| |
TÉMA NOVIN
NEVYČERPANÁ DOVOLENÁ |
NEVYČERPANÁ DOVOLENÁ – PŘEVOD DO R. 2015 - PRAVIDLA
Nestihli jste letos dovolenou? Nevadí, nepřijdete o ni. Nevyčerpaná dovolená nepropadá, lze ji převést k čerpání do příštího roku. Pokud nebude zaměstnanci zaměstnavatelem určena ani do 30. 6. 2015, určí si termín dokonce sám zaměstnanec.
DOBU ČERPÁNÍ DOVOLENÉ je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců (za předpokladu, že u zaměstnavatele působí) tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo.
Zaměstnavatel je povinen čerpání dovolené zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
Povinnost zaměstnavatele
určit zaměstnanci vyčerpání celé dovolené v daném kalendářním roce nemusí být splněna pouze ve dvou případech. Pouze v případě, že jsou zde naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele, nebo překážky v práci na straně zaměstnance (například dočasná pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená, ošetřování nemocného člena rodiny nebo jiná překážka v práci), dojde k čerpání dovolené později. Jestliže je toto splněno a přitom pod naléhavé provozní důvody se vejde téměř cokoliv…, tak si můžete převést dovolenou z letošního roku 2014 do roku 2015.
Jestliže nemůže být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že:
- zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo
- z důvodu čerpání mateřské anebo
- rodičovské dovolené,
je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. (Např. dovolenou z r. 2014 je tedy z těchto důvodů možno převést k čerpání nejen do r. 2015, ale i do let dalších.)
ŽÁDOST O DOVOLENOU – Vedle dovolené (naplánované v rozvrhu jejího čerpání) může zaměstnanec kdykoliv zaměstnavatele o poskytnutí dovolené také sám požádat – s čerpáním dovolené ovšem musí zaměstnavatel vždy vyslovit souhlas. Zaměstnavatel nemusí žádosti zaměstnance o čerpání dovolené vyhovět s výjimkou postupu dle ust. § 217 odst. 5 zákoníku práce. (Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.)
V praxi poměrně často sám zaměstnanec žádá o poskytnutí dovolené, a to nejčastěji na formuláři zvaném „Dovolenka“.
Pokud příslušný vedoucí zaměstnanec takové žádosti vyhoví a svým podpisem požadovanou dobu čerpání dovolené odsouhlasí (potvrdí formulář žádosti o dovolenou), dochází k písemnému oznámení určené doby čerpání dovolené zaměstnanci. Zaměstnanci lze jedině doporučit, chce-li mít jistotu, že dovolenou bude (může) skutečně čerpat v době, kterou si naplánoval, aby žádanku vypsal a podal s větším předstihem, než případně jen 14 dnů před požadovaným nástupem (začátkem) dovolené (či případně ještě ve lhůtě kratší).
Pouhé předložení žádosti (vyplněného formuláře) však nelze považovat za určení nástupu dovolené!
Zaměstnanec by si měl ověřit, že dovolená mu byla opravdu schválena. (V praxi větších zaměstnavatelů totiž mnohdy putuje podepsaný formulář přímo od vedoucího zaměstnance na personální nebo mzdové (platové) oddělení, aniž by se vracel k zaměstnanci, žádajícímu o dovolenou. Zaměstnanec by se tak, jestliže by nebyl upozorněn svým vedoucím, případně nemusel dozvědět, že mu dovolená nebyla schválena, a mohl by mít neomluvenou absenci v práci.)
Bez omezení
Ve sdělovacích prostředcích se objevil mýtus, že převádět dovolenou do dalšího kalendářního roku lze v maximální výši 5 dnů (a ostatní dovolená propadá, právo na ni zaniká). Došlo k tomu zřejmě na základě mylného vyjádření bývalé tiskové mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí, které se posléze promítlo na konci října roku 2012 do jednoho ze článků poměrně rozšířeného internetového zpravodajství.
Toto vyjádření však je zcela nesprávné a nemá naprosto žádnou oporu v právní úpravě. Zaměstnanci bude převedeno právě tolik dovolené, kolik mu zbývá k vyčerpání, tedy případně i celá dovolená. Zákoník práce už ani nerozlišuje mezi dovolenou v rozsahu do 4 týdnů a nad 4 týdny. Už se neuplatňuje ani povinný nástup nevyčerpané loňské dovolené po 31. 10. následujícího kalendářního roku, o kterém jsme dříve psali.
PRÁVO URČIT DOVOLENOU MÁ ROVNĚŽ ZAMĚSTNANEC
Není-li čerpání dovolené určeno (zaměstnavatelem) nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
Jestliže tedy zaměstnavatel neurčil čerpání dovolené nebo části dovolené, která nebyla vyčerpána v kalendářním roce, za který přísluší, ani v roce následujícím, a to nejpozději do 30. 6. následujícího kalendářního roku, pak získává právo určit nástup dovolené též zaměstnanec.
Za určení čerpání dovolené zaměstnavatelem je třeba považovat i to, jestliže zaměstnavatel zaměstnanci určí čerpání dovolené do 30. 6. následujícího kalendářního roku, i když k čerpání dovolené na základě tohoto určení má dojít až po tomto datu, např. v červenci nebo kolem vánočních svátků atp. Rozhodující je, zda do 30. 6. následujícího roku zaměstnavatel určil zaměstnanci čerpání dovolené, nikoliv termín, na který bylo čerpání dovolené určeno. Jestliže však zaměstnavatel o čerpání dovolené do 30. 6. následujícího kalendářního roku nerozhodne, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Zaměstnanec je povinen oznámit čerpání dovolené ve stejné lhůtě, ve které oznamuje čerpání dovolené zaměstnavatel zaměstnanci. Pokud tedy zaměstnavatel neurčí nástup dovolené za r. 2014 do 30. června 2015, může si čerpání této dovolené určit zaměstnanec od 1. července 2015 sám.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 1/2015)
DOVOLENÁ ZA ROK 2014
Konec roku přináší v oblasti čerpání dovolené řadu problémů personalistům i samotným zaměstnancům. Zejména se jedná o převod dovolené z roku 2014 do příštího roku, poskytování náhrady mzdy za dovolenou. Kdo určuje nástup na dovolenou?
Nástup dovolené
Nástup dovolené určuje vedení pracoviště. Zaměstnanec nemůže pouze oznámit, že si „zítra bere dovolenou“. Při určování nástupu zaměstnavatel především přihlíží ke svým výrobním potřebám, ale i k oprávněným zájmům zaměstnance, jako je např. rodinná rekreace, péče o děti apod. ZP nepředpisuje formu pro toto určení.
Při rozhodování zaměstnavatel vychází z rozvrhu dovolených. Sestavuje ho zaměstnavatel a pokud u něj působí odborová organizace, musí to být s jejím předchozím souhlasem. Působí li u zaměstnavatele rada zaměstnanců, musí být i její souhlas.
V rozporu s tím však není praxe, kdy zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené a jeho nadřízený, do jehož pravomoci takový úkon patří, mu dá souhlas k jejímu čerpání.
Souhlas lze kvalifikovat jako určení nástupu dovolené.
Pokud však zaměstnanec pouze oznámí, že nastupuje dovolenou, a jeho nadřízený mu souhlas neudělí, nemůže být nepřítomnost zaměstnance v práci považována za dovolenou a nepřísluší mu po dobu této nepřítomnosti v práci náhrada mzdy. V závažných případech může být nepřítomnost na pracovišti posuzována jako neomluvená absence.
Výjimkou ze zásady, že nástup dovolené určuje zaměstnavatel je, když požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené žena tak, aby navazovala bezprostředně na skončení její řádné mateřské dovolené (většinou 28 týdenní). V tomto případě je povinen zaměstnavatel vyhovět její žádosti. Stejnou povinnost má zaměstnavatel vůči zaměstnanci – muži, který pečuje o dítě a požádá o dovolenou po skončení své rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (rovněž zpravidla po 28 týdnech). Např. zaměstnankyni skončí mateřská dovolená 30. června. Požádá li po tomto dni o poskytnutí dovolené, je zaměstnavatel povinen vyhovět.
Automatický nástup na dovolenou
ZP nebyl zcela v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora, pokud jde o zaměstnance, jemuž zaměstnavatel nemohl určit čerpání dovolené ani do konce příštího kalendářního roku z důvodu pracovní neschopnosti a z důvodu čerpání mateřské dovolené, neboť výslovně nestanoví povinnost zaměstnavatele určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. Tento postup je stanoven pouze v případě čerpání rodičovské dovolené.
ZP proto uvádí, že zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené tak, aby si zaměstnanec celou dovolenou za příslušný kalendářní rok vyčerpal do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo (§ 217 odstavec 1). V případě, že určení doby čerpání dovolené do konce kalendářního roku, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tuto dovolenou do konce následujícího kalendářního roku (§ 218 ZP).
V případě, že zaměstnanci bude v čerpání dovolené do konce následujícího kalendářního roku bránit dočasná pracovní neschopnost, mateřská dovolená nebo rodičovská dovolená, zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Zaměstnanec si může sám určit nástup dovolené. Pokud zaměstnavatel neurčí zaměstnanci dobu čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku (po roce, kdy zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo), má zaměstnanec právo si dobu čerpání dovolené určit sám. Po 30. červnu následujícího kalendářního roku mají právo určit dobu čerpání dovolené, na níž vzniklo zaměstnanci právo v předchozím roce, jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec, s tím, že zaměstnanec je povinen zaměstnavateli oznámit nástup čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem, nedohodne li s ním na jiné době.
Příklad
Dovolenou za rok 2014 by měl zaměstnanec vyčerpat do konce roku 2014. Pokud by si ji do konce roku 2014 nevyčerpal, neboť mu zaměstnavatel neurčil její nástup pro provozní důvody nebo pro překážky v práci na straně zaměstnance, musí nástup určit tak, aby byla dovolená vyčerpána do konce roku 2015. Neurčí li čerpání do 30. června 2015 (jde o určení nástupu, nikoliv o faktický nástup.), může si určit čerpání sám zaměstnanec. Musí to však oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době.
Může však nastat situace, že v konkrétním případě nebude moci zaměstnavatel dovolenou z roku 2014 určit ani do konce následujícího kalendářního roku (tedy do roku 2015) proto, že byl zaměstnanec dočasně práce neschopným nebo čerpal mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Potom musí zaměstnavatel určit čerpání dovolené po skončení těchto překážek. Nárok na dovolenou nezaniká.
Dovolená po částech
Poskytuje li se dovolená v několika částech je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň dvou týdnů dovolené, pokud nedojde k jiné dohodě. Zaměstnavatel musí určit nástup dovolené zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce. Místo minimální doby roční placené dovolené nesmí být vyplacena peněžitá náhrada. To přichází v úvahu jedině při skončení pracovního poměru.
O dovolenou nemůže zaměstnanec, pokud splnil podmínky pro její poskytnutí, přijít. Čerpání 4 týdnů dovolené je ZP stanoveno jako povinnost zaměstnavatele.
Dovolenou má zaměstnavatel poskytovat především vcelku, aby splnila zotavovací účel. ZP stanoví, že alespoň dva týdny dovolené musí zaměstnanec vyčerpat vcelku. Zaměstnavatel je povinen čerpání v tomto rozsahu umožnit. Určenou dobu čerpání musí zaměstnanci oznámit alespoň 14 dnů předem.
Dovolená po nástupu do zaměstnání
Podmínkou pro poskytnutí dovolené je výkon práce v kalendářním roce po dobu alespoň 60 dnů. Neodpracuje li zaměstnanec ani 60 dnů, vznikne nárok na dovolenou za odpracované dny, a to jedna dvanáctina za 21 odpracované dny. Není podmínkou, aby 60 dnů odpracoval zaměstnanec do dne nástupu dovolené, stačí, když je odpracuje do konce kalendářního roku. Nebude li pracovat celý kalendářní rok, dostane za každý měsíc trvání pracovního poměru jednu dvanáctinu z celkové výměry dovolené (tzv. poměrná část). Jestliže zaměstnanec u zaměstnavatele odpracuje např. čtyři měsíce, dostane čtyři dvanáctiny z celkové výměry dovolené. Odpracuje li méně než 60 dnů, např. dva měsíce, dostane jednu dvanáctinu za odpracovaných 21 dnů, tedy celkem dvě dvanáctiny.
Poměrná dovolená
Velmi často se stává, že zaměstnanec neodpracuje u zaměstnavatele celý kalendářní rok. Např. nastoupí do zaměstnání v průběhu roku nebo ukončí pracovní poměr apod. V těchto případech je mu poskytována zaměstnavatelem poměrná část dovolené.
Tyto případy jsou uvedeny jednak v § 212 odst. ZP (jde o poměrnou část dovolené v roce, v němž zaměstnanec vstoupí do pracovního poměru), a v § 222 odst. 2 (jde o poměrnou část dovolené při skončení pracovního poměru). Výpočet poměrné části dovolené je uveden v § 212 odst. 2 ZP. Určuje se tak, že za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru se poskytne jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok.
Jinak se posuzuje poměrná část dovolené, když v kalendářním měsíci zaměstnanec změnil zaměstnání. V tom případě mu náleží i za kalendářní měsíc, v němž došlo ke změně zaměstnání, poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.
Příklad
Zaměstnanec změnil zaměstnání 15. června a 16. června nastoupil do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli. Jak se bude řešit dovolená za červen?
Podle § 212 odstavec 3 ZP přísluší poměrná část dovolené v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují. Zaměstnanci přísluší pak poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.
Změnou zaměstnání se rozumí skončení pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele a bezprostřední nástup k jinému zaměstnavateli. Mezi těmito zaměstnáními nesmí být ani jeden den přestávka. Výjimka je pro skončení zaměstnání v pátek a nástup k jinému zaměstnavateli v pondělí.
Pokud nejde o změnu zaměstnání a zaměstnanec rozváže pracovní poměr – má li mezi pracovními poměry přestávku – může dostat poměrnou část dovolené za měsíc, v němž došlo k rozvázání pracovního poměru, jen tehdy, jestliže pracovní poměr byl rozvázán posledním dnem v měsíci.
Příklad
Zaměstnanec skončil pracovní poměr v průběhu měsíce např. 15. června.
Dostane jen pět dvanáctin dovolené (náhradu mzdy). Kdyby pracovní poměr rozvázal 30. června dostal by šest dvanáctin.
Rozváže li zaměstnanec pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu dohodou, například dnem 10. června, a nastoupí nové zaměstnání dnem 11. června, dostane poměrnou část dovolené za červen (jednu dvanáctinu) od nového zaměstnavatele, k němuž vstoupil do pracovního poměru, poněvadž jde o změnu zaměstnání. Kdyby rozvázal pracovní poměr dnem 15. 6. a nové zaměstnání by nastoupil dnem 16. 6., dostal by poměrnou část dovolené za červen rovněž od nového zaměstnavatele, jde rovněž o změnu zaměstnání.
Při změně zaměstnání není nutné při rozhodování o přiznání poměrné části dovolené vždy nejdříve zjišťovat, zda pracovní poměr v měsíci, v němž došlo ke změně zaměstnání, trval u některého zaměstnavatele déle než polovinu měsíce, tj. déle než 15 dnů.
Dojde li k rozvázání pracovního poměru, měl by zaměstnavatel dbát na to, aby si zaměstnanec vyčerpal poměrnou část dovolené, která připadá na dobu trvání pracovního poměru, ještě během trvání pracovního poměru (ovšem za předpokladu jeho nároku – § 212 odst. 1 ZP). To platí jak v případech, kdy končí pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance, tak i v případech, kdy bude uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru. Končí li pracovní poměr dohodou, měl by být termín skončení pracovního poměru dohodnut tak, aby zaměstnanec měl možnost vyčerpat si příslušnou část dovolené ve volnu a nemusel za ni obdržet náhradu mzdy. Kdyby se však přesto tento případ stal (zaměstnavatel neurčil nástup dovolené zaměstnanci do skončení jeho pracovního poměru), měl by zaměstnanec nárok na poskytnutí náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou.
Poměrnou část dovolené by nemusel zaměstnanec vyčerpat a neobdržel by od zaměstnavatele náhradu mzdy, kdyby došlo k dohodě mezi zaměstnavateli podle ustanovení § 221 ZP.
Krácení dovolené
Zaměstnavatel má povinnost a někdy možnost krátit výměru dovolené. Jde o situace, kdy zaměstnanec zameškal více než 100 pracovních dnů, jako je např. pracovní neschopnost, která nebyla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Za prvních 100 takto zameškaných dnů musí zaměstnavatel krátit dovolenou o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných dnů rovněž o jednu dvanáctinu.
Jiná je situace při tzv. neomluvené nepřítomnosti v práci (neomluvená absence). Na rozdíl od povinnosti zaměstnavatele krátit dovolenou z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, ZP neukládá zaměstnavateli povinnost krátit dovolenou pro neomluvenou absenci. Za jeden neomluvený den, může být dovolená kratší až o 3 dny. Zameškání práce po kratší dobu, než jeden den, se sčítají, např. neomluvené pozdní příchody na pracoviště. Je plně v pravomoci zaměstnavatele, zda toto oprávnění využije. Rozsah krácení dovolené i označení neomluvené absence je věcí zaměstnavatele.
Zaměstnavatelé mnohdy neoprávněně krátí dovolenou ženám, které skončí mateřskou dovolenou a nastupují na rodičovskou dovolenou. Domnívají se, že když rozsah rodičovské dovolené přesahuje 100 dnů, že by mělo dojít ke krácení dovolené.
Např. žena skončila mateřskou dovolenou v červnu 2014 a poté nastoupila na rodičovskou dovolenou. Od července do konce roku 2014 je rodičovská dovolená v rozsahu větším než 120 dnů. Pokud žena požádala o poskytnutí dovolené ihned po mateřské dovolené, tedy v červnu 2014, nebyl zaměstnavatel oprávněn ji tuto dovolenou krátit za neodpracované dny v důsledku čerpání rodičovské dovolené do konce roku 2014 (§ 223 odstavec 1 ZP). Dostala celou výměru dovolené za rok 2014. Pokud by žena nevyužila své právo nastoupit dovolenou ihned po skončení mateřské dovolené, a „řádnou“ dovolenou za rok 2014 by čerpala až později, mohl by ji zaměstnavatel krátit.
Délka dovolené
Délka dovolené se poskytuje v týdnech. Z týdenní výměry vychází jak směrnice 2003/88/ES, o určitých aspektech stanovení pracovní doby, tak i úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132/1970, o každoroční placené dovolené (č. 229/1998 Sb.).
V souladu s požadavkem uvedené směrnice Evropských společenství je délka základní výměry dovolené v rozsahu 4 týdnů.
Protože zaměstnavatelé nepodnikatelského charakteru nemají možnost prodlužovat dovolenou, ZP stanoví, že jejich zaměstnancům přísluší dovolená o 1 týden delší než činí základní výměra.
Zaměstnancům zaměstnavatelů uvedeným v § 213 odst. 2 ZP, tak přísluší při splnění stanovených podmínek právo na 5 týdnů dovolené. Další prodloužení dovolené těmto zaměstnancům však není možné.
Tito zaměstnavatelé jsou uvedeni v § 109 odstavec 3 ZP. Jedná se o subjekty, jehož zaměstnanci jsou odměňováni platem, nikoliv mzdou, jako je tomu v podnikatelských subjektech. Jedná se např. o zaměstnance státu, územních samosprávných celků, příspěvkových organizací, jejichž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně kryty a zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školských právnických osob zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a veřejných neziskových zdravotnických zařízení. Rozsah působnosti části ZP upravující platové otázky, je vymezen pozitivně pro všechny rozpočtové organizace, které zřizují podle rozpočtových pravidel republiky ústřední orgány kraje a obce k plnění úkolů v oboru své působnosti. Činnost těchto organizací je plně financována z veřejných zdrojů, a proto jsou i způsoby poskytování a výše platů jejich zaměstnanců kogentně upraveny zákonem a prováděcími nařízeními vlády.
ZP rovněž nepřipouští prodlužování dovolené pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol, jejichž zákonná dovolená činí 8 týdnů v kalendářním roce.
ZP umožňuje, aby každý zaměstnavatel tzv. podnikatelského charakteru prodloužil dovolenou a bude záležet jen na něm, jaký rozsah podle svých finančních i výrobních možností zvolí. Dovolená může být v rozsahu pěti nebo třeba i osmi týdnů, ZP ji neomezuje. Zaměstnancům ostatních zaměstnavatelů, než těch, kteří jsou tzv. nepodnikatelského charakteru, může tedy být dovolená prodloužena bez jakéhokoliv omezení. Na rozdíl od dřívější právní úpravy, která vycházela ze zásady „co není dovoleno, je zakázáno“ současná právní úprava nezakazuje sjednání podmínek pro prodloužení dovolené. Není tak vyloučeno, aby zaměstnavatel prodloužil dovolenou pouze určitým skupinám zaměstnanců, např. delší dovolenou přiznal zaměstnancům pracujícím u zaměstnavatele delší počet let, nebo zaměstnancům konajícím práce fyzicky nebo duševně náročné. Zaměstnavatel však musí při takovém prodloužení dovolené respektovat úpravu rovného zacházení.
Zaměstnavatel může diferencovat, např. podle věku zaměstnanců nebo podle druhu nebo obtížnosti práce či pracovního prostředí. Stanovená délka dovolené je pak závazná pro všechny zaměstnance. Jednotná délka dovolené je i pro pedagogické a akademické pracovníky vysokých škol a to 8 týdnů v kalendářním roce.
Zaměstnanci podnikatelských subjektů tak mohou mít dovolenou v délce několika týdnů nad základní limit 4 kalendářních týdnů, zaměstnanci nepodnikatelských subjektů vždy 5 kalendářních týdnů.
Příklad
Zaměstnavatel tzv. podnikatelského charakteru, prodloužil ve vnitřním předpise dovolenou zaměstnancům nad 50 let věku na 6 týdnů v roce a zaměstnancům mladším na 5 týdnů v roce. Nejde o diskriminaci.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PVS 12-13/2014)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
DOVOLENÁ PO ČÁSTECH
Poskytuje-li se dovolená v několika částech, je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci
čerpání alespoň dvou týdnů dovolené, pokud nedojde k jiné dohodě. Může zaměstnavatel poskytnout za nevyčerpanou dovolenou náhradu mzdy?
Zaměstnavatel musí určit nástup dovolené zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce. Místo minimální doby roční placené dovolené nesmí být vyplacena peněžitá náhrada. To přichází v úvahu jedině při skončení pracovního poměru. O dovolenou nemůže zaměstnanec, pokud splnil podmínky pro její poskytnutí, přijít. Čerpání 4 týdnů dovolené je v zákoníku práce stanoveno jako povinnost zaměstnavatele. Dovolenou má zaměstnavatel poskytovat především vcelku, aby splnila zotavovací účel. Zákoník práce stanoví, že alespoň dva týdny dovolené musí zaměstnanec vyčerpat vcelku. Zaměstnavatel je povinen čerpání v tomto rozsahu umožnit. Určenou dobu čerpání musí zaměstnanci oznámit alespoň 14 dnů předem.
DOVOLENÁ PO DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
Pracovní poměr zaměstnance trval po celý kalendářní rok. V průběhu tohoto roku byl však zaměstnanec v pracovní neschopnosti (nešlo o pracovní úraz nebo nemoc z povolání), takže stačil odpracovat pouze 56 dnů. Jaký nárok na dovolenou vznikne zaměstnanci za tento rok?
Přestože pracovní poměr uvedeného zaměstnance trval po celý kalendářní rok, nevznikl mu nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale pouze nárok na dovolenou za odpracované dny ve výši dvou dvanáctin dovolené za kalendářní rok. Nárok na dovolenou za kalendářní rok vzniká totiž za předpokladu, že zaměstnanec odpracuje v příslušném kalendářním roce alespoň 60 dnů. Doba pracovní neschopnosti, která nevznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, se pro účely dovolené jako výkon práce neposuzuje.
DOVOLENÁ Z ROKU 2014
Zákoník práce nebyl zcela v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora, pokud jde o zaměstnance, jemuž zaměstnavatel nemohl určit čerpání dovolené ani do konce příštího kalendářního roku z důvodu pracovní neschopnosti a z důvodu čerpání mateřské dovolené, neboť výslovně nestanoví povinnost zaměstnavatele určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. Tento postup je stanoven pouze v případě čerpání rodičovské dovolené.
Je možné čerpat dovolenou z roku 2014 automaticky, bez souhlasu zaměstnavatele?
Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené tak, aby si zaměstnanec celou dovolenou za příslušný kalendářní rok vyčerpal do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo (§ 217 odstavec 1). V případě, že určení doby čerpání dovolené do konce kalendářního roku, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tuto dovolenou do konce následujícího kalendářního roku (§ 218 ZP). V případě, že zaměstnanci bude v čerpání dovolené do konce následujícího kalendářního roku bránit dočasná pracovní neschopnost, mateřská dovolená nebo rodičovská dovolená, zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci. Zaměstnanec si může sám určit nástup dovolené. Pokud zaměstnavatel neurčí zaměstnanci dobu čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku (po roce, kdy zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo), bude mít zaměstnanec právo si dobu čerpání dovolené určit sám. Po 30. červnu následujícího kalendářního roku tak budou mít právo určit dobu čerpání dovolené, na níž vzniklo zaměstnanci právo v předchozím roce, jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec, s tím, že zaměstnanec je povinen zaměstnavateli oznámit nástup čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem, nedohodne-li se s ním na jiné době. Dovolenou za rok 2014 by měl zaměstnanec vyčerpat do konce roku 2014. Pokud by si ji do konce roku 2014 nevyčerpal, neboť mu zaměstnavatel neurčil její nástup pro provozní důvody nebo pro překážky v práci na straně zaměstnance, musí nástup určit tak, aby byla dovolená vyčerpána do konce roku 2015. Neurčí-li čerpání do 30. června 2015 (jde o určení nástupu, nikoliv o faktický nástup), může si určit čerpání sám zaměstnanec. Musí to však oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době. Může však nastat situace, že v konkrétním případě nebude moci zaměstnavatel dovolenou z roku 2014 určit ani do konce následujícího kalendářního roku (tedy do roku 2015) proto, že byl zaměstnanec dočasně práce neschopným nebo čerpal mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Potom musí zaměstnavatel určit čerpání dovolené po skončení těchto překážek. Nárok na dovolenou pak nezaniká.
DOVOLENÁ V PŘURUŠENÉM PRACOVNÍM POMĚRU
Pracovní poměr zaměstnance trval od 1. ledna do 17. dubna a v této době nezameškal
ani jeden den. Další pracovní poměr uzavřel až 4. května. Na jakou výměru dovolené má zaměstnanec nárok?
Zaměstnanci přísluší v uvedeném případě nárok na poměrnou část dovolené ve výměře 3/12 dovolené za kalendářní rok. Za měsíc duben mu již nárok na poměrnou část dovolené nevznikl, protože v tomto měsíci neuzavřel bezprostředně po skončení předchozího pracovního poměru pracovní poměr další.
Právní úpravu poměrné části dovolené při změně zaměstnání v průběhu měsíce nelze tedy v tomto případě na měsíc duben použít.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku 1 000 řešení 1/2015)
|
|
| |
Částka číslo 114/2014 ze dne 2.12.2014
279/2014 Nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v období do 31. prosince 2015
280/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů
281/2014 Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz dětské skupiny do 12 dětí
Částka číslo 115/2014 ze dne 9.12.2014
282/2014 Nařízení vlády o některých podmínkách k provádění společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků
283/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby
284/2014 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Částka číslo 116/2014 ze dne 8.12.2014
285/2014 Nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v období do 30. června 2015
286/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 117/2014 ze dne 11.12.2014
287/2014 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
288/2014 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení opakovaného hlasování do zastupitelstev obcí
289/2014 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení opakovaných voleb do zastupitelstva obce
290/2014 Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí
Částka číslo 118/2014 ze dne 15.12.2014
291/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů
|
|
| |
ČAS LYŽOVÁNÍ
I v novém tisíciletí můžeme konstatovat, že obliba lyžování přetrvává a stále ho můžeme řadit mezi masové sporty – i když náklady na vybavení a pobyt v oblíbených lyžařských oblastech se pohybují ve vyšších číslech. Jde však o sportování typické pro období, které má nezanedbatelný pozitivní vliv na lidské zdraví, i když zároveň při něm dochází k mimořádně závažným a těžkým úrazovým událostem.
1. Kromě klasického způsobu lyžování
Severské (běh na lyžích, bruslení na lyžích) anebo alpské (sjezd, slalom) zaznamenáváme na našich svazích nejčastěji jako novinky „carverové lyžování“, které se provozuje na kratších a výrazně vykrojených carvingových lyžích (carver), jakož i současný hit zasněžených terénů – snowboarding.
I když někteří optimisticky naladění pozorovatelé zimních sportů prohlašují, že za ideálních sněhových poměrů a při patřičné technické vyspělosti sportovce a se samozřejmou kvalitní výstrojí je ohrožení úrazem minimální, není to tak docela pravda. Vezměme si například hrozivé statistiky posledních roků z Rakouska. V zimním období využívá rakouské lyžařské terény víc než osm milionů lyžařů a snowboardistů. Zarážející ale je, že 80 000 vyznavačů zimních sportů zaplatí za svoji vášeň zdravím a více než padesát z nich zaplatí za zimní opojení životem. Především jde o mladé lyžaře – dravce a starší příležitostné vyznavače tohoto sportu. Až 90 procent nehod si lyžaři mohou připsat své vlastní neodpovědnosti. Zahraniční návštěvníci údajně riziko podceňují nejvíc. Statistika tvrdí, že každý stý turista ze zahraničí má pád s negativním zdravotním následkem, anebo zapříčiní na svahu kolizi. Domácí mívají zase těžší typy zranění, protože si myslí, že svahy znají a podceňují možné nebezpečí.
2. nejtěžší zranění ohrožující život lyžaře
Vznikají po nárazu na překážku, například strom, sloup apod. anebo po pádu na kámen či skálu. Zraněny jsou břišní a hrudní vnitřní orgány (plíce, slezina, játra atd.) s vnitřním krvácením a následným šokovým stavem. Vysoce frekventované jsou poranění páteře, po kterých často dochází k ochrnutí těla (podle typu poškození míchy a složitosti zlomeniny). Těžké úrazy hlavy s poraněním nitrolebečních struktur bývají obvykle smrtelné. Jsou popsána i zřídkavá zranění – propíchnutí slalomovou nebo lyžařskou holí. Všechny stavy vyžadují urgentní první pomoc a rychlý převoz do nemocnice.
Pozor! K mnoha vážným zraněním dojde při dojezdu na svahu, kdy si jezdec v předtuše skončení námahy „nepatřičně“ uvolní svalstvo a sníží se jho pozornost v očekávání osvěžení v době čekání na vlek…
V posledních dvaceti letech se změnily typy úrazů dolních končetin, které jsou u fanoušků zimních sportů opravdu časté. Způsobily to změny ve výstroji a odlišné techniky ježdění. Především to zapříčinil přechod od nízkých kožených bot k současné vysoké plastikové sjezdové obuvi. Noha je pevně fixovaná až do střední třetiny podkolení a proto bývá častěji postižena střední část podkolení. Vznikají typické komplikované tříštivé zlomeniny, tzv. zlomeniny horní hrany bot („boot top fractures“). Prakticky vymizely v minulosti typické zlomeniny v oblasti kotníků a dolní části podkolení (kosti píšťaly). Na první místo v úrazech se tak dostává, „díky“ změněné situaci, poranění kolenního kloubu. Dochází k těžkému poškození vazu a ostatních měkkých struktur kolena (např. menisku, chrupavky), které mnohem častěji než zlomeniny zanechávají trvalé následky v podobě chronické nestability (viklavosti) kolena se všemi jeho následky (neschopnost snášet zatěžování, trvalé poškození menisků, předčasné opotřebování kloubové chrupavky a její defekty, vznik artrózy). Jisté riziko spočívá i v prvním posouzení poškození kolena, kdy jsou největší chyby v podceňování typu úrazu.
Závažné poranění vazů kolenního kloubu totiž nemusí být na první pohled zřejmé. Je velmi zákeřné a mívá téměř vždy trvalé následky, které limitují další sportovní činnost a často postiženého omezují i v zaměstnání a běžném životě. Z toho důvodu by po poskytnutí prvního ošetření každé takové poranění kolenního kloubu (často jsou postiženy současně obě končetiny!) mělo ošetřit a vyšetřit pracoviště, které se problematikou podobných úrazů často zabývá a má potřebné diagnostické i terapeutické zkušenosti.
Určitou prevencí zranění kolenního kloubu je kvalitně vypracované svalstvo stehna a lýtka, které tvoří jakýsi korzet kolena a umožňuje snášet neobvyklou pohybovou námahu. Stejně tak je pro prevenci dobré rozcvičení před jízdou.
Toto se však obvykle nedodržuje, protože velmi často se jde na svah „rovnou z diskotéky“ anebo po oslavě či prostě po intenzivní konzumaci alkoholu … Méně často dochází k poraněním horních končetin, ale typická zranění přetrvávají. Jde hlavně o tzv. lyžařský palec, což je zlomenina báze základního článku palce ruky, která vzniká při pádu na nataženou horní končetinu. S používáním snowboardů se zvýšil počet zranění zápěstí, lokte a ramena.
3. Výskyt úrazů při lyžování je závislý na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou následující:
- Povaha terénu, stupeň obtížnosti a technická úprava svahu, která souvisí i s druhem používaného stylu. Patří sem i možnost zasypání sněhovou lavinou.
- Meteorologické podmínky – sněžení a silný vítr zhoršují viditelnost a povahu terénu, čímž zvyšují riziko vzniku úrazů.
- Dostatečné zvládnutí příslušné lyžařské či snowboardové techniky. Ale i u velmi dobrých jezdců dochází k těžkým úrazům, hlavně při přecenění vlastních schopností, riskování.
- Dodržování bezpečnostních předpisů na svazích a tratích podobně jako v silničním provozu.
- Lidský faktor – tělesná kondice, míra talentu, únava.
- Alkohol, měkké drogy – opilý či zfetovaný návštěvník zimních svahů je stejně nebezpečný jako řidič v podobném stavu.
- Výstroj sportujícího, především jeho obuv, kvalita a typ lyží a snowboardu, vázání a jeho technický stav.
4. Sportování na zimních svazích přináší i určitý typ únavy a dehydratace (ztráty tekutin).
Proto úvaha o tom, co by měl pít zimní sportující má svůj význam. Široká paleta čajů a jejich směsí přináší uvolňující, zahřívací a současně osvěžující pocit a oproti alkoholu má další výhodu v tom, že nevyvolává žádné agresivní a nekontrolovatelné pocity. Čaje jsou vhodné i jako regenerační prostředky po návratu ze svahu. Zvláště vyčerpávající pobyt na svahu však vyžaduje nejen doplnění tekutin (často se ztrácí i 3 litry tělesné vody), ale i minerálií a vitaminů. Vhodné jsou iontové nápoje a multivitaminové tablety, které organismus dobře zregenerují a připraví na další den. Zvláštní kapitolou jsou energetické nápoje, které se doporučují maximálně v dávce jedna plechovka denně, ale nesmí se kombinovat s alkoholem!!! Taková směs přinese až přílišné „uvolnění“, které může vést ke zranění konzumenta anebo osob, s nimiž se náhodou střetne… Každý by měl dobře znát svoje tělo a jeho možnosti a podle toho se i chovat. Nikdy se nesmí podcenit prevence poškození zdraví, jakou je rozcvičení. Nemusí to být žádné dlouhotrvající cviky, stačí jednoduchý strečink (natahování svalů, šlach a kloubů) a rozhýbání se, aby bylo svalstvo „zahřáté“. Stejně tak není možné podcenit nedoléčená zranění, případně jejich trvalé následky (nestabilní klouby apod.).
Dnes je možné tyto problémy snadno řešit a lyžovat bez handicapu, protože existují různé druhy ortéz (návleky z neoprenu, bavlny nebo silikonu často vyztužené lamelami z lehkých kovů), které postižená místa zpevňují a umožňují komfortní a bezpečný pocit, ale jsou zároveň jakýmsi chráničem před pádem. Je i jiná možnost zpevnění kloubů, šlach a svalů – speciálními lepicími páskami – tejpováním nebo bandážemi, jichž existuje na trhu dostatek. Stačí konzultace s lékařem a fyzioterapeutem, ta je důležitá, protože někdy nesprávná pomůcka může udělat větší škodu než její nepoužívání.
Úraz je událost, která může nepříznivě změnit život sportujícího na velmi dlouhou dobu, ba dokonce i doživotně. Následky jsou jednoznačně nepříjemnou věcí. A i proto se vyplatí v zimě sportovat tak, abychom se bez problémů mohli těšit na kvetoucí jaro.
5. Zimní sporty jsou zajímavé pro všechny věkové kategorie
Samozřejmostí je však ostražitost vyplývající z předchozích řádků. Proto je důležité zvládnutí techniky už od útlého věku. Děti jsou od přírody hravé a mají přirozené pohybové schopnosti, snadno se učí. Dokážou si však velmi jednoduše a rychle osvojovat nesprávné návyky a technické chyby, které se mohou později vymstít v podobě úrazů. Už i z tohoto důvodu se vyplatí investice do kvalitní technické instruktáže – ať už v lyžařských školách nebo školkách, případně na školských kurzech.
Závěr – Největším přínosem pro fyzické a duševní zdraví je jízda na běžkách (běh na lyžích), i když u zde je riziko vzniku úrazu. Jde však o vytrvalostní sport – podobně jako běh, jogging anebo rychlá chůze – který snižuje riziko vzniku aterosklerózy, dělá pružnějším a rovnoměrně silnějším svalový aparát (záda, břicho, horní a dolní končetiny), zlepšuje kloubní pohyblivost a zvyšuje výkonnost srdce i plic. Na upravených běžkařských tratích se doporučuje sportovat i v rámci rekonvalescence, regenerace a rehabilitace po nejrůznějších onemocněních a zraněních.
MUDr. Pavel Malovič
| |
| |
Termíny pro praxi v prosinci 2014
8. 12.
Pondělí
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za listopad 2014
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
20. ledna
Úterý
|
Daně z příjmů – plátce |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti z mezd za prosinec 2014
(38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za prosinec 2014
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za prosinec 2014
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za prosinec 2014
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za prosinec 2014
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za prosinec 2014
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za prosinec 2014
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za prosinec 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
| Podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za prosinec 2014
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
26. ledna
Pondělí
(za neděli 25. 1.) |
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za prosinec, resp. IV. čtvrtletí 2014 u plátců včetně opravy poměrného odpočtu, vypořádání kráceného odpočtu a úpravy odpočtu daně
(§ 101 odst. 1, § 75 odst. 4, § 76 odst. 7 a § 78 odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Předložení výpisu z evidence za prosinec 2014 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za prosinec 2014, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li prostřední osobou) a poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za prosinec 2014, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za prosinec 2014, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Poslední možnost uplatnění nároku na odpočet daně v částečné výši v řádném daňovém přiznání u přijatých plnění uskutečněných v kalendářním roce 2014
(§ 73 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
31. ledna
Sobota
|
Daně z příjmů - plátce |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. února 2015. |
| Daně z příjmů - poplatník |
Daňové právo se přesouvá na pondělí 2. února 2015. |
| DPH |
Daňová povinnost se přesouvá na pondělí 2. února 2015. |
| Silniční daň |
Daňová povinnost se přesouvá na pondělí 2. února 2015. |
| Daň z nemovitých věcí |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. února 2015. |
| Zákonné pojištění úrazu |
Pojistná povinnost se přesouvá na pondělí 2. února 2015. |
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
28.11.
|
1.12.
|
2.12.
|
3.12.
|
4.12.
|
5.12.
|
8.12.
|
9.12.
|
10.12.
|
11.12.
|
12.12.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,96
|
18,885
|
18,815
|
18,75
|
18,888
|
18,797
|
18,72
|
18,668
|
18,53
|
18,6
|
18,345
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
8,811
|
8,69
|
8,632
|
8,654
|
8,762
|
8,704
|
8,686
|
8,692
|
8,564
|
8,605
|
8,475
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,116
|
14,138
|
14,122
|
14,113
|
14,124
|
14,124
|
14,133
|
14,116
|
14,119
|
14,118
|
14,126
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,604
|
3,606
|
3,6
|
3,613
|
3,641
|
3,646
|
3,635
|
3,649
|
3,609
|
3,608
|
3,593
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,711
|
3,717
|
3,712
|
3,71
|
3,713
|
3,712
|
3,715
|
3,711
|
3,711
|
3,712
|
3,714
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,61
|
27,655
|
27,62
|
27,605
|
27,625
|
27,62
|
27,64
|
27,61
|
27,615
|
27,62
|
27,63
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
49,32
|
49,259
|
49,416
|
49,592
|
50,191
|
50,371
|
50,14
|
50,384
|
50,112
|
49,992
|
50,003
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,854
|
2,857
|
2,856
|
2,865
|
2,888
|
2,894
|
2,884
|
2,906
|
2,88
|
2,875
|
2,868
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,597
|
3,601
|
3,599
|
3,597
|
3,599
|
3,599
|
3,602
|
3,6
|
3,603
|
3,601
|
3,6
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
35,762
|
35,651
|
35,709
|
35,9
|
36,217
|
36,249
|
36,159
|
36,391
|
36,034
|
35,919
|
35,65
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,817
|
1,815
|
1,805
|
1,81
|
1,821
|
1,823
|
1,818
|
1,824
|
1,811
|
1,806
|
1,8
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
18,824
|
18,727
|
18,709
|
18,643
|
18,765
|
18,709
|
18,548
|
18,6
|
18,655
|
18,743
|
18,776
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,018
|
2,009
|
2,008
|
2,006
|
2,005
|
2,007
|
1,992
|
1,955
|
1,95
|
1,939
|
1,927
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,012
|
1,996
|
1,999
|
1,997
|
2,01
|
2,011
|
2,006
|
2,019
|
2,014
|
2,016
|
2,019
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
19,662
|
19,443
|
19,43
|
19,541
|
19,677
|
19,74
|
19,62
|
19,683
|
19,491
|
19,47
|
19,348
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,996
|
8,009
|
7,999
|
7,995
|
8,001
|
7,999
|
8,005
|
7,996
|
7,998
|
7,999
|
8,002
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,99
|
9,013
|
9,013
|
8,991
|
9,007
|
9
|
8,997
|
9,007
|
9,03
|
8,991
|
8,967
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,609
|
6,549
|
6,451
|
6,491
|
6,506
|
6,511
|
6,442
|
6,445
|
6,41
|
6,405
|
6,373
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,612
|
1,601
|
1,592
|
1,584
|
1,592
|
1,59
|
1,579
|
1,566
|
1,551
|
1,547
|
1,531
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
32,393
|
32,438
|
32,415
|
32,477
|
32,608
|
32,659
|
32,568
|
32,708
|
32,52
|
32,517
|
32,536
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,212
|
3,18
|
3,183
|
3,174
|
3,191
|
3,166
|
3,137
|
3,138
|
3,134
|
3,111
|
3,067
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
17,469
|
17,417
|
17,441
|
17,375
|
17,443
|
17,386
|
17,353
|
17,217
|
17,149
|
17,224
|
17,381
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,606
|
6,61
|
6,611
|
6,632
|
6,641
|
6,637
|
6,64
|
6,636
|
6,638
|
6,636
|
6,61
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,247
|
6,246
|
6,23
|
6,233
|
6,24
|
6,237
|
6,236
|
6,215
|
6,221
|
6,217
|
6,208
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
47,062
|
45,088
|
42,268
|
41,657
|
42,252
|
41,959
|
41,674
|
42,072
|
41,216
|
41,05
|
40,237
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
17,042
|
16,999
|
16,96
|
16,99
|
17,095
|
17,066
|
16,96
|
17,042
|
16,941
|
16,986
|
16,926
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,981
|
2,985
|
2,984
|
2,975
|
2,98
|
2,978
|
2,973
|
2,967
|
2,969
|
2,961
|
2,952
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
22,968
|
23,012
|
22,961
|
22,926
|
22,962
|
22,957
|
22,993
|
22,965
|
22,972
|
22,967
|
22,999
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
67,508
|
67,458
|
67,422
|
67,604
|
68,138
|
68,159
|
67,869
|
68,151
|
67,796
|
67,924
|
67,737
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,98
|
10,025
|
9,983
|
9,98
|
10,02
|
10,027
|
9,994
|
9,879
|
9,886
|
9,866
|
9,825
|
| USA |
dolar
|
USD
|
22,123
|
22,153
|
22,148
|
22,215
|
22,39
|
22,438
|
22,356
|
22,524
|
22,325
|
22,286
|
22,231
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
34,854
|
34,771
|
34,846
|
34,779
|
35,132
|
35,139
|
35,075
|
35,192
|
34,948
|
34,97
|
34,854
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,691
|
5,693
|
5,658
|
5,603
|
5,611
|
5,625
|
5,647
|
5,639
|
5,671
|
5,661
|
5,692
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 5/2015 (XII/2014)
- Insolvenční zákon s komentářem – Mgr. Hana Boulová
- Časové rozlišení nákladů a výnosů – Ing. Helena Machová
- Ochrana spotřebitele v platebním styku – JUDr. Jana Drexlerová
- Odpady, odpad, živnostník – bez zbytečných pokut – RNDr. Miroslav Sedláček
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2015 (XII/2014)
- • Přiznání k dani silniční za rok 2014 – Ing. Martin Děrgel
- • Výdaje na odborné vzdělávání v DaP 2014 – Ing. Ivan Macháček
- Daňová versus účetní ztráta - Ing. Helena Machová
- Úprava odpočtu daně na konci roku 2014 - Ing. Václav Benda
- Účetní závěrka za rok 2014 - Ing. Vladimír Hruška
- Časové rozlišení - Ing. Zdenka Cardová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 1/2015 (XII/2014)
- Účetní závěrka a DPPO za rok 2014 – Ing. Martin Děrgel
- Odpočty a slevy na dani v daňovém přiznání za rok 2014 – Ing. Ivan Macháček
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2015 (XII/2014)
- Příplatky ke mzdě v roce 2015 - JUDr. Ladislav Jouza
- Zdravotní pojištění k 1. 1. 2015 - Ing. Antonín Daněk
- Nevyčerpaná dovolená 2014 – převod do r. 2015 - Kateřina Háchová
- Stávka ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy - Ing. Karel Janda
- Parametry sociálního pojištění - JUDr. Tomáš Hejkal
- Zákon o hmotné nouzi – novela - JUDr. Eva Dandová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 1/2015 (XII/2014)
- Daňová kontrola – na co si dát pozory - JUDr. Zdeněk Morávek
- Zákon o státní službě - JUDr. Eva Dandová
- Zaúčtování inventarizačních rozdílů do účetní závěrky příspěvkových organizací – Ing. Eliška Hryzláková
- Zákon o sociálních službách – změny – JUDr. Eva Dandová
1000 řešení – měsíčník č. 1/2015 (XII/2014)
- Nevyčerpaná dovolená za rok 2014 - JUDr. Ladislav Jouza
- Zákon o DPH po novele - Ing. Václav Benda
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematika:
Vzory smluv dle NOZ (IX/2014)
- Komentované vzory smluv podle nového občanského zákoníku – Lukáš a Vladimír Hruškovi
Vzory smluv dle zákoníku práce (XII/2014)
- Komentované vzory smluv podle zákoníku práce – JUDr. Ladislav Jouza
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2014 (XII/2014) – Ing. Jiří Koch
- účetní zásady,
- účetní knihy,
- inventarizace
- účetní závěrka
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 6/2014 (I/2015)
- Daňový řád s komentářem – Bc. Petr Taranda, Mgr. Hana Erbsová
- Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví – Ing. Jiří Koch
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2-3/2015 (I/2015)
- Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví - Ing. Vladimír Hruška
- Sleva za umístění dítěte - Ing. Eva Sedláková
- Přiznání k dani z nemovitostí - Ing. Anna Teklá
- Řešení změny uplatnění výdajů u podnikatele v DaP 2014 - Ing. Ivan Macháček
- Účetní závěrka za rok 2014 - Ing. Vladimír Hruška
- Novela DPH – změny - Ing. Václav Benda
- Služební zákon – nový zákon - JUDr. Jana Drexlerová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 2/2015 (I/2015)
- Zákon o daních z příjmů po novele v příkladech - Ing. Eva Sedláková
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2-3/2015 (I/2015)
- Daňová přiznání při souběhu zaměstnání - Ing. Martin Děgel
- Opravné prostředky ve věcech důchodového pojištění - JUDr. Jana Drexlerová
- Zaměstnávání cizinců – změny - Mgr. Olga Bičáková
- Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2014 - Ing. Eva Sedláková
- Zápočet bezpečnostních přestávek do pracovní doby - JUDr. Ladislav Jouza
- Podpora v nezaměstnanosti - JUDr. Jana Drexlerová
- Dohoda o srážkách ze mzdy podle NOZ - Richard W. Fetter
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 2-3/2015 (I/2015)
- Změny v zákoně o sociálních službách - JUDr. Eva Dandová
- Čas a lhůty podle NOZ - JUDr. Ladislav Jouza
- Působnost inspektorátů práce (2.) – JUDr. Jana Drexlerová
- Zdravotní pojištění – změny – Ing. Antonín Daněk
1000 řešení – měsíčník č. 2-3/2015 (I/2015)
- Daňová přiznání k dani z příjmů FO a PO - Ing. Ivan Macháček
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Příručka mzdové účetní (XII/2014) – Ing. Luděk Pelcl
- odměňování, minimální mzda
- zdravotní a sociální pojištění
- daňové zvýhodnění, slevy na dani
- minimální vyměřovací základ
Roční zúčtování příjmů za rok 2014 (XII/2014) – Ing. Martin Děrgel
- ze závislé činnosti,
- z funkčních požitků,
- roční zúčtování záloh
Pomocník mzdové účetní (I/2015) – Ing. Miroslav Bulla
- nemocenské pojištění,
- přídavky na dítě,
- cestovní náhrady
- mzdy a platy
Daňová přiznání za rok 2014 (I/2015) – Ing. Kateřina Illetško, Ing. Martin Děrgel
- fyzické osoby
- právnické osoby
- vzory podání
- vyplnění tiskopisy
|
|
| |
Inventarizace a účetní závěrka
Blíží se konec kalendářního roku, který pro převažující účetní jednotky představuje povinnost sestavit řádnou účetní závěrku. Účetní závěrce předchází inventarizace majetku a závazků. Jaké povinnosti čekají účetní jednotky? Na co nelze zapomenout? Jaké změny nastaly oproti předešlému účetnímu období a jaké v Českých účetních standardech?
Dočtete se v našich publikacích určených účetním, mzdovým účetním, daňovým poplatníkům, daňovým poradcům, podnikatelům, živnostníkům, auditorům ....
- PVS 12-13/2014 - Inventarizace FKSP - příspěvek
/A4, str. 120/
- DaÚ 12/2014 - Inventarizace - příspěvek
/A4, str. 80/
- 1000 řešení 12/2014 - Inventarizace a účetní závěrka - praktické příklady zdarma
/A5, str. 80/
- Aktualizace I/4 - České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. - úplné znění po změnách zdarma
/A5, str.56/
Cena balíčku je 600 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 300 Kč.
Ušetříte 300 Kč.
Společenství vlastníků bytových jednotek
Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku. Při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Jak se nově zdaňuje a účtuje v SVJ? Jaká je nová úprava veřejně prospěšných poplatníků?
Odpovědi na tyto a další dotazy najdete v našich příspěvcích, které jsou určeny SVJ, FO, obcím, účetním, daňovým poradcům ...
-
PVS 10/2014 - Společenství vlastníků - příspěvek
/A4, str. 80/
- PVS 12-13/2014 - Společenství vlastníků v podmínkách NOZ - příspěvek
/A4, str. 120/
- Aktualizace IV/1 - Katastrální zákon - úplné znění zákona zdarma
/A5, str. 16/
- Aktualizace IV/2 - Vyhláška o postupu při provádění pozemkových úprav.... - úplné znění vyhlášky zdarma
/A5, str. 108/
Cena balíčku je 580 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 290 Kč.
Ušetříte 290 Kč.
Vánoční balíček podnikatele
Podniká Váš manžel, manželka, syn, otec? Chcete, aby jeho podnikatelská činnost byla úspěšná? Připravili jsme soubor publikací, kterými určitě nepohrdne Váš podnikatel. Publikace Vám nabízí návody, rady, řešení, postupy, které při své práci ocení nejen podnikatel, ale i ekonom, účetní, mzdová účetní ...
- DÚVaP 5-6/2014 - Souvztažnosti pro podnikatele - účetní souvztažnost
/A5, str. 250/
- Metodický pokyn D-300 a GFŘ D-6 (monotematika) - porovnání pokynů
/A5, str. 56/
- Poradce 1-2/2015 - Trestní řád s komentářem - zákon s komentářem
/A5, str. 400/
- Daňové a nedaňové výdaje 2014 - jak v praxi uplatnit vynaložené výdaje do daňových výdajů
/A5, str. 264/
- Zrnka strachu a odvahy - Murphyho citáty
/A6, str. 208/
Cena balíčku je 1 107 Kč.
Cena balíčku se 60 % slevou je 415 Kč.
Ušetříte 692 Kč.
Daňová evidence
Od roku 2004 daňová evidence nahradila dřívější jednoduché účetnictví. Potřebujeme ji, pokud máme příjmy z podnikání nebo jiné SVČ a chceme v daňovém přiznání k dani z příjmu uplatnit výdaje podle dokladů. Jak postupovat při inventarizaci v daňové evidenci? Jaký je postup při ukončení roku? Jak postupovat při vyřazení majetku z obchodního majetku podnikatele? Jak postupovat při daňové ztrátě?
Odpovědi na tyto a mnohé další dotazy najdete v našich publikacích, které jsou určeny daňovým poplatníkům, daňovým poradcům, podnikatelům, živnostníkům, OSVČ ....
- DÚVaP 11/2014 - Paušální výdaje nebo DE v r. 2014 a změny pro r. 2015 - příspěvek
/A5, str. 152/
- PaM 12/2014 - Závěr roku v daňové evidenci - příspěvek
/A4, str. 80/
- 1000 řešení 10-11/2014 - Daňová evidence - praktické příklady
/A5, str. 120/
- Daňové a nedaňové výdaje 2014 -příspěvek zdarma
/A5, str. 264/
Cena balíčku je 552 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 276 Kč.
Ušetříte 276 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |