| |
EVIDENCE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ
Úvodem je třeba připomenout, že základem právní úpravy vyšetřování a evidence pracovních úrazů je § 105 zákoníku práce (dále jen „ZP“) a nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu. Toto nařízení vlády bude novelizováno. Vzhledem k tomu, že je účelné, aby statistická sledování byla měněna vždy k celému kalendářnímu roku, musí novela nařízení vlády nabýt účinnosti prvním dnem začátku kalendářního roku, to je 1. ledna 2015. Abychom se včas připravili na změny, které novela přinese, seznámíme se s nimi.
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PŘI PRACOVNÍCH ÚRAZECH vyplývající ze zákoníku práce. Šetření pracovních úrazů má bezprostřední vazbu na prevenci rizik, jejíž právní zásady jsou obsaženy zejména v § 102 ZP. Veškeré principy prevence rizik – byť na první pohled se jeví jako obecné a zaměstnavatelům a zaměstnancům zcela samozřejmé – mají obrovský význam pro praxi. V okamžiku, kdy vznikne škoda – zejména škoda na zdraví zaměstnance – je nedílnou součástí posouzení celkové situace a všech okolností, zjištění toho, jak byly dodrženy všechny zásady BOZP. A právě porušení základních principů BOZP bývá v praxi nejčastějším důvodem vzniku škody ať na jedné či druhé straně pracovněprávního vztahu. Nejvážnější důsledky má nedodržení zásad BOZP v případech vzniku pracovních úrazů. Účelem § 105 ZP je ve shodě s článkem 9 odst. 1 písm. c) Směrnice Rady 89/391/EHS upravit evidenci pracovních úrazů v souladu s evropskou legislativou.
ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ - Prvořadou povinností podle § 105 ZP je objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu, a tato povinnost je uložena nejen zaměstnavateli postiženého zaměstnance, ale i zaměstnavateli, u něhož k pracovnímu došlo. To jsou v praxi zejména ty případy, kdy zaměstnanec vyslaný na služební cestu k jinému zaměstnavateli utrpí při práci u zaměstnavatele pracovní úraz v důsledku porušení bezpečnostního předpisu např. zaměstnancem dotyčného zaměstnavatele. Znamená to tedy, že i zaměstnavatel, v jehož prostorách nebo na jehož pracovištích došlo k úrazu cizího zaměstnance, musí provádět vyšetřování příčin a okolností vzniku úrazu. Je proto důležité si uvědomit zásadní princip § 105 ZP, že povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti pracovního úrazu není již odvozena pouze z pracovněprávního vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec, ale že ji má každý zaměstnavatel, na jehož pracovištích dojde k pracovnímu úrazu.
Pro zaměstnavatele, u něhož došlo k úrazu „cizího“ zaměstnance, znamená povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu, vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, které se na jeho pracovištích staly.
Nicméně tento zaměstnavatel pracovní úraz poškozeného zaměstnance nehlásí orgánům a institucím vyjmenovaným v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., on úraz pouze bez zbytečného odkladu nahlásí pracovní úraz zaměstnavateli dotyčného zaměstnance a podle věty druhé § 105 odst. 1 ZP umožní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění.
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE - Pro zaměstnavatele poškozeného zaměstnance znamená povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, vyhotovit záznam o úrazu i nadále
vést dokumentaci o všech pracovních úrazech s pracovní neschopností delší 3 kalendářní dny,
vést evidenci v knize úrazů o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny,
ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím a přijmout opatření proti opakování pracovních úrazů.
Zaměstnavatel musí šetřit příčiny a okolnosti pracovního úrazu za účasti postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje a dále za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP.
PODLE DEFINICE POJMU „PRACOVNÍ ÚRAZ“ obsažené v ustanovení § 380 odst. 1 a 2 ZP je pracovním úrazem poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Za pracovní úraz se považuje i úraz utrpěný pro plnění pracovních úkolů. Tyto definice vychází z konstantní judikatury, která charakterizuje úraz jako poruchu na zdraví, která byla zaměstnanci způsobena nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pro vlastní úrazový děj je typická jeho neočekávanost. K úrazu dochází buď náhlým působením zevních sil (např. pádem břemena na zaměstnance) nebo působením vlastní tělesné síly (např. zakopnutí, upadnutí apod.). Za pracovní úraz se považuje i poškození zdraví způsobené chemickými riziky (poleptání kyselinou, akutní otrava kouřovými zplodinami apod.). Dále jde o poškození zdraví fyzikálními riziky (např. ozáření), ale také o poškození zdraví biologickými riziky (většinou napadení a následná smrt způsobená agresivním virem jako např. píchnutí znečištěnou injekční stříkačkou, ebola, tropické horečky apod.). Nemusí jít tedy výlučně o tělesné zranění, ale o jakékoliv jiné porušení zdraví. V pochybnostech bude věcí znaleckého posudku, aby se prokázala tzv. příčinná souvislost mezi úrazem a např. neobvyklým a nadměrným zvýšením třeba i duševní námahy. Úrazem tedy může být za určitých okolností i infarkt myokardu, kýla, úžeh, úpal, encefalitida, Limská borelióza (zejména u zaměstnanců pracujících v zemědělství nebo v lesnictví), poškození meziobratlových plotének apod.
Druhou složkou pojmu pracovní úraz je plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislosti s ním. Sám obsah tohoto pojmu je velice široký. Detailně je rozpracován v § 273 a § 274 ZP. Podrobný výklad těchto ustanovení je však nad rámec tohoto článku.
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. stejně jako jeho předchůdce nařízení vlády č. 494/2001 Sb. ještě nad rámec ZP definuje pojem „smrtelný pracovní úraz“ pro účely hlášení úrazů podle tohoto nařízení. Smrtelným pracovním úrazem se v té souvislosti rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu, nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do jednoho roku. Tato definice, tak jak je zde uvedena platí pouze pro účely tohoto nařízení vlády, tedy pro účely hlášení a evidence pracovních úrazů v návaznosti na mezinárodní statistiku pracovní úrazovosti, pro účely odškodňování pracovních úrazů nemá žádný praktický význam.
EVIDENCE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ - Jak bylo konstatováno, zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo k poškození zdraví zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance, to znamená, že záznam o úrazu se vypisuje pouze u tohoto okruhu pracovních úrazů. To však neznamená, že by u pracovních úrazů s neschopností kratší než tři kalendářní dny nebo s žádnou pracovní neschopností zaměstnavatel neměl povinnost okamžitě přistupovat k účinným preventivním opatřením a neměl úraz vyšetřit. Zaměstnavatel proto musí evidovat všechny úrazy, i ty, které se zpočátku jeví jako úrazy s krátkodobou pracovní neschopností nebo úrazy, jejichž následkem nebude zaměstnanci vůbec vystavena neschopenka k práci, neboť nikdy neví dopředu se stoprocentní jistotou, zda se zdravotní stav zaměstnance nezhorší a dodatečně mu nebude vystavena neschopenka na dobu delší tři kalendářní dny, což by pak mělo pro něho následek, že by musel vyhotovit záznam o úrazu podle přílohy uvedené k nařízení vlády č. 201/2010 Sb.
Podle ZP by měl zaměstnavatel vést dokonce dvojí evidenci pracovních úrazů. V jedné by měl evidovat úrazy cizích zaměstnanců a v druhé musí vést evidenci pracovních úrazů, za které odpovídá.
Pokud se týká evidence úrazů cizích zaměstnanců tak lze doporučit, aby byla vedena v samostatné knize úrazů. Záznam o úrazu totiž vypracovává vždy zaměstnavatel postiženého zaměstnance.
SMYSLEM A HLAVNÍM CÍLEM NOVELY NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 201/2010 SB. je zpřesnění stávajících podmínek pro zpracování souboru statistických dat o pracovní úrazovosti a vytvoření nových podmínek v evidenci pracovních úrazů tak, aby bylo vyhověno požadavkům nařízení Komise (EU) č. 349/2011, dále pak odstranění některých nedostatků, které se po třech letech uplatňování tohoto nařízení vlády v praxi ukázaly, a zpřesnění některých pojmů. Jedná se tedy zejména o vytvoření podmínek pro zkvalitnění statistického sledování z hlediska plnění povinnosti ve vztahu k EUROSTATU podle požadavků stanovených v čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011 či Mezinárodnímu úřadu práce.
