Em@ilové noviny
č.18/2024
15.11.2024
15.11.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZA ROK 2024
Před sestavením účetní závěrky je nezbytné provést a zaúčtovat řadu transakcí, které jsou specifické právě pro tuto oblast.
Co všechno je potřebné připravit na ukončení účetního roku? Co je potřebné zkontrolovat v této závěrečné fázi vedení účetnictví podnikatelů? Jaké změny v zákonech nastaly v průběhu tohoto roku?
Publikace jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …
Publikace Vám budou doručeny v průběhu ledna 2025.
1. 1000 řešení 11-12/2024 – Účetní závěrka podnikatelů za rok 2024 – příspěvek a praktické příklady
/A5, cca str. 144/
2. DÚVaP 1-2/2025 – Výdaje v ZDP a účetnictví - příspěvek
/A5, cca str. 184/
3. 1000 řešení 9-10/2024 – Společnost s.r.o. v daních a účetnictví – praktické příklady
/A5, str. 128/
|
Cena balíčku je 980 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 686 Kč. Ušetříte 294 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
2. KONEC ROKU VE MZDOVÉ ÚČTÁRNĚ
Konec kalendářního roku je spojen se zvýšenou pracovní agendou mzdové účetní. Jedná se nejen o pracovní povinnosti spojené s pracovněprávní tematikou, ale i se sociálními otázkami – zejména v důchodové a mzdové oblasti. Tento rok nastaly v těchto zákonech různé změny. O jaké změny se jedná? Co nelze koncem roku opomenout?
Potřebné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. PaM 11-12/2024 – Konec roku ve mzdové účtárně – příspěvek
/A4, str. 112/
2. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání - úplná znění zákonů
/A5, str. 96/
3. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění - příspěvek
/A5, str. 208/
4. Souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace
/A5, str. 384/
|
Cena balíčku je 1 366 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 683 Kč. Ušetříte 683 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
3. KONEC ROKU V ÚČETNICTVÍ
S přípravou účetní závěrky je spojena řada jednorázových, každoročně se opakujících účetních operací. Může se zdát, že se jedná o operace rutinní, notoricky známé, které se každoročně opakují. Není to však pravda. Co všechno je nutno připravit na ukončení účetního roku a jaké změny v zákonech nastaly v průběhu tohoto roku?
Publikace jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …
1. 1000 řešení 9-10/2024 – Společnost s.r.o. v daních a účetnictví – praktické příklady
/A5, str. 128/
2. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace
/A5, str. 112/
3. DaÚ 6-7/2024 – Opravné položky - účtování - příspěvek
/A4, str. 112/
4. Aktualizace I/2 – Zákon o daních z příjmů, zákon o archivnictví a spisové službě – úplná znění zákonů
/A5, str. 208/
|
Cena balíčku je 1065 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 639 Kč. Ušetříte 426 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. ZÁKONÍK PRÁCE PO NOVELE
Novela zákoníku práce přinesla zásadní změny do mzdově - právní oblasti s účinností od 1. srpna 2024. S účinností od 1. ledna 2025 přinesla novela do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila. Novela upravila i problematiku dovolených.
Jaké další změny novela přinesla?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. PaM 10/2024 – Novela zákoníku práce, Minimální a zaručená mzda - změny – příspěvky
/A4, str. 80/
2. PaM 4-5/2024 – Personální chyby po novele ZP - příspěvek
/A4, str. 112/
3. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání - úplná znění zákonů
/A5, str. 96/
4. Poradce 12/2024 – Zákon o nemocenském pojištění s komentářem - komentář
/A5, str. 248/
|
Cena balíčku je 1062 Kč Cena balíčku s 40 % slevou je 637 Kč. Ušetříte 425 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
DAŇ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ 2025
Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) přinesl už v letošním roce zásadní změny v dani z nemovitých věcí. Nejcitelnější změnou bylo zvýšením daně o cca 80 procent. Některé změny, které v dani z nemovitých věcí přinesl konsolidační balíček, budou účinné až od roku 2025. Které jsou ty nejdůležitější? Dojde vlivem změny koeficientů k dalšímu zvýšení nebo naopak ke snížení daně?
Novela zákona o dani z nemovitých věcí
Součástí zákona č. 349/2023 Sb., kterým se měnily některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) byla i rozsáhlá novela zákona o dani z nemovitých věcí. Tato novela zákona o dani z nemovitých vykazuje dvojí účinnost. Velká část změn se už promítla do znění pro zdaňovací období roku 2024, zbývající část se promítne teprve do zdaňovacího období roku 2025. Pojmem „novela zákona o dani z nemovitých věcí“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění konsolidačního balíčku. V souvislosti s novelou zákona o dani z nemovitých je důležité upozornit na význam koeficientů, které konsolidační balíček pozměnil a i z tohoto důvodu začnou ovlivňovat tyto koeficienty jednotlivé obce (např. Praha ad.) svými vyhláškami, to zn. začnou ovlivňovat výši daně. Sazby daně pozemků a sazby daně zdanitelných staveb a jednotek se v roce 2025 oproti roku 2024 nemění, základy daně až na výjimky také, a proto koeficienty, ať už podle počtu obyvatel, místní či inflační začnou výrazně ovlivňovat konečnou výši daně z nemovitých věcí. Zda dojde v roce 2025 vlivem změny koeficientů k dalšímu zvýšení nebo naopak ke snížení daně, nelze paušálně zodpovědět. Záleží především na tom, kde se daná nemovitost nachází a jaký místní koeficient pro ni platí.
Změny v předmětu daně u pozemků
S účinností od 1. 1. 2025 dochází k rozšíření předmětu daně u lesních pozemků, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního učení.
S účinností od 1. 1. 2025 už nebude platit, že předmětem daně není celý pozemek, na kterém se alespoň částečně nachází les ochranný nebo zvláštního určení. Nově budou vyjmuty z předmětu daně pouze části lesních pozemků v rozsahu, v němž jsou lesy ochrannými nebo lesy zvláštního určení podle lesního zákona, to zn. nebudou předmětem daně z pozemků pouze části pozemků, na kterých se nacházejí zmíněné druhy lesů, nikoli celé pozemky. Tato změna zapříčiní, že dotčeným poplatníkům vznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2025.
Změny v základu daně u pozemků
Novela zákona o dani z nemovitých věcí zavádí s účinností od 1. 1. 2025 mimo jiné změnu v základu daně u pozemků. Konkrétně vypustí z ustanovení § 5 odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí možnost stanovení základu daně na základě ceny zjištěné podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období u lesního pozemku. Od 1. 1. 2025 bude tedy možné stanovit základ daně pro lesní pozemek jen jako součin skutečné výměry pozemku v m2 zjištěné k 1. lednu zdaňovacího období a částky 3,80 Kč.
Zákonodárce si od toho slibuje nižší administrativní náročnost pro zpracování daně z nemovitostí. Způsob stanovení základu daně pomocí oceňovacího předpisu byl navíc poplatníky minimálně využíván a tímto způsobem zjištěný základ daně byl pro daňové poplatníky často méně výhodný a složitý.
Změny v osvobození od daně z pozemků
Drobné změny čeká zákon o dani z nemovitostí i v osvobození od daně z pozemků.
· Rokle, strže
Novelou zákona dojde s účinností od 1. 1. 2025 zrušení osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) bodu 3 zákona o dani z nemovitých věcí. Podle tohoto ustanovení jsou osvobozeny pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, jestliže se jedná o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce podle stavebního zákona, které nejsou užívány k podnikání. Toto zrušení osvobození nezpůsobí, že dotčeným poplatníkům vznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2025, a to z důvodu provedení změn z moci úřední.
· Veřejná prostranství
Novelou zákona dojde s účinností od 1. 1. 2025 k upřesnění osvobození podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých věcí. Podle tohoto ustanovení jsou osvobozeny pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť. Novelou zákona dojde s účinností od 1. 1. 2025 dojde k osvobození pozemků jen v rozsahu, v jakém se na nich nachází veřejné prostranství, veřejně přístupné sportoviště nebo veřejně přístupná účelová komunikace jako např. lesní nebo polní cesta. Úprava před novelou zákona o dani z nemovitých věcí používala pojmu „veřejně přístupný prostor“, který není v právních předpisech jednoznačně upraven, a proto docházelo v praxi k nejasnostem a různým výkladům tohoto pojmu. Nový termín „veřejné prostranství“ je definován v zákonu o obcích a jsou jím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví tohoto prostoru. I před novelou zákona o dani z nemovitých věcí platilo, že pokud je osvobozen celý pozemek, osvobození se neuvádí v daňovém přiznání. V případě, že je osvobozena od daně jen část pozemku, tak se osvobození do daňového přiznání uvádí.
Jestliže má poplatník osvobození podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých věcí v dřívějších přiznáních správně, tak mu nevzniká povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2025.
· Lesní pozemek
Novelou zákona dojde s účinností od 1. 1. 2025 k upřesnění podle § 4 odst. 1 písm. p) zákona o dani z nemovitých věcí. Termín „pozemek v lesích“ je nahrazován termínem „lesní pozemek“.
Lesní pozemek je definován v § 1a odst. 1 písm. c) novely zákona o dani z nemovitých věcí jako pozemek druhu lesní pozemek dle katastru nemovitostí. V případě, že u poplatníka nedochází k jiným změnám, tak mu nevznikne vlivem změny osvobození povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2025.
· Změny v osobě poplatníka daně ze staveb
od 1. 1. 2025 dochází ke změnám u poplatníků daně ze staveb a jednotek. Jsou vypuštěny výjimky pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky sloužící pro bydlení. Nově bude poplatníkem daně ze staveb a jednotek vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované zdanitelné jednotky nebo zdanitelné stavby, je-li s nimi příslušná hospodařit Správa státních hmotných rezerv nebo jsou-li převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Dále bude uživatel poplatníkem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné jednotky nebo zdanitelné stavby, pokud vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není znám nebo je se zdanitelnou stavbou či zdanitelnou jednotkou příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
· Změny v osvobození od daně ze staveb
S účinností od 1. 1. 2025 dochází ke změnám ve vztahu k osvobození podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona o dani z nemovitých věcí. Podle tohoto ustanovení jsou osvobozeny zdanitelné stavby drah a na dráze, zdanitelné stavby letecké, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím podle stavebního zákona užívány k veřejné dopravě. Tyto zdanitelné stavby budou od 1. 1. 2025 osvobozeny jen za předpokladu, že nebudou užívány k podnikání v jiné oblasti než veřejná doprava nebo pronajímány anebo propachtovány za jiným účelem než k zajišťování veřejné dopravy.
Těm poplatníkům, kteří uplatňují osvobození podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona o dani z nemovitých věcí u zdanitelných staveb, které jsou ale zároveň alespoň částečně užívány nebo pronajímány či propachtovány k jiným účelům než k zajišťování veřejné dopravy, vznikne povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2025. Budou si muset uplatnit osvobození v menší míře.
· Koeficient podle počtu obyvatel
Podle § 12f zákona o dani z nemovitých věcí se nebude od 1. 1. 2025 počet obyvatel obce stanovovat podle posledního sčítání lidu, ale rozhodující bude počet obyvatel obce podle vyhlášky k provedení zákona o rozpočtovém určení daní ve znění účinném k prvnímu dni zdaňovacího období (zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům).
· Stavební pozemky
Koeficienty, které upravují daň u stavebních pozemků, nalezneme v ustanoveních § 6 odst. 3 a § 6 odst. 4 zákona o dani z nemovitých věcí. Ustanovení § 6 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí uvádí výčet jednotlivých koeficientů dle počtu obyvatel v obci a ustanovení § 6 odst. 4 zákona o dani z nemovitých věcí obsahuje pravomoc obcí obecně závaznou vyhláškou tyto koeficienty upravovat.
Od 1. 1. 2025 dochází ke změně § 6 odst. 4 novely zákona o dani z nemovitých věcí spočívající ve zrušení pravomoci obce snížit koeficient podle počtu obyvatel o jednu až tři kategorie obecně závaznou vyhláškou. Co se týče pravomoci obce zvýšit koeficient o jednu kategorii obecně závaznou vyhláškou, tak tato pravomoc se nemění. Nebude ale možné, aby obec zvýšila tento koeficient o jednu kategorii na jednotlivou část obce, ale pouze pro jednotlivé katastrální území nebo jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část.
Poplatníkům nevzniká pouze z důvodu změny koeficientu povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2025, a to proto, že změny koeficientů budou zohledněny z moci úřední (§ 13a odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí).
· Zdanitelné stavby a jednotky
Koeficienty podle počtu obyvatel, které upravují daň u skupiny obytných domů a ostatních zdanitelných jednotek nalezneme v ustanoveních § 11 odst. 4 a § 11 odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí.
Od 1. 1. 2025 dochází rovněž ke zrušení pravomoci obce snížit koeficient podle počtu obyvatel o jednu až tři kategorie obecně závaznou vyhláškou. Co se týče pravomoci obce zvýšit koeficient o jednu kategorii obecně závaznou vyhláškou, tak tato pravomoc se nemění. Nebude ale možné, aby obec zvýšila tento koeficient o jednu kategorii na jednotlivou část obce, ale pouze pro jednotlivé katastrální území nebo jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část.
Poplatníkům nevzniká pouze z důvodu změny koeficientu povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2025, a to proto, že změny koeficientů budou zohledněny z moci úřední (§ 13a odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí).
Novela zákona o dani z nemovitých věcí zavedla nově koeficient1,5, který pro rok 2024 uveden v § 11 odst. 6 zákona o dani z nemovitých věcí. Ustanovení uvádí, že obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit, že se jednotlivá sazba daně podle odstavce § 11 odst. 1 písm. c) až h) zákona o dani z nemovitých věcí (sazba daně za m2 v Kč např. pro rekreační chaty, garáže a zdanitelné stavby a jednotky pro podnikání) v celé obci vynásobí koeficientem 1,5. S účinností od 1. 1. 2025 bude tento koeficient zrušen (§ 11 odst. 6 zákona o dani z nemovitých věcí se ruší a stávající odstavec 7 se pro rok 2025 označí jako odstavec 6). Důvodem zrušení koeficientu 1,5 je možnost zatížení skupin nemovitých věcí (skupiny pozemků a skupiny staveb a jednotek), které novela zákona o dani z nemovitých věcí definovala v § 5a a § 10a, místním koeficientem podle § 12 novely zákona o dani z nemovitých věcí. Zrušení koeficientu 1,5 bude provedeno od 1. 1. 2025 správcem daně z moci úřední (§ 13a odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí). Z důvodu zrušení koeficientu 1,5 nevznikne poplatníkům povinnost podat daňové přiznání k dani nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2025.
· Inflační koeficient
Součástí znění zákona o dani z nemovitých věcí jsou už od letošního roku 2024 ustanovení § 11b až 11e, která popisují způsob výpočtu jednotlivých daní z nemovitých věcí (daní z pozemků a daní ze staveb a jednotek). Zavedením výpočtu daně do zákona o dani z nemovitých věcí nedochází s výjimkou zavedení inflačního koeficientu ke změnám výpočtu daně. Inflační koeficient je upraven v § 11f zákona o dani z nemovitých věcí. Inflačním koeficientem se násobí výsledná daň z pozemků a výsledná daň ze staveb a jednotek. Pro zemědělské pozemky činí inflační koeficient vždy 1,0. Inflační koeficient platný ve zdaňovacím období činí podíl bazického úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem za květen kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období a čísla 100, nejméně však inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období. Tento koeficient není v pravomoci obcí, ale vyhlašuje jej Ministerstvo financí formou sdělení zveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. 6. kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. Podle přechodných ustanovení k novele zákona o dani z nemovitých věcí je inflační koeficient pro letošní rok 2024 ve výši 1,0 a protože hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období se vyvíjela příznivě, tak nám inflační koeficient ve výši 1,0 zůstává i pro rok 2025. Kvůli inflaci se tedy daň z nemovitých věcí pro příští rok 2025 nezvýší.
