| |
TÉMA NOVIN
OBČANSKÝ ZÁKONÍK A PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY |
OBČANSKÝ ZÁKONÍK A PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY
Nový občanský zákoník přináší s účinností od 1. ledna 2014 zásadní změny v občanskoprávní sféře, která se dotýká i pracovněprávních vztahů. Nově např. dluh zaměstnance bude možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy maximálně do výše poloviny jeho mzdy nebo platu nebo náhrady…Jaké další významné změny novela přinesla?
Právní systém v ČR významně zkvalitnil dlouho očekávaný a připravovaný nový občanský zákoník (dále jen „ NOZ“). Byl publikován ve Sbírce zákonů jako číslo 89/2012 Sb. S jeho účinností se počítá od 1. ledna 2014. Již teď je nepochybné, že položil nové právní základy občanskému soukromému právu. Např. i tím, že zrušil občanský zákoník č. 40/1964 Sb., který vycházel ze „socialistických „ právních institutů.
Pracovněprávní souvislosti - i když do účinnosti NOZ uplyne ještě delší doba, v současnosti začíná od publikace NOZ ve Sbírce zákonů období tzv. legisvakance, kdy občané a veřejnost budou seznamováni s podstatou nových úprav. Dotýkají se i pracovněprávních vztahů, neboť mají souvislosti se zákoníkem práce (dále jen „ZP“). Zatím nelze vymezit na jakém principu bude NOZ v pracovněprávních vztazích používán, neboť příslušná zákonná úprava se připravuje. S největší pravděpodobností (podle návrhu) se bude vycházet z dosavadního vztahu ZP k současnému občanskému zákoníku, kdy se uplatňuje princip subsidiarity (podpůrnosti). Podle něho se občanský zákoník použije na pracovněprávní vztahy vždy, neobsahuje-li ZP speciální úpravu, a to aniž by bylo třeba zvláštního odkazu.
Mezi nejvýznamnější „novinky“ patří vymezení pojmů „podnik„ a „podnikání“. Vzhledem k tomu, že NOZ ruší obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., mají tyto definice pro pracovněprávní účely značný význam. Bude s e z nich vycházet např. při posuzování práce načerno (tzv. nelegální práce).
Podle § 420 NOZ se za podnikatele považuje fyzická nebo právnická osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Tato definice se téměř neliší od dosavadní úpravy, která je obsažena v § 2 obchodního a živnostenského zákona. Rozumí se tím plnění svěřených úkolů samostatně, soustavně, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.
Znaky podnikání
- Samostatnost: Nejvíce odlišuje činnost podnikatelskou od činnosti v pracovněprávním vztahu
požadavek samostatnosti. Je to tehdy, jestliže osoba (živnostník) rozhoduje o své činnosti samostatně a sama ji organizuje. Není možné za samostatnou považovat činnost v závislém (podřízeném) postavení, zejména činnost, která je vykonávána pro jedinou osobu, která určuje a řídí podstatné složky jejího provádění. Zjistí-li se, že činnost není prováděna samostatně, nejde vůbec o živnost podnikání a toto nemůže vzniknout.
- Soustavnost: Za soustavnou nelze považovat činnost jednorázovou nebo nahodilou, i když by
existovaly ostatní podnikatelské znaky. S požadavkem soustavnosti není v rozporu, je -li činnost vykonávána sezónně. Podle okolností lze hodnotit jako soustavnou činnost i jednání jednorázové, dochází-li k jeho opakování v průběhu určitého období.
- Vlastní účet: Za podnikatele se bude považovat osoba zapsaná v obchodním rejstříku a tuto činnost
bude vykonávat na vlastní účet.
- Vlastní odpovědnost: Požadavek provozování živnosti na vlastní odpovědnost vyjadřuje
podnikatelské riziko. Podnikatel odpovídá za své závazky celým svým majetkem.<
- Dosažení zisku: Není rozhodující, zda bude zisku skutečně dosaženo, postačuje, je-li zde takový
úmysl a vůbec není rozhodující, pro jaké účely bude zisk použit.
Bude –li občan vykonávat pro zaměstnavatele činnost s uvedenými znaky, jedná se o podnikání a nikoliv o nelegální práci. Sjedná-li však podnikatelskou smlouvu (např. podle živnostenského zákona) a nebudou znaky podnikání naplněny, ale bude se jednat o závislou činnost (viz § 2 ZP), jde o nelegální práci.
Příslib zaměstnání není v současném ZP upraven. Vzniku pracovní smlouvy může předcházet shodný projev vůle účastníků pracovněprávního vztahu pracovní smlouvu uzavřít. Jako ostatní právní úkony i pracovní smlouva musí být učiněna svobodně, srozumitelně, vážně a určitě. Je-li dohoda o přijetí do zaměstnání uzavřena, pak z ní pro zaměstnavatele plynou i dohodnuté závazky. Ve většině případů je to povinnost, že zaměstnavatel uzavře s občanem pracovní smlouvu, a tím mu poskytne zaměstnání. NOZ smlouvu o smlouvě budoucí (v personálních vztazích „příslib zaměstnání“) výslovně upravuje v § 1783. Podle ní se jedna ze smluvních stran zavazuje, že po vyzvání v sjednané lhůtě (jinak do jednoho roku) uzavře budoucí smlouvu. Nesplní –li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud. Povinnost k uzavření smlouvy nevzniká, jestliže se změnily okolnosti, z nichž obě strany vycházely a na zavázané straně nelze rozumně požadovat splnění povinnosti k uzavření smlouvy.
Podmínky v personálních vztazích - současné ustanovení § 36 občanského zákoníku (zákon č.40/1964 Sb.) umožňuje,aby vznik, změna nebo zánik práva či povinnosti byl vázán na splnění podmínky. NOZ sjednávání podmínek upravuje v § 548.
Podmínky jsou vedlejší ustanovení v právním úkonu, kterým se jeho účinnost činí závislým na určité skutečnosti, která nastat může, ale také nemusí (v právní teorii se někdy uvádějí podmínky mezi nahodilé složky právních úkonů). Podmínka sama se vždy zakládá na právním úkonu, na konkrétním projevu vůle. Je proto nutné ji odlišit od případů, kdy následky právního úkonu nenastávají na základě právního úkonu, ale jsou závislé na určité skutečnosti přímo ze zákona.
Pojmovým znakem podmínky je to, aby se vztahovala na nejistou skutečnost, která je zaměstnavateli nebo zaměstnanci neznámá.
Možnost a dovolenost jsou náležitostmi podmínky. Možnost spočívá v tom, že skutečnost určená za podmínku nastane. Objektivní nemožnost znamená, že skutečnost, kterou podmínka předvídá, nemůže nastat proto, že tomu brání objektivní důvody. Nemožnost podmínky má za následek neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu v celém rozsahu.
K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží. Jestliže účastník, jemuž je nesplnění podmínky na prospěch, její splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným. Ke splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je její splnění na prospěch. Nevyplývá-li z právního úkonu nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.
Druhy podmínek rozlišuje NOZ na odkládací (suspensivní), to je takové, které vznik účinnosti právního úkonu činí závislým na tom, zda a kdy určitá nejistá skutečnost se stala nebo stane, a na podmínky rozvazovací (resolutivní), kdy zánik účinnosti právního úkonu je závislý na tom, že nastala nebo nastane určitá skutečnost. Při splnění odkládací podmínky nastupují účinky právního úkonu, při splnění rozvazovací podmínky dochází ke zrušení již nastalých právních účinků.
Nepřípustné podmínky – v pracovněprávních vztazích se velmi často uplatňují „podmínky“, o kterých se zaměstnavatelé domnívají, že jsou sjednány platně. Tím se dostávají do rozporu i se současnou úpravou, která stanoví, že podmínky mohou být dovolené a přípustné. To závisí na tom, zda se její ustanovení nepříčí právu. Přitom může jít o rozpor se ZP, o jeho obcházení anebo o rozpor s dobrými mravy. Podmínka může odporovat právu rozličným způsobem. Zejména tím, že právu odporuje samo uskutečnění podmínky, nebo že se příčí právu, když je účinnost právního úkonu vázána na určitou skutečnost anebo že se právu příčí vůbec podmíněnost právního úkonu. Podmínka je rovněž neplatná, jestliže připouští diskriminaci nebo porušuje rovnost.
Dohoda o srážkách ze mzdy - nároky zaměstnavatele vůči zaměstnanci mohou být uspokojeny a zajištěny dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy. Srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí. Tato dohoda musí být uzavřena písemně. Významné zjednodušení přinesla zaměstnavatelům úprava § 551 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení byl zaměstnavatel do 31. 12. 2006 povinen srážet ze mzdy zaměstnanci částky, které si sjednal zaměstnanec v dohodě s jiným subjektem, např. s půjčovnou, spotřebitelskými organizacemi apod. Dohoda o srážkách ze mzdy sjednaná podle § 551 občanského zákoníku zavazuje zaměstnavatele pouze tehdy, jestliže bude zajišťovat pohledávky výživného podle zákona o rodině. Podle dohody o srážkách ze mzdy musí zaměstnavatel dlužníka (zaměstnance) provádět srážky ze mzdy a zasílat je věřiteli od okamžiku, kdy mu byla dohoda doručena. Je tedy možné, aby tuto dohodu o srážkách ze mzdy, zavazující zaměstnavatele, uzavřely dvě fyzické osoby. Dohodu o srážkách ze mzdy, kterou uzavře zaměstnanec s třetí osobou (např. peněžním ústavem) a která nebude zajišťovat výživné, nemusí zaměstnavatel respektovat.
Souhlas zaměstnavatele - NOZ upravuje dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů v § 2045 a násl. Jedná se o podstatnou změnu dosavadní úpravy. Dluh zaměstnance bude možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy maximálně do výše poloviny jeho mzdy nebo platu nebo náhrady. Nepůjde–li o dohodu o srážkách směřující k uspokojení práva zaměstnavatele, bude třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Např. dohodu o srážkách ze mzdy k zajištění výživného nebude muset zaměstnavatel respektovat.
(Více se dozvíte v měsíčníku PaM 6/2012)
Právnická osoba podle nového občanského zákoníku
Významným přelomovým datem v českém soukromém právu se stane 1. leden 2014. Nový občanský zákoník je souhrnným kodexem soukromého práva. Je postaven na zásadě nezávislosti soukromého práva na právu veřejném.
Nový občanský zákoník
nabyl platnosti dnem 22. března 2012, kdy byl otištěním v částce 33 Sbírky zákonů České republiky vyhlášen jako zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Účinným se stane dnem 1. ledna 2014. Vydáním nového občanského zákoníku byla završena dvanáctiletá práce na rekodifikaci českého soukromého práva zahájená v roce 2000. Ve stejný den, kdy byl v částce 33 Sbírky zákonů České republiky vyhlášen zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, došlo k vyhlášení dalších dvou významných zákonů. V částce 34 Sbírky zákonů byl vyhlášen zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). V částce 35 Sbírky zákonů byl vyhlášen zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Všechny tyto tři zákony nabydou účinnosti ve stejný den – 1. ledna 2014.
NOZ je návratem k evropským kontinentálním konvencím
Základním obecným ideovým zdrojem rekodifikace se stal vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937. Tento vládní návrh sledoval modernizační revizi rakouského obecného zákoníku občanského (ABGB) z r. 1811 v jeho konfrontaci s novějšími evropskými zákoníky, zejména německým a švýcarským. Filozofie soukromého práva byla převzata z rakouského obecného zákoníku občanského. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je standardním občanským zákoníkem evropského kontinentálního typu s respektem k tradici středoevropského právního myšlení. Vychází se mimo jiné ze skutečnosti, že základem evropské právní kultury je římské právo, jehož instituty mají zejména v oblasti majetkových práv rozhodující vliv i na moderní občanské zákoníky. Bere v úvahu skutečnost, že se občanské právo jednotlivých evropských států od některých romanistických přístupů ve svých normativních konstrukcích odklonilo nebo je rozvinulo pod kritériem prakticity řešení.
NOZ přináší jinou terminologii,
která je návratem ke klasické české právní terminologii. Občanské zákoníky z let 1950 a 1964 se od tradiční české právní terminologie výrazně odklonily. Tehdejší zákonná úprava občanského práva byla budována podle vzoru a metod práva veřejného. Nový občanský zákoník se vrací k tradičnímu vyjadřování. Dá se předpokládat, že nové pojmosloví bude příčinou mnohých problémů. Odborná právní i obecná občanská společnost mají ve svém vědomí i podvědomí zakotvené stávající, po desetiletí užívané pojmy. Některé nově oficializované pojmy mohou někdy vzbuzovat dojem anachronizmů. Počátky uplatňování nového občanského zákoníku tím budou zákonitě poznamenány. Je proto třeba text nového občanského zákoníku číst a vnímat s vysokou pozorností. Většina případů náhrady stávajících odborných pojmů jinými, třeba i neobvyklými, pojmy je logicky pozitivní.
Nový občanský zákoník výrazně zasáhl do stávající české legislativy. Dnem 1. ledna 2014 bude zrušen vysoký počet zákonů a vyhlášek, 231 jich zmizí z českého právního pořádku. Zrušen bude i zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nový obchodní zákoník je slučitelný
s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a s právními akty Evropské unie. Přebral v mnohém dosavadní text občanského a obchodního zákoníku, ve kterém byly transponovány potřebné směrnice, a dokončil tuto transposici.
Nezávislost soukromého práva na právu veřejném
je jako jeden z principů práva zakotvena v § 1 odst. 1. V rámci jednotného právního řádu sleduje právo soukromé i právo veřejné různé cíle. Soukromé právo otvírá co nejširší prostor soukromé iniciativě jednotlivce a svobodnému utváření soukromého života. Naproti tomu veřejné právo upravuje organizaci, působnost a činnost orgánů veřejné moci. Tím je dáno odlišné zaměření norem soukromého a veřejného práva. Normy soukromého práva zasahují vzájemný styk osob. Normy veřejného práva zasahují styk osoby a orgánu veřejné moci nebo vzájemný styk orgánů veřejné moci. Proto je soukromé i veřejné právo pořádáno odlišným způsobem. Pro soukromé právo je klíčová zásada autonomie vůle - soukromník si ve své privátní sféře může dělat, co chce, a i když se chová libovolně, nemusí to nikomu zdůvodňovat. To pro veřejné právo neplatí. Pro veřejné právo a pro orgány veřejné moci platí zásada objektivity - orgán veřejné moci nesmí postupovat a rozhodovat se libovolně, ale může svou moc uplatnit pouze k zákonným účelům a v zákonném rozsahu (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Mezi oběma oblastmi právního řádu jsou četné styčné body. Přes rozdíly mezi soukromým a veřejným právem vyplývající z jejich rozličného účelového zaměření sledují obě uvedené oblasti právního řádu v konečném výsledku jeden celkový cíl. Tím je společným působením zajistit právní jistotu a naplnit demokratické hodnoty právního státu.
Některé principy odlišnosti soukromého a veřejného práva
V soukromoprávní oblasti vzniká jednotlivé osobě oprávnění z její vlastní vůle. Veřejné právo zakládá jednotlivé osobě nárok aktem veřejné moci. Protože jednotlivá osoba vstupuje do soukromého právního poměru ze své vůle a ve svém zájmu, je pro soukromé právo typická zásada vzájemnosti ekvivalentních plnění. Soukromá osoba se zavazuje k povinnosti, aby za to něco pro sebe získala. Pokud ze své vůle oprávnění nabyde, zavazuje se pravidelně druhé straně k protiplnění. V právu veřejném vznikají nároky bez zřetele na zásadu reciprocity. Liší se i pojetí sankcí v soukromém a veřejném právu. V soukromém právu vzniká sankce již deliktem. Hlavním účelem sankce v soukromém právu je odčinit újmu způsobenou jednotlivci a plně mu nahradit, co mu bylo v jeho soukromé sféře způsobeno. Sankce soukromého práva řeší konflikt mezi jednotlivci. Ve veřejném právu vzniká sankce až právní mocí rozhodnutí orgánu veřejné moci. Řeší konflikt mezi jednotlivou osobou a veřejnou mocí, která hájí a chrání veřejný zájem. Neřeší vzájemný konflikt osob. Účelem veřejnoprávní sankce, ať již správní nebo trestní, je potrestat viníka, přičemž relace mezi deliktem a veřejnoprávní sankcí sleduje něco jiného než je tomu u sankce soukromoprávní.
Smluvní ujednání se mohou lišit od zákona,
tato zásada je vyjádřena ustanovením § 1 odst. 2: Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si
osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
Tímto ustanovenímjsou vymezena kritéria pro odlišení dispozitivní právní normy a kogentní právní normy.
Dispozitivní právní norma nebrání, aby si osoby uspořádaly soukromá práva a povinnosti odchylně od zákonné úpravy. Kogentní právní norma má donucující charakter. Od ní se nelze odchýlit. Podstatná většina ustanovení soukromého práva jsou ustanoveními dispozitivními. Kogentní ustanovení jsou v soukromém právu výjimečná. Dispozitivní ustanovení tak umožňují faktickou nadřazenost smluvního ujednání nad zákonným ustanovením. Tento postup umožňuje i ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „současný občanský zákoník“).
Občanský zákoník upravuje osobní stav osob,
těmito slovy § 9 odst. 1 je vystiženo poslání občanského zákoníku. Občanským zákoníkem se řídí soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy. Občanský zákoník je univerzálním kodexem a chartou soukromých práv fyzických i právnických osob.
Právním subjektem je osoba
V ustanovení § 18 je zakotveno klasické členění osob na osoby fyzické a osoby právnické. Protože fyzická osoba je totožná s člověkem, užívá se též synonymický pojem „člověk“. Obě tyto osoby mají právní osobnost ve smyslu ustanovení § 15. Právní osobností se rozumí způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Mají i svéprávnost, což je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem, tedy právně jednat. Tradičním jednoslovným označením „svéprávnost“ se současně nahrazuje dosavadní výraz „způsobilost k právním úkonům“. Nový občanský zákoník opustil pojem „právní úkon“. Označení „svéprávnost“ je navíc věcně správné. Vyjadřuje, že kdo je s to vlastním jednáním nabývat subjektivní práva a zavazovat se k povinnostem, je osobou svého práva (sui iuris). Vzdání se právní osobnosti nebo svéprávnosti je nepřípustné (§ 16). Pokud tak některá osoba učiní, nepřihlíží se k tomu. Toto její rozhodnutí je nicotné od samého počátku. Jen osoba může mít práva a jen osoba může práva vykonávat. Jen osobě je možné uložit povinnost. Jen vůči osobě lze plnění povinnosti vymáhat (§ 17).
Na rozdíl od současného občanského zákoníku nový občanský zákoník stanoví shodně vlastnost osoby jako právního subjektu.
Právnická osoba je organizovaný útvar,
o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehožprávní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou. Právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; ustanovení tohoto zákona se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob.
Uvedenými slovy obecně charakterizují právnickou osobu ustanovení § 20. Na rozdíl od člověka s jeho přirozenými právy jsou právnické osoby umělé útvary, které vytváří právo, aby sloužily zájmům lidí. Od toho se odvozuje i odlišné právní postavení fyzických a právnických osob.
Právnické osoby slouží buď soukromým zájmům (např. běžná obchodní banka), anebo zájmu veřejnému (např. Česká národní banka).
Zvláštní postavení nový občanský zákoník přiznává právnickým osobám veřejného práva. Ve vztahu k nim omezuje svoji účinnost. Právnické osoby veřejného práva podléhají především zákonům, podle nichž byly zřízeny. Použití ustanovení občanského zákoníku na tyto osoby přichází v úvahu, jen slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. Právnické osoby veřejného práva proto nepodléhají ustanovením občanského zákoníku v míře, ve které to vylučuje jejich povaha, a řídí se hlavně zvláštními zákony (§ 20 odst. 2), např. zákonem o obcích, zákonem o ČNB, zákonem o vysokých školách apod. Pokud však obec, kraj nebo Česká lékařská komora vystupují jako soukromníci – např. jako smluvní strana nebo závětní dědic, mají vzhledem k zásadě rovnosti stejné právní postavení jako jiné osoby.
Stát jako právnická osoba
je v soukromém právu zakotven ustanovením § 21. Na stát je třeba pohlížet jako na právnickou osobu, přestože jeho postavení je do jisté míry specifické. Tato specifičnost souvisí s jeho faktickou pozici i s funkcemi, které stát plní. Tuto specifičnost vyzdvihl i Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp. zn. III ÚS 495/02 ze 4. 3. 2004: Postavení státu vystupujícího v soukromoprávním vztahu nelze bez dalšího ztotožňovat s postavením soukromníka, protože stát i v takovém postavení nedisponuje skutečně autonomní vůlí, jeho jednání se musí vždy řídit zákonem, i když stát zastupují z jeho pověření jiné subjekty. Při posuzování pozice státu v soukromoprávních vztazích nelze proto cele abstrahovat od druhé dimenze státu, tj. od té, v níž vykonává svou hlavní funkci, tedy státní moc. Právní jednání státu se řídí speciální úpravou. Touto speciální úpravou v současné době je zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Právní úprava postavení právnické osoby
je stanovena v dílu 3 hlavy II, § 118 až 418, s označením „Právnické osoby“. Ustanovení nového občanského zákoníku rozlišují tři typy právnických osob:
- korporace,
- fundace,
- ústavy.
Pro korporace (§ 212 – 304) je příznačné, že je tvoří členové nebo společníci neboli osobní složka (corpus = tělo). Pro fundace (§ 305 – 394) je naopak typické, že jejich základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu. V ústavech (§ 395 – 411) je osobní i majetková složka propojena. Ústav nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací.
PO nabývá právní osobnost svým vznikem
Počínajíc okamžikem svého vzniku je způsobilá mít v mezích právního řádu práva a povinnosti § 118). Nový občanský zákoník akceptuje, respektuje a upřesňuje dosavadní pojetí, podle něhož může být subjektem práva jenom ten organizovaný útvar, který za právnickou osobu prohlásí zákon. Vzhledem k tomu, že se zachovává u právnických osob jejich stupňovité vznikání i zanikání, vymezené na jedné straně založením a vznikem, na straně druhé zrušením a zánikem, je stanoveno, že právní subjektivitu má právnická osoba od svého vzniku až do svého zániku. Způsobilost právnické osoby mít práva a povinnosti a její schopnost právním jednáním je nabývat není ani nadále vázána na její zvolený nebo zapsaný předmět činnosti. Právnická osoba je subjektem vlastnického práva. Je proto povinna vést záznamy o svých majetkových poměrech.
PO je zapsána ve veřejném rejstříku
vedeném soudem nebo jiným orgánem veřejné moci (§ 120). Právní úprava těchto veřejných rejstříků občanskému zákoníku nepřísluší, protože se jedná o instituty veřejného práva. Jejich institucionální úprava je přenechána zvláštním zákonům.
Do veřejného rejstříku se uvádí minimálně tyto údaje o právnické osobě:
- její název a adresa sídla,
- předmět činnosti,
- den vzniku,
- den zrušení s uvedením právního důvodu,
- den zániku,
- jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje,
- údajeo dni vzniku nebo zániku jejich funkce.
Právnická osoba zapsaná v příslušném rejstříku je povinná k oznámení změny údajů zapisovaných v tomto rejstříku. Oznámení učiní bez zbytečného odkladu. Zásada formální publicity zajišťuje plnou přístupnost veřejných rejstříků pro každého. Předpokládá se i jejich přístupnost elektronickou cestou.
Zásada materiální publicity
chrání důvěru v údaje zapsané ve veřejném rejstříku (§ 121). Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. Při použití informace uvedené ve veřejném rejstříku jedná osoba v dobré víře v její pravdivost. Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo po uplynutí patnácti dnů odzveřejnění dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět. Neodpovídá-li zveřejněný údaj zapsanému údaji, nemůže se ten, jehož se údaj týká, vůči jiné osobě dovolat zveřejněného údaje. Pokud se však prokáže, že jí byl zapsaný údaj znám, může proti ní namítnout, že zveřejněný údaj zapsanému neodpovídá.
Ustavení právnické osoby
- nastává různými způsoby (§ 122):
- zakladatelským právním jednáním,
- zákonem,
- rozhodnutím orgánu veřejné moci,
- jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis.
K ustavení právnické osoby může dojít projevem soukromé vůle nebo působením veřejné moci.
I v tomto ustanovení se objevují nové pojmy. Pojem „ustavení právnické osoby“ je věcným synonymem v současnosti užívaného pojmu „založení právnické osoby“ nebo „zřízení právnické osoby“. Pro zakladatelský úkon vzniklý ze soukromé iniciativy se volí název „zakladatelské právní jednání“, jímž může podle okolností být buď smlouva, nebo zřizovací (zakládací) listina. Nový občanský zákoník opustil dosavadní termín „zakladatelský dokument“ užívaný zejména stávajícím obchodním zákoníkem. Slovo „dokument“ značí listinu (doklad) o úkonu, nikoli úkon samotný. Smlouva nebo jiné zakladatelské jednání nejsou dokumentem, dokument je jen dokladem, že se taková jednání udála.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 12/2012)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
PODNIK A PODNIKÁNÍ
Mezi nejvýznamnější „novinky“ v NOZ patří vymezení pojmů „podnik“ a „podnikání“. Vzhledem k tomu, že NOZ ruší obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., mají tyto definice pro pracovněprávní účely značný význam.
Jaké bude vymezení pojmů „podnik“ a „podnikání“ a jaký význam budou mít pro pracovněprávní účely?
Bude se z nich vycházet např. při posuzování práce načerno (tzv. nelegální práce). Podle § 420 NOZ se za podnikatele považuje fyzická nebo právnická osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Tato definice se téměř neliší od dosavadní úpravy, která je obsažena v § 2 obchodního a živnostenského zákona. Rozumí se tím plnění svěřených úkolů samostatně, soustavně, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.
ZNAKY PODNIKÁNÍ
NOZ sice nedefinuje znaky podnikání, ale je možné postupovat podle jejich vymezení v živnostenském zákoně a v obchodním zákoníku.
Jaké jsou znaky podnikání?
Samostatnost: Nejvíce odlišuje činnost podnikatelskou od činnosti v pracovněprávním vztahu požadavek samostatnosti. Je to tehdy, jestliže osoba (živnostník) rozhoduje o své činnosti samostatně a sama ji organizuje. Není možné za samostatnou považovat činnost v závislém (podřízeném) postavení, zejména činnost, která je vykonávána pro jedinou osobu, která určuje a řídí podstatné složky jejího provádění. Zjistí-li se, že činnost není prováděna samostatně, nejde vůbec o živnost podnikání a toto nemůže vzniknout.
Soustavnost: Za soustavnou nelze považovat činnost jednorázovou nebo nahodilou, i když by existovaly ostatní podnikatelské znaky. S požadavkem soustavnosti není v rozporu, je -li činnost vykonávána sezónně. Podle okolností lze hodnotit jako soustavnou činnost i jednání jednorázové, dochází-li k jeho opakování v průběhu určitého období.
Vlastní účet: Za podnikatele se bude považovat osoba zapsaná v obchodním rejstříku a tuto činnost bude vykonávat na vlastní účet.
Vlastní odpovědnost: Požadavek provozování živnosti na vlastní odpovědnost vyjadřuje podnikatelské riziko. Podnikatel odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
Dosažení zisku: Není rozhodující, zda bude zisku skutečně dosaženo, postačuje, je-li zde takový úmysl a vůbec není rozhodující, pro jaké účely bude zisk použit.
Bude-li občan vykonávat pro zaměstnavatele činnost s uvedenými znaky, jedná se o podnikání a nikoliv o nelegální práci. Sjedná-li však podnikatelskou smlouvu (např. podle živnostenského zákona) a nebudou znaky podnikání naplněny, ale bude se jednat o závislou činnost (viz § 2 ZP), jde o nelegální práci.
PŘÍSLIB ZAMĚSTNÁNÍ
V současném ZP není upraven tzv. příslib zaměstnání.
Je definice „příslibu zaměstnání“ upravena v NOZ?
Vzniku pracovní smlouvy může předcházet shodný projev vůle účastníků pracovněprávního vztahu pracovní smlouvu uzavřít. Jako ostatní právní úkony i pracovní smlouva musí být učiněna svobodně, srozumitelně, vážně a určitě. Je-li dohoda o přijetí do zaměstnání uzavřena, pak z ní pro zaměstnavatele plynou i dohodnuté závazky. Ve většině případů je to povinnost, že zaměstnavatel uzavře s občanem pracovní smlouvu, a tím mu poskytne zaměstnání. NOZ smlouvu o smlouvě budoucí (v personálních vztazích „příslib zaměstnání“) výslovně upravuje v § 1783. Podle ní se jedna ze smluvních stran zavazuje, že po vyzvání v sjednané lhůtě (jinak do jednoho roku) uzavře budoucí smlouvu. Nesplní–li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud. Povinnost k uzavření smlouvy nevzniká, jestliže se změnily okolnosti, z nichž obě strany vycházely a na zavázané straně nelze rozumně požadovat splnění povinnosti k uzavření smlouvy.
PODMÍNKY V PERSONÁLNÍCH VZTAZÍCH
Současné ustanovení § 36 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) umožňuje, aby vznik, změna nebo zánik práva či povinnosti byl vázán na splnění podmínky. NOZ sjednávání podmínek upravuje v § 548.
Co jsou podmínky a co je předpokladem pro sjednání podmínek?
Podmínky jsou vedlejší ustanovení v právním úkonu, kterým se jeho účinnost činí závislým na určité skutečnosti, která nastat může, ale také nemusí (v právní teorii se někdy uvádějí podmínky mezi nahodilé složky právních úkonů). Podmínka sama se vždy zakládá na právním úkonu, na konkrétním projevu vůle. Je proto nutné ji odlišit od případů, kdy následky právního úkonu nenastávají na základě právního úkonu, ale jsou závislé na určité skutečnosti přímo ze zákona. Pojmovým znakem podmínky je to, aby se vztahovala na nejistou skutečnost, která je zaměstnavateli nebo zaměstnanci neznámá. Předpokladem pro sjednání podmínky je, že určitá skutečnost má nastat teprve v budoucnosti a účastníkům pracovněprávního vztahu není známo, zda vůbec nastane (např. zda bude pracovní poměr zrušen ve zkušební době) nebo že je sice zřejmé, že určitě nastane, není ovšem známo, kdy k tomu dojde.
Možnost a dovolenost
Náležitostmi podmínky jsou její možnost a dovolenost. Možnost spočívá v tom, že skutečnost určená za podmínku nastane. Objektivní nemožnost znamená, že skutečnost, kterou podmínka předvídá, nemůže nastat proto, že tomu brání objektivní důvody. Nemožnost podmínky má za následek neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu v celém rozsahu.
K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží. Jestliže účastník, jemuž je nesplnění podmínky na prospěch, její splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným. Ke splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je její splnění na prospěch. Nevyplývá-li z právního úkonu nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.
SOUHLAS ZAMĚSTNAVATELE SE SRÁŽKAMI ZE MZDY
NOZ upravuje dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů v § 2045 a násl.
Jedná se o podstatnou změnu dosavadní úpravy. Jak se dosavadní úprava srážek ze mzdy změní?
Dluh zaměstnance bude možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy maximálně do výše poloviny jeho mzdy nebo platu nebo náhrady. Nepůjde–li o dohodu o srážkách směřující k uspokojení práva zaměstnavatele (např. náhrada škody způsobená zaměstnancem), bude třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Např. dohodu o srážkách ze mzdy k zajištění výživného nebude muset zaměstnavatel respektovat. Náklady spojené s placením srážek bude mít zaměstnavatel jako plátce mzdy nebo platu. Bude–li se jednat u jednoho zaměstnance o více dohod srážek ze mzdy, náklady s placením srážek podle druhé a další dohody bude mít dlužník (zaměstnanec).
PROMLČENÍ PRÁVA VE LHŮTĚ
Právo upravené v pracovněprávních vztazích se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době stanovené v občanském zákoníku.
Jak NOZ upravuje institut promlčení?
NOZ tyto otázky upravuje v § 609 a násl. Promlčecí lhůta je tříletá. Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. K promlčení soud přihlédne jen uplatní–li tuto námitku dlužník. Pak nelze právo věřiteli přiznat. Po dobu soudního uplatnění promlčecí doba neběží. Účelem institutu promlčení je stimulovat věřitele, aby svá práva uplatnil včas a přispěl tak k právní jistotě. Jestliže by věřitel, poté co mu vznikla možnost uplatnit svá práva, příliš dlouho s tím otálel, ztížila by se možnost dopátrat se skutkového stavu. Zvláštní právní úprava bude platit pro promlčecí dobu práv na náhradu škody. Tato práva se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (§ 6936 NOZ). Byla–li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i pro uplatnění náhrady škody, která vznikla porušením právní povinnosti v důsledku poskytnutí, nabídnutí nebo přislíbení úplatku jiným než poškozeným, anebo v důsledku přímého nebo nepřímého vyžadování úplatku od poškozeného.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku 1000 řešení 12/2012)
|
|
| |
Částka číslo 107/2013 ze dne 12.9.2013
281/2013 Zákon, který se mění zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů
282/2013 Nařízení vlády o stanovení seznamu stanovených výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz nebo přepravu, o stanovení některých podmínek pro určené výrobky, za nichž lze uskutečnit jejich vývoz, a o stanovení náležitostí a vzorů žádostí o udělení povolení a povolení k vývozu
283/2013 Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Částka číslo 108/2013 ze dne 17.9.2013
284/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů
285/2013 Vyhláška o rozsahu a způsobu předávání informací do centrální evidence hospodářskými subjekty a orgány státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh
Částka číslo 109/2013 ze dne 17.9.2013
286/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, ve znění vyhlášky č. 361/2010 Sb.
287/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb
Částka číslo 110/2013 ze dne 20.9.2013
288/2013 Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci
Částka číslo 111/2013 ze dne 20.9.2013
289/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu
290/2013 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně
291/2013 Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
|
|
| |
PROBLÉMY S NACHLAZENÍM
S příchodem podzimu se i u aktivně žijících jedinců nezřídka objevují nejrůznější onemocnění dýchací soustavy, mezi které patří i často podceňovaná rýma. Je to skutečně nejběžnější onemocnění, nevyhne se žádnému místu na světě a dříve či později se jí nakazí každý. V podstatě jde „jen“ o zánět nosní sliznice, který se ale vyskytuje ve více formách a zasluhuje si pozornost lékaře i samotného postiženého.
Akutní rýma je totiž prudký zánět spojený s opuchnutím sliznice v nosních dutinách způsobený virovou nebo bakteriální infekcí. Nejčastěji jsou jeho původcem rinoviry, které se rozmnožují v nosní sliznici. Přednášejí se těsným kontaktem (např. líbáním) nebo kapénkovou cestou ‚kašel, prskání při mluvení, kýchání při nezakrytém nose a ústech). Virus způsobující rýmu přežívá i na rukou mnoho hodin, a tak i podání ruky může být přenosem. Rýma bývá častá i u sportujících, protože ti mívají velmi často sníženou obranyschopnost organismu (imunitu). Postižený má často ucpaný nos, teče mu z něj čistý průsvitný sekret, který se mění na hlenově-hnisový až „čistě“ hnisový. Nepříznivě se mění čich, špatně se mluví i dýchá. Slzí oči, bolí hlava, pálí v krku, nekvalitně se spí a člověk je unavený. To vše snižuje člověku tréninkovou schopnost a pracovní výkonnost. Rýma se může vyskytovat jako „sólista“, anebo jako průvodce nejrůznějších onemocnění (chřipka, angína a podobně). Léčit se určitě musí – i když se říká, že s léky trvá sedm dní a bez léčby týden. Když infekce přejde do dolní části dýchacího ústrojí, může se prodloužit i na 14 dní. V léčbě se zpočátku podívají kapky na zmírnění opuchlé sliznice a tím zlepšení dýchání, v případě hnisavých hlenů je možné podávat antibiotika, hlavně u starších ročníků. Pomůže i inhalace přírodních léčivých směsí podle speciálních receptur, nebo minerálky Vincentky.
Při „obyčejné“rýmě obvykle nebývá zvýšená teplota. Horší je to při výskytu komplikací, kdy se musí použít antibiotikum. Těžší příznaky rýmy mívají kuřáci a rýma může být i spouštěčem astmatického záchvatu. Nejčastějšími komplikacemi rýmy bývají záněty nosních dutin a středního ucha.
Chronická rýma
– v alergické, případně vazomotorické formě. Příčiny alergické, která se projevuje drážděním v nose, kýcháním, vodovým výtokem a ucpáváním, jsou známé alergeny z pylu, plísně, roztočů, hmyzu a srsti zvířat, původ vazomotorické (méně intenzivní kýchání, ale výtok a ucpání výraznější) neznáme. Pro všechny druhy rýmy je typické ucpání nosu, které donutí postiženého dýchat přes ústa, čímž se vyřadí filtrační funkce nosu (za minutu přefiltruje sedm litrů vzduchu, což je víc než deset tisíc za den) a následně se zhorší situace v průduškách. Na tento nepříjemný moment se prostřednictvím reklamy v médiích doporučují nosní spreje. Faktem je, že sice poskytnou rychlou úlevu, ale neléčí. Při chronické formě hrozí nadužívání a vznik závislosti. Už po pěti dnech totiž přestává organismus na lék dostatečně reagovat, účinnost se oslabuje a to nutí postiženého užívat sprej častěji, i když bez zásadního úspěchu. Někdy se v průběhu rýmy na sliznici ústní dutiny objeví obtížná zanícená skvrnka – afta, jakoby vřídek s bílým povlakem, velikosti čtyři až pět milimetrů, která začne postiženého znervózňovat a bolet. Musí na ni stále myslet – při každém pokusu něco sníst, při mluvení anebo jen když si přejede jazykem uvnitř úst. Afty vznikají většinou na jaře nebo na podzim, u některých ale po celý rok. Obvykle se vyskytují od puberty asi do 35 let a jejich příčinou je narušení rovnováhy imunitního systému. U někoho ale můžou afty vznikat jako reakce na určité potraviny – např. po konzumaci ořechů, jindy stačí malé kousnutí do jazyka anebo drobné poranění ústní sliznice. Velmi často se tvoří i v krizových situacích, když je nápor stresu, rozčilení nebo citových problémů. Po několika dnech se afty začnou ztrácet jakoby samy od sebe, ale medicína dosud nenašla účinný lék, aby se už víckrát neobjevily. Pro zmírnění příznaků pomůže užívání komplexu vitaminů B (hlavně kyseliny pantotenové) a kyseliny listové, lehké potírání postižených míst na sliznici jódovou tinkturou nebo propolisovou tinkturou a návrat duševního i tělesného klidu. Při častějším výskytu aft se doporučuje imunologické vyšetření a výtěry ze sliznice ústní dutiny. Když jsou afty větší než 1 centimetr, je jich víc než deset a nemizí ani po několika dnech, je dobré navštívit specialistu – stomatologa nebo odborníka na ušní, nosní a krční choroby, který situaci řeší jinými léky, případně konstatuje vnitřní onemocnění vyvolávající afty.
„Zaručené recepty“ na potírání aftů – potírání alpou, zubní pastou nebo práškem z rozdrceného aspirinu mohou situaci zhoršit. Spíš se hodí „babský recept“ – nechat si v ústech rozpustit kostku cukru víckrát za den.
Proč kašleme? Dýchací cesty přivádějí do plic vzduch s potřebným kyslíkem, ale kromě toho mají i ochrannou funkci. Jsou vystlané řasinkovou výstelkou (epitelem), v níž jsou umístěny buňky, takzvané sekreční, produkující za normálních okolností malé množství hlenu. V něm jsou pohlcovány vdechnuté cizorodé částečky (např. prach) či mikroby. Hlen se posouvá epitelem hlouběji do dýchacích cest (hrtan, průdušnice). Napadení sliznice dýchacích cest viry nebo bakteriemi často způsobuje zvýšenou produkci hlenu, který je hustý a může se lepit na stěny dýchacích cest, čímž způsobí jejich sníženou průchodnost. Kašel je obranný reflex, který udržuje dýchací cesty průchodné. Jedinec s onemocněním dýchacích cest, těžko odkašlává a dýchací cesty jsou přeplněné hlenem a velmi špatně průchodné. Když se produkce hlenu nezvyšuje, bývá kašel suchý, neproduktivní a dráždivý – člověk se trápí a nic nevykašlává. Pro chřipku a jiná virová onemocnění, jež postihují dýchací cesty, je typické, že v prvních dnech je kašel dráždivý. Později se stává produktivním, přičemž dochází ke zvýšení produkce hlenu – postižený vykašlává hleny s různorodým obsahem a barvou.
Chřipka je akutní infekční onemocnění způsobené virem chřipky. Vyskytuje se hlavně:
- na podzim a v zimě,
- často v epidemiích (hromadný výskyt, postihující větší počet lidí s různou dobou trvání),
- případně až v pandemiích (hromadný výskyt bez prostorového omezení).
Postupně byly izolovány tři hlavní typy virů chřipky:
- A (1932),
- B (1940),
- C (1949), které mají různé variace.
Přirozenou překážku chřipky tvoří zásada akceptovat principy prevence přirozenými látkami, které najdeme hlavně v zelenině. I když se pro někoho může zdát toto téma „vyčerpané“, neuškodí si říct o této stále zajímavější složce jídelního lístku. Zkusíme shrnout, co by mohlo být jakousi alfou a omegou aktivity a složky prevence proti chřipce. Je totiž víc než jisté, že strava obsahující pestré a vysoké (ba až dominantní) procento zeleniny – hlavně čerstvé – zvyšuje kvalitu zdraví, vyšší obranyschopnost a schopnost podávání výraznějších fyzických i psychických výkonů. A máme u nás co dohánět. Zatímco u nás spotřebujeme přibližně 70 kg na osobu za rok, v jiných zemích (Řecko, Španělsko, Itálie, Bulharsko, Francie) je to až 200 kg.
Zelenina je důležitá pro vysoký obsah vitaminů a minerálních látek, velmi často je základním zdrojem těchto prvků – hlavně železa, vápníku, hořčíku, draslíku a zinku. Obsahuje minimálně 70 %, průměrně však 82 % kvalitní tekutiny. Obsahem minerálních látek alkalizuje (brání přílišné překyselenosti) vnitřní prostředí manažerova organismu. Tím snižuje unavitelnost a pomáhá rychlejší regeneraci a rehabilitaci. Když je zelenina správně připravená, poskytuje pocit sytosti při relativně nízké energetické hodnotě, což je někdy velmi důležité. Upravuje činnost trávicího traktu – obsahuje látky, které tuto činnost optimalizují (silice, hořčiny, přírodní barviva) a brání chřipkovým virům, aby ji narušovaly. Prakticky neobsahuje tuky, a to nepatrné množství, které má ve složení, je pro organismus příznivé při vstřebávání antioxidantů. Zelenina obsahuje i bílkoviny včetně jejich základních stavebních prvků – esenciálních aminokyselin, cystein, leucin v listové zelenině, lyzin v kapustě, arginin v bramborech, mrkvi a hrachu. Množství konzumované zeleniny denně je individuální – závisí i na oblibě a snášenlivosti. Důležité je vždy si uvědomit její rozdílnou stravitelnost, tolerovatelnou, nepříznivé nadýmání, obsah vlákniny. Při individuálním jídelním lístku je vhodné konzultovat lékaře – vzhledem k předpokládanému typu trvání zátěže. Zelenina má obvykle listovou a kořenovou část. Ta listová obsahuje víc železa, kyseliny listové a vitaminu C, ale méně ostatních vitaminů a podstatných živin. Má také méně energetických látek. Je hůře stravitelná a méně přijatelná pro chuťové buňky.
Když ji připravujeme,
je lepší ji krátce povařit či podusit, později jen spařit. Zvýrazní se její chuť a zlepší stravitelnost. Kořenová část má víc bílkovin a cukrů i větší množství specifických látek, ale bohužel i velké množství škodlivých dusičnanů. Proto se doporučuje kořeny pokrájet na menší kousky a namočit do menšího množství vody s kyselinou citronovou (2 dcl vody, na špičku vody kyselinu citronovou a máčet obsah asi dvě hodiny v uzavřené nádobě v ledničce). Jde o tzv. marinování zeleniny. Použitá voda se pak vylije i za cenu ztráty určitého množství minerálů. Zeleninu je po tomto procesu třeba opláchnout čistou vodou. Marinováním se odstraní větší část obsahu dusičnanů. Při diskusi o úpravě musíme přiznat prvenství syrové, jen umyté a očištěné zelenině. Sterilizovaná zelenina není vhodná, stejně jako zelenina naložená v oleji je použitelná jen jako „ozdoba“. Mražená zelenina je vcelku výhodná, je obvykle předvařená a nevyžaduje velké nároky na úpravu. Problém ale může být neodhadnutelný obsah dusičnanů. Východiskem z nouze, bez výraznějších pozitivních hodnot bývá sušená zelenina, která se používá na přípravu „rychlých polévek“. Konzervovaná v různých nálevech bývá často v plechovkách (jen málokdy s folií uvnitř) a výrazně přisolovaná, což zdravotní hodnotě nepřidá. Lepší je konzervace ve skle. Přírodně rychle kvašená zelenina má své výhody hlavně pro její účinky na dobré trávení (zelenina se jen posolí, promyje, spaří a uzavře do sklenic pro dvoudenní kvašení). Zelenina obsahuje kromě minerálních látek, vitaminů, bílkovin a mírného množství cukrů a tuků také alkaloidy (nemusí být vždycky užitečné – např. solanin v bramborech nebo tomatin v rajčatech), glykosidy (užitečné hlavně v slupkách a semenech), fytoncidy (antibiotický účinek – např. v křenu, cibuli, česneku, ředkvi), silice (příznivé v případě stimulačního účinku na trávení a močení).
MUDr. Pavel Malovič
| |
| |
Termíny pro praxi v září 2013
20. 9.
| Daně z příjmů – plátce |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti sražených z mezd za srpen 2013
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za srpen 2013
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za srpen 2013
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za srpen 2013
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za srpen 2013
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za srpen 2013
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za srpen 2013
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za srpen 2013
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání hlášení (elektronické) k záloze na pojistné na důchodové spoření za srpen 2013 (§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
25. 9.
Středa |
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za srpen 2013 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Předložení výpisu z evidence za srpen 2013 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení (elektronicky) plátce za srpen 2013, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 až 7 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za srpen 2013, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení (elektronicky) identifikované osoby za srpen 2013, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
30. 9.
Pondělí |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v srpnu 2013 a hlášení plátce daně o dani sražené zahraničním poplatníkům (s výjimkou příjmů ze zaměstnání do 5 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v srpnu 2013 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| DPH |
Podání žádosti plátce o vrácení DPH z jiného státu EU za rok 2012 (jen přes http://adisspr.mfcr.cz, aplikace je dostupná po prvotním podání Žádosti o přístup)
(§ 82 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání žádosti osoby registrované k dani v jiném státě EU o vrácení DPH v Česku za rok 2012 (jen přes e-portál ve státě usazení dotyčné osoby jinde v EU)
(§ 82a odst. 4 a 10 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
10.9.
|
11.9.
|
12.9.
|
13.9.
|
16.9.
|
17.9.
|
18.9.
|
19.9.
|
20.9.
|
23.9.
|
24.9.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,124
|
18,043
|
17,966
|
17,929
|
18,084
|
18,013
|
18,075
|
18,042
|
17,989
|
18,106
|
18,084
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
8,613
|
8,522
|
8,515
|
8,504
|
8,564
|
8,463
|
8,59
|
8,695
|
8,637
|
8,685
|
8,708
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,21
|
13,179
|
13,202
|
13,18
|
13,174
|
13,149
|
13,196
|
13,158
|
13,205
|
13,254
|
13,258
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,189
|
3,175
|
3,175
|
3,169
|
3,152
|
3,146
|
3,158
|
3,104
|
3,122
|
3,134
|
3,146
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,464
|
3,456
|
3,461
|
3,456
|
3,455
|
3,449
|
3,461
|
3,451
|
3,463
|
3,476
|
3,477
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
25,835
|
25,775
|
25,815
|
25,775
|
25,765
|
25,72
|
25,81
|
25,735
|
25,825
|
25,92
|
25,93
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
44,587
|
44,474
|
44,356
|
44,244
|
44,362
|
44,258
|
44,544
|
44,235
|
44,263
|
44,248
|
44,312
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,516
|
2,505
|
2,505
|
2,5
|
2,488
|
2,483
|
2,493
|
2,45
|
2,465
|
2,474
|
2,483
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,405
|
3,397
|
3,402
|
3,399
|
3,392
|
3,382
|
3,394
|
3,384
|
3,392
|
3,403
|
3,404
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
30,564
|
30,66
|
30,622
|
30,532
|
30,698
|
30,385
|
30,499
|
30,755
|
30,71
|
30,639
|
30,68
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,737
|
1,712
|
1,711
|
1,699
|
1,695
|
1,683
|
1,685
|
1,684
|
1,684
|
1,676
|
1,679
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
19,453
|
19,386
|
19,53
|
19,462
|
19,507
|
19,418
|
19,526
|
19,185
|
19,188
|
19,389
|
19,511
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,952
|
1,957
|
1,956
|
1,946
|
1,978
|
1,958
|
1,966
|
1,973
|
1,951
|
1,951
|
1,95
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,797
|
1,788
|
1,792
|
1,784
|
1,783
|
1,779
|
1,787
|
1,773
|
1,784
|
1,783
|
1,791
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,881
|
18,792
|
18,822
|
18,762
|
18,722
|
18,672
|
18,755
|
18,607
|
18,584
|
18,629
|
18,721
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,482
|
7,465
|
7,477
|
7,465
|
7,462
|
7,449
|
7,475
|
7,453
|
7,479
|
7,507
|
7,51
|
| Lotyšsko |
lat
|
LVL
|
36,776
|
36,68
|
36,747
|
36,696
|
36,676
|
36,602
|
36,735
|
36,633
|
36,762
|
36,897
|
36,908
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,632
|
8,608
|
8,568
|
8,577
|
8,623
|
8,599
|
8,647
|
8,702
|
8,629
|
8,668
|
8,649
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,956
|
5,959
|
5,926
|
5,893
|
5,863
|
5,931
|
5,978
|
6,037
|
6,038
|
5,993
|
5,985
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,494
|
1,486
|
1,482
|
1,48
|
1,496
|
1,489
|
1,494
|
1,506
|
1,495
|
1,494
|
1,494
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
29,57
|
29,461
|
29,519
|
29,45
|
29,388
|
29,341
|
29,468
|
29,144
|
29,286
|
29,389
|
29,461
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,287
|
3,283
|
3,286
|
3,275
|
3,265
|
3,269
|
3,271
|
3,282
|
3,226
|
3,253
|
3,23
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
15,722
|
15,654
|
15,802
|
15,795
|
15,838
|
15,828
|
15,894
|
15,945
|
15,989
|
16,077
|
15,953
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,065
|
6,09
|
6,127
|
6,12
|
6,142
|
6,093
|
6,096
|
6,157
|
6,105
|
6,133
|
6,133
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,793
|
5,769
|
5,76
|
5,77
|
5,78
|
5,74
|
5,773
|
5,785
|
5,788
|
5,807
|
5,796
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
59,012
|
59,196
|
59,331
|
59,437
|
59,808
|
59,602
|
59,829
|
60,036
|
59,917
|
60,239
|
60,292
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
15,386
|
15,314
|
15,321
|
15,285
|
15,312
|
15,281
|
15,359
|
15,263
|
15,297
|
15,324
|
15,338
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,973
|
2,972
|
2,97
|
2,961
|
2,963
|
2,978
|
2,992
|
3,003
|
3,004
|
3,014
|
3,002
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
20,849
|
20,791
|
20,872
|
20,826
|
20,825
|
20,783
|
20,864
|
20,86
|
20,947
|
21,038
|
21,092
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
60,667
|
60,731
|
61,196
|
60,834
|
60,848
|
60,679
|
61,061
|
61,336
|
61,594
|
61,322
|
61,406
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,648
|
9,658
|
9,61
|
9,565
|
9,69
|
9,584
|
9,661
|
9,723
|
9,638
|
9,634
|
9,62
|
| USA |
dolar
|
USD
|
19,514
|
19,426
|
19,424
|
19,388
|
19,289
|
19,257
|
19,332
|
18,999
|
19,113
|
19,182
|
19,254
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
30,617
|
30,634
|
30,693
|
30,69
|
30,731
|
30,633
|
30,874
|
30,555
|
30,614
|
30,803
|
30,724
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,421
|
5,439
|
5,467
|
5,466
|
5,457
|
5,446
|
5,471
|
5,442
|
5,451
|
5,432
|
5,447
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č.1/2014 (VIII/2013)
- Zákon o nemocenském pojištění s komentářem – JUDr. Tomáš Hejkal
- Zdravotní pojištění a zvýšení minimální mzdy od 1. 8. 2013 – Ing. Antonín Daněk
- Daňový režim letních benefitů zaměstnanců – Ing. Martin Děrgel
- Účtování o nevyčerpané dovolené a ročních odměnách – Ing. Jiří Koch
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2013 (VIII/2013)
- Pravidla registrace k daním – Ing. Martin Děrgel
- Zdanění pronajatého hmotného majetku – Ing. Ivan Macháček
- DPH při prodeji a vkladu podniku – Ing. Václav Benda
- Elektronická podání – Ing. Zdeněk Kuneš
- Pořízení ojetého automobilu – Ing. Karel Janda
- Ochrana povinného v exekučním řízení – JUDr. Jana Drexlerová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 9/2013 (VIII/2013)
- DPH u služeb a zboží – pravidla pro rok 2013 – Ing. Václav Benda
- Pohledávky a opravné položky – Ing. Martin Děrgel
- Nemocenské pojištění – komplexně pro prax – JUDr. Eva Dandová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2013 (VIII/2013)
- Zaměstnanec a povodeň – Ing. Karel Janda
- Možnosti „úlev“ v důsledku povodní – Ing. Martin Děrgel
- Novela ZP – JUDr. Eva Dandová
- Zaměstnávání cizinců – JUDr. Jana Drexlerová
- Závodní stravování zaměstnanců – versus stravné – Ing. Martin Děrgel
- Motivační příspěvek budoucímu zaměstnanci – Ing. Ivan Macháček
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 9/2013 (VIII/2013)
- Zákoník práce – novela – JUDr. Ladislav Jouza
- DPH u služeb cestovního ruchu – Ing. Václav Benda
- Odstupné podle ZP a zákona o úřednících – JUDr. Zdeněk Budovec
- Příspěvky podnikatelům a obcím – Mgr. Olga Bičáková
- Obec vlastní majetek – Ing. Karel Janda
- Mateřské školy – JUDr. Eva Dandová
1000 řešení – měsíčník č. 9/2013 (VIII/2013)
- Nemocenské a zdravotní pojištění – JUDr. Eva Dandová, Ing. Antonín Daněk
- Minimální mzda od 1. 8. 2013 – Ing. Antonín Daněk
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 2/2014 (IX/2013)
- Zákon o dani silniční s komentářem – Ing. Karel Janda
- Krátkodobý finanční majetek v rozvaze podnikatelských subjektů – Ing. Vladimír Hruška
- Zvýšení minimální mzdy od 1. 8. 2013 – JUDr. Jana Drexlerová
- Dohoda o vině a trestu – JUDr. Jana Drexlerová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10/2013 (XI/2013)
- Silniční daň - Ing. Vlasta Ptáčková
- Daňová ztráta - Ing. Eva Sedláková
- Přenesení daňové povinnosti u odpadových materiálů - Ing. Václav Benda
- Postoupení pohledávek – smlouva a účtování - Ing. Vladimír Hruška
- Účtování o zásobách periodickým způsobem B - Ing. Zdenka Cardová
- Účetní sankce - Ing. Martin Děrgel
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 10/2013 (IX/2013)
- Úvěry a půjčky v účetnictví a daních - Ing. Karel Janda
- Technické zhodnocení majetku - Ing. Eva Sedláková
- Zdravotní pojištění komplexně - Ing. Antonín Daněk
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10/2013 (IX/2013)
- Silniční daň - Ing. Martin Děrgel
- Zvýšení minimální mzdy - JUDr. Ladislav Jouza
- Harmonogram směn - JUDr. Eva Dandová
- Ostatní příjmy FO a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- Chyby v praxi při skončení pracovního poměru - JUDr. Eva Dandová
- Právní jednání v personálních vztazích podle NOZ - JUDr. Ladislav Jouza
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č.10/2013 (IX/2013)
- Silniční daň - Ing. Karel Janda
- Právnické osoby v NOZ - JUDr. Jana Drexlerová
- Obec vlastní majetek - Ing. Karel Janda
- Právní úprava k příplatku k platu - JUDr. Ladislav Jouza
1000 řešení – měsíčník č. 10/2013 (IX/2013)
- Silniční daň - Ing. Martin Děrgel
- Daně
- Účetnictví
- Pracovní právo
|
|
| |
Občanský zákoník I.
Nový občanský zákoník reaguje na potřebu změny v soukromém právu. Česká republika prošla za období posledních 20 let rozsáhlými společenskými změnami. Jaké změny novela občanského zákoníku přinesla se dozvíte z našeho výhodného balíčku „Občanský zákoník I.“.
- Občanský zákoník I. s komentářem a související změny
/A5, str. 320/ - zdarma
- Poradce 4-5/2013 - Uplatňování nového OZ v pracovněprávních vztazích
/A5, str. 304/
- PVS 6/2013 - Darovací a kupní smlouva v novém OZ
/A4, str. 80/
- PaM 7-8/2013 - Lhůty a počítání v zákoníku práce podle nového OZ
/A4, str. 120/
Cena balíčku po slevě je 298 Kč.
Občanský zákoník II.
Ustanovení občanského zákoníku provázejí člověka po celý život. Nový občanský zákoník klade důraz jak na naše demokratické právní tradice, tak i na principy a standardy soukromého práva v Evropě. Co všechno v novém občanském zákoníku najdete se dozvíte ve výhodném balíčku “Občanský zákoník II.“.
- Občanský zákoník II. s komentářem a související změny
/A5, str. 320/ - zdarma
- PaM 9/2013 - Nový zákon o obchodních korporacích - statutární orgány
/A4, str. 80/
- DaÚ 4/2013 – Obchodní korporace v podmínkách nového OZ
/A4, str. 80/
- PVS 7-8/2013 - Společnost s.r.o. po 1. 1. 2014
/A4, str. 120/
Cena balíčku po slevě je 298 Kč.
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
Jen do vyprodání zásob.
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 – 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2013 |