1. BALÍČEK MZDOVÝM ÚČETNÍM

Pracujete jako mzdová účetní a potřebujete mít po ruce aktuální informace ohledně posledních novel pracovněprávních a sociálních zákonů? V našich publikacích najdete odborné texty doplněné názornými příklady z praxe.

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny mzdovým účetním, podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, živnostníkům, manažerům …

1. Poradce 11-12/2022 – Zákoník práce s komentářem – komentář /A5, str. 528/

2. DÚVaP 3-4/2023 – Povinnosti zaměstnance k náhradě škody – příspěvek /A5, str. 192/

3. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice – odborná tematická publikace /A5, str. 96/

4. PaM 3-4/2023 – Průměrná mzda zvyšuje v roce 2023 práva a nároky zaměstnanců – příspěvek /A4, str. 112/

2. DAŇOVÝ BALÍČEK

Přinášíme Vám komplexní pohled na daně, od zpracování účetní závěrky a daňových přiznání až po novinky v zákoně o daních z příjmů po posledních novelách. Potřebujete komplexní, podrobné informace?

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Poradce 8-9/2023 – Zákon o daních z příjmů s komentářem – komentář /A5, str. 560/

2. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/

3. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 128/

4. DaÚ 2/2023 – Daňové limity – příspěvek /A4, str. 80/

5. 1000 řešení 1-2/2023 – Konec roku v účetnictví – praktické příklady /A5, str. 96/

3. DPH BALÍČEK

Novelou zákona o DPH byl od 1. ledna 2023 zvýšen limit obratu pro povinnou registraci plátce daně, upřesněna pravidla pro určení místa plnění při prodeji zboží na dálku a provedeny dílčí změny v ustanoveních, která upravují podávání kontrolních hlášení ... a další změny. Potřebujete podrobné, komplexní informace?

Čtěte naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Poradce 7/2023 – Zákon o DPH s komentářem – komentář /A5, str. 328/

2. 1000 řešení 3-4/2023 – DPH po novele– praktické příklady /A5, str. 96/

3. Zákony IA/2023 – Zákon o DPH, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 576/

4. Zákony IB/2023 – Zákon o účetnictví, ČÚS ... – úplná znění zákonů /A5, str. 554/

5. DÚVaP 1-2/2023 – Povinnosti plátce DPH – příspěvek /A5, str. 144/

4. MZDOVÝ BALÍČEK

Přinášíme Vám ucelené pracovněprávní informace ohledně zákoníku práce, zvýšení minimální mzdy, změny cestovních náhrad až po změněné odvodové povinnosti od roku 2023. Potřebujete komplexní, podrobné informace?

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny mzdovým účetním, podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, živnostníkům, manažerům …

1. Zákony III/2023 – Zákoník práce, mzdové a platové předpisy ... – úplná znění zákonů /A5, str. 800/

2. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 320/

3. Pomocník mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 48/

4. PaM 2/2023 – Zvýšení minimální mzdy a pracovněprávní nároky zaměstnanců – příspěvek /A4, str. 80/

5. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná tematická publikace /A5, str. 80/

5. DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ A UKONČENÍ ROKU

Kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň? Jaké změny týkající se daňového přiznání a účetní závěrky nastaly v průběhu roku? Jaké jsou výhody a nevýhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění? Potřebujete vyplněné vzory a tiskopisy pro daňová přiznání za rok 2022, názorné příklady, vysvětlení pojmů?

Vše potřebné se dozvíte v našich publikacích, které jsou určeny účetním, podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/

2. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 128/

3. Daňové a nedaňové výdaje 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/

4. DÚVaP 1-2/2023 - Od účetní závěrky 2022 k daňovému přiznání PO – příspěvek /A5, str. 192/

5. 1000 řešení 1-2/2023 – Konec roku v účetnictví – praktické příklady /A5, str. 96/

6. VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE

Vnitropodnikové směrnice neslouží jen ke splnění si povinností, ale i jako nástroj kvalitního vnitřního řízení účetní jednotky. Majitel či management může správně formulovanou vnitropodnikovou směrnicí prosadit i své cíle a záměry. Jaká je metodika tvorby vnitropodnikových směrnic?

Najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, personalistům, mzdovým účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …

1. DÚVaP 1-2/2023 – Vnitropodnikové směrnice – účetní směrnice - odborná tematická publikace /A5, str. 192/

2. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice – pracovněprávní a účetní směrnice – odborná tematická publikace /A5, str.96/

3. PaM 12/2022 – Nové limity pro daňové příspěvky na stravování - příspěvek

/A4, str. 80/

4. DaÚ 12/2022 –-Význam lhůt pro personální práci - příspěvek

/A4, str. 80/

V zákonu o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové parametry ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2023 činí minimální mzda 17 300 Kč/měsíc na základě nařízení vlády č. 465/2022 Sb. a průměrná mzda 40 324 Kč/měsíc je odvozena z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Ke změně parametrů v ZDP došlo i na základě zákona č. 366/2022 Sb. a pochopitelně i v souvislosti s výší stravného u tuzemské pracovní cesty na základě vyhlášky č. 467/2022 Sb.

Uplatnění minimální mzdy v zákonu o daních z příjmů

Minimální mzda je dle § 111 ZP nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3 ZP, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. V souladu s § 111 odst. 2 ZP výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nařízením vlády ČR č. 465/2022 Sb. je pro rok 2023 stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin základní sazba minimální mzdy 103,80 Kč za hodinu a 17 300 Kč za měsíc.

Minimální mzda je pro účely daně z příjmů definována v § 21g ZDP jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. V zákonu o daních z příjmů nalezneme následující ustanovení, ve kterých jsou daňové limity odvozeny z výše minimální mzdy.

Osvobození vyplácených důchodů a penzí od daně z příjmů

Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je od daně z příjmů osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů. Zatímco za kalendářní rok 2022 byla osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 16 200 Kč x 36 = 583 200 Kč, pak za kalendářní rok 2023 je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 17 300 Kč x 36 = 622 800 Kč. S ohledem na tento limit bude převážná většina vyplácených důchodů v letošním roce osvobozena od daně z příjmů. K překročení této výše pro osvobození od daně z příjmů může prakticky dojít pouze v případě souběhu vypláceného starobního důchodu a penze ze zahraničí v souvislosti s dřívějším zaměstnáním poplatníka v zahraničí.

Uplatnění ročního daňového bonusu

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v rozsahu a výši uvedeném v § 35c a § 35d ZDP. Toto daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo formou slevy na dani a současně daňového bonusu. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daň vypočtená podle § 16 ZDP snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. 

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. V roce 2023 pro možnost výplaty daňového bonusu musí činit výše příjmů poplatníka podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 17 300 Kč x 6 = 103 800 Kč (v roce 2022 to bylo 97 200 Kč).

Příklad 1

Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění. V roce 2023 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2023 dosáhnou pouze 103 500 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Jiné příjmy občan nemá. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí 2 studující děti.

Poplatník vyčíslí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 základ daně 41 400 Kč a daň z příjmů 6 210 Kč. Poplatník si nemůže uplatnit ani plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč, takže zbytek této neuplatněné slevy na dani na poplatníka propadá. Jeho daňová povinnost za rok 2023 bude nulová. S ohledem na výši dosažených příjmů dle § 7 ZDP 103 500 Kč nemůže si poplatník uplatnit daňový bonus na vyživované dvě děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč. A přitom stačí poplatníkovi zvýšit roční příjmy pouze o 300 Kč na částku 103 800 Kč, aby mohl uplatnit plnou výši daňového bonusu na dvě děti.

Uplatnění měsíčního daňového bonusu u zaměstnance

Je-li výše měsíční zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Z ustanovení § 35d odst. 4 ZDP vyplývá omezující podmínka, dle které plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2023 alespoň výše 8 650 Kč (v roce 2022 to bylo alespoň 8 100 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Uplatnění daňového bonusu v rámci ročního zúčtování u zaměstnance

Pro roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění platí dle § 35d odst. 6 ZDP, že je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Podle tohoto ustanovení však platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu.

Poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou daňového bonusu, pokud úhrn příjmů poplatníka ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2023 částka 103 800 Kč. 

Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.

Příklad 2

Zaměstnankyně má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2023 jsou její příjmy ze závislé činnosti v lednu a dubnu 8 900 Kč a v říjnu 9 500 Kč (v těchto měsících obdrží zaměstnankyně k základní mzdě i čtvrtletní odměnu), v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než 8 000 Kč.

Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce leden, duben a říjen 2023 vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 860 Kč = 3 127 Kč; v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 8 650 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2023 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 103 800 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový bonus za měsíce leden, duben a říjen 2023 zachován.

Výše slevy za umístění dítěte dle § 35bb ZDP

odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Slevu za umístění dítěte lze uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dle § 35bb odst. 4 ZDP lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení maximálně do výše minimální mzdy. Zatímco ve zdaňovacím období roku 2022 se jednalo o maximální výši slevy na dani za každé vyživované dítě 16 200 Kč, pak ve zdaňovacím období roku 2023 se jedná o maximální výši slevy na dani 17 300 Kč za každé vyživované dítě umístěné v předškolním zařízení.

Uplatnění průměrné mzdy v zákonu o daních z příjmů

V § 21g odst. 2 ZDP se uvádí, že průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výše průměrné mzdy vyplývá pro rok 2023 z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Zde je uveden všeobecný vyměřovací základ 38 294 Kč a přepočítací koeficient 1,0530 Kč. Průměrná mzda za rok 2023 tedy činí 40 324 Kč (v roce 2022 se počítalo s průměrnou mzdou ve výši 38 911 Kč).

Výše dvou sazeb daně z příjmů u fyzické osoby

Z § 16 ZDP vyplývá, že sazba daně 15 % se uplatní pro část základu daně do výše 48 násobku průměrné mzdy a sazba daně 23 % se uplatní pro část základu daně přesahující 48 násobek průměrné mzdy. V roce 2023 tak činí rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 40 324 Kč x 48 = 1 935 552 Kč.

Z § 38h odst. 2 ZDP vyplývá, že sazba měsíční zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do čtyřnásobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.

Uplatnění sazby daně v rámci měsíční zálohy na daň v roce 2023

Příklad 3

Manažer má měsíční stálou hrubou mzdu 180 000 Kč a učinil pro rok 2023 u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Změny parametrů v ZDP vyplývající ze zákona č. 366/2022 Sb.

Zákonem č. 366/2022 Sb. dochází k následujícím změnám dvou limitů u fyzických osob v zákonu o daních z příjmů. Ve smyslu bodu 1 přechodných ustanovení k zákonu pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Limit výše příjmů pro podání daňového přiznání k dani z příjmů FO

Podle znění § 38g odst. 1 ZDP daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč (dosud byla tato hranice stanovena ve výši 15 000 Kč), pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly výše uvedenou výši, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Příklad 4

Senior s výší starobního důchodu 20 590 Kč v roce 2023 má za rok 2023 následující příjmy:

-   příjem z prodeje ovoce z vlastní zahrádky ve výši 27 500 Kč,

-   příjem z prodeje akcií ČEZu ve výši 98 000 Kč se ziskem 15 000 Kč, které vlastnil 4 roky,

-   příjem z nájmu 1 pokojového bytu od června 2023 ve výši 49 500 Kč.

Fyzická osoba nemusí za rok 2023 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a veškeré příjmy získané v roce 2023 zůstanou nezdaněny. Starobní důchod ve výši 251 400 Kč za rok je dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP od daně z příjmů osvobozen, příjem z prodeje ovoce zdaňovaný jako ostatní příjem dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP je dle § 10 odst. 3 písm. a) osvobozen od daně z příjmů a rovněž příjem z úplatného převodu cenných papírů je od daně z příjmů osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP (příjem z prodeje akcií nepřesáhl ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč). Ke zdanění za rok 2023 tak přichází v úvahu příjem z nájmu zdaňovaný dle § 9 ZDP, ale vzhledem k tomu, že tento roční příjem nepřesáhl hranice 50 000 Kč, nemusí fyzická osoba dle § 38g odst. 1 ZDP podávat za rok 2023 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Limit výše příjmů pro podání daňového přiznání u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti

Podle znění § 38g odst. 2 ZDP daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 20 000 Kč (dosud byla tato hranice stanovena ve výši 6 000 Kč).

Příklad 5

Zaměstnanec s příjmy ze závislé činnosti učinil pro rok 2023 u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů. Současně v roce 2023 obdrží jednorázový autorský honorář v částce 19 500 Kč za zpracovanou publikaci o zdravé výživě, která bude zveřejněna v roce 2024. Jiné zdanitelné příjmy občan nemá.

Zaměstnanec nemusí za rok 2023 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a může požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Vyplacený autorský honorář podléhá zdanění dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, ale ve smyslu znění § 38g odst. 2 ZDP poplatník s příjmy ze závislé činnosti s učiněným prohlášením k dani není povinen podat daňové přiznání, pokud jeho příjmy podle § 7 až § 10 ZDP nejsou vyšší než 20 000 Kč. V našem případě autorské honoráře za rok 2023 tak nebudou zdaněny.

Změna parametrů v ZDP vyplývající ze sdělení MPSV č. 320/2022 Sb.

Sdělením MPSV č. 320/2022 Sb. bylo s účinností od 1. 1. 2023 vyhlášeno zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z dosavadní částky 3 500 Kč na novou výši 4 000 Kč.

Zdanění dohody o pracovní činnosti

Na základě znění § 6 odst. 4 písm. b) ZDP jsou příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle § 6 odstavec 1 ZDP v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Ve smyslu znění sdělení MPSV č. 320/2022 Sb. se v případě dohody o pracovní činnosti (resp. pracovního poměru na zkrácený pracovní úvazek) uplatní u zaměstnance, který neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani srážková daň z příjmů do výše měsíčního příjmu 4 000 Kč včetně.

Příklad 6

Zaměstnanec kromě hlavního zaměstnání u zaměstnavatele, kde učinil prohlášení k dani, ještě uzavřel dohodu o pracovní činnosti u druhého zaměstnavatele na dobu dvou měsíců od března do dubna 2023. Za březen je mu zúčtována odměna ve výši 3 999 Kč a za duben 4 000 Kč.

U druhého zaměstnavatele nemohl zaměstnanec učinit prohlášení k dani. Druhý zaměstnavatel za oba měsíce postupuje dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP. Pojistné bude uplatněno v dubnu, ale nebude uplatněno za měsíc březen.

Absurdní je v tomto případě skutečnost, že v dubnu je čistá odměna z dohody o 439 Kč nižší oproti měsíci březnu, přestože došlo ke zvýšení měsíční odměny o pouhou 1 Kč. Je to způsobeno odlišnými podmínkami pro uplatnění srážkové daně (uplatní se, pokud příjem nepřesáhne 4 000 Kč) a pro uplatnění pojistného (uplatní se, pokud příjem dosáhne alespoň částky 4 000 Kč).

Změna parametrů v ZDP vyplývající z vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb.

Více o této problematice najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 2/2023 a úplné znění zákona o daních z příjmů s komentářem najdete v Poradci 8-9/2023.

Ve kterých situacích zdravotního pojištění je pro zaměstnavatele důležitá minimální mzda? Kterých osob jako zaměstnanců se týká nová výše rozhodného příjmu 4 000 Kč? Kdy platí OSVČ alespoň minimální zálohu? Kolik platí stát zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ a jaká je výše odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance?

Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2023 se týkají všech skupin plátců, kterými jsou zaměstnavatelé (za zaměstnance i za sebe), osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a také stát, který platí pojistné zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce.

MINIMÁLNÍ MZDA V SOUVISLO­STECH ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance hraje roli především tehdy, když příjem zaměstnance nedosahuje:

a) minimální mzdy při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc

b) poměrné části minima tehdy, když se (ve vazbě na kalendářní dny trvání dané skutečnosti) jedná o některou ze situací, definovaných v ustanovení § 3 odst. 9 z č. 592/1992 Sb., třeba když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc nebo když je zaměstnanec nemocen.

Pokud příjem zaměstnance nedosahuje minimálního vyměřovacího základu (tedy od 1. 1. 2023 částky 17 300 Kč) nebo jeho poměrné části, provádí zaměstnavatel dopočet a následný doplatek pojistného do zákonem stanoveného minima například v těchto situacích:

a)  tehdy, pokud zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Doplatek do povinného minima platí standardně zaměstnanec (vždy prostřednictvím zaměstnavatele). Na zaměstnavatele přechází povinnost úhradu tohoto doplatku v situaci, kdy se jedná o překážku v práci na jeho straně ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

b)  při provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a úhrn příjmů nedosahuje minima17 300 Kč

c)  neplatném rozvázání pracovního poměru,

Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:

1)  dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance

2)  odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy

3)  zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje, s výjimkou osob, které:

-        nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.,

-        byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,

-        po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

Pokud platila některá z těchto podmínek po část tohoto období, nemusí být minimální pojistné odvedeno za takový kalendářní měsíc, případně za jeho část.

d)  při řešení přečerpané dovolené

Pokud dochází v kalendářním měsíci, ve kterém je rozvazován pracovní poměr, k odúčtování náhrady mzdy z důvodu přečerpané dovolené, musí být (i při odečtení této náhrady) dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Z částky příjmu nižší než 17 300 Kč odvádí zaměstnavatel pojistné tehdy, pokud se jedná o osobu nebo situaci, vyjmenovanou v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. U těchto osob je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem, a to bez ohledu na další okolnosti (například jiné zaměstnání, souběžnou samostatnou výdělečnou činnost, nemoc, neplacené volno apod.)

Minimum 17 300 Kč nemusí být dodrženo například tehdy, když zaměstnání skončí třeba 17. 1. 2023 a příjem zaměstnance je alespoň 9 487,09 Kč, což se vypočte jako [(17 : 31) × 17 300]. Výší příjmu je v tomto případě dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu.

Nekolidující zaměstnání a zdravotní pojištění

Podle ustanovení § 25 odst. 3 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tzv. nekolidující zaměstnání). Ve vazbě na výši minimální mzdy lze s uchazečem o zaměstnání uzavřít například pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti (nikoli však dohodu o provedení práce), od 1. 1. 2023 tak s příjmem maximálně 8 650 Kč.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ zdravotní pojišťovně kódem „P“ skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této kategorie se pak používá kód „J“. Vyměřovacím základem je dosažený příjem, maximálně však částka 8 650 Kč, neboť za tuto zaměstnanou osobu současně platí pojistné stát.

Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2023 částku 2 336 Kč, do prosince 2022 činila tato platba 2 187 Kč.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

-        nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a 

-        není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb.) a ani

-        není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Průměrná mzda pro účely zdravotního pojištění a rozhodná částka příjmu 4 000 Kč

V důsledku hodnoty průměrné mzdy pro rok 2023 (jedná se o částku 40 324 Kč) se při řešení určitých situací zvyšuje od data 1. 1. 2023„rozhodná částka“ příjmu na 4 000 Kč. Aby byl zaměstnavatel povinen platit pojistné a plnit související zákonné povinnosti, musí být dosaženo příjmu alespoň 4 000 Kč u:

a)  člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,

b)  osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,

c)  dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Poznámka:

K nejbližšímu zvýšení rozhodné částky (k 1. 1. kalendářního roku), a to na 4 500 Kč, dojde tehdy, až průměrná mzda dosáhne alespoň 45 000 Kč.

MINIMUM OSVČ A SOUBĚH ZAMĚSTNÁNÍ SE SAMOSTATNOU VÝDĚLEČNOU ČINNOSTÍ

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2023 je určen sazbou 50 % z průměrné mzdy 40 324 Kč, tj. 20 162 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2023 se vypočte jako 13,5 % z částky 20 162 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2023 z dosavadních 2 627 Kč na 2 722 Kč, tj. o 95 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy za měsíc leden 2023 ve výši 2 722 Kč (jakož i každé jiné zálohy za tento měsíc) je 8. únor 2023.

Alespoň minimální zálohu, tedy od 1. 1. 2023 částku 2 722 Kč, platí pojištěnec tehdy, pokud je při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností podnikání hlavním zdrojem jeho příjmů, anebo tehdy, je-li podnikatelská činnost jediným zdrojem příjmů. Minimální zálohu platí většina OSVČ.

PRAVDĚPODOBNÉ POJISTNÉ - Pokud zaměstnavatel nepředloží zdravotní pojišťovně ve stanoveném termínu (tedy za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, mají zdravotní pojišťovny legislativní sankční nástroje, které mohou v této souvislosti vůči zaměstnavateli (a také vůči OSVČ) uplatnit.  Za toto porušení zákona může být zaměstnavateli uložena pokuta až 50 000 Kč. Kromě toho může být jako relevantní pohledávka zdravotní pojišťovny vyměřeno tzv. pravděpodobné pojistné (včetně navazujícího penále).

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2023 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, kdy hodnota tohoto parametru je 38 294 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 57 441 Kč (1,5 × 38 294), 13,5 % pojistného u jednoho zaměstnance pak po zaokrouhlení 7 755 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2023 poloviční (3 878 Kč).

Podotýkáme, že veškeré nároky plátců i zdravotních pojišťoven lze ve zdravotním pojištění uplatňovat v rámci promlčecí doby, která je s účinností od 1. 12. 2011 desetiletá (předtím byla pětiletá).

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 2/2023.

Může hrát ve zdravotním pojištění roli i jen jeden kalendářní den? Proč je důležité oznamování změn za zaměstnance? Kdy vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání u pracovní smlouvy a kdy u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pracovní úraz zaměstnance?

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto v následujícím textu upozorňujeme hromadné plátce na jejich nejdůležitější zákonné povinnosti v právních podmínkách roku 2023. Mělo by být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byly možnosti výskytu chyb a nedostatků minimalizovány. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění, a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále nebo uložení pokuty.

Rozhodné období – kalendářní měsíc

určuje časový úsek, za který se pojistné platí. U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 (a následujících) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč, musí zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc odvést pojistné nejméně ve výši 2 336 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které minimální vyměřovací základ neplatí (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima.

Zaměstnavatelé hradí pojistné za své zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Takže když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy například dne 31. 3. 2023, přihlásí jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k tomuto datu a odvede pojistné podle zákona.

Jeden den hraje roli i u pojištěnce v souvislosti s řešením pojistného vztahu, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny.

Pokud je pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky registrován v rámci kalendářního měsíce alespoň jeden den u zdravotní pojišťovny buď jako:

-        zaměstnanec nebo

-        osoba samostatně výdělečně činná nebo

-        osoba, za kterou platí pojistné stát,

má svůj pojistný vztah vyřešen po celý tento kalendářní měsíc a za zbývající dny nemusí nic doplácet a ani zdravotní pojišťovně oznamovat. Jestliže naopak tuto podmínku nesplní, stává se na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů.

Pojištěnec má svůj pojistný vztah vyřešen i tehdy, je-li činný v režimu paušální daně.

Oznamování změn za zaměstnance

Sdělování nových skutečností, jakož i oznamování změn, má význam z hlediska validity údajů v informačních systémech zdravotních pojišťoven. Relevantnost těchto dat ovlivňuje jak povinnost platit pojistné nebo platby pojistného od státu, tak garantuje nárok na úhradu hrazených služeb podle podmínek stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Případné evidenční nesrovnalosti mohou mít, a mnohdy i reálně mají, negativní dopady jak na zaměstnavatele nebo jejich zaměstnance, tak i na občany jako fyzické osoby, kdy problémové situace musejí řešit pracovníci zdravotních pojišťoven za přímé součinnosti s těmi, jichž se dotýkají.

Správný způsob přihlašování a odhlašování zaměstnanců včetně nutnosti dodržet zákonnou osmidenní lhůtu pro plnění oznamovací povinnosti představuje jednu z nejdůležitějších činností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění.

Není-li zaměstnavatel při plnění svých povinností důsledný, může mu zdravotní pojišťovna uložit za porušení zákona pokutu až 200 000 Kč. Nepřihlášením zaměstnané osoby, za kterou platí pojistné stát (je-li zaměstnavateli tato skutečnost známa a zaměstnancem doložena), přichází zdravotní pojišťovna od ledna 2023 nenávratně o měsíční platbu pojistného v částce 1 900 Kč za každého takového pojištěnce. A pokud zaměstnavatel osobu jako zaměstnance nepřihlásí vůbec, může způsobit zbytečný problém i samotnému zaměstnanci, který tak nemusí mít ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah, což zdravotní pojišťovna časem v rámci výkonu své kontrolní činnosti snadno zjistí.

Ke splnění oznamovací povinnosti používají zaměstnavatelé formulář „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ včetně Poučení, ve kterém jsou blíže rozvedeny funkce jednotlivých písmenných kódů.

Ve smyslu zákona je zaměstnavatel povinen sdělit nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, zejména následující:

a)  oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení. Mohou nastat situace, kdy datum sjednání pracovní smlouvy není totožné se dnem skutečného zahájení (nástupu do) práce. Například: Pracovní smlouva byla uzavřena s platností od 1. 1. 2023 (neděle), kdy je tento den uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, přičemž zaměstnanec fakticky nastoupil do zaměstnání až dne 2. ledna (pondělí). V tomto případě přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni uvedenému v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, to znamená, že použije kód „P“ s datem 1. 1. 2023. Pro účely zdravotního pojištění vychází tento postup z aplikace ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce. U dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána;

b)  oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavatele o této skutečnosti informoval. Vyměří-li zdravotní pojišťovna zaměstnavateli penále z dlužné částky pojistného v důsledku zaměstnancova neoznámení (opožděného oznámení) změny zdravotní pojišťovny, je zaměstnavatel podle zákona oprávněn požadovat úhradu tohoto penále po zaměstnanci, který svým jednáním porušil zákon. Zaměstnavatel však vždy může požádat o prominutí vyměřeného penále;

c)  oznámení o skutečnostech rozhodných pro vznik (zánik) povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. Neoznámením zařazení zaměstnance do skupiny osob, za které platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, ženy na mateřské dovolené, studenti), přichází zdravotní pojišťovna o pravidelné měsíční platby pojistného za tyto „státní pojištěnce“, jak je výše uvedeno.

Na které další povinnosti by se měli zaměstnavatelé především zaměřit?

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP. Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP. Výjimky, tedy osoby nepovažované ve zdravotním pojištění za zaměstnance, jsou taxativním výčtem vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud osoba není z pohledu zdravotního pojištění považována za zaměstnance, pak zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění neplní. Touto výjimkou jsou například příjmy osoby u dohody o pracovní činnosti nižší než 4 000 Kč nebo u dohody o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč. 

Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:

• přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a
• odvádí pojistné podle zákona, tedy:

-        alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2023 hodnota minimální mzdy 17 300 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., například pokud je zaměstnanec nemocen nebo

-        z částky nižší než povinné minimum v duchu ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Zaměstnancem českého zaměstnavatele (a zároveň účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, například s právem volby zdravotní pojišťovny) je při splnění zákonných podmínek také:

• osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo ze Spojeného království, kdy se postupuje podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009,
• cizinec z tzv. třetí země, tedy mimo státy uvedené v předcházející odrážce.

Pojistné je za daný kalendářní měsíc splatné nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Pojistné lze zaplatit bezhotovostně nebo v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny. Dnem úhrady je připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny.

Zaměstnání v právních podmínkách roku 2023 vzniká:

1)  u pracovní smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je v podstatě jedinou výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl příjmu 4 000 Kč;

2)  u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč;

3)  u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a dodržení minima sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Zahájení činnosti zaměstnavatele

Při zahájení své činnosti sděluje zaměstnavatel každé zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce bude zaměstnávat, důležité identifikační údaje. Především obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, doplňuje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Pro tento účel vyplňuje zaměstnavatel formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“ a současně přikládá doklad o právní formě podnikání (výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list aj).

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 2/2023.

* * *

Poradce č. 7/2023 (I/2023)

·         Zákon o dani z přidané hodnoty po novele s komentářem

Poradce č. 8-9/2023 (I/2023)

·         Zákon o daních z příjmů po novele s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3-4/2023 (II/2023)

·         Průměrná mzda zvyšuje v roce 2023 práva a nároky zaměstnanců

·         Novela zákona o důchodovém pojištění

·         Pracovnělékařské služby – novela

·         Jak správně provádět prevence rizik

·         Daňové limity v stravování v roce 2023

·         Srážky ze mzdy nově v roce 2023

·         Školní stravování

·         Právo stavby v účetnictví příspěvkových organizací

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3-4/2023 (II/2023)

·         Daň z příjmů fyzických osob – změny

·         Paušální režim a paušální daň v roce 2023

·         Cestovní náhrady – nově

·         Přehled OSVČ za rok 2022

·         Dobíjecí stanice z pohledu DPPO a DPH

·         Kurzové rozdíly – účtování

·         Spolupracující osoby ve zdravotním pojištění

·         Zaměstnávání rodičů s dětmi - specifika

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2023 (I/2023)

·         Výdaje v ZDP a účetnictví

·         Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli

·         Příjmy ze samostatné činnosti a jejich zdanění

1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2023 (I/2023)

·         DPH po novelách

·         Státní kategorie a zdravotní pojištění

·         Daně v praxi

·         Postupy účtování

·         Zaměstnávání

·         Veřejný sektor

1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022(přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)

3. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

4. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti, Lex Ukrajina (praktická řešení na témata nemovitosti v podnikání z daňového a účetního hlediska a ukrajinští zaměstnanci a uprchlíci; přidaná nová kapitola Zákony, právní předpisy)

5. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi (problematika zaměstnávání a DPH řešena prostřednictvím dotazů a odpovědí; aktualizované zákony, vyhlášky a nařízení)

6. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)

7. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)

8. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 (dopady ekonomických, epidemiologických a geopolitických událostí roku z pohledu zpracování účetnictví uvádíme průběžně v textu a příkladech. Rok 2022 je také předposledním rokem, kdy se sestavuje účetní závěrka podle stávajících účetních předpisů; s účinností od 1. ledna 2024 Ministerstvo financí ČR připravuje nový zákon o účetnictví a novou prováděcí vyhlášku pro podnikatele. Na některé změny nového zákona o účetnictví v textu upozorníme)

9. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)

10. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)

11. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)

12. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)

13. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)

PŘIPRAVUJEME

Poradce č. 10/2023 (III/2023)

·         Zákon o sociálním pojištění s komentářem

Daňové a nedaňové výdaje 2023 (II/2023)

Každý druh výdaje bude probírán ve 4 kapitolách:

·         Právní minimum

·         Z pohledu daní z příjmů (ZDP)

·         Z pohledu DPH

·         Z účetního hlediska (PÚ)

NOVINKY

Aktualizace VI/1 (I/2023)

·         Energetický zákon

ZÁKONY 2023