· Místní koeficient
Obec může rozhodnout o stanovení tzv. místního koeficientu. S účinností od 1. 1. 2025 dochází k podstatným změnám v oblasti místních koeficientů. Nemění se výše a rozmezí místního koeficientu. Tzn., že obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5–5,0, tj. může výslednou daň z nemovitých věcí snížit či zvýšit. Co se ale od 1. 1. 2025 mění je to, že obec bude moci obecně závaznou vyhláškou stanovit místní koeficient (s přesností nejvýše na jedno desetinné místo) pouze pro:
- obec,
- jednotlivé katastrální území,
- jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část,
- jednotlivou skupinu nemovitých věcí.
Pro vybrané nemovité věci bude moci obec stanovit místní koeficient opatřením obecné povahy. V opatření obecné povahy, jak vyplývá s účinností od 1. 1. 2025 z § 12a odst. 2 novely zákona o dani z nemovitých věcí, musí být nemovité věci jednoznačně vymezeny podle § 12e novely zákona o dani z nemovitých věcí. Pokud to nebude splněno, hledí se na ně, jako by pro ně opatřením obecné povahy nebyl místní koeficient stanoven. Jestliže budou chtít obce mít nadále zatížené místním koeficientem vybrané nemovité věci či jednotlivé části obce neodpovídající existujícímu katastrálnímu území či městské části nebo městskému obvodu, budou muset vydat opatření obecné povahy, ve kterém budou muset nově vymezit předmětné nemovité věci.
Další novinka s účinností od 1. 1. 2025 je ta, že obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit podle § 12 odst. 2 novely zákona o dani z nemovitých věcí místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5–1,5 pro všechny pozemky nacházející se na území celé obce zařazené ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch. Koeficient lze stanovit pro danou skupinu pouze jeden. Pokud neuvede obec v obecně závazné vyhlášce skupinu, pro kterou je tento místní koeficient zaveden, hledí se na něj, jako by nebyl zaveden. Nestanoví-li obec místní koeficient, platí, že je ve výši 1,0.
Novela zákona o dani z nemovitých věcí s účinností od 1. 1. 2025 v § 12 odst. 4 až 7 upravuje situaci, jak postupovat, když obec zavede více místních koeficientů dopadajících na jednu nemovitou věc, a to tak, aby se v konečném důsledku na nemovitou věc vztahoval nejvýše jeden místní koeficient. Absolutní přednost má místní koeficient pro vymezenou nemovitou věc, který se na ni použije bez ohledu na jiné místní koeficienty. Dále je stanovena přednost všech ostatních koeficientů před koeficientem pro obec. Pokud se tedy na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro obec také jiný místní koeficient, místní koeficient pro obec se na ni nepoužije. Ustanovení dále obsahuje přednost místního koeficientu pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část nad místním koeficientem pro jednotlivé katastrální území. Pokud jde o vztah místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí a místního koeficientu pro jednotlivé katastrální území, platí, že se vždy použije vyšší z nich. Ohledně vztahu místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí a místního koeficientu pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část je nastaveno pravidlo, že se použije vyšší koeficient, pokud obec v obecně závazné vyhlášce nestanoví jinak.
Jestliže má katastrální území stejný název jako městský obvod nebo městská část a z obecně závazné vyhlášky nevyplývá, zda je místní koeficient stanoven pro katastrální území, nebo pro městský obvod či městskou část, tak se postupuje se podle § 12a odst. 1 novely zákona o dani z nemovitých věcí. Dle tohoto ustanovení se má se za to, že v těchto případech je místní koeficient stanoven pro městský obvod nebo pro městskou část.
Novela zákona o dani z nemovitých věcí s účinností od 1. 1. 2025 dále upravuje použití místních koeficientů v novém ustanovení § 12ab. Tento paragraf vymezuje přesně pravidla, podle kterých se místní koeficient použije. Novela zákona o dani z nemovitých věcí jednoznačně stanovuje, že místní koeficient pro obec se vztahuje na všechny nemovité věci na území celé obce. To znamená, že se vztahuje na všechny nemovité věci v obci, bez ohledu na to, zda jde o pozemek, zdanitelnou stavbu, nebo zdanitelnou jednotku, a bez ohledu na to, do jaké skupiny tato nemovitá věc spadá. Stejný princip se týká i místního koeficientu pro jednotlivé katastrální území a místního koeficientu pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část. Pokud obec stanoví místní koeficient pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí, vztahuje se koeficient na všechny nemovité věci dané skupiny podle § 5a nebo 10a novely zákona o dani z nemovitých věcí, a to na území celé obce. Dále je stanoveno, že místní koeficient pro vymezené nemovité věci může být stanoven jak ve vztahu k jednotlivě určené nemovité věci, tedy pozemku, zdanitelné stavbě nebo zdanitelné jednotce, tak k jejich souboru.
Více se již dočtete v měsíčníku DaÚ 11-12/2024.
SPOLEČNOST s.r.o. V DANÍCH A ÚČETNICTVÍ
Třebaže by se mohlo zdát, že pro nové firmy již není na trhu místo – čemuž by ty stávající byly jistě rády – neustále přicházejí noví nebo staronoví odvážlivci a snaží se naplnit své podnikatelské představy. Přičemž v české kotlině zcela dominují pouze dvě varianty právní formy podnikání: a) samostatně podnikající fyzická osoba neboli osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“), b) společnost s ručením omezeným (dále také jen „s. r. o.“).
Obecně lze říci, že první alternativa je spíše vhodnější pro málo rizikové a méně rozsáhlé podnikatelské aktivity zvládané jednotlivcem, případně několika spolupracujícími osobami z okruhu nejbližší rodiny. Zatímco s. r. o. je předurčena pro riskantnější a rozsáhlejší činnosti vyžadující manažerskou souhru více lidí. Obě právní formy sice mohou využívat síly a rozumu vlastních zaměstnanců nebo dávat zakázky jiným firmám, s čímž je ovšem rovněž spojeno nemalé riziko. Proto typická OSVČ pracuje pro svého zákazníka sama – jako např. řemeslník nebo ajťák – naproti tomu zakladatel s. r. o. si jen výjimečně s provozní činností poradí sám.
I když založení a „život“ s. r. o. není žádná velká věda, jak si postupně vyjevíme, je samozřejmě o řád náročnější než varianta OSVČ – kde stačí jednou navštívit živnostenský úřad a ještě tentýž den se novopečený živnostník může směle pustit do díla. Přes faktické zrušení finanční bariéry zůstává pro mnohé zájemce o s. r. o. velkým strašákem – nutno poznamenat, že oprávněně – hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé tuto právnickou osobu provází citelně vyšší administrativa: např. podvojné účetnictví, formální sepisování společenské/zakladatelské smlouvy, vyhotovování zápisů z jednání společníků alias valné hromady, mnohá rozhodnutí se neobejdou bez posvěcení (drahého) notáře. Druhou velkou nepříjemností je rovněž povinné zveřejňování obchodně citlivých a dalších interních údajů a dokumentů, které je pod hrozbou nemalých sankcí potřeba ukládat do sbírky listin v rámci veřejně přístupného obchodního rejstříku. Přitom je nasnadě, že s odkrytými kartami se v konkurenčním tržním prostředí hraje podstatně obtížněji, nemluvě o riziku vydírání společníků více vydělávajících společností.
V tomto pojednání probereme hlavně nejvýznamnější milníky existence s. r. o. z účetního a daňového hlediska, které se však neobejde bez alespoň stručného právního vymezení. A začneme od začátku – od založení s. r. o. sepsáním společenské smlouvy partou nadšenců s velkými plány, případně zakladatelské listiny jediným zakladatelem. Jedná se sice o kapitálovou obchodní společnost, ale dnes už spíše jen názvem, jelikož minimální vklad může činit pouhou 1 Kč, opravdu. Nicméně společníci brzy zjistí, že potřebují dostat do firmy nějaké vlastní peníze, protože banky nemajetné firmě bez historie neposkytnou úvěr a bez peněz se moc podnikat nedá.
Pokud se s. r. o. daří, pak se její společníci mohou těšit na podíly na zisku, z nichž jim ale ukousne daň z příjmů, ledaže by šlo o mateřskou společnost nebo daňového nerezidenta ČR. Naopak účetní ztráta nastoluje smutnější otázku, jak se s ní vypořádat. Do určité míry mohou toto břemeno společníci hrnout před sebou jako pouhou účetní položku snižující vlastní kapitál, což ale může odradit některé z jejich obezřetnějších obchodních partnerů. Speciální pravidla se týkají uplatnění daňové ztráty, která má jen málo společného se ztrátou účetní.
Společník je pánem s. r. o. skrze držbu jejího podílu (účasti), ten však může prodat jiné osobě, která se pak stane za něj novým společníkem. Při jiných způsobech ukončení účasti má společník nárok na „odstupné“ formou vypořádacího podílu. Podnikání s. r. o. není procházkou růžovým sadem, a tak se někdy věci zkomplikují natolik, že se společníci rozhodnou firmu zrušit, což se zpravidla neobejde bez očistného procesu likvidace.
Z pohledu stále zvědavějšího státu je s. r. o. zejména daňovým poplatníkem a plátcem, s čímž je spojena řada povinnost výběrčích daní. Naopak omezování činnosti a zrušení s. r. o. provází i rušení daňové registrace.
1.2 Účetně
Nejčastěji zakládají s. r. o. fyzické osoby, které již za sebou mají delší nebo kratší podnikatelskou historii OSVČ. Což je na straně jedné pochopitelně velmi výhodné, protože už se v byznyse vyznají a nemusejí vymýšlet a řešit „prkotiny“. Na straně druhé je to ovšem také určitou přítěží, jelikož lidské myšlení má velkou setrvačnost a zatímco daně z příjmů u OSVČ více méně odpovídají tzv. selské logice – zdaní se pouze zisk, který zůstal podnikateli v kapse – tak zdanění s. r. o. primárně vychází z účetnictví, kde platí i velmi odlišná pravidla.
Podvojné účetnictví – pro s. r. o. povinné – vzniklo z praktické potřeby podnikatelů mít přehled o stavu a pohybu majetku a závazků. Důkladnější pohled na hospodaření je však vykoupen vyšší pracností, vyžaduje pečlivější administraci a zvládnutí náročnějších postupů. S daňovou evidencí příjmů a výdajů § 7b ZDP („DE“) si OSVČ poradí i sám, natož s paušálními výdaji neřkuli s tzv. paušální daní. Naproti tomu do účtování se pustí málokterý společník či jednatel, nejen že je daleko složitější – to se dá naučit – ale hlavně je časová náročné.
Účetnictví představuje při srovnání s tzv. selským přístupem (kterému více méně odpovídá DE) zásadní změnu jak co do náročnosti, hloubky a šíře vykazovaných údajů, tak co do souvisejících daňových dopadů.
Principiální rozdíly mezi účetnictvím a DE spočívají hlavně v těchto šesti okruzích odlišně nahlížených situací:
1. zásoby – zatímco v daňové evidenci jsou daňovým výdajem ihned při pořízení (zaplacením), v účetnictví ovlivňují náklady (daňově účinné) teprve až v okamžiku spotřeby (např. při prodeji), tedy obecně později;
2. závazkové vztahy – podle DE pohledávky a závazky neovlivňují daň již při vzniku, ale až při úhradě, naproti tomu v účetnictví i v dani z příjmů účetní jednotky rozhoduje obvykle již vznik závazkového vztahu;
3. zálohy – pro DE jde vesměs o daňově relevantní položky ovlivňující základ daně, účetně jde o zúčtovací vztah, který se promítne do účetního výsledku a daňového základu až při vzniku závazkového vztahu;
4. časové rozlišení – zatímco DE zná jediný případ, a to finanční leasing, tak účetnictví je zásadou časového rozlišení zcela ovládáno (do nákladů/výnosů účetního období patří jen to, co s ním časově a věcně souvisí);
5. princip opatrnosti – v DE se na případná rizika a ztráty nijak nehledí, nejsou daňově významné, snad jen s okrajovou výjimkou možnosti tvořit rezervy na budoucí výdaje (opravy), v účetnictví je princip opatrnosti pojat podstatně šířeji tvorbou rezerv, opravných položek, vyjádřením tzv. reálné hodnoty majetku/závazků;
6. přepočet cizoměnových položek – v DE se například přijatá či vydaná faktura v eurech přepočte na Kč jen jednou – při platbě, zatímco v účetnictví nejméně dvakrát: poprvé k datu vzniku a podruhé při úhradě, a dále případně k datu účetní závěrky, pokud v mezidobí došlo ke změně měnového kursu, vznikne kursový rozdíl.
Příklad 4
Daňový rozdíl při daňové evidenci OSVČ versus účtování s. r. o.
Porovnejme daňové dopady daňové evidence OSVČ a účetnictví na malém příkladu výrobce dřevěných skříní. V prvém případě jde o živnostníka pana Nováka a ve druhém o firmu Novák, s. r. o., oba provedli totéž:
1. V roce 2024 za hotovost 30 000 Kč koupili materiál na výrobu tří stejných skříní.
2. V roce 2024 z materiálu vyrobí tři stejné skříně (jednotkové výrobní náklady á 10 000 Kč).
3. V roce 2024 byla za peněžní hotovost 20 000 Kč zákazníkovi prodána první skříň.
4. V roce 2024 byla prodána i druhá skříň, ale peníze výrobce dostane až v roce 2025.
5. V roce 2025 podnikatel konečně prodá za peněžní hotovost 20 000 Kč také třetí skříň.
Z obecného ekonomického hlediska podnikatel zaplatil 30 000 Kč a dostal 60 000 Kč = zisk 30 000 Kč.
Pro pana Nováka s DE je nákup materiálu ihned daňovým výdajem (30 000 Kč) a zdanitelným příjmem v daném roce je až příjem z prodeje. V roce 2024 tak má jen 20 000 Kč příjmů, ale 30 000 Kč výdajů = daňová ztráta 10 000 Kč. Zatímco za rok 2025 vykáže 40 000 Kč příjmů a žádné výdaje = zdanitelný zisk 40 000 Kč.
Novák, s. r. o. v roce 2024 zaúčtuje nákup materiálu pouze jako zvýšení hodnoty zásob 30 000 Kč (MD 112 / D 211) bez vlivu na náklady. Výrobní proces sice pohne náklady, ovšem spotřeba materiálu za 30 000 Kč náklady zvýší (MD 501 / D 112), ale návazně vznik výrobků je zase sníží (MD 123 / D 583). Teprve prodej dvou skříní definitivně zvýší náklady o 2/3 výrobních nákladu, tj. 20 000 Kč (MD 583 / D 123). Současně z obou prodejů uskutečněných v roce 2024 vzejde zdanitelný výnos 2 × 20 000 Kč (MD 311 / D 601), a to bez ohledu na pozdější úhradu za druhou skříň. Účetní výsledek i základ daně z příjmů za rok 2024 = 40 000 Kč – 30 000 Kč + 30 000 Kč – 20 000 Kč = + 20 000 Kč. Zatímco v roce 2025 vznikne účetní jednotce zdanitelný výnos už jen z tržby za 3. skříň 20 000 Kč (MD 211 / D 601), proti čemuž uplatní její výrobní náklady 10 000 Kč (MD 583 / D 123). Účetní výsledek i základ daně z příjmů Novák, s. r. o. za rok 2025 = 20 000 Kč – 10 000 Kč = + 10 000 Kč.
S. r. o. se sídlem na území České republiky je českou účetní jednotkou, pročež je návazně v souladu s § 4 odst. 1 ZÚ jeho povinností vést podvojné účetnictví ode dne svého vzniku až do dne zániku. První účetní den je tedy určen § 126 odst. 1 OZ dnem, k němuž byla s. r. o. zapsána do veřejného rejstříku, konkrétně do obchodního rejstříku podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
S čímž souvisí první účetní povinnost stanovená § 17 odst. 1 písm. a) ZÚ – otevření účetních knih, kterými jsou:
- deník, v němž se všechny účetní zápisy uspořádají z hlediska času (chronologicky),
- hlavní kniha, kde jsou účetní zápisy uspořádány z hlediska věcného (systematicky),
- knihy analytických účtů, které podrobněji rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy a
- knihy podrozvahových účtů sloužící pro účetní zápisy neevidované v deníku a hlavní knize.
Tomuto otevření účetních knih ale těsně předchází „startovací“ listina sumarizující s čím – s jakými aktivy a pasivy – nová obchodní společnost svou účetní pouť začíná. Jedná se o zahajovací rozvahu, jak stanoví § 19 odst. 1 ZÚ. Zpravidla jde o velmi jednoduchou záležitost, která rekapituluje pouze dvě položky:
- na straně aktiv splacené vklady, případně pohledávky z titulu nesplacených částí vkladů,
- na straně pasiv zapsaný základní kapitál v obchodním rejstříku.
Příklad 5
Zahajovací rozvaha s. r. o.
Pánové Honza a Jan založili v dubnu 2024 firmu HaJ, s. r. o., které do vínku vnesli peněžité vklady – a to každý zakladatel 100 000 Kč. Ještě před podáním návrhu na její zápis do obchodního rejstříku vklady splatili.
Rejstříkový soud zapsal do obchodního rejstříku HaJ, s. r. o. v souladu s návrhem zakladatelů až k 1. 6. 2024. Při otevření účetních knih k tomuto dni vzniku obchodní společnosti bylo nutno nejprve v zahajovací rozvaze rekapitulovat aktiva a pasiva, s nimiž vstupuje do účetní éry, což bude v tomto případě velmi prosté.
|
Zahajovací rozvaha HaJ, s. r. o. ke dni vzniku (1. 6. 2024) |
|||
|
Aktiva |
Pasiva |
||
|
Běžný účet |
200 000 Kč |
Základní kapitál, z toho: - vklad společníka A - vklad společníka B |
200 000 Kč 100 000 Kč 100 000 Kč |
Jak bylo předesláno, třebaže ZOK od roku 2014 umožňuje u s. r. o. minimální výši vkladu pouhou 1 Kč, tak rozumní zakladatelé zpravidla zvolí podstatně vyšší vklady. Souhrn všech vkladů společníků dotyčné s. r. o. představuje její základní kapitál (dále také jen „ZK“), který tedy má trvale každá s. r. o. – a to vždy kladný.
O základním kapitálu při jeho vytvoření účtuje s. r. o. v rámci účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy, přičemž nejčastěji jde z historicky daných důvodů o syntetický účet 411 – Základní kapitál. Při prvotním vytvoření ZK se nesetkáme s rozlišením na ZK zapsaný versus nezapsaný (obvykle účet 419), protože se začíná účtovat až po zápisu do obchodního rejstříku („OR“). Účty ZK se povinně analyticky člení:
- podle způsobů vzniku (vklady versus zisk samotné s. r. o., což u prvotních vkladů nehrozí) a
- podle jednotlivých společníků.
Splacené vklady budou zaúčtovány podle předmětů těchto vkladů a nesplacené vklady – které přicházejí do úvahy jen u peněžitých vkladů – se vykážou jako pohledávka za upsaný vlastní kapitál (obvykle účet 353).
Příklad 6
Prvotní vklady do s. r. o.
Dva zakladatelé A (nepodnikající občan) a B (obchodní společnost) založili A+B, s. r. o. těmito vklady:
1. Zakladatel A:
· peníze, 350 000 Kč, z čehož:
- 150 000 Kč převede před zápisem do OR na zvláštní vázaný účet zřízený u banky,
- zbývajících 200 000 Kč doplatí do roka po zápisu s. r. o. do OR, a to v hotovosti,
· počítačovou sestavu koupenou před rokem za 80 000 Kč, kterou znalec aktuálně ocenil na 50 000 Kč.
2. Zakladatel B:
- 100 000 Kč převede před zápisem do OR na zvláštní vázaný účet zřízený u banky,
- zbývajících 100 000 Kč doplatí do půl roku po zápisu do OR hotově,
· automobil, který znalec ocenil na 200 000 Kč. U vkladatele byl vůz oceněn pořizovací cenou 350 000 Kč, a jeho účetní odpisy byly 200 000 Kč a daňové odpisy zrychlenou metodou odpisování 150 000 Kč.
|
Zahajovací rozvaha A+B, s. r. o. ke dni vzniku (den zápisu do OR) |
|||
|
Aktiva (Kč) |
Pasiva (Kč) |
||
|
Splacené peněžité vklady, z toho: – od zakladatele A: 150 000 Kč – od zakladatele B: 100 000 Kč |
250 000 |
Zapsaný základní kapitál, z toho: – vklad zakladatele A (podíl 50 %) – vklad zakladatele B (podíl 50 %) |
800 000 |
|
Pohledávka za nesplacenými peněžitými vklady: – vůči zakladateli A: 200 000 Kč – vůči zakladateli B: 100 000 Kč |
300 000 |
||
|
Splacený nepeněžitý vklad A (počítačová sestava) |
50 000 |
||
|
Splacený nepeněžitý vklad B (automobil) |
200 000 |
||
|
Aktiva celkem |
800 000 |
Pasiva celkem |
800 000 |
Následně A+B, s. r. o. otevře hlavní účetní knihu pomocí počátečního účtu rozvažného (701) a přenese údaje ze zahajovací rozvahy na příslušné rozvahové účty, jak zjednodušeně ale přehledně uvádí další tabulka.
|
Otevření účetních knih A+B, s. r. o. |
||||
|
Poř. |
Popis účetní operace |
Kč |
MD |
D |
|
1. |
Dlouhodobý hmotný majetek (dále také jen „DHM“) – počítačová sestava |
50 000 |
022.1 |
701 |
|
2. |
DHM – automobil |
200 000 |
022.2 |
701 |
|
3. |
Peníze na bankovním běžném účtu |
250 000 |
221 |
701 |
|
4. |
Pohledávka za upsaný základní kapitál vůči společníkovi A |
200 000 |
353.1 |
701 |
|
5. |
Pohledávka za upsaný základní kapitál vůči společníkovi B |
100 000 |
353.2 |
701 |
|
6. |
Zapsaný základní kapitál odpovídající vkladu společníka A |
400 000 |
701 |
411.1 |
|
7. |
Zapsaný základní kapitál odpovídající vkladu společníka B |
400 000 |
701 |
411.2 |
Vkladem nabytou počítačovou sestavu a auto začne A+B, s. r. o. účetně odpisovat z jejich znaleckého ocenění 50 000 Kč, resp. 200 000 Kč, a to dle svého odpisového plánu. Naproti tomu daňové odpisy IT techniky budou vycházet z pořizovací ceny a u automobilu bude s. r. o. pokračovat v odpisování započatém vkladatelem B.
Předmětem nepeněžitého vkladu může být téměř cokoli, na rozdíl od dřívějšího obchodního zákoníku již ZOK nepožaduje, aby předmět vkladu byl reálně hospodářsky využitelný nabyvatelem. Výslovně zakázány jsou v § 17 odst. 3 ZOK jen vklady ve formě práce a služeb. Předmětem vkladu tak může být i pohledávka vůči třetí osobě. Ovšem pro vkladatele není rozumné vkládat problémovou pohledávku, jelikož dle § 21 odst. 2 ZOK ručí za její dobytnost: „Je-li nepeněžitým vkladem pohledávka, … Vkladatel ručí za její dobytnost do výše jejího ocenění.“.
Vklad pohledávky proto může mít za následek vznik účetního výnosu u nabyvatele (s. r. o.).
Více již najdete v měsíčníku DÚVaP 11-12/2024.
|
8. listopad Pátek |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za říjen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
20. listopad Středa |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za říjen 2024 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na listopad 2024 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za říjen 2024 (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za říjen 2024 (§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za říjen 2024 (§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za říjen 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za říjen 2024 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
25. listopad Pondělí |
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za říjen 2024 - u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za říjen 2024 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za říjen 2024, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za říjen 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za říjen 2024, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
30. listopad Sobota |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za říjen 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ Pozor: konec lhůty se neodsouvá na následující pracovní den! (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Různé |
Daňové a pojistné povinnosti se přesouvají na pondělí 2. prosince 2024. |
Poradce 4/2025 – měsíčník (XI/2024)
· Zákon o důchodovém pojištění s komentářem
· Uplatnění různých druhů paušálů dle ZDP v daňovém přiznání za rok 2024
· Nemovitosti - vykazování v účetní závěrce
· Podrozvahové účty
· Roční vypořádání odpočtu, oprava a úprava odpočtu po skončení roku 2024
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2025 (XI/2024)
· Změny v důchodovém pojištění
· Kolektivní smlouvy v roce 2025 s vyššími nároky
· Vedlejší příjem z podnikání - změny v r. 2025
· Změna exekučních srážek ze mzdy od 1. 10. 2024 při vícečetné exekuci
· Přestupky zaměstnavatelů a OSVČ v oblasti zaměstnanosti
· Minimální mzda v roce 2024
· Příplatky k odměně v dohodě o práci
· Změny v zákoně o úřednících územních samosprávných celků
· Pracovní doba pedagogických pracovníků
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2025 (XI/2024)
· Ukončení roka z pohledu ZDP
· Ukončení nebo přerušení podnikání po živelní pohromě
· OSVČ a zdravotní pojištění od 1. 1. 2025
· Poplatník s příjmy ze závislé činnosti - ukončení roka
· Zvláštní režim pro malé podniky v roce 2025
· Pravidla pro odpočet daně v roce 2025
· Konec roku ve mzdové účtárně
· Inspektorát práce – pokuty
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1-2/2025 (XI/2024)
· Výdaje v ZDP a účetnictví
· Základ daně z příjmů FO – úpravy počínaje r. 2025
· Dohody o práci od 1. 1. 2025
1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2024 (XI/2024)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
7. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
8. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
Aktualizace II/6 (XI/2024)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Daň z nemovitosti
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Rozpočtová pravidla · Finanční správa ČR
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
