Em@ilové noviny

 

č. 21/2012

10.10.2012
 

 
 
 Téma novin 
 Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají 
 P6 aktual 
 Praktická komunikace 
 Chybovat znamená platit 
 Ekonomika 
 Nejvíce čtená témata a publikace 
 Horká témata 
 Kontakty 

Služby, které najdete jen u nás:
  • aktuální a rychlé informace
    (změny zákonů a předpisů) z oblastí daní, účetnictví, mezd, odvodů;
  • kvalifikovaný a ochotný personál
    na zákaznickém oddělení;
  • možnost rychlého objednání
    publikací (telefonicky, faxem, e-mailem, poštou);
  • rychlá dodávka (do 48 hodin)
    s minimálními reklamacemi;
  • uvádění nových produktů
    prostřednictvím mailingů a telemarketingu;
  • přibližování se k zákazníkovi
    prostřednictvím bezplatných odpovědí na otázky a e - mailových novin
  

Vážení čtenáři!

Vlastníci nemovitostí, kteří je chtějí pronajmout najdou v rubrice Téma novin rady ohledně stanovení výše nájemného, zdaňování příjmů z pronájmu nemovitostí i ohledně zajištění přístupu k nemovitostem. Rubrika Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají je naplněna příklady z praxe týkající se také nemovitostí.
V dnešní době jsou lidské zdroje nejcennějším kapitálem zabezpečujícím konkurenceschopnost podniku. Jak řídit talentované lidi v podniku najdete v rubrice Praktická komunikace v příspěvku Řízení talentů v podniku.

Věřím, že témata v e-novinách Vám přinesou užitečné informace.

Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
poradce@poradce.cz


V tomto čísle najdete:

 

  
 
TÉMA NOVIN
NEMOVITOSTI

 
NÁJEM NEMOVITOSTÍ Z HLEDISKA DANĚ Z PŘÍJMŮ

2. Výše nájemného
Z hlediska daně z příjmů je třeba při uzavírání nájemní smlouvy, která je smlouvou úplatnou, pamatovat na § 23 odst. 7 zákona, tj. cenu obvyklou. Citované ustanovení zákona stanoví mimo jiné, že liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu. Tímto právním předpisem je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhláška č. 3/2008 Sb., o oceňování, ve znění pozdějších předpisů.

Spojenými osobami se rozumí
a) kapitálově spojené osoby, přitom
1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,
2. jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými,
b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby
1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,
2. kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými,
3. ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou,
4. blízké,
5. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů.

Obecně platí, že bude-li se jednat o pronajímatele a nájemce, kteří budou osoby spojené (např. pronajímatelem nemovitosti je otec, nájemcem je syn podnikatel) a nájemné nebude sjednáno v ceně obvyklé, upraví správce daně základ daně pronajímatele, případně nájemce o zjištěný rozdíl. Bylo-li by nájemné sjednáno vyšší než cena obvyklá, na straně syna – nájemce by bylo daňovým výdajem pouze nájemné do výše ceny obvyklé, bylo-li by sjednáno nájemné nižší než cena obvyklá, správce daně by při kontrole mohl zvýšit základ daně otci – pronajímateli. To platí za podmínky, že rozdíl v ceně by nebyl poplatníky uspokojivě doložen.

Příklad
Jediný společník společnosti s ručením omezeným, fyzická osoba, má příjmy z pronájmu nemovitosti pronajaté společnosti, kde je společníkem. Tyto příjmy uvádí do daňového přiznání. Výši nájemného si společnost a společník stanovili nižší částkou, protože společnost tuto nemovitost v budoucnu opraví.
Výši nájemného je třeba určit v souladu se zákonem, a to v ceně obvyklé. Jestliže by pronajímatel pronajal společnosti nemovitost za cenu vyšší, než je cena obvyklá, pak z hlediska daně z příjmů je u společnosti s ručením omezeným daňovým výdajem nájemné pouze v ceně obvyklé. Pokud však nájemce (společnost s ručením omezeným) zaplatí pronajímateli cenu nižší, než je cena obvyklá, může správce daně zvýšit základ daně pronajímatele o zjištěný rozdíl, pokud rozdíl není uspokojivě doložen. Ujednání o budoucí opravě je vhodné v daném případě uvést v nájemní smlouvě.

3. Příjmy z pronájmu nemovitostí
Příjmy z pronájmu nemovitostí poplatníků – fyzických osob mohou být:
a) příjmy podle § 7 – jedná se o pronájem provozovaný na základě živnostenského oprávnění nebo o příjem z pronájmu majetku zahrnutého v obchodním majetku poplatníka s příjmy podle § 7 zákona (tj. z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti),
b) příjmy podle § 9 – jedná-li se o příjmy z nájemného z bytů nebo jejich částí, z nájemného nebytových prostor a z nájemného z nemovitostí, není-li byt, nebytový prostor či nemovitost vložen do obchodního majetku nebo se nejedná o příjem z činnosti provozované na základě živnostenského oprávnění (registrace).

Příjmy z pronájmu nemovitostí podle § 9 zákona se rozumějí i obdobné příjmy plynoucí poplatníkovi v případě, kdy pronajímá nemovitosti (jejich části) nebo byty (jejich části), které má sám v nájmu či podnájmu.

V daném případě je třeba pamatovat, že příjmy z pronájmu nemovitostí jsou příjmy podle § 7 nebo § 9 zákona, a to i v případě, že jde o příležitostný pronájem nemovitosti. O příjmy podle § 10 zákona, tj. o ostatní příjmy, se jedná pouze v případě, kdy jde o příležitostný pronájem věcí movitých, nikoli o příležitostný pronájem nemovitosti.

Příklad
Otec, vlastník domu, pronajal tuto nemovitost příležitostně na dobu 3 dnů synovi podnikateli k uskladnění zásob materiálu. Nájemné činilo 20 000 Kč, nemovitost otec nemá v obchodním majetku.br> Jedná se na straně otce o ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona, který je do limitu 20 000 Kč ročně (jiné příjmy podle § 10 zákona otec neměl), od daně osvobozený v souladu s § 10 odst. 3 písm. a) zákona?
Pronajal-li otec vlastní nemovitost příležitostně synovi, jde o příjem podle § 9 zákona, tj. o příjem z pronájmu. Tento příjem není od daně osvobozen, otec ho musí uvést do daňového přiznání. Na straně syna jde o daňový výdaj.

Příklad
Starobní důchodce – majitel pozemku tento pozemek příležitostně pronajal na 1 týden z důvodu srazu motorkářů. Nájemné činilo 20 000 Kč, pozemek není v obchodním majetku. Musí nájemné zdanit, když jiný příjem než důchod, který je od daně osvobozený, poplatník nemá?
Jedná-li se o příležitostný příjem z pronájmu nemovitosti, jde o příjem podle § 9 zákona. Tento příjem převýšil limit 15 000 Kč stanovený § 38g zákona, tzn., že důchodce musí podat daňové přiznání a příjem ve výši 20 000 Kč do daňového přiznání musí uvést.

  • příjem za služby
Jde-li o příjmy z pronájmu podle § 9 zákona, nejsou, podle stanoviska Generálního finančního ředitelství v pokynu GFŘ č. D– 6, součástí nájemného z bytů nebo jejich částí podle ustanovení § 686 a 696 občanského zákoníku úhrady za ceny služeb spojených s užíváním bytu. Obdobně v případě nájmu nebytových prostor nejsou součástí úhrady nájemného úhrady za služby, jejichž poskytování je spojeno s nájmem (§ 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů).

Zálohy na ceny služeb (např. za vytápění, za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou), které pronajímatel po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahrnuje pronajímatel do zdanitelných příjmů a ani platby za tyto služby nezahrnuje do daňových výdajů. Poskytuje-li některé služby sám pronajímatel, jsou zálohy na ceny těchto služeb zdanitelným příjmem pronajímatele.

  • kauce
Pronajímatel bytu či nebytového prostoru příjme při zahájení pronájmu kauci, někdy ve značné výši, a otázkou je, zda tato kauce patří do zdanitelných příjmů. Z hlediska daně z příjmů je rozhodující, jak byla kauce mezi pronajímatelem a nájemcem sjednána. Pokud by bylo v nájemní smlouvě (nebo i ve zvláštním ujednání či dodatku k nájemní smlouvě) dohodnuto, že nájemce složí kauci a pronajímatel bude z této částky čerpat např. pouze v případě, že nájemce nezaplatí včas nájemné nebo provede na najatém majetku škodu s tím, že kauce bude po určité době nebo při ukončení nájmu vyúčtována, je složená kauce na straně nájemce nedaňovým výdajem a na straně pronajímatele se nejedná o zdanitelný příjem. Úhrada sjednané náhrady škody nebo úhrada nájemného z kauce by byla v tomto případě daňovým výdajem na straně nájemce a zdanitelným příjmem na straně pronajímatele.

Pokud by však ve smlouvě bylo např. uvedeno, že kauce představuje zálohu nájemného, byla by kauce na straně nájemce, který nevede účetnictví, daňovým výdajem a na straně pronajímatele, který nevede účetnictví, zdanitelným příjmem.

Vzhledem k tomu, že výše uvedené skutečnosti je třeba správci daně při případné kontrole prokázat, lze doporučit ujednání o složení kauce nájemcem věnovat patřičnou pozornost a sjednat písemnou dohodu o tom co kauce představuje.

  • příjmy z pronájmu plynoucí do společného jmění manželů
Zákon o daních z příjmů v § 9 odst. 2 stanoví, že jedná-li se o příjmy z pronájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, zdaňují se jen u jednoho z nich. To platí i v případě, že plynou z více druhů pronajatých nemovitostí – nebo současně i věcí movitých, a to i rozdílného charakteru [např. dům, byt, chata, garáž, pozemek, automobil aj.)]. Tyto příjmy je třeba uvést do daňového přiznání jednoho z manželů. Bude-li se však jednat o pronájem majetku, např. domu zahrnutého v obchodním majetku jednoho z manželů, jedná se již o příjmy podle § 7, tj. z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, u toho z manželů, který má předmětný majetek zahrnut ve svém obchodním majetku. Termín „obchodní majetek“, ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů, se týká pouze majetku v rámci podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Pokud by však manžel získal v rámci restituce nemovitost, kterou pronajímá, tato nemovitost nespadá do společného jmění manželů, nejedná se tedy o příjem plynoucí ze společného jmění manželů. Za trvání manželství si manželé koupili další dům, který pronajímají, pak v tomto druhém případě již příjmy z pronájmu plynou ze společného jmění manželů. V daném případě může podat jedno daňové přiznání k dani z příjmů na příjem z pronájmu nemovitosti získané z restituce manžel a druhé daňové přiznání na příjmy z pronájmu domu ve společném jmění manželů manželka. Oba manželé mohou u příjmů z pronájmu nemovitosti uplatnit jako daňový výdaj buď 30 % paušální částku z dosažených příjmů, nebo jeden z nich paušální výdaje a druhý výdaje ve skutečné vynaložené výši. Uplatní-li jeden z manželů výdaje ve skutečné vynaložené výši, mohou to být pouze výdaje vztahující se k příjmům, které tento z manželů uvedl do svého daňového přiznání. Pronájem věcí není vyloučen ani mezi manžely. V praxi se často stává, že podnikající manžel či manželka si najme od druhého z manželů nemovitost nebo věc movitou a výdaje spojené s nájemným uplatňuje jako daňový výdaj. Pokud by se mezi manželi nejednalo o společné jmění manželů, nemůže být proti nájemním smlouvám a placení nájemného námitek, pokud bude sjednáno nájemné ve výši obvyklé. Problémem je však společné jmění manželů, jehož principy upravuje občanský zákoník v ustanoveních § 143 až § 151. Najmout si manželka může od manžela např. nemovitost, která není ve společném jmění manželů (nemovitost manžel získal např. z restituce nebo před uzavřením manželství) a nájemné musí manželka platit manželovi pouze z prostředků v jejím výlučném vlastnictví. I v tomto případě je třeba z hlediska daně z příjmů postupovat podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, tzn. sjednat nájemné v obvyklé výši.

(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DÚVaP 10/2012)


PRÁVNÍ PROSTŘEDKY K ZAJIŠTĚNÍ PŘÍSTUPU K NEMOVITOSTI (1.)

Pro pokojné užívání nemovitosti vlastníkem nemovitosti bývá zásadní zajištění přístupové cesty k nemovitosti. Co má vlastník nemovitosti dělat v případě, že jeho nemovitost je obklopena nemovitostmi ve vlastnictví třetích osob a k nemovitosti nemá přístup z veřejné cesty?

Právní ošetření
může být proces zdlouhavý a v některých případech vlastníkovi nezbývá jiná možnost než hledat řešení v soudním řízení. V praxi bývá obvyklá situace, kdy vlastník stavby potřebuje právně ošetřit přístup k této své nemovitosti po pozemku přilehlém k jeho nemovitosti ve vlastnictví třetí osoby. Možných řešení dle právního řádu ČR je několik.

Nejideálnějším způsobem zajištění přístupu k nemovitosti je nabytí vlastnického práva k pozemku či jeho části, po němž přístupová cesta vede, a to obvykle na základě kupní smlouvy. Ne vždy je však toto řešení možné a odkoupení přístupové cesty reálné.

Další možností je dohoda mezi vlastníkem stavby a vlastníkem přístupové cesty. Často ale v praxi taková dohoda je jen v ústní formě nebo případně zajišťuje vztah jen mezi současnými vlastníky nemovitostí a neřeší situaci, pokud dojde ke změně vlastnictví. Dokud vlastník nemovitosti není v užívání cizího pozemku k průchodu či průjezdu ke své nemovitosti jakkoliv rušen, obvykle situaci dále neřeší. Toto se však může změnit právě při změně vlastníka přístupového pozemku. V praxi také často na problém přístupu k nemovitosti vlastník stavby narazí až v případě, kdy on chce stavbu prodat a zájemce o koupi chce mít právně zajištěn přístup k nemovitosti. Obvyklá je taková situace, kdy zájemce o koupi potřebuje získat na úhradu kupní ceny hypoteční úvěr a právě úvěrující banka při zjišťování možnosti zajištění úvěru zástavním právem k nemovitosti zjistí právně nedořešenou situaci přístupu k nemovitosti a odmítne z těchto důvodů poskytnutí úvěru. Právně nedořešené ošetření přístupu k nemovitosti pak může mít vliv také na výši kupní ceny. Vhodným řešením uvedených situací je zřízení věcného břemene, které právně ošetřuje i situaci změny vlastnictví nemovitosti. Zajistit lze rovněž přístup k nemovitosti z pozemních komunikací, kdy se bude jednat především o místní a účelové komunikace.

Zajištění přístupu k nemovitosti prostřednictvím zřízení věcného břemene
je častým a v převážné většině případů vhodným způsobem řešení. Právní úpravu tohoto institutu nalezneme v ust. § 151n až § 151p občanského zákoníku. Podstatou věcného břemene je to, že věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat.

Věcné břemeno zakládá vztah mezi dvěma subjekty, a to povinným z věcného břemene, jehož nemovitost je zatížena určitou povinností, která jej zavazuje a omezuje ve výkonu vlastnických oprávnění k této nemovitosti (strpět průchod a průjezd třetí osoby) a oprávněným z věcného břemene, v jehož prospěch povinný z věcného břemene je omezen (oprávnění průchodu a průjezdu přes pozemek ve vlastnictví jiného).

V případě zajištění přístupu k nemovitosti by se jednalo o vztah mezi vlastníkem přístupové cesty jako povinným z věcného břemene, který strpí průchod a průjezd přes přístupový pozemek vlastníkem stavby, který je oprávněným z věcného břemene. Subjekty jsou vlastníci nemovitostí a z tohoto vyplývá, že změna subjektu není právně relevantní ve vztahu k další existenci věcného břemene a další vlastníci tak vstupují do původního vztahu. Uvedené věcné břemeno bývá také někdy zjednodušeně označováno jako právo cesty, které znamená jak právo přes pozemek procházet, tak přes něj projíždět. Dle konkrétních podmínek se může ale jednat o zřízení věcného břemene průchodu (chůze, průchod pro pěší), průjezdu (jízdy, právo projíždět motorovými i jinými vozidly), průchodu i průjezdu. Právo průchodu mohou případně využívat i jiné osoby než jen oprávněný z věcného břemene, a to zejména osoby, které k němu přicházejí na návštěvu. Tyto osoby nemají právo průchodu z titulu věcného břemene, ale toto jejich právo lze odvodit od práva oprávněného, v jehož prospěch bylo věcné břemeno zřízeno. Stejně tak mohou procházet přes zatížený pozemek nájemníci oprávněné osoby a také její rodinní příslušníci. Vlastník zatíženého pozemku však není povinen trpět přecházení návštěv v rozsahu, na který účastníci zřizující věcné břemeno nemohli pomyslet, např. zřídí-li se v rodinném domě později provozovna, do které dochází veřejnost či zaměstnanci ve větším rozsahu.

Právo průjezdu
se rovněž vztahuje i na příslušníky domácnosti oprávněného. V otázce, zda lze vztáhnout i na třetí osoby, se názory liší a bude se vždy jednat o konkrétní situaci. Nejvhodnější je přímo tuto situaci upravit smluvně při zřízení věcného břemene. V ostatních situacích bude podstatné posouzení míry zatížení přístupové cesty, objektivní potřeba projíždět přes pozemek apod. Soudy se rovněž v několika případech zabývali případy, kdy bylo zřízeno právo průjezdu, ale v době, kdy doprava automobily nemohla být předvídána, resp. předvídána být mohla, ale nikoliv ve vztahu k osobě oprávněné. Z rozhodnutí soudu vyplynulo, že byla-li ve smlouvě o zřízení věcného břemene sjednána výslovně doprava např. koňským povozem, automobil nelze použít. Nebylo-li nic sjednáno ohledně dopravního prostředku, kterým bude vykonáváno právo průjezdu v době, kdy nebylo možno předvídat jeho výkon automobilem, lze automobil použít v míře, která nepředstavuje výrazné zvýšení zatěžování pozemku a obtěžování jeho vlastníka a není v rozporu s účelem původně sjednaného věcného břemene. Povinný z věcného břemene může činit na přístupové cestě úpravy, které neohrozí výkon práva oprávněného.

Způsoby zřízení věcného břemene
Dle občanského zákoníku existuje několik možností zřízení věcného břemene. V případě zajištění přístupové cesty se bude jednat především o zřízení na základě smlouvy o zřízení věcného břemene a v případě, že není možné se dohodnout, tak podáním žaloby na zřízení tohoto věcného břemene soudním rozhodnutím. Dále je možné zřízení věcného břemene ze zákona, na základě rozhodnutí příslušného orgánu a vydržením.

(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PVS 10/2012)


 

  
 
ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ

 
DOTACE NA VÝSTAVBU HALY

Firma letos zažádala o dotace na výstavbu nové haly.
Jak má účetní účtovat doklady týkající se projektu – dotací?
Pokud jde o vstupní cenu hmotného majetku pořízeného s použitím dotace, postupuje se podle § 29 odst. 1 ZDP tak, že vstupní cena majetku se sníží o poskytnutou dotaci. Poskytnutí dotace není zdanitelným plněním. Pokud jde o nárok na uplatnění odpočtu u přijatých zdanitelných plnění v souvislosti s pořízením majetku, postupuje se obvyklým způsobem podle § 72 ZDPH bez ohledu na způsob financování. O přijaté dotaci na pořízení hmotného majetku se bude účtovat na stranu Dal příslušného účtu účtové skupiny 04, jelikož, jak bylo uvedeno, tato dotace bude snižovat vstupní cenu pořízeného majetku.

POSKYTNUTÍ SLUŽBY VZTAHUJÍCÍ SE K NEMOVITOSTI

Firma vyrábí a dodává včetně montáže velké billboardy. Dodávají je i na Slovensko. Billboardy jsou pevně zabetonovány do země.
Jedná se o nemovitost? Jedná se o § 10 ZDPH? Uvádí se poskytnutí služby do souhrnného hlášení? Do kterého řádku v přiznání k DPH správně patří?
Místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti je podle § 10 zákona o DPH místo, kde se nemovitost nachází. Toto pravidlo se vztahuje také na služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovitosti a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou služby architekta a stavebního dozoru. Pokud se uvedená nemovitost nachází na Slovensku, řídí se poskytnutí služby, která se k ní vztahuje, slovenskou legislativou. Do souhrnného hlášení se poskytnutí této služby neuvádí. Do daňového přiznání se uvádí na ř. 26 jako ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně.

PRODEJ NEMOVITOSTI S DPH NEBO BEZ DPH

Společnost pořídila nemovitost v roce 2010 a zařadila ji do obchodního majetku v plné výši a používala ji pro účely společnosti, v té době neplátce DPH. Cena domu činila 2 502 300 Kč (byla zaúčtována na účet 021 – Stavby, pozemek stál 447 700 Kč a byl zařazen na účet 031 – Pozemky). Od srpna 2011 dostala společnost registraci k DPH a nárok na odpočet DPH nevyužila (od data pořízení proběhlo víc než 12 měsíců). V roce 2012 chce podnikatel prodat nemovitost fyzické osobě (občanovi). Musí společnost prodat nemovitost s DPH?
V daném případě podnikatel vložil nemovitost, na niž nemohl nárokovat DPH (v době pořízení nebyl plátce daně), ačkoliv ji vložil do obchodního majetku a užíval ji výhradně pro podnikatelskou potřeb. Dále ani podnikatel nevyužil možnosti nárokovat DPH do 12 měsíců po registraci k plátcovství, jak mu to umožňoval ZDPH, viz § 79 Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace v odst. 1. Zde zákon stanoví, že nárok na odpočet daně se nevztahuje na daň uplatněnou u zboží, nemovitosti nebo služeb pořízených před lhůtou delší než 12 měsíců před datem registrace. Datem registrace se rozumí datum účinnosti registrace uvedené na rozhodnutí o registraci. V daném případě je třeba přihlédnout k možnosti uplatnit § 56 odst. 1 a 2. Podle odst. 1 převod staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně po uplynutí tří let od vydání kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Podobně u pozemků je osvobozen převod, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc. Pokud jde o „kolaudační souhlas“, jde o prvou kolaudaci (tedy o kolaudaci u předchozího majitele, pokud byla nemovitost podnikatelem pořízena již jako kolaudovaná stavba. Jedině změna funkce stavby, která by vedla k rekolaudaci, by pro podnikatele znamenala, že by musel počítat čas od této druhé rekolaudace. Odvod DPH z prodané nemovitosti a z blíže nepopsaného pozemku se tedy uskuteční v případech, kdy nelze uplatnit osvobození, které zákon uvádí v cit. odst. 1 a 2 § 56 ZDPH.

OSÁZENÍ POZEMKU DŘEVINAMI, KEŘI A TRÁVOU

Obchodní společnost dokončuje stavbu hotelu a v rámci dokončovacích prací přišly na řadu i terénní úpravy přiléhajícího pozemku. Obnáší to navážku zeminy, vypracování projektu na sadovnické úpravy areálu, vlastní osázení pozemku okrasnými dřevinami, keři a trávou, venkovní mobiliář (lavičky, odpadkové koše, altán, pergola, parkové osvětlení), závlahový systém, komunikace a zpevněné plochy, dál bude probíhat autorský dozor díla. Kolaudováno bude jako celek.
Jak bude společnost jednotlivé dodávky materiálu a služeb na akci posuzovat? Do které odpisové skupiny je zařadí?
Pro správné posouzení z pohledu, zda se jedná o dlouhodobé předměty a jak se zařazují v účetnictví a dále odpisují (daňově a účetně), je třeba u zmíněného majetku, který je realizován v souvislosti s výstavbou hotelu (keřů, ozdobných květin a dřevin, zemní úpravy pozemku a další práce a osázený mobiliář) posuzovat, zda jsou součástí projektu v souvislosti s pořízením stavebního díla (např. součástí projektu zmíněné výstavby hotelu). V takovém případě by se jejich vstupní cena prací a služeb, které se vážou k tomuto globálnímu projektu (hotel plus realizace okolních podrobně realizovaných úprav) uplatnila jako součást tohoto díla a spolu s ním by se odpisovaly – zvyšovaly by vstupní (pořizovací) cenu díla. Pokud bude v základním projektu na výstavbu hotelu zahrnut i projekt na okolní realizaci úprav (byť rámcový, vyžadující další podrobnější „doprojektování“), platí to, že i v tomto případě budou náklady těchto prací zahrnuty do vstupní ceny hotelu, zvláště pak v případě, kdy dílo je kolaudováno jako celek, včetně zmíněných úprav. Zde je třeba zmínit i § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb., zejména odst. 1, písm. d), podle něhož jsou součástí ocenění majetku mj. i práce průzkumné, geologické, geodetické a projektové včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostů a příslušné terénní úpravy atd. vč. uměleckých děl. Zásadní tedy je, zda jde v konkrétním případě o vyprojektování hotelu včetně úprav a realizace okolí, definované v projektu a v projektech na ně podrobně navazujících. V případě, že by se práce a jmenované služby vč. mobiliáře uskutečnily mimo projekt výstavby, dodatečně, šlo by
  • buď o samostatné inženýrské dílo s odpisovou skupinou 5 (v případě samostatně vypracovaného projektu), nebo
  • při realizaci, kdy by byly nahodile – bez společného projektu – sázeny keře, seta tráva atd. – by šlo o provozní výdaje, zahrnované přímo na vrub nákladů.

Poznámka:
Zpevněné plochy (např. zámkové dlažby, parkoviště a podobné plochy) jsou zpravidla samostatné stavby, které se odpisují samostatně v odpisové skupině 5. K zjišťování, zda se jedná o zpevněné plochy pozemků (pro účely daně z pozemků vyšla informace k zákonu č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, vydaná ve Sbírce zákonů pod č. 212/2011 Sb. K tomu vydal vydalo GFŘ s čj. 341100/11-3310-010560 výklad – definici zpevněné plochy.

UKONČENÝ FINANČNÍ LEASING BUDOVY

Podnikatel vedl v loňském roce DE, za letošní rok uplatní výdaje paušálem z dosažených příjmů. V letošním roce byl ukončen finanční leasing budovy.
Splní podnikatel podmínku zahrnutí majetku do obchodního majetku? Nemusí tedy zvýšit základ daně o nájemné, které uplatňoval do daňových výdajů v minulých letech?
Podnikatel podmínku § 24 odst. 4 písm. c) ZDP nesplní, odkoupenou budovu po ukončení finančního leasingu nezahrne do obchodního majetku v souladu s § 4 odst. 4 ZDP, protože obchodní majetek nemá. V letošním roce bude muset podnikatel zvýšit základ daně o veškeré nájemné, které v minulých letech uplatnil do daňových výdajů v souladu s § 5 odst. 6 zákona. Za loňský rok, kdy podnikatel vedl DE, musí základ daně upravit podle § 23 odst. 8 zákona, tj. např. zvýšit o hodnotu pohledávek a zásob, snížit o hodnotu závazků. Úpravu podnikatel provede na základě dodatečného daňového přiznání, které je třeba podat do termínu pro podání daňového přiznání za letošní rok a případně daň do tohoto termínu i zaplatit, aby se nevystavoval sankci za pozdní zaplacení daně.

(Více na toto téma najdete v měsíčníku 1000 řešení 10/2012)

 

  
 
P6 AKTUAL

 
Částka číslo 113/2012 ze dne 26.9.2012
312/2012 Vyhláška o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší

Částka číslo 114/2012 ze dne 27.9.2012
313/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 343/2011 Sb., o seznamu účinných látek

Částka číslo 115/2012 ze dne 27.9.2012
314/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
315/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
316/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky

Částka číslo 116/2012 ze dne 27.9.2012
317/2012 Nařízení vlády, kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, destilátu a některých druhů lihovin

Částka číslo 117/2012 ze dne 3.10.2012
318/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
319/2012 Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, přijatému Parlamentem dne 19. července 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 9. srpna 2012
320/2012 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Částka číslo 118/2012 ze dne 5.10.2012
321/2012 Nařízení vlády o stanovení lázeňského místa Karlovy Vary a Statutu lázeňského místa Karlovy Vary

Částka číslo 119/2012 ze dne 3.10.2012
322/2012 Rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu České republiky o vyhlášení volby prezidenta republiky
323/2012 Vyhláška o vzoru žádosti o souhlas Ministerstva financí k vydání komunálních dluhopisů a obsahu jejích příloh
324/2012 Vyhláška o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2013 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2013 a o zvýšení důchodů v roce 2013
325/2012 Vyhláška o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2013
326/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 32/2012 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin
327/2012 Vyhláška o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin
328/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu, ve znění vyhlášky č. 380/2011 Sb.

Částka číslo 120/2012 ze dne 8.10.2012
329/2012 Úplné znění zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn

 

  
 
PRAKTICKÁ KOMUNIKACE

 
ŘÍZENÍ TALENTŮ V PODNIKU

Hlavním cílem strategického řízení lidských zdrojů je vytvářet stanovisko k tomu, jak se dá zacházet s důležitými záležitostmi, které se týkají lidí. Umožňuje strategická rozhodnutí, která je potřeba uskutečnit a která mají významný a dlouhodobý dopad na chování a úspěšnost organizace tím, že zabezpečují, aby organizace měla kvalifikované, oddané a dobře motivované zaměstnance, potřebné k dosahování trvalých konkurenčních výhod. Hlavním důvodem je výhoda související s existencí dohodnuté a srozumitelné základny pro dlouhodobé vytváření přístupu k řízení lidí.

ZAMĚSTNANCI A NÁKLADY NA NĚ
tvoří nezanedbatelnou položku v nákladech, další neméně podstatný důvod je finanční náročnost nahrazení už existujícího zaměstnance. Investice do lidských zdrojů mají vysokou návratnost, když společnost umí s lidským kapitálem správně pracovat. V dnešní době, kdy se lidské zdroje stávají nejcennějším kapitálem zabezpečujícím konkurenceschopnost podniků, je nevyhnutelné změnit tradiční přístup v jejich řízení. Tradiční přístup k práci s lidmi však v každém případě potřebuje závažnou změnu. Je nutné vytvořit strategie pro věci, které jsou skutečně důležité, a tedy soustředit se hlavně na ty oblasti, které společnostem zaručují úspěch, a to je práce s talentem vlastních zaměstnanců.

Práci s talenty v podniku označujeme pojmem „talent management“. Tento pojem je v zahraničí známý už delší dobu a pomalu začíná zdomácňovat na Slovensku. Stále více společností si uvědomuje, že talent management se stává nutností, pokud se společnost nechce dívat na to, jak konkurenční firma zaměstnává „všechny“ schopné lidi a případě i její vlastní perspektivní zaměstnanci odcházejí ke konkurenci.
Úlohou talent managementu je nejen vybrat z dobrých uchazečů, ale také hledat skrytý potenciál zaměstnanců pro naplňování cílů podniku v souladu se strategií. Důležitým úkolem talent managementu je motivace udržet talent v podniku.

Řízení talentů znamená používání vzájemně propojeného souboru činností, které mají zabezpečit, aby organizace přitahovala, udržovala si, motivovala a rozvíjela talentované lidi, které potřebuje v současnosti i v budoucnosti. Cílem je zajistit tok talentů a uvědomovat si, že talenty jsou hlavním zdrojem podniku.

Řízení talentů v podniku
není jednoduchá záležitost. V první řadě je důležité umět správně talenty identifikovat, tady celý proces teprve začíná. Musíme je motivovat a podporovat jejich růst a rozvoj.

Získávání zaměstnanců je činnost, která má zajistit, aby volná pracovní místa v podniku přilákala dostatečné množství vyhovujících uchazečů o tato místa, a to s přiměřenými náklady a v žádoucím termínu.

Úkolem získávání zaměstnanců je:
  • Vyhledat vhodné pracovní zdroje.
  • Informovat o volných pracovních místech o podniku jako celku.
  • Motivovat potenciální uchazeče práci v daném podniku.
  • Soustředit určité základní informace potenciálních uchazečích.
  • Zabezpečit uvedené činnosti z organizační a administrativní stránky.

Prvním krokem, který musí organizace určit, je identifikovat klíčové role. V souvislosti s tím musí zhodnotit, jestli disponuje zaměstnanci s klíčovými kompetencemi, které budou v budoucnosti v závislosti na podnikatelské strategii potřebné. Nemá-li organizace dostatek existujících zdrojů, musí tyto talenty najít. Talenty může identifikovat z vnitřních zdrojů, ale i z vnějších zdrojů.

Možnosti získání nových talentů:
  • Identifikace mezi současnými zaměstnanci.
  • Vyhledávání mezi zaměstnanci konkurenčních firem.
  • Oslovení bývalých zaměstnanců
  • Vyhledávání talentovaných studentů či absolventů.
  • Oslovení přátel a známých současných zaměstnanců organizace.
  • Využití inzerátů v novinách, ve specializovaných časopisech.
  • Vyhledávání prostřednictvím internetu.
  • Vyhledáváním prostřednictvím odborných konferencí, odborných článků atd.

TALENT
se z pohledu lidského kapitálu vnímá různými způsoby. V rámci každé organizace si je možné tento pojem vyložit jinými slovy, protože každá organizace může za talent pokládat něco jiného v souvislosti se svojí činností, zaměřením a prostředím, ve kterém se nachází. Všeobecně se talent vnímá jako kombinace schopností, osobnostních vlastností a kvalifikačních dovedností a vědomostí zaměstnance v kombinaci s emoční inteligencí, obohacená o potenciál jejich dalšího rozvoje.

Za talent považujeme takového mimořádně schopného zaměstnance s velkým potenciálem, který může mít významný vliv na výkon organizace. Talent představuje vlastnosti, silné přednosti a mezi ostatními osobnostní zvláštnosti, kterými se jednotlivec odlišuje a které ho pozvedají nad průměr. Talent management se týká jen klíčových jedinců, tedy schopných lidí směřujících do vyšších nebo vrcholových funkcí. Talent management představuje významný prvek v řízení výkonnosti zaměstnanců, je vnímaný jako souhrn aktivit, nástrojů a procesů směřujících k identifikaci, motivaci, stabilizaci a rozvoji talentů organizace a zabezpečení jejich potenciálu s cílem efektivně vykonávat její úkoly v souladu s budoucími potřebami a směry.

Mnohé organizace se zejména v případě růstu zaměřují na získávání talentů z externího prostředí s cílem získat nejlepší lidi na trhu práce, a tím si zabezpečit a udržet tržní postavení, a tak si vytvořit podmínky pro další rozvoj.

Cílem talent managementu
je zabezpečit a udržet si v organizaci nejlepší lidi na správných místech. Ze strany organizace to představuje dlouhodobou investici. Talent management je proces, kterým organizace identifikuje, řídí a rozvíjí své zaměstnance v současné době a pro budoucnost. Zahrnuje následující kroky:
  • Vytyčení strategie pro určení toho, co organizace potřebuje, aby splnila současné a budoucí požadavky podnikatelského plánu.
  • Zřízení procesů měření kompetencí – vyžadovaných a dostupných.
  • Vytvoření škály rozvojových nástrojů a procesů za účelem zajištěním přístupu (ušitých na míru individuálním potřebám jednotlivých zaměstnanců).
  • Identifikace cest získání a udržení těch jednotlivců, jejichž význam je kritický pro úspěch organizace.
  • Nastolení odpovídajících přístupů zacházení s těmi, kteří už neodpovídají požadavkům organizace.

Hlavní přínosy, které poskytuje správně nastavený a aplikovaný systém talent managementu, jsou:
  • Talentovaní zaměstnanci přispívají větší mírou k naplnění strategie a ekonomických cílů organizace.
  • Klesají náklady na fluktuaci a nábor nových zaměstnanců.
  • Organizace se pro talenty stává vyhledávaným a atraktivním zaměstnavatelem.
  • Plánování nástupnictví na klíčových pozicích je efektivnější, stejně jako zabezpečování zaměstnanců z interních zdrojů a jejich motivace.
  • Talentovaní zaměstnanci jsou umístěni na vhodných pozicích a jejich potenciál je lépe využitý.

Důležitou úlohou talent managementu
je rozvoj a vzdělávání talentů. Politika a programy vzdělávání a rozvoje jsou podstatnými složkami procesu rozvíjená talentů. Zajišťují, aby lidé získali a rozšířili svoje dovednosti a schopnosti, které potřebují. Politika by měla být formulovaná s odkazem na profily úspěšných zaměstnanců, kteří jsou charakterizování v podobě schopností a definují kvality, které je třeba rozvíjet. Profily úspěšných zaměstnanců mohou být začleněny do profilu rolí.

Aktivity vzdělávání a rozvoje jsou důležitým nástrojem rozvíjení manažerů a získávání angažovanosti a oddanosti talentovaného personálu, protože jim poskytují růst v jejich současných rolí a umožňují postupovat do úrovně vyšších rolí.

Talenty by měly být podporovány a odměňovány prostřednictvím motivačních programů, měla by jim být dána možnost pracovat na speciálních projektech, které jim umožní projevit jejich kvality apod. Co se týká dalšího rozvoje talentů, organizace by měla těmto jednotlivcům nabídnout možnost rozvoje jejich silných stránek, zlepšení individuálního celkového výkonu i jednotlivých kompetencí, posílení jejich motivace a umožnění rozvoje jejich kariéry.

Ing. Viera Šukalová, EUR ING, PhD.

Literatura:
Armstrong, M. 2007. Řízení lidských zdrojů. Praha, Grada Publishing 2007. 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3, Horváthová, P. 2011. Talent management. Praha, Wolters Kluwer 2011. 252 s. ISBN 978-80-89018-59-9

 

 
 
CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT

 
15. 10.
Pondělí 		Daň silniční Zaplacení zálohy na daň silniční za III. čtvrtletí 2012
(§ 10 odst. 1 a 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)
22. 10.
Pondělí
(za sobotu 20. 10.)		 Daně z příjmů – plátce Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti sražených z mezd za září 2012
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Sociální pojištění - OSVČ Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za září 2012
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za září 2012
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Sociální pojištění – zaměstnavatel Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za září 2012
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za září 2012
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za září 2012
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za září 2012
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/92 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)

 

  
 
EKONOMIKA

 
Název krajiny Název měny Měna 25.9. 26.9. 27.9. 28.9. 1.10. 2.10. 3.10. 4.10. 5.10. 8.10.
Austrálie dolar AUD 20,104 20,115 20,122 20,122 20,171 19,991 19,829 19,69 19,645 19,572
Brazílie real BRL 9,516 9,567 9,516 9,516 9,608 9,573 9,576 9,541 9,484 9,463
Bulharsko lev BGN 12,739 12,773 12,714 12,714 12,82 12,807 12,799 12,762 12,737 12,733
Čína renminbi CNY 3,055 3,087 3,065 3,065 3,098 3,083 3,087 3,067 3,049 3,056
Dánsko koruna DKK 3,341 3,351 3,335 3,335 3,363 3,36 3,357 3,348 3,341 3,34
EMU euro EUR 24,915 24,985 24,865 24,865 25,075 25,05 25,035 24,96 24,91 24,905
Filipíny peso PHP 46,15 46,309 46,127 46,127 46,63 46,579 46,633 46,437 46,221 46,271
Hongkong dolar HKD 2,485 2,509 2,491 2,491 2,511 2,499 2,501 2,485 2,471 2,478
Chorvatsko kuna HRK 3,346 3,351 3,335 3,335 3,376 3,363 3,354 3,336 3,329 3,337
Indie rupie INR 36,101 36,349 36,434 36,434 37,154 36,98 37,192 37,243 36,945 36,497
Indonesie rupie IDR 2,012 2,029 2,017 2,017 2,032 2,023 2,024 2,01 1,998 2,003
Japonsko jen JPY 24,771 25,033 24,866 24,866 24,967 24,798 24,757 24,496 24,417 24,543
Jihoafrická rep. rand ZAR 2,354 2,365 2,357 2,357 2,336 2,319 2,3 2,257 2,224 2,155
Jižní Korea won KRW 1,722 1,737 1,73 1,73 1,748 1,741 1,742 1,731 1,726 1,727
Kanada dolar CAD 19,654 19,777 19,645 19,645 19,793 19,737 19,671 19,527 19,538 19,631
Litva litas LTL 7,216 7,236 7,201 7,201 7,262 7,255 7,251 7,229 7,214 7,213
Lotyšsko lat LVL 35,787 35,888 35,71 35,71 36,017 35,981 35,965 35,852 35,785 35,773
Maďarsko forint HUF 8,793 8,742 8,728 8,728 8,794 8,772 8,747 8,739 8,808 8,78
Malajsie ringgit MYR 6,273 6,311 6,278 6,278 6,362 6,351 6,345 6,311 6,272 6,264
Mexiko peso MXN 1,5 1,505 1,504 1,504 1,512 1,511 1,509 1,506 1,502 1,497
MMF SDR XDR 29,698 29,944 29,742 29,742 29,984 29,848 29,864 29,689 29,585 29,671
Norsko koruna NOK 3,367 3,375 3,369 3,369 3,399 3,397 3,378 3,36 3,369 3,364
Nový Zéland dolar NZD 15,885 15,937 16,003 16,003 16,142 16,139 15,939 15,806 15,792 15,706
Polsko zlotý PLN 6,021 6,019 6 6 6,107 6,105 6,12 6,107 6,115 6,107
Rumunsko nové leu RON 5,525 5,53 5,503 5,503 5,545 5,538 5,522 5,488 5,439 5,447
Rusko rubl RUB 62,118 62,176 62,1 62,1 62,337 62,364 62,313 61,934 61,876 61,704
Singapur dolar SGD 15,708 15,767 15,724 15,724 15,837 15,77 15,748 15,685 15,617 15,611
Švédsko koruna SEK 2,941 2,94 2,942 2,942 2,959 2,936 2,908 2,899 2,906 2,895
Švýcarsko frank CHF 20,61 20,668 20,576 20,576 20,734 20,702 20,683 20,59 20,564 20,562
Thajsko baht THB 62,302 62,753 62,389 62,389 63,236 63,216 63,293 63,039 62,689 62,586
Turecko nová lira TRY 10,742 10,837 10,788 10,788 10,841 10,821 10,826 10,672 10,66 10,601
USA dolar USD 19,265 19,452 19,316 19,316 19,47 19,376 19,399 19,271 19,158 19,214
Velká Británie libra GBP 31,283 31,434 31,32 31,32 31,406 31,291 31,253 31,045 31,014 30,798
Izrael šekel ILS 4,928 4,977 4,932 4,932 4,979 4,989 5,012 4,979 4,968 4,968

 

  
 
NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE

 
Poradce č. 2/2013 (Poradce) - měsíčník nejen pro podnikatele, zákony s komentáři, účetnictví, odvody, ekonomika, daně
  • Zákon o regulaci reklamy s komentářem - JUDr. Irena Fleischmanová
  • DPH u mank, škod a reklamací
  • Ochranná lhůta v nemocenském pojištění

Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) č. 10/2012 – řešení problematiky daní, účetnictví a odvodů pomocí vzorů, případů, příkladů….
  • bchodní majetek a daň z příjmů – Ing. Ivan Macháček
  • Nájem nemovitostí z hlediska daně z příjmů - Ing. Eva Sedláková
  • Hromadné propouštění – hromadné výpovědi - Richard W. Fetter

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále (DaÚ) č. 10/2012 - daňová, účetní a mzdová problematika skloubená s citáty aktuálních zákonů
  • Prodej nemovitostí – účetnictví a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
  • Změny v zákonu o DPH v roce 2012 - Ing. Zdeněk Kuneš
  • Finanční leasing - Ing. Karel Janda
  • Prodej pozemků - Ing. Helena Machová
  • Zvířata v daňové evidenci - Ing. Karel Janda
  • Nelegální práce (švarcsystém) a pokuty - JUDr. Jana Drexlerová

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále (PaM) č. 10/2012 - problematika pracovního práva, mezd, BOZP, odvodů a citace aktuálních zákonů
  • Zaměstnanec s ostatními příjmy dle § 10 ZDP - Ing. Martin Děrgel
  • Povinnosti zaměstnavatele při hromadném propouštění - Mgr. Olga Bičáková
  • Neplacené volno a neomluvená absence - JUDr. Eva Dandová
  • Mzdové nároky zaměstnanců - Mgr. Olga Bičáková
  • Stravování a daňové řešení stravenek - Ing. Ivan Macháček

Poradce Veřejné Správy (PVS) č. 10/2012 - informace i rady a citace zákonů z daňové, účetní, legislativní oblasti
  • Spisová služba - nově - Ing. Karel Janda
  • Zajištění podmínek BOZP – novela zákona - JUDr. Eva Dandová
  • Vystavování daňových dokladů – připravované změny - Ing. Václav Benda
  • DPH u občanských sdružení - Ing. Zdeněk Morávek
  • Školní jídelny z pohledu práva - JUDr. Eva Dandová

1 000 řešení – (1 000 řešení) č. 10/2012 – měsíčník - problémy z ekonomické, daňové, účetní a mzdové praxe a jejich řešení
  • Regulace reklamy - JUDr. Irena Fleischmanová
  • Nemovitosti v daních
  • Účetnictví
  • Daňová evidence
  • Zákoník práce
  • Daň z přidané hodnoty

PŘIPRAVUJEME

Poradce, č. 3/2013 (X/2012)
  • Zákon o živnostenském podnikání s komentářem
  • Zděděný a darovaný hmotný majetek z daňového pohledu
  • Účtování a vykazování (ostatních) daní

Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 11/2012 (X/2012)
  • Obchodování se zahraničím a DPH
  • Vlastní a cizí kapitál společnosti

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11/2012 (X/2012)
  • Daňově lze uplatnit jen některé dary
  • Podnikání doma
  • Osvobození od daně a připravované změny
  • Zúčtovací vztahy – Časové rozlišování aktiv
  • Rozdělení zisku a zdanění podílu na zisku
  • Vklad automobilu do obchodní společnosti
  • Sankce podle daňového řádu
  • Zaměstnanecké benefity

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11/2012 (X/2012)
  • Stížnosti na poskytovanou zdravotní péči
  • Práce na živnostenský list a pracovní úraz
  • Co je zaměstnání malého rozsahu?
  • Penzijní a životní pojištění
  • Problémy s doručováním písemností
  • Zdaňování důchodů a penzí pracujícího důchodce počínaje r. 2013
  • Personální agenda v roce 2013
  • Použití nového občanského zákoníku v praxi

Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 11/2012 (X/2012)
  • Absolventi škol a mladiství na trhu práce (2.)
  • Zaměstnanecké benefity (2.)
  • Minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění
  • Kontrolní řád

1 000 řešení – měsíčník, č. 11/2012 (X/2012)
  • Zaměstnanecké benefity
  • Účtování a vykazování daní
  • Účetnictví
  • Daňová evidence
  • Zákoník práce
  • Daň z přidané hodnoty

 

  
 
HORKÁ TÉMATA

 
REKLAMA A JEJÍ REGULACE
Reklama není v zákoně specifikována pouze jako přesvědčovací proces, který sleduje hledání uživatelů zboží, služeb a výkonů prostřednictvím komunikačních médií. Reklamou jsou všechny formy oznámení nebo jiné prezentace, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti a její význam je nezastupitelný.

  • Zákon o regulaci reklamy s komentářem – úplné znění zákona s komentářem
    měsíčník Poradce 2/2013 (A5, cca 200 str.)
  • Regulace reklamy - příklady a řešení
    měsíčník 1000 řešení 10/2012, (A5, 96 str.)
  • Obchodní zákoník – úplné znění zákona
    Zákony II/2012 (A5, 752 str.)

BALÍČEK REKLAMA A JEJÍ REGULACE obsahuje: Poradce 2/2013 - úplné znění zákona s komentářem + 1000 řešení 10/2012 - příklady a řešení + Zákony II/2012 - uplné znění zákona
Cena balíčku je 392 Kč.
Cena balíčku s 30% slevou je 275 Kč.
Ušetříte 117 Kč.


NEMOVITOSTI V DANÍCH
Nemovitosti jsou součástí dlouhodobého majetku, který je v rozvaze vykazován na straně aktiv, jsou předmětem pořízení, využití a vyřazení. Jaké jsou správné postupy při prodeji nemovitostí, a to z pohledu účetnictví a daně z příjmů?

  • Prodej nemovitostí – účetnictví a daň z příjmů - příspěvek
    měsíčník DaÚ 10/2012, (A4, 80 str.)
  • Právní prostředky k zajištění přístupu k nemovitosti - příspěvek
    měsíčník PVS 10/2012, (A4, 80 str.)
  • Nemovitosti v daních – příklady a řešení
    měsíčník 1000 řešení 10/2012, (A5, 96 str.)
  • Nájem nemovitostí z hlediska daně z příjmů – příspěvek
    měsíčník DÚVaP 10/2012, (A5, 160 str.)

BALÍČEK NEMOVITOSTI V DANÍCH obsahuje: DaÚ 10/2012 - příspěvek + PVS 10/2012 - příspěvek + 1000 řešení 10/2012 – příklady a řešení + DÚVaP 10/2012 – příspěvek
Cena balíčku je 632 Kč.
Cena balíčku s 50% slevou je 316 Kč.
Ušetříte 316 Kč.


Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.

Jen do vyprodání zásob.


Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz


RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH a E-MAILOVÉ ADRESE.
OBJEDNÁVKY VYŘIZUJEME DO 48 HODIN.

Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.

E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
  • Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
  • Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

 

  
 
KONTAKTY

 
Adresa:   E-mail:
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika 		  objednavky@exicon.eu
 
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
  
   
 
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L.

 

  


V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011
Untitled Page