Změna údajů v knize úrazů
V § 2 odst. 1 nař. vlády se do výčtu záznamů, které se provádí v knize úrazů doplňuje „popis úrazového děje“. Důvodem je, že Podle § 105 odst. 2 zákoníku práce vede zaměstnavatel v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena dočasná pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Druhým písemným dokumentem o pracovním úrazu je záznam o úrazu, v němž se zaznamenává úraz, jehož následkem je dočasná pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny. Z toho vyplývá, že u řady úrazů je zápis v knize úrazů jediným písemným dokumentem o tom, že k úrazu došlo a o dalších souvisejících skutečnostech. Pokud by došlo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ke sporu, týkajícímu se pracovního úrazu bez, nebo s velmi krátkou dočasnou pracovní neschopností, je zápis v knize úrazů klíčovým důkazním prostředkem. Je proto nezbytné, aby mezi obligatorní náležitostí zápisu do knihy náležel i popis úrazového děje. Dále se zpřesňuje s ohledem na poznatky praxe text § 2 odst. 2. změna spočívá v tom, že v případě smrtelného pracovního úrazu se pozůstalým povinně (podle ZP) vydává záznam o úrazu. Záznam z knihy úrazů se jim vydává pouze na jejich žádost.
ZMĚNY V HLÁŠENÍ ÚRAZŮ - V § 4 nař. vl. se ruší povinnost zaměstnavatele ohlásit pracovní úraz pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu a zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. Pojišťovny, u kterých je zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu z pracovního úrazu, tedy Kooperativy a.s. a České pojišťovny a.s. tvrdí, že informaci o vzniku úrazu nepotřebují, ony likvidují náhrady škody, které vzniknou v souvislosti s úrazem a potřebují leda záznam o úrazu. Pokud se týká zdravotních pojišťoven úrazem poškozených zaměstnanců, tak toto ustanovení bylo od samého počátku považováno za nadbytečné a administrativně zatěžující zaměstnavatele. Tento názor nakonec zastávají i samy zdravotní pojišťovny, neboť pojišťovny tuto informaci nepotřebují. Obě skupiny pojišťoven – tedy pojišťovny, u kterých je pojištěn zaměstnavatel i zdravotní pojišťovny zaměstnanců – tvrdily, že pro ohlašování pracovních úrazů není stanovena forma, splnění této povinnosti ve vztahu k pojišťovně např. ústní formou, je neprůkazné.
Z těch všech důvodů se nyní budou hlásit pracovní úrazy pouze:
územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu,
zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil.
ZMĚNY V ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMŮ O ÚRAZU - V § 6 nař. vl., kde je stanovena povinnost zaměstnavatele zasílat záznam o úrazu do pátého dne následujícího měsíce se ruší povinnost zaměstnavatele zasílat záznam o úrazu příslušné pojišťovně, u níž je zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu. V této době totiž pojišťovna záznam o úrazu v době nepotřebuje, neboť tatáž povinnost mu v rámci součinnosti podle § 8 písm. c) vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, vzniká zaměstnavateli v souvislosti s likvidací pojistné události. Pojišťovny (Kooperativa a.s. i Česká pojišťovna a.s.) tedy preferují, aby jim zaměstnavatel zasílal záznam o úrazu až v souvislosti s likvidací pojistné události, resp. s prvním požadavkem na odškodnění (s první náhradou škody), aby měly dokumentaci o úrazu kompletní.
Zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn se záznam o úrazu podle § 6 nař.vl. zasílá i nadále, na tom se nic nemění.
ZMĚNY V ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMŮ O SMRTELNÝCH ÚRAZECH - Podle § 7 nař. vl. platí, že zaměstnavatel zašle záznam o smrtelném pracovním úrazu nejpozději do pěti dnů, ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl mimo jiné i příslušné pojišťovně, u níž je zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu. I v tomto případě pojišťovny (Kooperativa a.s. i Česká pojišťovna a.s.) preferují, aby jim zaměstnavatel zasílal záznam o úrazu až v souvislosti s likvidací pojistné události, resp. s prvním požadavkem na odškodnění (s první náhradou škody), aby měly dokumentaci o úrazu kompletní, a netrvají na tom, že to musí být hned do pěti dnů po úrazu. Z toho důvodu se i v § 7 nař. vl. ruší povinnost zaměstnavatele zaslat záznam o smrtelném pracovním úrazu nejpozději do pěti dnů, ode dne, kdy se o úrazu příslušné pojišťovně, u níž je zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu.
ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMU KOOPERATIVĚ A ČESKÉ POJIŠŤOVNĚ - Úvodní věta § 6 nař. vl. ukládá zaměstnavateli povinnost zaměstnavatele zasílat záznam o úrazu do pátého dne následujícího měsíce a že § 7 v případě smrtelných pracovních úrazů dokonce ukládá zaslat záznam o úrazu do pěti dnů, ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl. Tyto termíny jsou však pro pojišťovny, u kterých je zaměstnavatel pojištěn z titulu své odpovědnosti za pracovní úraz (Kooperativu a.s. a Českou pojišťovnu a.s.) zbytečné, proto se vkládá do nařízení vlády nové ustanovení § 7a, v kterém se stanoví, že zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a při smrtelném pracovním úrazu záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn. Tím je řešena povinnost zaměstnavatele v rámci součinnosti podle § 8 písm. c) vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání zaslat pojišťovně, u které je pojištěn, ucelenou informaci o úrazu, obsaženou v záznamu o úrazu. V návaznosti změnu v § 6 nař. vl. se tak odstraní duplicitní zasílání tohoto dokumentu zaměstnavatelem.
ZÁZNAM O ÚRAZU – HLÁŠENÍ ZMĚN byl novinkou nařízení vlády č. 201/2010 Sb. (předchozí nař.vl.č. 495/2001 Sb. ho nepožadovalo) s ohledem na zpřesnění evropské klasifikace pracovních úrazů a požadavku Eurostatu, která požadovala, aby byla zjišťována délka pracovní neschopnosti v souvislosti s pracovním úrazem a kterou nebylo možno zahrnout mezi údaje záznamu o úrazu, neboť v převážné většině délka pracovní neschopnosti trvá po odeslání záznamu o úrazu (tedy po pátém dni následujícího měsíce). Z toho důvodu praxe zaznamenala některé nedostatky v jeho právní úpravě, které bylo třeba řešit. V ustanovení § 8 nař. vl. pojednávajícím o záznamu o úrazu – hlášení změn je celkem šest věcných změn a jedna legislativně technická.
První změnou je změna formulace v odstavci 2 písm. a). Zde se ukládalo zaměstnavateli
úrazem postiženého zaměstnance, záznam o úrazu – hlášení změn vyhotovit v případě, že hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 dnů. Zaměstnavatelé měli pochybnosti, jak toto ustanovení vyložit, když stanoví, že se v záznamu o úrazu – hlášení změn uvede hospitalizace postiženého, přesáhla-li 5 dnů. Vznikaly nejasnosti, zda se do 5 dnů započítá i ambulantní ošetření v nemocnici, zda se dny opakujícího se pobytu v nemocnici sčítají apod.
Novela nařízení vlády proto obsahuje zpřesnění spočívající v tom, že se dokument zpracuje tehdy, jestliže hospitalizace přesáhla 5 po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu.
Druhou změnou je vložení dalšího důvodu, pro které je zasílán záznam o úrazu – hlášení
změn do § 8 odst. 2 nař.vl.. Tímto důvodem je případ, kdy na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další dočasná pracovní neschopnost. Nařízení vlády totiž výslovně nepamatovalo na situaci, kdy v důsledku jednoho pracovního úrazu vznikla další dočasná pracovní neschopnost.
Vzhledem k tomu, že i tento údaj je nezbytný pro sledování dočasné pracovní neschopnosti komplexně, a tato skutečnost zaměstnavateli takto chápána nebyla, vkládá se do § 8 odst. 2 nové písmeno e), které tento nedostatek odstraní.
Třetí změnou je zrušení povinnosti zaměstnavatele zasílat záznam o úrazu – hlášení
změn v § 8 odst. 3 nejpozději do pátého dne následujícího měsíce organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Tato úprava má stejné důvody jako změna v § 6 nař.vl. při zasílání záznamů o úrazu. Ani zde pojišťovny, u kterých je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti z titulu pracovních úrazů (Kooperativa a.s. a Česká pojišťovna a.s.) nepotřebují do pátého dne následujícího měsíce záznam o úrazu – hlášení změn, ale potřebují ho v souvislosti s likvidací pojistné události.
Čtvrtou změnou je zrušení odstavce 4 v § 8 nař. vl., které stanovilo, že záznam o úrazu –
hlášení změn zašle zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance rovněž odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vzhledem k tomu, že tento postup neumožňuje zástupcům zaměstnanců se ke skutečnostem uvedeným v dokumentu vyjádřit, bude toto ustanovení zrušeno a ve formuláři záznam o úrazu – hlášení změn zavedeno nové pole, do něhož se, zástupci zaměstnanců podepíší.
Pátou změnou v § 8 nař.vl. je nové znění odstavce 4. Jeho znění je analogickou úpravou
k novému § 7a nař.vl.. I zde se stanoví, že zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nebo při smrtelném pracovním úrazu záznam o úrazu – hlášení změn i organizační složce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn. Stejně jako v § 7a nař.vl. je tím řešena povinnost zaměstnavatele v rámci součinnosti podle § 8 písm. c) vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání zaslat pojišťovně, u které je pojištěn, ucelenou informaci o úrazu, obsaženou v záznamu o úrazu.
Šestou změnou v § 8 nař.vl. je vloženo nového odstavce 5 do textu ustanovení. Zde se
stanoví, že v případě, že došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popř. k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn, předá zaměstnavatel jedno vyhotovení záznamu o úrazu – hlášení změn úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. V podstatě se navazuje na ustanovení § 105 odst. 3 ZP a § 5 odst. 2 nař.vl., podle nichž jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel úrazem postiženému zaměstnanci resp. pozůstalým.
Stanoví se zaměstnavateli analogická povinnost, aby byl povinen předat oprávněným osobám i záznam o úrazu – hlášení změn, avšak pouze v případě, kdy došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popř. k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn.
Jde o situace, kdy došlo ke změně posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popř. k jiným skutečnostem, majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn v důsledku toho, že tyto změny byly zjištěny až po odeslání záznamu o úrazu. S ohledem na důležitost těchto údajů, které mohou následně ovlivnit situaci zaměstnance, je účelné, aby tento doklad měl úrazem postižený zaměstnanec rovněž k dispozici.
Změny v příloze č. 1 a č. 2 obecně
V příloze č. 1 nař. vl. – záznam o úrazu a v příloze č. 2 nař. vl. – záznam o úrazu – hlášení změn byly provedeny některé změny. Vzhledem k tomu, že formuláře záznamu o úrazu a záznamu o úrazu – hlášení změn, které jsou v přílohách uvedeny, jsou vzorem pro jejich vyhotovení v písemné formě, resp. jsou používány i v elektronické podobě, budou vydány oba formuláře v upraveném znění nově.
Změny v příloze č. 1 – záznam o úrazu
Legendy polí A. 2 a B. 2 budou upraveny tak, aby bylo zřejmé, který údaj do nich uvést. Vznikají totiž pochybnosti, co do formuláře zapsat, jestliže např. úraz utrpěl kuchař závodní kuchyně průmyslového podniku. Slova „hlavní činnost“ by měla pochybnosti odstranit s tím, že specifikum pracovní pozice se projeví v poli C. 5.
S cílem umožnit kontakt mezi orgány inspekce práce, které případ vyšetřují, a postiženým, se nově uvádí v záznamu o úrazu i adresa pro doručování. Zjednoduší se tak i povinnosti zaměstnavatele, prostřednictvím kterého je nutno kontakt navázat, a inspekci práce bude umožněno spojit se se zaměstnancem přímo.
V poli C. 4 se nahradí již nepoužívaný číselník KZAM klasifikací zaměstnání (CZ ISCO)
v novelizované podobě (sdělení ČSÚ č. 185/2012 Sb., o aktualizaci Klasifikace zaměstnání).
V poli C. 7 se ruší poslední charakteristika vztahu zaměstnavatele a zaměstnance, neboť ji lze
subsumovat pod předcházející 3 možnosti.
V poli D. 3 vyplní zaměstnavatel údaj o druhu zranění, v poli D. 4 pak o zranění části těla.
Formulář ponechává na zaměstnavateli, aby podle vlastních znalostí a schopností pole vyplnil.
Nařízení Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011 v článku 2 odst. 1 stanoví seznam proměnných, které mají být v souvislosti s pracovními úrazy podávány Komisi (Eurostatu). Je proto třeba zpřesnit evidenci úrazů podle druhu poranění resp. poraněné části těla, neboť pro účely úrazového pojištění resp. odškodnění poškození zdraví pracovním úrazem nelze z dostupných statistických údajů zjistit nejčastější typy resp. druhy úrazových poranění. V seznamu figurují i druh poranění a poraněná část těla, přičemž v případě poranění se uvede trojciferná verze klasifikace ESAW pro „druh poranění“ podle metodiky ESAW a v případě poraněné části těla dvouciferná verze klasifikace pro „poraněnou část těla“ podle metodiky ESAW. Obě klasifikace jsou uvedeny v příloze. Klasifikace druhu poranění a poraněných částí těla podle metodiky ESAW jsou určeny pro účely vedení evropské statistiky pracovních úrazů. Je tedy jednotícím nástrojem v rámci ES, což svědčí pro její akceptaci. Obě klasifikace budou v záznamu o úrazu jak v papírové verzi jako Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb., tak v elektronické verzi, kde kliknutím na daná pole bude možno relevantní údaj zvolit.
Změny v příloze č. 2 – záznam o úrazu – hlášení změn
Kromě technických úprav, např. doplnění slova „příjmení“ za slovo „jméno“, se v návaznosti výše uvedené změny v § 7 nař.vl. do podpisové části doplňuje pole se jmény, podpisy a daty podepsání zástupce zaměstnanců pro BOZP a zástupce odborové organizace.
NOVÁ PŘÍLOHA Č. 3
Nově se vkládá do nařízení vlády příloha č. 3 k nařízení vlády, která umožní evidovat v záznamu o úrazu v poli D. 3 údaj o druhu poranění a v poli D. 4 údaj o zraněné části těla podle metodiky ESAW Nařízení Komise (EU) č. 349/2011. Jak jsme uvedli výše, jedná se o požadavek vyplývající z nařízení Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011 na zpřesnění evidence pracovních úrazů ve formuláři záznam o úrazu podle druhu poranění a poraněné části těla podle klasifikace ESAW tak, aby bylo příslušné směrnici.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 9/2014)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
Povinnost zaměstnavatele při vzniku PÚ
Zaměstnavatel se dozvěděl o úrazu svého zaměstnance.
Co je hlavní povinností zaměstnavatele, když se dozví o úrazu svého zaměstnance?
