1. OPTIMALIZACE DANĚ 2023

Snahou každého poplatníka daně z příjmů je v daňovém přiznání minimalizovat svůj základ daně a tím i minimalizovat svou daňovou povinnost. Při této optimalizační činnosti je přitom důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků. Jak správně postupovat při optimalizaci daně?

Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 120/

2. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, cca str. 560/

3. Zákony IA/2023 – Zákon o daních z příjmů, Zákon o DPH ... – úplná znění zákonů /A5, str. 576/

4. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná tematická publikace /A5, str. 96/

2. BALÍČEK MZDOVÝM ÚČETNÍM

Pracujete jako mzdová účetní a potřebujete mít po ruce aktuální informace ohledně posledních novel pracovněprávních a sociálních zákonů? V našich publikacích najdete odborné texty doplněné názornými příklady z praxe.

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny mzdovým účetním, podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, živnostníkům, manažerům …

1. Poradce 11-12/2022 – Zákoník práce s komentářem – komentář /A5, str. 528/

2. DÚVaP 3-4/2023 – Povinnosti zaměstnance k náhradě škody – příspěvek /A5, str. 192/

3. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice – odborná tematická publikace /A5, str. 96/

4. PaM 3-4/2023 – Průměrná mzda zvyšuje v roce 2023 práva a nároky zaměstnanců – příspěvek /A4, str. 112/

3. DAŇOVÝ BALÍČEK

Přinášíme Vám komplexní pohled na daně, od zpracování účetní závěrky a daňových přiznání až po novinky v zákoně o daních z příjmů po posledních novelách. Potřebujete komplexní, podrobné informace?

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Poradce 8-9/2023 – Zákon o daních z příjmů s komentářem – komentář /A5, str. 560/

2. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/

3. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 128/

4. DaÚ 2/2023 – Daňové limity – příspěvek /A4, str. 80/

5. 1000 řešení 1-2/2023 – Konec roku v účetnictví – praktické příklady /A5, str. 96/

4. DPH BALÍČEK

Novelou zákona o DPH byl od 1. ledna 2023 zvýšen limit obratu pro povinnou registraci plátce daně, upřesněna pravidla pro určení místa plnění při prodeji zboží na dálku a provedeny dílčí změny v ustanoveních, která upravují podávání kontrolních hlášení ... a další změny. Potřebujete podrobné, komplexní informace?

Čtěte naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Poradce 7/2023 – Zákon o DPH s komentářem – komentář /A5, str. 328/

2. 1000 řešení 3-4/2023 – DPH po novele– praktické příklady /A5, str. 96/

3. Zákony IA/2023 – Zákon o DPH, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 576/

4. Zákony IB/2023 – Zákon o účetnictví, ČÚS ... – úplná znění zákonů /A5, str. 554/

5. DÚVaP 1-2/2023 – Povinnosti plátce DPH – příspěvek /A5, str. 144/

5. MZDOVÝ BALÍČEK

Přinášíme Vám ucelené pracovněprávní informace ohledně zákoníku práce, zvýšení minimální mzdy, změny cestovních náhrad až po změněné odvodové povinnosti od roku 2023. Potřebujete komplexní, podrobné informace?

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny mzdovým účetním, podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, živnostníkům, manažerům …

1. Zákony III/2023 – Zákoník práce, mzdové a platové předpisy ... – úplná znění zákonů /A5, str. 800/

2. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 320/

3. Pomocník mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 48/

4. PaM 2/2023 – Zvýšení minimální mzdy a pracovněprávní nároky zaměstnanců – příspěvek /A4, str. 80/

5. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná tematická publikace /A5, str. 80/

6. DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ A UKONČENÍ ROKU

Kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň? Jaké změny týkající se daňového přiznání a účetní závěrky nastaly v průběhu roku? Jaké jsou výhody a nevýhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění? Potřebujete vyplněné vzory a tiskopisy pro daňová přiznání za rok 2022, názorné příklady, vysvětlení pojmů?

Vše potřebné se dozvíte v našich publikacích, které jsou určeny účetním, podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/

2. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 128/

3. Daňové a nedaňové výdaje 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/

4. DÚVaP 1-2/2023 - Od účetní závěrky 2022 k daňovému přiznání PO – příspěvek /A5, str. 192/

5. 1000 řešení 1-2/2023 – Konec roku v účetnictví – praktické příklady /A5, str. 96/

Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.

V této kapitole jsou heslovitě souhrnně uvedeny zásadní změny zákona o daních z příjmů, týkající se zdaňování příjmů fyzických osob platné pro zdaňovací období 2022. Daňové přiznání podle § 38g ZDP je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Problematiku pomáhají vysvětlit také mnohé praktické příklady.

1. Zásadní změny zákonů

1.1       Přehled změn týkajících se zákona o daních z příjmu

V této kapitole jsou heslovitě souhrnně uvedeny zásadní změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) týkající se zdaňování příjmů fyzických osob platné pro zdaňovací období 2022.

Zákonem č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, u zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů byly přijaty následující vybrané zásadní změny:

·                     V § 6 odst. 9 písm. b) ZDP se slovo „závodního“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin“.

Zavádí se peněžitý příspěvek (takzvaný „stravenkový paušál“) poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem (§ 109 odst. 3 zákoníku práce), při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Limit stravného je upraven v § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a v každoročně vydávané vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.

Pro rok 2022 činí na základě vyhlášky č.  237/2022, o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 118 Kč. Došlo tak ke zvýšení částky peněžitého příspěvku zaměstnavatele, který je při splnění zákonných podmínek osvobozen od daně. Osvobozený příspěvek od daně může být maximálně do výše 70 % ze 118 Kč. To znamená, že nově se zvyšuje na částku 82,60 Kč (v roce 2021 to bylo 75,60 Kč).

Do výše uvedeného limitu je tento peněžitý příspěvek na stravování osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá tak ani zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Část peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování se u zaměstnance zdaní jako příjem ze závislé činnosti a rovněž podléhá odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

·                     Zrušení „superhrubé“ mzdy – úprava v § 6 odst. 12 ZDP kde nově základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.

·                     Zavedení progresivní sazby daně § 16 odst. 1 ZDP – nově sazba daně činí:

a) 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a 

b) 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.

Podle § 16 odst. 2 ZDP se daň vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně. Sazba daně 23 % tak nově nahrazuje původní solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP a dílčího základu daně podle § 7 ZDP a osmačtyřicetinásobkem průměrné mzdy.

Tyto příjmy podléhají nově zdanění druhou sazbou daně ve výši 23 %. Pokud mají poplatníci příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele (či více zaměstnavatelů postupně) a učinili u nich prohlášení k dani (tj. podepsali tzv. růžový formulář), pak daňové přiznání podávat již sami nemusí a mohou požádat o roční zúčtování jako ostatní zaměstnanci.

·                     V § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP – základní sleva na poplatníka se částka 24 840 Kč nahrazuje částkou 27 840 Kč. Po 13 letech byla daňová sleva na poplatníka zvýšena, a to ve dvou krocích, pro zdaňovací období 2021 bylo možno uplatnit slevu ve výši 27 840 Kč, v roce 2022 ve výši 30 840 Kč.

POZOR Z přechodných ustanovení zákona však vyplývá, že zrušení limitu pro měsíční daňový bonus se použije poprvé při výpočtu zálohy na daň za měsíc leden 2022 pro zdaňovací období roku 2022. Maximální limit pro měsíční daňový bonus 5 025 Kč byl zachován pro celý rok 2021 a až od roku 2022 je zrušen.

Účinnost od 28. 7. 2021

Zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, jedná se o nepřímou novelu ZDP, kde podle § 8 odst. 1 zákona č. 121/2021 Sb. je mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

·                     § 3 odst. 1 – Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény příspěvek ve výši 370,– Kč.

·                     § 4 odst. 1 – Příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel společně s náhradou příjmu za příslušné období.

·                     § 8 odst. 1 – Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob (není řešeno v zákoně o daních z příjmů).

·                     § 8 odst. 2 – Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů výše příjmu, k příspěvku se nepřihlíží.

Účinnost od 5. 3. 2021

Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, upravil pojmosloví. Novela v § 38l ZDP upravuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně následujícím způsobem

·                     text „stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo ohlášením stavby“ se nahrazuje slovy „povolením podle stavebního zákona“,

·                     odst. 1 písm. c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) povolením podle stavebního zákona,

·                     odst. 1 písm. d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku nabytí pozemku povolením podle stavebního zákona.

Účinnost novely ZDP část 11 čl. XX od 1. 7. 2023

Zákon č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, přidal další novou slevu na dani.

V § 35 ZDP se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem:

• byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství,
• a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb.,
• z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.“.

Výše slevy odpovídá přiznané náhradě v usnesení o zastavení exekuce (30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství – usnesení slouží jako doklad pro uplatnění slevy). To, že se jedná o pohledávku nepřevyšující výši 1 500 Kč, toto označení slouží pouze pro specifikaci řízení, za jehož zastavení náleží náhrada a na které se uplatňuje sleva na dani.

Z přechodného ustanovení vyplývá, že sleva na dani má sloužit jako forma poskytnutí náhrady za každé takové zastavení v případě nevymožení pohledávky, tj. pokud nedošlo ke spojení řízení, je nutné poskytnout slevu za každé takové zastavené řízení.

V tiskopisech daňového přiznání pro zdaňovací období 2022 bude sleva na dani uvedena na nových řádcích ř. 62a (ř. 35) Sleva za zastavenou exekuci podle § 35 odst. 4 zákona – na zmíněné řádky uvede poplatník výši náhrady, kterou mu ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přiznal exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.

Účinnost od 01. 01. 2022

Zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů, došlo k rozšíření osvobozených částek, kdy:

·                     v § 4 odst. 1 písm. g) ZDP nový bod 5, se od daně osvobozuje příjem v podobě jednorázové peněžní částky vyplacené státem osobě sterilizované v rozporu s právem.

·                     Oprávněnou osobou je fyzická osoba, která se podrobila v období od 1. července 1966 do 31. března 2012 (dále jen "rozhodné období") ve zdravotnickém zařízení na území, které je součástí území České republiky, sterilizaci v rozporu s právem.

·                     Nárok je třeba uplatnit u Ministerstva zdravotnictví nejpozději do tří let od účinnosti tohoto zákona, jinak zaniká.

·                     Pokud bude nárok prokázán, jednorázová peněžitá částka činí 300 000 korun. 

Účinnost od 01. 01. 2022

Zákon č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů, došlo k rozšíření osvobozených částek, kdy

·                     v § 4 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP, nově od daně osvobozuje jednorázové odškodnění vyplaceného státem osobě v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice.

Účinnost od 1. 1. 2022

Zákonem 353/2021 Sb. novela zákona o bankách navrátila do ZDP v pozměněné podobě osvobození pro daňové nerezidenty výnosů z dluhopisů emitovaných v zahraničí českými subjekty,

·                     v § 4 odst. 1 ZDP se za písmeno zk) vkládá nové písmeno zl): Od daně se osvobozuje výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,

•               ustanovení se použije na dluhopisy s datem emise ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. již od 1. 10. 2021.

Zákon č. 66/2022 Sb., nejedná se o novelu ZDP, jedná se o zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti soc. zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

•               Podle § 8 odst. 1 se fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou, poskytuje příspěvek na solidární domácnost. Příjem je osvobozený podle § 4 odst. 1 písm. i ZDP. Podmínkou pro poskytování je, že se nejedná o ubytování v ubytovacím zařízení.

•               Jestliže je příspěvek pro solidární domácnost dle § 8 na straně poplatníka příjmem osvobozeným od daně, pak se uplatní ustanovení § 25 odst. 1 písm. i ZDP, podle kterého výdaje hrazené z prostředků, které jsou na straně poplatníka příjmy osvobozenými od daně, nejsou daňově uznatelnými výdaji.

•               Pokud se daný výdaj vztahuje k příjmu od daně osvobozenému pouze částečně, je daňově neuznatelný pouze v poměrné části.

Zákon č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je účinný od 25. května 2022.

•               Za zdaňovací období roku 2022 lze podle § 15 odst. 1 ZDP od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně.

•               Ustanovení § 15 odst. 1 ZDP se použije i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2022

a) za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo

b) Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.

•               Výše uvedené může uplatnit i daňový rezident Ukrajiny podle § 15 odst. 9 ZDP.

•               Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle ZDP je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace na účely, pro které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.

•               Pokud poplatník daně z příjmů výše uvedený výdaj uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani jako položku snižující základ daně.

•               Výdaj lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém byl vynaložen.

S účinností od 1. 7. 2022 byl zákon o daních z příjmů (ZDP) novelizován novelou č. 142/2022 Sb. – tato novela se týká daňové podpory nízkoemisních vozidel. Novela 142/2022 Sb. přeřadila do 2. odpisové skupiny dobíjecí stanice elektromobilů a plug-in hybridních vozidel a snížila hodnotu nepeněžního příjmu zaměstnance, který může využívat nízkoemisní vozidlo i pro soukromé účely z 1 % vstupní ceny na 0,5 % vstupní ceny.

Zákonem č. 244/2022 Sb. byla zatím poslední platná změna zákona o daních z příjmů (ZDP) provedena k 1. 10. 2022. – jedná se o změnu navazující na zcela nový předpis, kterým je zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (zákon č. 243/2022 Sb.); zákon č. 244/2022 Sb. je doprovodným zákonem k zákonu 243/2022 Sb. V ZDP bylo osvobození od daně z příjmů právnických osob dle § 19 odst. 1 písm. zc) ZDP, pokud jde o příspěvky do kolektivních systémů od provozovatelů solárních elektráren, výrobců podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností a osob uvádějících na trh obaly, od 1. 10. 2022 rozšířeno i o příspěvky do kolektivního systému od výrobců plastových výrobků.

Zákon č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony pro období roku 2022 přináší především možnost uplatnění mimořádných odpisů i pro majetek pořízený (uvedený do užívání) v průběhu roku 2022. Další změny daní z příjmů použitelné již pro rok 2022 se týkají odpisu nemovité kulturní památky či odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání podle § 34g ZDP.

Dále došlo k novele následujících ustanovení:

V § 4a písm. q) ZDP se od daně osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud

1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a

2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.

•               Vypuštění poslední věty v § 23 odst. 8 ZDP. Týká se úprav při přechodu z paušální daně na vedení účetnictví nebo na uplatnění výdajů % z příjmů. Podle novely bude možné použít i na zdaňovací období roku 2022.

•               Změna ustanovení § 30a odst. 1 a 2 ZDP. Aplikace mimořádných odpisů u hmotného majetku zařazeného v odpisových skupinách 1 a 2 se prodlužuje i na tento majetek pořízený až do 31. prosince 2023. Dle přechodných ustanovení lze výše uvedené použít i na majetek pořízený v roce 2022.

•               Změna v § 38b ZDP daň nebo penále se nepředepíše a neplatí pokud celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 50 000 Kč se použije až pro zdaňovací období 2023.

•               Změna v § 38g odst. 1 ZDP – daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 50 000 Kč …… použije se až pro zdaňovací období 2023.

•               Změna v § 38godst. 2 ZDP – daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od……., a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč, použije se až pro zdaňovací období 2023.

•               POZOR částka u § 10 odst. 3 písm. a ZDP se nemění.

•               Další podrobné informace, související s rozsáhlými změnami týkajícími se institutu paušální daně jsou uvedeny v kapitole 1.4) Paušální daň.

Výdaje u motorových vozidel

Pro počátek roku 2022 byla platná vyhláška č. 511/2021 Sb. ze dne 15. 12. 2021, pro rok 2022 tak byla stanovena sazba základní náhrady u osobních vozidel ve výši 4,70 Kč, bylo možno použít průměrnou cenu elektřiny ve výši 4,10 Kč/kWh a průměrnou cenu pohonných hmot

a) 37,10 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,

b) 40,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,

c) 36,10 Kč za 1 litr motorové nafty.

POZOR na následující změny, které nastaly v průběhu roku 2022.

Od 12. 3. 2022 se měnila průměrná cena elektřiny (vyhláška č. 47/2022) ze 4,10 Kč/kWh na 6,00 Kč/kWh.

Od 14. 5. 2022 se měnila cena za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů (vyhláška č. 116/2022) na 44,50 Kč a cena za 1 litr nafty na 47,10 Kč.

Od 20. 8. 2022 se měnila cena za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů (vyhláška č. 237/2022) na 51,40 Kč.

Více o této problematice najdete v odborné tematické publikaci Daňová přiznání FO a PO za rok 2022.

Aby se správce daně dozvěděl stěžejní údaje o daňovém subjektu, zejména jestli správně stanovil svou daňovou povinnost, musí se nějakým legálním způsobem dostat k relevantním informacím. Protože není reálné ani žádoucí, aby za každé zdaňovací období prováděl u všech poplatníků a plátců daně kontrolu, bylo zvoleno nejjednodušší možné řešení. Daňovým subjektům (ale ne vždy a ne všem) je přímo ze zákona nařízeno sepsat všechny potřebné údaje do standardizované formy tiskopisu – daňového přiznání – a předat je správci daně. Prověření daňových subjektů pak nemusí být plošné, ale přesně cílené například z důvodu podezřelých údajů v přiznání. A pokud by se někdo opovážil přiznání nepodat nebo uvedl nepravdivé údaje, bude přísně potrestán.

V tomto příspěvku se konkrétně zaměříme na daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob – dále také jen „DPPO“ – za zdaňovací období započaté v kalendářním roce 2022. A to zejména u poplatníků z řad podnikatelských subjektů, kde zcela převažují právní formy s.r.o. a a.s. Třebaže je u nich zpravidla zdaňovacím obdobím kalendářní rok, jak uvidíme, nejedná se o jedinou možnost, kromě alternativního hospodářského roku je někdy nutno podat přiznání samostatně i za speciálně vymezenou část zdaňovacího období. Při výpočtu DPPO a sestavování daňového přiznání se neobejdeme bez účetnictví, a naopak se ani účetnictví neobejde bez vypočtené daně, která je obvykle úplně posledním účetním případem uzavíraného účetního a zároveň zdaňovacího období.

Hlavní právní předpisy, jejich poslední zohledněné novely a použité zkratky

·      Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 251/2021 Sb. (dále také jen „ZÚ“)

·      Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 366/2022 Sb. (dále také jen „ZDP“)

·      Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 366/2022 Sb. (dále také jen „DŘ“)

·      Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícímu v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 441/2017 Sb. (dále také jen „VÚ“)

·      Pokyn Generálního finančního ředitelství č. GFŘ D – 22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP (vyšel ve Finančním zpravodaji č. 3/2015, dostupný také na webu www.FinancniSprava.cz)

1.     Kdo podává daňové přiznání

Podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2008 Sb., daňový řád, ve znění p.p. (dále jen „DŘ“) je řádné daňové přiznání – respektive řádné daňové tvrzení, což je v souladu s § 1 odst. 3 DŘ obecnější, širší pojem zahrnující kromě daňového přiznání dále také hlášení a vyúčtování daně – obecně povinen podat každý daňový subjekt:

·         kterému to zákon ukládá nebo

·         který je k tomu správcem daně vyzván.

Povinnost podat daňové přiznání tedy může stanovit jakýkoli zákon, nejen procesní DŘ, ale i hmotně-právní, jako je zákon o DPH nebo zákon o dani z nemovitých věcí apod. Co se týče konkrétně předmětu našeho zájmu – daně z příjmů právnických osob – tak v souladu s očekáváním najdeme pokyny pro její přiznávání v zákoně o daních z příjmů. Ovšem celou řadu dalších důvodů podávání daňového přiznání k DPPO stanoví pro speciální případy rovněž § 238 až § 245 DŘ. Z nichž se právnických osob týká především vstup do likvidace, přeměny obchodních korporací, zahájení a ukončení insolvenčního řízení poplatníka. Tyto speciality nás zajímat ale nebudou, neboť jak bylo předesláno, našim zájmem bude v praxi zdaleka nejčastější typ přiznání k DPPO za právě uplynulé zdaňovací období, kterým je v naprosté většině případů aktuálně minulý kalendářní rok 2022.

Pro naše účely je podstatné, že tuto v zásadě daňově-procesní povinnost poplatníkům DPPO stanovuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) v části čtvrté nazvané „Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů“, a to konkrétně v následujících ustanoveních:

·         § 38m, který ukládá obecnou povinnost podat daňové přiznání k DPPO za zdaňovací období všem poplatníkům (i při nulovém základu daně nebo při ztrátě), s výjimkami uvedenými v § 38mb ZDP (viz dále):

-                    „Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.“

·         § 38ma stanovujícím povinnost podat daňové přiznání k DPPO za období, které sice není (celým) zdaňovacím obdobím, ale přesto je nutno ve vyjmenovaných případech za takovéto období přiznání podat.

-                    V praxi jde o méně obvyklé situace týkající se zejména přeměn obchodních korporací nebo změn vymezení účetního období, např. při přechodu na účtování v hospodářském roce. Důvodem povinnosti podat daňové přiznání za tyto speciálně určené části zdaňovacího období je, že jinak by zůstaly příjmy (výnosy) plynoucí poplatníkovi v takovémto období mimo povinnost přiznání daně a tedy nezdaněny.

Jak jsme avizovali, § 38mb ZDP vyjímá z povinnosti podat daňové přiznání následující poplatníky:

·         veřejná obchodní společnost:

-                    daňovou povinnost za v.o.s. vypořádávají až její společníci, a to tak, že si podle podílů na zisku rozdělí její základ daně (příp. daňovou ztrátu) a zdaní tuto část zisku/ztráty v.o.s. v rámci svých základů daně,

·         v některých případech ani tzv. veřejně prospěšný poplatník alias nezisková organizace, pokud:

-                    má jen příjmy, které nejsou předmětem daně, zejména proto, že vykonává jen „hlavní činnost“ a příjmy byly nižší než výdaje nebo příjmy od daně osvobozené anebo podléhající srážkové dani dle § 36 ZDP, a

-                    nemá povinnost „dodanit“ v minulém období využitý speciální odpočet veřejně prospěšných poplatníků od základu daně podle § 20 odst. 7 ZDP kvůli porušení podmínek (viz § 23 odst. 3 písm. a) bod 8 ZDP).

·         ačkoli společenství vlastníků jednotek od roku 2014 již nespadá pro účely daně z příjmů mezi veřejně prospěšné poplatníky, zůstala mu zjednodušující výhoda, že nemusí podávat daňové přiznání, pokud:

-                    má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně (zejména příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu) nebo od daně osvobozené anebo podléhající srážkové dani,

·         zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace ohledně daňového přiznání za období:

-                    od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku, není-li stanoveno jinak; důvodem je skutečnost, že jak účetnictví, tak i daň za ní od rozhodného dne obstarává právní nástupce.

Příklad 1

Podání přiznání při ztrátě s.r.o.

Hospoda, s.r.o. za rok 2022 vykáže účetní i daňovou ztrátu, kterou již ale nevyužije jako odpočet, neboť v roce 2023 likvidací ukončit činnost a ztrátové byly i předešlé dva roky. Musí podat přiznání k DPPO za 2022?

Ano, obchodní korporace musejí podat daňové přiznání k dani z příjmů vždy, tedy i v případě, že vykazují daňovou ztrátu. Není přitom podstatné, jestli ji někdy využijí jako odčitatelnou položku od základu daně nebo nikoliv. Povinnost podat přiznání mají, i když vykážou nulový základ daně nebo vychází-li jim nulová daň.

Kdy podat daňové přiznání

Přiznání k DPPO za uplynulé zdaňovací období je nutno podat věcně i místně příslušnému správci daně, což je zpravidla finanční úřad, v jehož územní působnosti je sídlo dotyčné právnické osoby, jak stanoví § 13 odst. 1 písm. b) DŘ. Pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adresa, pod kterou je zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, anebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje. Přičemž pro účely DPPO zavádí § 17 odst. 3 ZDP legislativní zkratku „sídlo“, kterým se míní sídlo v právním pojetí nebo místo (adresa) vedení, ze kterého je poplatník řízen.

Po reformě Finanční správy ale již nestačí určit jen místně příslušný finanční úřad – kterých je 14 podle krajů – ale podrobněji jeho územní pracoviště, kde je umístěn spis daňového subjektu k dani z příjmů. Pravidla určení správného územního pracoviště stanoví Pokyn Generálního finančního ředitelství GFŘ-D-57, který má dvě přílohy. Nejrychlejší cestou je obvykle vyhledávač na internetové stránce www.FinancniSprava.cz

Výjimkou jsou vybrané subjekty – obchodní korporace s obratem přes 2 miliardy, banky, kampeličky, pojišťovny, investiční fondy, penzijní společnosti apod. – u nichž je příslušný patnáctý Specializovaný finanční úřad. Další výjimka se týká daňových nerezidentů ČR, pro které je místně příslušný Finanční úřad pro hlavní město Prahu. Stanoví tak § 11 a § 12 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění p.p. Pro úplnost dodejme, že na žádost daňového subjektu nebo z podnětu správce daně může dojít k delegaci místní příslušnosti na jiného věcně příslušného správce daně, jestliže je to účelné, jak stanoví § 18 DŘ.

Přiznání k DPPO za zdaňovací období trvající nejméně 12 měsíců – v našem případě tedy především za (celý) kalendářní rok 2022 – je nutno podat v následujících lhůtách:

·         Zákonná základní lhůta (§ 136 odst. 1 DŘ):

-                    Do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

·         Zákonná prodloužená lhůta ve speciálních případech (§ 136 odst. 2 DŘ):

-                    Do čtyř měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky.

-                    Do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, jedná-li se o poplatníka, který má povinnost na základě zákona (hlavně dle § 20 ZÚ) mít účetní závěrku ověřenou auditorem; nestačí dobrovolný audit.

-                    Do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (legislativní zkratka zahrnující zmocněnce nejen z řad daňových poradců, ale také advokátů, viz § 29 odst. 2 DŘ).

·         Správcovská prodloužená lhůta (§ 36 odst. 4 DŘ), žádost je zpoplatněna správním poplatkem 300 Kč:

-                    Správce daně může na žádost daňového subjektu – ať už jde o poplatníka nebo jeho zmocněnce – anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání řádného daňového přiznání (tvrzení) až o tři měsíce.

-                    Pokud předmět daně tvoří také příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech – nejedná se tedy o automatický zákonný nárok – prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Protože český národ obvykle nechává vše až na poslední chvíli, je vhodné upřesnit, jak se v daních správně počítají časové lhůty, na což nám odpoví – naštěstí bez nemilých překvapení – ustanovení § 33 DŘ:

·         Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty.

·         Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.

·         Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek – pozn.: ve smyslu zvláštního zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění p.p. – je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Výkladově se správní praxe ujednotila na tom, že za „svátek“ se pro účely daňových lhůt kromě státních svátků (1. 1., 8. 5., 5. a 6. 7., 28. 9., 28. 10. a 17. 11.) považují i ostatní svátky (1. 1., Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. 5., 24. až 26. 12.). Naproti tomu Silvestr či Den žen nejsou svátky, takže daňovou lhůtu neodkládají.

Lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty:

·         učiněn úkon u věcně a místně příslušného správce daně (viz výše),

·         podána u provozovatele poštovních služeb poštovní zásilka obsahující podání adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně (stěžejní je datum vyznačené držitelem poštovní licence na poštovní zásilce),

·         podána datová zpráva adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně na jeho technické zařízení,

·         podána datová zpráva do datové schránky věcně a místně příslušného správce daně.

Příklad 2

Do kdy podat přiznání k DPPO za kalendářní rok 2022

·         Zákonná základní lhůta:

-        3 měsíce po skončení zdaňovacího období – končí v pondělí 3. dubna 2023; tříměsíční lhůta se začala počítat ode dne následujícího po skončení roku 2022, tedy od 1. 1. 2023 (nevadí, že jde o státní svátek), takže skončila 1. dubna 2023, což je ovšem sobota, takže se konec lhůty odsouvá na první pracovní den.

·         Zákonná prodloužená lhůta:

-        4 měsíců po skončení zdaňovacího období – končí v úterý 2. května 2023; 4měsíční lhůta se začala počítat ode dne následujícího po skončení roku 2022, tedy od 1. 1. 2023 (nevadí, že jde o státní svátek, tato skutečnost má význam jen u konce lhůty a nikoli na jejím počátku), proto skončila 1. 5. 2023, což je ovšem státní svátek, proto se definitivní konec lhůty odsouvá na nejblíže následující první pracovní den;

-        6 měsíců po skončení zdaňovacího období – končí v pondělí 3. července 2023; šestiměsíční lhůta se začala počítat ode dne následujícího po skončení roku 2022, tedy od 1. 1. 2023 (nevadí, že jde o státní svátek, tato skutečnost má totiž význam jen u konce lhůty nikoli na jejím počátku), takže skončila 1. července 2023, což je ovšem sobota, takže se konec lhůty odsouvá na nejbližší následující pracovní den.

Notorické opozdilce můžeme potěšit tím, že jim žádná sankce nehrozí, ani když podají přiznání k DPPO se zpožděním nepřesahujícím 5 pracovních dnů. Tuto dobu hájení stanovuje § 250 DŘ. Ovšem ještě více opožděné podání již bude „odměněno“ pokutou za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % daně, resp. 0,01 % ztráty za každý další den prodlení (nejvýše 5 % daně/ztráty), přesáhne-li sankce 1 000 Kč. Jestliže prodlení nepřesáhne 30 dnů a daňový subjekt v daném roce jiné tvrzení pozdě nepodal, sníží se mu pokuta na polovinu.

2.     Jak podat daňového přiznání

Aby se daňové přiznání k DPPO od poplatníka, anebo jeho zmocněnce dostalo platně a účinně do sféry poznání správce daně, nemůže samozřejmě zůstat ležet na stole poplatníka nebo v jeho počítači. Je zapotřebí jej přesunout na stůl, resp. do počítače správce daně. Tomuto procesu se obecně říká – podání – které definuje § 70 DŘ jako úkon osoby zúčastněné na správě daní směřující vůči správci daně. Opačné sdělování se provádí formou doručení, které velmi podrobně vymezuje § 39 a následující DŘ. Tuto procesní otázku není radno podceňovat, neboť pokud není přiznání podáno stanoveným způsobem, bude se v tom lepším případě jednat o vadu podání, kterou je případně možno napravit, v horším případě se podání považuje za neúčinné a tedy „nebylo podáno“.

Daňový řád přitom předepisuje nejen základní nezbytné náležitosti podání – kdo jej činí, čeho se týká a co se navrhuje – ale i jakou formou jej lze učinit. Asi nepřekvapí, že smůlu mají ti, kdo chtěli využít k podání daňového přiznání poštovního holuba, kouřových signálů indiánů, telepatie, lodní vlajkové signalizace, tamtamů. Horší je, že si už nemůžeme být jisti ani osvědčeným papírem. Naštěstí (zatím) pro podání přiznání k DPPO neplatí až tak přísná právní regulace, jako pro DPH, kde už prakticky papírové přiznání není možné učinit, resp. je a priori považováno za neúčinné. I když je u obchodních korporací papírové přiznání k DPPO de facto rovněž zakázáno – jak si za chvíli upřesníme – a za toto pochybení (vadu), které není odstraněno ani po výzvě správce daně následuje „výchovný trest“ paušální pokutou 1 000 Kč, tak alespoň zůstává i takové podání právně účinné.

V souladu s § 71 odst. 1 DŘ lze obecně podání správci daně platně učinit devíti možnými způsoby:

1)                  Písemně – v listinné podobě předložením osobně na podatelně finančního úřadu,

2)                  Písemně – v listinné podobě odesláním klasickou papírovou poštou,

3)      Ústně do protokolu – úředníkovi to prostě svými slovy „do očí“ povíme,

4)      Datovou zprávou – jako přílohu e-mailu odeslaného na adresu elektronické podatelny finančního úřadu podepsanou uznávaným alias zaručeným elektronickým podpisem,

5)      Datovou zprávou – odeslanou prostřednictvím datové schránky,

6)      Datovou zprávou – s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se přihlašuje do datové schránky,

7)      Datovou zprávou – s využitím přístupu se zaručenou identitou – novinka roku 2021 navazující na zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění p.p., jde o to, že daňový subjekt je elektronickým klíčem identifikován prostřednictvím Portálu národního bodu nebo bankovní identity, www.e-identita.cz,

8)      Datovou zprávou – prostřednictvím daňové informační schránky (DIS+) – neplést s datovou schránkou!, podrobnosti tohoto podání uvádí § 69 DŘ, přičemž daňová informační schránka nabízí stále se rozšiřující servis finanční správy ku prospěchu daňových subjektů, usnadňuje vyplňování jejich tvrzení (doplní automaticky řadu údajů), individualizovaný daňový kalendář připomene blížící se termíny apod.,

9)      Kombinovaně – odeslání datové zprávy bez uznávaného (zaručeného) elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik (od roku 2015 již ale není možné odeslání faxem), kdy je ale ještě poté nutno tento úkon do 5 dnů, potvrdit nebo opakovat některým z výše uvedených 8 „identifikujících“ způsobů.

Ovšem zejména pro obchodní korporace stanoví pro „formulářová podání“ – kam patří mimo jiné rovněž řádné/opravné/dodatečné daňové přiznání k DPPO – významné omezení § 72 odst. 6 DŘ:

·                     „Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářová podání učinit pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 (poznámka: má tedy na výběr jen pět tučně zvýrazněných možností 4 až 8 výše);...“

K tomu je třeba dodat, že podle § 5 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění p.p. je všem právnickým osobám zapsaných do obchodního rejstříku – což jsou hlavně všechny obchodní korporace – automaticky ze zákona zdarma zřízena datová schránka. Přičemž tato je zpřístupněna prvním přihlášením oprávněné osoby do zřízené datové schránky, nejpozději však patnáctým dnem po dni doručení přístupových údajů těmto osobám Ministerstvem vnitra.

Pro splněné povinnosti činit „formulářová podání“ – včetně daňového přiznání k DPPO – elektronicky podle § 72 odst. 6 DŘ je nutné, aby podání daňovou zprávou bylo vždy učiněno výhradně některým z oněch pěti uvedených způsobů stanovených v § 71 odst. 1 DŘ. Není přitom možné zde uplatnit kombinovaný způsob ad 9 ve smyslu § 71 odst. 3 DŘ, tedy elektronické podání „nezaručenou“ datovou zprávou uskutečněnou například prostřednictvím Daňového portálu (www.DaneElektronicky.cz), která do 5 dnů potvrzena jednostránkovým „e-tiskopisem“ v papírové podobě předloženým s vlastnoručním podpisem na podatelně finančního úřadu. Pokud by daňové přiznání k DPPO poplatník přeci jen podal zmíněným kombinovaným způsobem, bude správce daně na takové podání hledět jako na podání vadné, jehož vada spočívá v nedostatku předepsaného způsobu podání. V souladu s § 74 DŘ správce daně nejprve vyzve podatele, aby vadný způsob podání odstranil, pokud to neučiní – jde-li o jedinou vadu podání – pak jej sice přijme, bude tedy platně podáno, ale daňový subjekt bude potrestán. A to již zmíněnou paušální pokutou 1 000 Kč za nedodržený předepsaný způsob daňového podání, obdobně je tomu v případě nedodržení předepsaného formátu nebo struktury podání datovou zprávou, viz § 247a DŘ.

Od účinnosti zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony související s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce – 19. 9. 2016 – již nenajdeme přímo v § 71 odst. 1 DŘ výslovně napsány možné způsoby podání datové zprávy uvedené pod body 4 a 5 výše, místo nich se tam píše o:

·                     Datové zprávě podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu.

Věcně sice ke změně nedošlo, ale znepřehlednilo se dohledání oněch dvou povolených způsobů podání datové zprávy, které splňují právě citovanou zastřešující obecnější podmínku identifikovaného e-podání:

·         Datová zpráva – podání e-mailem podepsaným uznávaným alias zaručeným elektronickým podpisem,

·         Datová zpráva – podání odeslané prostřednictvím datové schránky.

Důvodem tohoto znepřehlednění možností elektronických daňových podání bylo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu („nařízení eIDAS“), resp. jeho implementace (začlenění) do českého právního řádu. Díky čemuž již tedy nestačí § 71 DŘ, ale daňový poplatník musí pátrat dále. Překvapivě nepomůže ani § 6 odst. 1 speciálního zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, kde se dovíme jen: „K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti.“ Nejprve je totiž nutné vyhledat zmíněné nařízení eIDAS, v jehož článku 25 odst. 2 se dočteme, že: „Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.“. Dále musí daňový subjekt pátrající po legálních možnostech e-podání najít v článku 3 tohoto dalšího z bezpočtu unijních předpisů mezi definicemi, že „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ se míní zaručený elektronický podpis, a ještě: „zaručeným elektronickým podpisem“ se rozumí elektronický podpis splňující požadavky stanovené v čl. 26 nařízení eIDAS. Až pak se z § 6 odst. 2 zmíněného zákona č. 297/2016 Sb. konečně dozvíme podstatné: „Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.“.

Čímž jsme prozatím odhalili, že datovou zprávou „podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu“ se rozumí datová zpráva „podepsaná uznávaným elektronickým podpisem“. Kde se ovšem vytratila možnost odeslání prostřednictvím datové schránky? Podle Důvodové zprávy k příslušné novele DŘ bylo její uvedení nevhodné, protože daňový předpis má uvádět pouze přípustné formy elektronických (datových) podání, ale již nikoli způsoby (kanály), jakým jej mohou daňové subjekty realizovat. Takže samozřejmě i nadále platí, že daňové podání – například právě přiznání k DPPO – lze platně učinit datovou zprávou odeslanou prostřednictvím datové schránky. Jen se to již nedozvíme přehledně z DŘ, ale až ještě z dalšího zvláštního právního předpisu – konkrétně z § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů: „Úkon učiněný … prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže …“. Inu to je asi zjednodušení podnikání po úřednicku.

Více o této problematice najdete v odborné tematické publikaci Daňová přiznání FO a PO za rok 2022.

c

Poradce č. 7/2023 (I/2023)

·         Zákon o dani z přidané hodnoty po novele s komentářem

Poradce č. 8-9/2023 (I/2023)

·         Zákon o daních z příjmů po novele s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3-4/2023 (II/2023)

·         Průměrná mzda zvyšuje v roce 2023 práva a nároky zaměstnanců

·         Novela zákona o důchodovém pojištění

·         Pracovnělékařské služby – novela

·         Jak správně provádět prevence rizik

·         Daňové limity v stravování v roce 2023

·         Srážky ze mzdy nově v roce 2023

·         Školní stravování

·         Právo stavby v účetnictví příspěvkových organizací

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3-4/2023 (II/2023)

·         Daň z příjmů fyzických osob – změny

·         Paušální režim a paušální daň v roce 2023

·         Cestovní náhrady – nově

·         Přehled OSVČ za rok 2022

·         Dobíjecí stanice z pohledu DPPO a DPH

·         Kurzové rozdíly – účtování

·         Spolupracující osoby ve zdravotním pojištění

·         Zaměstnávání rodičů s dětmi - specifika

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2023 (I/2023)

·         Výdaje v ZDP a účetnictví

·         Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli

·         Příjmy ze samostatné činnosti a jejich zdanění

1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2023 (I/2023)

·         DPH po novelách

·         Státní kategorie a zdravotní pojištění

·         Daně v praxi

·         Postupy účtování

·         Zaměstnávání

·         Veřejný sektor

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ

1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022(přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)

3. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

4. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti, Lex Ukrajina (praktická řešení na témata nemovitosti v podnikání z daňového a účetního hlediska a ukrajinští zaměstnanci a uprchlíci; přidaná nová kapitola Zákony, právní předpisy)

5. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi (problematika zaměstnávání a DPH řešena prostřednictvím dotazů a odpovědí; aktualizované zákony, vyhlášky a nařízení)

6. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)

7. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)

8. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 (dopady ekonomických, epidemiologických a geopolitických událostí roku z pohledu zpracování účetnictví uvádíme průběžně v textu a příkladech. Rok 2022 je také předposledním rokem, kdy se sestavuje účetní závěrka podle stávajících účetních předpisů; s účinností od 1. ledna 2024 Ministerstvo financí ČR připravuje nový zákon o účetnictví a novou prováděcí vyhlášku pro podnikatele. Na některé změny nového zákona o účetnictví v textu upozorníme)

9. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)

10. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)

11. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)

12. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)

13. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)

PŘIPRAVUJEME

Poradce č. 10/2023 (II/2023)

·         Zákon o sociálním pojištění s komentářem

Daňové a nedaňové výdaje 2023 (II/2023)

Každý druh výdaje bude probírán ve 4 kapitolách:

·         Právní minimum

·         Z pohledu daní z příjmů (ZDP)

·         Z pohledu DPH

·         Z účetního hlediska (PÚ)

NOVINKY

Aktualizace VI/1 (I/2023)

·         Energetický zákon

ZÁKONY 2023