| |
ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY
Minimální mzda v roce 2017
Dne 5. října 2016 rozhodla vláda o dalším zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2017 na částku11 000 Kč měsíčně a 66,00 Kč na hodinu. Jaký je smysl a účel institutu minimální mzdy, který je zaručen zaměstnancům jako nejnižší možná výše odměny za práci konanou jak v pracovním poměru, tak na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr?
Zákonem je minimální mzda stanovena
ve 22 z 28 států Evropské unie. K 1. lednu 2016 převyšuje její úroveň podle Eurostatu hranici 1 400 euro v sedmi zemích; jedná se o Lucembursko, Irsko, Velkou Británii, Nizozemsko, Belgii, Německo a Francii. Minimální mzdu mezi 600 až 1 400 euro pobírají zaměstnanci Slovinska, Španělska, Malty, Řecka a Portugalska. V ostatních deseti zemích EU se její výše pohybuje v rozmezí 215 euro (Bulharsko) až 431 euro (Polsko). V České republice činí minimální mzda podle databáze Eurostatu 366 euro, což je pátá nejnižší úroveň ze sledovaných zemí.
Právní východiska minimální mzdy
Obecně je možno konstatovat, že minimální mzda je chápána jako nejnižší peněžité plnění, které je povinen poskytovat zaměstnavatel zaměstnancům zpravidla vykonávajícím práci nejnižší kvalifikace a výkonnosti. Je to nejnižší cena práce zajišťující zaměstnancům průměrný životní standard na minimální společensky uznatelné hranici. Z pohledu Mezinárodní organizace práce bylo prvotně právo na minimální mzdu chápáno jako základní faktor sociální jistoty občana. Další vývoj práva na minimální mzdu zdůrazňoval důstojnost zaměstnance a odmítal názor, že lidská práce je zboží. Tento názor byl zdůrazněn i v tzv. Filadelfské Chartě MOP z roku 1944. Každý zaměstnanec má právo dostat za svoji práci protihodnotu své práce. Hodnota vyjádřená mzdou mu má zajistit takovou mzdu, aby mohl slušně žít se svoji rodinou. Tento přístup byl motivovaný především ochranou zaměstnance. Otázka mzdy není jen otázkou rozdělení výsledků hospodaření zaměstnavatele, ale i problémem rozdělení národního důchodu, neboť bezprostředně váže na sociální síť. Záruka minimální mzdy poskytovaná zaměstnancům státem způsobila následně nový pohled na minimální mzdu, která se určuje jednak podle potřeb zaměstnance, jednak podle jeho práce. Tím se opouští tradiční koncepce, která viděla ve mzdě jen cenu práce.
Metody pro stanovení minimální mzdy byly dosud stanoveny následujícími úmluvami Mezinárodní organizace práce:
Úmluva MOP č. 26 o zavedení metod stanovení minimálních mezd, ratifikovaná ČSR 12. 6. 1950, č. 439/1990 Sb.
Úmluva MOP č. 99 o metodách stanovení minimálních mezd v zemědělství, ratifikovaná ČSR 21. 1. 1964, č. 470/1990 Sb.
Úmluva MOP č. 100 o stejném odměňování pracujících mužů a žen, ratifikovaná ČSR 30. 10. 1957, č. 450/1990 Sb.
Úmluva MOP č. 131 o metodách stanovení minimální mzdy především v rozvojových zemích, ČSR neratifikovala
Platná právní úprava minimální mzdy
je stanovena v § 111 ZP, který stanoví, že minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3 ZP. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Z definice pojmu minimální mzda jednoznačně vyplývá, že se jedná o odměnu za práci nejen u zaměstnanců v pracovním poměru, ale i u zaměstnanců, kteří mají se zaměstnavatelem sjednánu některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti).
Podle výslovného znění § 3 ZP závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy, a základními pracovněprávními vztahy jsou podle zákoníku práce pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zvláštním právním předpisem je např. zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Právo na nejméně minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru zcela samostatně, a to i v případě, když má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele uzavřeno několik pracovních poměrů nebo několik pracovněprávních vztahů (např. pracovní poměr a vedle něj dohodu o pracovní činnosti). Pro poskytování minimální mzdy nemá rovněž význam, zda zaměstnanci jsou vedle mzdy nebo platu poskytovány dávky sociálního zabezpečení (např. starobnímu důchodci důchod).