Samozřejmě vyšetřit pracovní úraz a provést rekonstrukci úrazového děje bez ohledu na skutečnost, kde k úrazu došlo. Právní úprava je obsažena v § 105 ZP a hlavní změnou tohoto ustanovení oproti staré právní úpravě je, že povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu je uložena nově také zaměstnavateli, u něhož k pracovnímu došlo. Dříve se kladl důraz na to, že úraz si vždy vyšetřuje zaměstnavatel postiženého zaměstnance, byť se úraz stal např. na pracovišti jiného zaměstnavatele. Dnes platí, že i zaměstnavatel, v jehož prostorách nebo na jehož pracovištích došlo k úrazu cizího zaměstnance, musí do budoucna provádět vyšetřování příčin a okolností vzniku úrazu. Tuto úpravu si vyžádala praxe, neboť je totiž ve vlastním zájmu zaměstnavatele, u kterého se úraz stal, aby i on sám objektivně vyšetřil všechny okolnosti případu pro další jednání ohledně odškodnění tohoto pracovního úrazu. V současné době však s ohledem na možnosti telefonického spojení (mobilů, internetu) a konečně i na možnosti dopravy není problém, aby si i zaměstnavatel postiženého zaměstnance mohl sám bezprostředně zajistit vyšetření příčin a okolností úrazu. Je proto důležité si uvědomit, že povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti pracovního úrazu je odvozena pouze z pracovněprávního vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec. Ustanovení § 384 ZP totiž upravuje tzv. regresní a repartiční nárok zaměstnavatele na úhradu zaměstnanci poskytnuté náhrady škody vůči třetímu subjektu. To jsou v praxi zejména ty případy, kdy zaměstnanec vyslaný na služební cestu k jinému zaměstnavateli utrpí při práci u něj pracovní úraz v důsledku porušení bezpečnostního předpisu tímto zaměstnavatelem. Vzhledem k tomu, že za škodu z titulu pracovního úrazu odpovídá zaměstnavatel sám a tuto odpovědnost nemůže na nikoho přenést, připouští ZP, aby zaměstnavatel poškozeného zaměstnance měl právo, aby mu ten, kdo za škodu odpovídá podle občanského zákoníku, nahradil to, co svému zaměstnanci vyplatil. Povinnost zaměstnavatele, v jehož prostorách nebo na jehož pracovištích k úrazu dojde, sdělit zaměstnavateli zaměstnance, že k úrazu došlo, vyplývá jednak z ustanovení § 4 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu lze odvodit i z úvodního ustanovení části páté ZP, tj. z § 101 ZP, v kterém se stanoví, že povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP se vztahuje na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Zaměstnavatel, v jehož prostorách nebo na jehož pracovištích k úrazu došlo, nemusí do budoucna již provádět vyšetřování okolností úrazu, nicméně v praxi se rozhodně ani bez tohoto neobejdeme.
Evidence pracovních úrazů
Pracovní úrazy se evidují v evidenci prac. úrazů.
Proč se evidují jako pracovní až úrazy s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny?
Evidenci pracovních úrazů s pracovní neschopností delší 3 kalendářní dny přinesl jako novinku již starý ZP a dnes platný ZP tento princip jen převzal. Rozdíl oproti staré právní úpravě je v tom, že dokumentace se dnes vede pouze u úrazů, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance a starých předpisů se registrovaly všechny úrazy s pracovní neschopností trvající nejméně jeden den. Vzhledem k tomu, že právo Evropské unie vyžaduje registraci úrazů až od třech dnů pracovní neschopnosti, docházelo v praxi k tomu, že naše statistiky o pracovních úrazech byly nesrovnatelné se státy Evropské unie, neboť zahrnovaly i úrazy s krátkodobou pracovní neschopností. I v tomto směru je tedy provedena důsledná implementace práva Evropské unie. To ovšem neznamená, že zaměstnavatel nebude povinen přistupovat k opatřením o všech pracovních úrazech, i těch, které si nevyžádaly pracovní neschopnost.
Evidence úrazů žáků
Žáci a učni utrpí u zaměstnavatele, kde vykonávají odbornou praxi nebo výcvik úraz.
Jak je to s evidencí úrazů žáků a učňů, které utrpí u zaměstnavatele, kde vykonávají odbornou praxi nebo výcvik, když § 101 ZP zdůrazňuje, že zaměstnavatel odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví všech osob, které se zdržují na jeho pracovištích?
Dnes se okruh osob, jejichž pracovní úraz se eviduje, resp. o nichž se vyhotovují záznamy o úrazu, zásadně odvíjí od pracovněprávního vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec. Staré předpisy si samy vymezovaly rozsah platnosti a stanovila okruh osob, jejichž úrazy podléhají evidenci a registraci, jako např. mimo zaměstnance v pracovním poměru, žáky, studenty apod. To ale dnes neplatí. Dnes je rozsah povinnosti zaměstnavatele odvozen od pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zaměstnanec a od toho, co upravuje sám ZP, eviduje se pouze pracovní úraz zaměstnanců v pracovním poměru nebo pracujícím u zaměstnavatele na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud se týká pracovního poměru, tak se nerozlišuje, zda byl založen volbou jmenování nebo na základě pracovní smlouvy. Nerozlišuje se ani, zda se jedná pracovní poměr na stanovenou týdenní pracovní dobu nebo o pracovní poměr na kratší pracovní dobu, o pracovní poměr na dobu určitou nebo na dobu neurčitou apod. Pokud se týká dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tak platí, že se evidují pracovní úrazy zaměstnanců, kteří pro zaměstnavatele vykonávají práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Úrazy žáků, studentů, poslanců, funkcionářů apod. se neevidují, byť se ve smyslu 391 ZP jejich úrazy odškodňují jako úrazy pracovní. To je však jen otázka odškodnění úrazu a právní úpravy, která pro určitý taxativně vyjmenovaný okruh osob připouští výhodnější právní úpravu náhrady škody. Úrazy žáků se evidují podle školských předpisů, protože žák – byť učeň na praxi – je stále žák. Pro evidenci pracovních úrazů podle § 105 ZP platí zásada, že se evidují pracovní úrazy zaměstnanců, tj. úrazy zaměstnanců pracujících u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nic víc.
Pracovní poměr
Kde nalezneme definici pojmu „pracovní úraz“?
To je velká změna nyní platného ZP. Stará právní úprava pouze stanovila, že pracovním úrazem je poškození na zdraví nebo smrt úrazem, ke kterému došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Tato definice totiž vyjadřovala skutečnost, že odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci je postavena na tzv. objektivním principu, což znamená, že k jejímu vzniku je zapotřebí, aby došlo ke škodní události a k jejímu následku, tedy škodě a aby mezi těmito předpoklady byla přímá příčinná (dialektická) součinnost. Podle nové definice pojmu „pracovní úraz“ obsažené v § 380 odst. 1 a 2 ZP je však pracovním úrazem poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů a úraz, který zaměstnanec utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pracovním úrazem je třeba rozumět poškození na zdraví zaměstnance nebo jeho smrt při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pojem pracovního úrazu se tedy skládá ze dvou složek – z úrazu a z plnění pracovních úkolů nebo přímé souvislosti s ním. Pojem úrazu, neboli úrazového děje, ZP blíže nevymezuje. Judikatura však charakterizuje úraz jako poruchu na zdraví, která byla zaměstnanci způsobena nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pro vlastní úrazový děj je typická jeho neočekávanost. Zaměstnanec sám nemůže úraz odvrátit svou vůlí ani mu jinak zabránit. K úrazu dochází buď náhlým působením zevních sil (např. pádem břemena na pracovníka) nebo působení vlastní tělesné síly (např. zakopnutí, upadnutí apod.). Nakonec jsou známy případy úrazů, které vznikly působením chemických nebo jiných látek, s nimiž zaměstnanec přichází v pracovním procesu do styku (např. poleptání kyselinou, úpal apod.). Nemusí jít tedy výlučně o tělesné zranění, ale o jakékoliv jiné porušení zdraví. V pochybnostech bude věcí znaleckého posudku, aby se prokázala tzv. příčinná souvislost mezi úrazem a např. neobvyklým a nadměrným zvýšením třeba i duševní námahy. Úrazem tedy může být za určitých okolností i úpal, omrznutí nebo otrava. Dlouhou dobu trval mezi právníky spor, zda lze považovat za pracovní úraz i infarkt myokardu a nakonec se došlo k závěru, že v případě, kdy je prokázána souvislost infarktu nebo jiné cévní příhody s náhlým vypětím sil nebo velkou námahou, pak i tyto případy lze považovat za pracovní úrazy. Zákon nerozlišuje příčiny vzniku pracovního úrazu. Je nerozhodné, zda např. zaměstnanec trpí určitou chorobou, která vyvolává úrazový děj, jehož následkem je pracovní úraz. V praxi jsou časté případy nemocných cukrovkou nebo epilepsií, kdy zaměstnancova nemoc je vlastně původcem toho, že dojde k úrazu – např. zaměstnanec v epileptickém záchvatu upadne na zem a zlomí si ruku. Pro odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci to však nemá žádný význam, neboť stačí pouze, že došlo k poruše na zdraví zaměstnance a že k ní došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Stejně tak se posuzuje i odpovědnost zaměstnavatele v případě smrti zaměstnance následkem pracovního úrazu.
JUDr. Eva Dandová (IV/2014)
(Více na toto téma najdete v měsíčníku PaM 9/2014)
|
|
| |
Částka číslo 52/2014 ze dne 9.7.2014
122/2014 Vyhláška o jízdních řádech veřejné linkové dopravy
123/2014 Vyhláška o bezpečnostních a technických požadavcích na zacházení s pyrotechnickými výrobky
124/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 244/2011 Sb.
Částka číslo 53/2014 ze dne 9.7.2014
125/2014 Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky
126/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 507/2004 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do informačního systému o služebním příjmu, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 54/2014 ze dne 11.7.2014
127/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka číslo 55/2014 ze dne 11.7.2014
128/2014 Nařízení vlády o zrušení nařízení vlády č. 317/2012 Sb., kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, destilátu a některých druhů lihovin
129/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
130/2014 Nález Ústavního soudu ze dne 13. května 2014 sp. zn. Pl. ÚS 44/13 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 234/2013 Sb.
Částka číslo 56/2014 ze dne 17.7.2014
131/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv
Částka číslo 57/2014 ze dne 21.7.2014
132/2014 Vyhláška o ochraně a reprodukci genofondu lesních dřevin
133/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb.
134/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů, ve znění vyhlášky č. 59/2013 Sb.
Částka číslo 58/2014 ze dne 22.7.2014
135/2014 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením přístupu k činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a dohledu nad nimi
Částka číslo 59/2014 ze dne 22.7.2014
136/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
137/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů
138/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
139/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů
140/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
141/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb.
Částka číslo 60/2014 ze dne 23.7.2014
142/2014 Nařízení vlády o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství
143/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 61/2014 ze dne 24.7.2014
144/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 468/2012 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů, ve znění nařízení vlády č. 269/2013 Sb.
145/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodovéhofondu a účastnického fondu
146/2014 Nález Ústavního soudu ze dne 13. května 2014 sp. zn. Pl. ÚS 35/11 ve věci návrhu na zrušení §250a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 151/2002 Sb.
Částka číslo 62/2014 ze dne 24.7.2014
147/2014 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Ciboušov a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
148/2014 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Doupňák a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
149/2014 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Luční a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
150/2014 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Na Adamcích a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
151/2014 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Pouzdřanská step Kolby a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
152/2014 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
153/2014 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Tabulová a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
154/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší
155/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
Částka číslo 63/2014 ze dne 29.7.2014
156/2014 Nařízení vlády o stanovení výše úroku z přeplatku na dávce z výroby v odvětví cukru pro hospodářský rok 2004/2005
157/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 478/2009 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních
Částka číslo 64/2014 ze dne 31.7.2014
158/2014 Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Částka číslo 65/2014 ze dne 1.8.2014
159/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění pozdějších předpisů
160/2014 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení československých legií
Částka číslo 66/2014 ze dne 4.8.2014
161/2014 Nález Ústavního soudu ze dne 10. července 2014 sp. zn. Pl. ÚS 28/13 ve věci návrhu na zrušení části § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
162/2014 Nález Ústavního soudu ze dne 10. července 2014 sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ve věci návrhu na zrušení části § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 67/2014 ze dne 7.8.2014
163/2014 Vyhláška o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry
164/2014 Vyhláška o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů
Částka číslo 68/2014 ze dne 8.8.2014
165/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění vyhlášky č. 198/2010 Sb.
Částka číslo 69/2014 ze dne 13.8.2014
166/2014 Vyhláška, kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky a zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel
Částka číslo 70/2014 ze dne 18.8.2014
167/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 367/2012 Sb.
168/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb.
169/2014 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Částka číslo 71/2014 ze dne 18.8.2014
170/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
Částka číslo 72/2014 ze dne 20.8.2014
171/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob, ve znění pozdějších předpisů
172/2014 Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)
Částka číslo 73/2014 ze dne 25.8.2014
173/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů
174/2014 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení Kolektivní smlouvy vyššího stupně a Dodatku č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně
Částka číslo 74/2014 ze dne 28.8.2014
175/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
176/2014 Nařízení vlády, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj
177/2014 Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
Částka číslo 75/2014 ze dne 29.8.2014
178/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů
179/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
180/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
181/2014 Zákon o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti)
182/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
183/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
184/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
185/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Částka číslo 76/2014 ze dne 29.8.2014
186/2014 Vyhláška o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů
|
|
| |
JAK SE LÉČIT V ZAHRANIČÍ?
Rozhodli jste se – po důkladné úvaze – že se chcete léčit v zahraničí? Víte, že částka, kterou vám vaše česká zdravotní pojišťovnu nahradí, může být ve finále i výrazně nižší, než vaše úhrada za péči poskytnutou v zahraničí? Zkoumali jste dostupnost takové péče v České republice? A rozhodně ne nakonec – dokážete v příslušném jazyce komunikovat na potřebné úrovni?
Princip náhrady za péči poskytnutou v zahraničí
Přijetím zákona č. 60/2014 Sb., účinného od 22. dubna 2014, byla do českého právního řádu zapracována směrnice Evropské unie o právech pacientů, na jejímž základě může pojištěnec vycestovat do jiného státu Evropské unie za poskytnutím ambulantní i lůžkové péče.
Poskytnutí této péče je založeno na principu, kdy si ji osoba sama na místě zaplatí v plné výši a po návratu požádá svoji českou zdravotní pojišťovnu o refundaci. Refundována je však pouze taková částka, kterou za danou péči hradí zdravotní pojišťovna v zemi pojištění, ne však více, než pojištěnec skutečně uhradil.
Musí se jednat o péči, která je v zemi pojištěnce hrazena z veřejného zdravotního pojištění a zároveň musí být splněny všechny podmínky pro její úhradu (např. indikace lékařem určené odbornosti, schválení revizním lékařem apod.). Směrnice je platná pouze ve státech Evropské unie, nikoli v zemích Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a neplatí ani pro Švýcarsko. I dříve bylo možné čerpat ve státech Evropské unie včetně států EHP a Švýcarska plánovanou péči. Její poskytnutí však bylo povětšinou vázáno na předchozí souhlas pacientovy zdravotní pojišťovny, čímž byla současně garantována i její úhrada. Pojištěnec si sám platil pouze případnou spoluúčast.
Co byste měli zvážit před vycestováním?
Před odjezdem do zahraničí za plánovanou péčí vždy pečlivě zvažujte všechny důsledky. Vaše náklady vám mohou být nahrazeny pouze u léčby, která je v ČR hrazená a tato péče bývá většinou i dostupná.
Pokud nelze hrazenou péči poskytnout bez zbytečného odkladu v ČR, máte nárok na odsouhlasení úhrady nákladů zdravotní pojišťovnou v ceně státu léčení (prostřednictvím formuláře S2/E112), pouze s úhradou případné spoluúčasti.
Určitá péče je v ČR hrazena za podmínky, že je doporučena ošetřujícím lékařem. V takovém případě byste si měli zjistit, zda takové doporučení potřebujete i pro péči, kterou chcete čerpat v zahraničí. Pokud si po zvážení všech okolností chcete nechat provést příslušný zákrok v zahraničí, pak vždy dbejte na to, abyste byli co nejlépe informováni o kvalifikaci zahraničního poskytovatele. České zdravotní pojišťovny prakticky nemají žádnou možnost, aby kontrolovaly kvalitu péče poskytnuté v zahraničí. Základním předpokladem účinné léčby je harmonický vztah mezi lékařem a pacientem, založený na principu vzájemné důvěry a porozumění. V tomto směru může být překážkou jazyková bariéra, která se může výrazně projevit zejména při řešení nečekaných situací. Může dojít i k tomu, že rozsah skutečně poskytnutých služeb bude vyšší, než jste předpokládali vy i lékař. Také případné zdravotní komplikace mohou léčbu neplánovaně prodražit. V této souvislosti je zapotřebí vzít také v úvahu, že vaše česká zdravotní pojišťovna nemůže předem garantovat, jakou částku vám v budoucnu nahradí.
Poskytování péče v zahraničí
se řídí tamními právními předpisy. Víte třeba, jaká jsou Vaše práva, pokud by došlo v zahraničí ke sporu? Jestliže se rozhodnete pro léčení v zahraničí, pak si s vaším lékařem dohodněte předání potřebné lékařské dokumentace před odjezdem i po návratu. Váš lékař bude řešit případnou následnou péči a měl by být v dané záležitosti komplexně informován.
Doklady pro zdravotní pojišťovnu
Cenu péče, která vám bude v zahraničí poskytnuta, si musíte domluvit se zahraničním poskytovatelem. Za účelem bezproblémového řešení finančního vyrovnání si nechejte vystavit co nejpodrobnější doklad o zaplacení. Po návratu kontaktujte vaši zdravotní pojišťovnu a požádejte ji o proplacení péče v zahraničí.
K vyplněné žádosti přiložíte:
- originál účetního nebo jiného dokladu o zaplacení zahraničnímu poskytovateli zdravotních služeb,
- lékařskou zprávu (nebo jiný doklad vystavený poskytovatelem), z níž budou patrné charakter a rozsah poskytnuté péče.
Vaše zdravotní pojišťovna posoudí, jakou část nákladů lze nahradit a tuto částku vám zašle způsobem, který jste si zvolili v žádosti.
Cenové úrovně
Za plánovanou péči v zahraničí musíte nejprve zaplatit a až následně můžete žádat vaši zdravotní pojišťovnu o náhradu nákladů. Neměli byste však být zaskočení tím, že výše této náhrady se může výrazně lišit od skutečně vynaložených nákladů.
Totiž, zdravotní péče v některých státech Evropské unie může být ve srovnání s ČR o dost dražší a vaše zdravotní pojišťovna vám nahradí právě jen českou cenu.
Regulační opatření
Je pravdou, že v mnoha členských státech Evropské unie platí v duchu směrnice regulační opatření, spočívající v předchozím souhlasu zdravotní pojišťovny s vycestováním a čerpáním zdravotních služeb v zahraničí. Kupříkladu na Slovensku byl přijat obsáhlý seznam zdravotních služeb, u kterých nebude možné vycestovat do jiného státu a posléze žádat náhradu. Podle novelizovaného ustanovení § 14 odst. 3 z. č. 48/1997 Sb. může vláda České republiky nařízením vymezit hrazené přeshraniční služby, u nichž je poskytnutí náhrady nákladů podmíněno udělením předchozího souhlasu. Jako hrazené přeshraniční služby, u nichž je poskytnutí náhrady nákladů podmíněno předchozím souhlasem, lze vymezit pouze:
a) plánované hrazené služby, pro které jsou nařízením vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb stanoveny lhůty časové dostupnosti a které současně vyžadují hospitalizaci nebo vysoce specializované přístrojové nebo zdravotnické vybavení, nebo
b) hrazené služby, které zahrnují léčbu, která představuje zvláštní riziko pro pacienta nebo obyvatelstvo.
O tomto předchozím souhlasu by pak rozhodovala zdravotní pojišťovna na žádost svého pojištěnce.
Důležitost informovanosti
Pokud budete potřebovat podrobnější informace, pak každopádně doporučuji konzultaci s lékařem nebo vaší zdravotní pojišťovnou, případně můžete kontaktovat Centrum mezistátních úhrad nebo i styčné místo ve státě, kde plánujete své léčení.
Když pojedete na dovolenou
Budete-li cestovat do zahraničí jako turisté na dovolenou, pak vám každopádně doporučuji sjednání pojištění léčebných výloh v rámci cestovního zdravotního připojištění. V zemích „evropského prostoru“ totiž vstupuje český občan do režimu zdravotního pojištění platného pro místní pojištěnce. Z toho vyplývá mj. i povinnost českých občanů platit spoluúčast za poskytnutou zdravotní péči jako místním pojištěncům, přičemž v mnoha státech je tato spoluúčast na naše poměry vcelku vysoká.
A právě případná spoluúčast by byla hrazena z vašeho cestovního zdravotního připojištění, kdy je nutno si uvědomit, že tato spoluúčast by vám jinak v žádném případě vaší českou zdravotní pojišťovnou refundována nebyla.
Ing. Jiří Hálek
| |
| |
Termíny pro praxi v září 2014
1. 9.
Pondělí (za neděli 31. 8.)
|
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v červenci 2014 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (kromě příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
Odvod zajištění daně sraženého v červenci 2014 z určených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
| Daň z nemovitých věcí |
Odvod první ze dvou splátek (á 50 %) daně na rok 2014 (u poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb, pokud daň přesahuje 5.000 Kč)
(§ 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) |
8. 9.
Pondělí
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za srpen 2014
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
15. 9.
Pondělí
|
Daně z příjmů |
Odvod čtvrtletní zálohy na rok 2014 (á 25 %), přesáhla-li daň za rok 2013 150.000 Kč a zdaňovacím obdobím poplatníka je kalendářní rok
(§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
22. 9.
Pondělí (za sobotu 20. 9.) |
Daně z příjmů – plátce |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti sražených z mezd za srpen 2014
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za srpen 2014
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za srpen 2014
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za srpen 2014
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za srpen 2014
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za srpen 2014
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za srpen 2014
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za srpen 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za srpen 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
25. 9.
Čtvrtek
|
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za srpen 2014 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Předložení výpisu z evidence za srpen 2014 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za srpen 2014, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za srpen 2014, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za srpen 2014, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
30. 9.
Úterý |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v srpnu 2014 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (kromě příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v srpnu 2014 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| DPH |
Podání žádosti plátce o vrácení DPH z jiného státu EU za rok 2013 (jen přes http://adisspr.mfcr.cz, aplikace je dostupná po prvotním podání Žádosti o přístup)
(§ 82 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání žádosti osoby registrované k dani v jiném státě EU o vrácení DPH v Česku za rok 2013 (jen přes e-portál ve státě usazení dotyčné osoby jinde v EU)
(§ 82a odst. 4 a 10 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
4.8.
|
5.8.
|
6.8.
|
7.8.
|
8.8.
|
11.8.
|
12.8.
|
13.8.
|
14.8.
|
15.8.
|
18.8.
|
19.8.
|
20.8.
|
21.8.
|
22.8.
|
25.8.
|
26.8.
|
27.8.
|
28.8.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
19,19
|
19,265
|
19,428
|
19,325
|
19,28
|
19,289
|
19,329
|
19,366
|
19,366
|
19,398
|
19,414
|
19,431
|
19,584
|
19,544
|
19,475
|
19,535
|
19,628
|
19,663
|
19,668
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
9,136
|
9,124
|
9,115
|
9,174
|
9,086
|
9,136
|
9,146
|
9,169
|
9,169
|
9,144
|
9,204
|
9,242
|
9,269
|
9,332
|
9,279
|
9,225
|
9,255
|
9,234
|
9,335
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,135
|
14,148
|
14,231
|
14,238
|
14,231
|
14,237
|
14,237
|
14,234
|
14,234
|
14,236
|
14,257
|
14,266
|
14,317
|
14,282
|
14,223
|
14,232
|
14,229
|
14,23
|
14,18
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,334
|
3,351
|
3,385
|
3,381
|
3,377
|
3,381
|
3,388
|
3,387
|
3,387
|
3,384
|
3,388
|
3,394
|
3,415
|
3,425
|
3,41
|
3,411
|
3,426
|
3,429
|
3,426
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,708
|
3,711
|
3,733
|
3,735
|
3,734
|
3,735
|
3,735
|
3,734
|
3,734
|
3,735
|
3,74
|
3,743
|
3,756
|
3,747
|
3,731
|
3,734
|
3,733
|
3,733
|
3,723
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,645
|
27,67
|
27,835
|
27,845
|
27,835
|
27,85
|
27,845
|
27,84
|
27,84
|
27,845
|
27,885
|
27,905
|
28
|
27,935
|
27,82
|
27,835
|
27,83
|
27,83
|
27,75
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
47,087
|
47,417
|
47,534
|
47,315
|
47,312
|
47,358
|
47,472
|
47,455
|
47,455
|
47,722
|
47,735
|
47,734
|
48,008
|
47,89
|
47,791
|
47,835
|
48,064
|
48,198
|
48,221
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,658
|
2,668
|
2,691
|
2,688
|
2,682
|
2,684
|
2,692
|
2,689
|
2,689
|
2,686
|
2,687
|
2,69
|
2,706
|
2,713
|
2,707
|
2,707
|
2,72
|
2,722
|
2,716
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,617
|
3,62
|
3,641
|
3,639
|
3,64
|
3,641
|
3,648
|
3,648
|
3,648
|
3,652
|
3,654
|
3,661
|
3,681
|
3,667
|
3,649
|
3,649
|
3,647
|
3,649
|
3,637
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
33,8
|
33,979
|
33,919
|
34,023
|
33,999
|
34,008
|
34,156
|
34,04
|
34,04
|
34,265
|
34,266
|
34,305
|
34,558
|
34,686
|
34,57
|
34,696
|
34,804
|
34,908
|
34,815
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,752
|
1,768
|
1,775
|
1,766
|
1,765
|
1,783
|
1,785
|
1,782
|
1,782
|
1,784
|
1,784
|
1,784
|
1,796
|
1,797
|
1,794
|
1,797
|
1,799
|
1,801
|
1,802
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
20,039
|
20,13
|
20,384
|
20,365
|
20,398
|
20,37
|
20,402
|
20,34
|
20,34
|
20,326
|
20,304
|
20,336
|
20,422
|
20,356
|
20,2
|
20,215
|
20,289
|
20,292
|
20,264
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,927
|
1,935
|
1,939
|
1,944
|
1,941
|
1,947
|
1,957
|
1,964
|
1,964
|
1,972
|
1,976
|
1,964
|
1,972
|
1,969
|
1,96
|
1,958
|
1,971
|
1,976
|
1,976
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,993
|
2,011
|
2,017
|
2,009
|
2,006
|
2,019
|
2,031
|
2,024
|
2,024
|
2,039
|
2,039
|
2,049
|
2,06
|
2,056
|
2,049
|
2,061
|
2,067
|
2,075
|
2,075
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,858
|
18,88
|
19,011
|
19,055
|
19,043
|
18,992
|
19,057
|
19,079
|
19,079
|
19,117
|
19,105
|
19,165
|
19,223
|
19,198
|
19,132
|
19,155
|
19,246
|
19,239
|
19,304
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
8,007
|
8,014
|
8,062
|
8,064
|
8,062
|
8,066
|
8,064
|
8,063
|
8,063
|
8,064
|
8,076
|
8,082
|
8,109
|
8,091
|
8,057
|
8,062
|
8,06
|
8,06
|
8,037
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,817
|
8,789
|
8,807
|
8,817
|
8,873
|
8,879
|
8,856
|
8,865
|
8,865
|
8,904
|
8,912
|
8,89
|
8,932
|
8,918
|
8,855
|
8,879
|
8,895
|
8,887
|
8,876
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,432
|
6,487
|
6,519
|
6,494
|
6,481
|
6,507
|
6,528
|
6,526
|
6,526
|
6,551
|
6,602
|
6,606
|
6,641
|
6,639
|
6,617
|
6,637
|
6,667
|
6,677
|
6,686
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,562
|
1,565
|
1,568
|
1,575
|
1,57
|
1,573
|
1,581
|
1,588
|
1,588
|
1,589
|
1,596
|
1,597
|
1,606
|
1,607
|
1,6
|
1,6
|
1,604
|
1,609
|
1,61
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
31,557
|
31,667
|
31,904
|
31,897
|
31,847
|
31,858
|
31,898
|
31,855
|
31,855
|
31,836
|
31,845
|
31,903
|
32,027
|
32,032
|
31,957
|
31,933
|
32,085
|
32,041
|
31,952
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,28
|
3,3
|
3,31
|
3,328
|
3,33
|
3,363
|
3,377
|
3,38
|
3,38
|
3,385
|
3,392
|
3,39
|
3,416
|
3,405
|
3,408
|
3,416
|
3,413
|
3,417
|
3,403
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
17,53
|
17,601
|
17,627
|
17,644
|
17,624
|
17,606
|
17,585
|
17,593
|
17,593
|
17,701
|
17,704
|
17,699
|
17,739
|
17,639
|
17,575
|
17,657
|
17,623
|
17,583
|
17,631
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,627
|
6,629
|
6,622
|
6,624
|
6,626
|
6,632
|
6,621
|
6,637
|
6,637
|
6,662
|
6,67
|
6,662
|
6,685
|
6,678
|
6,641
|
6,649
|
6,662
|
6,654
|
6,616
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,234
|
6,245
|
6,267
|
6,27
|
6,264
|
6,275
|
6,275
|
6,275
|
6,275
|
6,283
|
6,281
|
6,291
|
6,319
|
6,317
|
6,304
|
6,311
|
6,334
|
6,326
|
6,312
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
57,542
|
57,66
|
57,573
|
57,243
|
57,266
|
57,666
|
57,711
|
57,467
|
57,467
|
57,971
|
57,922
|
57,857
|
57,96
|
57,94
|
57,75
|
57,92
|
58,3
|
58,374
|
58,419
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
16,521
|
16,588
|
16,69
|
16,644
|
16,615
|
16,649
|
16,68
|
16,67
|
16,67
|
16,713
|
16,739
|
16,751
|
16,839
|
16,832
|
16,776
|
16,817
|
16,869
|
16,893
|
16,876
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,987
|
3,006
|
3,011
|
3,017
|
3,011
|
3,029
|
3,033
|
3,03
|
3,03
|
3,032
|
3,046
|
3,045
|
3,059
|
3,048
|
3,034
|
3,041
|
3,042
|
3,039
|
3,029
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
22,72
|
22,729
|
22,905
|
22,925
|
22,932
|
22,957
|
22,941
|
22,944
|
22,944
|
22,97
|
23,017
|
23,048
|
23,134
|
23,075
|
22,973
|
23
|
23,027
|
23,024
|
22,989
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
64,032
|
64,322
|
64,643
|
64,53
|
64,722
|
64,832
|
65,007
|
65,122
|
65,122
|
65,321
|
65,349
|
65,495
|
65,839
|
65,775
|
65,59
|
65,647
|
65,919
|
66,072
|
65,948
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,645
|
9,706
|
9,634
|
9,648
|
9,625
|
9,674
|
9,64
|
9,656
|
9,656
|
9,659
|
9,647
|
9,62
|
9,681
|
9,678
|
9,622
|
9,611
|
9,676
|
9,733
|
9,756
|
| USA |
dolar
|
USD
|
20,596
|
20,676
|
20,86
|
20,83
|
20,789
|
20,805
|
20,864
|
20,839
|
20,839
|
20,821
|
20,827
|
20,85
|
20,97
|
21,025
|
20,976
|
20,981
|
21,081
|
21,097
|
21,047
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
34,676
|
34,859
|
35,109
|
35,069
|
34,933
|
34,919
|
35,007
|
34,815
|
34,815
|
34,738
|
34,762
|
34,876
|
34,885
|
34,999
|
34,805
|
34,781
|
34,97
|
34,961
|
34,926
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,025
|
6,056
|
6,09
|
6,029
|
5,993
|
5,995
|
5,985
|
5,967
|
5,967
|
6
|
5,973
|
5,951
|
5,955
|
5,954
|
5,933
|
5,955
|
5,953
|
5,899
|
5,892
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 12-13/2014 (VI/2014)
- Zákon o dani z nabytí nemovitých věcí s komentářem – Ing. Anna Teklá
- Smlouvy dle NOZ – Ing. Vladimír Hruška
- Podíl na likvidačním zůstatku – Ing. Dalimila Mirčevská
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 8/2014 (VI/2014)
- Daň z nemovitých věcí – Ing. Martin Děrgel
- Uplatnění minimální mzdy v ZDP – Ing. Ivan Macháček
- Leasing nebo poskytnutí úvěru a DPH – Ing. Václav Benda
- Vklad automobilu do základního kapitálu obchodní korporace – Ing. Zdenka Cardová
- Porušování autorských práv – JUDr. Jana Drexlerová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 8/2014 (VI/2014)
- Příjmy ze samostatné činnosti a jejich zdanění v r. 2014 – Ing. Ivan Macháček
- Cestovní náhrady – JUDr. Eva Dandová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2014 (VI/2014)
- Příjmy poplatníka ze závislé činnosti a z prodeje nemovitostí – Ing. Eva Sedláková
- NOZ a kolektivní vyjednávání – JUDr. Eva Dandová
- Nové pojmy v NOZ – JUDr. Zdeněk Budovec
- Nárok na dovolenou – JUDr. Jana Drexlerová
- Postavení registrovaného partnera – Ing. Ivan Macháček
- Cestovní příkaz – JUDr. Marie Salačová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 8/2014 (VI/2014)
- Přivýdělek při mateřské a rodičovské dovolené – JUDr. Ladislav Jouza
- Zabezpečení voleb – JUDr. Jana Drexlerová
- Úraz při teambuldingu je pracovním úrazem
1000 řešení – měsíčník č. 7/2014 (VI/2014)
- Zákon o dani z nemovitých věcí – Ing. Karel Janda
- Bezúplatné příjmy z hlediska daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 1-2/2014 (IX/2015)
- Trestní řád s komentářem – JUDR. Jan Engelman
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2014 (IX/2014)
- Trestní řád s komentářem - JUDR. Jan Engelman
- Úmrtí podnikatele - Ing. Ivan Macháček
- Metoda odložené daně - Ing. Zdenka Cardová
- Materiál v daňové evidenci - Ing. Karel Janda
- Práce na dálku - JUDr. Ladislav Jouza
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 9/2014 (IX/2014)
- Daňová kontrola podle daňového řádu - Ing. Zdeněk Burda
- Zálohy a závdavky v účetnictví a daních - Ing. Martin Děrgel
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2014 (IX/2014)
- Zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Daňové řešení dohod v novém kabátě - Ing. Ivan Macháček
- Pracovní poměr na zkoušku - JUDr. Zdeněk Budovec
- Průměrný výdělek - JUDr. Eva Dandová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 9/2014 (IX/2014)
- Manka, škody a reklamace - Ing. Václav Benda
- Cesta do zaměstnání - JUDr. Eva Dandová
- Změny v účetnictví příspěvkových organizací – Ing. Zdeněk Morávek
1000 řešení – měsíčník č. 8/2014 (IX/2014)
- Živnostenský zákon – novela - JUDr. Irena Fleischmanová
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Vážení čtenáři,
pokud jste si nestihli předplatit ediční ročník 2014 jednotlivých měsíčníků, můžete tak učinit
telefonicky: 558 731 125, 731 126, 731 127, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz.
Těšíme se na Váš zájem o naše publikace i v roce 2014, první číslo nového ročníku vyjde již v prosinci 2013.
|
|
| |
Zákon o dani z nemovitých věcí
Zákon o dani z nemovitých věcí byl počátkem roku změněn. U některých poplatníků došlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, ačkoliv žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli. Poplatníkem se nově stává také pachtýř, stavebník u pozemků zatížených právem stavby nebo svěřenský fond.
Více se již dozvíte v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, živnostníkům, daňovým poradcům, obecním úřadům, stavařům.
- Poradce 12-13/2014 - Zákon o dani z nemovitých věcí
-
/A5, str. 304/
- 1000 řešení 7/2014 - Daň z nemovitých věcí
- příklady z praxe
/A5, str. 88/
- DaÚ 8/2014 - Daň z nemovitých věcí
- příspěvek
/A4, str. 80/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 534 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 374 Kč.
Ušetříte 160 Kč.
Smlouvy dle NOZ
V souvislosti s přijetím NOZ došlo počátkem roku ke změnám v problematice týkající se smluvních typů. Ty byly do konce roku 2013 definovány v předchozím občanském zákoníku a v obchodním zákoníku. V balíčku najdete vypracovaný přehled základních informací týkající se jednotlivých smluvních typů s vazbou na základní vymezení a s odkázáním na příslušné ustanovení NOZ. Také zde najdete vzory některých často využívaných smluv.
Balíček je určen právníkům, podnikatelům, auditorům, ekonomům, živnostníkům, stavebníkům.
- Poradce 12-13/2014 - Smlouvy dle NOZ + vzory smluv - příspěvek + vzory smluv
/A5, str. 304/
- DaÚ 5/2014 - Darovací smlouva - nemovité věci
- vzor smlouvy
/A4, str. 80/
- PVS 4/2014 - Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory, timesharing - příspěvek
/A4, str. 80/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 550 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 385 Kč.
Ušetříte 165 Kč.
Pohledávky a opravné položky
V praxi řeší pohledávky většina malých a středních firem. Jak se účetně vypořádat s pohledávkami znějícími na cizí měnu? Jaké jsou důvody, způsoby a daňové výhody tvorby opravných položek k pohledávkám? Jaké jsou změny při tvorbě opravných položek k pohledávkám vzniklým v roce 2014 oproti tvorbě opravných položek k pohledávkám vzniklým do konce roku 2013?
Odpovědi nejen na tyto dotazy najdou účetní, podnikatelé, živnostníci, ekonomové, daňoví poradci v našich publikacích.
- DÚVaP 9/2013 - Pohledávky a opravné položky - příspěvek
/A5, str. 184/
- Poradce 7/2014 - Odpis pohledávek vzniklých před 1. 1. 2014 - příspěvek
/A5, str. 288/
- DaÚ 4/2014 - Opravné položky k pohledávkám podle zákona o rezervách
- příspěvek
/A4, str. 80/
Cena balíčku je 485 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 242 Kč.
Ušetříte 243 Kč.
Pracovní cesta
Na pracovní cestu jsou zaměstnanci vysíláni zaměstnavateli velmi často, a proto vzniká v praxi mnoho různých problémů. V balíčku pracovní cesta najdete kromě jiného informace o náhradě výdajů za pracovní cestu, zahraniční pracovní cestě, náhradě výdajů za ubytování, o přeložení a dočasném přidělení, nutných vedlejších výdajích, délce pracovní cesty, neposkytnutí stravného ...
Tyto informace jsou potřebné nejen pro zaměstnavatele, zaměstnance, účetní, podnikatele, živnostníky, ale i .....
- DÚVaP 8/2014 - Cestovní náhrady - příspěvek
/A5, str. 176/
- PaM 6/2014 - Náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu - příspěvek
/A4, str. 80/
- PaM 7-8/2014 - Osobní automobil a jeho výpůjčka
- příspěvek
/A4, str. 112/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 650 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 325 Kč.
Ušetříte 325 Kč.
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
Jen do vyprodání zásob.
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem:
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 – 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |