Em@ilové noviny
č.17/2024
31.10.2024
31.10.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. KONEC ROKU VE MZDOVÉ ÚČTÁRNĚ
Konec kalendářního roku je spojen se zvýšenou pracovní agendou mzdové účetní. Jedná se nejen o pracovní povinnosti spojené s pracovněprávní tematikou, ale i se sociálními otázkami – zejména v důchodové a mzdové oblasti. Tento rok nastaly v těchto zákonech různé změny. O jaké změny se jedná? Co nelze koncem roku opomenout?
Potřebné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. PaM 11-12/2024 – Konec roku ve mzdové účtárně – příspěvek
/A4, str. 112/
2. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání - úplná znění zákonů
/A5, str. 96/
3. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění - příspěvek
/A5, str. 208/
4. Souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace
/A5, str. 384/
|
Cena balíčku je 1 366 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 683 Kč. Ušetříte 683 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. KONEC ROKU V ÚČETNICTVÍ
S přípravou účetní závěrky je spojena řada jednorázových, každoročně se opakujících účetních operací. Může se zdát, že se jedná o operace rutinní, notoricky známé, které se každoročně opakují. Není to však pravda. Co všechno je nutno připravit na ukončení účetního roku a jaké změny v zákonech nastaly v průběhu tohoto roku?
Publikace jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …
1. 1000 řešení 9-10/2024 – Společnost s.r.o. v daních a účetnictví – praktické příklady
/A5, str. 128/
2. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace
/A5, str. 112/
3. DaÚ 6-7/2024 – Opravné položky - účtování - příspěvek
/A4, str. 112/
4. Aktualizace I/2 – Zákon o daních z příjmů, zákon o archivnictví a spisové službě – úplná znění zákonů
/A5, str. 208/
|
Cena balíčku je 1065 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 639 Kč. Ušetříte 426 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
3. ZÁKONÍK PRÁCE PO NOVELE
Novela zákoníku práce přinesla zásadní změny do mzdově - právní oblasti s účinností od 1. srpna 2024. S účinností od 1. ledna 2025 přinesla novela do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila. Novela upravila i problematiku dovolených.
Jaké další změny novela přinesla?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. PaM 10/2024 – Novela zákoníku práce, Minimální a zaručená mzda - změny – příspěvky
/A4, str. 80/
2. PaM 4-5/2024 – Personální chyby po novele ZP - příspěvek
/A4, str. 112/
3. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání - úplná znění zákonů
/A5, str. 96/
4. Poradce 12/2024 – Zákon o nemocenském pojištění s komentářem - komentář
/A5, str. 248/
|
Cena balíčku je 1062 Kč Cena balíčku s 40 % slevou je 637 Kč. Ušetříte 425 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. BALÍČEK MZDOVÝM ÚČETNÍM
Od roku 2024 nastaly změny v oblasti mezd, pracovního práva, pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí. Jak se projevily v praxi uvedené změny zákonů a jak je správně řešit?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. DÚVaP 7-8/2024 – Problémy mzdové účetní – příspěvek
/A5, cca str. 192/
2. PaM 8/2024 – Uplatnění minimální a průměrné mzdy v údajích zaměstnance v roce 2024 - příspěvek
/A4, str. 80/
3. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, Zákon o kolektivním vyjednávání … - úplná znění zákonů
/A5, str. 784/
4. Aktualizace III/2 – Zákon o sociálních službách, Zákon o nemocenském pojištění – úplná znění zákonů
/A5, str. 152/
5. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace
/A5, str. 544/
|
Cena balíčku je 1506 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 753 Kč. Ušetříte 753 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
KONEC ROKU VE MZDOVÉ ÚČTÁRNĚ
Konec kalendářního roku je spojen se zvýšenou pracovní agendou mzdové účetní. Zejména u menších zaměstnavatelů, u nichž mzdová účetní vykonává nejen mzdovou agendu, ale řeší i pracovněprávní otázky, znamená pro ni konec starého a začátek nového kalendářního roku širší pracovní zátěž. Zejména tehdy, jsou–li se začátkem nového roku spojeny legislativní změny v této oblasti. Nejinak je tomu i pro začátek roku 2025. Které jsou nejdůležitější z nich?
MINIMÁLNÍ MZDA V ROCE 2025
Zásadní změny pro mzdové účetní nastávají v minimální a zaručené mzdě. Od 1. ledna se jedná o měsíční minimální mzdu v částce 20 800 Kč, která se zvýšila z dosavadních 18 900 Kč. Měsíční hodinová mzda bude v roce 2025 ve výši 124,40 Kč za hodinu. Hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.
Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby.
Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 ZP nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.
Omezení zaručené mzdy
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který neměl podle dřívější právní úpravy právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2. zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP). Rovněž mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody zaměstnance minimální mzdy, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.
Zásadní změna spočívá v omezení zaručené mzdy, která se bude vztahovat jen na zaměstnavatele uvedené v § 109 odst. 3 ZP. Jedná se např. o zaměstnance státu, územních samosprávných celků, některých příspěvkových organizací apod.
Vyšší příspěvek na zapracování
Nová výše minimální mzdy se projevuje nejen v přímých částkách, které zaměstnanec dostane ve výplatě, ale má odraz v řadě dalších pracovněprávních předpisech. Většinu z nich realizuje mzdová účetní. Jedním z nich je příspěvek na zapracování.
Příspěvek mohou dostat zaměstnanci, kteří nastupují do pracovněprávního vztahu jako uchazeči o zaměstnání bez potřebných znalostí a dovedností a zaměstnavatel jim umožní zapracování, případně zaškolení podle § 228 ZP.
Příspěvek se poskytuje jednorázově zpětně na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem po dobu maximálně tří měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tedy 10 400 Kč. Celková částka může být 31 200 Kč (dříve 28 350 Kč).
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí bude odlišná, jako v dřívější právní úpravě, podle druhu pracoviště. U zaměstnanců podnikatelských subjektů bude tento příplatek ve výši 10 % minimální mzdy. Zaměstnanci, na které se bude vztahovat zaručená mzda, a budou pracovat ve ztíženém pracovním prostředí u zaměstnavatele nepodnikatelského typu, dostanou příplatek v rozpětí 5 % až 15 % měsíční minimální mzdy za každý ztěžující prvek, jako např. hluk, vibrace, ionizující záření, nadměrná teplota apod. Výši příplatku určí zaměstnavatel v rámci stanoveného rozpětí podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.
Zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program
a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může úřad práce poskytnout příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů.
Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce podle § 117 ZOZ zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy (od 1. ledna 2025 je to 10 400 Kč). U jednoho zaměstnance se tedy jedná o maximální částku 62 400 Kč.
ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY ZAMĚSTNANCEM - Novela ZP č. 230/2024 Sb., umožňuje, aby si zaměstnanec rozvrhl pracovní dobu sám. Podmínkou je, že zaměstnavatel se zaměstnancem o tom uzavřou písemnou dohodu. ZP se tak stane pružnějším v možnosti v samorozvrhování směn. Dnes tento rozvrh umožňuje pouze režim práce na dálku a nově bude aplikovatelný i na pracoviště zaměstnavatele. Pokud se tak zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, ať si zaměstnanec sám rozhoduje, kdy chce pracovat. Výhodné to bude například pro studenty, „dohodáře“, kteří musí trávit čas také ve škole a jejich pracovní výkon nemusí limitovat nutnost být na místě například v kanceláři v určitých hodinách. Fungovat to bude tam, kde zaměstnavatele zajímá především výsledek, nikoli doba strávená na pracovišti.
Průměrná týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance musí být naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období a za podmínek, které platí pro nerovnoměrný rozvrh a jsou uvedeny v § 78 odst. 1 písm. m) ZP.
Nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak, uplatní se pro účely překážek v práci, čerpání dovolené, pracovní cesty, poskytování náhrady mzdy nebo náhradního volna za svátek a v dalších případech, předem zaměstnavatelem stanovené rozvržení pracovní doby do směn.
Při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, není-li dohodnuto nebo tímto zákonem, prováděcím právním předpisem (např. nařízení vlády č. 590/2006 Sb. k důležitým osobním překážkám v práci) anebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.
BEZ ROZVRHU DOVOLENÉ - S rozvrhem pracovní doby úzce souvisí rozvrh dovolené. Podle změny § 217 ZP není zaměstnavatel již od 1. srpna 2024 povinen vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Důvodem je i skutečnost, že sestavování tohoto plánu bylo většinou formální záležitostí, což vedlo k administrativní zátěži zaměstnavatele. Mnohdy se pak zaměstnavatelé tohoto plánu ani nedrželi. V praxi navíc velmi často docházelo k podstatným odchylkám při čerpání dovolené na žádost samotných zaměstnanců, kteří mnohdy na začátku kalendářního roku neměli konkrétní představu, kdy mají zájem dovolenou čerpat.
Zaměstnavatel bude moci dále „plán dovolených“ sestavovat, pokud se mu tato praxe osvědčila. Tento postup bude možné zahrnout do kolektivní smlouvy. Dobu čerpání dovolené bude i nadále určovat zaměstnavatel a přitom přihlédne k provozním důvodům a oprávněným zájmům zaměstnance.
S novým rokem jsou často spojeny problémy s převedením dovolené,
v současnosti z roku 2024. ZP v § 218 odst. 2 připouští možnost převedení nevyčerpané části dovolené do následujícího kalendářního roku (§ 218 odst. 2 ZP). Je to však možné jen u dovolené, která přesahuje minimální výměru 4 týdnů a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů v kalendářním roce, do následujícího kalendářního roku. Podmínkou je písemná žádost zaměstnance o převedení a uvedení jeho oprávněných zájmů.
Výhodu mohou uplatnit zaměstnanci zaměstnavatelů, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 ZP, neboť mají nárok na rozsah dovolené přesahující 4 kalendářní týdny (5 týdnů).
Příklad 1
Jedná se zejména o zaměstnance územních samosprávných celků, státního fondu, některých příspěvkových organizací a dalších uvedených v tomto ustanovení.
Zaměstnanci, kteří jsou odměňováni mzdou a pracují v tzv. podnikatelských subjektech, např. v obchodních korporacích, mohou požádat o převod dovolené, pokud mají její výměru u zaměstnavatele delší než 4 kalendářní týdny.
Pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol mohou požádat o převedení dovolené v rozsahu 2 kalendářních týdnů, neboť její výměra u nich činí 8 týdnů v kalendářním roce.
Příklad 2
V písemné žádosti o převedení části dovolené do příštího roku zaměstnanec například uvede, že v příslušném roce u něj existují rodinné nebo jiné vážné důvody, pro které nemůže čerpat dovolenou v příslušném kalendářním roce.
Dovolená v dohodách
Zaměstnancům pracujícím podle dohody o pracovní činnosti (dále DPČ) nebo dohody o provedení práce (dále DPP) se od 1. ledna 2024 poskytuje významná výhoda. Při splnění v ZP stanovených podmínek jim vznikne právo na dovolenou. Její výpočet mnohdy působí mzdovým účetním potíže. Uplatní se obecná právní úprava dovolené podle § 211 až 223 ZP. Zaměstnanec však musí splnit zákonné podmínky. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na DPČ a DPP týdenní pracovní doba v délce 20 hodin. Nerozhoduje, zda a v jakém skutečném rozsahu počtu hodin týdně byla práce v dohodě sjednána a konána.
Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a zaměstnanec musí odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby. Zaměstnanec pracující na základě DPČ a DPP tak musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce. Do toho se započítávají náhradní doby, např. kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci anebo nepracuje proto, že je svátek. Aby právo na dovolenou vzniklo, musí být obě podmínky (nepřetržité trvání dohody a výkon práce) splněny současně.
Délka dovolené
se stanoví v souladu s § 213 ZP tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Pro účely dovolené se bude posuzovat týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně. Zaměstnanci tak při čtyřtýdenní dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na jednu dvanáctinu (1/52) z 80 hodin (20x 4). Tedy přibližně 1,5 hodiny dovolené.
Příklad 3
Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce odpracoval v době od června do září 292 hodin, tedy 14 násobek fiktivní 20 hodinové týdenní pracovní doby (292 : 20=14,6).
Při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 22 hodin dovolené (14 / 52 × 20 x 4 = 21,54.)
Nebude–li mít zaměstnanec možnost si dovolenou vyčerpat ve volnu, zaměstnavatel mu za ni po skončení práce podle dohody poskytne náhradu mzdy.
Rozvrh pracovní doby
U dohodářů bude poskytnutí přestávky záležet na rozvrhu pracovní doby. Podle nového § 74 odst.2 ZP je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu a seznámit s ním nebo s jeho změnami zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Může se však se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení.
Příklad 4
Rozvrhne–li zaměstnavatel pracovní dobu tak, že některý den bude zaměstnanec pracovat více než 6 hodin, musí mu poskytnout na tuto pracovní směnu přestávku v práci.
Přestávka se však nebude započítávat do pracovní doby.
Odvody pojistného u dohod
Podle původního návrhu se měl odvod pojistného z dohod o práci provádět již od 1. července 2024. Po protestech podnikatelů i Hospodářské komory byla provedena změna v zákoně, který byl součástí novely zákona o investičních společnostech a fondech č. 240/2013 Sb. Účinnost změn je od 1. ledna 2025. Zavedly se dva režimy dohod o provedení práce:
- oznámená dohoda s měsíční odměnou do 25 % průměrné hrubé mzdy v příslušném roce,
- neoznámená dohoda, která bude považována za zaměstnání malého rozsahu do měsíční částky 4 000 Kč.
První režim bude platit pro dohody o provedení práce, které zaměstnavatel nahlásí České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pro takto oznámené dohody bude platit, že zaměstnavatel uhradí pojistné, pokud měsíční odměna zaměstnance podle DPP přesáhne čtvrtinu průměrné mzdy, v současnosti 10 500 Kč.
Bude–li mít zaměstnanec další DPP, avšak odměna z každé z nich nepřekročí částku 4 000 Kč, nebude se odvádět pojistné. Těchto DPP může mít zaměstnanec několik a pokud žádná z nich nepřekročí odměnu 4000 Kč, odvody pojistného se nebudou odvádět.
U všech typů DPP se odvádí srážková daň ve výši 15 % z odměny.
U DPČ bude platiti dosavadní stav: odvody pojistného se budou odvádět, pokud odměna z dohody bude vyšší než 4 000 Kč.
Mzdová účetní a dovolená
Nezastupitelnou roli má mzdová účetní při určování nástupu dovolené za příslušný kalendářní rok pro zaměstnance v pracovním poměru. Připravuje příslušné podklady pro zástupce zaměstnavatele, který o nástupu dovolené rozhoduje nebo – zejména u zaměstnavatelů s menším počtem zaměstnanců – tuto agendu vykonává sama.
Mzdová účetní dbá na to, aby zaměstnavatel určil dobu čerpání dovolené tak, aby si zaměstnanec celou dovolenou za příslušný kalendářní rok vyčerpal do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo. V případě, že určení doby čerpání dovolené do konce kalendářního roku, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tuto dovolenou do konce následujícího kalendářního roku.
Bude-li zaměstnanci v čerpání dovolené do konce následujícího kalendářního roku bránit dočasná pracovní neschopnost, mateřská dovolená nebo rodičovská dovolená, zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Zaměstnanec může nastoupit na dovolenou bez souhlasu zaměstnavatele. Je to tehdy, jestliže zaměstnavatel neurčí zaměstnanci dobu čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku (po roce, kdy zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo). Zaměstnanec je však povinen zaměstnavateli oznámit nástup čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem, nedohodne-li se s ním na jiné době (§ 218 odst. 3 ZP).
VYDÁNÍ POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ - Konec kalendářního roku bývá často spojen se skončením pracovního poměru. Zaměstnavatel v těchto případech musí zaměstnanci vydat potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list), případně oddělené potvrzení. Údaje v něm obsažené zpravidla zpracovává mzdová účetní.
V potvrzení podle § 313 ZP musí uvést:
- údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti nebo o dohodu o provedení práce a o době jejich trvání,
- druh konaných prací,
- dosaženou kvalifikaci,
- odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
- zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
- údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
ROZHODUJE HRUBÁ MZDA - Konec roku je pro mzdovou účtárnu znamením, že musí v případě potřeby zjišťovat průměrný výdělek zaměstnance za předchozí kalendářní čtvrtletí, tedy za období 1. 10 až 31. 12. 2024. Jedná se zejména o nároky zaměstnanců, které jsou spojené s poskytováním náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku, jako je např. odstupné, různé překážky v práci, dovolená apod.
Pro výpočet průměrného výdělku je rozhodující hrubá mzda, která byla zaměstnanci zúčtována v předchozím kalendářním čtvrtletí. Při rozhodování, které částky patří do základu pro výpočet průměrného výdělku, je nutné si uvědomit, co se rozumí mzdou. Do základu pro výpočet se započítávají jen částky, které jsou poskytovány za vykonanou práci. Za odpracovanou dobu, kterou se dělí příslušná hrubá mzda, se považuje doba skutečného výkonu práce, za níž přísluší mzda (plat). Jde např. o práci přesčas, doba účasti na školení či studiu k prohloubení kvalifikace apod.
Do odpracované doby se nezapočítávají zejména překážky v práci, ať již jde o pracovní volno s náhradou mzdy nebo neplacené, dovolená, neomluvená nepřítomnost v práci, náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek, přestávky v práci na jídlo a oddech, studijní volno apod.
Do hrubého výdělku se zahrnuje mzda, zúčtovaná k výplatě v rozhodném období, bez ohledu na to, zda byla vyplacena až po jeho skončení. Do hrubé mzdy se však nezahrnují plnění, která nemají povahu mzdy nebo platu, protože nejsou poskytovaná za práci. Většinou jde o plnění v souvislosti se zaměstnáním, jako např. náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí.
Oddělené potvrzení
Požádá–li zaměstnanec, je zaměstnavatel povinen podle § 313 odstavec 2 ZP uvést v odděleném potvrzení údaje o výši jeho průměrného výdělku a o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem [§ 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb.]. Povinností zaměstnavatele je dále uvést skutečnost, zda ke skončení pracovněprávního vztahu nedošlo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a ZP zvlášť hrubým způsobem (porušení dočasného režimu práce neschopného zaměstnance). Oddělené potvrzení mzdová účetní zpravidla zpracovává při skončení pracovního poměru zaměstnance.
Více již najdete v měsíčníku PaM 11-12/2024, který právě vychází.
ŽIVELNÍ POHROMA – DAŇOVÉ ŘEŠENÍ ŠKOD
V souvislosti s letošní podzimní povodňovou situací na našem území a vznikem obrovského vzniku škod na majetku v zatopených oblastech si blíže rozebereme daňové řešení vzniklé škody na hmotném majetku a zásobách podnikatele.
Vymezení škody v zákonu o daních z příjmů
Škodou se podle § 25 odst. 2 ZDP rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních a subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Aby bylo možno mluvit o škodě z hlediska zákona o daních z příjmů, musí tedy být splněny dvě podmínky:
Za škodu se nepovažuje poškození majetku v případě, že majetek je opraven, a v tomto případě náklady na opravu lze zahrnout mezi daňově uznatelné výdaje (náklady).
V § 28 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, se uvádí: Škodou se rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin.
Obecné daňové řešení škody
Za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze dle § 25 odst. 1 písm. n) ZDP uznat manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24 ZDP. Ukážeme si daňové řešení případů škody na zásobách a škody na hmotném majetku zahrnutém v obchodním majetku podnikatele.
Škoda na zásobách
Daňové řešení škody na zásobách (materiálu, zboží apod.) bude záviset na tom, zda poplatník vede účetnictví anebo poplatník vede daňovou evidenci. V případě, že poplatník vede účetnictví, jsou daňově uznatelnými škody na zásobách do výše náhrad. Poplatník, který vede daňovou evidenci, uplatňuje do daňových výdajů nákup zásob zboží či materiálu již při úhradě faktury za tyto zásoby při jejich pořízení. Při vzniklé škodě na zásobách si může tento poplatník ponechat v daňových výdajích již uplatněné výdaje za nákup zásob v předcházejícím nebo běžném zdaňovacím období a to do výše náhrad. O výši škody na zásobách přesahující náhrady za tuto škodu musí poplatník snížit své výdaje (storno výdajů) resp. zvýšit základ daně v přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Škoda na hmotném majetku
Pokud dojde u poplatníka ke škodě na hmotném majetku, který je v důsledku škody vyřazen, lze do daňově uznatelných výdajů (nákladů) zahrnout dle § 24 odst. 2 písm. c) ZDP daňovou zůstatkovou cenu hmotného majetku a to jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. l) ZDP. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle ZoÚ, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP.
Škody jako daňový výdaj
Za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů lze uznat podle znění § 24 odst. 2 písm. l) ZDP:
U těchto druhů škod je možné do daňových výdajů (nákladů) zahrnout plnou výši daňové zůstatkové ceny hmotného majetku a plnou výši zůstatkové ceny hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle ZoÚ, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP a dále u poplatníků, kteří vedou účetnictví, i plnou výši škody na zásobách.
Podle bodu 27 Pokynu č. D-59 k § 24 odst. 2 ZDP škody vzniklé v důsledku živelních pohrom, škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem a zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených obecně závaznými předpisy jsou podle § 24 odst. 2 písm. l) ZDP daňovými výdaji u poplatníků vedoucích daňovou evidenci pouze za předpokladu, že nebyly již jako daňové výdaje uplatněny, a to ani v předchozích zdaňovacích obdobích.
Pokud si poplatník vedoucí daňovou evidenci zahrnul do daňových výdajů nákup zásob zboží nebo materiálu již při úhradě těchto zásob v rámci jejich pořízení, nemůže si tento poplatník zahrnout výši škody na zásobách ještě jednou. V případě škody na zásobách způsobené živelní pohromou resp. škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem si ponechá poplatník, který vede daňovou evidenci, v daňových výdajích výdaje spojené s pořízením zničených nebo odcizených zásob, které byly zahrnuty do daňových výdajů při jejich pořízení a zaplacení.
Daňové řešení škody způsobené živelní pohromou
Za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů lze uznat škody vzniklé v důsledku živelních pohrom. Za živelní pohromu se dle § 24 odst. 10 ZDP považují:
Pro daňové účely lze považovat za živelní pohromu pouze takovou událost, která není způsobena lidským faktorem. Např. v případě požáru je nutno poplatníkem prokázat v daňovém řízení, že se jedná o nezaviněný požár, tj. požár bez lidského zásahu (např. požár dle potvrzení policie vznikl úderem blesku, samovznícením apod.).
Ze znění § 24 odst. 10 ZDP vyplývá, že podmínkou daňové uznatelnosti škody způsobené živelní pohromou je, že výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, anebo posudkem soudního znalce. Pokud by posudek pojišťovny nebo znalce obsahoval vyšší než účetní vyjádření škody, nemůže účetní jednotka uplatnit daňově vyšší škodu, než odpovídá škodě vyčíslené v rámci účetnictví.
Do daňových výdajů (nákladů) lze v případě škody vzniklé v důsledku živelní pohromy zahrnout:
U poplatníka, který vede účetnictví, rozeznáváme jak účetní tak daňovou zůstatkovou cenu. Vstupní cena hmotného majetku snížená o uplatněné účetní odpisy stanovené dle odpisového plánu nám udává účetní zůstatkovou cenu. Naopak vstupní cena hmotného majetku snížená o uplatněné daňové odpisy dle ZDP udává daňovou zůstatkovou cenu. Na základě rozdílného postupu uplatňování účetních odpisů dle odpisového plánu poplatníka a daňových odpisů dle ZDP, bývá zpravidla daňová zůstatková cena odlišná od účetní zůstatkové ceny.
Pro vyčíslení výše škody je nezbytně nutné nejdříve provést inventarizaci majetku podle § 29 a § 30 ZoÚ. Dále je nutno vyřazení majetku (zásoby, dlouhodobý majetek) náležitě dokladovat formou likvidačních protokolů s popisem průběhu likvidace a s podpisy odpovědných osob za průběh inventarizace a likvidace majetku.
Příklad 1
Areál skladu podnikatele byl zatopen v důsledku povodně. Podnikatel vede účetnictví. Na základě provedené inventarizace způsobených škod na majetku byla zjištěna škoda na zásobách nespotřebovaného materiálu ve výši 249 000 Kč. Výše škody je potvrzena posudkem pojišťovny ČSOB.
Podnikatel může uplatnit jako daňový náklad celou škodu, tzn. výši znehodnocených zásob za 249 000 Kč. Výše pojistného plnění od pojišťovny, v případě, že je podnikatel pojištěn proti povodni a vznikla mu tudíž pojistná událost, je zdanitelným výnosem podnikatele.
Příklad 2
V důsledku zaplavení areálu podnikatele došlo ke znehodnocení zásob materiálu, který podnikatel pořídil v minulém zdaňovacím období. Na základě provedené inventarizace skladu a skladových karet byla zjištěna škoda ve výši 139 000 Kč. Podnikatel zajistil posudek pojišťovny Kooperativy, potvrzující výši škod. Zničené zásoby byly protokolárně zlikvidovány. Podnikatel vede daňovou evidenci.
U poplatníka, který vede daňovou evidenci, jsou výdaje za pořízené zásoby daňově uznatelné ve zdaňovacím období, kdy dojde k jejich zaplacení. Proto při vzniku škody na těchto zásobách, pořízených v uplynulém zdaňovacím období, nemůže podnikatel jako daňový výdaj opětovně uplatnit škodu na zásobách, protože hodnota zásob již byla uplatněna jako daňový výdaj při pořízení zásob a jejich zaplacení. Podnikatel ponechá výši znehodnocených zásob v již uplatněných daňových výdajích. Přijatou náhradu od pojišťovny zahrne podnikatel mezi zdanitelné příjmy zařazené v rámci § 7 ZDP.
Příklad 3
Podnikateli vznikla v důsledku zaplavení škoda na budově skladu, přičemž objekt bylo nutno v důsledku zřícení podmáčených stěn budovy zlikvidovat. Podnikatel uplatňuje výdaje procentem z příjmů.
Pokud podnikatel uplatňuje výdaje procentem z příjmů, jsou v těchto výdajích zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání. Poplatník nemůže uplatnit do daňových výdajů ani odpisy a nemůže v případě škody na hmotném majetku uplatnit ani daňovou zůstatkovou cenu hmotného majetku do daňových výdajů.
V případě, že by podnikatel v roce 2024 uplatňoval skutečné výdaje a vedl daňovou evidenci, mohl by si jako daňový výdaj uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2024 polovinu roční výše odpisů budovy skladu a současně plnou výši daňové zůstatkové ceny tohoto hmotného majetku.
Příklad 4
V důsledku zatopení areálu došlo u podnikatele zcela ke zničení zásob hotových výrobků umístěných na venkovním prostranství skladu. Podnikatel, který vede účetnictví, uplatnil jako daňový výdaj na základě provedené inventarizace hodnotu zničených zásob ve výši 340 000 Kč. Protože zásoby nebyly pojištěny, nevyžádal si podnikatel posudek pojišťovny ani soudního znalce.
Při případné následné daňové kontrole správce daně vyloučí z daňových nákladů hodnotu uplatněných zničených zásob. Jednalo se sice o živelní pohromu, ale podnikatel opomenul splnit důležitou podmínku pro uplatnění vzniklé škody do daňových nákladů, tj. nevyžádal si posudek pojišťovny nebo soudního znalce, který by potvrdil výši škod vzniklých živelní pohromou.
Škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem
I během průběhu povodňové situace dochází občas k nelidskému jednání souvisejícímu s krádežemi v opuštěných objektech zejména při poklesu hladiny vody. Proto si uvedeme daňové řešení takto vzniklých škod na majetku. Podle znění § 24 odst. 2 písm. l) ZDP je daňovým výdajem (nákladem) v příslušném zdaňovacím období škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem. Zákon o daních z příjmů ani pokyn č. D-59 přitom neuvádí, zda je nutné, aby poplatník obdržel potvrzení policie ve stejném zdaňovacím období, kdy ke škodě došlo, případně v následujícím roce do termínu pro sestavení daňového přiznání za předcházející zdaňovací období. Proto se lze domnívat, že není rozhodující, kdy bylo potvrzení policií vystaveno, ale to, že je daňový subjekt schopen toto potvrzení správci daně předložit (např. až v rámci daňové kontroly).
Na rozdíl od škody způsobené živelní pohromou, nemusí být u škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem výše škody doložena posudkem pojišťovny nebo posudkem soudního znalce.
Do daňových výdajů (nákladů) lze v případě škody způsobené neznámým pachatelem zahrnout:
Příklad 5
U podnikatele došlo ke vloupání do skladu zatopené prodejny a ke zcizení zásob zboží v hodnotě dle následně provedené inventarizace za 155 000 Kč. Podnikatel vede daňovou evidenci. Dle potvrzení Policie ČR jde o škodu způsobenou neznámým pachatelem.
V daném případě jde o škodu způsobenou podle potvrzení policie neznámým pachatelem. Protože jde o podnikatele, který vede daňovou evidenci, tento již při pořízení zásob zboží (jejich nákupu) uplatnil pořizovací cenu zásob jako daňový výdaj, a proto ponechá výši škody v již uplatněných daňových výdajích v předcházejícím zdaňovacím období a vlastní škoda se při výpočtu daňového základu daně z příjmů nikterak neprojeví. Pokud byly zásoby zboží pojištěny, pak přijatá náhrada od pojišťovny bude zdanitelným příjmem u podnikatele.
Pokud by v daném případě policie dopadla pachatele krádeže, musel by podnikatel o hodnotu ukradených zásob zboží zvýšit základ daně z příjmů a o úhradu ukradených věcí se domáhat po pachateli v občanskoprávním řízení (šlo by o pohledávku podnikatele za tímto známým pachatelem).
Příklad 6
U podnikatele, který vede účetnictví, došlo ke vloupání do skladu zatopené prodejny a ke zcizení zásob zboží v hodnotě dle následně provedené inventarizace za 115 000 Kč. Dle potvrzení Policie ČR jde o škodu způsobenou neznámým pachatelem. Zásoby nebyly pojištěny.
V daném případě jde o škodu způsobenou podle potvrzení policie neznámým pachatelem. Protože jde o podnikatele, který vede účetnictví, zaúčtuje podnikatel hodnotu odcizených zásob zboží jako účetní náklad a současně tato výše bude i daňovým nákladem v souladu se zněním § 24 odst. 2 písm. l) ZDP. Pokud byly zásoby zboží pojištěny, pak přijatá náhrada od pojišťovny bude zdanitelným příjmem u podnikatele.
Příklad 7
Podnikatel nahlásil Policii ČR zcizení nákladního automobilu zahrnutého v obchodním majetku, ke kterému došlo z uzamčených garážových prostor v zatopené oblasti dne 15. 9. 2024. Dne 14. 10. 2024 obdrží podnikatel potvrzení od policie, že se nepodařilo zjistit pachatele odcizeného vozidla. Na základě zjištěných skutečností vyplatí pojišťovna, s níž měl podnikatel sjednánu pojistnou smlouvu pro případ poškození nebo odcizení motorového vozidla v lednu 2025 pojistné plnění ve výši 121 000 Kč. Podnikatel vede daňovou evidenci.
Podnikatel uplatní za zdaňovací období roku 2024 daňový odpis ve výši poloviny ročních odpisů vozidla. Současně na základě potvrzení policie o způsobené škodě neznámým pachatelem, uplatní za zdaňovací období roku 2024 daňovou zůstatkovou cenu vozidla jako daňový výdaj. V roce 2025 uplatní přijaté pojistné plnění od pojišťovny jako zdanitelný příjem.
Příklad 8
Při vloupání do zatopených garáží podnikatele došlo ke zcizení osobního automobilu zahrnutého v obchodním majetku. Podnikatel vede účetnictví. Policie na základě šetření zjistila pachatele, ale neznámého pobytu. Na základě pojištění proti odcizení obdržel podnikatel od České pojišťovny pojistné plnění ve výši 230 000 Kč. Pořizovací cena vozidla činila 650 000 Kč, účetní zůstatková cena ke dni zjištění škody činí 350 000 Kč a daňová zůstatková cena po odečtu uplatněných daňových odpisů 320 000 Kč.
Podnikatel zaúčtuje
- vyřazení automobilu ve výši pořizovací ceny 650 000 Kč na účty MD 082/D 022, účetní zůstatkovou cenu 350 000 Kč na účty MD 582/D 082,
- pojistné plnění od pojišťovny v částce 230 000 Kč na účty MD 221/D 688.
Z hlediska daňového lze vzniklou škodu uplatnit do výše náhrad, protože se jedná o zjištěného pachatele, i když dosud neznámého pobytu. Daňovým nákladem je daňová zůstatková cena automobilu do výše pojistného plnění, tzn. částka 230 000 Kč. Vzhledem k tomu, že účetní zůstatková cena obsažená ve výsledku hospodaření činí 350 000 Kč, bude nutno rozdíl 120 000 Kč připočítat k základu daně.
Daňové řešení nákladů spojených s likvidací zásob
Podle znění § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP jsou daňově uznatelným výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob:
|
materiálu, |
|
zboží, |
|
nedokončené výroby, |
|
polotovarů, |
|
hotových výrobků. |
Pro léky, léčiva a potravinářské výrobky je stanovena zvláštní podmínka daňové uznatelnosti nákladů vzniklých v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob. U léků, léčiv a potravinářských výrobků půjde o daňový náklad pouze tehdy, pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu. (zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění p.p., a zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění p.p.).
Základní podmínkou pro daňovou uznatelnost nákladů je prokazatelné provedení likvidace zásob. Poplatník musí k prokázání likvidace vypracovat likvidační protokol, ve kterém je nutno uvést:
|
důvody likvidace, |
|
způsob likvidace, |
|
čas a místo provedení likvidace, |
|
specifikaci předmětů likvidace, |
|
způsob naložení se zlikvidovanými zásobami, |
|
pracovníky zodpovědné za provedení likvidace. |
Při splnění výše uvedených podmínek jsou daňově uznatelnými náklady při likvidaci zásob nejen náklady vynaložené na likvidaci zásob, ale i pořizovací cena těchto zlikvidovaných zásob u poplatníka, který vede účetnictví.
Více se již dočtete v měsíčníku DaÚ 11-12/2024, který právě vychází.
|
8. listopad Pátek |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za říjen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
20. listopad Středa |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za říjen 2024 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na listopad 2024 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za říjen 2024 (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za říjen 2024 (§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za říjen 2024 (§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za říjen 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za říjen 2024 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
25. listopad Pondělí |
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za říjen 2024 - u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za říjen 2024 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za říjen 2024, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za říjen 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za říjen 2024, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
30. listopad Sobota |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za říjen 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ Pozor: konec lhůty se neodsouvá na následující pracovní den! (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Různé |
Daňové a pojistné povinnosti se přesouvají na pondělí 2. prosince 2024. |
Poradce 3/2025 – měsíčník (X/2024)
· Insolvenční zákon po novele s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2024 (X/2024)
· Živelní pohromy – pracovněprávní souvislosti
· Zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2025
· Zjednodušení u dohod o provedení práce
· Konec roku ve mzdové účtárně
· Odměňování mužů a žen - nová směrnice EU
· Nabytí zaměstnaneckých akcií - nově v roce 2024
· Dohody a rozhodné částky příjmu ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2025
· Účetní závěrka vybraných účetních jednotek
· Změny některých předpisů v oblasti školství
· Stravování bývalých zaměstnanců
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2024 (X/2024)
· Živelní pohroma – daňová řešení
· Registrační povinnost k dani z příjmů FO - změny
· Studium na vysoké škole a podnikání
· Změna zdaňovacího období – od 1. 1. 2025
· Daň z nemovitých věcí v roce 2025
· Vznik a skončení pracovního poměru - změny
· Minimální mzda od 1. 1. 2025
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2024 (X/2024)
· Společnost s.r.o. v daních a účetnictví
· Školení a zvyšování kvalifikace zaměstnanců
1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2024 (X/2024)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
7. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)
8. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
9. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
10. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
Poradce 4/2025 – měsíčník (XI/2024)
· Zákon o důchodovém pojištění s komentářem
· Uplatnění různých druhů paušálů dle ZDP v daňovém přiznání za rok 2024
· Nemovitosti - vykazování v účetní závěrce
· Podrozvahové účty
· Roční vypořádání odpočtu, oprava a úprava odpočtu po skončení roku 2024
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2025 (XI/2024)
· Změny v důchodovém pojištění
· Kolektivní smlouvy v roce 2025 s vyššími nároky
· Vedlejší příjem z podnikání - změny v r. 2025
· Změna exekučních srážek ze mzdy od 1. 10. 2024 při vícečetné exekuci
· Přestupky zaměstnavatelů a OSVČ v oblasti zaměstnanosti
· Minimální mzda v roce 2024
· Příplatky k odměně v dohodě o práci
· Změny v zákoně o úřednících územních samosprávných celků
· Pracovní doba pedagogických pracovníků
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2025 (XI/2024)
· Ukončení roka z pohledu ZDP
· Ukončení nebo přerušení podnikání po živelní pohromě
· OSVČ a zdravotní pojištění od 1. 1. 2025
· Poplatník s příjmy ze závislé činnosti - ukončení roka
· Zvláštní režim pro malé podniky v roce 2025
· Pravidla pro odpočet daně v roce 2025
· Konec roku ve mzdové účtárně
· Inspektorát práce – pokuty
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1-2/2025 (XI/2024)
· Výdaje v ZDP a účetnictví
· Základ daně z příjmů FO – úpravy počínaje r. 2025
· Dohody o práci od 1. 1. 2025
1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2024 (X/2024)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Daň z nemovitosti
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Rozpočtová pravidla · Finanční správa ČR
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