Novinkou nyní platného zákoníku práce je, že vztáhl princip minimální mzdy i na odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. To souvisí s „povýšením“ významu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v nyní platném zákoníku práce a s jejich zrovnoprávněním s pracovním poměrem již v § 3 ZP, kde jsou uvedeny jako základní pracovněprávní vztah.
Zákoník práce již výslovně nestanoví, že minimální mzdu je možno navyšovat v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele. Nyní platný zákoník práce je postaven na zásadě „co není zakázáno, je dovoleno“, takže opakovat tento základní princip zákona v konkrétním § 111 ZP by bylo nadbytečné. Následně pak upravena základní charakteristika minimální mzdy, když je výslovně stanoveno, že do minimální mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Odpracovanou hodinou se pro účely minimální mzdy rozumí pouze hodina odpracovaná v rámci stanovené týdenní pracovní doby. Tím bylo docíleno toho, že ke zvýšenému pracovnímu úsilí formou přesčasové práce se pro účely mzdového vyrovnání do minimální mzdy nepřihlíží.
Odměny poskytované zaměstnancům za vykonanou práci se však do mzdy i pro účely poskytování event. doplatků do minimální mzdy započítávají. Stejně tak se započítávají ostatní složky mzdy např. prémie, další mzda apod. Naproti tomu se do minimální mzdy nezapočítávají odměny za pracovní pohotovost ani náhrady mzdy a odstupné, to není mzda za odpracovanou dobu. Pro účely minimální mzdy není rovněž rozhodující, zda mzda byla poskytnuta v penězích nebo v naturáliích.
Je třeba si uvědomit, že minimální mzda není forma mzdy, kterou by bylo možno zaměstnanci stanovit vnitřním mzdovým předpisem nebo dojednat s ním např. v pracovní smlouvě jako odměnu za vykonávaný druh práce, ale jedná se o nejnižší částku, na kterou mají všichni zaměstnanci vykonávající závislou práci, tedy pracující v pracovním poměru nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, právo Toto právo vyplývá přímo ze základních zásad pracovního práva – ze zásady spravedlivého odměňování za práci. V praxi proto dochází k tomu, že pokud sjednaná nebo dosažená mzda zaměstnance v konkrétním kalendářním měsíci nedosáhne výše minimální mzdy, má zaměstnanec právo na doplatek do výše minimální mzdy, a to i v případě, že nižší mzdy dosáhl např. výhradně svojí nižší výkonností při práci odměňované úkolovou mzdou.
Zásadně platí, že vláda stanoví nařízením vlády výši minimální mzdy v měsíčních a hodinových částkách. Měsíční výše minimální mzdy odpovídá rozsahu stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 ZP. Odpracovanou hodinou pro účely minimální mzdy se rozumí pouze hodina odpracovaná v rámci stanovené týdenní pracovní doby. Tím bylo docíleno toho, že ke zvýšenému pracovnímu úsilí zaměstnance formou přesčasové práce se pro účely mzdového vyrovnání do minimální mzdy nepřihlíží. Při porovnání dosažené mzdy nebo platu a minimální mzdy se pro tento účel nepřihlíží ke mzdě ani platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a nově i za práci v sobotu a neděli. U zaměstnanců, kteří mají stanovenou týdenní pracovní dobu ve smyslu § 79 odst. 3 ZP (toto zkrácení nemohou zavést zaměstnavatelé vyjmenovaní v § 109 odst. 3 ZP) zkrácenou na základě dohody v kolektivní smlouvě nebo na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele je nutno proto v praxi výši hodinové minimální mzdy zvýšit přímo úměrně poměru nejvyšší délky stanovené pracovní doby k délce zkrácené pracovní doby. Jediná nejasnost se občas vyskytuje v praxi v otázce, jak postupovat při odměňování zaměstnance, který má sjednánu při kratší pracovní době ve smyslu § 86 ZP. Tam, když zaměstnanec má např. místo 40 ti hodinovou délku týdenní pracovní doby sjednánu se zaměstnavatelem pouze 20 hodinovou délku týdenní pracovní doby platí, že hodinové částky minimální mzdy zůstávají beze změny a měsíční částky se snižují přímo úměrně poměru stanovené týdenní pracovní doby (zpravidla 40 hodin týdně) ke sjednané kratší pracovní době (v našem případě 20 hodin týdně). Tuto zásadu dříve výslovně stanovil zákoník práce, nyní ji obsahuje § 5 odst. 3 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout doplatek,
nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy:
ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda,
k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou, nebo
k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku DaÚ 12/2016, PaM 12/2016, Poradce 5/2017)
ODMĚŇOVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ
PRÁVNÍ POSTAVENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ upravuje § 8 školského zákona. Ze zřizovatelů, které školský zákon v § 8 uvádí, odměňují své zaměstnancem platem pouze školské právnické osoby, které jsou zřízeny zřizovateli uvedenými v § 109 odst. 3 písm. e) ZP, tj. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Školské právnické osoby zřízené ostatními zřizovateli odměňují své zaměstnance mzdou, s výjimkou těch, které jsou zřízeny Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí jako organizační složky státu nebo jako součást konzulárních úřadů České republiky.
