Em@ilové noviny
č.2/2054
31.1.2025
31.1.2025
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ FO A PO ZA ROK 2024
Kdo podává daňové přiznání za rok 2024, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň? Jaké změny týkající se daňového přiznání nastaly v průběhu roku? Jaké slevy je možné uplatnit? Jaké jsou výhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024?
Podrobné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/
2. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 544/
3. Poradce 10-11/2024 – Zákon o daních z příjmů s komentářem – komentář /A5, str. 560/
4. DaÚ 11-12/2024 – Sleva na dani z příjmů na manžela – příspěvek /A4, str. 112/
5. Aktualizace I/3 – Zákon o cenách, zákon o rozpočtových pravidlech – úplná znění zákonů /A5, str. 72/
|
Cena balíčku je 1820 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 910 Kč. Ušetříte 910 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
2. BALÍČEK MZDOVÉ ÚČETNÍ
Od 1. ledna 2025 se zvýšila minimální mzda, nastaly změny v zákoně o nemocenském pojištění, důchodovém pojištění, zdravotním pojištění a dalších právních přepisech. Na jaké změny se musí v praxi připravit nejen mzdové účetní?
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. 1000 řešení 1-2/2025 – Pomocník mzdové účetní, Vnitropodnikové směrnice – příspěvek a praktické příklady /A5, cca str. 152/
2. Zákony III/2025 – Zákoník práce, zákon o zaměstnanosti … - úplná znění zákonů /A5, str. 784/
3. DÚVaP 1-2/2025 – Dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce – příspěvek /A5, str. 192/
4. PaM 1/2025 – Důchodové pojištění – změny – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku s 35 % slevou je 935 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
|
|
|
|
||
|
Cena balíčku je 1 438 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 935 Kč. Ušetříte 503 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
3. DPH PO NOVELE
Jste plátci DPH? Změny zákona o DPH sice budou nabíhat postupně, největší balík změn ale je účinný již od 1. ledna 2025. Mění se podmínky pro registraci plátců k DPH, pravidla pro opravu základu daně a pravidla pro uplatnění nároku na odpočet. K 1. červenci 2025 pak nastanou změny v uplatňování DPH u nemovitých věcí. Jaké další změny nastanou a jak je aplikovat v praxi?
Dozvíte se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Poradce 5-6/2025 – Zákon o DPH po novele s komentářem – komentář /A5, cca str. 328/
2. Zákony IA/2025 – Zákon o DPH, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 400/
3. DaÚ 2-3/2025 – DPH po novele – příspěvek /A4, str. 112/
4. DÚVaP 11-12/2024 – Společnost s.r.o. v daních a účetnictví – příspěvek /A5, str. 184/
|
Cena balíčku je 1 793 Kč. Cena balíčku s 35 % slevou je 1165 Kč. Ušetříte 628 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. BALÍČEK ŽIVNOSTNÍKŮM
Přinášíme balíček daňových a pracovněprávních změn, které se týkají také živnostníků. O jaké změny se jedná? Jak je aplikovat v praxi?
Dozvíte se v našich publikacích, které jsou určeny živnostníkům, podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. 1000 řešení 1-2/2025 – Pomocník mzdové účetní, Vnitropodnikové směrnice – příspěvek a praktické příklady /A5, cca str. 152/
2. PaM 2-3/2025 – Mzdová kalkulačka – příspěvek /A4, str. 112/
3. Zákony IA/2025 – Zákon o dani z příjmů, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 400/
4. DÚVaP 1-2/2025 – Základ daně z příjmů FO – úpravy počínaje r. 2025 – příspěvek /A5, str. 192/
|
Cena balíčku je 1662 Kč. Cena balíčku s 35% slevou je 1080 Kč. Ušetříte 582 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
ODPOČET DANĚ – ÚPRAVA PRAVIDEL
V zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. jsou stanoveny povinnosti, ale i práva plátců daně. Nejvýznamnějším právem plátců daně je právo uplatňovat za splnění stanovených podmínek odpočet daně. Pravidla pro uplatnění odpočtu upravují § 72 až § 79e zákona o DPH.
Novelou zákona o DPH,
která by provedená zákonem č. 461/2024 Sb. a která nabyla účinnosti od 1. 1. 2025 a která byla koncem října schválena Poslaneckou sněmovou Parlamentu České republiky, byla provedena řada dílčích změn, z nichž některé jsou provedeny ve vazbě na předpisy EU či aktuální judikaturu Soudního dvora EU. Některé změny se týkají i pravidel pro uplatňování odpočtu daně. V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která se novelou zákona prakticky nezmění. Dále je postupně upozorněno na dílčí změny v pravidlech pro odpočet daně, které se budou týkat zejména podmínek pro omezení odpočtu daně při pořízení vybraného osobního automobilu, uplatňování odpočtu daně z časového hlediska a pravidel pro opravu odpočtu daně.
Základní podmínky pro uplatnění odpočtu daně
vyplývají z § 72 zákona o DPH, do něhož se v návaznosti na zavedení zvláštního režimu pro malé podniky doplňuje novelou nový odstavec, a jsou provedeny dílčí úpravy. Odpočet daně je podle § 72 zákona o DPH oprávněn pouze plátce daně, a to u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci své ekonomické činností použije pro vyjmenované účely uvedené v jednotlivých písmenech § 72 odst. 1 zákona o DPH, tj. zejména pro uskutečňování svých zdanitelných plnění, osvobozených plnění s nárokem na odpočet daně, plnění s místem plnění mimo tuzemsko, u nichž by měl plátce nárok na odpočet, pokud by se uskutečnila v tuzemsku a pro další vyjmenované účely. Z tohoto odstavce vyplývá, že nárok na odpočet daně není oprávněna uplatnit identifikovaná osoba, tj. např. obec, která je plátcem, u přijatých zdanitelných plnění, která použije výhradně pro výkony veřejné správy, které nejsou ekonomickou činností.
V § 72 odst. 2 zákona o DPH je vymezena definice daně na vstupu, kterou se obecně rozumí daň uplatněná podle zákona o DPH. Prakticky to znamená, že převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle zákona. Odběratel si tedy musí prakticky ověřovat správnost použité sazby daně či správnost uplatnění daně ze strany dodavatele, aby se vyhnul případným problémům s uznáním nároku na odpočet daně v příslušné výši. Pokud by např. pronajímatel neoprávněně zdaňoval nájemci, který je plátcem, nájem bytu, přestože od 1. 1. 2021 musí být nájem bytu povinně osvobozen od daně, nevznikal by nájemci podle tohoto odstavce nárok na odpočet daně.
Podle § 72 odst. 3 zákona o DPH, který byl do zákona doplněn s účinností od 1. 1. 2024 při pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, pro účely DPH považuje za částku daně na vstupu částka 420 000 Kč.
Pořídí-li plátce jako dlouhodobý majetek osobní automobil, u něhož z pohledu prodávajícího daň na výstupu činí více než 420 000 Kč, pro kupujícího je dani na vstupu pouze částka 420 000 Kč.
Příklad 1
Odpočet daně při pořízení vybraného osobního automobilu
Pořídí-li plátce osobní automobil např. za 2 500 000 Kč bez DPH a daň na výstupu tedy činí 525 000 Kč, a vznikne mu nárok na odpočet v plné výši, může ho uplatnit pouze do výše 420 000 Kč, tj. zbývající částku do 525 000 Kč (105 000 Kč) si nemůže plátce uplatnit.
Z uvedené částky 420 000 Kč daně na vstupu se vychází také při stanovení poměrného nároku na odpočet daně podle § 75 zákona o DPH, pokud plátce využívá vybraný osobní automobil jak pro ekonomickou činnost, tak i pro osobní potřebu.
Omezení odpočtu daně platí přitom pouze v případě, že vybraný osobní automobil je pořizován plátcem jako dlouhodobý majetek. Pokud by plátce tento automobil pořizoval jako zboží, tj. za účelem jeho dalšího prodeje, toto omezení logicky neplatí. Při prodeji vybraného osobního automobilu se k omezení možnosti uplatnit odpočet daně na vstupu nepřihlíží, tj. daň musí být přiznána z celkové prodejní ceny.
Provede-li plátce podle § 72 odst. 4 zákona o DPH technické zhodnocení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem, je povinen při uplatnění nároku na odpočet daně zohlednit stanovené limitní částky daně na vstupu.
Toto ustanovení se týká také osobních automobilů, jejichž daň na vstupu při pořízení bude sice nižší 420 000 Kč, ale v součtu této daně na vstupu při pořízení vybraného osobního automobilu a daně na vstupu z technického zhodnocení přesáhne částku 420 000 Kč. Omezení odpočtu se u technického zhodnocení vybraného osobního automobilu týká prakticky částky daně na vstupu přesahující limitní částku 420 000 Kč.
Vybraným osobním automobilem se pro účely DPH rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, které není sanitním ani pohřebním automobilem ani není pořízeno za účelem provozování silniční motorové dopravy na základě koncese. Prakticky to znamená, že omezení odpočtu daně se nevztahuje na sanitní nebo pohřební automobily, které jsou zároveň vozidly v kategorii M1, a také na vozidla kategorie M1, která plátce používá na základě koncese k provozování živnosti silniční motorová doprava, tj. např. k provozování taxislužby.
Novelou zákona s účinností od 1. 1. 2025 se doplňuje další výjimka z omezení odpočtu daně, a to pro sportovní vozidla zařazená do kategorie M1. Od 1. 7. 2027 by mělo být podle novely omezení odpočtu u vybraných osobních automobilů zrušeno.
Z § 72 odst. 5 zákona o DPH vyplývá zásada, že plátci vzniká nárok na odpočet daně v okamžiku, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost daň přiznat, ať již plátcem, který poskytl zdanitelné plnění, nebo příjemcem tohoto plnění na principu reverse-charge. V případě zdanitelného plnění v tuzemsku, které uskutečnil jiný plátce daně ve standardním režimu zdanění je tímto okamžikem prakticky den, kdy vzniká plátci, který toto zdanitelné plnění uskutečnil, povinnost přiznat daň na výstupu podle § 20a zákona o DPH, podle něhož vzniká plátci povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, případně ke dni přijetí úplaty, pokud byla tato úplata přijata před dnem uskutečnění zdanitelného plnění. V případě zdanitelných plnění, kdy vzniká povinnost přiznat daň plátci jako příjemci zdanitelného plnění, vzniká plátci povinnost přiznat daň ke dni stanovenému v § 23 (při dovozu zboží), v § 24 (při přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku), v § 25 (při pořízení zboží z jiného členského státu) a v § 92a (při přijetí tuzemského zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti) zákona o DPH.
Z § 72 odst. 6 zákona o DPH vyplývá nadále zákaz odpočtu daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze pro účely daní z příjmů uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Zachována je výjimka pro plnění podle § 13 odst. 7 písm. c) zákona o DPH, z níž prakticky vyplývá, že u dárků v rámci ekonomické činnosti, jejichž bezúplatné poskytnutí není podle uvedeného písmene c) zdanitelným plněním, je možno uplatnit nárok na odpočet daně v plné či krácené výši podle jejich souvislosti s ekonomickou činností plátce, i když jsou pro účely daně z příjmů chápány jako výdaj na reprezentaci.
Novelou zákona s účinností od 1. 1. 2025 se v návaznosti na zavedení režimu pro malé podniky doplňuje § 72 odst. 7 zákona o DPH. Podle tohoto nového odstavce plátce, který je osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které použije pro účely uskutečňování plnění v postavení osoby, která využívá režim pro malé podniky. Pokud tedy bude např. český podnikatel, který je plátcem, využívat režim pro malé podniky na Slovensku, nemůže u přijatých zdanitelných plnění, která pořídí v tuzemsku pro uskutečňování plnění na Slovensku, nárokovat odpočet daně.
Nárok na odpočet v plné výši má plátce podle § 72 odst. 8 zákona o DPH u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro vyjmenovaná plnění, která jsou uvedena v § 72 odst. 1 zákona o DPH. Použije-li však plátce podle navazujícího § 72 odst. 9 zákona o DPH, přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v částečné výši. Odpočtem daně v částečné výši se přitom rozumí jak poměrný nárok na odpočet daně podle § 75 zákona o DPH, tak i krácený nárok na odpočet daně podle § 76 zákona o DPH.
Prokazování odpočtu a jeho uplatnění z časového hlediska
Pravidla pro prokazování nároku na odpočet daně a jeho uplatnění z časového hlediska jsou upravena v § 73 zákona o DPH, v němž se novelou zákona zkracuje lhůta pro možnost uplatnění odpočtu. Podle § 73 odst. 1 zákona o DPH platí základní pravidlo, podle něhož musí být nárok na odpočet obecně prokázán daňovým dokladem, s výjimkou odpočtu daně, kterou plátce sám přiznal na principu „reverse-charge“. V tomto případě je možno, nemá-li plátce daňový doklad, nárok prokázat i jiným způsobem, jak vyplývá z judikatury Soudního dvora EU v kauze C – 90/02 Bockemühl. Při dovozu zboží, je-li plátce povinen tuto daň přiznat v daňovém přiznání, musí pro uplatnění odpočtu daň přiznat a mít daňový doklad. Při odpočtu daně při dovozu zboží, kdy je plátci daň vyměřena celním úřadem, musí plátce vyměřenou daň zaplatit a mít daňový doklad.
Podle § 73 odst. 2 zákona o DPH je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky pro uplatnění odpočtu daně stanovené v předchozím odstavci 1. Prakticky to znamená, že v případě tuzemských zdanitelných plnění ve standardním režimu, tj. plnění poskytnutých jiným plátcem včetně daně na výstupu, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně až v okamžiku, kdy má k dispozici příslušný daňový doklad. Tato zásada vyplývá z příslušné judikatury Soudního dvora EU (C-152/02 Terra Baubedarf). Uskuteční-li se tedy zdanitelné plnění ke konci zdaňovacího období a plátce obdrží daňový doklad až na začátku dalšího zdaňovacího období, nárok na odpočet daně mu vzniká až v tomto dalším zdaňovacím období, kdy obdržel daňový doklad. Pokud by plátce uplatnil nárok na odpočet daně v dřívějším zdaňovacím období, bude tato situace posuzována správcem daně jako časový posun podle § 104 zákona o DPH a vyměřen úrok z prodlení.
Z § 73 odst. 3 dosavadního znění zákona o DPH vyplývá, že lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně činí 3 roky. Začátek lhůty pro uplatnění nároku na uplatnění odpočtu však začíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně fakticky vznikl. Nárok na odpočet daně vznikne plátci u přijatého tuzemského zdanitelného plnění v okamžiku jeho uskutečnění. I když se faktické uplatnění nároku na odpočet daně může posunout na pozdější dobu, např. až na obdržení daňového dokladu v pozdějším období, tříletá lhůta pro uplatnění odpočtu běží už od prvního dne měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění pouze v případě, že mu vznikla povinnost tuto daň jako příjemci plnění přiznat, nebo v dalších vymezených případech.
Novelou zákona se s účinností od 1. 1. 2025 lhůta pro možnost uplatnění odpočtu zkrátí. Podle novelizovaného znění § 73 odst. 3 zákona o DPH nelze nárok na odpočet daně uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn obdobně jako dosud uplatnit nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud mu vznikla povinnost z tohoto plnění přiznat daň.
Z § 73 odst. 4 zákona o DPH vyplývá a bude nadále vyplývat povinnost plátce uplatnit nárok na odpočet daně v částečné výši vždy v příslušném kalendářním roce, ve kterém byl oprávněn tento nárok uplatnit. Toto pravidlo prakticky platí i pro odpočty daně u plnění použitých částečně pro ekonomické činnosti plátce a částečně pro jiné účely. Uvedené omezení neplatí v případě krácených plnění, pokud plátci vyjde vypořádací koeficient za příslušný kalendářní rok ve výši 95 % nebo vyšší a je podle § 76 odst. 5 považován za roven 100 %.
Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze podle § 73 odst. 5 zákona o DPH nárok prokázat jiným způsobem. Postupovat by se při tomto prokazování mělo podle § 92 daňového řádu, který stanoví pravidla pro prokazování v daňovém řízení.
V § 73 odst. 6 zákon o DPH je v návaznosti na § 72 odst. 2 zákona o DPH, v němž je definována daň na vstupu, zdůrazněna zásada, že převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle zákona o DPH, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle tohoto zákona. Naopak je-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu.
Oprava odpočtu daně
V současném znění zákona o DPH jsou pravidla pro opravu odpočtu daně upravena v § 74 a § 74a. Pravidla pro opravu odpočtu daně v návaznosti na opravu základu daně podle § 42 zákona o DPH vyplývají po drobné úpravě z § 74 zákona o DPH. Z nového znění § 74a zákona o DPH od 1. 1. 2025 vyplývají pravidla pro opravu odpočtu osobou povinnou k dani, která přestala být plátcem. Nový § 74b zákona o DPH nahradili s účinností od 1. 1. 2025 prakticky dřívější § 74a upravuje pravidla pro opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky a navazuje na § 46 až § 46fa zákona DPH, které upravují opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky. Nově je důvodem pro opravu odpočtu nezaplacení pohledávky ze zdanitelného plnění do uplynutí stanovené doby ode dne splatnosti.
Oprava odpočtu daně, kterou upravuje § 74 zákona o DPH, nadále váže na opravu základu daně podle § 42 zákona o DPH. Podle § 74 odst. 1 zákona o DPH postupuje plátce v případě, kdy má oprava základu daně podle § 42 zákona o DPH za následek snížení uplatněného odpočtu daně. V tomto případě je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně, s výjimkou případů uvedených v následujících odstavcích 2 a 3. Z odstavce 2 vyplývá povinnost provést opravu odpočtu daně uplatněného z titulu poskytnuté zálohy před uskutečněním zdanitelného plnění na zdanitelné plnění, které se neuskutečnilo a tato úplata nebyla vrácena ani použita na úhradu jiného plnění. Tato povinnost vyplývá z judikatury Soudního dvora EU.
Opravu odpočtu daně z tohoto důvodu je plátce povinen provést, jakmile se dozvěděl, dozvědět měl a mohl, že se zdanitelné plnění neuskuteční a že poskytnutá úplata nebude vrácena ani použita na úhradu jiného plnění. Podle § 74 odst. 3 zákona o DPH platí obdobný postup jako podle odstavce 2 pro situaci, kdy plátce jednoúčelový poukaz, z něhož si uplatnil odpočet daně, nepoužije jako úplatu za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani jej nepřevede. Tato situace může nastat např. v případě, kdy plátce pořídí od jiného plátce jednoúčelový poukaz a uplatní si při jeho pořízení nárok na odpočet daně a platnost tohoto poukazu marně uplyne.
Podle § 74 odst. 4 zákona o DPH je plátce povinen provést opravu odpočtu daně, kterou podle předchozích odstavců 1 až 3 snižuje původně uplatněný odpočet, za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro provedení této opravy dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. Z § 74a odst. 5 zákona o DPH vyplývá v návaznosti na § 37a zákona o DPH pro plátce, kterému byl vrácen přeplatek zálohy, povinnost, aby provedl opravu odpočtu daně obdobně jako podle odstavce 1, tj. za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro provedení této opravy dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
Podle § 74 odst. 6 zákona o DPH postupuje plátce v případě, že oprava základu daně a výše daně podle § 42 má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně. V tomto případě je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně na základě přijatého opravného daňového dokladu nejdříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl opravný daňový doklad doručen. Podle dosavadního znění tohoto odstavce nebylo možno tuto opravu provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněnou. Novelou zákona s účinností od 1. 1. 2025 se tato lhůta zkracuje. Podle novelizovaného znění tohoto odstavce nelze opravu odpočtu, kterou se zvyšuje odpočet, provést po uplynutí 2. kalendářního roku po roce, ve kterém se oprava považuje za uskutečněnou. Toto zkrácení lhůty pro možnost opravy odpočtu váže na zkrácení lhůty pro uplatnění odpočtu v § 72 odst. 3 zákona o DPH.
V novém znění § 74a zákona o DPH se od 1. 1. 2025 stanoví pravidla pro opravu odpočtu osobou povinnou k dani, která přestala být plátcem. Tato právní úprava prakticky navazuje na nový § 42a zákona o DPH, podle něhož je osoba povinná k dani, která přestane být plátcem, povinna provádět opravu základu daně. Z nového § 74a zákona o DPH prakticky vyplývá, že práva a povinnosti, které má plátce podle § 74 zákona o DPH jsou zachovány i v době, když již v postavení plátce není. Oproti pravidlům, která vyplývají z § 74 zákona o DPH se oprava neprovádí v řádném, ale v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období před zrušením registrace plátce, a to ve lhůtě 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém jsou splněny podmínky pro provedení opravy odpočtu daně.
Příklad 2
Oprava odpočtu daně osobou povinnou k dani, která přestala být plátcem
Plátce dodá v lednu 2025 zboží jinému plátci, který v březnu 2025 přestane být plátcem, ale bude nadále osobou povinnou k dani. V dubnu 2025 dodavatel poskytne této osobě povinné k dani slevu z ceny zboží, které bylo dodáno v lednu 2024.
Dodavatel vystaví a odešle odběrateli v dubnu 2025 opravný daňový doklad. Na jeho základě provede dodavatel, který je stále plátcem s měsíčním zdaňovacím obdobím, v daňovém přiznání za měsíc duben 2025 opravu základu daně. Odběratel, přestože již není v okamžiku obdržení tohoto opravného daňového dokladu plátcem, je povinen provést opravu odpočtu, tj. jeho snížení, a to v dodatečném daňovém přiznání k I. čtvrtletí 2025 jako poslednímu zdaňovacímu období před zrušením registrace plátce.
Nový § 74b zákona o DPH nahrazuje s účinností od 1. 1. 2025 prakticky dřívější § 74a a upravuje pravidla pro opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky a nadále navazuje na § 46 až § 46fa zákona DPH. Dlužník je podle tohoto ustanovení nadále povinen v návaznosti na provedení opravy základu a výše daně v případě nedobytné pohledávky ze strany věřitele provést opravu uplatněného odpočtu.
Novým důvodem pro provedení opravy odpočtu daně je podle § 74b odst. 3 zákona o DPH nezaplacení pohledávky ze zdanitelného plnění do uplynutí stanovené doby ode dne splatnosti. Provedení opravy, tj. prakticky snížení odpočtu daně, je pro dlužníka povinné v případě, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebyla dlužníkem uhrazena do posledního dne 6. kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž uplynula lhůta její splatnosti.
Více se již dočtete v měsíčníku DaÚ 2-3/2025. V měsíčníku Poradce 5-6/2025, který právě vychází, je uveřejněno úplné znění Zákona o DPH po novelách s komentářem.
ZÁKON O DŮCHODOVÉM POJIŠENÍ – VELKÁ NOVELA
Dne 1. ledna 2025 vstoupily v účinnost tři novely zákona o důchodovém pojištění. Nová právní úprava provedená zákonem č. 417/2024 Sb. přináší soubor dvanácti optimalizačních opatření. Účinnost nové právní úpravy je dělená. Kritériem pro její stanovení je především proveditelnost nových změn v podmínkách plátců důchodů.
Koncem roku 2024 byla v médiích často komentována novela zákona o důchodovém pojištění, nicméně zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“) nebude na Nový rok 2025 novelizován pouze zákonem č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony a který nabyl platnosti 18. prosince 2024.
Dne 1. ledna 2025 vstoupily v účinnost tři novely ZDP, a to:
Zákonem č. 29/2024 Sb. dochází
pouze k jedné změně v ZDP, a to vložení nového § 64a ZDP. Tím dochází k sjednocení postižení odměny odsouzených za práci a jiných příjmů odsouzených, které odměnu za práci nahrazují, či jiných příjmů odsouzených, tedy zejména důchodů. Vyplácení důchodů se řídí § 64 ZDP. Aby poté, co se orgány sociálního zabezpečení dozví ze strany Vězeňské služby ČR o tom, že oprávněný je důchodce ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence (z právní úpravy neplyne, že by orgány sociálního zabezpečení měly tyto informace samy proaktivně zjišťovat), byly důchody zasílány do věznice nebo ústavu zabezpečovací detence, je třeba takovouto povinnost stanovit a vyloučit tak jeho poukazování jinam, jak umožňuje uvedený § 64 ZDP. Stanoví se proto povinnost orgánu sociálního pojištění vyplácet důchod na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný z důchodu trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává (to samozřejmě nic nemění na tom, že oprávněný zůstává stále příjemcem důchodu).
Zákonem č. 395/2024 Sb. dochází
také pouze ke třem změnám ZDP.
V ustanovení § 6 ZDP se zavádí nový kvalifikovaný důvod pro dobrovolnou účast na důchodovém pojištění. Jeho smyslem je umožnit OSVČ, aby kdykoli v budoucnu mohla zpětně získat účast na důchodovém pojištění za dobu této samostatné výdělečné činnosti, pokud jí za tuto dobu vznikl dluh na pojistném, který již nelze vymáhat, neboť byl prekludován z důvodu uplynutí lhůty pro placení pojistného podle nové právní úpravy zákona o pojistném, kdy nově nebude proto možné, aby si OSVČ po uplynutí lhůty pro placení pojistného dluh na pojistném za dobu, po kterou vykonávala činnost, mohla doplatit. Řešením pro takovou OSVČ může být zpětné přihlášení u příslušné územní správy sociálního zabezpečení k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění právě z tohoto nového kvalifikovaného důvodu.
V § 11 odst. 2 ZDP se odstraňuje tvrdost vůči OSVČ, kterým z důvodu nesplnění povinnosti podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ činné za kalendářní rok, byla stanovena pravděpodobná výše pojistného a zároveň tato doba nebyla zohledněna pro důchodové nároky. V případě, že OSVČ tuto pravděpodobnou výši pojistného uhradí, není důvodné ji tuto dobu nezohlednit pro účely důchodového pojištění. Ustanovení § 20 odst. 3 písm. i) ZDP je legislativně technické, dává ZDP do souladu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
V následujícím se zaměříme podrobněji na novelu ZDP provedenou zákonem č. 417/2024 Sb.
Úvodem k zákonu č. 417/2024 Sb.
Podle vládního návrhu toto zákona má nová právní úprava přinést do oblasti základního důchodového pojištění zásadní parametrické úpravy a další reformní kroky, jejichž účelem je posílení jeho finanční a sociální udržitelnosti. Prvním zásadním krokem v tomto reformním úsilí vlády bylo přijetí zákona č. 270/2023 Sb., který s účinností od 1. října 2023 přinesl úsporná opatření v oblasti valorizace důchodů a výrazné snížení motivace k odchodu do předčasného starobního důchodu.
Nová právní úprava na tyto kroky navazuje a přináší soubor následujících dvanácti optimalizačních opatření:
Nová právní úprava si vyžádala i značné změny v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Kromě těchto dvou zákonů však zákon č. 417/2024 Sb. novelizoval dalších sedm zákonů, včetně zákoníku práce. V zákoníku práce však dochází pouze k drobným úpravám § 271b a § 271h ZP souvisejícím se změnou maximálního důchodového věku.
Účinnost nové právní úpravy je dělená. Kritériem pro její stanovení je především proveditelnost nových změn v podmínkách plátců důchodů.
Účinnost od 1. ledna 2025 je stanovena u těchto opatření:
Účinnost od 1. ledna 2026 je stanovena u těchto opatření:
Účinnost od 1. ledna 2027 je stanovena u těchto opatření:
DŮCHODOVÝ VĚK každého ročníku narození bude navázán na naději dožití 50letých osob v roce, ve kterém příslušná generace dosáhne 50 let věku. Díky tomu bude informace o důchodovém věku známa, až na první ročníky, kterých se nová úprava dotkne, alespoň 15 let před dosažením důchodového věku. Naděje dožití v 50 letech bude, stejně jako je tomu nyní, zveřejňovat Český statistický úřad. Údaj je standardně počítán pro muže a ženy. Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě dostupných údajů stanoví naději dožití bazické generace, kterou je generace narozená v roce 1965, a každé následující generace, jak budou generace průběžně dosahovat věku 65 let. Důchodový věk každé další generace pak bude stanoven prováděcím předpisem, a to tak, aby jeho výše odpovídala 65 rokům a přírůstku naděje dožití v 50 letech mezi generací, která aktuálně dosáhla 50 let věku, a generací, která 50 let věku dosáhla v roce 2015.
Současná tabulka stanovující důchodový věk je nahrazena novou tabulkou upravující i generaci narozenou v roce 1972. Od ročníku narození 1973 bude důchodový věk stanovován prováděcím nařízením vlády, přičemž pro tento ročník dojde k plnému sjednocení důchodového věku s tím, že s ohledem na očekávaný okamžik schválení této úpravy bude důchodový věk pro ročník narození 1973 stanoven společně s ročníkem narození 1974 nařízením vlády vydaným do 30. 9. 2025.
Snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u osob dlouhodobě vykonávajících riziková zaměstnání (náročné profese)
Vládní návrh zákona č. 417/2024 Sb. si původně kladl za cíl zajistit, aby důchodový věk byl snížen pro dotčené pojištěnce v závislosti na délce odpracované doby v tzv. náročných profesích, které budou vymezeny v návaznosti na výkon prací zařazených na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu (jedná se zejm. o vyhlášku č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů) do třetí kategorie u vybraných faktorů pracovních podmínek a do čtvrté kategorie. Na základě poslaneckého návrhu byl okruh dotčených pojištěnců omezen pouze na kategorii čtvrtou.
Zaměstnanec, který vykonával práce ve stanovené náročné profesi, bude mít (samozřejmě při splnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění) nárok na starobní důchod se sníženým důchodovým věkem za předpokladu, že odpracoval 2 200 až 4 399 směn při práci v konkrétním riziku (popř. v kombinaci rizik).
V takovém případě se od důchodového věku stanoveného podle § 32 ZDP odečte 15 kalendářních měsíců a v případě odpracování 4 400 směn v práci v konkrétním riziku se důchodový věk sníží o 30 kalendářních měsíců. Za každých dalších 74 takto odpracovaných směn v práci v konkrétním riziku se důchodový věk sníží o další 1 kalendářní měsíc, s tím, že snížení důchodového věku bude možné nejvýše o 60 měsíců. Pro vznik nároku na starobní důchod se sníženým důchodovým věkem se započítávají i směny odpracované v práci v konkrétním riziku v období počínajícím 10 let před účinností tohoto zákona.
Postupné zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů parametrickými úpravami
Nová právní úprava přináší postupné úpravy parametrů pro stanovení výše nově přiznávaných důchodů s cílem zpomalit jejich absolutní nárůst a tím snížit jejich relativní úroveň vůči předchozímu výdělku proti současnému stavu tak, aby se průměrná úroveň nově přiznávaných důchodů v relaci k průměrné mzdě i přes další nárůst dosahované doby pojištění v důsledku zvyšování důchodového věku nezvyšovala.
Cílem je snížení úrovně nově přiznávaných důchodů proti vývoji podle současného stavu o 8 %, což odpovídá přibližně snížení náhradového poměru o 3 procenta průměrné mzdy. Tato změna bude realizována postupně po dobu 10 let od roku 2026 do roku 2035, aby nedošlo k žádné skokové změně. K dosažení cíle relativního snížení úrovně nově přiznávaných důchodů o 8 % se snižuje úroveň zápočtu příjmů do první redukční hranice ze stávajících 100 % na 90 % a snižuje úroveň procenta za rok pojištění ze stávajících 1,5 % na 1,45 %, což má zajistit rovnoměrný dopad tohoto opatření mezi všechny skupiny budoucích důchodců.
Uvedená změna se však týká pouze hodnocení doby do vzniku nároku na starobní důchod. Doba výdělečné činnosti po vzniku nároku bez pobírání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se bude hodnotit stejně jako dosud, tedy 1,5 % výpočtového základu za 90 dnů.
Pobírání starobního důchodu souběžně s výkonem výdělečné činnosti
Nová právní úprava opouští konstrukci trvalého navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost a nahrazuje jí pro pojištěnce, kteří jsou poživateli starobního důchodu, novou, jednorázovou a vyšší bonifikací spočívající v zavedení slevy na pojistném, která bude znamenat absenci povinnosti platit pojistné zaměstnancem. Za výdělečnou činnost vykonávanou ode dne účinnosti nové právní úpravy se již nebude zvyšovat starobní důchod, ale bude náležet sleva na pojistném ve výši 100 % pojistného placeného zaměstnancem na důchodové pojištění. Cílem tohoto opatření je podpora delšího setrvání poživatelů starobního důchodu na trhu práce.
V oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zavádí nové pravidlo, že pojištěnec, který má nárok na výplatu starobního důchodu přiznaného podle § 29 a § 61a ZDP nebo podle § 31 ZDP, pokud již dosáhl důchodového věku, a pokud je tato výplata prováděna v plné výši, nebude mít povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Sleva na pojistném se zavádí pro poživatele starobního důchodu; pro poživatele invalidního důchodu ani pro invaliditu třetího stupně není její zavedení navrhováno, neboť při přiznávání invalidních důchodů je již zohledňována tzv. dopočtená doba až do dosažení důchodového věku, za kterou se žádné pojistné neplatí.
Omezení tzv. výchovného a zavedení fiktivních vyměřovacích základů
Podle nové právní úpravy zůstane ochrana v podobě výchovného proto do budoucna osobám, které vychovaly více než dvě děti. Bude však třeba tohoto cíle dosáhnout pozvolna a postupně za využití přechodného období. Nároků na výchovné, které vznikly na základě dosavadní právní úpravy, se omezení nijak nedotkne. Dalším novým opatřením je upuštění od valorizace výchovného.
S cílem částečně zmírnit dopady omezení, resp. odbourání, tzv. výchovného za první a druhé vychované dítě a provést dodatečné zvýhodnění pro osoby pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby zavádí nová právní úprava tzv. fiktivní vyměřovací základy. Fiktivním vyměřovacím základem se rozumí částka, která sice není ani nebyla příjmem započitatelným do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění (příspěvky do důchodového systému z ní tedy nebyly odváděny), avšak při výpočtu procentní výměry důchodu se zohledňuje tak, jako by jím byla. Podstatou opatření je nahlížet na pečující osoby tak, jako by jim za výkon péče náležel započitatelný příjem v univerzální arbitrárně stanovené výši.
Cílem zavedení tzv. dobrovolného sdílení vyměřovacích základů mezi manžely a registrovanými partnery
je umožnit dobrovolné vyrovnání rozdílných důchodových nároků obou manželů nebo registrovaných partnerů, resp. partnerů podle § 655 OZ získaných za dobu trvání manželství nebo registrovaného partnerství, resp. partnerství, které plynou z odlišné výše dosahovaných příjmů z výdělečné činnosti. Sdílení vyměřovacích základů se uplatní pouze při stanovení výše starobního důchodu. Záměrem je orientovat sdílené vyměřovací základy především na situace, kdy soužití sdílejících osob bylo dlouhodobé, přičemž v rámci tohoto soužití se jedna z nich zaměřila na péči o potomky, zatímco druhá na budování kariéry.
V důsledku sdílení vyměřovacích základů dojde ke snížení rozdílu ve výši jejich pozdějšího důchodu. Další podmínkou pro uplatnění sdílení vyměřovacích základů je to, že starobní důchod byl oběma sdílejícím osobám přiznán od data spadajícího do období účinnosti nové úpravy. Sdílení vyměřovacích základů bude dobrovolné, musí tedy vzniknout na základě oboustranného souhlasného projevu vůle sdílejících osob.
Zvýšení minimální procentní výměry důchodu na 10 % průměrné mzdy
Podle platné právní úpravy je minimální výše procentní výměry starobního a invalidního důchodu determinována pevnou a v čase se neměnící částkou 770 Kč. Tato částka platí již od roku 1996, přičemž od té doby došlo k citelnému poklesu její reálné hodnoty. V roce 1996 činila průměrná mzda 8 216 Kč a částka 770 Kč tedy představovala cca 9,4 % průměrné mzdy. Pro rok 2024 činí průměrná mzda 43 967 Kč (a částka 770 Kč tedy představuje jen cca 1,75 % průměrné mzdy).
Nově se tedy navyšuje minimální výše procentní výměry na úroveň odpovídající současným průměrným mzdám. Nová minimální výše se stanoví tak, aby její poměr vůči průměrné mzdě byl přibližně stejný jako v době nabytí účinnosti zákona o důchodovém pojištění, tedy na cca 10 % průměrné mzdy. Tato hodnota bude platit pro starobní důchody (řádné, předčasné i odložené) a rovněž pro invalidní důchody pro invaliditu třetího stupně, jejichž výše se stanovuje v podstatě totožně jako u důchodů starobních. V případě invalidních důchodů pro invaliditu druhého stupně půjde o polovinu této částky a v případě invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně půjde o třetinu této částky.
Mírnější krácení tzv. předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění
V období do 30. 9. 2023 se starobní důchod krátil za předčasnost tak, že za každých i započatých 90 dnů z doby předčasnosti se procentní výměra snižovala v prvním pásmu (do 360. dne předčasnosti) o 0,9 % výpočtového základu, v druhém pásmu (do 720. dne předčasnosti) o 1,2 % výpočtového základu a v třetím pásmu (od 721. dne předčasnosti) o 1,5 % výpočtového základu. Zákon č. 270/2023 Sb. zavedl s účinností od 1. 10. 2023 zpřísnění tohoto krácení za období prvních 720 dnů před dosažením důchodového věku. Koncept progresivního krácení podle délky doby předčasnosti byl opuštěn a nahrazen jednotnou sazbou krácení, která činí 1,5 % výpočtového základu již od prvního pásma. Důsledkem této změny je snížení úrovně hmotného zabezpečení ve stáří u dotčených osob. Cílem úpravy je zmírnění pravidel krácení tzv. předčasného starobního důchodu u pojištěnců, kteří přispívali do systému důchodového pojištění, případně vykonávali společensky přínosnou činnost hodnocenou pro důchodové účely v rozsahu 100 % jako náhradní dobu pojištění prakticky po celou dobu svého produktivního života.
Více již najdete v měsíčníku PaM 2-3/2025.
|
Pondělí (za sobotu 8. 2.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za leden 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu(§ 7 odst. 2, § 7a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
17. února Pondělí (za sobotu 15. 2.) |
Daně z příjmů – zaměstnanec |
Učinění prohlášení poplatníka ke snížení záloh na daň z mezd za rok 2024 a na rok 2025 (§ 38k odst. 4 až 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2024 (§ 35d odst. 6 až 9, § 38ch, § 38k odst. 5 a 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
„Invalidní daň“ |
Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci oznámí Úřadu práce plnění povinného podílu (4 %) zaměstnání osob se zdravotním postižením za rok 2024, příp. i zaplatí náhradní odvod (§ 81 až § 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) |
|
|
20. února Čtvrtek |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za leden 2025 (§ 38h odst. 10 zákona č. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy za únor 2025 u poplatníka v paušálním režimu, která zahrnuje zálohu na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za leden 2025 (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za leden 2025 (§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za leden 2025 (§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za leden 2025 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za leden 2025 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
25. února Úterý
|
DPH |
Podání přiznání k DPH plátce s měsíčním zdaň. obdobím za leden 2025 a její zaplacení (§ 99, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení za leden 2025 u všech plátců z řad právnických osob, zatímco u plátců z řad osob fyzických, pouze pokud jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za leden 2025, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU dle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za leden 2025, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za leden 2025, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
28. února Pátek |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v lednu 2025 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v lednu 2025 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (s výjimkou odměn za závislou činnost podle § 6 odst. 4) (§ 38da odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v lednu 2025 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR, a hlášení plátce o provedeném zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za únor 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za únor 2025 (§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
DPH - uživatel |
Podání přiznání a zaplacení DPH za leden 2025 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 5-6/2025 – měsíčník (I/2025)
· Zákon o DPH po novele s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2-3/2025 (I/2025)
· Cestovní náhrady v roce 2025
· Průměrná mzda zvyšuje v roce 2025 práva a nároky zaměstnanců
· Novela zákona o zaměstnanosti
· Změny v dohodách od 1. 1. 2025
· Mzdová kalkulačka
· Změny exekučních srážek od 1. 1. 2025
· Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání
· Novela zákona o důchodovém pojištění
· Podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2024
· Neziskové subjekty - přehled změn
· Lyžařský výcvik - nový Metodický pokyn
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2-3/2025 (I/2025)
· Odpočet daně - úprava pravidel
· Daň z nemovitých věcí - změny
· Postupy zaměstnavatele - změny ve zdravotním pojištění
· Roční zúčtování daně - výhody a nevýhody
· Kdo (ne)může požádat zaměstnavatele o RZ
· Rodinný závod (podnik) - daňové řešení
· Samostatné zdanění příjmů z ciziny
· Povinnosti v přiznání k DPH - poslední zdaňovací období
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2025 (I/2025)
· Účetní závěrkou to nekončí
· DPH u služeb a zboží
· Sociální, zdravotní, nemocenské pojištění pro rok 2025
1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2024 (XI/2024)
· Účetní závěrka podnikatelů za rok 2024
- Právní a věcný rámec účetní závěrky
- Účetní zásady a principy
- Vnitřní předpisy účetní jednotky
- Rozsah a soustava vedení účetnictví a vykazování
- Druhy účetních závěrek, účetní období
- Příprava účetní závěrky
- Účetní závěrka a účetní uzávěrka
- Opravy účetních zápisů
- Povinnosti spojené s účetní závěrkou
- Otevírání účetních knih v novém účetním období
- Vzory smluv
· Základ daně z příjmů FO – daně a účetnictví
1000 řešení – měsíčník č. 1-2/2025 (I/2025)
· Pomocník mzdové účetní
· Vnitropodnikové směrnice
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
7. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
8. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
10. Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
Poradce 7-8/2025 – měsíčník (III/2025)
· Zákon o daních z příjmů po novele s komentářem
Daňové a nedaňové výdaje 2025 (III/2025)
Každý druh výdaje bude probírán ve 4 kapitolách:
· Právní minimum
· Z pohledu daní z příjmů (ZDP)
· Z pohledu DPH
· Z účetního hlediska (PÚ)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Daň z nemovitosti
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Rozpočtová pravidla · Finanční správa ČR
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
