Em@ilové noviny
č.19/2023
30.11.2023
30.11.2023
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZA ROK 2023
Současně s koncem kalendářního roku nastává pro většinu účetních jednotek období, kdy začnou sestavovat účetní závěrku. Před sestavením účetní závěrky je nezbytné provést a zaúčtovat řadu transakcí, které jsou specifické právě pro tuto oblast.
Co všechno je nutno připravit na ukončení účetního roku? Co je nutno zkontrolovat v této závěrečné fázi vedení účetnictví podnikatelů?
Jak správně postupovat při účetní závěrce se dočtete v našich publikacích, které jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …
1. 1000 řešení 11-12/2023 – Účetní závěrka podnikatelů za rok 2023 – příspěvek a praktické příklady /A5, str. 152/
2. Účetní souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace /A5, str.384/
3. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/
4. DÚVaP 1-2/2024 – Účetní závěrka – práce nekončí – příspěvek /A5, str. 192/
|
Cena balíčku je 1518 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 759 Kč. Ušetříte 759 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
2. TRESTNÍ PRÁVO PO NOVELÁCH II.
Účelem trestního řádu je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Pomáhat k dosažení účelu trestního řízení je právem a podle ustanovení tohoto zákona i povinností občanů.
Jaké změny přinesly novely trestního řádu? Jaká je aktuální judikatura?
Čtěte naše publikace, které jsou určeny orgánům činným v trestním řízení, policistům, exekutorům, podnikatelům, auditorům, všem občanům, odsouzeným ...
Publikace Vám budou doručeny v průběhu prosince 2023.
1. Poradce 7/2024 – Trestní řád s komentářem a judikaturou – komentář /A5, cca str. 400/
2. Poradce 1-2/2023 – Exekuční řád s komentářem – komentář /A5, str. 272/
3. Zákony IIB/2023 – Trestní zákoník, Trestní řád … - úplná znění zákonů /A5, str. 592/
4. Zákony IIA/2023 – Občanský zákoník, Zákon o obchodních korporacích ... - úplná znění zákonů /A5, str. 640/
|
Balíček Trestní právo po novelách II. obsahuje:
Cena balíčku je 900 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 539 Kč. Ušetříte 361 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
3. MÍSTNÍ POPLATKY PO NOVELE
Dosud poslední novela zákona o místních poplatcích nabývá účinnosti od 1. 1. 2024. Smyslem novely je především úprava a sjednocení způsobu stanovení místních poplatků. Novela zákona taktéž nově výslovně stanovuje poplatkové období u poplatku za psa, do předmětu poplatku z pobytu byla zařazena opět lázeňská léčebně rehabilitační péče. Další změny se dotýkají způsobu stanovení poplatku ve vztahu k povinnosti vyměřit nedoplatek platebním výměrem či hromadným předpisným seznamem, způsobu počítání lhůty pro stanovení poplatku u poplatků s ročním poplatkovým obdobím. Jaké další změny novela přináší?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny pracovníkům veřejné správy, obcím a krajům ...
1. Poradce 6/2024 – Zákon o místních poplatcích po novele s komentářem – komentář /A5, str. 224/
2. PaM 11-12/2023 – Výstavba obcemi - změny – příspěvek /A4, str. 112/
3. Aktualizace I/2 – Zákon o rozpočtových pravidlech ... – úplná znění zákonů /A5, str. 48/
4. Zákony VI/2023 – Zákon o odpadech, zákon o obalech - úplná znění zákonů /A5, str. 392/
|
Cena balíčku je 866 Kč. Cena balíčku s 25 % slevou je 649 Kč. Ušetříte 217 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
4. OBČANSKÝ ZÁKONÍK PO NOVELÁCH II.
Občanský zákoník komplexně a systematicky upravuje hmotné soukromé právo. Občanský zákoník zahrnuje i rodinné, spolkové, pojišťovací právo a další právní oblasti, navíc v sobě sjednotil závazkové právo. Jaké změny přinesly poslední novely občanského zákoníku?
Komplexní a podrobné informace přinášíme v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, ekonomům, manažerům, živnostníkům, obchodním zástupcům, nákupčím, vedoucím pracovníkům, prodejcům a reklamačním pracovníkům, vedoucím prodejen, stavebníkům, pracovníkům oddělení péče o zákazníky, orgánům činným v trestním řízení, auditorům, exekutorům, všem občanům …
1. Poradce 1/2024 – Občanský zákoník I. s komentářem – komentář /A5, str. 336/
2. Poradce 2/2024 - Občanský zákoník II. s komentářem – komentář /A5, str. 272/
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 + CD – odborná tematická publikace /A5, str. 448/
4. Ústava ČR – Ústava České republiky, Zákon o volbě prezidenta republiky, Zákon o volbách do Parlamentu ČR - úplná znění /A6, str. 208/
5. Zákony IIA/2023– Občanský zákoník, Zákon o obchodních korporacích, Živnostenský zákon ... – úplná znění zákonů /A5, str. 592/
|
Cena balíčku je 1540 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 770 Kč. Ušetříte 770 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
5. BALÍČEK DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ VÝDAJE 2023 A 2024
Máte při vedení účetnictví někdy problém správně posoudit daňové výdaje? Podle zákona lze za daňové výdaje považovat náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. No v praxi to je někdy těžké posoudit. Abyste neměli problémy při daňové kontrole – na pomoc přicházejí Daňové a nedaňové výdaje z daňového a účetního hlediska. Jak správně postupovat při jejich posuzování?
Dočtete se v našich publikacích. Tentokrát přinášíme balíček za zvýhodněnou cenu, ve kterém jsou Daňové výdaje 2023 i Daňové výdaje 2024. Publikaci Daňové výdaje 2024 obdržíte v únoru 2024.
Publikace jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/
2. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/
3. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 112/
4. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání – odborná tematická publikace /A5, str. 96/
5. CD Poradce březen 2023 - ZDARMA
|
Cena balíčku je 1 474 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 737 Kč. Ušetříte 737 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
KONEC ROKU VE MZDOVÉ ÚČTÁRNĚ
Začátek roku 2024 je pro pracovněprávní oblast významný. Od 1. ledna nabývá účinnosti podle novely zákoníku práce (dále ZP) č. 281/2023 Sb. část právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr týkající se dovolené. Současně se musí mzdová účetní vypořádat s právy a nároky, které přecházejí z předchozího kalendářního roku. Pro mzdové účetní je s tím spojena zvýšená pracovní agenda. Jedná se nejen o pracovní povinnosti spojené s pracovněprávní tematikou, ale i se sociálními otázkami – zejména v důchodové a mzdové oblasti. Které jsou nejdůležitější z nich?
DOVOLENÁ V DOHODÁCH OD 1. LEDNA 2024 - Zaměstnancům pracujícím na základě dohody o pracovní činnosti (dále DPČ) nebo dohody o provedení práce (dále DPP), automaticky při splnění v ZP stanovených podmínek vznikne právo na dovolenou. Toto právo vzniká od 1. ledna 2024. Uplatní se obecná právní úprava dovolené podle § 211 až 223 ZP. Zaměstnanec však musí splnit zákonné podmínky. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na DPČ a DPP týdenní pracovní doba v délce 20 hodin. Nerozhoduje, zda a v jakém skutečném rozsahu počtu hodin týdně byla práce v dohodě sjednána a konána.
Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a zaměstnanec musí odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby. Zaměstnanec pracující na základě DPČ a DPP tak musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce. Do toho s e započítávají náhradní doby, např. kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci anebo nepracuje proto, že je svátek. Aby právo na dovolenou vzniklo, musí být obě podmínky (nepřetržité trvání dohody a výkon práce) splněny současně.
Délka dovolené
se stanoví v souladu s § 213 ZP tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Pro účely dovolené se bude posuzovat týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně. Zaměstnanci tak při čtyřtýdenní dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na jednu dvanáctinu (1 / 52) z 80 hodin (20 × 4). Tedy přibližně 1,5 hodiny dovolené.
Příklad 1
Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce odpracoval v době od června do září 292 hodin, tedy 14 násobek fiktivní 20 hodinové týdenní pracovní doby (292 : 20 = 14,6) Při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 22 hodin dovolené (14/52 × 20 × 4 = 21,54).
Nebude-li mít zaměstnanec možnost si dovolenou vyčerpat ve volnu, zaměstnavatel mu za ni po skončení práce podle dohody poskytne náhradu mzdy.
Průměrný výdělek pro dohody
ZP stanoví pravidla pro zjišťování průměrného výdělku u zaměstnanců, kteří budou pracovat podle DPČ nebo DPP. Jeho zjišťování je nutné při zjišťování náhrady odměny za dovolenou podle dohody. Rovněž se může jednat o poskytování náhrady mzdy za dobu pracovní neschopnosti. U těchto zaměstnanců se průměrný výdělek zjišťuje stejně, jako kdyby byli v pracovním poměru. Budou-li mít sjednánu jednorázovou splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.
Příklad 2
Zaměstnanec bude pracovat v DPP čtyři měsíce a odměnu dostane až po uplynutí této doby.
Rozhodné období bude 4 měsíce.
Bude-li zaměstnanec pracovat podle DPČ celý rok a odměna bude v kalendářních čtvrtletích v různé výši, stále bude rozhodující předchozí kalendářní čtvrtletí před dnem, kdy vznikla potřeba zjistit průměrný výdělek. Např. v 1. čtvrtletí bude mít zaměstnanec odměnu v částce 25 tisíc korun, ve druhém čtvrtletí 30 tisíc korun a ve třetím čtvrtletí 40 tisíc korun. Pokud v tomto čtvrtletí onemocní, bude se pro účely náhrady mzdy poskytované prvních 14 dnů pracovní neschopnosti vycházet z hrubého výdělku (odměny) ve druhém čtvrtletí. Bude-li mít zaměstnanec dovolenou ve 3. čtvrtletí, bude mzdová účetní při výpočtu průměrného výdělku (odměny) postupovat stejně.
Přestávky v práci v dohodách 1)
se budou poskytovat podle pravidel uvedených v § 88 a 89 ZP. Jedná s e o podstatné rozšíření práv a nároků zaměstnanců tzv. „dohodářů.“ I na tomto úseku má mzdová účetní nezastupitelnou úlohu. I když se podle novely ZP přestávky v práci v dohodách mají poskytovat již od 1. října 2023, je vhodné upozornit mzdové účetní na správný postup.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. U zaměstnanců pracujících podle dohod to bude tedy v případech, kdy jejich pracovní den (směna) bude delší než 6 hodin.
Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Neznamená to však, že se směna v důsledku poskytnutí přestávky dělí. Přestávka se poskytuje podle pokynu zaměstnavatele v rámci stanovené pracovní směny a tato směna se prodlouží o dobu poskytnuté přestávky. Zjednodušeně řečeno, zaměstnanec by měl být na pracovišti v jednotlivých dnech při stejném rozvržení pracovní doby stejně dlouhou dobu. Přesto, že se přestávka na jídlo a oddech nezapočítává do pracovní doby, zaměstnanci ji musí čerpat. Nemohou sami rozhodnout o tom, že ji čerpat nebudou a v důsledku toho budou odcházet z pracoviště o 30 minut dříve, než zaměstnanci, kteří přestávku čerpat budou. Tento postup není možný, neboť tím by se fakticky čerpání přestávky posunulo na konec pracovní doby, což ustanovení § 88 odst. 3 ZP zakazuje (přestávky se neposkytují na začátku a konci směny). Ustanovení § 88 ZP zaměstnavateli ukládá povinnost přestávku zaměstnanci poskytnout (určit její začátek a konec) a zaměstnanec musí splnit pokyn zaměstnavatele, který se týká čerpání této přestávky, jako každý jiný pokyn, který je v souladu s právními předpisy. Není rozdíl v tom, zda se stravuje, či nikoliv.
Zaměstnavatel může přestávku na jídlo a oddech poskytnout i dříve, než po 6 hodinách nepřetržité práce. Může ji také dělit na více částí (pokud je to praktické) tak, aby činila v souhrnu nejméně 30 minut. Je-li směna delší, např. 12 hodinová, musí mít zaměstnanec nejméně dvě 30 minutové přestávky v práci. To znamená, že musí být na pracovišti o jednu hodinu déle. Je však vždy třeba zvážit rozsah poskytovaných přestávek, neboť účelem tohoto ustanovení je, aby zaměstnanec měl možnost se najíst nebo odpočinout. Poskytování kratších nebo rozmělněných přestávek do kratších časových úseků by bylo v rozporu s účelem tohoto ustanovení.
Přestávka může být rozdělena do několika částí v rozsahu nejméně 15 minut.
U dohodářů bude poskytnutí přestávky záležet na rozvrhu pracovní doby. Podle nového § 74 odst. 2 ZP je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu a seznámit s ním nebo s jeho změnami zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Může s e však se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení.
Příklad 3
Rozvrhne-li zaměstnavatel pracovní dobu tak, že některý den bude zaměstnanec pracovat více než 6 hodin, musí mu poskytnout na tuto pracovní směnu přestávku v práci.
Přestávka se však nebude započítávat do pracovní doby.
MZDOVÁ ÚČETNÍ A DOVOLENÁ - Nezastupitelnou roli má mzdová účetní při určování nástupu dovolené za příslušný kalendářní rok pro zaměstnance v pracovním poměru. Připravuje příslušné podklady pro zástupce zaměstnavatele, který o nástupu dovolené rozhoduje nebo – zejména u zaměstnavatelů s menším počtem zaměstnanců – tuto agendu vykonává sama.
Mzdová účetní dbá na to, aby zaměstnavatel určil dobu čerpání dovolené tak, aby si zaměstnanec celou dovolenou za příslušný kalendářní rok vyčerpal do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo. V případě, že určení doby čerpání dovolené do konce kalendářního roku, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tuto dovolenou do konce následujícího kalendářního roku.
Bude-li zaměstnanci v čerpání dovolené do konce následujícího kalendářního roku bránit dočasná pracovní neschopnost, mateřská dovolená nebo rodičovská dovolená, zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Zaměstnanec může nastoupit na dovolenou bez souhlasu zaměstnavatele. Je to tehdy, jestliže zaměstnavatel neurčí zaměstnanci dobu čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku (po roce, kdy zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo). Zaměstnanec je však povinen zaměstnavateli oznámit nástup čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem, nedohodne-li s ním na jiné době (§ 218 odst. 3 ZP).
Převedení dovolené
ZP v § 218 odst. 2 připouští možnost převedení nevyčerpané části dovolené do následujícího kalendářního roku (§ 218 odst. 2 ZP). Je to však možné jen u dovolené, která přesahuje minimální výměru 4 týdnů a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů v kalendářním roce, do následujícího kalendářního roku. Podmínkou je písemná žádost zaměstnance o převedení a uvedení jeho oprávněných zájmů. Výhodu mohou uplatnit zaměstnanci zaměstnavatelů, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 ZP, neboť mají nárok na rozsah dovolené přesahující 4 kalendářní týdny (5 týdnů).
Příklad 4
Jedná se zejména o zaměstnance územních samosprávných celků, státního fondu, některých příspěvkových organizací a dalších uvedených v tomto ustanovení.
Zaměstnanci, kteří jsou odměňováni mzdou a pracují v tzv. podnikatelských subjektech, např. v obchodních korporacích, mohou požádat o převod dovolené, pokud mají její výměru u zaměstnavatele delší než 4 kalendářní týdny.
Pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol mohou požádat o převedení dovolené v rozsahu 2 kalendářních týdnů, neboť její výměra u nich činí 8 týdnů v kalendářním roce.
Příklad 5
V písemné žádosti o převedení části dovolené do příštího roku zaměstnanec například uvede, že v příslušném roce u něj existují rodinné nebo jiné vážné důvody, pro které nemůže čerpat dovolenou v příslušném kalendářním roce.
VYDÁNÍ POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ - Konec kalendářního roku bývá často spojen se skončením pracovního poměru. Zaměstnavatel v těchto případech musí zaměstnanci vydat potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list), případně oddělené potvrzení. Údaje v něm obsažené zpravidla zpracovává mzdová účetní.
V potvrzení podle § 313 ZP musí uvést:
- údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti nebo o dohodu o provedení práce a o době jejich trvání,
- druh konaných prací,
- dosaženou kvalifikaci,
- odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
- zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
- údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
ROZHODUJE HRUBÁ MZDA - Konec roku je pro mzdovou účtárnu znamením, že musí v případě potřeby zjišťovat průměrný výdělek zaměstnance za předchozí kalendářní čtvrtletí, tedy za období 1. 10. až 31. 12. 2023. Jedná se zejména o nároky zaměstnanců, které jsou spojené s poskytováním náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku, jako je např. odstupné, různé překážky v práci, dovolená apod.
Pro výpočet průměrného výdělku je rozhodující hrubá mzda, která byla zaměstnanci zúčtována v předchozím kalendářním čtvrtletí. Při rozhodování, které částky patří do základu pro výpočet průměrného výdělku, je nutné si uvědomit, co se rozumí mzdou. Do základu pro výpočet se započítávají jen částky, které jsou poskytovány za vykonanou práci. Za odpracovanou dobu, kterou se dělí příslušná hrubá mzda, se považuje doba skutečného výkonu práce, za níž přísluší mzda (plat). Jde např. o práci přesčas, doba účasti na školení či studiu k prohloubení kvalifikace apod.
Do odpracované doby se nezapočítávají zejména překážky v práci, ať již jde o pracovní volno s náhradou mzdy nebo neplacené, dovolená, neomluvená nepřítomnost v práci, náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek, přestávky v práci na jídlo a oddech, studijní volno apod.
Do hrubého výdělku se zahrnuje mzda, zúčtovaná k výplatě v rozhodném období, bez ohledu na to, zda byla vyplacena až po jeho skončení. Do hrubé mzdy se však nezahrnuje plnění, která nemají povahu mzdy nebo platu, protože nejsou poskytovaná za práci. Většinou jde o plnění v souvislosti se zaměstnáním, jako např. náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí.
Oddělené potvrzení
Požádá-li zaměstnanec, je zaměstnavatel povinen podle § 313 odstavec 2 ZP uvést v odděleném potvrzení údaje o výši jeho průměrného výdělku a o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem [§ 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb.]. Povinností zaměstnavatele je dále uvést skutečnost, zda ke skončení pracovněprávního vztahu nedošlo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a ZP zvlášť hrubým způsobem (porušení dočasného režimu práce neschopného zaměstnance. Oddělené potvrzení mzdová účetní zpravidla zpracovává při skončení pracovního poměru zaměstnance.
Evidenční list důchodového pojištění
vede zaměstnavatel a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění, ve většině případů mzdové účetní. Jeho obsah i postup při vyplňování a předkládání je uveden v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v § 36 a § 39. Vede se pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok, a to vždy od 1. ledna kalendářního roku, nebo od vzniku účasti občana na důchodovém pojištění. Ukončuje se 31. prosince příslušného kalendářního roku nebo dnem skončení účasti na důchodovém pojištění.
Zaměstnavatel (většinou mzdová účetní) do evidenčního listu zapisuje identifikační údaje pojištěnce. To jsou identifikační údaje zaměstnavatele, jméno a poslední příjmení zaměstnance, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo. Dále se zapisuje druh výdělečné činnosti, doba účasti na důchodovém pojištění a doba tohoto pojištění, vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, vznik a skončení pracovního poměru. Důležitý je údaj o dobách, které se vylučují při stanovení osobního vyměřovacího základu (např. doba dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, dobo karantény, doba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti apod.)
ELDP spolu s identifikačními údaji zaměstnavatele předkládá zaměstnavatel
prostřednictvím Okresní nebo Pražské správy sociálního zabezpečení České správě sociálního zabezpečení. Termín je do 30 dnů ode dne zápisu uvedených údajů do ELDP, zpravidla do 30. ledna následujícího roku, případně od skončení pracovního poměru nebo ode dne zániku zaměstnavatele, při úmrtí pojištěnce apod.
Zaměstnavatel je povinen předložit občanovi stejnopis ELDP k podpisu a založit do své evidence, zpravidla do osobního spisu zaměstnance. Druhý stejnopis s podpisem pověřeného zaměstnance (zpravidla mzdová účetní) je povinen vydat občanovi v den, kdy předkládá ELDP příslušné správě sociálního zabezpečení. Nesouhlasí-li občan s údaji uvedenými v ELDP a zaměstnavatel je na základě žádosti občana neopraví, může o sporu rozhodnout okresní správa sociálního zabezpečení.
MZDOVÝ LIST
Plátci daně (zaměstnavatelé) jsou povinni podle § 38j zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. (dále ZDP) vést za každého poplatníka daně z příjmů (zaměstnance) mzdový list. Ten musí obsahovat:
- poplatníkovo jméno, i dřívější
- rodné číslo (u daňového nerezidenta datum narození, číslo a typ dokladu totožnosti s uvedením kódu státu výstavce a dále kód státu rezidentství),
- bydliště (u daňového nerezidenta bydliště ve státě rezidentství),
- jméno a rodné číslo osoby, na kterou uplatňuje slevu na dani a daňové zvýhodnění (tedy na manželku a děti),
- dále nezdanitelné částky podle § 15 ZDP (např. odpočet životního pojištění, dary, úroky z hypotéky) a
- částku slev na dani (např. slevu za studium, vlastní invaliditu, slevy na vyživovanou manželku a děti),
- den nástupu do zaměstnání (u daňového nerezidenta i datum ukončení zaměstnání v ČR).
Za každý kalendářní měsíc se vede: úhrn zúčtovaných mezd (peněžních i naturálních), částky osvobozené od daně z úhrnu mezd, základ pro výpočet zálohy na daň nebo srážkové daně, vypočtená záloha nebo srážková daň, měsíční sleva na dani a záloha snížená o slevy, měsíční daňové zvýhodnění, sleva na dani za dítě a daňový bonus a záloha snížená o měsíční slevy, skutečně sražená záloha, součet údajů za zdaňovací období podle předchozího bodu a úhrn měsíčních daňových bonusů, údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování daně.
Údaje o pojistném
V § 38j odst. 10 ZDP se dále hovoří o tom, že je plátce daně (tedy zaměstnavatel) povinen uvést na mzdovém listě i částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (obvykle zkracováno jako sociální pojištění) a na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen ze svých příjmů platit poplatník (tedy zaměstnanec).
Více se již dočtete v měsíčníku PaM 1/2024.
ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ODPISY MAJETKU – METODY A FORMY
Příspěvek se zabývá problematikou účetních a daňových odpisů dlouhodobého majetku. Vysvětluje rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy a zabývá se dopadem tohoto rozdílu na základ daně. Zabývá se také problematikou metod a forem odpisování. Je doplněn příklady.
Ustanovení § 7 Vyhlášky definuje dlouhodobý hmotný majetek takto:
Dlouhodobým hmotným majetkem jsou zejména:
· pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím
· stavby, právo stavby, pokud není zbožím, otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky, a to bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti,
· hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou
· pěstitelské celky trvalých porostů
· dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou
· jiný dlouhodobý hmotný majetek bez ohledu na výši ocenění, kam patří např. umělecká díla a věcná břemena jinde nevykazovaná.
Dlouhodobým hmotným majetkem je také technické zhodnocení majetku, včetně drobného hmotného majetku, při splnění podmínek ZoÚ a Vyhlášky a to od výše ocenění stanoveného účetní jednotkou.
Dlouhodobým hmotným majetkem je také oceňovací rozdíl k nabytému majetku, kterým se rozumí kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením sníženým o převzaté dluhy.
Podmínkou pro zařazení pořizovaného majetku do kategorie Dlouhodobého hmotného majetku je jeho způsobilost k užívání. Způsobilostí k užívání se zde rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně to platí pro technické zhodnocení. Podmínka způsobilosti k užívání neplatí v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele, jako je tomu např. u staveb.
Ustanovení § 6 Vyhlášky definuje dlouhodobý nehmotný majetek takto:
Dlouhodobým nehmotným majetkem jsou zejména:
· nehmotné výsledky vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu,
· technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, a to od výše ocenění určeného účetní jednotkou
a) k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,
b) drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované výše, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je vykazuje v nákladech.
V případě nehmotných výsledků vývoje a software musí jít o takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi anebo nabyty od jiných osob. Totéž platí i pro ocenitelná práva, kterými jsou zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů.
Goodwillem se rozumí kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy.
Podmínkou pro zařazení pořizovaného majetku do kategorie Dlouhodobého nehmotného majetku je jeho způsobilost k užívání, čímž se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení. Při posuzování doby použitelnosti je nutné posoudit dobu, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo po kterou může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.
Při zařazování majetku do kategorie Dlouhodobého nehmotného majetku musí účetní jednotka dbát splnění i dalších podmínek uvedených ve Vyhlášce a ZoÚ. Při stanovení limitu pro jeho ocenění musí zejména respektovat princip významnosti a věrného a poctivého zobrazení skutečnosti.
Odpisy majetku vyjadřují trvalé postupné snižování ocenění majetku, který se odpisuje, na rozdíl od opravných položek, které se vytvářejí v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru. Představují vlastní finanční zdroje účetní jednotky. Je nutné odlišit odpisy účetní, které kopírují míru opotřebení majetku účetní jednotky, od odpisů daňových, které vyjadřují „potřeby“ státu, tj. do jaké míry umožní stát daňovým subjektům zatížit daňově uznatelné výdaje.
Účetní odpisy
Účetní odpisy jsou součástí výsledku hospodaření účetní jednotky, tedy účetního zisku nebo účetní ztráty.
Majetek, ať již dlouhodobý hmotný nebo nehmotný se při činnosti účetní jednotky nespotřebovává najednou, ale postupně se opotřebovává. Toto opotřebení je jak morální (technické zastarání), tak i fyzické (nižší spolehlivost, přesnost, výkonnost apod.). To jakým způsobem je majetek v průběhu času opotřeben by měly co nejpřesněji vyjádřit účetní odpisy, jako prostředek pro vyjádření trvalého snížení hodnoty majetku. Opotřebení majetku však nemusí být vyjádřeno pouze ve vazbě na čas používání, ale i jinak, například ve vazbě na výkony.
Odpisy by měly být stanoveny odborně tak, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz skutečnosti, v tomto případě majetku. Způsob, délka a výše účetních odpisů jsou plně v kompetenci účetní jednotky na rozdíl od odpisů daňových, které jsou stanoveny ZDP. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek se odpisuje podle § 28 ZoÚ a § 56 Vyhlášky.
Podle ustanovení § 28 ZoÚ účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, není-li ZoÚ stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o výpůjčce po dobu zajištění závazků převodem práva nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem (s výjimkou cenných papírů) nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci, jakož i v dalších případech stanovených zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Majetek nebo jeho části vymezený zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy se neodpisuje.
Dále odepisuje majetek:
· účetní jednotka, která jej úplatně nebo bezúplatně poskytuje jiné osobě k užívání – zejména na základě smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výpůjčce
· účetní jednotka, která jej poskytuje jiné osobě k užívání na základě smlouvy o finančním leasingu (tj. poskytnutí majetku za úplatu do užívání, jestliže je uživatel oprávněn nebo povinen v průběhu užívání nebo po jeho ukončení nabýt vlastnické právo k poskytnutému majetku)
· pachtýř, pouze pokud je oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo jeho části,
· účetní jednotka, která majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provede na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet, účtuje o tomto technickém zhodnocení a odpisuje jej v souladu s účetními metodami a odepíše jej v průběhu používání.
Ustanovení § 56 Vyhlášky blíže definuje majetek, který se odepisuje a který se neodepisuje (např. pozemky) Podle tohoto ustanovení se odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek nebo jeho části odpisuje z ocenění stanoveného v § 47, § 61, § 61a Vyhlášky v § 25 a § 27 ZoÚ postupně v průběhu jeho používání. Jak již bylo uvedeno, průběh používání nemusí být vyjádřen jen ve vazbě na čas, ale například na výkony.
Ustanovení § 25 ZoÚ stanovuje způsob oceňování hmotného a nehmotného majetku následovně:
a) hmotný a nehmotný majetek, s výjimkou hmotného a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností se oceňuje pořizovacími cenami,
b) hmotný a nehmotný majetek vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady,
c) příchovky zvířat se oceňují vlastními náklady,
d) kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč,
e) majetek například v případech bezúplatného nabytí, nebo v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, se oceňuje reprodukční pořizovací cenou.
Přičemž pořizovací cenou je cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související, reprodukční pořizovací cenou je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje a vlastními náklady jsou přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami.
Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.
Ustanovení § 47 Vyhlášky upravuje způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezuje náklady s jeho pořízením související. Podle tohoto ustanovení jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení, a tudíž vstupují do vstupní ceny pro účely účetního odpisování, zejména náklady na:
a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
b) úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne,
c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,
f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
h) úhradu podílu
o na oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,
o na účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,
o na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,
i) úhrady nákladů za přeložky, překládky a náhradní pozemní komunikaci účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,
j) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,
k) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.
Podle tohoto ustanovení nejsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména:
a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předcházejícího stavu,
c) kursové rozdíly,
d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba
f) náklady na zaškolení pracovníků,
g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,
h) náklady na biologickou rekultivaci,
i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání,
j) v případě pozemku stavby, pěstitelské celky trvalých porostů“ a jiný dlouhodobý hmotný majetek“ vymezený ustanovením § 7 odst. 6 písm. a) Vyhlášky. (pozn. ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů).
V případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu stavby. Je-li při nabytí práva stavby oceněného jednou částkou jeho součástí stavba vyhovující právu stavby zřízená jinou účetní jednotkou nebo osobou, provede se rozdělení ocenění práva stavby na část odpovídající stavbě a právu stavby při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení obou částí práva stavby.
Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby zřízeno, a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedochází k vyřazení zaniklého práva stavby, případně stavby vyhovující právu stavby a § 47 odst. 1 písm. f) Vyhlášky se použije obdobně.
Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě nemovité kulturní památky a církevní stavby, se ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení; toto technické zhodnocení je odpisováno samostatně. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.
Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
Technické zhodnocení provedené na cizím majetku nájemcem nebo pachtýřem, který je na základě smlouvy oprávněn technické zhodnocení odepisovat se účtuje na účtu, na kterém se účtuje pronajatý nebo propachtovaný majetek, a v případě FL na účtu, na kterém se bude účtovat majetek převzatý nájemcem do vlastnictví.
Náklady charakteru technického zhodnocení, které v úhrnu za účetní období nepřevyšují stanovenou částku účetní jednotkou lze účtovat jako ostatní služby v případě dlouhodobého nehmotného majetku, nebo ostatní provozní náklady v případě dlouhodobého hmotného majetku.
Technické zhodnocení se neúčtuje v případě pěstitelských celků trvalých porostů, dospělých zvířat a jejich skupin základního stáda a tažných zvířat a majetku v účtové skupině 03 – DHM neodpisovaný (například v případě pozemků).
Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se sníží o přijatou dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku, definovanou včetně výjimek ustanovením § 47 Vyhlášky.
Účtování odpisů
Odpis představuje peněžní vyjádření opotřebení majetku za určité časové období. Souhrn odpisů jednotlivého majetku za celou dobu jeho používání představuje oprávky k tomuto majetku. Zůstatková cena je cenou, která se vypočítá jako rozdíl vstupní ceny pro odpisování a oprávek.
Odpisy hmotného a nehmotného majetku se účtují na vrub nákladového účtu 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, a dále pak souvztažně s účty skupiny 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku a skupiny účtu 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku. Blíže problematiku účtování odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku upravuje ČÚS č. 013.
Příklad účtování odpisů v případě vlastníka dlouhodobého hmotného majetku:
|
text |
MD |
D |
|
Odpis staveb |
551 |
081 |
|
Odpis hmotných movitých věcí, např. stroje |
551 |
082 |
|
Odpis pěstitelských celků trvalých porostů |
551 |
085 |
|
Odpis dospělých zvířat a jejich skupin |
551 |
086 |
|
Odpis ostatního majetku |
551 |
089 |
Ustanovení § 28 ZoÚ umožňuje odepisování nejen vlastníkovi, ale např. i
· pachtýři, pokud je oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo jeho části, nebo
· účetní jednotce, která majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provede na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet a účtuje o tomto technickém zhodnocení.
Příklad 1
Odpisování v případě pachtu závodu nebo jeho části
Na základě pachtovní smlouvy (úprava pachtovní smlouvy – viz ustanovení § 2332 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) přenechává propachtovatel závod nebo jeho část pachtýři. Právo užívat věc pachtýřem je spojeno s právem brát z ní plody a užitky a nabývat k nim vlastnické právo.
Smluvní strany jsou podle účetních předpisů povinny jednoznačně identifikovat majetek a dluhy, které náleží k závodu nebo jeho části a které přecházejí z propachtovatele na pachtýře, tuto povinnost ukládá bod 4.1. ČÚS č. 011. Postup účtování při pachtu závodu nebo jeho části upravuje ZoÚ Vyhláška a ČÚS pro podnikatele č. 011 – operace s podnikem.
ČÚS pro podnikatele č. 011 – operace s podnikem v bodě 4 stanoví postupy účtování skutečností souvisejících s pachtem závodu nebo jeho části v návaznosti na jednotlivá ujednání ve smlouvě o pachtu závodu.
Podrobně rozebranou problematiku najdete v měsíčníku DÚVaP 1-2/2024.
|
8. 12. Pátek |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za listopad 2023, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
15. 12. Pátek |
Daně z příjmů - poplatník |
Odvod pololetní zálohy na rok 2023 (40 %), pokud daň za rok 2022 přesáhla 30.000 Kč, ale nepřesáhla 150.000 Kč; je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok (§ 38a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Odvod čtvrtletní zálohy na rok 2023 (25 %), pokud daň za rok 2022 přesáhla 150.000 Kč; je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok (§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
20. 12. Středa |
Daně z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za listopad 2023 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na prosinec 2023 poplatníka v paušálním režimu; zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za listopad 2023 (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za listopad 2023 (§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za listopad 2023 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za listopad 2023 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
27. 12. Středa (za svátky 25. i 26. 12.) |
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za listopad 2023 - u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za listopad 2023 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud má plátce měsíční zdaňovací období (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za listopad 2023, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za listopad 2023, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za listopad 2023, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
31. 12. Neděle |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za listopad 2023 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (pozor: konec lhůty se neodsouvá na následující pracovní den!) (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Různé |
Daňové a pojistné povinnosti se přesouvají na úterý 2. ledna 2024. |
· Zákon o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů s komentářem
· Zákon o místních poplatcích s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2024 (XI/2023)
· Změny zákoníku práce v souhrnném přehledu
· Jaké sankce hrozí zaměstnavateli po novele zákoníku práce?
· Důchodové pojištění – novela
· Konec roku ve mzdové účtárně
· Dohody o práci po novele zákoníku práce
· Novela zákoníku práce a postavení ženy v zaměstnání
· Stravenkový paušál 2023
· Podnikatelé ve zdravotním pojištění v roce 2024
· Zaměstnavatelé a odpočet ve zdravotním pojištění v roce 2024
· Další vzdělávání pedagogických pracovníků – novela
· Účetní závěrka vybraných účetních jednotek
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2024 (XI/2023)
· Oprava poměrného odpočtu daně – skončení kalendářního roku
· Zákoník práce – změny po novele
· Přehled a zálohy OSVČ v roce 2024
· Osvobozené příjmy – oznamovací povinnosti
· Zákon o daních z příjmů – novely schválené v roku 2023
· Daňový náklad při vyřazení stavebního díla
· Uplatňování daňových odpisů HM – specifické případy
· Sazba DPH u bytové výstavby – změna
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1-2/2024 (XI/2023)
· Účetní závěrka – práce nekončí
· Zákoník práce po novele
· Účetní a daňové odpisy majetku – metody a formy
· Občanský zákoník
1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2023 (XI/2023)
· Účetní závěrka 2023
· Odpisy majetku
· Daně v praxi
· Účetnictví
· Zaměstnávání
· Mzdy
· Veřejná správa
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)
6. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
7. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
8. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)
10. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů pracovněprávní problematiku týkající se zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování, náhrady škody a ve třetí kapitole automobil z hlediska odpisů, daňových výdajů, technického zhodnocení a účtování)
11. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)
Poradce č. 7/2024 (XII/2023)
· Trestní řád s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2024 (XII/2023)
· Změny pravidel pro agentury práce - novela od 1. 1. 2024
· Průměrná mzda a postupy ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2024
· Nový pohled na zaměstnanecké benefity od ledna 2024
· Kdy musí a kdy nemusí podat zaměstnanec daňové přiznání za rok 2023?
· Slevy na dani z příjmů FO v r. 2023
· Sociální zabezpečení - změny
· Zaměstnavatelé, pojištěnci a zdravotní pojištění na přelomu let 2023/2024
· Místní poplatky - novela
· Kombinované úvazky ve školství
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2024 (XII/2023)
· Ukončení roku z pohledu zákona o daních z příjmů poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti a z nájmu
· Zálohy na daň z příjmů v r. 2024
· Pohledávky z hlediska daně z příjmů v daňové evidenci
· Otazníky kolem otcovské a rodičovské dovolené
· Kdy a jak změnit dohody o práci na pracovní poměr?
· Problémy z novely zákoníku práce a jejich řešení
· Informační povinnosti zaměstnavatele – souhrnně
· Důležité hodnoty vyměřovacího základu a plateb ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2024
· Zdravotní pojištění – výdělečná činnost poživatele důchodu a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance
· OSVČ a zúčtování roku 2023 ve zdravotním pojištění
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2024 (I/2024)
· Mzda zaměstnance – zdanění
· Právo stavby a věcná břemena
· Překážky v práci – pracovní dopady
1000 řešení – měsíčník č. 1-2/2023 (I/2024)
· Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2024
· Daně v praxi
· Účetnictví
· Zaměstnávání
· Mzdy
· Veřejná správa
· Zákon o spotřebních daních
· Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
· Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
· Zákon o nemocenském pojištění
· Zákon o důchodovém pojištění
· Vyhláška o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu
· Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků
· Zákoník práce
· Zákon o důchodovém pojištění
· Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
· Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
· Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
· Vyhláška o zájmovém vzdělávání
· Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plněn povinné školní docházky
· Vyhláška o školním stravování
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