ÚPRAVA PLATOVÝCH POMĚRŮ zaměstnanců zaměstnavatelů vyjmenovaných v § 109 odst. 3 ZP vyjadřuje zájem státu na řádném využívání těchto zdrojů, a má proto přísně regulační charakter. Tomu odpovídá i kogentní povaha jednotlivých ustanovení, který je ještě zdůrazněn v § 122 odst. 1 ZP, podle kterého není možné určit plat jiným způsobem, v jiném složení a v jiné výši, než stanoví zákoník práce a právní předpisy vydané k jeho provedení, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Konkrétně to znamená, že zaměstnavatel:
je povinen dodržet u jednotlivých složek platu zákonem stanovenou časovou měsíční nebo hodinovou formu,
je povinen respektovat strukturu platu a podmínku pro poskytování jeho jednotlivých složek (při úpravě platových poměrů zaměstnanců kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem nemůže ani založit právo na složky, které zákoník práce neupravuje, ani poskytování některých složek platu vyloučit),
nemůže stanovit nebo sjednat platová práva vyšší nebo naopak nižší, než stanoví zákoník práce nebo prováděcí nařízení vlády.
Plat tvoří všechny složky uvedené v zákoníku práce a v nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (platový tarif, příplatek za vedení, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a neděli, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, zvláštní příplatek, příplatek za rozdělenou směnu, osobní příplatek, příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, specializační příplatek pedagogického pracovníka, příplatek za práci ve svátek, plat za práci přesčas, odměna, cílová odměna). Za plat se považuje doplatek do výše průměrného výdělku při výkonu jiné práce, v případech vymezených v § 139 ZP, doplatek do výše minimální mzdy podle § 111 odst. 3 ZP a doplatek do příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy podle § 112 odst. 3 ZP. Platem nejsou ta plnění, která sice zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v souvislosti se zaměstnáním, ale mají odlišný charakter než odměna za práci. Jedná se i plnění upravená zvláštními právními předpisy, popř. upravená v jiné než šesté části zákoníku práce – např. cestovní náhrady, odstupné, odměny poskytované podle § 224 ZP. Odměna za pracovní pohotovost je sice upravená v části šesté zákoníku práce, neposkytuje se však za výkon práce, a proto ani není platem. Možnost kolektivního vyjednávání o platech nebo jednostranné úpravy platových poměrů vnitřním předpisem je výrazně omezena a nesmí překročit meze úpravy vyplývající ze zákoníku práce a prováděcích předpisů. Plat určuje zaměstnanci zásadně zaměstnavatel. U škol a školských zařízení za zaměstnavatele určuje zaměstnancům plat zásadně ředitel školské právnické osoby.
PLATOVÝ TARIF je základní nárokovou složkou platu zaměstnanců odměňovaných platem. Výše platových tarifů je odstupňována v závislosti na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce (platové třídě) a na míře praktických zkušeností a poznatků, kterých zaměstnanec nabyl předchozím výkonem práce. Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. Při tomto způsobu stanovení platového tarifu dochází ke kombinaci dvou základních principů využívaných tradičně pro odměňování, a to principu kvalifikačního, který zohledňuje míru nutné teoretické přípravy pro výkon jednotlivých prací, a principu kariérního, který vychází z rozsahu praktických zkušeností využitelných pro výkon požadované práce. Stupnici platových tarifů stanoví nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě v přílohách 1-9. Zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 9 k tomuto nařízení. Zaměstnancům školy nebo školského zařízení podle § 7 školského zákona, který není uveden v § 5 odst. 9 se nyní nově (od 1. září 2016) určuje platový tarif (podle nařízení vlády č. 273/2016 Sb.) podle přílohy č. 3 k nařízení vlády. Pro účely stanovení platového tarifu již nařízení vlády č. 564/2006 Sb. nerozděluje pedagogické pracovníky do skupiny pedagogických pracovníků majících odbornou kvalifikaci podle zákona o pedagogických pracovnících a na pedagogické pracovníky, kteří nezískali odbornou kvalifikaci podle zákona o pedagogických pracovnících.
Stupnice platových tarifů podle platových tříd pro pedagogické pracovníky obsahuje 14 platových tříd rozčleněných do 7 platových stupňů podle počtu let započitatelné praxe. První stupeň odpovídá započitatelné praxi do 2 let, druhý stupeň odpovídá praxi do 6 let, třetí stupeň praxi do 12 let, čtvrtý stupeň praxi do 19 let, pátý praxi do 27 let, šestý do 32 let a sedmý praxi nad 32 let. Do započitatelné praxe se počítá doba praxe, doba péče o dítě a doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby.
Platové tarify uvedené v těchto stupnicích přísluší zaměstnancům, kteří pracují po stanovenou týdenní pracovní dobu. Sjednal-li zaměstnavatel se zaměstnancem kratší pracovní dobu, přísluší zaměstnanci platový tarif odpovídající této kratší pracovní době. Nakonec je třeba připomenout, že existuje i zvláštní způsob určení platového tarifu, byť v případě pedagogických pracovníků je použití tohoto způsobu velmi omezené. Podle ustanovení § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. jej lze v okruhu pedagogických pracovníků užít jen u šesté a vyšší platové třídy, který vykonává umělecké, uměleckotechnické, umělecko-pedagogické práce, činnost sportovce nebo trenéra, nebo práci výkonného letce, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví vnitřním předpisem.
Rozhodujícím kritériem
pro zařazení zaměstnance do platové třídy je druh práce sjednaný v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon na něm v rámci sjednaného druhu práce požaduje. Pokud nejnáročnější práce, kterou má zaměstnanec konat, nevyplývá přímo ze sjednaného druhu práce, je možné ji blíže vymezit v pracovní náplni zaměstnance. Pro sjednání případné změny pracovní náplně, která je součástí pracovní smlouvy, platí stejné podmínky jako pro uzavření a změny pracovní smlouvy, tj. musí být sjednána písemně a zaměstnavatel se musí se zaměstnancem dohodnout na jejím obsahu. Pracovní náplň může mít i formu písemného pokynu zaměstnavatele, kterým zaměstnanci v rámci sjednaného druhu práce ukládá výkon konkrétních prací a kterým je zaměstnanec povinen se řídit. V takovém případě je zaměstnavatel oprávněn pracovní náplň jednostranně stanovit i měnit s tím, že v ní může zaměstnanci ukládat pouze takové práce, které lze subsumovat pod druh práce sjednaný v pracovní smlouvě. Právně závazným podkladem pro zařazování zaměstnanců do platových tříd je nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Katalog prací ve veřejných službách a správě tvoří seznam prací od nejjednodušších rutinních až po nejnáročnější práce koncepčního a systémového charakteru. Jednotlivé práce jsou podle kritérií stanovených v § 110 ZP rozděleny do šestnácti platových tříd, pokud některou činnost katalog prací ve veřejných službách a správě neobsahuje, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací ve veřejných službách a správě zahrnuty příklady prací porovnatelné s požadovanou činností z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Při obsazování pracovních míst jsou zaměstnavatelé povinni zajistit, aby jednotlivá pracovní místa byla obsazována zaměstnanci, kteří splňují kvalifikační předpoklady stanovené pro výkon konkrétních prací právními předpisy, jako je tomu konkrétně u pedagogických pracovníků zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovních a o změně některých zákonů. Zákoník práce rozlišuje mezi kvalifikačními předpoklady, které stanoví právní předpisy, a kvalifikačními požadavky, které může podle potřeby zaměstnavatel sjednat v pracovní nebo kolektivní smlouvě nebo stanovit vnitřním předpisem. Jsou-li pro výkon práce stanoveny kvalifikační předpoklady zvláštním právním předpisem (jako je tomu u pedagogických pracovníků), může zaměstnavatel obsadit pracovní místo pouze takovým zaměstnancem, který splňuje všechny kvalifikační předpoklady vyplývající z těchto předpisů. Stanoví-li zaměstnavatel pro výkon některých prací kvalifikační požadavky (např. zaměřené na obor vzdělání, jazykové znalosti, schopnost práce s počítačem apod.) musí zaměstnanec splnit příslušný kvalifikační požadavek vedle kvalifikačních předpokladů stanovených právním předpisem.
Pro pedagogické pracovníky je tímto zásadním předpisem zákon č. 563/52004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Jedním z těchto předpokladů je odborná kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost, kterou pedagogický pracovník vykonává; jde přitom o stanovení požadavku na dosažení určitého formálního vzdělání, nikoliv o prokázání skutečných schopností potenciálního pedagogického pracovníka.
Zákon o pedagogických pracovnících předpokládal od svého vydání v r. 2004, že po 1. lednu 2015 nebudou přímou pedagogickou činnost vykonávat pedagogičtí pracovníci bez odborné kvalifikace (kromě již v zákoně obsažených výjimek). Na počátku roku 2014 pracovalo v resortu školství 11 090 učitelů bez odborné kvalifikace z celkového počtu 145 838 učitelů (učitelé, kteří již zahájili studium, kterým odbornou kvalifikaci získají, nejsou započítáni), což představovalo 8,2 % učitelů. Rozložení nekvalifikovaných učitelů nebylo také vůbec rovnoměrné. Z toho důvodu hrozilo reálné nebezpečí,v že by od 1. ledna 2015 v některých krajích nebo okresech mohlo dojít k problémům se zabezpečením vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy proto muselo přikročit k novele zákona o pedagogických pracovnících (byla provedena zákonem č. 197/2014 Sb. a nabyla účinnosti 1. ledna 2015).
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PaM 12/2016, Poradce 1-2/2017)
|
|
| |
348/2016 Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2017
349/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění vyhlášky č. 264/2015 Sb.
350/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů
351/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů
352/2016 Nařízení vlády o ocenění udělovaném Ministerstvem průmyslu a obchodu
353/2016 Vyhláška o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání
354/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
355/2016 Vyhláška o Programu statistických zjišťování na rok 2017
356/2016 Vyhláška o stanovení ochranných pásem zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem BQ-2 v katastrálním území Rohatec a vymezení konkrétních ochranných opatření
357/2016 Vyhláška o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby
358/2016 Vyhláška o požadavcích na zajišťování kvality a technické bezpečnosti a posouzení a prověřování shody vybraných zařízení
359/2016 Vyhláška o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události
360/2016 Vyhláška o monitorování radiační situace
361/2016 Vyhláška o zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu
362/2016 Vyhláška o podmínkách poskytnutí dotace ze státního rozpočtu v některých existujících expozičních situacích
363/2016 Nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2017 až 2021
364/2016 Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 5. listopadu 2016
365/2016 Nařízení vlády o stanovení některých podmínek provádění mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích živočišné výroby
366/2016 Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2017
367/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
368/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
369/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
370/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
371/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů
372/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů
373/2016 Vyhláška o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
|
|
| |
Termíny pro praxi v listopadu 2015
| 21. 11.
Pondělí (za neděli 20.)
|
Daně z příjmů – plátce |
Odvod sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti z mezd za říjen 2016
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za říjen 2016
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za říjen 2016
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za říjen 2016
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za říjen 2016
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za říjen 2016
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za říjen 2016
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| 25. 11.
Pátek
|
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za říjen 2016 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za říjen 2016 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za říjen 2016, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li prostřední osobou) a poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za říjen 2016, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za říjen 2016, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
| 30. 11.
Středa
|
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v říjnu 2016 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v říjnu 2016 z určených příjmů nerezidentů EU/EHP ze zdrojů na území ČR a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daň z
nemovitých věcí
|
Odvod druhé splátky (á 50 %) daně na rok 2016, pokud daň přesáhla 5.000 Kč
(§ 15 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí)
|
|
|
| |
VÝPLODY FANTAZIE ČI „NÁSLEDKY“ INTERNETOVÉHO STUDIA
Asi málokterá psychická porucha našla takové využití v běžném jazyce jako hypochondrie. Lidé, kteří o svém strachu z určitého onemocnění vykládají častěji, než kdyby si „normálně stěžovali“, jsou označeni za hypochondry a často jsou předmětem výsměchu, nezřídka i šikanování.
Výraz je odvozený z řeckého slova hypochondrium – podžebří. Oblast pod žeberními oblouky byla totiž místem, kde se podle starověkých lékařů nacházel zdroj potíží pacientů trpících hypochondrií anebo depresemi, protože v těchto místech často lidé s takovými poruchami pociťují svoje „potíže“ (podobně jako neurčité „píchání v boku“).
Hypochondričtí pacienti si často stěžují na tělesné problémy
a dožadují se vyšetření lékaři z různých oborů. I když se jim dostupnými metodami nezjistí žádný nález, hypochondři odmítají možnost psychické příčiny svých problémů a hledají pomoc i řešení v alternativních /ne/medicínských postupech. Tím se nezřídka stávají finančními „otroky“.
Život hypochondra se často točí jen okolo jeho „choroby“ a od svého okolí vyžaduje neustálou pozornost a soucítění se svým utrpením.
Hypochondrie patří do skupiny somatogenních poruch, jejichž společným znakem je, že při lékařském vyšetření není možné odhalit příčiny v tělesných problémech, na které si postižení stěžují. Skupina somatogenních poruch je lépe známa pod názvem psychosomatické problémy a poukazuje na souvislost mezi tělem (soma) a duší (psyché). Klíčovým bodem psychosomatiky je domněnka – ale možná někdy i zkušenost, že duševní problémy se mohou projevit i tělesnými symptomy.
I přes negativní výsledky při vyšetření se hypochondři i nadále obávají vážných onemocnění, která by je mohla postihnout. Příčinou může být začarovaný kruh: u osob trpících hypochondrií vedou informace o příslušné chorobě při současném vnímání vlastních tělesných příznaků k domněnkám, že oni sami jsou nemocní. Začnou se pozorně sledovat a pociťují strach o vlastní zdraví, což vede ke zvýšené úrovni psychického rozrušení. To jen posiluje přesvědčení hypochondra, že je skutečně nemocný. Při terapii jde v podstatě o to, aby se tento začarovaný kruh nějakým způsobem přerušil.
Hypochondrický pacient trpí obavou, že může onemocnět určitou chorobou
Běžné tělesné příznaky nebo minimálně somatické změny (mírně zvýšený puls při stoupání po schodech, průběžné problémy s trávením) jsou u hypochondrů označované jako příznaky a zároveň důkazy domnělé nemoci. Ani důkladné lékařské vyšetření nedokáže hypochondra přesvědčit, že je v podstatě zdravý. Důkazy o tom, že není nemocný, vnímá jako možnost, že trpí dosud neznámou chorobou nebo že se lékař při stanovení diagnózy zmýlil. Kvůli svému přesvědčení navštíví značné množství lékařů (toto jednání je možné označit jako doctor-shopping); v mnoha případech se dokonce podrobuje riskantním chirurgickým operacím „na vlastní žádost“. Všeobecně je ale těžké určit hranici mezi hypochondrií a ostatními somatogenními onemocněními. Nejjasnější rozdíl je vidět v tom, že u hypochondra jde o strach z onemocnění, přičemž při ostatních sometogenních poruchách stojí v popředí vědomí samotné choroby.
Z psychoanalytického pohledu vzniká hypochondrie vnitřními konflikty,
zapříčiněnými pocity viny anebo strachu. Jako obrana se používá přesouvání pozornosti na tělesné poruchy, aby nebyla nutná konfrontace právě s těmito ničivými vnitřními kolizními situacemi. Předpokládá se, že tělesné problémy mají symbolický charakter. Například domnělé oční problémy mohou být příčinou toho, že hypochondr „něco nechce vidět“. Tento předpoklad se zrcadlí i ve výrocích jako například: „z toho mě opět rozbolela hlava“.
Před vypuknutím onemocnění se dostali postižení většinou do styku s informacemi o chorobách buď ve svém okruhu známých, nebo z médií. Osoby, které postihla hypochondrie, vykazují často už před samotným vypuknutím onemocnění zvýšenou psychofyziologickou reaktivitu. Postižení často uvádějí, že před onemocněním trpěli chronickým stresem anebo se v jejich životě udály rozhodující změny.
Léčba hypochondra je pro lékaře často aktem balancování
– je potřeba dát udělat podrobné vyšetření i testy, protože popsané symptomy mohou být skutečným průvodním znakem nějaké nemoci.
Lékař však velmi rychle zjistí, že stížnosti postiženého nemají opodstatnění. Pacient ale tomuto úsudku nevěří a žádá další vyšetření. Pokud však i po dalších vyšetřeních trvá lékař na svém stanovisku, podpoří hypochondrovu domněnku, že trpí těžko objevitelnou chorobou. Pokud odmítne dále se zabývat problémem, změní hypochondr lékaře.
Lékař by si měl uvědomit, že pacient skutečně trpí, když ne fyzicky, tak přece jen psychicky. Měl by se snažit přesvědčit pacienta, aby podstoupil psychoterapeutickou léčbu. Musí však počítat s nedůvěrou pacienta, nakolik si postižený myslí, že lékař „neví co dál“, a proto ho prohlašuje za „blázna“.
I při samotném procesu psychoterapie je opatrnost na místě. Vysvětlena by měla být souvislost mezi stresem a tělesným pocitem. V průběhu terapie by mělo být zjištěno (ve spolupráci s pacientem), kdy se mění projevy onemocnění a s kterými situacemi (například konflikty v rodině nebo vysoké pracovní zatížení) tyto změny souvisejí. Postiženému je vysvětlen model, jak se na základě pozorování sebe samého zvyšují projevy hypochondrie. Terapie zahrnuje i sledování negativního sklonu k hodnocení událostí a je tu snaha, aby se postižený naučil myslet pozitivně. Pokud terapeut zjistí, že lidé z okolí pacienta přispívají k jeho stavu, je rozumné zapojit je do procesu léčby, upozornit, že přílišnou lítostí a ohleduplností přispívají k dlouhotrvajícímu hypochondrickému stavu pacienta.
Pro hypochondry je typické, že užívají velké množství nejrůznějších vitamínů a různých podpůrných preparátů, absolvují mnoho vyšetření, často navštěvují nejrůznější specialisty a neuspokojí je žádné ujištění lékařů, že jsou ve výborném zdravotním stavu.
Hypochondrii se nedá snadno předcházet, neboť ji není možné s určitostí předvídat
Velkou pomocí a prevencí se však může stát starost o domácí zvíře. Donutí člověka myslet na zodpovědnost za čtyřnohého člena rodiny, zároveň ho odvádí od úvah o nemocech a dává jeho životu jiný rozměr.
Závěr
Pocit zdraví může navodit i kontrolované cvičení jógy nebo tanec, zkrátka činorodý život s různými koníčky a pěstováním zdravého životního stylu. Potencionálnímu hypochondrovi potom nezbude čas zabývat se svými fyzickými problémy a nezveličuje jejich význam, protože je v psychické pohodě.
MUDr. Pavel Malovič
| |
| |
| PRÁVĚ VYCHÁZEJÍ MĚSÍČNÍKY A ODBORNÉ PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 5/2017 (XI/2016)
- Zákon o zadávání veřejných zakázek s komentářem - JUDr. Jiří Nesnídal
- Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2017 - Mg. Olga Bičáková
- Dohled nad dodržováním zákona o spotřebitelském úvěru - JUDr. Jana Drexlerová
- Změna v působnosti orgánů Celní správy ČR - Ing. Jan Šmolík
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 12/2016 (XI/2016)
- Novela zákona o daních z příjmů – Ing. Eva Sedláková
- Daňová optimalizace – Ing. Ivan Macháček
- Ukončení roku z pohledu plátce DPHa – Ing. Václav Benda
- Sleva na dani v souvislosti se zaváděním evidence tržeb – Ing. Ivan Macháček
- Zálohy v daňové evidenci – Ing. Martin Děrgel
- Schválení minimální mzdy – JUDr. Eva Dandová
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 12/2016 (XI/2016)
- Povinnosti plátce DPH – Ing. Václav Benda
- Pracovní smlouvy – JUDr. Eva Dandová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 12/2016 (XI/2016)
- Vyšší minimální mzda – důsledky v mzdové účtárně - JUDr. Ladislav Jouza
- Odměňování pedagogických pracovníků - JUDr. Eva Dandová
- Správní delikty při zpracování osobních údajů - Ing. Karel Janda
- Dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- Vliv zvýšení minimální mzdy ve zdravotním pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Zdravotně postižený zaměstnanec v daních - Ing. Martin Děrgel
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 12-13/2016 (XI/2016)
- Smlouvy a dohody v pracovněprávních vztazích dle NOZ - JUDr. Ladislav Jouza
- Zdravotní pojištění a neplacené volno ve specifických situacích – Ing. Antonín Daněk
1000 řešení – měsíčník č. 12/2016 (IX/2016)
- Ukončení roku z daňového a účetního pohledu – Ing. Martin Děrgel
- Změny ve zdravotním pojištění od roku 2017 – Ing. Antonín Daněk
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
ODBORNÉ PUBLIKACE:
Povinnosti zaměstnavatele – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)
Stavíme bez chyb, pokut a penále – (legislativní část, změny a novinky, slovník stavebních pojmů)
Daňové výdaje z účetního a daňového hlediska bez chyb, pokut a penále – (které výdaje uplatnit do daňových výdajů a jak správně účtovat)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 6/2017 (XII/2016)
- Zákon o rezervách s komentářem – Mgr. Petr Taranda
- Změny ve zdravotním pojištění 2016/2017 – Ing. Antonín Daněk
- Jak správně vypočítat rentu – JUDr. Eva Dandová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2017 (XII/2016)
- Konec roku v účetnictví – Ing. Zdenka Cardová
- Inventerizace – Ing. Karel Janda
- Přiznání k dani silniční – Ing. Karel Janda
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1/2017 (XII/2016)
- Nejčastější problémy při zdanění FO v daňovém přiznání za rok 2016 – Ing. Ivan Macháček
- Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí – Ing. Karel Janda
- Daňové přiznání k dani silniční – Ing. Karel Janda
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2017 (XII/2016)
- Minimální mzda z pohledu daně z příjmů fyzických osob pro r. 2017 – Ing. Eva Sedláková
- Valorizace náhrad za ztrátu na výdělku v r. 2017 – JUDr. Eva Dandová
- Změny v dohodách o práci – JUDr. Ladislav Jouza
- Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy – JUDr. Jana Drexlerová
- Zdanění důchodů za rok 2016 – Ing. Helena Machová
- Nevyčerpaná dovolená 2016 - převod do r. 2017 – pravidla – Richard W. Fetter
1000 řešení – měsíčník č. 1/2017 (XII/2016)
- • Silniční daň – Ing. Karel Janda
- • Daňová optimalizace – Ing. Martin Děrgel
- Daň z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Sborníky zákonů:
zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty, zákon o účetnictví … (I/2017)
Zákony IIA – občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, občanský soudní řád … (IIA/2017)
Zákony IIB – trestní zákoník, trestní řád, zákon o přestupcích … (IIB/2017)
Zákony III – zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění, zákon o důchodovém pojištění … (III/2017)
Zákony IV – stavební zákon, katastrální zákon, zákon o zadávání veřejných zakázek … (IV/2017)
Zákony V – zákon o obcích, zákon o krajích, školský zákon …. (V/2017)
Zákony VI – zákon o odpadech, zákon o životním prostředí, vodní zákon … (VI/2017)
ODBORNÉ PUBLIKACE:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2016 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání k daním z příjmů FO a PO za rok 2016 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Pomocník mzdové účetní 2017 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2017) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
|
|
| |
Odměňování pedagogických pracovníků
Plat, stejně jako mzda, je peněžitým plněním za práci. Je poskytován pouze zaměstnancům stanoveného okruhu zaměstnavatelů, mezi které patří i školské právnické osoby zřízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona. Na rozdíl od mzdy zákoník práce nepřipouští poskytování platu v naturální formě. Jaké zásady platí při odměňování pedagogických pracovníků?
Balíček je určen pracovníkům a ředitelům předškolních, základních, středních, vyšších odborných škol, obcím a krajům…
- 1. PaM 12/2016 - Odměňování pedagogických pracovníků - příspěvek – JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 80/
- 2. Poradce 1-2/2017 - Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků - příspěvek – JUDr. Eva Dandová
/A5, str. 416/
- 3. Povinnosti zaměstnavatele - příspěvek – Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 48/
- Ústava ČR - aktuální znění Ústavy ČR a zákona o volbě prezidenta republiky
/A6, str. 88/
Cena balíčku je 600 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 300 Kč.
Ušetříte 300 Kč.
Zvýšení minimální mzdy
Od 1. ledna 2017 se zvýší minimální mzda. Základní sazba této mzdy je 11 000 Kč za měsíc (dříve 9 900 Kč) nebo 66 Kč za hodinu (dříve 58,70 Kč za hodinu). Tím se zaručuje ochrana zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd. Jak ovlivní zvýšení minimální mzdy na odměny za práci konanou podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce? Co v případě, že průměrný výdělek zaměstnance je nižší než minimální mzda?
V každodenní praxi využijí příspěvky obsažené v balíčku nejen mzdové účetní a personalisté, ale i zaměstnavatelé, zaměstnanci, podnikatelé, živnostníci, ekonomové, auditoři, daňoví poradci …
- 1. PaM 12/2016 - Vyšší minimální mzda – důsledky ve mzdové účtarně - příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A4, str. 80/
- 2. Poradce 5/2017 - Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2017 - příspěvek – Mgr. Olga Bičáková
/A5, str. 272/
- 3. Povinnosti zaměstnavatele - Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 48/
Cena balíčku je 400 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 280 Kč.
Ušetříte 120 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |