z hlediska DPH?
Najdete je v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, majitelům staveb, pracovníkům veřejné správy, obcím, živnostníkům, daňovým poradcům, stavebníkům, pronajimatelům staveb, auditorům, ekonomům …
1. Poradce 3-4/2026 – Stavební zákon po novelách s komentářem – komentář /A5, str. 320/
2. Aktualizace IV/2 – Stavební zákon – úplné znění zákona po novelách /A5, str. 96/
3. DÚVaP 9-10/2025 – Odpočet DPH v poměrné a krácené výši – příspěvek /A5, str. 176/
|
Cena balíčku je 1173 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 821 Kč. Ušetříte 352 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. ZÁKONÍK PRÁCE PO NOVELE
Mezi nejvýznamnější změny flexibilní novely ZP 2025, patří právní úprava zkušební doby. Zejména se jedná o prodloužení doby jejího trvání. Dále nastávají velké změny týkající se rychlejších výpovědi z pracovního poměru, doručování výpovědí, výhod pro pracující matky, úprav práce mladistvých, odstupného, podpory v nezaměstnanosti, rozvrhování pracovní doby, vstupních prohlídek, výplat v cizí měně …
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. Poradce 1-2/2026 – Zákoník práce po novele s komentářem – komentář /A5, str. 528/
2. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti – úplná znění zákonů /A5, str. 200/
3. PaM 8-9/2025 – Pracovní volno z osobních důvodů – změny, Agenturní zaměstnávání a pracovnělékařské prohlídky – změny …- příspěvky /A4, str. 104/
|
Cena balíčku je 1321 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 925 Kč. Ušetříte 396 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBY - VÝHODY
Příjmy a výdaje spolupracujících osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. v ustanovení § 13 ZDP. Hlavní motivací, proč využít institutu spolupráce osob, je optimalizovat daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Za jakých podmínek, jakým způsobem a kdy je možné využít zmíněného ustanovení ZDP a dosáhnout tak úspor na dani z příjmů, případně na pojistném?
Výhody rozdělení příjmů a výdajů u spolupracujících osob
Pro účely daně z příjmů fyzických osob je v § 13 ZDP vytvořena definice tzv. spolupracující osoby. Obecně lze říci, že spolupracující osobou se může stát:
· spolupracující manžel nebo
· spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nebo
· člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
Příklad 1
Jaký je rozdíl mezi spolupracující osobou žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti podle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP) a členem rodiny zúčastněném na provozu rodinného závodu podle 13 odst. 1 písm. c) ZDP?
Pokud jde o spolupráci osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, tak není u spolupracujících osob vyžadován příbuzenský vztah k poplatníkovi. Platí ale podmínka, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Bude se jednat tedy o veškeré členy rodiny a další „nepříbuzné“ osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Naproti tomu, aby byl člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu považován za spolupracující osobu ve smyslu § 13 ZDP, tak je vyžadováno, aby se jednalo o člena rodiny ve smyslu znění § 700 odst. 1 občanského zákoníku, který se zúčastní na provozu rodinného závodu a platí, že tato osoba nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
§ 700 zákona č. 89/20212 Sb.,
občanský zákoník
Rodinný závod
(1) Za rodinný se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.
Daňové optimalizace je možné dosáhnout u podnikající osoby rozdělující příjmy a výdaje a spolupracující osoby, na kterou jsou příjmy a výdaje rozdělovány, volbou optimálního podílu příjmů a výdajů připadajícího na spolupracující osobu (osoby). Tento optimální podíl rozdělovaných příjmů výdajů se nemusí stanovit na začátku zdaňovacího období. Stanovuje se až při sestavování daňového přiznání na konci příslušného zdaňovacího období, a to podle výše základu daně podnikající osoby. Není potřeba, aby poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu odpovídal skutečné spolupráci spolupracující osoby s podnikající osobou. Stačí i „malá“ spolupráce pro zvolení maximální výše podílu příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby (osobu) dle § 13 odst. 2 a 3 ZDP. Musí se ale jednat o reálnou, tedy skutečnou spolupráci, tzn., že spolupracující osoba spolupráci prokazatelně vykonává (celý rok či po dobu určitého počtu měsíců) – není tedy např. dlouhodobě nemocná či dlouhodobě mimo území ČR.
Na spolupracující osobu
lze rozdělit i ztrátu
ze samostatné činnosti (z příjmů dle § 7 ZDP). Je to v případě, že dosažené příjmy osoby rozdělující příjmy a výdaje na spolupracující osobu jsou nižší než dosažené skutečné výdaje. Pro uplatnění daňové ztráty platí podmínky stanovené v § 34 odst. 1 ZDP, a to jak pro osobu rozdělující příjmy a výdaje, tak i pro spolupracující osobu.
Pokud je podnikající osoba v daňové ztrátě může snížit vysoký daňový základ a tím i daň z příjmů spolupracující osoby převedením části svých příjmů a souvisejících výdajů (ztráty).
Pokud vykazuje daňovou ztrátu z vlastního podnikání naopak spolupracující osoba, tak podnikající osoba s vysokým daňovým základem může snížit převedením podílu svých příjmů a výdajů na spolupracující osobu celkové daňové zatížení obou osob.
Příklad 2
Podnikatel dosáhne za rok 2025 zdanitelných příjmů ve výši 1 000 000 Kč a daňových výdajů ve výši 1 200 000 Kč (daňová ztráta 200 000 Kč). Celý rok vykonával činnost za spolupráce manželky. Manželka podniká také, má svoji živnost, jiné příjmy nemají. Manželka dosáhne zdanitelných příjmů ve výši 1 200 000 Kč a využívá výdajový paušál ve výši 60 % z příjmů. Kolik ušetří manželka na dani z příjmů, pokud na ni manžel převede maximálně možný podíl svých příjmů a výdajů? Oba uplatňují pouze základní slevu na poplatníka.
Podnikatel převede na spolupracující manželku plnou výši 50 % daňové ztráty. Dílčí základ daně (ztráta) z příjmů dle § 7 ZDP podnikatele po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující manželku bude – 100 000 Kč, tzn. ztráta [(1 000 000 – 1 200 000) – (500 000 – 600 000)]. Manželka má ze svého podnikání příjmy ve výši 1 200 000 Kč a výdaje ve výši 720 000 Kč (1 200 000 x 0,6). Ze spolupráce ji plynou převedené příjmy od manžela ve výši 500 000 Kč (1 000 000 x 0,50) a výdaje ve výši 600 000 Kč (1 200 000 x 0,50).
Dílčí základ daně z příjmů dle § 7 ZDP manželky po rozdělení příjmů a výdajů na ni bude 380 000 Kč [(1 200 000 – 720 000) + (500 000 – 600 000)]. Bez převedení 50 % daňové ztráty manžela na ni by měla podnikající manželka dílčí základ daně z příjmů dle § 7 ZDP ve výši 480 000 Kč (1 200 000 – 720 000), což je o 100 000 Kč více. Z toho plyne daňová úspora 15 000 Kč [místo daně z příjmů ve výši 41 160 Kč (bez rozdělení) daň z příjmů ve výši 26 160 Kč (po rozdělení)].
Minimální zdanitelné příjmy
u spolupracující osoby
Pokud spolupracující osoba nemá žádné nebo má minimální vlastní zdanitelné příjmy, které neumožňují uplatnění slev na dani např. podle § 15 odst. 1 ZDP (dary), podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP (odečet úroků), podle § 15a odst. 1 písm. a), b) a c) ZDP (penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění), podle § 15a odst. 1 písm. d) ZDP (soukromé životní pojištění), podle § 15a odst. 1 písm. e) ZDP (dlouhodobý investiční produkt) ad., tak podnikající osoba s vysokým daňovým základem může snížit převedením podílu svých příjmů a výdajů na spolupracující osobu své celkové daňové zatížení a tím i svou daň.
Příklad 3
Podnikatel podniká po celý rok 2025 a jiné zdanitelné příjmy nemá. Od začátku roku s ním spolupracuje jeho manželka. Manželka nemá žádné zdanitelné příjmy a manžel na ni neuplatňuje slevu na dani. Na konci roku dosáhne podnikatel základu daně dle § 7 ZDP ve výši 500 000 Kč. Po skončení roku se poplatník rozhodne, že ve smyslu § 13 odst. 3 ZDP převede na manželku příjmy a výdaje v podílu 50 %. Kolik ušetří podnikatel na dani z příjmů? Oba uplatňují pouze základní slevu na poplatníka.
Podnikatel převede na spolupracující manželku příjmy a výdaje v podílu 50 %. Základ daně z příjmů dle § 7 ZDP podnikatele po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující manželku bude 250 000 Kč. Spolupracující manželce připadne ke zdanění základ daně z příjmů dle § 7 ZDP ve výši také 250 000 Kč. Bez převedení 50 % příjmů a výdajů na manželku by měl podnikatel základ daně z příjmů dle § 7 ZDP ve výši 500 000 Kč, což by představovalo daň z příjmů ve výši 75 000 Kč.
Po odečtení základní slevy na poplatníka (30 840 Kč) by byla výsledná daň rovna 44 160 Kč. Po převedení 50 % příjmů a výdajů na manželku bude mít podnikatel základ daně z příjmů dle § 7 ZDP ve výši 250 000 Kč, což představuje daň ve výši 37 500 Kč.
Po odečtení základní slevy na poplatníka (30 840 Kč) bude výsledná daň rovna 6 660 Kč, což je o 37 500 Kč méně.
Progresivní sazba daně
Základní sazba pro fyzické osoby činí 15 % a sazba progresivní daně je 23 %. Progresivní daň se týká mj. podnikatelů, jejichž roční základ daně je vyšší než 36násobek průměrné měsíční mzdy, tj. pro rok 2025 se týká části základu daně, který je vyšší než 1 676 052 Kč. Tzn., že se tato daň neodvádí z celého příjmu, ale pouze z částky, která přesáhla stanovený limit.
Daňové optimalizace plynoucí z rozdělení příjmů a výdajů podnikající osoby na spolupracující osobu (osoby) se vyplatí také v případech, kdy podnikající osoba výší svého základu daně dosáhne na progresivní sazbu daně ve výši 23 % dle § 16 ZDP. Daňový základ podnikající osoby lze rozdělením příjmů a výdajů na spolupracující osobu (osoby) snížit a tím dojde i ke snížení daňového zatížení podnikající osoby.
Společné podnikání manželů
Co se týče spolupráce manželů při podnikání jednoho z nich, jedná se o běžně využívaný institut dle § 13 ZDP. Obecně platí, že např. fakturace mezi manželi není v žádné zákonné normě zakázána, ale naráží na institut společného jmění manželů upraveného občanským zákoníkem. Pokud nemají manželé zúžené společné jmění, tak je fakturace mezi nimi problematická.
Zákoník práce neumožňuje zaměstnávání manžela druhým manželem. Při společném podnikání manželů je tak vhodné využít ustanovení § 13 ZDP rozdělení příjmů a výdajů na spolupracujícího manžela (manželku).
Možná úspora na odvodech
sociálního pojištění
Při spolupráci osob může dojít ke snížení odvodů pojistného na sociální pojištění, když spolupracující osoba patří mezi OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její daňový základ dle § 7 ZDP je nižší než tzv. rozhodná částka pro účast OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost na důchodovém pojištění. Pokud je daňový základ spolupracující osoby dle § 7 ZDP (převedené příjmy a výdaje) nižší než tato rozhodná částka, tak nevzniká spolupracující osobě účast na důchodovém pojištění a není povinna platit odvody na sociálním pojištění.
Rozhodnou částkou pro účast OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost na důchodovém pojištění je 2,4násobek průměrné mzdy.
Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost v roce 2025 činí 111 736 Kč, přičemž od této částky se odečítá 9 312 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž OSVČ vedlejší činnost nevykonávala.
Příklad 4
Zaměstnanec vedle svého zaměstnání podniká dle vydaného živnostenského oprávnění a za rok 2025 dosáhne dílčího základu daně dle § 7 ZDP ve výši 220 000 Kč. U svého zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Po celý kalendářní rok 2025 s ním spolupracuje jeho manželka, která mu vede daňovou evidenci. Manželka je rovněž zaměstnancem. Po skončení roku se poplatník rozhodne, že ve smyslu § 13 odst. 3 ZDP převede na manželku příjmy a výdaje v podílu 50 %. Pokud manželka nebude mít v roce 2025 žádné jiné svoje zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti, stejně jako manžel, jaký dílčí základ daně podle § 7 ZDP vykážou ve svém přiznání k dani z příjmů? Budou jako OSVČ s výkonem vedlejší samostatné činnosti povinně odvádět z dosaženého základu daně dle § 7 ZDP pojistné na sociální pojištění?
Spolupracující manželka ve svém přiznání k dani z příjmů uvede (vzhledem k tomu, že neměla žádné jiné zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti) dílčí základ daně podle § 7 ZDP ve výši 110 000 Kč. Manžel také vykáže ve svém přiznání k dani z příjmů za rok 2025 dílčí základ daně podle § 7 ZDP ve výši 110 000 Kč. Žádný z nich není jako OSVČ s výkonem vedlejší samostatné činnosti (při souběhu příjmů ze závislé činnosti) povinně účasten důchodového pojištění a nebude odvádět z dosaženého základu daně dle § 7 ZDP pojistné na sociální pojištění (rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost v roce 2025 činí 111 736 Kč). Dojde tak k úspoře na odvodech sociálního pojištění (nikoli však na pojistném na zdravotní pojištění).
Více se již dočtete v měsíčníku DaÚ 10/2025.
ŘÁDNÉ A OPRAVNÉ PŘEHLEDY ZAMĚSTNAVATELE A OSVČ
Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele a OSVČ jako plátců pojistného je sdělovat zdravotním pojišťovnám jejich pohledávky neboli předpisy pojistného. Tyto hodnoty jsou důležité pro řádný výkon úřední a kontrolní činnosti a na základě takto podaných údajů rozhodují zdravotní pojišťovny o dalším postupu, jehož cílem je především zabezpečit, aby zdravotní pojišťovna obdržela veškeré pojistné, na které má ze zákona nárok.
Jaký je smysl Přehledů podávaných plátci pojistného zdravotním pojišťovnám? Prostřednictvím formulářů dále uvedených získává zdravotní pojišťovna potřebná data, na jejichž základě průběžně vyhodnocuje především platební morálku, ať už se jedná o zaměstnavatele nebo o osobu samostatně výdělečně činnou. Současně mohou takto podané informace následně sloužit i jako podklad pro provedení kontroly, neboť pouze fyzickým provedením kontroly lze prověřit, zda příslušný plátce postupuje při placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění v souladu se zákonem. Na základě těchto podkladových materiálů může zdravotní pojišťovna zahájit proces vyměření vzniklých pohledávek a v případě jejich nezaplacení pak podnikat kroky k jejich vymožení. Z těchto důvodů je podání Přehledu ať už zaměstnavatelem nebo OSVČ faktickou nutností, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, jak je dále uvedeno.
Pokud se zaměstnavatel nebo OSVČ domnívají, že se nedodáním Přehledu vyhnou své zákonné povinnosti, pak jsou na velkém omylu. Daňový základ OSVČ lze zjistit v součinnosti s jinými orgány a institucemi, například spoluprací se správami sociálního zabezpečení nebo s finančními úřady. Mimoto disponují zdravotní pojišťovny v rámci desetileté promlčecí doby nástroji či prostředky (viz dále), jak takového provinilce patřičně postihnout.
· Tiskopisy pro zdravotní pojišťovnu
Dále uvedené formuláře předávají zaměstnavatelé nebo podnikatelé zdravotní pojišťovně buď v papírové nebo v elektronické podobě.
3.1 Podání Přehledu zdravotní pojišťovně
Jedná se o pravidelnou měsíční povinnost (u zaměstnavatele) a roční (u OSVČ).
Které přehledy tito plátci podávají?
I v právních podmínkách roku 2025 je jednou ze základních zákonných povinností zaměstnavatelů a OSVČ ve zdravotním pojištění pravidelné podávání příslušného tiskopisu nazvaného:
- „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“, který každý měsíc předkládají zaměstnavatelé, pro příjmovou stránku systému rozhodující plátci, všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnávají a
- „Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné“, který po skončení roku podávají osoby samostatně výdělečně činné tehdy, pokud v předcházejícím kalendářním roce podnikaly (a to třeba jen po část tohoto roku, bez ohledu na to, zda byla podnikatelská činnost jediným zdrojem příjmů nebo byla vykonávána souběžně se zaměstnáním, případně i s nulovým daňovým základem)
Pro oba typy těchto tiskopisů budeme v dalším textu používat pojmy „Přehled“, „Přehled zaměstnavatele“ nebo „Přehled OSVČ“.
3.2 Historická souvislost
Registrujeme, že v minulosti odlišně započala povinnost podávat Přehled.
Odkdy mají dotyčné subjekty povinnost podat Přehled?
OSVČ od prvopočátku, tedy od zahájení fungování systému veřejného zdravotního pojištění v roce 1993 (přesněji za tento rok), u zaměstnavatelů je tomu jinak.
Do právní úpravy platné ve zdravotním pojištění bylo ustanovení o povinnosti zasílat Přehledy včleněno novelou č. 127/1998 Sb., která nabyla účinnosti dnem 30. 6. 1998.
Na základě této novelizace jsou zaměstnavatelé povinni zasílat požadované Přehledy až od července 1998, což je z historického hlediska odlišnost například od podávání Přehledů správám sociálního zabezpečení.
Právní úprava zdravotního pojištění stanoví jak zaměstnavatelům, tak OSVČ termíny pro podání příslušného Přehledu.
3.3 Termín pro zaměstnavatele – za kalendářní měsíc
Zaměstnavatelé podávají Přehledy častěji než OSVČ.
Kdy plní zaměstnavatelé tuto pravidelnou měsíční povinnost?
Za příslušný kalendářní měsíc musí být Přehled podán zaměstnavatelem zdravotní pojišťovně nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nejbližší příští pracovní den.
Povinnost zaměstnavatele podat Přehled platí například i za měsíc, ve kterém byl třeba jen po část měsíce zaměstnán alespoň jeden zaměstnanec.
3.4 Termíny pro OSVČ – za kalendářní rok
Na povinnost podat Přehled nesmí OSVČ především ve svém vlastním zájmu zapomenout.
Jaké termíny platí v roce 2025 u OSVČ pro podání Přehledu za rok 2024?
Pro podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné za rok 2024 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:
- do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2024 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2025
- pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ podat Přehled do 1. 8. 2025.
Do 8. 4. 2025 byly povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).
Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2025 je státním svátkem, bylo možné podat daňové přiznání ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 2. 6. 2025.
Podá-li OSVČ Přehled dříve než v těchto nejzazších termínech, pak je povinna uhradit případný doplatek pojistného do osmi dnů ode dne skutečného podání Přehledu.
Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurs.
Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2024 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2024), podává Přehled za rok 2024 oběma zdravotním pojišťovnám.
Přehled zaměstnavatele
Kromě řádného placení pojistného a oznamování změn představuje pro zaměstnavatele podání Přehledu jednu z jeho nejdůležitějších povinností.
3.5 Přehled jako pohledávka zdravotní pojišťovny
Tiskopis Přehled zaměstnavatele je pro všechny zdravotní pojišťovny v podstatě stejný, odlišuje se pouze logem a názvem příslušné zdravotní pojišťovny.
Které údaje jsou uváděny na Přehledu?
Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují například i ti zaměstnanci, kterým nebyl v příslušném měsíci, za který se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, žena na rodičovské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.).
Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů zakládajících účast na zdravotním pojištění, započítává se takový zaměstnanec do Přehledu pouze jedenkrát, neboť zákon hovoří o počtu zaměstnanců, nikoli o počtu pracovněprávních vztahů.
3.6 Povinnost zaměstnavatele podat Přehled
Součástí údajů oznamovaných na Přehledu je i počet zaměstnanců v daném kalendářním měsíci.
Může nastat situace, kdy zaměstnavatel podává Přehled, i když už žádné zaměstnance fakticky nemá?
Formulář Přehled vyplňují všichni zaměstnavatelé, kteří za měsíc, za který se hlášení podává, byli povinni odvést zdravotní pojišťovně pojistné za své současné nebo i bývalé zaměstnance. Totéž platí i v případě, kdy povinnost odvodu nevzniká, ačkoliv pracovněprávní vztah trvá (například u pracovní smlouvy při nemoci jediného zaměstnance po celý kalendářní měsíc budou na Přehledu zaměstnavatele nulové částky vyměřovacího základu a pojistného, a jeden zaměstnanec).
Pokud by nastala třeba situace, že jediný zaměstnanec byl odhlášen k datu 31. 3. a do měsíce dubna mu byla zúčtována odměna kupříkladu 10 000 Kč, podal by zaměstnavatel za duben Přehled s úhrnem vyměřovacích základů 10 000 Kč, částkou pojistného 1 350 Kč a s nulovým počtem zaměstnanců.
3.7 Oprava údajů v Přehledu zaměstnavatele
Ať už vlivem lidského faktoru nebo nastalou změnou je žádoucí sdělit zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní měsíc nové údaje, pokud taková situace nastane.
Kdy se objeví potřeba podání opravného Přehledu zaměstnavatele?
Na základě Přehledu podaného zaměstnavatelem nezjistí zdravotní pojišťovny výši hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (s výjimkou případu, kdy je zaměstnán pouze jeden zaměstnanec), mohou však snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem, s evidencí ve svém informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového irelevantního stavu.
Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu v některém ze tří výše uváděných údajů (úhrn vyměřovacích základů, výše pojistného, počet zaměstnanců) podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.
Opravný Přehled podává zaměstnavatel například tehdy, pokud zaměstnanec neoznámí (nebo opožděně oznámí) zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny.
Když zaměstnavatel zjistí toto pochybení zaměstnance, měl by učinit tato opatření:
- za účelem zastavení běhu penále urychleně doplatit pojistné správné zdravotní pojišťovně
- prostřednictvím kódů „P“ a „O“ přihlásit a odhlásit zaměstnance u dotčených zdravotních pojišťoven
- požádat o vrácení přeplatku na pojistném se zdůvodněním
- podat opravné Přehledy – oběma zdravotním pojišťovnám
- s možností požádat o prominutí vyměřeného penále – vyčíslené penále není nutno předem uhradit
Opravný Přehled podává zaměstnavatel zpravidla i v případě, když prohraje se zaměstnancem soudní spor ve věci jeho žaloby na neplatné rozvázání pracovního poměru. Jestliže soud po přezkoumání celého případu rozhodne o nepřetržitém trvání pracovního poměru, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po příslušné období. Bez ohledu na pojistné odvedené z přiznané náhrady mzdy je i v těchto případech nutné respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu za celé období neplatné výpovědi, neboť úhrn zúčtovaných příjmů musí činit v rozhodném období (kalendářním měsíci) nejméně částku minimální mzdy. Tato podmínka platí pro osoby (a zaměstnavatele), na které se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy tak musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje.
Dopočet do zákonného minima za jednotlivé měsíce se netýká osob, které:
- nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát),
- byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy (zaměstnavatel bude mít v dané věci potvrzení od jiného zaměstnavatele),
- po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ (dokládá zaměstnanec zaměstnavateli čestným prohlášením).
V této souvislosti bude důležité, zda některá z uvedených skutečností pokrývá celé předmětné období nebo pouze jeho část.
Vzhledem k různým termínům pro podání Přehledu OSVČ je proces jejich zpracování zdravotními pojišťovnami rozložen do většiny měsíců kalendářního roku.
3.8 Oprava údajů v Přehledu OSVČ
Podání opravného Přehledu je v právní úpravě zdravotního pojištění zakotveno v ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.
Jaký je rozdíl mezi opravným Přehledem a opravou Přehledu?
V případě dodatečné změny údajů o výši daňového základu je povinností OSVČ předložit opravné hlášení jak finančnímu úřadu, tak zdravotní pojišťovně. Podání řádného i opravného Přehledu se odvíjí od podání řádného, resp. opravného či dodatečného daňového přiznání. Jestliže finanční úřad na základě žádosti odůvodněně povolí prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, promítá se tato okolnost i do termínu pro podání Přehledu zdravotní pojišťovně, které však musí být tato skutečnost oznámena.
Jestliže dojde ke změně údajů o daňovém základu OSVČ, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla. To znamená, že opravný Přehled lze (je povinností) podat v podstatě kdykoli po podání řádného Přehledu.
Pokud však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném Přehledu, nejedná se za této situace o opravný Přehled, ale o opravu podaného Přehledu. V případě změny zdravotní pojišťovny se podává opravný Přehled všem (standardně oběma) zdravotním pojišťovnám.
Podaný opravný Přehled, resp. údaje v něm dodatečně oznamované, pořídí zdravotní pojišťovna do svého informačního systému a z nich pak bude vycházet při zasílání vyúčtování jakožto zpravidla prvotního úkonu informativní povahy, sloužícího oběma stranám k porovnání pohledávek a plateb.
Více se již dočtete v měsíčníku 1000 řešení 7-8/2025.
|
8. říjen Středa |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za září 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zákona č. 592/92 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
20. říjen Pondělí |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za září 2025 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na říjen 2025 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za září 2025(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za září 2025(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za září 2025(§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za září 2025 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za září 2025 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
27. říjen Pondělí (za sobotu 25. 10.) |
DPH |
Podání přiznání plátce k DPH a její zaplacení za září nebo III. čtvrtletí 2025 (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za září nebo za III. čtvrtletí 2025 (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za září, případně za III. čtvrtletí 2025, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za září 2025, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za září 2025, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Daň z hazardních her |
Podání přiznání a zaplacení daně z hazardních her za III. čtvrtletí 2025 (§ 1, § 6 a § 9 zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
31. říjen Pátek |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v září 2025 (§ 36 a § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v září 2025 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 36 a § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v září 2025 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za říjen 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za říjen 2025(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za IV. čtvrtletí 2025 (§ 365 zákona č. 262/2006 Sb., „nový“ zákoník práce) (§ 205d zákona č. 65/1965 Sb., „starý“ zákoník práce, ve znění do 31. 12. 2006) (§ 12 odst. 3 prováděcí vyhlášky č. 125/1993 Sb.) |
|
|
DPH |
Podání přihlášky k registraci skupiny, která chce být registrována k DPH jako plátce od 1. 1. 2026, nebo žádosti o zrušení či změnu skupinové registrace k 31, 12. 2025, obdobně při přistoupení anebo odstoupení jednotlivých členů skupiny (§ 95a, § 106e, § 106f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
|
|
Podání přiznání a zaplacení DPH za III. čtvrtletí, resp. za září 2025 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – režim mimo EU, režim EU, dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Oznámení osoby registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát (SME) o výši obratů za III. čtvrtletí 2025 (za každý stát samostatně a i nulové) (§ 109bb, § 109bp zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
Poradce 5/2026 – měsíčník (X/2025)
· Zákon o zaměstnanosti po novelách s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2025 (X/2025)
· Minimální mzda od 1. ledna 2026 zvyšuje nároky zaměstnanců
· Nové povinnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech
· Rozhlasové a TV poplatky u zaměstnavatelů
· Jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance – nově
· Evidence pracovní doby
· Vyšší mzdy podle kolektivních smluv
· Zaměstnanec zahájí v průběhu kalendářního roku činnost jako OSVČ
· Velká novela školského zákona
· Nové právní předpisy v oblasti veřejné správy
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2025 (X/2025)
· Finanční plán firmy
· Nový stavební zákon
· Oprava odpočtu DPH u dlužníků
· Pozor – platíte rozhlasové a televizní poplatky?
· Zaměstnavatel v konfliktu s trestním zákoníkem
· Dříve než sjednáte pracovní smlouvu
· Smlouvy a dohody o prací před vznikem pracovního poměru
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2025 (X/2025)
· Nemocenské pojištění - komplexně
· Daňové řešení investování v roce 2025
· Úvěry a zápůjčky
· Zdravotní pojištění – správné postupy zaměstnavatele
1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2025 (X/2025)
· Investování – daňové řešení
· Zápůjčka a úvěr
· Kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven
· Daně v praxi
· Postupy účtování
· Zaměstnávání
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
5. Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
6. Daňové a nedaňové výdaje 2025 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách a upozorňuje na změny)
Aktualizace III/7 (X/2025)
Aktualizace I/5 (X/2025)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Daň z nemovitosti
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Rozpočtová pravidla · Finanční správa ČR
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.cz
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.cz, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
