V současné době se již blíží konec roku a s tím pro řadu poplatníků daně z příjmů FO povinnost podat daňové přiznání. Před vyplněním vlastního formuláře tiskopisu daňového přiznání k dani z příjmů FO za r. 2019, je třeba zjistit výši zdanitelných příjmů a k nim příslušných daňových výdajů.

Daňové přiznání k dani z příjmů FO za r. 2019

je podle § 38g ZDP povinen podat poplatník:

·         jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů FO, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

·         jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů FO, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (poplatník s příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu),

·         daňový nerezident FO, který uplatňuje slevu na dani na manžela – manželku, invaliditu, za umístění dítěte (školkovné), nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě a nebo nezdanitelnou část základu daně, tj. dary, bytovou potřebu, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění, příspěvky odborové organizaci, zkoušky ověřující vzdělávání,

·         kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,

·         s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatných plnění, tj. darů, poskytnutých do zahraničí,

·         s příjmy ze závislé činnosti, který má tyto příjmy od více plátců současně,

·         s příjmy ze závislé činnosti, který má jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč,

·         u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně,

·         jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu,

·         u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti

Zaměstnanec, který měl v r. 2019 příjmy:

a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo

b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění,

s tím, že neučinil prohlášení k dani a proto tyto příjmy byly zdaněny srážkou ve výši 15 %, se může rozhodnout, zda nevyužije možnost uvést dané příjmy do daňového přiznání, odečíst si slevy na dani (vždy alespoň slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč) a požádat správce daně o vrácení případného přeplatku na dani.

Dále pak § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP stanoví, že dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6, ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele; tento příjem není příjmem vypláceným plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti; zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl.

Příklad č. 1

Zaměstnanec měl v r. 2019 příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč s tím, že tento příjem byl zdaněn srážkovou daní. Jiné příjmy neměl. Otázkou je, zda tento zaměstnanec může podat daňové přiznání za r. 2019, kam příjmy z dohod zdaněné srážkou v souladu s § 6 odst. 4 zákona, včetně slevy na dani z příjmů na poplatníka, uvede a požádá o vrácení přeplatku na dani, a to i po lhůtě pro jeho podání (např. až v květnu 2020), aniž by musel platit nějakou sankci za pozdní podání daňového přiznání.

Poplatník může podat daňové přiznání kdykoli (např. až v květnu 2020), a to bez sankce, protože daňové přiznání nebyl v souladu s § 38g zákona povinen podat.

Příklad č. 2

Zaměstnanec měl sjednáno soukromé životní pojištění od roku 2000, na které mu zaměstnavatel přispíval. V r. 2019 (před splněním podmínek 2x60) předčasně ukončil pojistnou smlouvu s výplatou odkupného. Otázkou je, jak bude zaměstnanec postupovat z hlediska daně z příjmů.

Od okamžiku předčasného ukončení pojistné smlouvy, nebudou splněny zákonem stanovené podmínky pro osvobození příspěvku od zaměstnavatele. Zaměstnanec bude muset za r. 2019 podat v souladu s § 38g odst. 6 ZDP daňové přiznání, do kterého uvede jako příjem podle § 6 zákona příspěvky zaměstnavatele poskytnuté od r. 2015 do doby ukončení smlouvy, tj. příspěvky, které byly počínaje r. 2015 od daně z příjmů na straně zaměstnanec osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 zákona. Z uvedeného příjmu poplatník nebude platit sociální ani zdravotní pojištění.

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu

Na konci roku 2019 se musí poplatník s příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu rozhodnout jakým způsobem uplatní daňové výdaje. Ty může uplatnit ve skutečné doložené výši nebo paušální částkou z dosažených příjmů.

Paušální výdaje může poplatník za r. 2019 uplatnit ve výši:

a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,

b) 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit. Jde-li o pronajímatele s příjmy podle § 9 ZDP, může za r. 2019 uplatnit paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů z nájmu, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.

Příklad č. 1

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti má dva obory podnikání. Z jedné činnosti lze odečítat výdaje 40 % a u druhé 60 % z dosažených příjmů. Příjem z podnikání s výdaji 40 % činí 670 000 Kč a příjem s výdaji 60 % činí 600 000 Kč. Lze stanovit výdaje k jednotlivým příjmům, nebo se musí vypočítat procentové poměry jednotlivých příjmů a podle nich potom vypočítat výdaje.

Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D– 22 k § 7 odst. 7 ZDP má-li poplatník v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 zákona, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.

Má-li poplatník příjem z podnikání 670 000 Kč, pak 40 % paušální výdaje činí 670 000 x 0,4 = 268 000 Kč, a dále příjem z podnikání 600 000 Kč, pak 60 % paušální výdaje činí 600 000 x 0,6 = 360 000 Kč. Celkové paušální výdaje poté činí 268 000 + 360 000 = 628 000 Kč.

Příklad č. 2

Podnikatel, jehož manželka pečuje doma o tři nezletilé děti, bude mít za r. 2019 příjem 1 300 000 Kč s tím, že výdaje uplatňuje 60 % paušální částkou z dosažených příjmů. Otázkou je, jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů.

Podnikatel uplatní paušální výdaje ve výši 780 000 (1 300 000 x 0,6) Kč, dále si daň sníží o základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč, o slevu na manželku (tj. 24 840 Kč) a daňové zvýhodnění na vyživované děti (tj. 15 204 + 19 404 + 24 204 Kč).

Příklad č. 3

Poplatník podniká jako osoba samostatně výdělečně činná, výdaje uplatňuje paušálem. V dalších letech hodlá živnost rozšířit, proto v r. 2019 úspěšně vykonal zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Otázkou je, zda si může úhradu za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání odečíst od základu daně ve zdaňovacím období, kdy ji zaplatil, když v tomto roce současně uplatňuje výdaje paušálem.

Podle § 15 odst. 8 ZDP lze od základu daně ve zdaňovacím období odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP poplatníkem s příjmy podle § 7 ZDP, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

V daném případě podnikatel neuplatnil úhradu za zkoušku jako výdaj podle § 24 zákona, nezdanitelnou částku podle § 15 odst. 8 zákona uplatnit může.

Příklad č. 4

Podnikatel před 5 roky koupil na IČO osobní automobil, výdaje uplatňuje paušálem, automobil proto neodpisoval. V r. 2019 automobil prodal. Otázkou je, zda musí příjem z prodeje zahrnout do zdanitelných příjmů.

Zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. c) stanoví mimo jiné, že od daně se osvobozuje příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje motorového vozidla, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku a s výjimkou příjmu z prodeje movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku. Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů FO se podle § 4 odst. 4 zákona rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci.

Vzhledem ke skutečnosti, že poplatník nevedl účetnictví ani daňovou evidenci, výdaje uplatňoval paušální částkou z dosažených příjmů, obchodní majetek neměl. Automobil tedy nebyl v obchodním majetku a pokud k prodeji předmětného automobilu dochází po 5 let od jeho nabytí, je příjem z jeho prodeje od daně osvobozen.

Příklad č. 5

Podnikatel, který uplatňuje výdaje paušální 80 % částkou z dosažených příjmů, přijal do pracovního poměru zaměstnance, na kterého dostává od úřadu práce dotaci. Otázkou je, zda lze k dotaci uplatnit paušální výdaje a jak tuto dotaci promítnout do přiznání k dani za r. 2019.

V daném případě se jedná o plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti, které je podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP od daně osvobozeno. Jedná se o příspěvky na zřízení účelných pracovních míst, vytváření veřejně prospěšné práce, zabezpečení odborné praxe pro absolventy středních a vysokých škol, osoby zdravotně postižené nebo o příspěvky na rekvalifikaci. Uvedený osvobozený příjem se v souladu s § 5 odst. 5 ZDP do základu daně nezahrnuje (do daňového přiznání se neuvádí), tedy paušální výdaj k danému příjmu uplatnit nelze.

Příklad č. 6

Podnikatel FO uplatňuje za r. 2019 výdaje paušálem podle § 7 odst. 7 zákona ve výši 60 %. Má spolupracující manželku, na kterou rozděluje 50 % příjmů a 50 % výdajů. Příjmy za letošní rok bude mít cca 2 500 000 Kč. Otázkou je, zda musí uplatnit výdaje pouze ve výši 1 200 000 Kč, tzn. ještě před rozdělením příjmů na spolupracující osobu, nebo zda lze počítat paušál až z rozdělených příjmů 1 250 000 Kč, který by činil 750 000 Kč na osobu.

Zákon v § 13 stanoví mimo jiné, že příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti mohou být, při splnění zákonem stanovených podmínek, rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby. Jde-li o výdaje paušální 60 % z dosažených příjmů, lze rozdělit pouze výdaje omezené § 7 odst. 7 zákona, tj. ve výši 1 200 000 Kč. V daném případě bude podnikatel na spolupracující osobu rozdělovat celkové příjmy ve výši 2 500 000 Kč a celkové daňové výdaje ve výši 1 200 000 Kč. Částka, o kterou příjmy na straně spolupracující manželky mohou převýšit výdaje, může činit maximálně 540 000 Kč.

Příklad č. 7

Dva společníci (dříve účastníci sdružení bez právní subjektivity) provozují živnostenské podnikání, kde si uplatňují 60 % paušální výdaje. V r. 2019 dosáhli při společné činnosti příjmy 3 600 000 Kč, na každého připadne 1 800 000 Kč s tím, že i skutečné výdaje si rozdělují na polovinu. Otázkou je, jaké mohou uplatnit paušální výdaje, tj. každý 1 200 000 Kč, nebo oba dohromady pouze 1 200 000 Kč.

Každý ze společníků může za r. 2019 uplatnit paušální výdaje ve výši 1 200 000 Kč.

(Více již najdete v měsíčnících DaÚ 1/20, 1000 řešení 2/20, DÚVaP 4-5/19 a odborných tematických publikacích Daňová přiznání FO a PO za rok 2019 a 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví)

Základ daně z příjmů FO se před snížením o nezdanitelné částky a odčitatelné položky musí ještě upravit, tj. snížit či zvýšit o příslušné částky dané zákonem o daních z příjmů. Základem daně z příjmů FO je v souladu s § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak. Uvedená definice základu daně se vztahuje na příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP a na příjmy z nájmu podle § 9 ZDP. Jinak je to stanoveno u příjmů ze závislé činnosti podle § 6, u příjmů z kapitálového majetku podle § 8 a u ostatních z příjmů podle § 10 ZDP. U příjmů ze závislé činnosti nelze uplatnit žádné daňové výdaje, u příjmů z kapitálového majetku lze uplatnit pouze zákonem stanovené výdaje a u ostatních příjmů lze uplatnit pouze výdaje na jejich dosažení, nikoli na zajištění a udržení.

U příjmů ze samostatné činnosti a u příjmů z nájmu je třeba v situacích stanovených zákonem ještě základ daně za zdaňovací období upravit. Za zdaňovací období se pro účely daně z příjmů FO považuje v souladu s § 16b ZDP kalendářní rok. To platí i v případě, že poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti vedoucí účetnictví účtují v hospodářském roce.

Pro zjištění základu daně se na straně poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti vedoucích daňovou evidenci vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Zákon o daních z příjmů v § 7b ukládá poplatníkům s příjmy podle § 7 zákona povinnost vést údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, a o majetku a dluzích. Poplatník vedoucí daňovou evidenci, který má příjmy a výdaje v cizí měně, postupuje při přepočtu cizí měny na českou podle § 38 ZDP. Může použít:

-        jednotný kurs,

-        denní kurs podle účetnictví,

-        pevný kurs podle účetnictví.

Jednotný kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného ČNB poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Jednotný kurs zveřejňuje Generální finanční ředitelství vždy po ukončení příslušného roku, tj. zdaňovacího období, jako pokyn řady D. Pro zjištění základu daně na straně poplatníků vedoucích účetnictví se v souladu s § 23 odst. 2 písm. a) zákona vychází z výsledku hospodaření, který se upraví, jak stanoví zákon o daních z příjmů. Jedná-li se o úpravy základu daně, poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti a z nájmu musí postupovat zejména podle § 5 a § 23 zákona.

Úprava základu daně k rozhodnému datu

Podnikatel se soudí s dodavatelem o náhradu ušlého zisku. Není jasné, kdy má podnikatel vedoucí účetnictví o náhradě účtovat, zda již v okamžiku podání žaloby, nebo až na základě rozhodnutí soudu.

Jak bude podnikatel upravovat výsledek hospodaření z hlediska daně z příjmů?

Podle pokynu Generálního finančního ředitelství D-22 k § 23 odst. 2 zákona se pro zjištění základu daně uplatní částky ovlivňující základ daně k rozhodnému datu, kterým je například v návaznosti na vydané rozhodnutí soudu datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. V případě vymáhání nároku na náhradu ušlého zisku soudní cestou bude okamžik zaúčtování příslušné pohledávky na účet účtové třídy 3 – Zúčtovací vztahy doručení rozhodnutí soudu o platnosti tohoto nároku. Uvedená pohledávka se současně zaúčtuje ve prospěch účtové třídy 6 – Výnosy, a tím ovlivní i základ daně z příjmů podnikatele. Výsledek hospodaření není třeba v daném případě upravovat.

Výdaje spojené s pořízením zničených zásob

V roce 2019 podnikateli vedoucímu daňovou evidenci shořel sklad zásob. Vyšetřování trvá, zatím nebyla určena příčina, nejde o živelní pohromu, ani nebyl objeven viník, který by porušil předpisy. Také dosud nebyla vyčíslena konečná škoda na zničených zásobách. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 musí podnikatel podat do 1. dubna 2020 s tím, že není jasné, zda bude šetření ukončeno. Výdaje spojené s nákupem shořelých zásob uplatnil do výdajů daňových hned při jejich zaplacení.

Jak má podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Daňovým výdajem podle § 25 odst. 1 písm. n) zákona nejsou manka a škody přesahující náhrady s výjimkou škod uvedených v § 24 zákona. Škodou se podle § 25 odst. 2 zákona rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Pokud do konce r. 2019, kdy ke škodě došlo, podnikateli nebude známo, že nejde o škodu, která by byla způsobena podle potvrzení policie neznámým pachatelem, jsou výdaje spojené s pořízením zničených zásob výdajem daňovým. Pokud by podnikatel v r. 2020 obdržel od policie potvrzení, ze kterého by bylo zřejmé, že se nejedná o škodu způsobenou neznámým pachatelem, zvýší v souladu s § 5 odst. 6 zákona o daních z příjmů o hodnotu zničených zásob základ daně v r. 2020.

Uplatnění daňové ztráty

Podnikatelka v oboru ubytovací služby ukončila živnost ke dni 31. 12. 2019. V měsících leden až březen 2020 dům pouze pronajímala, příjmy z nájmu měla podle § 9 zákona o daních z příjmů. V květnu dům prodala. Za rok 2020 bude podávat daňové přiznání z důvodu příjmů podle § 9 a z důvodu příjmů z prodeje domu podle § 10 zákona.

Bude moci podnikatelka uplatnit ztrátu z let 2015 a 2019, kterou vykázala u příjmů ze živnosti?

Jedná-li se o uplatnění daňové ztráty na straně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, zákon o daních z příjmů v § 5 odst. 3 stanoví mimo jiné, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10, a to po dobu následujících 5 let. Ztrátu vykázanou u příjmů ze živnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů z r. 2015 a 2019 lze odečíst v r. 2020 od příjmů z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů a od příjmu z prodeje pronajímaného domu, který je příjmem dílčího základu daně podle § 10 zákona o daních z příjmů, tj. ostatním příjmem.

Prodloužení lhůt pro vyměření daně

V roce 2019 vykázal podnikatel ztrátu. Daňové přiznání za uplynulé zdaňovací období se podává vždy po uplynutí 3 měsíců po konci zdaňovacího období.

Jak to bude s prodloužením lhůt pro vyměření daně?

Zákon v § 38r odst. 2 stanoví mimo jiné, že lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Ztrátu vzniklou v r. 2019 lze od základu daně odečíst nejpozději v r. 2024 (tj. 2019 + 5). Daňové přiznání za r. 2024 podá podnikatel do 1. 4. 2025. Lhůta 3 let pro stanovení daně začne běžet 2. 4. 2025. Posledním dnem, kdy správce daně může za zdaňovací období 2019 až 2024 daň doměřit, je 1. 4. 2028 (2025 + 3). Učiní-li však správce daně úkon směřující k vyměření nebo dodatečnému stanovení daně dle § 148 daňového řádu, nová lhůta běží dále, a to nejdéle do 1. 4. 2035 (2028 + 7). Zdaňovací období 2019, ve kterém poplatník vykázal daňovou ztrátu, je možno kontrolovat nejpozději do 1. 4. 2035.

Přechod na daňovou evidenci

V roce 2019 podnikatel vedl účetnictví a od roku 2020 zahájí vedení daňové evidence. Na účtu 321 měl dluh za materiál ve výši 6 000 Kč, který zaplatí v r. 2020, na účtu 311 pohledávky ve výši 8 000 Kč, které mu budou proplaceny v r. 2020, na účtu 112 zásoby materiálu ve výši 40 000 Kč a na účtu 324 přijatou zálohu na dohodnuté práce ve výši 19 000 Kč.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Ve zdaňovacím období r. 2019, ve kterém podnikatel vedl účetnictví, se základ daně podle přílohy č. 2 upravovat nebude. Příloha č. 2 stanoví, že se upraví až základ daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence. V r. 2020, kdy podnikatel zahájí vedení daňové evidence:

-        dluh ve výši 6 000 Kč zvýší základ daně (při zaplacení bude částka 6 000 Kč v daňové evidenci evidována jako daňový výdaj),

-        pohledávky ve výši 8 000 Kč základ daně sníží (při úhradě dlužníkem bude částka 8 000 Kč v daňové evidenci evidována jako zdanitelný příjem),

-        zásoby materiálu ve výši 40 000 Kč základ daně sníží (tímto způsobem podnikatel uplatní do daňových výdajů výdaje spojené s pořízením zásob, které zaplatil a které do konce loňského roku, kdy vedl účetnictví, nemohl v souladu s platnými předpisy pro účetnictví do nákladů uplatnit),

-        přijatá záloha na budoucí práce ve výši 19 000 Kč, která je dluhem poplatníka, základ daně zvýší.

Základem daně r. 2019, kdy podnikatel vedl účetnictví, bude výsledek hospodaření zjištěný na základě vedení účetnictví, upravený případně podle § 23 zákona o daních z příjmů. Při přechodu na daňovou evidenci se z hlediska daně z příjmů upravuje až základ daně následujícího zdaňovacího období, tj. v daném případě období r. 2020, kdy podnikatel zahájí vedení daňové evidence.

Výdaje na reprezentaci

Výsledek hospodaření poplatníka skončil podle účetnictví ztrátou ve výši 105 000 Kč. V nákladech je zaúčtována částka 10 000 Kč na reprezentaci.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podle § 23 zákona o daních z příjmů se pro zjištění základu daně u poplatníků, kteří vedou podvojné účetnictví, vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), upraveného, jak stanoví zákon o daních z příjmů. Ztráta poplatníka činila podle účetnictví 105 000 Kč, zákon o daních z příjmů v § 25 stanoví, že jako daňový výdaj nelze uznat výdaje na reprezentaci. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že z hlediska daně z příjmů musí poplatník provést úpravu výsledku hospodaření, tedy výše ztráty: 105 000 – 10 000 = 95 000 Kč. Jako odčitatelnou položku podle § 34 zákona o daních z příjmů může poplatník uplatnit ztrátu pouze ve výši 95 000 Kč, a nikoli ztrátu účetní, která činí 105 000 Kč. Úpravu výsledku hospodaření poplatník provede na tiskopise daňového přiznání, o této úpravě se neúčtuje.

Uplatnění úplaty z finančního leasingu

Podnikatel v r. 2016 až 2019 vedl daňovou evidenci, v r. 2020 bude výdaje uplatňovat paušálem z dosažených příjmů. V r. 2020 podnikatel ukončí finanční leasing automobilu.

Splní podnikatel podmínky pro uplatnění úplaty z finančního leasingu do daňových výdajů?

Podnikatel nesplní podmínku § 24 odst. 4 zákona o daních z příjmů, odkoupený automobil po ukončení finančního leasingu nezahrne do obchodního majetku v souladu s § 4 odst. 4 zákona, protože pokud uplatňuje výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, obchodní majetek nemá. Z toho důvodu úplata uplatněná v minulých letech do daňových výdajů v souladu s § 24 odst. 2 písm. h) zákona nebude výdajem daňovým. Podnikatel musí v r. 2020 základ daně zvýšit o úplatu uplatněnou v minulých letech do daňových výdajů v souladu s § 5 odst. 6 zákona. Podnikatel bude postupovat podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona, tj. veškerou zaplacenou úplatu sečte s kupní cenou a po zahrnutí automobilu do obchodního majetku (např. v příštím roce, pokud přejde na uplatňování skutečných výdajů podle § 24 zákona), zahájí odpisování koupeného automobilu podle § 31 nebo § 32 zákona.

Přechod z DE na vedení účetnictví

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci koncem r. 2019 přijal za nájem dílny společnosti s ručením omezeným, kde je jediným společníkem, 90 000 Kč na 3 roky dopředu.

Jak bude podnikatel postupovat, když od r. 2020 přechází na vedení účetnictví?

Nájemné přijaté ve zdaňovacím období, kdy podnikatel vedl daňovou evidenci, bylo zdanitelným příjmem tohoto zdaňovacího období. V daném případě je třeba pouze pamatovat na cenu obvyklou v souladu s § 23 odst. 7 zákona. V následujícím roce, kdy podnikatel přejde na vedení účetnictví, o přijatém nájemném nemusí účtovat. Pokud by se rozhodl a o přijatém nájemném dopředu účtoval, po 3 následující roky by uplatňoval do výnosů ročně částku 30 000 Kč jako časově rozlišené přijaté nájemné, jednalo by se o výnos nedaňový podle § 23 odst. 4 písm. d) zákona (příjmy se nezdaňují dvakrát) a podnikatel by musel po dobu 3 let snižovat výsledek hospodaření o částku 30 000 Kč.

Přechod z daňové evidence na paušál

V roce 2019 podnikatel přechází z daňové evidence na paušál. V roce 2018 měl z daňové evidence základ daně z podnikání 110 000 Kč, nezaplacené pohledávky ve výši 3 000 Kč, takže při podání dodatečného přiznání se základ daně nezmění (ani daň, ani výše pojistného).

Musí podnikatel přesto podat dodatečné daňové přiznání za r. 2018?

Ustanovení § 141 odst. 4 zákona č. 280/­2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů uvádí, že daňový subjekt je oprávněn (tedy nikoli povinen) ve lhůtách stanovených podle odst. 1 téhož paragrafu (tj. do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistí důvod pro podání dodatečného daňového přiznání) podat dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené. Dále pak v § 23 odst. 8 ZDP jsou uvedena pravidla pro úpravu základu daně za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém poplatník změnil způsob uplatňování výdajů podle § 24 ZDP (tj. skutečné prokazatelné výdaje) na způsob podle § 7 odst. 7 zákona (tj. výdaje procentem z příjmů). Úprava základu daně u poplatníka, který vede daňovou evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP], je ustanovením obligatorním. Protože je zákonem uloženo upravit základ daně za předchozí zdaňovací období, nelze tuto povinnost splnit jinak, než v rámci dodatečného daňového přiznání, a to bez ohledu na to, že výsledná daň se u poplatníka nezmění. Při úhradě již takto dodaněných pohledávek nebude příjem znovu zdaněn [§ 23 odst. 4 písm. d) zákona o daních z příjmů]. Povinnost úpravy základu daně z titulu změny způsobu uplatnění výdajů ze skutečných na paušální, a to prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za předchozí zdaňovací období, i v situaci, kdy se výsledná daň nezmění, je tedy ustanovením speciálním vůči obecnému pravidlu uvedenému v § 141 odst. 4 daňového řádu.

Časově rozlišené nájemné

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci v prosinci 2019 zaplatil za nájem dílny společnosti s ručením omezeným, kde je jediným společníkem, 80 000 Kč na 2 roky dopředu.

Jak bude podnikatel postupovat, když od r. 2020 přechází na vedení účetnictví?

Nájemné zaplacené ve zdaňovacím období, kdy podnikatel vedl daňovou evidenci, bylo daňovým výdajem tohoto zdaňovacího období. V daném případě je třeba pouze pamatovat na cenu obvyklou v souladu s § 23 odst. 7 zákona. V následujícím roce, kdy podnikatel přejde na vedení účetnictví, o zaplaceném nájemném nemusí účtovat. Pokud by se rozhodl a o uvedeném nájemném účtoval, po 2 následující roky by uplatňoval do nákladů ročně částku 40 000 Kč jako časově rozlišené nájemné, jednalo by se o náklad nedaňový (stejný daňový výdaj nelze uplatnit dvakrát – § 24 zákona). Podnikatel by musel po dobu 2 let zvyšovat výsledek hospodaření o částku 40 000 Kč.

(Více již najdete v měsíčnících 1000 řešení 2/20, DaÚ 1/20, DÚVaP 4-5/19 a odborných tematických publikacích Daňová přiznání FO a PO za rok 2019 a 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví)

Mezi nejvíce diskutované tekutiny, která často figuruje i v pitném režimu mnoha manažerů, patří určitě také pivo různých druhů.

Je to poměrně nízko alkoholický nápoj vyráběný z ječmenného sladu

(anebo jiných sladů, např. rýže, kukuřice), z chmelu, cukru a vody, který se pije dost často v době regenerace a zotavování se po fyzicky i psychicky náročném výkonu. Je oblíbené pro svoji chuť, schopnost uhasit žízeň, zlepšit trávení (hlavně po konzumaci nesprávného nebo „těžkého“ jídla), snížit hladinu stresu jistým „otupením“ mysli a uložit svým sedativním účinkem do hlubokého spánku. U nás se pije většinou deseti a dvanáctistupňové pivo nebo silnější. Méně často se konzumují piva bez obsahu alkoholu nebo slabší alko-holické intenzity, i když na trh postupně pronikají zajímavá piva: šampaňské, pšeničné, bylinkové nebo pivo s medem či dokonce s vitaminem E, jejichž alkoholická „síla“ se pohybuje v rozpětí 4,3 – 7,2 stupně a nejlépe zahánějí žízeň.

Podle historiků je kolébkou piva území Mezopotámie

(dnešní Irák), a to skoro sedm až deset tisíc let před Kristem (před začátkem našeho letopočtu). Další úvahy mluví o Číně jako k zemi prapůvodu výroby piva, kde vzniklo i pěstování chmele. Také sumerská kultura zná výrobu piva v období čtvrtého tisíciletí před Kristem. Na Slovensku vznikl nejstarší pivovar ve Vyhniach v roce 1473. Pivo se původně vařilo ve slovenských domácnostech nejen jako chutně omamný nápoj, ale jako surovina pro výrobu polévek a různých kaší. Málokterý pivař ví, kolik druhů piva ve skutečnosti existuje. Jejich výčet se zdá být velmi bohatý: konzumní světlé, polotmavé, tmavé, výčepní světlé, polotmavé, tmavé, ležák výčepní světlý, polotmavý, tmavý, ležák exkluziv světlý, polotmavý, tmavý, porter tmavý, pivo se sníženým obsahem cukru pro diabetiky, nealkoholické pivo světlé, polotmavé, tmavé, světlé pivo hluboce prokvasené – lehké pivo, pivo s vysokým obsahem kulturních kvasinek, pšeničné pivo, minerální pivo. Každý si musí chtě nechtě uvědomit, že pivo je pro něho, bohužel, většinou nepříliš vhodným nápojem.

Konzument piva nežádoucím způsobem, „plíživě“ přibírá!

Pivu se i proto pro jeho vysokou energetickou hodnotu říká tekutý chleba. Využitelná hodnota jednotlivých druhů piv (uváděná v kilojoulech na litr, 1 kilojoul = 4,18 kilokalorie) je poměrně vysoká, hlavně když uvážíme, že například 70 kg vážící sportující manažer dokáže spálit za hodinu mírného poklusu „jen“ 2820 kilojoulů (při hodinovém běhu rychlostí 13 km/hod. – 4260 kilojoulů, ale kdo tak „rychle“ a tak často běhá?).

Chemická kyselost piva zvyšuje překyselení krve

v níž kolují kyselé ponámahové odpadové produkty jako kyselina mléčná – laktát, kreatinkináza, amoniak, močovina i jiné, a tak ještě víc prohlubuje manažerovu únavu.

Prodlužuje čas regenerace, což je zvláště nevhodné při vyšší frekvenci tréninků, amatérských soutěží (systém turnaj nebo středa – neděle), zvýšeném pracovním nasazení i při rehabilitaci po onemocněních a zraněních. Už jedno desetistupňové pivo, jehož obsah alkoholu se v krvi odbourává víc než dvě hodiny, oddálí či prodlouží regeneraci i rehabilitaci manažerova organismu o hodinu, v případě žen až o půldruhé hodiny. Rizikové množství denní spotřeby alkoholu pro zdraví každého jedince je 24 gramů stoprocentního alkoholu u mužů a 16 gramů stoprocentního alkoholu u žen.

Půl litru desetistupňového piva obsahuje přibližně 12,9 gramů stoprocentního alkoholu (dvanáctistupňové 15,4 gramu).

Pivo je výrazně močopudný nápoj

a tak z organismu po pracovní i rekreační námaze vyplavuje další dost výrazné množství tekutin (to je ve fázi regenerace i rehabilitace dost nevhodný moment), což způsobuje nevyhnutelnost další velké konzumace nápojů a vzniku jakéhosi začarovaného kruhu na pozadí slabosti a svalových křečí. Na pití většího množství piva může též vzniknout jistý návyk, který je mnohem častější u mužů než u žen. Chmel, který dodává pivu zvláštní aroma a trpkost, je vzdáleným příbuzným konopí (cannabis), suroviny podobné té, která se používá pro výrobu marihuany.

Někteří „experti“ tvrdí, že malé množství alkoholu – tomu by konzumace jednoho piva odpovídala – zlepšuje výkonnost.

Při přesných pokusech se ale zjistilo, že po vypití velkého dvanáctistupňového piva se sice dal vykázat rychle stoupající, ale vzápětí velmi strmě klesající svalový výkon – jde tedy jen o odstranění pocitu únavy, který je však „jen ochranou“ před vyčerpáním svalstva.

Sval pod vlivem alkoholu pracuje až do úplného vyčerpání, což je pochopitelně pro jakýkoliv druh organismu škodlivé.

I malé množství alkoholu působí velmi intenzivně na volní složku, vzbuzuje nechuť k fyzické zátěži, vede k bezstarostnosti, zahálce a nezodpovědnosti.

To se projevuje v přístupu k práci i tréninkové jednotce a nejeden manažer obojí zanedbává právě proto, že jeho vůli, sice v malých dávkách, ale přece jen, oslabuje alkoholický nápoj.

Časté konzumaci piva

připisují někdy onkologové „napomáhání“ vzniku nádorů střev a konečníku.

Za kritickou hranici přitom považují už tři a půl litru tohoto moku týdně. Podle jiných studií urychluje pivní alkohol šíření rakoviny v těle, snižuje schopnost patřičné reakce a zvyšuje riziko krvácení do mozku. Jiní výzkumníci a pivaři zase oponují poznatky, že pití dvou až tří dvanáctistupňových piv snižuje u dospělého muže riziko infarktu a cévních onemocnění. Tak si vyberme...

MUDr. Pavel Malovič

Poradce, měsíčník č. 8/2020 (XII/2019)

·         Zákon o zaměstnanosti s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza

·         Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem – Mgr. Petr Taranda

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2020 (XII/2019)

• Úprava odpočtu daně v posledním zdaňovacím období KR – Ing. Václav Benda
• Odpočty ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2020 – Ing. Antonín Daněk
• Daňová uznatelnost nákladů na reklamu – Ing. Zdeněk Morávek
• Daň silniční – Ing. Jan Šmolík
• Pronájem úplatně pořízeného nemovitého majetku - daňové výdaje – Ing. Ivan Macháček
• Inventarizace zásob může mít dopad na daň z příjmů i DPH – Ing. Martin Děrgel
• Časové rozlišení nákladů a výnos - specifické případy – Ing. Zdeněk Morávek
• Mzda za práci podle konta pracovní doby – JUDr. Ladislav Jouza

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 2-3/2020 (XII/2019)

·         Úprava základu daně – Ing. Eva Sedláková

·         Účetní závěrka – Ing. Vladimír Hruška

·         Vše o zdanění mezd – Ing. Martin Děrgel

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2020 (XII/2019)

·         Archivace mzdové účetní – JUDr. Ladislav Jouza

·         EET po novele – Ing. Martin Děrgel

·         Rodičovský příspěvek od 1. 1. 2020 v souvislostech zdravotního pojištění – Ing. Antonín Daněk

·         Kratší pracovní úvazek - výhody a nevýhody – JUDr. Eva Dandová

·         Kompetence Policie ČR a obecní policie při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích (1.) – JUDr. Jana Drexlerová

·         Silniční daň u příspěvkových organizací v roce 2019 – Ing. Zdeněk Morávek

1000 řešení – měsíčník č. 2/2020 (XII/2019)

• Úprava základu daně FO – Ing. Helena Machová
• Zaměstnávání cizinců – JUDr. Ladislav Jouza
• Souběžné výdělečné činnosti a ZP – Ing. Antonín Daněk

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

Poradce Veřejné Správy – měsíčník 1-2/2020 (XI/2019)

• Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
• Vyhláška o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
• Vyhláška o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
• Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky
• Vyhláška o koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem
• Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2020

ODBORNÉ PUBLIKACE – NOVINKY:

• Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s komentářem)
• Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
• Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Zákon o DPH, Daňový řád (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• GDPR – nařízení, Zákon o zpracování osobních údajů (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Optimalizace daně (postupy, jak vykázat optimální daňovou povinnost, tj. daňovou povinnost přiměřenou výšce obratu a ziskovosti odvětví podnikání)
• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek ZDP a DPH po novele (řešení na otázky zaměřené na daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty po novele)
• 100 otázek Nemocenské pojištění, Zaměstnávání (řešení na otázky zaměřené na nemocenské pojištění po novele a zaměstnávání po novele)
• Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky (aktuální znění)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)

·         Účetní závěrka podnikatelů za rok 2019 (postupy při zpracovávání účetní závěrky za rok 2019, praktické příklady, koncepce nové účetní legislativy)

PUBLIKACE SOUVISEJÍCÍ S DAŇOVÝM PŘIZNÁNÍM JSOU VE SLEVĚ:

Poradce, měsíčník č. 9/2020 (II/2020)

·         Zákon o DPH s komentářem – Ing. Václav Benda

Poradce, měsíčník č. 10-11/2020 (II/2020)

·         Zákon o daních z příjmů s komentářem – Ing. Eva Sedláková, Ing. Drahomíra Martincová

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3/2020 (I/2019)

• Kdy a jakou náhradu za nevyplacenou mzdu?
• Novela ZP 2020 z pohledu mzdové účetní
• Minimální mzda 
• Změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2020
• Změny v FKSP v r. 2020

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 4/2020 (I/2020)

·         Archivace účetní agendy – Ing. Zdenka Cardová

·         Archivace účetní agendy – JUDr. Ladislav Jouza

·         Daňové evidence v roce 2020 – Ing. Eva Sedláková

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3/2020 (I/2020)

·         Zvýšení minimální mzdy – JUDr. Eva Dandová

·         Vyšší minimální mzda – dopad na zdravotní pojištění – Ing. Antonín Daněk

·         Cestovní náhrady v roce 2020 – Ing. Eva Sedláková

·         Úrazové renty – nově – Richard W. Fetter

·         Dovolená po novele ZP – JUDr. Ladislav Jouza

·         Obchodní korporace – novela – JUDr. Eva Dandová

·         Kompetence Policie ČR a obecní policie - pozemní komunikace (2.) – JUDr. Jana Drexlerová

1000 řešení – měsíčník č. 3/2020 (I/2020)

• Minimální mzda - nově
• Zdravotní pojištění - změny od 1. 1. 2020

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

ODBORNÉ PUBLIKACE – PŘIPRAVUJEME:

·         Daňová přiznání, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2019 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání a ročního zúčtování)

·         Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

·         Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)

·         Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)

·         Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• Daňové a účetní zákony 2020 po novele s komentáři (aktuální znění zákonů po novelách s komentáři)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

ZÁKONY I-VI 2020

·         Zákony IA - zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty, daňový řád… (IA/2020)

·         Zákony IB - zákon o účetnictví, prováděcí vyhlášky k účetnictví, živnostenský zákon … (IB/2020)

·         Zákony IIA – občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, občanský soudní řád … (IIA/2020)

·         Zákony IIB – trestní zákoník, trestní řád, zákon o přestupcích, zákon o Polici ČR … (IIB/2020)

·         Zákony IIIA – zákoník práce, zákon o zaměstnanosti, zákon o minimální mzdě …(IIIA/2020)

·         Zákony IIIB - zákon o nemocenském pojištění, zákon o důchodovém pojištění … (IIIB/2020)

·         Zákony IV – stavební zákon, katastrální zákon, zákon o zadávání veřejných zakázek … (IV/2020)

·         Zákony V – zákon o obcích, zákon o krajích, školský zákon …. (V/2020)

·         Zákony VIA – zákon o životním prostředí, zákon o ochraně ovzduší, vodní zákon … (VIA/2020)

·         Zákony VIB – zákon o odpadech, zákon o obalech, zákon o hospodaření energií… (VIB/2020)