|
[TÉMA NOVIN] VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE |
VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE PRO PODNIKATELE
Vyhotovování vnitropodnikových směrnic patří mezi málo oblíbené činnosti účetních pracovníků. Povědomost o jejich existenci se sice mezi osobami odpovědnými za účetní agendu neustále zlepšuje, nicméně stále se lze setkat s účetními jednotkami, které tyto písemnosti nemají vypracované či obsahují obecné fráze, které jsou opsány z legislativních norem a texty těchto "výtvorů" v podstatě nic neříkají. Takováto směrnice nemá valného významu, a to jak pro kontrolní orgány (auditory či správce daně), tak i pro samotnou účetní jednotku.
Mnohokrát se také můžeme setkat s dopracováním směrnice v okamžiku, kdy ji kontrolní orgán vyžaduje. To ale může způsobit problémy, protože při urychleném zpracování takovéto písemnosti (obvykle pod časovým tlakem) se často zapomíná na některé skutečnosti, které v příslušném účetním období nastaly a při účtování či sestavování účetní závěrky se postupovalo odlišným způsobem, než je ve směrnici uváděno. Je evidentní, že takovýto postup rozhodně nelze doporučit.
Vnitropodnikové směrnice neslouží jen ke splnění si povinností, ale lze jich využít i k daleko účelnějším věcem, a to jako nástroj kvalitního vnitřního řízení účetní jednotky. Majitel či management může správně formulovanou vnitropodnikovou směrnicí prosadit své cíle a záměry. Pro příklad nemusíme chodit daleko - u směrnice týkající se podpisových záznamů (identifikačních záznamů a podpisových vzorů), lze spojit splnění povinnosti vypracovat takovouto písemnost s uvedením delegace odpovědnosti příslušných osob (pokud se například jedná o větší účetní jednotku) za rozhodování a schvalování, například nákupu dlouhodobého majetku či stanovení finančních limitů a na pořizování jednotlivých druhů aktiv na nižších řídících úrovních.
Jaké ukotvení mají vnitropodnikové směrnice v účetní legislativě? Je nezbytné si uvědomit, že základními právními předpisy regulujícími účetnictví podnikatelských subjektů v České republice jsou:
- zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví),
- vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen Vyhláška), a
- České účetní standardy pro účetní o jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které slouží k docílení souladu používání účetních metod a pro dosažení vyšší míry porovnatelnosti účetních závěrek (dále jen České účetní standardy, popřípadě ČÚS s uvedením konkrétního označení příslušného standardu, tzn. č. 001 až č. 023).
Poznámka
V případě Českých účetních standardů je třeba připomenout, že nejde o právní předpisy, proto jejich využívání a řízení se jimi není závazné a vynutitelné. České účetní standardy mají nižší právní sílu, než má zákon o účetnictví či Vyhláška, a v případě, pokud bychom zjistili, že některé ustanovení Českého účetního standardu je v rozporu se zákonem o účetnictví či Vyhláškou, neměli bychom takovéto ustanovení v praxi využívat.
Povinnost vypracovat vnitropodnikové směrnice vyplývá z litery legislativních norem ať již přímo ("účetní jednotka stanoví", "účetní jednotka je povinna"), nebo nepřímo ("účetní jednotka může", "lze použít"). Je třeba upozornit, že účetní pracovníci se neobejdou pouze se znalostí výše uvedených "účetních" předpisů. I v ostatních normách se vyskytují požadavky na rozhodnutí či stanovení postupu. Jako typický příklad uveďme zákon č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z příjmů) nebo zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce).
Vedle již uvedeného, mají vnitropodnikové směrnice i nezaměnitelnou vnitropodnikovou či vnitroorganizační úlohu. Především u větších účetních jednotek (se složitou organizační strukturou, mnoha útvary a diferencovanými povinnostmi, pravomocemi a odpovědnostmi za jednotlivé oblasti), se pomocí popisovaných písemností řídí velké množství procesů, které nevyplývají z legislativních norem či předepisovaných požadavků. Vedení firem tak dává do povědomí zaměstnanců, jak se mají v určitých situacích chovat či postupovat, čímž se zavádí do každé konkrétní jednotky určitá firemní kultura a zvyky. Odlišná situace je naopak u drobných podnikatelů, kteří obvykle rozhodují o jednotlivých otázkách rychle a není obvykle nezbytné tyto požadavky "dávat na papír". Ovšem i u těchto malých účetních jednotek je povinnost vypracovat ty směrnice, které jsou nezbytné a vyplývají z legislativních norem jako povinné.
Vnitropodnikové směrnice by měly být každoročně revidovány či alespoň kontrolovány. Nemělo by to být však záminkou k účelovým změnám použití účetních metod. Zákon o účetnictví v § 7 odst. 4 zakazuje měnit uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období v následujícím účetním období.
To lze provést zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodu změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky. Informace o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním je poté účetní jednotka povinna uvést v příloze v účetní závěrce.
Pravidla stanovená vnitropodnikovými písemnostmi jsou závazná pro všechny pracovníky dané účetní jednotky, či pracovníky v podřízenosti toho, kdo danou písemnost schválil. Z tohoto důvodu je nezbytné rozlišovat váhu jednotlivých písemností a rozhodnutí. U větších účetních jednotek bývá pravomoc k rozhodování o některých aktivitách delegována na nižší vedoucí. Zde lze uvést příklad směrnice pro zabezpečení a řádný chod účetní závěrky, kterou by mohl ve větších podnicích vydávat hlavní účetní, který je zplnomocněn (je mu delegována pravomoc) k rozhodování o termínech a postupech prací, nebo jmenování dílčí inventarizační komise k provedení inventury daného majetku či závazků za daný útvar.
Nikde není stanoveno, jakým způsobem má být daná písemnost sepsána, nazvána, vydána, schválena a vnitropodnikově distribuována a archivována. Všechny tyto úkony jsou plně v kompetenci daného subjektu. Jako obecný název se obvykle volí slovo "směrnice" či "vnitřní předpis" s uvedením identifikačního údaje, aby bylo možné jednotlivé písemnosti rozlišovat. V praxi se setkáváme i s dalšími různými názvy. Jako příklad uveďme organizační směrnice, vnitropodniková směrnice, pokyn (předsedy představenstva, finančního ředitele, hlavního účetního), rozhodnutí, apod. Jednotlivé názvy lze i kombinovat s významem a vahou dané písemnosti. Například "směrnice" může být vnitropodnikovým předpisem s nejvyšší vahou a delší platností, "pokyn" či "rozhodnutí" lze vydávat pro jednorázové a nahodilé akce, jako například již zmiňovaný harmonogram závěrky či změny v organizačním uspořádání, které si vyžadují změny prováděné v kratším časovém úseku.
Ve větších podnicích bývá zavedena jednotná grafická úprava těchto písemností. O tu se starají specializovaná oddělení, mající v náplni práce vydávat, kontrolovat a aktualizovat (za spolupráce s odbornými pracovníky) popisované směrnice. To je na druhé straně nemyslitelné u malé účetní jednotky. Té plně stačí zahrnout informace a postupy do jedné vnitropodnikové směrnice.
Poznámka
V textu se dále nebudeme zabývat vydáváním směrnic dle pravidel ISO, jež mají svůj vlastní režim a podléhají i specializovanému auditu.
Je vhodné, aby každý takovýto písemný materiál obsahoval jednotnou hlavičku či záhlaví. Údaje zde uvedené jsou důležité například z důvodu nezpochybnitelnosti platnosti či data účinnosti, nemluvě o identifikaci, co materiál popisuje. Mezi nejdůležitější údaje v tomto záhlaví patří identifikační údaje účetní jednotky, datum a místo vydání (nemusí být shodné se dnem účinnosti), název písemnosti a její číselné (jednoznačné) označení, název směrnice, schválení odpovědnou osobou (podpisový záznam), revize (v případě vydávání aktualizovaných vydání), změněné stránky (v případě vydávání aktualizovaných písemností), účinnost, kdo vypracoval (informace o osobě, která písemnost vypracovala), kdo vydal (pokud existuje útvar či osoba, která má celou oblast směrnic na starosti), kdo vyřizuje (pokud za danou problematiku odpovídá jiná osoba než ta, která směrnici vypracovala), rozdělovník (kdo danou směrnici obdrží, kolik exemplářů se vydává).
Výčet dále uváděných vzorů vnitropodnikových směrnic není v žádném případě konečný. Jde o výběr nejdůležitějších oblastí, které by neměly být opomenuty. Každá účetní jednotka si musí samozřejmě zvážit, které písemnosti se jí týkají, a které bude v rámci své působnosti zpracovávat. Návrhy jsou zpracovány pokud možno variantním způsobem (v závorce kurzívou), nicméně i jiné způsoby se nevylučují. Vždy bude záležet na konkrétních podmínkách daného podnikatelského subjektu - účetní jednotky.
Publikace každou navrženou směrnici krátce charakterizuje, uvádí zkrácený přehled, co by měla směrnice obsahovat a pokouší se navrhnout nezávazný vzor takovéto směrnice. Je opět nezbytné připomenout, že se jedná o možný návrh, který však v některých účetních jednotkách může vyhovovat, v některých se dá využít jen zčásti a někde se bude jevit jako zcela neaplikovatelný. V tomto směru je nezbytné vycházet z konkrétních podmínek dané účetní jednotky. Nemusíme snad ani dodávat, že v tomto směru je zcela nezastupitelný vliv a odborná zdatnost dané osoby odpovědné za tuto oblast, v drtivé většině osoba účetního pracovníka.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DÚVaP 7-8/2011)
VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE
Vnitřní předpis může zaměstnavatel využít k úpravě práv a nároků zaměstnanců z pracovněprávních vztahů. Na výčet ustanovení ZP, kde je umožněna úprava práv zaměstnanců, navazuje popis formálních a obsahových náležitostí vnitřního předpisu. Jaký je postup při vydání vnitřního předpisu?
SOUČÁSTÍ VNITŘNÍCH PRÁVNÍCH NOREM PO A FO, které jsou zaměstnavateli, jsou i vnitropodnikové předpisy upravující nároky zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Jejich posláním je zpravidla stanovení vyšších než zákonných práv zaměstnanců v těch oblastech pracovněprávního vztahu, kde tuto úpravu ZP umožňuje. Vnitropodnikové předpisy jsou závazné pro zaměstnavatele i pro zaměstnance.
Vydání vnitropodnikových předpisů upravujících práva zaměstnanců z pracovněprávních vztahů umožňuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen "ZP"), ve znění pozdějších předpisů. ZP dává toto oprávnění všem zaměstnavatelům bez ohledu na jejich právní formu. Pravomoc některých skupin zaměstnavatelů však různou měrou omezuje.
Legislativní úprava je obsažena v části třinácté hlavy III ZP. Ustanovení § 305 umožňují zaměstnavateli vnitřními předpisy stanovit mzdová a platová práva zaměstnanců i jejich další práva v pracovněprávních vztazích. Vydání vnitropodnikových předpisů je právem, nikoli povinností zaměstnavatele. Výjimkou je několik málo předpisů, jejichž vydání ZP přímo závazně ukládá.
ÚČELEM VNITROPODNIKOVÉHO PŘEDPISU je umožnit zaměstnavatelům poskytovat zaměstnancům vyšší nároky v pracovněprávních vztazích, než stanovuje ZP formou spodní hranice. Jde zejména o nároky, jejichž rozsah je v ZP formulován jako minimální s uvedením slova "nejméně". Přitom zpravidla limitující horní hranice nároku stanovena není. Určení vyššího rozsahu nároku se tak dostává plně do pravomoci zaměstnavatele.
PRAVOMOC ZAMĚSTNAVATELE JE OMEZENA - není přípustné vnitřním předpisem zakládat nové právní povinnosti ani blíže specifikovat povinnosti uložené ZP, nelze jím ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům. Vnitřní předpis nesmí zaměstnavatel použít jako nástroj ke zvýšení svých pravomocí v oblastech, kde to ZP nepřipouští (např. ke zkrácení výpovědní lhůty, k rozšíření výpovědních důvodů na straně zaměstnavatele, k omezení náhrady škody vzniklé zaměstnanci, k omezení svých povinností v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci). Nepřípustné je též omezení rozsahu práv zaměstnanců oproti příslušným ustanovením ZP. Rozpor ustanovení vnitřního předpisu s obecně platnými právními předpisy vede k neplatnosti příslušných rozporných ustanovení vnitřního předpisu, případně i k neplatnosti celého vnitřního předpisu.
Vnitřní předpis je závazný pro zaměstnavatele i všechny jeho zaměstnance. Podmínkou platnosti a účinnosti vnitřního předpisu je jeho vydání v písemné formě (§ 305 odst. 2). Účinnosti nabývá dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem vyhlášení. Retroaktivní účinnost je nepřípustná.
FORMA VNITŘNÍHO PŘEDPISU - vnitropodnikové předpisy mohou být vydány v různé podobě:
- směrnice,
- pokyn,
- nařízení,
- výnos aj.
Volba konkrétní podoby je plně v rozhodovací pravomoci zaměstnavatele, jen výjimečně je upravena ZP. V textu článku bude nejčastěji užíván pojem "směrnice". Vnitřní předpis může být komplexní úpravou mzdových nebo platových práv zaměstnanců i jejich dalších práv v pracovněprávních vztazích. Jednotlivá práva zaměstnanců nebo skupiny těchto práv může zaměstnavatel upravit samostatnými směrnicemi. Povinnost písemné formy vnitřního předpisu ukládá § 305 odst. 2. Stejnou formu musí mít i jeho změny a doplnění.
Platnost a účinnost vnitřního předpisu určuje zaměstnavatel. Vnitřní předpis může být vydán na dobu určitou i na dobu neurčitou. Pokud se vydává na dobu určitou, nesmí být tato doba kratší než jeden rok (§ 305 odst. 2). ZP připouští z této zásady jen jednu výjimku. Na dobu kratší než jeden rok může být vydán vnitřní předpis upravující odměňování.
ZAMĚSTNAVATEL JE POVINEN své zaměstnance seznámit s vydáním vnitřního předpisu nejpozději do 15 dnů po jeho vydání. Dodržení tohto postupu je základní podmínkou závaznosti vnitřního předpisu. Stejná lhůta se uplatňuje '69 při změnách vnitřního předpisu a při jeho zrušení (§ 305 odst. 4). Zaměstnavatel musí zajistit stálou přístupnost vnitřního předpisu každému zaměstnanci.
Co se upravuje vnitřním předpisem vyplývá z jednotlivých ustanovení ZP. Předmětem úpravy vnitřním předpisem mohou být jen ta práva zaměstnanců, u kterých to příslušná ustanovení ZP výslovně umožňují. Pokud zaměstnavatel této možnosti nevyužije, platí rozsah práv stanovený příslušným ustanovením ZP.
Povinnou úpravu vnitřním předpisem ukládá ZP jen ve dvou případech:
- stanovení rozvrhu pracovní doby při uplatnění nerovnoměrného rozvržení pracovní doby (§ 84 odst. 1),
- vydání seznamu osobních ochranných pracovních prostředků poskytovaných zaměstnancům (§ 104 odst. 5).
Rozvrh týdenní pracovní doby povinně sestaví a vydá zaměstnavatel, který uplatňuje:
- nerovnoměrné rozvržení pracovní doby,
- konto pracovní doby.
Musí být sestaven a vydán tak, aby zaměstnavatel mohl splnit svoji zákonnou povinnost seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na které je pracovní doba nepravidelně rozvržena. Při uplatnění konta pracovní doby se tento časový předstih snižuje na nejméně jeden týden.
Seznam osobních ochranných pracovních prostředků povinně sestaví a vydá zaměstnavatel, jemuž na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce vznikla povinnost bezplatně poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje. Postupuje podle nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
V seznamu vymezí pro jednotlivé pracovní činnosti konkrétní poskytované osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. Stanoví dobu jejich použitelnosti a tím i lhůty pro jejich obměnu.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 7-8/2011)
|
|
|
ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
POVINNOST VYTVÁŘENÍ VNITROPODNIKOVÝCH NOREM PODLE ÚČETNÍCH ČI JINÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Podnikatelé často řeší problém, jaké vnitropodnikové směrnice a v jakých oblastech své činnosti mají vydávat. Rozsah právních předpisů je značný, je proto velký problém, aby i malé obchodní společnosti či fyzické osoby byly vedle své hlavní činnosti - podnikání - schopni zpracovat tyto směrnice, není často jasné, v jakých oblastech tak mají činit.
Jaké jsou zásady pro vytváření vnitropodnikových směrnic? Jak mají podnikatelé postupovat v praxi?
Pokud jde o tzv. vnitropodnikové směrnice, které musí účetní jednotka mít zpracované pro konkrétní oblasti, je třeba uvést následující:
a) Obecné zásady pro vytváření vnitropodnikových směrnic (příkazů, pravidel aj.) - rozsah směrnic
Povinnost sestavovat vnitropodnikové směrnice, vydávat příkazy ředitele atd. (dále jen "směrnice"), nenařizují pouze účetní předpisy (v oblastech, v nichž konkrétní účetní jednotky působí), ale i jiné právní předpisy vždy v určité oblasti, které se právní předpis týká. Tak např. vedle účetních předpisů jde o předpisy daňové, bezpečnostní, dále jde o právní normy upravující technické parametry výrobních a technologických postupů, dopravní pravidla, aj. Konkrétní fyzické osoby i právnické osoby tedy v případě, kdy jim konkrétní právní předpis nařizuje vytvořit vnitropodnikovou směrnici na podkladě konkrétního právního předpisu, jsou povinny tak učinit s odvoláním na konkrétní ustanovení toho kterého právního předpisu.
b) Praktický postup při sestavování vnitropodnikových směrnic
Fyzickým i právnickým osobám se nabízí v zásadě několik praktických možností:
1. Sestavovat, třídit a začleňovat jednotlivé směrnice do jednotného informačně vytvořeného systému, v němž jsou tyto vnitropodnikové normy (směrnice) zatříďovány, uspořádány podle předem stanoveného klíče. Přitom je dále stanoveno, v jakých časových intervalech či dle jiného klíče jsou aktualizovány (novelizovány, rušeny), a to opět v návaznosti na změně a tvorbě nových právních norem.
Takový jednotný systém je přehledný a jeho předností je možnost průběžné aktualizace (např. v ročních intervalech či podle reálné potřeby). Jde o výhodný přehledný systém, který se v praxi hodí nejen pro velké organizace, neboť za jeho redakci a aktualizaci odpovídá jeden určený pracovník, jenž komunikuje s dalšími pracovníky, kteří odpovídají za jednotlivé právně definované úseky činnosti organizace.
2. Vytvářet jednotlivé vnitropodnikové právní normy podle potřeb, de facto "ad hoc", tj. případ od případu, tak jak příslušné právní předpisy vstupují v platnost, bez centrálního registru či systému, který by řešil tvorbu vnitropodnikových směrnic (včetně i jednotné formy). Tento decentralizovaný systém počítá zpravidla s tím, že za tvorbu jednotlivých právních norem jsou odpovědni příslušní vedoucí pracovníci podniku. Tento postup často volí menší organizace. Systém není jednotný.
Administrativní náročnost současného právního systému ČR jako celku je vysoká. Právní předpisy všeho druhu kladou vysoké požadavky na podnikající fyzické a právnické osoby, a to často bez ohledu na rozsah jejich činnosti, počty zaměstnanců apod. Aby podnikatelé z obou kategorií obstáli v konkurenčním prostředí a nevystavovali se event. sankcím za neplnění požadavků, které jsou právními předpisy vyžadovány, musí často rozpracovávat příslušné právní normy do svých vnitropodnikových směrnic. Nemusí jít o "sepisování archivních románů", ale je třeba vytvářet pružný, flexibilní systém, nejlépe centrálně koncipovaný, inovovaný, systém, za nějž odpovídá konkrétní pracovník podnikajícího subjektu.
VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE V OBLASTI ÚČETNICTVÍ
Obchodní společnost (s.r.o.) neví, v jakých oblastech a v jakém rozsahu má povinnost zpracovat vnitropodnikové směrnice. Některé problematiky již zpracovali, hodlají je novelizovat.
Jak má obchodní společnost postupovat při vytváření celého souboru směrnic?
Účetní jednotka, která je obchodní organizací typu s.r.o., je povinna - stejně jako jiné účetní jednotky, včetně fyzických osob, které vedou účetnictví - vydávat (stejně jako jiné účetní jednotky typu obchodních společností a družstev atd.) vnitropodnikové směrnice, příkazy ředitele či jinak označené vnitřní normy. Jak je uvedeno v příkladu, v konkrétní účetní jednotce již tento soubor vnitřních předpisů existuje, nyní dochází k jejich novelizaci a s tím souvisí i výše uvedené otázky. Základními účetními předpisy v současnosti (pro podnikatele) jsou zákon o účetnictví, prováděcí vyhlášky (vyhláška č. 500/2002 Sb., č. 504/2002 Sb., č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění p.p., pro účetní jednotky různého typu v soustavě podvojného účetnictví) a ČÚS pro podnikatele. Z těchto předpisů vyplývá povinnost upravovat některé oblasti individuální vnitropodnikovou normou (směrnicí), popř. tyto právní normy požadují např. zřídit povinně analytické účty či vyžadují jiné i dílčí a konkrétní úpravy. Jedním z hlavních problémů při tvorbě vnitropodnikových směrnic účetních jednotek však je skutečnost, že některé z těchto směrnic, které jsou např. poradenskými firmami nabízeny, nejsou účetní jednotky povinny tvořit, ale je u nich často vžitá praxe, že se sestavují. Např. sporná je směrnice o oběhu dokladů, která v dřívějších účetních předpisech byla povinná (při existenci dřívější vyhlášky o účetnictví), avšak v současnosti se vedou spory o tom, zda je nutné tento oběh dokladů opírat o konkrétní ustanovení účetních předpisů, řada auditorů však tuto směrnici vyžaduje. Nesporné jsou úpravy, které mají přímou oporu v zákoně či dalších předpisech. V nabídkách poradenských firem se zřejmě nabízí širší paleta vnitropodnikových předpisů, než je striktně vyžadována předpisy, a problém je spíše orientovat se v tom, které z těchto směrnic konkrétní jednotka musí vyhotovit a které si může sestavovat pouze na základě dobrovolnosti.
Poznámka
Autoři vzorových směrnic zahrnují do kolekcí vnitropodnikových směrnic často rozdílné typy směrnic, často z nejrůznějších oblastí právních předpisů, tedy nikoliv jen vnitropodnikové směrnice opírající se o účetní předpisy a potřeby v tomto vymezeném okruhu. V příbuzných zákonech, které mají úzkou souvislost na účetní předpisy, se povinnost směrnic požaduje (viz např. ZDPH).
Při vypracovávaní vnitropodnikových směrnic lze vycházet z:
- povinnosti rozpracovat některá ustanovení platných zákonů a vyhlášek v minimálním rozsahu,
- možnosti dobrovolně rozpracovat předpisy z oblastí důležitých pro dobrý chod účetní jednotky a
- nutnosti ochrany účetní jednotky před možnými škodami, které by jí mohly být způsobeny zvenku (špatně realizovanými reklamacemi, řešením zcizeného majetku atd.).
Směrnice by neměly být zpracovány formálně a bez aktualizací (viz např. oběhy dokladů, které bez aktualizací ztrácejí význam, zejména při reorganizaci účetní jednotky atp.).
Vnitropodnikové normy (v závorce jsou uvedeny odkazy na právní normy, které je požadují) pro:
- sestavení účetního rozvrhu a účtový rozvrh (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., zejména § 4 odst. 8 a 11, § 14 odst. 1),
- vymezení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a pro nakládání s ním (ČSÚ č. 013 ve vazbě na zákon a prováděcí vyhlášku),
- odpisování dlouhodobého majetku a odpisový plán (zákon o účetnictví, § 28),
- vymezení zásob a nakládání s nimi (zákon o účetnictví, vyhláška § 11, ČÚS č. 015),
- vymezení provádění inventarizací (zákon, § 29 a 30),
- stanovení norem ztratného a účtování zásob přímo do spotřeby (ČÚS č. 007 a ČÚS č. 015),
- oceňování majetku (viz zákon v § 24 až 27),
- tvorbu a použití opravných položek (zákon v § 4 odst. 8 a § 7 - věrný a poctivý obraz účetnictví),
- použití účtů časového rozlišení a rezerv (zákon v řadě ustanovení (§ 3 odst. 1, § 16, 26, 31 a vyhláška v § 15, 19 a 20),
- provádění oprav účetních písemností (zákon v § 35),
- seznam účetních knih, účetních záznamů a číselných symbolů (viz zákon § 14 a další),
- archivační řád účetních a ostatních písemností (viz předpisy o archivnictví a úschova písemností § 31 a 32 zákona o účetnictví),
- oběh účetních a jiných dokladů (vyplývá nepřímo z požadavků zejména zákona o účetnictví (viz § 3 - zajištění zásady účtovat o skutečnostech v časové a věcné souvislosti a zpracování dokladů dle této zásady, § 6 - zajištění zásady dokládat skutečnosti účetními doklady, popř. jiným způsobem, § 7 - zásada vedení úplného, průkazného, správného a poctivě vedeného účetnictví, § 11 účetní doklady - obsah ÚD ve vazbě na § 33 až 36 - účetní záznamy),
- 14. vedení podrozvahových účtů (viz směrná účtová osnova),
- 15. sestavení účetní závěrky (viz § 18 zákona a přísl. ustanovení vyhlášky).
ÚSTNÍ PŘÍKAZY A PRACOVNÍ ŘÁD
V praxi jsou pochybnosti, zda zaměstnavatel může dát výpověď z pracovního poměru zaměstnanci, který neplní ústní pokyny a příkazy vedoucích i když tato povinnost je většinou stanovena "jen" v pracovních řádech. Přitom v zákoníku práce se uvádí, že je to možné jen při neplnění povinností, které vyplývají z právních předpisů, ale ústní příkaz není právním předpisem.
Je postačující pro výpověď z uvedeného důvodu ustanovení pracovního řádu?
Zákoník práce nahradil pojem "pracovní kázeň" v souvislosti se skončením pracovního poměru pojmem "závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci" [viz např. § 52 písm. g) a § 55 odstavec 1 písm. b) zákoníku práce]. Z hlediska aplikace tohoto pojmu v praxi, zejména při skončení pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením, se oproti úpravě před 1. lednem 2007 nic nezměnilo. Naopak, pojem "pracovní kázeň" nebyl dříve přesně definován, současná úprava je přesnější. Povinnost, kterou zaměstnanec porušil, musí být uvedena v právních předpisech a musí se vztahovat k zaměstnancem vykonávané práci. Mezi tyto právní předpisy řadíme zejména zákoník práce, předpisy k zajištění BOZP, nařízení vlády, kterým se provádějí některá ustanovení zákoníku práce, pracovní řády, dvoustranné právní úkony, jako jsou pracovní nebo manažerské smlouvy apod. Ústní příkaz nebo pokyn vedoucího zaměstnance může při jeho nesplnění zaměstnancem být považován za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů. Vzhledem k tomu, že zákoník práce v § 301 až § 304 uvádí povinnosti zaměstnanců, jedná se v případě jejich nesplnění o porušení povinností vyplývajících z právních předpisů. Zaměstnanci jsou např. povinni využívat pracovní dobu, plnit pokyny nadřízených (byť by byly např. vydány ústně) vydané v souladu s právními předpisy, řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem apod.
Vedoucí zaměstnanci mají své povinnosti rozšířené. Musí např. co nejlépe organizovat práci, hodnotit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců, zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele apod.
V praxi nemůže nastat situace, že povinnost, kterou zaměstnanec poruší, by nebyla stanovena v konkrétním právním předpise, vztahujícím se k výkonu práce zaměstnance. Veškerá porušení těchto povinností zaměstnanci mohou být postihována, např. skončením pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením. Zaměstnavatel však musí řešit porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vždy případ od případu a přihlédnout k individuálním zvláštnostem. Nelze proto obecně říci, že určité porušení těchto povinností je vždy méně závažným porušením nebo porušením zvlášť hrubým způsobem, který zaměstnavatele opravňuje k okamžitému zrušení pracovního poměru. Je nutno posuzovat řadu okolností, jako je osoba zaměstnance, důsledky porušení povinnosti (např. vznik škody), míra, intenzita a způsob porušení povinnosti apod. Pracovní řád je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance. Nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen.
VÝHODY Z FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB
Zvláštní vnitropodnikovou směrnicí je rozpracování vyhlášky o FKSP.
Co může směrnice obsahovat?
Zaměstnavatelé mohou zaměstnancům poskytovat různé sociální nebo kulturní výhody. Podmínky jsou upraveny ve vyhlášce o fondu kulturních a sociálních potřeb č. 114/2002 Sb. (dále jen "FKSP") nebo v sociálním fondu, který může zřizovat zaměstnavatel podnikatelského typu. Vyhláška o FKSP se vztahuje na zaměstnance organizačních složek státu a ve státních příspěvkových organizacích a příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. Ostatní zaměstnavatelé, jako jsou např. družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a další obchodní společnosti, soukromí podnikatelé apod., mohou pro poskytování sociálních výhod tvořit sociální fond. Pro tvorbu a čerpání tohoto fondu musí tento zaměstnavatel vydat interní předpis, do něhož může zařadit výhody z vyhlášky o FKSP. Tito zaměstnavatelé se také mohou rovnou řídit vyhláškou o FKSP, pokud ji do svého předpisu převezmou. FKSP je určen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb podle vyhlášky. Mohou z něj čerpat výhody zaměstnanci v pracovním nebo ve služebním poměru, žáci odborných učilišť, důchodci a rodinní příslušníci. U důchodců platí podmínka, že u zaměstnavatele pracovali při prvém odchodu do důchodu. Za rodinného příslušníka se považuje manžel (manželka), druh (družka), a nezaopatřené děti, které se soustavně připravují na své budoucí povolání, maximálně však do 26 let věku. Zaměstnancům lze na základě písemné smlouvy poskytnout půjčku na pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví, na složení členského podílu na družstevní byt a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení. Dále je možné půjčku poskytnout na koupi bytového zařízení (spotřební předměty, koberce, zařízení domácnosti mladých manželů apod.) a na nesplacený zůstatek půjčky u předchozího zaměstnavatele. Půjčky jsou bezúročné a zaměstnanci je možné poskytnout současně nebo postupně dvě nebo i více půjček. Jejich součet (včetně půjček pro manžela) nesmí přesáhnout částku 100 000 Kč, z toho na koupi bytového zařízení částku 50 000 Kč. Půjčku je nutno uhradit do 10 let od uzavření smlouvy o půjčce a při skončení pracovního poměru nejpozději do 6 měsíců od jeho skončení. V mimořádně závažných případech a při řešení složitých neočekávaných sociálních situací (např. úmrtí v rodině, pracovní úraz apod.), lze poskytnout zaměstnancům nebo jejich nejbližším pozůstalým sociální výpomoc až 15 000 Kč. V případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 30 000 Kč. Tato finanční pomoc se poskytuje v hotovosti a je nenávratná. Dále může zaměstnavatel poskytnout bezúročnou půjčku až do výše 20 000 Kč nebo 50 000 Kč v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, se splatností do 5 let od uzavření smlouvy o půjčce. Je určena k překlenutí tíživé finanční situace. Sociální výpomoci a půjčky se poskytují v hotovosti v souladu s rozpočtem fondu.
Vyhláška o FKSP umožňuje zaměstnavateli ocenit pracovní aktivitu i pracovní výročí zaměstnanců věcnými peněžitými dary. Je to při pracovních výročích 20 let a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele, při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku a při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu. Dále za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných obdobných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru.
Jednotlivý dar není finančně omezen, celková výše darů může však činit nejvýše 15 % z přídělu do fondu na běžný rok, tedy ze 2 %. Podrobnosti si stanoví zaměstnavatel v Zásadách pro používání FKSP.
(Víc otázek a odpovědí nejenom na toto téma najdete v dvouměsíčníku 1000 řešení)
|
|
|
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ ČR VYBÍRÁME:
Částka číslo 61/2011 ze dne 28.6.2011
168. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb.
169. Vyhláška o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku
Částka číslo 62/2011 ze dne 29.6.2011
170. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení
171. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona
172. Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest (vyhláška o atestačním řízení pro elektronické nástroje)
Částka číslo 63/2011 ze dne 29.6.2011
173. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů
174. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů minerální vody v Louce u Mariánských Lázní, Mnichově u Mariánských Lázní a Pramenech a ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod v Nové Vsi u Sokolova, Louce u Mariánských Lázní, Mnichově u Mariánských Lázní a Pramenech a o vymezení konkrétních ochranných opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdrojů Nová Ves - Louka - Mnichov)
175. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků
176. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášky č. 56/2007 Sb., vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 4/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na provedení a stavbu objektů a zařízení pro rozvod a izolaci větrů a uzavírání důlních děl, ve znění vyhlášky č. 90/2003 Sb., a vyhláška č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění pozdějších předpisů
177. Nález Ústavního soudu ze dne 31. května 2011 sp. zn. Pl. ÚS 46/10 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 104e písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 64/2011 ze dne 30.6.2011
178. Nařízení vlády o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení
179. Vyhláška o způsobu vnějšího označení a odznacích Celní správy České republiky, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel Celní správy České republiky
Částka číslo 65/2011 ze dne 30.6.2011
180. Zákon, kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka číslo 66/2011 ze dne 30.6.2011
181. Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
|
|
|
JAK BÝT ŠŤASTNÝ
Aby byl člověk šťastný, musí být především úspěšný. Štěstí a úspěch je ale zboží, které chce každý jen pro sebe. Život už nesčíslněkrát ukázal, že úspěch se mezi lidmi neodpouští a že největší radost je škodolibost.
Člověku v cestě k úspěchu a štěstí stojí:
Okolnosti
Globální svět má dvě stránky
na jedné straně, díky globalizaci, se všechny kouty světa staly dostupnějšími a tím pádem člověk může snadněji "zdvihnout kotvy a změnit lokál" v případě, že okolnosti doma brání jeho štěstí.
Na druhé straně, též právě díky globalizaci, se všechny kouty světa stávají navzájem podobnými jako vejce vejci - všude na člověka čeká ten samý mňamburger, cola-moka a reality šou. Ekonomové v takovéto situaci radí hledat výklenek, tj. v našem případě malý kousek světa, kam pokrok ještě nedorazil. Člověk je vázaný k určitému území, rodině, práci, atd. Proto jediný rozumný přístup k okolnostem je analyzovat je. Tam, kde to jde, se pokusit je využít, a tam, kde to nejde, minimalizovat škody, resp. modifikovat své plány.
Lidi jsou nevypočitatelní
"Nerušte moje kruhy" řekl Aristoteles a chtěl tím naznačit, že každý by měl mít právo nakreslit kolem sebe pomyslný kruh, do něhož vpustí jen ty, které si sám vybere, a jen tehdy, když to sám bude chtít. Zdá se však, že dnes je na světě příliš moc lidí na to, aby každý mohl mít svůj vlastní kruh štěstí, který by se neprotínal s kruhy jiných. Někteří tvrdí, že:
Není většího štěstí než to,které sdílíme s jinými
My s tím souhlasíme, ale jen tehdy, když si partnery k našemu štěstí můžeme sami svobodně vybírat a zvát.
Co je třeba udělat, aby naše kruhy zůstaly neporušené
Nutnými podmínkami v tomto případě jsou tyto:
- nekritizuj druhé a nestěžuj si na ně,
- obdivuj je a dávej to, pokud možno co nejupřímněji, najevo,
- snaž se být co nejnezajímavější, snaž se vypadat jako tuctový tvor - ne příliš bohatý, příliš úspěšný a především ne příliš šťastný,
- tvař se, že je pozorně posloucháš,
- říkej to, co rád slyší (když budeš chválit, nemůžeš se netrefit),
- povzbuzuj jejich ješitnost a nechej je cítit se důležitými,
- nehádej se s nimi a pokud možno jim neodporuj,
- neupozorňuj je na jejich chyby a omyly,
- snaž se nevyčnívat, tj. vyhýbej se extrémům v oblékání, názorech, životosprávě, postoji k práci, atd.
- nechej většinou mluvit druhé - v každém režimu a v každé době ještě stále platí "Mlčeti zlato",
- podsouvej vlastní myšlenky jiným tak, aby si mysleli, že na to přišli sami,
- snaž se vidět věci očima jiných - pomáhá to pochopit a hlavně předvídat jejich myšlenkové pochody,
- vyhýbej se problémovým lidem (rebelům, diktátorům, zkrachovancům),
- neupozorňuj lidi na jejich chyby přímo,
- dovol lidem zachovat si tvář (nezesměšňuj je, ani když je k tomu příležitost),
- chval i minimální pokrok,
- když od lidí něco potřebuješ, snaž se vytvořit situaci, kdy to pro tebe rádi udělají,
- vytvářej v lidech pocit, že jejich chyby se dají lehce napravit,
- buď vůči lidem čestný, anebo to aspoň předstírej,
- počítej s tím, že lidé jsou naladěni spíš negativně než pozitivně.
Lidé se celkem přirozeně vyhýbají nepříjemným věcem a bolesti
Každý, kdo jim sype sůl do rány, je nepřítel, a každý, kdo jim ukáže něco příjemného, je přítel.
Když člověk chce, aby mu ostatní lidé nerušili jeho kruh štěstí a myslí si, že musí jim podlézat.
Není to pravda a pozor, nic se nesmí přehánět, hlavně ne podlézání, resp. servilnost. Když to přeženeme, hrozí, že si na to ostatní zvyknou a budou nás používat místo fackovacího panáka vždy, kdy si budou potřebovat zvednout vlastní sebevědomí. Proto to, co potřebujeme dosáhnout, je směs respektu a nevšímavosti.
Nutná podmínka
O nutné podmínce hovoří nejčastěji matematici (tj. lidé, kteří i štěstí berou jako něco abstraktního). Nutná podmínka je něco, co se musí splnit, aby mohlo nastat něco jiného, ale automaticky ještě nezaručuje, že to i nastane. V našem případě všechny nutné podmínky, které jsme vyjmenovali, jsou tím, co člověk musí udělat, aby měl od jiných pokoj. Ale i když to všechno udělá, nikde nemá záruku, že mu lidé opravdu dají pokoj. To mu zaručí jen tzv. dostačující podmínka, která zní takto:
Setkávej se s lidmi jen tehdy, když se ti to hodí, a jen s těmi, se kterými se chceš setkat, a snaž se být neviditelný pro konkurenty.
Když bychom tedy chtěli mít skutečně pokoj od lidí, nesměli bychom se s nimi setkávat, a oni by o nás nesměli vědět.
Člověk je sám sobě největší překážkou na cestě k úspěchu a štěstí.
Aby tomu tak nebylo, je třeba postupovat podle následujících kroků:
Vytyč si jasné dlouhodobé cíle. Každý den se člověk někam posune. Dokonce i tehdy, kdy sám pro to nic neudělá. Bez jasných dlouhodobých cílů se člověk pohybuje cik - cak po cestě života a sice se hodně nachodí, ale daleko nedojde.
Pamatuj, že čas je jediný poklad, který jsi dostal při narození do vínku. Jak to tak s poklady bývá, není ho příliš moc, a proto si dobře zvaž, jak s ním každý den naložíš. Jinými slovy, postav si priority - na jejich vrchol dej to, co je důležité a zároveň i urgentní, na konec zase to, co nestojí za řeč a nespěchá. Plánuj zítřek už dnes. Dále, každý má v průběhu dne své plodnější a slabší chvilky. Podle toho by si měl člověk organizovat své aktivity.
Počítej s nepřízní - lidí, osudu, atd. Plasticky to vyjadřuje modifikovaný Paretův zákon, podle kterého sice 80% kladných výsledků dosáhneme s vynaložením jen 20% úsilí, ale na to, abychom dosáhli zbývajících 20% vytoužených výsledků, nám obvykle nestačí ani vynaložení všech zbývajících sil.
Počítej s neočekávaným - když je jasné, že se věci vyvíjejí jinak, než jsme očekávali, a my nemáme reálnou šanci to změnit, je třeba přehodnotit priority a cesty, jak jich dosáhnout. Chvíli se sice dá plavat proti proudu, ale mnoho štěstí si přitom člověk obvykle neužije.
Poznej, kdy vypnout - každý potřebuje čas od času odhodit mobil, nalepit si falešné vousy a nedělat nic. Problém je jen v tom, že obvykle ti, co potřebují vypnout, vypnout neumějí, a ti, co potřebují zabrat, zabrat neumí.
Netrap se tím, co nedokážeš změnit. Člověk musí platit daně, nějakým způsobem vydělávat peníze, mít starosti s dětmi apod. Člověk by jednoduše neměl od života očekávat víc, než si dokáže utrhnout.
Dobře si rozmysli, s kým se podělíš o své problémy. Jen opravdový přítel bude ochoten vzít je na svá ramena. Ostatní si se škodolibostí vyslechnou o tvém neštěstí a pokusí se ho využít ve svůj prospěch. To je asi důvod, proč Američané, i když jsou po uši ve srabu, s úsměvem tvrdí, že jsou v pořádku. Navíc takovéto, dnes se tomu módně říká pozitivní myšlení, když už člověku nepomáhá posunout se na cestě ke štěstí, tak ho na ní aspoň neblokuje.
Nezapomeň pochválit sám sebe před sebou vždy, když je k tomu i ten nejmenší důvod. Opět to je o tom zprofanovaném pozitivním myšlení - ať už si to připustíme, nebo ne, faktem zůstává, že i malý úspěch dokáže člověku pohladit jeho ego a rozhodněji vykročit po cestě k úspěchu.
Vybírej si stravu. A to fyzickou i duševní. Dnes si už člověk uvědomuje, že nemocný má ke štěstí dál než zdravý, ale zpravidla to vnímá jen ve fyzické rovině a snaží se zdravě jíst. O tom, co konzumuje jako duševní stravu, tj. to, co čte, na co se dívá atd., už přemýšlí méně. A přitom je jasné, že masmédia dokážou člověka otrávit stejně, jako špatně připravená jedovatá ryba. Věděli o tom už starověcí Řekové, kteří hlásali potřebu pěstovat jak fyzické, tak duševní zdraví.
Uvědom si, že člověk nikdy nebude mít dost peněz. Šťastný je jen ten, kdo umí uspokojit své potřeby s tím, co momentálně má k dispozici, a pracuje na tom, aby měl víc.
Měj radost z toho, co děláš. Je samozřejmě lehčí mít radost z práce, když je člověk majitelem úspěšné firmy, než tehdy, když člověk zametá ulice. Experti ale tvrdí, že existují dva druhy zametačů ulic: ti, co si uvědomují, že člověk někde začít musí, a ti, co to berou jako konec slepé uličky.
Je čas měnit váš sen v realitu.
|
|
|
ČERVENEC 2011
1.
7.
Pátek
|
Daně
z příjmů – poplatník
|
Podání
přiznání k daním z příjmů za zdaňovací období
kalendářního roku 2010, pokud byl využit „poradce“
nebo účetní závěrka podléhá povinnému auditu
(§ 33
odst. 1 a § 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Splatnost
daní z příjmů (doplatku) za zdaňovací období
kalendářního roku 2010, pokud byl využit „poradce“
nebo účetní závěrka podléhá povinnému auditu
(§ 135
odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
8.
7.
Pátek
|
Zdravotní
pojištění – OSVČ
|
Odvod
zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za červen 2011
(§ 7
odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění)
|
11.
7.
Pondělí
(za sobotu 9. 7.)
|
Zdravotní
pojištění – OSVČ
|
Doplacení
pojistného za rok 2010 při podání daňového přiznání
v prodlouženém termínu 1. 7. poradcem nebo pro povinný audit
(resp. do 8 dnů po podání přiznání)
(§ 8
odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní
pojištění)
|
15.
7.
Pátek
|
Daň
silniční
|
Zaplacení
zálohy na daň silniční za II. čtvrtletí 2011
(§ 10
odst. 1 a 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)
|
20.
7.
Středa
|
Daně
z příjmů – plátce
|
Odvod
úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé
činnosti sražených z mezd za červen 2011
(§ 38h
odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Sociální pojištění - OSVČ
|
Odvod
zálohy na sociální pojištění OSVČ za červen 2011
(§ 14a
odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení)
|
Odvod pojistného na
(dobrovolné) nemocenské
pojištění OSVČ za červen 2011
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení)
|
Sociální
pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod pojistného
na sociální pojištění za zaměstnance za červen 2011
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc.
zabezpečení)
|
Předložení
měsíčního přehledu pro účely
sociálního pojištění za červen 2011
(§ 9
odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení)
|
Zdravotní
pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod
pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za červen
2011
(§ 5
odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní
pojištění)
|
Předložení
měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za
červen 2011
(§ 25
odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní
pojištění)
|
25.
7.
Pondělí
|
DPH
|
Podání
přiznání k DPH a její zaplacení za červen 2011
u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101
odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání
přiznání k DPH a její zaplacení za II. čtvrtletí
2011 u plátců se čtvrtletním zdaňovacím obdobím
(§ 101
odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
E-podání
souhrnného hlášení za červen 2011, pokud plátce dodal zboží
jinam do EU, poskytl službu osobě registrované k DPH jinde v
EU, přemístil do jiného státu EU obchodní majetek nebo byl
„prostřední osobou“ v třístranném obchodu
(§ 102
odst. 4, 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
31.
7.
Neděle
|
Daně
z příjmů - plátce
|
Daňové
povinnosti se přesouvají na pondělí 1. srpna 2011.
|
Zákonné
pojištění úrazu
|
Pojistné
povinnosti se přesouvají na pondělí 1. srpna 2011.
|
SRPEN 2011
1. 8.
Pondělí (za neděli 31. 7.)
|
Daně z příjmů - plátce
|
Odvod „srážkové“ daně
sražené v červnu 2011 a hlášení plátce daně o této
dani sražené zahraničním poplatníkům (s výjimkou příjmů ze
zaměstnání do 5 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého
v červnu 2011 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR
zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném
zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Zákonné pojištění úrazu
|
Odvod pojistného zákonného
pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu
nebo nemoci z povolání za III. čtvrtletí 2011
(§ 365 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 12
odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění
odpovědnosti zaměstnavatele)
|
1. 8.
Pondělí
|
Zdravotní pojištění – OSVČ
|
Podání Přehledu OSVČ o
příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2010 při
odkladu podání daňového přiznání poradcem nebo pro povinný
audit
(§ 24 odst. 2, § 8 odst. 5 zákona č. 592/92 Sb., o
pojistném na zdravotní pojištění)
|
Sociální pojištění - OSVČ
|
Podání Přehledu OSVČ o
příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2010
při odkladu podání přiznání poradcem nebo pro povinný audit
(§ 14a odst. 3, § 15 odst. 1, § 23 zákona č.
589/1992 Sb., o pojistném na soc. zab.)
|
8. 8.
Pondělí
|
Zdravotní pojištění – OSVČ
|
Odvod zálohy na zdravotní
pojištění OSVČ za červenec 2011
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění)
|
9. 8.
Úterý
|
Sociální pojištění - OSVČ
|
Doplatek pojistného za rok
2010 při odkladu podání přiznání poradcem nebo pro povinný
audit (resp. do 8 dnů po podání Přehledu o příjmech a výdajích)
(§ 14a odst. 3, § 15 odst. 1, § 23 zákona č.
589/1992 Sb., o pojistném na soc. zab.)
|
22. 8.
Pondělí (za sobotu 20. 8.)
|
Daně z příjmů – plátce
|
Odvod úhrnu sražených
záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti sražených
z mezd za červenec 2011
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Sociální pojištění - OSVČ
|
Odvod zálohy na sociální
pojištění OSVČ za červenec 2011
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na
dobrovolné nemocenské
pojištění OSVČ za červenec 2011
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení)
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod pojistného na
sociální pojištění za zaměstnance za červenec 2011
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc.
zabezpečení)
|
Předložení měsíčního
přehledu pro účely
sociálního pojištění za červenec 2011
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o
pojistném na sociální zabezpečení)
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod pojistného na zdravotní
pojištění za zaměstnance za červenec 2011
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu
pro účely zdravotního pojištění za červenec 2011
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
zdravotní pojištění)
|
25. 8. Čtvrtek
|
DPH
|
Podání přiznání k DPH a
její zaplacení za červenec 2011 u plátců s měsíčním
zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
E-podání souhrnného hlášení za
červenec 2011, pokud plátce dodal zboží jinam do EU, poskytl
službu osobě registrované k DPH jinde v EU, přemístil do
jiného státu EU obchodní majetek nebo byl „prostřední
osobou“ v třístranném obchodu
(§ 102 odst. 4, 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
31. 8.
Středa
|
Daně z příjmů- plátce
|
Odvod „srážkové“ daně
sražené v červenci 2011 a hlášení plátce daně o
této dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů ze
zaměstnání do 5 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého
v červenci 2011 ze stanovených příjmů ze zdroje
v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o
zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Daň z nemovitostí
|
Odvod první ze dvou splátek
(á 50 %) daně na rok 2011 (u poplatníků
provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb, pokud daň přesahuje
5.000 Kč)
(§ 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., o dani
z nemovitostí)
|
|
|
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
24.6.
|
27.6.
|
28.6.
|
29.6.
|
30.6.
|
1.7.
|
Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,092
|
17,958
|
17,901
|
17,918
|
18,053
|
17,982
|
Brazílie |
real
|
BRL
|
10,744
|
10,751
|
10,744
|
10,744
|
10,788
|
10,744
|
Bulharsko |
lev
|
BGN
|
12,464
|
12,494
|
12,474
|
12,447
|
12,448
|
12,431
|
Čína |
renminbi
|
CNY
|
2,65
|
2,654
|
2,644
|
2,611
|
2,606
|
2,596
|
Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,268
|
3,277
|
3,271
|
3,264
|
3,264
|
3,26
|
EMU |
euro
|
EUR
|
24,375
|
24,44
|
24,4
|
24,345
|
24,345
|
24,315
|
Filipíny |
peso
|
PHP
|
39,485
|
39,456
|
39,288
|
38,811
|
38,871
|
38,864
|
Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,201
|
2,209
|
2,197
|
2,168
|
2,164
|
2,156
|
Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,302
|
3,315
|
3,305
|
3,298
|
3,298
|
3,29
|
Indie |
rupie
|
INR
|
38,099
|
38,195
|
37,98
|
37,617
|
37,71
|
37,637
|
Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,993
|
1,995
|
1,985
|
1,958
|
1,964
|
1,964
|
Japonsko |
jen
|
JPY
|
21,368
|
21,298
|
21,156
|
20,818
|
20,947
|
20,796
|
Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,495
|
2,492
|
2,493
|
2,463
|
2,469
|
2,481
|
Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,589
|
1,584
|
1,579
|
1,567
|
1,578
|
1,573
|
Kanada |
dolar
|
CAD
|
17,463
|
17,384
|
17,338
|
17,342
|
17,447
|
17,412
|
Litva |
litas
|
LTL
|
7,059
|
7,078
|
7,067
|
7,051
|
7,051
|
7,042
|
Lotyšsko |
lat
|
LVL
|
34,365
|
34,457
|
34,381
|
34,323
|
34,323
|
34,29
|
Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,043
|
9,089
|
9,05
|
9,116
|
9,152
|
9,179
|
Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,639
|
5,626
|
5,611
|
5,559
|
5,579
|
5,575
|
Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,444
|
1,444
|
1,438
|
1,432
|
1,434
|
1,436
|
MMF |
SDR
|
XDR
|
27,242
|
27,325
|
27,204
|
26,837
|
26,959
|
26,854
|
Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,131
|
3,139
|
3,128
|
3,119
|
3,126
|
3,12
|
Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
13,945
|
13,822
|
13,736
|
13,863
|
13,94
|
13,851
|
Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,106
|
6,108
|
6,08
|
6,089
|
6,102
|
6,129
|
Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,771
|
5,789
|
5,795
|
5,78
|
5,738
|
5,736
|
Rusko |
rubl
|
RUB
|
60,724
|
60,729
|
60,62
|
60,307
|
60,264
|
60,215
|
Singapur |
dolar
|
SGD
|
13,855
|
13,851
|
13,767
|
13,676
|
13,699
|
13,678
|
Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,655
|
2,659
|
2,638
|
2,645
|
2,654
|
2,664
|
Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
20,48
|
20,625
|
20,53
|
20,223
|
20,167
|
19,821
|
Thajsko |
baht
|
THB
|
55,875
|
55,662
|
55,261
|
54,798
|
54,883
|
54,475
|
Turecko |
nová lira
|
TRY
|
10,504
|
10,466
|
10,401
|
10,314
|
10,36
|
10,402
|
USA |
dolar
|
USD
|
17,143
|
17,201
|
17,106
|
16,875
|
16,845
|
16,779
|
Velká Británie |
libra
|
GBP
|
27,431
|
27,468
|
27,284
|
27,056
|
26,971
|
26,865
|
Izrael |
šekel
|
ILS
|
4,988
|
4,98
|
4,943
|
4,92
|
4,924
|
4,938
|
|
|
|
NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 12-13/2011
- Zákon o spotřebních daních s komentářem
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2011
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č.7-8/2011
- Společné jmění manželů
- Uplatňování výdajů procentem nebo skutečné výdaje
- Účtování o pořízení automobilu směnou
- Režim přenesení daňové povinnosti
- Finanční majetek
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2011
- Vnitropodnikové směrnice
- Zvýšení důchodového věku za hranici 70 let - změny
- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství
- Odvolání vedoucího zaměstnance – nárok na odstupné
- Manažerské a obchodní smlouvy – zákaz konkurence
- Přestupky a jiné správní delikty
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 7-8/2011
- Nový seznam nemocí z povolání
- Opravné položky z daňového hlediska
- Srážky se mzdy
- Pracovněprávní vztahy absolventů škol
- Práce mladistvých
1 000 řešení – dvouměsíčník, nadstavba měsíčníků Poradce, DaÚ, PaM a DÚVaP, č. 4/2011
- Čerpání dovolené
- Pracovní právo
- Daně
- Účetnictví
Zisk – měsíčník, č. 7-8/2011
- Zvyšování efektivity pracovní komunikace
- Ambice žen prý vyžadují oběti
- Chceš být šťastný? Tak nebuď nešťastný!
- Proč kancelář není ideálním místem pro práci
- Benchmarking a zvyšování výkonnosti firmy
- Štíhlá výroba – principy aplikace
- Jak znásobit vaši marketingovou komunikaci
- Kde budete za 5 roků
|
|
|
PRACOVNÍ ÚRAZY A NEMOCI Z POVOLÁNÍ
Pracovní úraz je ZP definován jako poškození zdraví, které bylo zaměstnanci způsobeno při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, nezávisle od jeho vůle krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů. Je pracovním úrazem i úraz, který zaměstnanec utrpěl na cestě do zaměstnání a zpět? Všechno o pracovních úrazech a nemocech z povolání se dozvíte z našich publikací.
- Pracovní úrazy a nemoci z povolání - příspěvek
měsíčník DaÚ 7-8/2011 (A4, 144 str.)
- Nový seznam nemocí z povolání - novela
měsíčník PVS 7-8/2011 (A4, 144 str.)
- Zákoník práce - úplné znění zákonů
Aktualizace III/1 2011 (A5,160 str.)
BALÍČEK PRACOVNÍ ÚRAZY A NEMOCI Z POVOLÁNÍ se slevou 50 % obsahuje: DaÚ 7-8/2011 + PVS 7-8/2011 + Aktualizace III/1 2011
cena: 390 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
DOVOLENÁ - NÁROK, ČERPÁNÍ, PLÁNOVÁNÍ
Dovolená má být obdobím, kdy zaměstnanec regeneruje svoje síly, aby následně vykonával svou práci kvalitněji a lépe. Ale co dělat v případě, kdy si zaměstnanec nemůže vyčerpat svou dovolenou nebo musí dovolenou přerušit, případně na dovolenou nenastoupí? Všechno o plánování, čerpání a proplácení dovolené se dozvíte z našich publikací v balíčku Dovolená - nárok, čerpání, plánování.
- Čerpání dovolené - příspěvek
měsíčník DaÚ 6/2011 (A4, 80 str.)
- Dovolená - příspěvek
měsíčník PVS 6/2011 (A4, 80 str.)
- Zákoník práce - úplné znění zákonů
sborník Zákony III/2011 (A5,464 str.)
BALÍČEK DOVOLENÁ - NÁROK, ČERPÁNÍ, PLÁNOVÁNÍ se slevou 40 % obsahuje: DaÚ 6/2011 + PVS 6/2011 + Zákony III/2011
cena: 290 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
|
Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
|
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
|
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu s předmětem NEPOSÍLAT na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
Copyright (c) ExiCon, s. r. o., 2011 |