| |
TÉMA NOVIN
DAŇOVÁ KONTROLA |
DAŇOVÁ KONTROLA PODLE DAŇOVÉHO ŘÁDU
Daňová kontrola je jedna z nejdůležitějších částí daňového řízení. Současně ale v jejím průběhu vzniká velké množství sporů a nejasností mezi správci daně a daňovými subjekty. Je vhodné, aby se neziskové subjekty daňové kontrole věnovaly blíže, znaly její pravidla a zásady.
Daňová kontrola je jedním ze zásadních postupů správce daně v daňovém řízení. Cíl daňové kontroly zcela nepochybně koresponduje s cílem správy daní, kterým je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady (§ 1 odst. 2 daňového řádu). Předmětem daňové kontroly jsou:
- daňové povinnosti,
- tvrzení daňového subjektu nebo
- jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a
- stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení.
To znamená, že předmětem daňové kontroly bude konkrétní daň a konkrétní zdaňovací období.
Daňová kontrola se provádí u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Je možné konstatovat, že prioritní by měla být dohoda správce daně a daňového subjektu o místě provedení kontroly. Pokud se ale nedohodnou, daňový řád předpokládá, že daňová kontrola by měla být prováděna u daňového subjektu. S tím souvisí povinnost daňového subjektu zajistit vhodné místo a podmínky k provádění daňové
kontroly. Zajímavostí je, že nesplnění této povinnosti nelze sankcionovat pořádkovou pokutou (§ 247 odst. 2 daňového řádu), pravděpodobně to ale bude mít za následek stanovení místa daňové kontroly v sídle správce daně.
Správce daně předmět daňové kontroly prověřuje ve vymezeném rozsahu, tento rozsah je odvozen od předmětu kontroly. Rozsah daňové kontroly lze v jejím průběhu upřesnit postupem pro její zahájení, tedy sepsáním příslušného protokolu (viz dále).
Daňovou kontrolu lze provádět společně pro více daňových řízení týkajících se jednoho daňového subjektu, správce daně tedy není omezen prováděním kontroly pouze na jedno daňové řízení. Dokonce platí, že daňová kontrola může být na více daňových řízení rozšířena i v průběhu již prováděné daňové kontroly. To tedy znamená, že pokud bude např. prováděna kontrola daně z příjmů za rok 2009, správce daně může v průběhu této kontroly rozšířit předmět této kontroly také např. o silniční daň za rok 2009, nebo o daň z příjmů na rok 2010 atd. Příslušná úprava je obsažena v § 85 odst. 4 daňového řádu.
Opakovaná daňová kontrola Velmi důležitou úpravou, která v daňovém řádu reaguje na předchozí judikaturu, je přesné vymezení podmínek, za kterých lze opakovat daňovou kontrolu, tedy daňovou kontrolu, která se týká skutečností, které již byly v souladu s vymezeným rozsahem kontrolovány. Problematika opakovaných daňových kontrol byla častým předmětem sporů správců daně s daňovými subjekty. V souladu s § 85 odst. 5 daňového řádu lze daňovou kontrolu opakovat pouze ze dvou důvodů:
Pokud správce daně zjistí nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce daně uplatněny v původní daňové kontrole a které zakládají pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti dosud stanovené daně nebo tvrzení daňového subjektu. Novými skutečnosti nebo důkazy jsou podle judikatury Nejvyššího správního soudu ČR (např. 2 Afs 149/ 2005-54) skutková zjištění, která v době rozhodování nemohla být v řízení uplatněna bez zavinění účastníka podávajícího návrh. Tyto skutečnosti nebo důkazy v době řízení tedy nutně existovaly, ale účastník je buď neznal, nebo nemohl použít. Za novou skutečnost nelze považovat skutečnosti nastalé až po proběhlém řízení ukončeném pravomocným rozhodnutím. Bude-li se jednat o nové skutečnosti nebo důkazy, které v době prováděné daňové kontroly ještě neexistovaly, nemůže to být důvodem pro opakování daňové kontroly.
Další podmínkou je, že důvodem neuplatnění této nové skutečnosti nebo důkazu není zavinění správcem daně, to znamená, že správce daně nemohl mít možnost tuto novou skutečnost či důkaz obstarat již při první daňové kontrole. Je zřejmé, že tímto směrem je možné postupovat při případné obraně proti opakované daňové kontrole.
Poslední podmínkou potom je, že tyto nové skutečnosti zakládají pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti dosud stanovené daně nebo tvrzení daňového subjektu. Nová zjištění tak musí vzbuzovat oprávněný dojem, že daň nebyla stanovena správně, jinak opět není možné k opakování daňové kontroly přistoupit. I tady je cesta pro možnou obranu. Jistě není bez zajímavosti, že tato úprava byla v zákoně o správě daní a poplatků jednou z podmínek pro obnovu řízení [§ 54 odst. 1 písm. a) ZSDP], a tak by na tuto úpravu měla být aplikovatelná ustálená judikatura vážící se k tomuto ustanovení. Druhým důvodem je skutečnost, že daňový subjekt učiní úkon, kterým mění svá dosavadní tvrzení, bude se tedy jednat o podání dodatečného daňového přiznání ze strany daňového subjektu. Je to vcelku logická úprava, která má zachovat možnost správci daně reagovat na změnu v tvrzení daňového subjektu. Správce daně by měl ale zvážit, zda je vůbec nutné se touto změnou tvrzení zabývat, a pokud ano, zda nepostačí forma místního šetření. Jestliže by nedošlo k naplnění ani jednoho z těchto důvodů, správce daně není oprávněn daňovou kontrolu opakovat a tato kontrola by byla kontrolou nezákonnou.
V obou případech je možné provádět daňovou kontrolu pouze v rozsahu odpovídajícím těmto důvodům a správce daně musí daňový subjekt při zahájení kontroly s těmito důvody seznámit. Je tomu tak mimo jiné proto, aby měl daňový subjekt možnost kontroly, zda je opakování daňové kontroly legitimní, a případně se proti tomuto postupu účelně bránit.
Mimořádně důležité je přesně vymezit okamžik, kdy byla daňová kontrola zahájena. Jak vyplývá z ustanovení § 87 odst. 1 daňového řádu, daňová kontrola je zahájena prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu, při kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly a při kterém správce daně začne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. Z toho tedy vyplývá, že aby byla daňová kontrola skutečně zahájena, musí být splněny tři podmínky:
1. správce daně musí učinit vůči daňovému subjektu nějaký úkon,
2. při tomto úkonu vymezí předmět a rozsah daňové kontroly,
3. správce daně začne fakticky zjišťovat daňovou povinnost nebo prověřovat okolnosti správného zjištění a stanovení daně.
Zejména třetí podmínka je ochranou daňového subjektu proti formálnímu zahájení daňové kontroly, které má za cíl pouze přerušit běh lhůty pro stanovení daně, zpravidla těsně před jejím marným uplynutím. Pokud se správci daně nepodaří splnit všechny tři podmínky najednou, např. sepíše protokol o zahájení daňové kontroly, vymezí v něm rozsah a předmět kontroly, ale kontrolu fakticky provádět nezačne, potom je kontrola zahájena až okamžikem splnění všech podmínek, tedy té poslední. Z toho lze dovodit, že aby správce daně mohl začít zjišťovat daňovou povinnost a správné stanovení daně, musí mít na základě čeho toto zjišťovat. Kontrola tak nemůže být zahájena dříve, než daňový subjekt správci daně předá požadované doklady, účetní sestavy apod. Je ale pravdou, že stejně tak bude pravděpodobně možné za okamžik zahájení daňové kontroly považovat okamžik, kdy správce daně začne daňovému subjektu klást otázky, kdy za účelem kontroly provede prohlídku prostor daňového subjektu atd.
Nelze tedy přesně a jednoznačně vymezit, jakými úkony bude daňová kontrola fakticky zahájena.
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI DAŇOVÉ KONTROLE
Další důležitou oblastí související s daňovou kontrolou jsou práva a povinnosti, které má daňový subjekt při daňové kontrole, úprava je obsažena v § 86 daňového řádu. Daňový subjekt je v prvé řadě povinen správci daně umožnit zahájení a provedení daňové kontroly. Mezi další povinnost daňového subjektu patří:
- zajistit vhodné místo a podmínky k provádění daňové kontroly, vhodnost míst a podmínek potom posuzuje správce daně, který daňovou kontrolu provádí,
- poskytnout nezbytné informace o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oprávněních jednotlivých zaměstnanců nebo jiných osob zajišťujících jeho činnost a o uložení účetních záznamů a jiných informací. Splnění této povinnosti má správci daně zajistit dostatek informací o daňovém subjektu, aby mohla být daňová kontrola účelně provedena,
- předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení, a to zejména z toho důvodu, aby unesl důkazní břemeno ve smyslu ustanovení § 92 odst. 3 daňového řádu, podle kterého daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v řádném daňovém tvrzení, dodatečném daňovém tvrzení a dalších podáních,
- umožnit jednání s kterýmkoliv svým zaměstnancem nebo jinou osobou, která vykonává jeho činnosti,
- nezatajovat důkazní prostředky, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí. Ovšem je otázkou, jak tuto úpravu hodnotit v souvislosti s čl. 37 odst. 1 Listina základních práv a svobod, podle kterého má každý právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké. S tím také souvisí zásada, podle které nelze daňový subjekt postihnout za to, že ve věci vlastní daňové povinnosti nebude pravdivě vypovídat a nic nezamlčovat.
Kromě toho z ustanovení § 86 odst. 4 daňového řádu vyplývá, že správce daně má při provádění daňové kontroly pravomoci jako při místním šetření. Daňový subjekt je tedy kromě výše uvedeného povinen:
- poskytnout všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost k účinnému provedení daňové kontroly,
- zapůjčit správci daně jím vyžádané doklady a další věci nezbytné pro správu daní i mimo své prostory,
- umožnit správci daně vyžádat si nebo odebrat pro účely bližšího posouzení nebo expertizy vzorky věcí.
Naproti tomu má daňový subjekt, u něhož je daňová kontrola prováděna, také přesně vymezená práva, a to:
- být přítomen jednání se svými zaměstnanci nebo dalšími osobami, které vykonávají jeho činnosti, smyslem je samozřejmě to, aby měl možnost kontroly, že toto jednání probíhá řádně a na výsledky tohoto jednání případně reagovat či je doplnit. Aby daňový subjekt mohl toto své právo konzumovat, musí jej správce daně o úmyslu takového jednání uskutečnit,
- předkládat v průběhu daňové kontroly důkazní prostředky nebo navrhovat provedení důkazních prostředků, které on sám nemá k dispozici. Daňové řízení vede správce daně má také řadu prostředků, jak důkazní prostředky zajistit, daňový subjekt takové možnosti nemá, proto je v pozici, že předkládá a navrhuje správci daně, tedy tomu, kdo řízení vede. Správce daně však nemusí získat a provést všechny navržené důkazní prostředky, má možnost zhodnotit a uvážit, zda tento důkazní prostředek přinese do daňového řízení nová zjištění, která povedou ke správnému stanovení daňové povinnosti. Pokud navržený důkazní prostředek odmítne provést, musí se správce daně s touto skutečností vypořádat, tj. odůvodnit, proč tak učinil. Daňový řád příkladně uvádí, že důkazními prostředky jsou zejména tvrzení daňového subjektu, listiny, znalecké posudky, svědecké výpovědi a ohledání věci,
- vyvracet pochybnosti vyjádřené správcem daně. Opět platí, že aby mohl daňový subjekt toto své právo uplatnit, musí je správce daně v průběhu daňové kontroly o těchto pochybnostech adekvátním způsobem informovat. Toto právo úzce souvisí s předchozím právem na předkládání a navrhování důkazních prostředků, protože smyslem tohoto jednání bude právě vyvracení pochybností správce daně.
Výsledek kontrolního řízení je stěžejní část zprávy o daňové kontrole. Mělo by se tedy jednat o přehled pochybení nalezených správcem daně u předmětného daňového subjektu a vyčíslení důsledků na doměřovanou daňovou povinnost. Další zásadní částí zprávy o daňové kontrole bude hodnocení důkazů zjištěných v průběhu daňové kontroly. Je vhodné upozornit, že toto ustanovení (§ 88 odst. 1 daňového řádu) lze vykládat tak, že hodnoceny mají být všechny důkazy zjištěné v průběhu daňové kontroly, správce daně si tedy nemůže vybírat, které důkazy se mu hodí a které nikoliv. Každý důkaz bude hodnocen samostatně a následně budou všechny důkazy hodnoceny ve vzájemné souvislosti a samozřejmě musí přihlédnout ke všemu, co vyšlo během daňové kontroly najevo. Tato zásada vyplývá z § 8 daňového řádu. Dále musí zpráva o daňové kontrole obsahovat odkazy na konkrétní protokoly nebo úřední záznamy, které jsou významné z hlediska celého průběhu daňové kontroly, požadavky na obsah zprávy o daňové kontrole jsou tak mnohem konkrétnější a přesnější, než tomu bylo v ZSDP.
Určitě lze konstatovat, že na správce daně to bude vznášet větší požadavky, než tomu bylo do konce roku 2010,
z pohledu daňových subjektů se ale jedná o příznivější úpravu. Také z ní jednoznačně vyplývá, že o těchto protokolech či úředních záznamech by měl daňový subjekt vědět a měl by být seznámen s jejich obsahem, a to ještě před projednáním závěrečné zprávy.
Význam to bude mít zejména v případě vyjádření daňového subjektu k výsledku kontrolního zjištění a v případě stanoviska správce daně k jednotlivým tvrzením, návrhům nebo výhradám daňového subjektu. Z požadavků na obsah zprávy o daňové kontrole také vyplývá, že správce daně musí nejdříve daňový subjekt seznámit s výsledkem kontrolního zjištění, následně se k tomuto výsledku musí daňový subjekt vyjádřit a poté musí správce daně k těmto návrhům či výhradám přijmout stanovisko. Až poté, co je tato část uzavřena, je možné přistoupit k projednání závěrečné zprávy o daňové kontrole.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PVS 11/2011)
PŘÍPRAVA NA DAŇOVOU KONTROLU
Daňová kontrola je hlubokým zásahem do činnosti právnické osoby i fyzické osoby zabývající se podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. Zpravidla trvá delší dobu - několik týdnů a někdy i několik měsíců. Pro kontrolovanou právnickou nebo fyzickou osobou je mnohdy i značným časovým zatížením. Zabírá jí čas, který není možné věnovat vlastní činnosti. Pro podnikatele, členy statutárních orgánů, jednatele a společníky společnosti s ručením omezeným a pro vedoucí zaměstnance bývá i psychickou zátěží.
Důsledkem daňové kontroly bývá někdy i doměření daně. Není proto vítanou aktivitou správce daně, a jím je finanční úřad nebo celní úřad. Daňová kontrola odhalením chybných postupů současně umožní kontrolované osobě zabránit v budoucnu pokračování v neúmyslném porušování povinností v daňové oblasti a ve vedení účetnictví nebo daňové evidence.
Daňová kontrola je součástí správy daní. Jejím účelem je ověření správnosti tvrzení poplatníka nebo plátce daně v daňovém přiznání nebo hlášení. Při daňové kontrole správce daně prověřuje skutečnosti, ze kterých daňový subjekt vycházel při stanovení základu daně a při zjištění své daňové povinnosti. Cílem daňové kontroly je dosáhnout stanovení daně ve správné výši.
LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA
Účel a cíle daňové kontroly, její provedení, práva a povinnosti správce daně i daňového subjektu jsou předmětem úpravy v ustanoveních § 85 až 88 zákona č.280/ 2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. (dále jen "daňový řád"). Daňový řád nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Daňová kontrola je zásahem státu. Podle ustanovení čl. 2 bodu 2 Listiny základních práva a svobod vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., kterým se mění Listina základních práv a svobod, lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Skutečnost, že daňová kontrola a její provádění je stanoveno zákonem - daňovým řádem - ji činí legálním a legitimním státním zásahem.
Daňová kontrola, jako každý úkon daňového řízení, je neveřejná. To znamená, že informace zjištěné v průběhu kontroly ani zpráva o kontrole nesmí být zveřejňovány bez souhlasu kontrolovaného daňového subjektu.
PŘEDMĚT DAŇOVÉ KONTROLY
Předmětem daňové kontroly jsou všechny daně daňové soustavy České republiky.
Konkrétní daňová kontrola může být u daňového subjektu zaměřena na jednu či více daní současně.
Kompetence jednotlivých správců daně ke konkrétním daním je dána příslušnými hmotnými daňovými zákony.
Finanční úřad je oprávněn ke kontrole:
- daní z příjmů,
- daně silniční,
- daně z přidané hodnoty,
- daně z nemovitostí,
- daně dědické,
- daně darovací,
- daně z převodu nemovitostí.
Celní úřad je oprávněn ke kontrole:
- daní spotřebních,
- daní ekologických.
MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST
Daňovou kontrolu provádějí finanční úřady podle místní příslušnosti. K daňové kontrole je oprávněn finanční úřad, který je ve vztahu ke konkrétní právnické nebo fyzické osobě místně příslušným. Místní příslušnost finančního úřadu je upravena ustanoveními § 13 a § 14 daňového řádu a pro některé daně též ustanoveními příslušných hmotných daňových zákonů. Pro určení místní příslušnosti je rozhodný stav v poslední den zdaňovacího období, jde-li o daně vyměřované za uplynulé zdaňovací období (daň z příjmů, daň silniční, daň z přidané hodnoty). U daní vyměřovaných na rok (daň z nemovitostí) je rozhodný první den kalendářního roku, na který se vyměřují.
Obecně je místní příslušnost dána:
- u právnické osoby místem jejího sídla,
- u fyzické osoby místem trvalého bydliště, nebo místem, kde se převážně zdržuje, tj. v němž pobývá nejvíce dní v roce.
U poplatníků se sídlem v zahraničí, kteří mají na území České republiky stálou provozovnu (tj. např. kanceláře, dílny, staveniště, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, obchodní zastoupení), je pro stanovení místní příslušnosti rozhodující sídlo této stálé provozovny. Jestliže u zahraničního poplatníka není možné místní příslušnost určit jednoznačně, stává se místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1. Tento finanční úřad je též místně příslušným správcem daně z příjmů fyzických osob, které nemají na území České republiky trvalé bydliště, ani se zde trvale nezdržují.
Tato obecná úprava se uplatňuje u:
- daně z příjmů fyzických osob,
- daně z příjmů právnických osob,
- daně silniční,
- daně z přidané hodnoty.
Institut dožádání upravený § 17 daňového řádu lze uplatnit v případech, kdy pro místně příslušný finanční úřad by provedení daňové kontroly bylo technicky obtížné a finančně náročné. Využívá se zejména v situacích, kdy daňový subjekt má své provozovny nebo jiné vnitřní organizační články na území příslušném jinému správci daně značně vzdáleném od sídla místně příslušného správce daně. Dožádaný finanční úřad je povinen žádosti o provedení úkonu vyhovět. Dožádané úkony realizuje bezodkladně. Jinými úkony se nezabývá. Pokud dožádání vyhovět nemůže, je povinen žádajícímu finančnímu úřadu sdělit důvody odmítnutí. Dožádání se provádí výlučně z moci úřední; nevede ke změně místní příslušnosti.
Postavení finančního úřadu a kontrolovaného daňového subjektu při zahájení a v průběhu daňové kontroly je upraveno příslušnými ustanoveními daňového řádu. Finanční úřad i kontrolovaný daňový subjekt mají daňovým řádem vymezena svá práva a své povinnosti. Jejich znalost a respektování jsou jednou ze základních podmínek racionálního a efektivního průběhu daňové kontroly a omezení možností vzniku konfliktních situací v jejím průběhu. Je proto vhodné, aby každý podnikatel znal rozsah práv finančního úřadu při daňové kontrole i rozsah svých povinností a práv a aby z těchto znalostí vycházel při svém jednání.
Podání stížnosti proti postupu finančního úřadu při daňové kontrole umožňují ustanovení § 261 daňového řádu. Stížnost musí být vyřízena ve lhůtě do 60 dnů ode dne jejího doručení správci daně. Finanční úřad je oprávněn k překročení této lhůty, jestliže nebylo možné zajistit všechny potřebné podklady pro její vyřízení. Důvody překročení lhůty musí být následně uvedeny v odůvodnění o vyřízení stížnosti. Před vyřízením podaných stížností nelze přikročit k ukončení daňové kontroly (§ 261 odst. 4 daňového řádu).
Oprávnění k jednání při daňové kontrole se řídí obecně platnými zásadami pro procesní způsobilost při správě daní (§ 24 daňového řádu). Jménem právnické osoby, která je poplatníkem nebo plátcem daně, jedná ve správě daní statutární orgán, nebo ten, kdo prokáže oprávněnost za ni jednat (§ 24 odst. 2 daňového řádu). V téže věci může jménem právnické osoby současně jednat jen jedna fyzická osoba (§ 24 odst. 4 daňového řádu). Účast více fyzických osob na jednání současně je přípustná jen tehdy, když podle základních dokumentů právnické osoby je pro jednání statutárního orgánu vyžadováno společné jednání více osob. Finanční úřad i jiný správce daně je oprávněn ověřit totožnost fyzické osoby jednající jménem právnické osoby (§ 23 daňového řádu).
Fyzická osoba, která je poplatníkem nebo plátcem daně, zásadně jedná ve správě daní osobně.
Daňový subjekt může být při daňové kontrole zastoupen zástupcem.
Může jej zastupovat:
- zákonný zástupce,
- ustanovený zástupce,
- společný zástupce,
- zmocněnec,
- společný zmocněnec.
Zvláštní oprávněnost finančního úřadu Pokud však finanční úřad vyzve k některému úkonu v průběhu daňové kontroly nebo k účasti při projednávání zprávy o daňové kontrole a k jejímu podepsání přímo osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, jsou povinny se touto výzvou řídit. Finanční úřad má i zákonné právo samostatně rozhodnout, kdy bude požadovat přímou účast podnikatele při daňové kontrole.
Opakování daňové kontroly daňový řád nevylučuje. Podmínky, při jejichž naplnění je finanční úřad k opakování daňové kontroly oprávněn, stanoví § 85 odst. 5 daňového řádu. Daňovou kontrolu, která se týká skutečností, které již byly kontrolovány, je možné opakovat pouze tehdy, pokud:
- finanční úřad zjistí nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez jeho zavinění uplatněny v původní daňové kontrole a které zakládají pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti dosud stanovené daně nebo tvrzení daňového subjektu; daňovou kontrolu lze opakovat pouze v rozsahu, který odpovídá nově zjištěným skutečnostem nebo důkazům,
- daňový subjekt učiní úkon, kterým mění svá dosavadní tvrzení; daňovou kontrolu lze opakovat pouze v rozsahu, který odpovídá změně dosavadního tvrzení daňového subjektu.
Změnou tvrzení daňového subjektu je i podání dodatečného daňového přiznání. Tento postup daňového subjektu, zejména při podání dodatečného přiznání na nižší daň, než byla poslední známá daňová povinnost, může být pozvánkou k provedení daňové kontroly. Finanční úřad však před rozhodnutím o opakování daňové kontroly vždy posoudí důvody podání tohoto dodatečného daňového přiznání. V některých případech místo opakované daňové kontroly postačuje provedení místního šetření.
Pokud není naplněna některá z těchto dvou podmínek, je provedení opakované daňové kontroly nepřípustné. Byla by to kontrola nezákonná.
Finanční úřad je vždy povinen seznámit daňový subjekt s důvody, které vedly k jeho rozhodnutí o opakování daňové kontroly. Sdělí mu, jaké konkrétní nové skutečnosti nebo důkazy vedly k tomuto rozhodnutí. Toto oznámení učiní při zahájení opakované daňové kontroly. Současně vymezí její rozsah.
DAŇOVÁ KONTROLA KONČÍ PODPISEM ZPRÁVY O DAŇOVÉ KONTROLE
Tato zpráva je oficiálním komplexním dokumentem, který popisuje průběh daňové kontroly od okamžiku jejího zahájení až do okamžiku jejího ukončení (§ 88 odst. 1 daňového řádu). Obsahuje výsledek kontrolního zjištění, včetně hodnocení důkazů zjištěných v průběhu daňové kontroly, a odkaz na protokoly nebo úřední záznamy o:
- zahájení daňové kontroly podepsané úřední osobou a daňovým subjektem,
- jednáních vedených v průběhu daňové kontroly,
- skutečnostech zjištěných správcem daně mimo jednání,
- seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění,
- vyjádření daňového subjektu obsahující tvrzení, návrhy nebo výhrady daňového subjektu k výsledku kontrolního zjištění,
- stanovisku správce daně k jednotlivým tvrzením, návrhům nebo výhradám daňového subjektu.
Daňový subjekt je při projednávání této zprávy oprávněn k seznámení se s výsledkem kontrolního zjištění, s hodnocením důkazů a se závěry, které budou mít dopad do jeho daňové povinnosti.
Daňový subjekt dostane zprávu k prostudování. Na jeho žádost stanoví finanční úřad lhůtu, ve které se může vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění a případně navrhnout jeho doplnění.
Odmítne-li se kontrolovaný daňový subjekt seznámit se zprávou o daňové kontrole nebo ji projednat anebo se jejímu projednání vyhýbá, doručí mu ji správce daně do vlastních rukou. Den doručení zprávy o daňové kontrole se pokládá za den jejího projednání a ukončení daňové kontroly.
Zprávu o daňové kontrole podepisuje kontrolovaný daňový subjekt a úřední osoba. Podpis zprávy o kontrole v žádném případě neznamená souhlas se závěry ve zprávě uvedenými. Potvrzuje pouze skutečnost, že došlo k projednání zprávy. Správce daně po podpisu předá stejnopis zprávy o daňové kontrole kontrolovanému daňovému subjektu. Podpisem zprávy o daňové kontrole je ukončeno její projednání. Zpráva o daňové kontrole se tím okamžikem považuje za oznámenou a současně je ukončena daňová kontrola.
Odepření podpisu zprávy kontrolovaným daňovým subjektem bez dostatečného důvodu nemá vliv na použitelnost zprávy o daňové kontrole jako důkazního prostředku. O tomto musí být ve zprávě kontrolovaný daňový subjekt prokazatelně poučen. Okamžikem bezdůvodného odepření podpisu nastávají též účinky projednání, oznámení zprávy o daňové kontrole a ukončení kontroly. Bude-li mít daňový subjekt pro odmítnutí podpisu zprávy dostatečný důvod, nebude možné tuto zprávu použít jako důkazní prostředek. Dostatečnost důvodu pro odmítnutí podpisu zprávy daňový řád nijak neupřesňuje. Tím je dána posuzovací pravomoc finančnímu úřadu. Na dostatečnost důvodu se názor daňového subjektu a názor finančního úřadu mohou více nebo méně odlišovat. Daňový subjekt má v případě nesouhlasu s rozhodnutím finančního úřadu jen možnost podání soudu.
Zpráva o daňové kontrole není veřejnou listinou. Není ani rozhodnutím správce daně. Proto není možné se proti ní odvolat. Je použitelná jen jako důkazní prostředek.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku Poradce 2/2012)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
PROVÁDĚNÍ FINANČNÍ KONTROLY
Podnikatel M. K. bydlí ve vlastním rodinném domku v Praze 8 a v najatém objektu v Praze 6 si zřídil autoopravnu se 22 zaměstnanci. Další autoopravnu s 18 pracovníky otevřel v Kladně v koupeném objektu. V každé této provozovně má 2 automobily. Podnikatel je plátcem daně z přidané hodnoty. V okrese Havlíčkův Brod vlastní rekreační chatu se zahradou a v okrese Domažlice obdržel na základě restitučních zákonů les, který pronajal jinému vlastníku lesa.
Který finanční úřad může provádět finanční kontrolu?
U tohoto podnikatele může daňovou kontrolu provádět několik finančních úřadů. Finanční úřad pro Prahu 8 bude kontrolovat daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, daň silniční a daň z nemovitostí (rodinný domek). Finanční úřad pro Prahu 6 bude kontrolovat daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Finanční úřad v Kladně bude kontrolovat daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daň z nemovitostí (autoopravna). Finanční úřad v Havlíčkově Brodě bude kontrolovat daň z nemovitostí (rekreační chata se zahradou) a Finanční úřad v Domažlicích bude kontrolovat daň z nemovitostí (les).
FINANČNÍ KONTROLA
Podnikatel L. R. založil jako jediný zakladatel obchodní společnost Global, spol. s r. o., jejíž sídlo je v zakoupeném objektu v Praze 2, podnikatel má trvalé bydliště ve vlastním domě v Praze 5. V obchodní společnosti, která je plátcem daně z přidané hodnoty, zaměstnává 18 pracovníků, z toho 9 v provozovně ve Slaném, umístěné v zakoupené budově. Pro podnikání používá vlastní osobní automobil Škoda Octavia, který nevložil do majetku obchodní společnosti. Obchodní společnost je držitelem 2 nákladních automobilů.
Kdo bude v uvedeném případe provádět finanční kontrolu?
V tomto případě bude daňovou kontrolu provádět několik finančních úřadů. Finanční úřad pro Prahu 2 bude kontrolovat daň z příjmů právnických osob za obchodní společnost Global, spol. s r.o., daň silniční (za 2 nákladní automobily), daň z přidané hodnoty, daň z nemovitostí za objekt společnosti a daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Finanční úřad pro Prahu 5 bude kontrolovat daň z příjmů fyzických osob (podnikatele), daň silniční (za osobní automobil Škoda Octavia) a daň z nemovitostí (za obytný dům). Finanční úřad ve Slaném bude kontrolovat daň z nemovitostí (za objekt provozovny).
OPRÁVNĚNOST POSTUPU
Obchodní společnost Zemědělci Polabí, s.r.o., umožnila ve svých ubytovnách pro sezónní zaměstnance bezplatné ubytování osobám evakuovaným v roce 2009 z vesnic postižených zátopou. Náklady vyvolané tímto opatřením uplatnila jako daňově uznatelné ve vztahu k základu daně z příjmů. Učinila tak přesto, že vynaložení těchto nákladů nijak nesouviselo s její činností a nedošlo k němu za účelem získání zdanitelných výnosů. Ubytování poskytla na základě telefonické výzvy okresní povodňové komise. S ohledem na tehdejší kritickou situaci nepožadovala písemnou žádost.
Jak společnost prokáže oprávněnost svého postupu?
Aby mohla při daňové kontrole prováděné v září 2011 prokázat oprávněnost svého postupu podle § 24 odst. 2 písm. zp) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, tj. daňové uplatnění takto vynaložených nákladů, navrhla, aby jako důkazní prostředek při daňové kontrole bylo použito rozhodnutí okresní povodňové komise, na jehož základě bezplatné ubytování poskytla. Finanční úřad tento návrh akceptoval.
(Víc na toto téma najdete v měsíčníku Poradce 3/2012)
|
|
| |
Částka číslo 105/2011 ze dne 14.10.2011
297/2011 Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
298/2011 Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka číslo 106/2011 ze dne 14.10.2011
299/2011 Zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
300/2011 Zákon, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
301/2011 Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů
302/2011 Zákon, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
303/2011 Zákon, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Částka číslo 107/2011 ze dne 18.10.2011
304/2011 Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Český les
305/2011 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 400. výročí úmrtí Petra Voka z Rožmberka
306/2011 Sdělení Českého telekomunikačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí
307/2011 Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí
Částka číslo 108/2011 ze dne 21.10.2011
308/2011 Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů
309/2011 Vyhláška o stanovení podmínek vyšetřování skotu na bovinní spongiformní encefalopatii v rámci prohlídky jatečných zvířat a masa
310/2011 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2012
311/2011 Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj o rozhodnutí o pověření provozovatele subsystému informačního systému
Částka číslo 109/2011 ze dne 21.10.2011
312/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu
313/2011 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení opakovaných voleb do zastupitelstva obce
314/2011 Nález Ústavního soudu ze dne 6. září 2011 sp. zn. Pl. ÚS 11/10 ve věci návrhu na zrušení § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/ /1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
Částka číslo 110/2011 ze dne 25.10.2011
315/2011 Nařízení vlády o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E
Částka číslo 111/2011 ze dne 27.10.2011
316/2011 Nařízení vlády o stanovení limitu prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů pro rok 2012
317/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
318/2011 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Částka číslo 112/2011 ze dne 31.10.2011
319/2011 Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje minerální vody v Buchlovicích a vymezení konkrétních ochranných opatření
|
|
| |
PŘEHLED NOVÝCH PŘEDPISŮ A ZMĚN V LEGISLATIVĚ OD ČÁSTKY 90/2011 DO ČÁSTKY 103/2011, VE VÝBĚRU PRO PODNIKATELSKOU SFÉRU
PODNIKÁNÍ
Novela zákona o veřejných zakázkách
Zákon č. 258/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
Částka 90/2011 Sb., Účinnost 12. 9. 2011
Novelizace nařízení vlády - finanční limity veřejných zakázek
Nařízení vlády č. 276/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou
Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákonu o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění nařízení vlády č. 474/2009 Sb.
Částka 99/2011 Sb., Účinnost 9. 10. 2011
Podstata úpravy: K provedení § 12 odst. 1 154 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 179/2010 Sb.
OCHRANA SPOTŘEBITELE
Novelizace vyhlášky - jakost a evidence pohonných hmot
Vyhláška č. 278/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot)
Částka 99/2011 Sb., Účinnost 1. 10. 2011
Podstata úpravy: K provedení § 3 odst. 4, § 4 odst. 1, § 5 odst. 6 a § 7 odst. 5 zákona č. 311/ 2006 Sb., o pohonných hmotách, ve znění zákona č. 91/2011 Sb.
Novelizace vyhlášky - ověřování a schvalování měřidel
Vyhláška č.285/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve
znění pozdějších předpisů
Částka 101/2011 Sb., Účinnost 1. 1. 2012
Podstata úpravy: K provedení § 3 odst. 3 a § 6 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a č. 137/2002 Sb.
FINANCE
Vyhláška - podíl obcí na výnosu daní
Vyhláška č. 259/2011 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů
Částka 91/2011 Sb., Účinnost 1. 9. 2011
Zrušuje stejnojmennou vyhlášku č. 245/2010 Sb.
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 243/ 2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění zákona č. 377/2007 Sb.
Vyhláška - oběh bankovek a mincí
Vyhláška č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí
Částka 97/2011 Sb., Účinnost 23. 9. 2011
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 136/ 2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí.
Novelizace vyhlášky - informační povinnost finančních institucí
Vyhláška č. 291/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 307/2004 Sb., o předkládání informací a podkladů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí, ve znění pozdějších předpisů
Částka 102/2011 Sb., Účinnost 1. 1. 2012
Podstata úpravy: K provedení § 41 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 57/2006 Sb.
Vyhláška - vydání zlaté mince
Vyhláška č. 292/2011 Sb., o vydání zlaté mince "Renesanční most ve Stříbře" po 5 000 Kč
Částka 103/2011 Sb., Účinnost 11. 10. 2011
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 6/ 1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.
NEMOVITOSTI
Nařízení vlády - podpora výstavby nájemních bytů
Nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky
Částka 101/2011 Sb., Účinnost 1. 10. 2011
Podstata úpravy: K provedení § 9 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení, ve znění zákona č. 61/2005 Sb.
PÉČE O ZDRAVÍ
Nařízení vlády - nepříznivé účinky hluku a vibrací
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Částka 97/2011 Sb., Účinnost 1. 11. 2011
Zrušuje stejnojmenné nařízení vlády č. 148/ 2006 Sb.
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Stanoví zejména:
Hygienické limity hluku a vibrací na pracovištích, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance.
Hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní a vnitřní prostory staveb.
Hygienické limity vibrací pro chráněné vnitřní prostory staveb. Způsob měření a hodnocení hluku a vibrací pro denní a noční dobu.
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Vyhláška - důchodové pojištění
Vyhláška č. 286/2011 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení
výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodu v roce 2012
Částka 101/2011 Sb., Účinnost 1. 1. 2012
Podstata úpravy: K provedení § 108 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 220/2011 Sb.
Stanoví zejména:
Výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 - 24 526 Kč.
Výši přepočítacího koeficientu - 1,0249.
Výši redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012
a) první redukční hranice - 11 061 Kč,
b) druhé redukční hranice - 29 159 Kč,
c) třetí redukční hranice - 100 548 Kč.
Výše základní výměry důchodu pro rok 2012 - 2 270 Kč.
Zvýšení důchodů v roce 2012.
VEŘEJNÁ SPRÁVA
Novela zákona o informačních systémech
Zákon č. 263/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/1008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka 92/2011 Sb. ; Účinnost 30. 11. 2011
Změny dalších souvisejících zákonů se týkají zejména:
zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech,
zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (uvedené zákony ve znění pozdějších předpisů).
Nařízení vlády - ochrana osobních údajů
Nařízení vlády č. 277/2011 Sb., o stanovení vzoru průkazu kontrolujícího Úřadu pro ochranu osobních údajů
Částka 99/2011 Sb., Účinnost 1. 10. 2011
Zrušuje odpovídající nařízení vlády č. 8/2005 Sb. Podstata úpravy: K provedení § 38 odst. 5 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění zákona č. 439/ 2004 Sb.
BEZPEČNOST
Novelizace vyhlášky - požární ochrana staveb
Vyhláška č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
Částka 95/2011 Sb., Účinnost 27. 9. 2011
Podstata úpravy: K provedení § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Novela zákona o odpadech
Zákon č. 264/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Částka 92/2011 Sb., Účinnost 31. 8. 2011
Novela zákona o ochraně ovzduší
Zákon č. 288/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Částka 102/2011 Sb., Účinnost 19. 10. 2011
STATISTIKA
Vyhláška - statistická zjišťování na rok 2012
Vyhláška č. 275/2011 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2012
Částka 98/2011 Sb., Účinnost 1. 1. 2012
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb.
DOPRAVA
Novelizace vyhlášky - provoz na pozemních komunikacích
Vyhláška č. 290/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Částka 102/2011 Sb., Účinnost 4. 10. 2011
Podstata úpravy: K provedení § 67 odst. 1 a 11 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
|
|
| |
|
8. 11.
Úterý
|
Zdravotní pojištění – OSVČ
|
Odvod zálohy na zdravotní
pojištění OSVČ za říjen 2011
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění)
|
|
21. 11.
Pondělí
(za neděli
20. 11.)
|
Daně z příjmů – plátce
|
Odvod sražených záloh
na daň z příjmů ze závislé činnosti z mezd za říjen
2011
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
Sociální pojištění - OSVČ
|
Odvod zálohy na sociální
pojištění OSVČ za říjen 2011
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení)
|
|
Odvod pojistného na
dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za říjen 2011
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení)
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod pojistného na sociální
pojištění za zaměstnance za říjen 2011
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc.
zabezpečení)
|
|
Předložení měsíčního přehledu
pro účely sociálního pojištění za říjen 2011
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení)
|
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod pojistného na zdravotní
pojištění za zaměstnance za říjen 2011
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
zdravotní pojištění)
|
|
Předložení měsíčního přehledu
pro účely zdravotního pojištění za říjen 2011
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/92 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
27.10.
|
28.10.
|
31.10.
|
1.11.
|
2.11.
|
3.11.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,831
|
18,831
|
18,757
|
18,914
|
18,909
|
18,853
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
10,213
|
10,213
|
10,495
|
10,468
|
10,48
|
10,529
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
12,697
|
12,697
|
12,68
|
12,801
|
12,859
|
12,74
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
2,782
|
2,782
|
2,788
|
2,892
|
2,866
|
2,848
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,336
|
3,336
|
3,332
|
3,364
|
3,38
|
3,348
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
24,83
|
24,83
|
24,8
|
25,035
|
25,15
|
24,915
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
41,289
|
41,289
|
41,55
|
43,095
|
42,596
|
41,947
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,276
|
2,276
|
2,281
|
2,364
|
2,344
|
2,329
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,315
|
3,315
|
3,308
|
3,34
|
3,355
|
3,323
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
35,876
|
35,876
|
36,398
|
37,296
|
37,032
|
36,888
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,996
|
1,996
|
2,001
|
2,066
|
2,04
|
2,017
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
23,338
|
23,338
|
22,701
|
23,49
|
23,338
|
23,215
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,273
|
2,273
|
2,271
|
2,246
|
2,284
|
2,301
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,593
|
1,593
|
1,597
|
1,637
|
1,625
|
1,604
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
17,788
|
17,788
|
17,806
|
18,07
|
17,996
|
17,965
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,191
|
7,191
|
7,183
|
7,251
|
7,284
|
7,216
|
| Lotyšsko |
lat
|
LVL
|
35,257
|
35,257
|
35,252
|
35,576
|
35,78
|
35,446
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,215
|
8,215
|
8,175
|
8,09
|
8,241
|
8,227
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,703
|
5,703
|
5,774
|
5,889
|
5,815
|
5,757
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,34
|
1,34
|
1,349
|
1,34
|
1,349
|
1,357
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
28,144
|
28,144
|
28,094
|
28,848
|
28,694
|
28,527
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,243
|
3,243
|
3,22
|
3,227
|
3,242
|
3,226
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
14,413
|
14,413
|
14,402
|
14,597
|
14,471
|
14,382
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
5,718
|
5,718
|
5,709
|
5,589
|
5,75
|
5,735
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,731
|
5,731
|
5,722
|
5,752
|
5,784
|
5,725
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
58,689
|
58,689
|
58,777
|
59,415
|
59,686
|
59,107
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
14,147
|
14,147
|
14,18
|
14,383
|
14,302
|
14,274
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,75
|
2,75
|
2,753
|
2,763
|
2,772
|
2,76
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
20,331
|
20,331
|
20,344
|
20,558
|
20,677
|
20,497
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
57,93
|
57,93
|
57,652
|
59,394
|
59,165
|
58,887
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
10,014
|
10,014
|
10,1
|
10,219
|
10,273
|
10,294
|
| USA |
dolar
|
USD
|
17,69
|
17,69
|
17,715
|
18,374
|
18,214
|
18,092
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
28,338
|
28,338
|
28,404
|
29,279
|
29,176
|
28,998
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
4,88
|
4,88
|
4,914
|
4,991
|
4,985
|
4,934
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 3/2012
- Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
Daně účetnictví - vzory a případy (DÚVaP) - měsíčník, č. 11/2011
- Příjmy z pronájmu
- Zásoby v obchodní a výrobní firmě
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) - měsíčník, č.11/2011
- Darování a daň
- Účtování o zásobách
- Manažerské selhání
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) - měsíčník, č. 11/2011
- Zdravotní pojištění - novela zákona
- Zaměstnanecké půjčky
Poradce Veřejné Správy - (PVS) - měsíčník, č. 11/2011
- Veřejné zakázky - novela
- Změny v maturitních zkouškách
PŘIPRAVUJEME
Poradce č. 4/2012 (XI/2011)
Daně, účetnictví - vzory a případy - (DÚVaP) č. 12/2011 (XI/2011)
- Změny v zákoníku práce od 1. 1. 2012
- Zúčtovací vztahy
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) č. 12/2011 (XI/2011)
- Daň z příjmu stanovená paušální částkou
- Výdaje na pracovní cesty poplatníku
- Nemovitosti a DPH
- Účtovaní vratných obalu
Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) č. 12/2011 (XI/2011)
- Novela zákona o poskytovaní dávek osobám se zdravotním postižením
- Svátky, zaměstnanec - zaměstnavatel
- Na pracovní cestě s vozidlem zaměstnance
Poradce veřejné správy - (PVS) č. 12/2011 (XI/2011)
- Podpora výstavby nájemních bytů
- Zaměstnanecké benefity
- DPH a nemovitosti u neziskových organizací
- Lyžařský výcvik
|
|
| |
DAŇOVÁ KONTROLA
Daňová kontrola je součástí správy daní. Jejím účelem je ověření správnosti tvrzení poplatníka nebo plátce daně v daňovém přiznání nebo hlášení. Při daňové kontrole správce daně prověřuje skutečnosti, ze kterých daňový subjekt vycházel při stanovení základu daně a při zjištění své daňové povinnosti. Cílem daňové kontroly je dosáhnout stanovení daně ve správné výši.Vše o daňové kontrole se dozvíte z balíčku Daňová kontrola.
- Příprava na daňovou kontrolu - příspěvek
měsíčník Poradce 3/2012 (A5, 288 str.)
- Daňová kontrola podle daňového řádu - příspěvek
měsíčník PVS 11/2011 (A4, 80 str.)
- Daňový řád - aktualizované úplné znění zákonů
Aktualizace I/1 (A5, 56 str.)
- Správa daní - úplné znění zákonů
Zákony I/2011 (A5, 592 str.)
BALÍČEK DAŇOVÁ KONTROLA se slevou 40 % obsahuje: PVS 11/2011 + Poradce 3/2012 + Aktualizace I/1 2011 + Zákony I/2011
cena: 224 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
ZÁKONY 2011
Přicházíme s možností získat sborníky Zákonů 2011 s výraznou slevou z původní ceny. Sborníky obsahují úplné znění zákonů a související předpisy platné od 1.1.2011. Balíček obsahuje stavební, katastrální zákon, zákon o státní a veřejné správě, zákon o životním prostředí…
- Zákony IV - stavební, katastrální zákon...
stavební zákon, katastrální zákon, stavební spoření, vlastnictví bytů, vlastnictví půdy (A5, 528)
- Zákony V - státní a veřejná správa...
zákon o obcích, školský zákon, rozpočtová pravidla,zákon o ochraně osobních údajů (A5, 408 str.)
- Zákony VI - životní prostředí, odpady...
/A5,536 str./ - životní prostředí, vodní zákon, zákon o odpadech, zákon o ovzduší (A5, 536 str.)
BALÍČEK ZÁKONY 2011 se slevou 50 % obsahuje: Zákony IV + Zákony V + Zákony VI
cena: 210 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |