|
č. 23/2011 |
30.10.2011 |
|
Vážení čtenáři! V Tématu novin i řešeních příkladů z praxe se dozvíte, jaké změny přinesla novelizace zákonů o veřejném zdravotním pojištění. Rubrika Pokuty, sankce, penále vás obeznámí, jaké je Rozhodování zdravotních pojišťoven, když nejsou evidované pohledávky ve stanovené lhůtě dobrovolně uhrazeny. Mezi Nejvíce čtená témata v tomto období určitě patří: Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění s komentářem, Příjmy z pronájmu kapitálového majetku, Účtování o zásobách způsobem A nebo způsobem B, Závěr roku v daňové evidenci, Jak prokázat nárok na daňové úlevy, Zákon o veřejných zakázkách - novela, Důchodové pojištění, tyto najdete v našich publikacích Poradce 2/2011, DÚVaP 11/2011, DaÚ 11/2011, PaM 11/2011, PVS 11/2011 a 1000 řešení 5/2011, které právě vycházejí. Srdečně zdraví a na další setkání se těší
Denisa Orlická odpovědná redaktorka V tomto čísle najdete:
|
|||||||||||||
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ - NOVELA ZÁKONA DNEM 1. 12. 2011 nabývá účinnosti zákon č. 298/2011 Sb., který novelizuje v podstatě všechny zákony zdravotního pojištění, tedy: - zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, - zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, - zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a - zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, všechny ve znění pozdějších předpisů. ZVÝŠENÍ REGULAČNÍHO POPLATKU ZA HOSPITALIZACI - změny zákona č. 48/1997 Sb. se týkají například podmínek cen resp. úhrad za poskytnutou a vykázanou zdravotní péči a veřejnost v této fázi zaujme například zvýšení regulačního poplatku ze 60 Kč na 100 Kč za jeden den hospitalizace, což je i v souladu s programovým prohlášením vlády České republiky. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. h) z. č. 48/1997 Sb. nově patří mezi osoby, za které platí pojistné stát, osoby konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby povolané k vojenskému cvičení - zde byly vypuštěny osoby konající základní nebo náhradní službu v ozbrojených silách nebo civilní službu. ZA ZAMĚSTNANCE SE Z POHLEDU ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků. To znamená, že příjmy (odměny) členů těchto komisí již nebudou podléhat povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění - viz nové ustanovení § 5 písm. a) bod 8 z. č. 48/1997 Sb. PRÁVO NA ZMĚNU ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY - dosud mohl pojištěnec standardně změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Podle § 11 odst. 1 písm. a) z. č. 48/1997 Sb. lze nově změnit zdravotní pojišťovnu k 1. lednu následujícího kalendářního roku, přičemž přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat pouze jednu, k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, byť by byly podány ve stanovené lhůtě. Narozené dítě je pojištěno u té zdravotní pojišťovny, u které je v den narození pojištěna jeho matka. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni uvedenému v předcházejícím odstavci. VOJENSKÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA - nově začleněné ustanovení § 11 odst. 4 z. č. 48/1997 Sb. stanoví, že v případě fúze sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou podle zvláštního právního předpisu, při které Vojenská zdravotní pojišťovna zaniká, přecházejí práva a povinnosti stanovené tímto zákonem Vojenské zdravotní pojišťovně, jakož i povinnosti stanovené Ministerstvu obrany a dalším osobám k Vojenské zdravotní pojišťovně, na nástupnickou zdravotní pojišťovnu. Informaci o fúzi sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou, při které Vojenská zdravotní pojišťovna zanikla, zveřejní Ministerstvo zdravotnictví způsobem umožňujícím dálkový přístup. VÝKON FUNKCE ČLENA ORGÁNU VZP ČR nebo zaměstnanecké pojišťovny končí: a) uplynutím funkčního období, b) odvoláním, c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce předsedovi příslušného orgánu VZP ČR nebo zaměstnanecké pojišťovny, d) dnem, kdy se stal člen, který je do orgánu volen zaměstnavateli a pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny, pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, nebo e) úmrtím nebo dnem prohlášení za mrtvého. SNÍŽENÍ ZÁLOH OSVČ - jednou z možností OSVČ, jak řešit momentální nedostatek finančních prostředků v návaznosti na nutnost placení záloh vyšších, než je zákonné minimum (což je v roce 2011 částka 1 670 Kč a v roce 2012 pak 1 697 Kč), je obrátit se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o snížení výše zálohy. Do nabytí účinnosti této novely zákona mohla zdravotní pojišťovna povolit žadateli - OSVČ snížení záloh na dobu nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, přičemžo snížení záloh mohla OSVČ žádat i opakovaně. Podmínkou pro podání žádosti o snížení zálohy - a následné vyhovění ze strany zdravotní pojišťovny - byla skutečnost, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v běžném kalendářním roce byl alespoň o jednu třetinu nižší, než takový průměrný měsíční příjem v roce předcházejícím. Podkladem pro postup zdravotní pojišťovny byl peněžní deník podnikatele, dokladující příjmy a výdaje v roce podávání žádosti o snížení zálohy. Novelou dochází ke změně v ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., které nově zní: "Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na: - dosažení, - zajištění, - udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2." Snížení zálohy placené O SVČ tak již není omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok. Pokud OSVČ například podá Přehled za rok 2011 v měsíci dubnu 2012 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce, předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2013. K této změně přistoupil zákonodárce jednak za účelem zjednodušení administrativní náročnosti tohoto procesu, kdy OSVČ v případě splnění podmínek pro snížení zálohy již nemusí každé tři měsíce opakovaně kontaktovat zdravotní pojišťovnu, jednak s ohledem na skutečnost, že dopad tohoto opatření je pro bilanční vyrovnanost systému veřejného zdravotního pojištění prakticky zanedbatelný.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 11/2011)
ZÁKON O POJISTNÉM NA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ S KOMENTÁŘEM PŘEPLATEK POJISTNÉHO § 14 (1) Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za pět let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl. (2) Přeplatek pojistného se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci, pokud není jiného splatného závazku vůči příslušné zdravotní pojišťovně. Je-li takový závazek, použije se přeplatku pojistného k jeho úhradě. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Přeplatek podle § 3 odst. 17 vrátí zdravotní pojišťovna zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti. Byl-li pojištěnec pojištěn v průběhu kalendářního roku u více zdravotních pojišťoven, je povinen žádost doložit potvrzením zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů, z nichž každé z pojišťoven v jednotlivých měsících odváděl pojistné. Přeplatek na jeho žádost vrátí každá ze zdravotních pojišťoven v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů. Osoby samostatně výdělečně činné doloží potvrzení ostatních zdravotních pojiš oven, u nichž byly v kalendářním roce pojištěny, o vyměřovacím základu a platbách pojistného v kalendářním roce. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce nebo zaměstnanec v případě přeplatku podle § 3 odst. 17 o vrácení přeplatku pojistného a příslušná zdravotní pojišťovna vrátila tento přeplatek po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, je povinna zaplatit penále. Za den platby se považuje u bezhotovostních převodů z účtu banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu zdravotní pojišťovny, u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala. Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se považuje vždy podání přehledu podle § 24 odst. 2, vyplývá-li z něho přeplatek pojistného a jestliže plátce pojistného nepožádal o použití přeplatku pojistného na úhradu zálohy na pojistné na další období. (3) Vrácený přeplatek na pojistném se v následujícím kalendářním měsíci zúčtuje s poukázanými finančními prostředky podle § 21 odst. 1. Komentář Odst. 1 Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za pět let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl. Z této zákonné úpravy vyplývá poměrně dlouhé časové období, v jehož průběhu může plátce požádat o vrácení přeplatku. V souvislosti se žádostí zaměstnavatele o vrácení přeplatku však může zdravotní pojišovna přeplatek vrátit až po provedené kontrole, kdy si prověrkou mzdových dokladů ověří, zda je požadavek zaměstnavatele na vrácení přeplatku relevantní. K promlčení nároku na vrácení přeplatku může dojít nejenom u pojistného, ale i u penále. Tento zákonný postup je zakotven v § 19 zákona č. 592/1992 Sb., kde se hovoří o tom, že pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného. Přeplatek na penále může vzniknout například tehdy, když plátce žádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a ve vlastním zájmu neprodleně uhradí aktuální výši dlužného pojistného včetně penále. Následně se pak (kontrolní činností) zjistí, že částka penále měla být nižší z důvodu upravené (snížené) pohledávky na pojistném. V předmětné záležitosti podotýkám, že pokud je plátci známa existence přeplatku na penále, může požádat zdravotní pojišťovnu o jeho vrácení, nebo o převedení na úhradu pojistného. * V případě přijetí novely zákona č. 592/1992 Sb. dochází k prodloužení doby k promlčení nároku plátce pojistného na vrácení přeplatku pojistného a penále zdravotní pojišťovnou z pěti na deset let. Odst. 2 Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zjistí, že má u zdravotní pojišovny přeplatek? Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší, než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání vysvětlivek kontrolnímu orgánu. V informačním systému zdravotní pojišťovny nelze tuto formu vyrovnání přeplatku (bez komunikace s plátcem) jednoznačně a snadno identifikovat. Alternativně lze zdravotní pojišťovnu požádat o vrácení vzniklého přeplatku, tuto žádost je nutno doložit podrobnou specifikací, zdůvodňující vznik přeplatku. Zdravotní pojišťovna pak přeplatek vrátí po kontrole, nebo i bez kontroly. V případě zaměstnání u dvou (nebo více) zaměstnavatelů může v rozhodném období kalendářního roku dojít k situaci, kdy každý ze zaměstnavatelů sice odvede pojistné z vyměřovacího základu nepřesahujícího v roce 2011 maximum 1 781 280 Kč, ovšem v součtu těchto vyměřovacích základů je maximální vyměřovací základ překročen. K tomuto překročení maximální výše vyměřovacího základu (a tedy ke vzniku přeplatku na pojistném u zaměstnance) může dojít pouze v případě více - současných nebo návazných - zaměstnání nebo při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Přeplatkem na pojistném je částka ve výši 4,5 % z rozdílu mezi úhrnnou výší vyměřovacích základů všech zaměstnavatelů, z nichž bylo v kalendářním roce odvedeno pojistné, a částkou maximálního vyměřovacího základu. Přeplatek na pojistném se vrací: - pouze zaměstnanci, - na základě jeho písemné žádosti, - za podmínky, že žadatel doloží potvrzení o úhrnu vyměřovacích základů, z nichž bylo odvedeno pojistné. Přeplatek na pojistném vrací žadateli zdravotní pojišťovna. Jestliže pojištěnec změnil v průběhu roku zdravotní pojišťovnu, dokládá žádost o vrácení přeplatku potvrzením zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů, z nichž každé z pojišťoven odváděl v jednotlivých měsících pojistné. Překročením maximálního vyměřovacího základu zaměstnance nevzniká přeplatek žádnému ze zaměstnavatelů. PROMLČENÍ POJISTNÉHO § 16 (1) Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za pět let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. (2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje ve lhůtě pěti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno. Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu. Komentář Z hlediska uplatňování pohledávek zdravotních pojišťoven rozlišujeme dvě situace, a to nejprve lhůtu pro předepsání dlužného pojistného a následně pak lhůtu pro vymáhání pojistného. Zdravotní pojišťovny mají relativně poměrně dlouhé (pětileté) časové období pro vyčíslení svých pohledávek. Běh promlčecí doby přerušuje i takzvaný kvalifikovaný úkon, neboli úkon, kterým se plátce pojistného o dluhu u zdravotní pojišťovny dozvěděl. Co se týká promlčení penále, postupuje se stejně jako u pojistného. * V případě přijetí novely zákona č. 592/1992 Sb. může zdravotní pojišťovna předepsat dlužné pojistné a penále až do deseti let a v této lhůtě bude moci i vymáhat dlužné pojistné a penále od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno. Kodifikací této úpravy lze očekávat vyšší vymožitelnost dlužného pojistného a penále. Přechodné ustanovení určuje, že promlčecí doba, která začala plynout přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, bude i nadále pětiletá, a to i v případě, byl-li její běh přerušen po nabytí účinnosti této novely.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku Poradce 2/2012)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ODSTUPNÉ Zaměstnanec se stal nadbytečným, z tohoto důvodu s ním zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce a poskytnul mu odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku. Zahrnuje se odstupné do vyměřovacího základu? Zákoník práce hovoří v ustanovení § 67 odst. 1 o tom, že dochází-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Protože zákoník práce připouští odstupné i ve vyšším počtu násobků průměrného výdělku, nezahrnuje se zúčtovaná částka odstupného do vyměřovacího základu. NEPLACENÉ VOLNO Zaměstnankyně čerpala v měsíci červenci 2011 jeden den neplaceného volna a v měsíci srpnu 2011 dva dny neplaceného volna, přičemž dne 10. 8. 2011 nastoupila na mateřskou dovolenou. Jak odvést pojistné? V takovém případě má zařazení zaměstnankyně mezi osoby, za které platí pojistné stát, vliv na skutečnost, zda se pojistné z neplaceného volna bude odvádět či nikoliv. Protože v měsíci červenci zaměstnankyně ještě nebyla evidována u zdravotní pojišťovny ve "státní" kategorii, odvede se pojistné z neplaceného volna podle zákona. Jinak však postupuje zaměstnavatel v následujícím měsíci srpnu. Ačkoliv je zaměstnankyně registrována jako osoba, za kterou platí pojistné stát, pouze po část měsíce srpna, pojistné z poskytnutého neplaceného volna se v tomto měsíci neodvádí. Toto zvýhodnění platí od 1. 1. 2006. Do té doby se pojistné z neplaceného volna neodvádělo pouze za podmínky, že zaměstnanec byl u zdravotní pojišťovny veden jako osoba, za kterou byl plátcem pojistného stát, po celý kalendářní měsíc. MINIMÁLNÍ MZDA A SOUBĚH PŘÍJMŮ Měsíční hrubá mzda zaměstnance činí 5 000 Kč. Tento zaměstnanec pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 7 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku převyšuje? V tomto případě součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění v úhrnu dosahuje hodnoty minimální mzdy, resp. tuto překračuje. Za tohoto stavu je tedy v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě částka 5 000 Kč, minimální vyměřovací základ zde nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy zaměstnance v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o účtované hrubé mzdě 7 000 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být vydokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 7 000 Kč. Za dané situace je tedy nutností průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů, nebo za těchto okolností nelze u žádného zaměstnavatele vystavit potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. ODVOD POJISTNÉHO PŘI SOUBĚHU PŘÍJMŮ Uklízečka, na kterou se vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima, má uzavřeny souběžně 3 pracovněprávní vztahy s následující výší příjmu: - 2 000 Kč - 2 200 Kč - 2 400 Kč Jaký postup zvolí? V takovém případě pověří tato osoba zvoleného zaměstnavatele provedením dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč, v našem případě byl pro tento účel určen zaměstnavatel s hrubým příjmem 2 000 Kč. Za rozhodné období kalendářního měsíce musí mít zaměstnavatel provádějící dopočet pojistného potvrzenu výši příjmu u dalších zaměstnavatelů, to znamená, že v takových (a podobných) případech je nutností součinnost všech dotčených zaměstnavatelů. Z hlediska výpočtu výše pojistného bude uplatněn tento postup: - zaměstnavatelé, kteří neprovádějí na základě pověření zaměstnance dopočet, vypočítají a odvedou pojistné ze skutečné výše zúčtované hrubé mzdy, tedy úhrnem v částkách 297 Kč resp. 324 Kč (každý z těchto zaměstnavatelů musí mít od jiného zaměstnavatele potvrzení o zajištění odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima), - zaměstnavatel pověřený pro účel dopočtu nejprve vypočte pojistné z hrubé mzdy 2 000 Kč (270 Kč s úhradou v poměru jedna třetina zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel) a dále vypočte a odvede pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu minimální mzdy a součtu jednotlivých vyměřovacích základů následovně: Doplatek = 0,135 × [8 000 - (2 000 + 2 200 + 2 400)] = 189 Kč. Částku 189 Kč uhradí podle zákona v plné výši zaměstnankyně, na zaměstnavatele by povinnost její úhrady přešla pouze v případě překážek v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až § 209 zákoníku práce).
(Víc otázek a odpovědí nejenom na toto téma najdete v měsíčníku PaM 11/2011)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čiastka číslo 104/2011 zo dňa 18. 10. 2011 328/2011 Oznámenie Ministerstva zahraničných vecí Slovenskej republiky o uzavretí Dodatku k EFSF Rámcovej zmluve medzi Belgickým kráľovstvom, Spolkovou republikou Nemecko, Estónskou republikou, Írskom, Helénskou republikou, Španielskym kráľovstvom, Francúzskou republikou, Talianskou republikou, Cyperskou republikou, Luxemburským veľkovojvodstvom, Maltskou republikou, Holandským kráľovstvom, Rakúskou republikou, Portugalskou republikou, Slovinskou republikou, Slovenskou republikou, Fínskou republikou a Európskym finančným stabilizačným nástrojom Príloha k čiastke 104 – k oznámeniu č. 328/2011 Z. z. Čiastka číslo 105/2011 zo dňa 18. 10. 2011 329/2011 Zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 381/2010 Z. z. o špecifických štátnych zárukách a o zmene a doplnení niektorých zákonov Čiastka číslo 106/2011 zo dňa 18. 10. 2011 330/2011 Ústavný zákon o skrátení volebného obdobia Národnej rady Slovenskej republiky Čiastka číslo 107/2011 zo dňa 19. 10. 2011 331/2011 Zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 563/2009 Z. z. o správe daní (daňový poriadok) a o zmene a doplnení niektorých zákonov a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony 332/2011 Zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 327/2005 Z. z. o poskytovaní právnej pomoci osobám v materiálnej núdzi a o zmene a doplnení zákona č. 586/2003 Z. z. o advokácii a o zmene a doplnení zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon) v znení neskorších predpisov v znení zákona č. 8/2005 Z. z. v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony 333/2011 Zákon o orgánoch štátnej správy v oblasti daní, poplatkov a colníctva 334/2011 Zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 43/2004 Z. z. o starobnom dôchodkovom sporení a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov a o zmene a doplnení zákona č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení v znení neskorších predpisov 335/2011 Zákon o tabakových výrobkoch 336/2011 Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa vydáva zoznam účinných látok vyhovujúcich na zaradenie do biocídnych výrobkov a zoznam účinných látok s nízkym rizikom vyhovujúcich na zaradenie do biocídnych výrobkov s nízkym rizikom 337/2011 Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky o odmene mediátora za výkon mediácie v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci osobám v materiálnej núdzi 338/2011 Opatrenie Ministerstva dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja Slovenskej republiky, ktorým sa ustanovuje vzor žiadosti o poskytnutie dotácie na obstaranie náhradných nájomných bytov, pozemku a technickej vybavenosti 339/2011 Oznámenie Národnej banky Slovenska o vydaní zlatých zberateľských euromincí v nominálnej hodnote 100 eur na pripomenutie nitrianskeho kniežaťa Pribinu pri príležitosti 1150. výročia jeho úmrtia 340/2011 Oznámenie Ministerstva zahraničných vecí Slovenskej republiky o prijatí zmien Vykonávacieho predpisu k Singapurskému dohovoru o práve ochrannej známky Príloha k čiastke 107 – k oznámeniu č. 340/2011 Z. z. Čiastka číslo 108/2011 zo dňa 20. 10. 2011 341/2011 Úplné znenie zákona č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce Čiastka číslo 109/2011 zo dňa 20. 10. 2011 342/2011 Zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 39/2007 Z. z. o veterinárnej starostlivosti v znení neskorších predpisov a o zmene zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 145/1995 Z. z. o správnych poplatkoch v znení neskorších predpisov 343/2011 Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa ustanovuje suma minimálnej mzdy na rok 2012 344/2011 Opatrenie Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky, ktorým sa ustanovuje percento zvýšenia dôchodkovej dávky v roku 2012 345/2011 Oznámenie Ministerstva zahraničných vecí Slovenskej republiky o zmene a doplnení zoznamu zmluvných strán Dohovoru o právomoci, rozhodnom práve, uznávaní a výkone a spolupráci v oblasti rodičovských práv a povinností a opatrení na ochranu dieťaťa Príloha k čiastke 109 – k oznámeniu č. 345/2011 Z. z. Čiastka číslo 110/2011 zo dňa 21. 10. 2011 346/2011 Úplné znenie zákona č. 82/2005 Z. z. o nelegálnej práci a nelegálnom zamestnávaní Čiastka číslo 111/2011 zo dňa 22. 10. 2011 347/2011 Rozhodnutie predsedu Národnej rady Slovenskej republiky o vyhlásení volieb do Národnej rady Slovenskej republiky 348/2011 Zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 7/2005 Z. z. o konkurze a reštrukturalizácii a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov a o zmene a doplnení niektorých zákonov 349/2011 Zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 152/1995 Z. z. o potravinách v znení neskorších predpisov 350/2011 Zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 541/2004 Z. z. o mierovom využívaní jadrovej energie (atómový zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov 351/2011 Zákon o elektronických komunikáciách 352/2011 Vyhláška Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky, ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona č. 3/2010 Z. z. o národnej infraštruktúre pre priestorové informácie 353/2011 Opatrenie Ministerstva dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja Slovenskej republiky, ktorým sa ustanovujú vzory žiadostí o poskytnutie dotácie na rozvoj bývania Čiastka číslo 112/2011 zo dňa 25. 10. 2011 354/2011 Zákon o finančnej správe 355/2011 Vyhláška Ministerstva dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva dopravy, pôšt a telekomunikácií Slovenskej republiky č. 578/2006 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o niektorých ustanoveniach zákona č. 725/2004 Z. z. o podmienkach prevádzky vozidiel v premávke na pozemných komunikáciách a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov Čiastka číslo 113/2011 zo dňa 25. 10. 2011 356/2011 Ústavný zákon, ktorým sa dopĺňa Ústava Slovenskej republiky č. 460/1992 Zb. v znení neskorších predpisov Čiastka číslo 114/2011 zo dňa 26. 10. 2011 357/2011 Rozhodnutie prezidenta Slovenskej republiky z 25. októbra 2011
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ROZHODOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Jednou ze základních povinností zdravotních pojišťoven je uplatňovat evidované pohledávky plátců pojistného za situace, kdy nejsou ve stanovené lhůtě dobrovolně uhrazeny. Zdravotní pojišťovny buď postupují podle správního řádu nebo mohou využít institutu výkazu nedoplatků. POSTUP VE SPRÁVNÍM ŘÍZENÍ - zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (správní řád), účinný od 1. 1. 2006, stanoví zásady, neboli obecné povinnosti, kterými se řídí jak správní orgány, tak účastníci řízení. Ze základních zásad bych uvedl například zásadu zákonnosti (legality), rychlosti a hospodárnosti řízení a pro plátce pojistného jako jednu z klíčových zásadu dvojstupňového řízení, která plátci (pokud zákon nestanoví jinak) garantuje záruku, že proti prvostupňovému rozhodnutí (tedy rozhodnutí orgánu I. stupně - zpravidla základního článku zdravotní pojišťovny) je možno podat v zákonné lhůtě odvolání. ZAHÁJENÍ SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ Z MOCI ÚŘEDNÍ - rozhoduje-li zdravotní pojišťovna ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jsou tato řízení vedena z moci úřední, alternativně lze správní řízení zahájit na žádost, návrh nebo podnět plátce. Správní řízení je zahájeno dnem, kdy zdravotní pojišťovna oznámila plátci zahájení správního řízení doručením oznámení. Správní řízení zahajuje zdravotní pojišťovna bezodkladně poté, kdy prokazatelně zjistí skutečnosti odůvodňující zahájení správního řízení z moci úřední a má shromážděny podklady pro vydání rozhodnutí (podkladové materiály dodané plátcem, vyúčtování aj.). Správní řízení musí být vždy zahájeno samostatnou listinou. Není-li zákonem stanoveno jinak, je účastník (plátce pojistného) oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné nároky po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí včetně možnosti plátce vyjádřit se k disponibilním podkladům zdravotní pojišťovny před vydáním rozhodnutí. Zdravotní pojišťovna je oprávněna určit účastníkovi řízení usnesením přiměřenou lhůtu k provedení úkonu (zaujetí stanoviska), není-li tato lhůta stanovena zákonem a je-li této skutečnosti zapotřebí. PODKLADY PRO VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ opatřuje zdravotní pojišťovna, kdy těmito podklady jsou ve smyslu § 50 z. č. 500/2004 Sb. například návrhy plátců, důkazní listiny, podklady od jiných správních orgánů (finančních úřadů, správ sociálního zabezpečení), orgánů veřejné moci, skutečnosti známé zdravotní pojišťovně z titulu její úřední činnosti, ale i skutečnosti obecně známé. Na základě žádosti plátce může zdravotní pojišťovna připustit, aby podklady pro vydání rozhodnutí opatřil sám plátce za předpokladu, že nemůže být ohrožen účel řízení. Před vydáním rozhodnutí zdravotní pojišťovna plátce informuje prokazatelným způsobem o případném získání nových podkladů, důkazních listin, které opatřila a současně plátce (účastníka řízení) poučí o tom, že do vydání rozhodnutí může nahlédnout do spisu. V souladu s ustanovením § 53 odst. 1 výše cit. zákona č. 48/ 1997 Sb. rozhodují zdravotní pojišťovny ve správním řízení platebními výměry. PLATEBNÍ VÝMĚR OBSAHUJE výrokovou část, odůvodnění a poučení o odvolání. Ve výrokové části se uvádí: - označení účastníka řízení (plátce pojistného), - řešení otázky, která je předmětem řízení (neboli rozhodnutí ve věci) - dlužné pojistné, penále, - označení ustanovení právního předpisu, na jehož základě bylo rozhodnuto (z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů). Účastníci řízení - FO - se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci dle § 18 odst. 2 správního řádu (jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu). Účastníci řízení - PO - se označují názvem a sídlem. Ve výroku je dále uvedena lhůta ke splnění ukládané povinnosti a jiné údaje, potřebné k jejímu řádnému splnění (název peněžního stavu, číslo účtu). Odůvodnění obsahuje výčet podkladových materiálů, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno. Z odůvodnění musí být zřejmé, jakým způsobem a v jaké výši je nárok zdravotní pojišťovny uplatňován. V odůvodnění uvádí zdravotní pojišťovna úvahy, kterými se řídila při rozhodování, hodnocení důkazů a použití právních předpisů a současně podává informace o tom, jak se vypořádala s případnými námitkami plátce. Důsledkem neprůkaznosti či absence těchto úvah je následné podání odvolání ze strany plátce pojistného proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny. V poučení o odvolání správní orgán (zdravotní pojišťovna) uvádí: - zda lze proti rozhodnutí podat odvolání, - v jaké lhůtě je možné odvolání podat, - od kterého dne se počítá běh této lhůty, - který správní orgán o odvolání rozhoduje, - u kterého správního orgánu se odvolání podává. Nemá-li odvolání odkladný účinek (v případě platebního výměru na dlužné pojistné), uvádí se v Poučení o odvolání i tato skutečnost. Rozhodnutí je v právní moci, jestliže bylo oznámeno (doručeno) a nelze proti němu podat odvolání. Dnem právní moci je den následující po marném uplynutí lhůty pro podání odvolání. LHŮTY PRO VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ - zákon č. 500/2004 Sb. upravuje v ustanovení § 71 lhůty pro vydání rozhodnutí. Tyto lhůty jsou kogentní (závazné), překročitelné pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem a nelze je dále prodlužovat. Pokud zdravotní pojišťovna nedodrží lhůtu pro vydání rozhodnutí, má plátce pojistného právo dovolávat se ochrany před nečinností správního orgánu podle § 80 této právní normy. Zdravotní pojišťovna vydá rozhodnutí: a) bezodkladně - tedy bez zbytečného odkladu, tj. v nejbližším možném termínu b) nejpozději do 30 dnů od zahájení správního řízení za situace, kdy nelze rozhodnout bezodkladně c) do 60 dnů od zahájení správního řízení, jestliže je zapotřebí: -- nařídit ústní jednání nebo místní šetření, -- někoho předvolat nebo nechat předvést, -- doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, -- reagovat na situaci, kdy se řeší zvlášť složitý případ, d) do 30 dnů s připočtením lhůty prodloužené správním orgánem. Nedodržení lhůt se nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil. VÝKAZ NEDOPLATKŮ - ve věcech uplatňování dlužných pohledávek na pojistné a penále mohly až do 31. 7. 2004 rozhodovat zdravotní pojišťovny výhradně platebními výměry. Novelou zákonů o zdravotním pojištění č. 438/2004 Sb. bylo s účinností od 1. 8. 2004 zdravotním pojišťovnám umožněno předepsat dlužné pojistné a penále rovněž výkazem nedoplatků, na který se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Účelem zavedení institutu výkazu nedoplatků, jenž je právně upraven v novelizovaném ustanovení § 53 zák. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo zefektivnění výběru a vymáhání dlužného pojistného a penále. Výkazem nedoplatků předepíší zdravotní pojišťovny plátci pojistného dlužné pojistné a penále, které je nesporné. Za nesporné lze považovat takové pojistné a penále, o kterém lze důvodně předpokládat, že jej plátce nezpochybní co do důvodu a výše. ZÁVĚR - Při vyměření dlužného penále buď platebním výměrem nebo výkazem nedoplatků lze požádat zdravotní pojišťovnu o jeho prominutí. V případě platebního výměru platí pro podání této žádosti patnáctidenní lhůta od dne jeho doručení, u výkazu nedoplatků je pak nutné podat tuto žádost do osmi dnů. Pokud plátce takto stanovenou lhůtu promešká, kvalifikuje se jeho podání jako opožděné a žádosti nelze (ani částečně) vyhovět.
(Víc se nejenom o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 11/2012)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 2/2011
Daně účetnictví - vzory a případy (DÚVaP) - měsíčník, č. 11/2011
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) - měsíčník, č.11/2011
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) - měsíčník, č. 11/2011
Poradce Veřejné Správy - (PVS) - měsíčník, č. 11/2011
Zisk - měsíčník, č. 10/2011
PŘIPRAVUJEME Poradce č. 3/2012 (X/2011)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) č. 12/2011 (XI/2011)
Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) č. 12/2011 (XI/2011)
Poradce veřejné správy - (PVS) č. 12-13/2011 (XI/2011)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TROJDANĚ
Dědictví nabývá dědic děděním a dochází k němu smrtí zůstavitele. Může se budoucí zůstavitel svobodně rozhodnout pro aktivní nebo pasivní účast na tomto právním aktu? Jaký je rozdíl mezi děděním a dědictvím? Kdo je poplatníkem daně darovací, kdy je získání daru od daně osvobozeno, jaké odlišnosti jsou mezi darováním a co má obsahovat darovací smlouva? Vše o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí se dozvíte z našich publikací.
BALÍČEK TROJDANĚ se slevou 30 % obsahuje: DaÚ 11/2011 + Poradce 3/2012 + PaM 11/2011 cena: 320 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
BALÍČEK DAŇ Z PŘÍJMŮ
Novela ZDP nabyla účinnosti dnem 15. července 2011, s tím, že některá ustanovení se použijí již za celé zdaňovací období 2011. Změněna byla ustanovení týkající se osvobození příjmů od daně, základu daně, sazby daně, nedaňových výdajů, daně vybírané zvláštní sazbou daně, daňového přiznání, daňové ztráty. Jaké změny novela přinesla se dozvíte z našich publikací.
BALÍČEK DAŇ Z PŘÍJMŮ se slevou 40 % obsahuje: DaÚ 9/2011 + PaM 9/2011 + Aktualizace I/5 2011 cena: 292 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ III.
Co se rozumí soukromým využíváním služebního automobilu? Jaké jsou variantní postupy úhrady pohonných hmot spotřebovaných při soukromém využívání služebního automobilu? Je zaměstnavatelem určený způsob dopravy pro pracovní cestu zaměstnance závazný a on není oprávněn ho svévolně měnit? Odpovědi na otázky se dozvíte z našich publikací v balíčku Automobil v podnikání III.
BALÍČEK AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ III.se slevou 50 % obsahuje: PaM 10/2011 + PVS 11/2011 + Silniční doprava - trestná činnost cena: 286 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty. E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |