| |
TÉMA NOVIN
BEZÚROČNÉ ZÁPŮJČKY |
BEZÚROČNÉ ZÁPŮJČKY - NOVĚ
Zákonem č. 267/2014 Sb. došlo k výrazným změnám v daňovém řešení bezúročných zápůjček jak u fyzických a právnických osob, tak u zaměstnanců. Jaké jsou zásadní rozdíly v daňovém řešení bezúročných zápůjček v roce 2015 oproti roku 2014?
Daňové řešení bezúročné zápůjčky v r. 2014 - Zákon o daních z příjmů účinný od 1. 1. 2014 obsahoval na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. následující daňové řešení majetkového prospěchu vzniklého z titulu poskytnutí bezúročné zápůjčky. Na základě ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) ZDP nebyl majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce předmětem daně u poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Pokud fyzická osoba uzavřela v roce 2014 s jakoukoliv jinou osobou bezúročnou smlouvu o zápůjčce (fyzická osoba obdržela bezúročnou půjčku), vznikal jí sice majetkový prospěch v rámci „odpuštěného“ úroku, ale ve smyslu znění § 3 odst. 4 písm. j) ZDP není tento majetkový prospěch předmětem daně z příjmů. Není podstatné, jaká je výše této zápůjčky (zda 1 000 Kč nebo 2 milióny Kč), ani není podstatné, kdo je zapůjčitelem, zda je to blízká osoba v rámci rodiny, právnická osoba nebo je zápůjčka poskytnuta zaměstnavatelem zaměstnanci.
Z toho důvodu došlo zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. ke zrušení ustanovení § 6 odst. 9 písm. l) ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2013, který obsahoval znění, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozeno peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku z fondu kulturních a sociálních potřeb podle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb. v platném znění a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, poskytovaných ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o:
půjčky návratné,
poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč,
nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,
a u zaměstnance postiženého živelní pohromou až do výše 1 000 000 Kč na bytové účely a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace.
Obdobné řešení bezúročné zápůjčky v roce 2014 bylo obsaženo v § 18 odst. 2 písm. f) ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2014 pro poplatníky daně z příjmů právnických osob. Na základě tohoto ustanovení nebyl u poplatníků daně z příjmů právnických osob, kteří jsou dlužníky (vydlužiteli) z titulu uzavření smlouvy o bezúročné zápůjčce, vzniklý majetkový prospěch z důvodu „odpuštěného“ úroku předmětem daně z příjmů roku 2014.
Pro zapůjčitele (věřitele)
je důležitá změna v § 23 odst. 7 ZDP o použití cen mezi spojenými osobami. Zde se říká, že liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložitelný, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; to platí i v případě, kdy je cena mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob rovna nule. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nula nebo nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je:
daňový nerezident,
člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky,
nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob.
Dle § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP se mezi úvěrové finanční nástroje zahrnuje i zápůjčka.
Daňové řešení bezúročné zápůjčky v roce 2015 - Na základě zákona č. 267/2014 Sb. je s účinností od 1. 1. 2015 jsou ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) ZDP a § 18 odst. 2 písm. f) ZDP zrušena. Nově je majetkový prospěch vzniklý vydlužiteli z titulu poskytnutí bezúročné zápůjčky předmětem daně z příjmů s testováním osvobození tohoto příjmu od daně u poplatníka daně z příjmů fyzických osob dle § 4a písm. m) ZDP a u poplatníka daně z příjmů právnických osob dle § 19b odst. 1 písm. d) ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2015. Zákon č. 267/2014 Sb. ke změně tohoto řešení neobsahuje žádná přechodná opatření, takže nové daňové řešení účinné od 1. 1. 2015 se tak vztahuje i na bezúročné smlouvy o zápůjčce uzavřené do konce roku 2014.
Z ustanovení § 4a písm. m) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů fyzických osob je osvobozen
bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, pokud tento příjem
není příjmem ze závislé činnosti, a pokud
1. se jedná o příjem od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2. se jedná o příjem od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3. se jedná o příjem obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo
4. v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč
Pokud tedy půjde o uzavření bezúročné smlouvy o zápůjčce mezi fyzickými osobami uvedenými v bodu 1 nebo v bodu 2, bude vždy majetkový prospěch z titulu „odpuštěných“ úroků u vydlužitele osvobozen od daně z příjmů, ať půjde o částku bezúročné zápůjčky ve výši 1 000 Kč nebo 1 milión Kč. Pokud však bude uzavřena bezúročná smlouva o zápůjčce mezi jinými osobami, bude ve smyslu bodu 4 osvobozen od daně z příjmů majetkový prospěch nepřesahující ve zdaňovacím období od téhož poplatníka částku 100 000 Kč.
Z ustanovení § 19b odst. 1 písm. d) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů právnických osob je
osvobozen příjem v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč. Zatímco v roce 2014 platilo, že pokud si např. společnost s r.o. zapůjčila bezúplatně peněžní prostředky od svého společníka, nebyl majetkový prospěch na straně vydlužitele předmětem daně z příjmů, tak v roce 2015 je u společnosti s r.o. vzniklý majetkový prospěch z „odpuštěných“ úroků předmětem daně z příjmů a je nutno testovat výši vzniklého majetkového prospěchu z titulu „odpuštěného“ úroku z bezúročné zápůjčky s hranicí 100 000 Kč pro osvobození od daně dle § 19b odst. 1 písm. d) ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2015.
Ustanovení § 23 odst. 7 ZDP se s účinností od 1. 1. 2015 mimo jiné upravuje v tom smyslu, že
ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident, nebo člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo poplatník daně z příjmů fyzických osob.
Bezúročná zápůjčka poskytnutá zaměstnanci - Jak jsme již uvedli, v novém ustanovení § 4a písm. m) ZDP se uvádí podmínky pro osvobození bezúplatného příjmu poplatníka daně z příjmů fyzických osob v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti. Daňové řešení bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem je v roce 2015 obsaženo v novém ustanovení § 6 odst. 9 písm. v) ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2015.
Zde se stanoví, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele
plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše
jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček. Zatímco u bezúročné zápůjčky spadající pod institut ustanovení § 4a písm. m) ZDP je limitem pro osvobození majetkového prospěchu částka 100 000 Kč a v případě jeho překročení celá výše majetkového prospěchu podléhá zdanění dle § 10 ZDP, je u bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnanci zaměstnavatelem limitem pro osvobození majetkového prospěchu dle § 6 odst. 9 písm. v) ZDP částka jistiny 300 000 Kč. U poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který není zaměstnancem, se tedy testuje vlastní majetkový prospěch („odpuštěný“ úrok), zatímco v případě bezúplatné zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem se u zaměstnance testuje výše jistiny (a nikoliv výše „odpuštěného“ úroku).
Majetkový prospěch v podobě „odpuštěného“ úroku se u zaměstnance zdaní jako nepeněžní
příjem ve výši obvyklého úroku jen z jistiny přesahující stanovený limit jistiny 300 000 Kč.
Oznamovací povinnost o osvobozených příjmech - Novela zákona o daních z příjmů provedená zákonem č. 267/2014 Sb. zavádí s účinností od 1. 1. 2015 v § 38v povinnost oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob. Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. V tomto oznámení poplatník uvede výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Toto se nevztahuje na příjem, o němž může údaje zjistit správce daně z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 4/2015)
BEZÚROČNÉ ZÁPŮJČKY
Došlo k výrazným změnám v daňovém řešení bezúročných zápůjček jak u fyzických a právnických osob, tak u zaměstnanců. Jaké jsou zásadní rozdíly v daňovém řešení bezúročných zápůjček v roce 2015 oproti roku 2014? Jaký je rozdíl mezi peněžitou a nepeněžitou zápůjčkou z pohledu daně z příjmů? Cílem příspěvku je upozornit na změny, které přináší rok 2015 do oblasti bezúročných zápůjček, a to zejména z pohledu úpravy u zaměstnanců.
Problematika zápůjčky
je upravena v § 2390 až 2394 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“). Smlouva o zápůjčce vzniká, jestliže zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Úprava tedy stanoví, že úroky lze sjednat, z čehož vyplývá, že ale také sjednány být nemusí. V takovém případě se jedná o bezúročnou zápůjčku.
Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Příslušný množstevní či jakostní rozdíl potom představuje úroky.
Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Pokud smlouva neurčí, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. Ustanovení § 2394 NOZ potom řeší splácení zápůjčky ve splátkách a možnost odstoupení od smlouvy. Pokud bylo ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.
Nyní blíže k daňovému režimu bezúročných zápůjček,
který je po zrušení zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a inkorporaci zdanění těchto plnění pod daň z příjmů upraven zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Do konce roku 2014 platilo, že majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce nebyl v souladu s § 3 odst. 4 písm. j) bod 1. ZDP předmětem daně u fyzických osob a obdobně v souladu s § 18 odst. 2 písm. f) bod 1. ZDP ani u právnických osob. Tato ustanovení neobsahovala žádná omezení, jednalo se tedy o obecné vyloučení z předmětu daně bez dalších podmínek. Současně je nutné zohlednit ustanovení § 23 odst. 7 ZDP, které postihuje rozdíly v cenách v porovnání s cenami obvyklými u tzv. spojených osob. Toto ustanovení se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nula nebo nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident, člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob.
A v případě zaměstnanců je potom otázka aplikace § 6 odst. 3 písm. a) ZDP, podle kterého se za příjem ze závislé činnosti považuje i částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám.
Od 1. 1. 2015 dochází k podstatným změnám
týkajících se daňových souvislostí bezúročných zápůjček. Majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce již je předmětem daně, ale v souladu s novým ustanovením § 4a písm. m) ZDP je od daně osvobozen, a to za podmínek, že:
se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence,
strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku
bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo
kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v předcházejících případech, nebo
v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve
zdaňovacím období částku 100 000 Kč.
A co je důležité, současně se nesmí jednat o příjmy, které jsou příjmy ze závislé činnosti, tedy o příjmy zaměstnanců.
V případě zaměstnanců je potom osvobození nově obsaženo v § 6 odst. 9 písm. v) ZDP, podle kterého je osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček. Majetkový prospěch ve výši úroku obvyklého, který se zdaní jako příjem ze závislé činnosti, se vypočte jen z částky přesahující stanovený limit.
Příklad
Zaměstnavatel poskytne v roce 2015 zaměstnanci bezúročnou zápůjčku z FKSP ve výši 20 000 Kč. Majetkový prospěch plynoucí zaměstnanci z titulu této bezúročné zápůjčky je příjmem osvobozeným od daně v souladu s § 6 odst. 9 písm. v) ZDP, všechny podmínky pro toto osvobození budou v tomto případě splněny.
Tento postup bude aplikován i v případě bezúročných zápůjček poskytnutých před 1. 1. 2015, tzn. že i na tyto zápůjčky bude aplikováno osvobození za předpokladu, že nebude překročena hranice jistiny 300 000 Kč od jednoho zaměstnavatele.
Příklad
Rodiče poskytnou svému synovi bezúročnou zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč.
Do konce roku 2014 nebyl majetkový prospěch vydlužitele plynoucí z této zápůjčky předmětem daně, a to na základě ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) ZDP. V roce 2015 se jedná o příjem, který sice předmětem daně je, ale na základě § 4a písm. m) ZDP je od daně osvobozen, v tomto případě bez jakéhokoliv limitu.
Příklad
Pan Novák poskytne svému kamarádovi bezúročnou zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč.
Do konce roku 2014 nebyl majetkový prospěch vydlužitele plynoucí z této zápůjčky předmětem daně, a to na základě ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) ZDP.
V roce 2015 se jedná o příjem, který je předmětem daně z příjmů fyzických osob a za podmínek § 4a písm. m) bod 4. ZDP je od daně osvobozen. Podmínkou pro osvobození je tedy to, že v úhrnu tyto příjmy z majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.
V případě zaměstnanců se zjišťuje úhrnná výše jistin, tj. nesplacených zápůjček, a ta se porovnává s limitem 300 000 Kč. Majetkový prospěch ve výši obvyklého úroku potom podléhá dani z příjmů pouze z jistin přesahujících tuto částku. Naopak, v případě osvobození u „nepříbuzných“ osob, kde je zjišťován limit 100 000 Kč, je tento limit porovnáván s dosaženým majetkovým prospěchem, tj. s obvyklou výší úroků, které byly ušetřeny, a v případě překročení tohoto limitu se osvobození vůbec neuplatní. Není to tedy tak, že je zdaňováno pouze to, co překroční částku 100 000 Kč, ale v případě překročení je zdaňován celý majetkový prospěch.
Ing. Zdeněk Morávek
(Více na toto téma najdete v měsíčníku PVS 4/2015)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
SPOJENÉ OSOBY
Otec zapůjčil v roce 2014 svému synovi částku 650 000 Kč na pořízení bytu a uzavřel s ním bezúročnou smlouvu o zápůjčce. Je nutno na straně otce zkoumat cenu obvyklou?
Dle znění § 3 odst. 4 písm. j) bod 1 ZDP není předmětem daně z příjmů majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce. Na straně syna tudíž vzniklý majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky peněz není v roce 2014 předmětem daně z příjmů fyzických osob. Otec a syn sice patří mezi spojené osoby (jedná se o osoby blízké), ale ve smyslu znění § 23 odst. 7 ZDP se toto ustanovení o obvyklé ceně nepoužije v případě, když sjednaná výše úroku z úvěrového finančního nástroje (v našem případě smlouva o zápůjčce) je nula nebo nižší než je cena obvyklá a věřitelem je poplatník daně z příjmů fyzických osob. Na straně otce (zapůjčitele) není nutno zkoumat cenu obvyklou.
BEZÚROČNÉ SMLOUVY O ZÁPŮJČCE
Zaměstnavatel poskytl v roce 2014 na základě uzavřené bezúročné smlouvy o zápůjčce svému zaměstnanci částku 600 000 Kč na řešení jeho bytových problémů. Je předmětem daně majetkový prospěch vydržitele?
Dle znění § 3 odst. 4 písm. j) bod 1 ZDP není předmětem daně z příjmů majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce. Na straně zaměstnance tudíž vzniklý majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky peněz není předmětem daně z příjmů fyzických osob. Zaměstnanec a zaměstnavatel nepatří mezi spojené osoby, proto se na zaměstnavatele nevztahuje znění § 23 odst. 7 ZDP o obvyklých cenách.
STAVBU RODINNÉHO DOMU
Otec zapůjčil v roce 2015 svému synovi částku 820 000 Kč na stavbu rodinného domu a uzavřel s ním bezúročnou smlouvu o zápůjčce. Je na straně syna majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky peněz osvobozen od daně z příjmů FO?
Dle znění § 4a písm. m) bod 1 ZDP je na straně syna vzniklý majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky peněz osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Otec a syn sice patří mezi spojené osoby (jedná se o osoby blízké), ale ve smyslu znění § 23 odst. 7 ZDP se toto ustanovení o obvyklé ceně nepoužije v případě, když sjednaná výše úroku z úvěrového finančního nástroje (v našem případě smlouva o zápůjčce) je nižší než je cena obvyklá a věřitelem je poplatník daně z příjmů fyzických osob. Na straně otce (zapůjčitele) není nutno zkoumat cenu obvyklou.
BEZÚROČNÁ ZÁPŮJČKA
Otec zapůjčil v roce 2015 svému synovi částku 6 000 000 Kč na řešení jeho bytových problémů a uzavřel s ním bezúročnou smlouvu o zápůjčce. Jistina dle smlouvy je splatná do 4 let. Je na straně syna majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky peněz osvobozen od daně z příjmů FO?
Dle znění § 4a písm. m) bod 1 ZDP je na straně syna vzniklý majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky peněz osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku PaM 4/2015)
|
|
| |
Částka číslo 17/2015 ze dne 20.2.2015
34/2015 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 396/2003 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky způsobu složení a vrácení kauce a složení a vrácení příspěvku na volební náklady v souvislosti s konáním voleb do Parlamentu České republiky, ve znění vyhlášky č. 345/2006 Sb.
35/2015 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 421/2012 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona
Částka číslo 18/2015 ze dne 26.2.2015
36/2015 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 750. výročí založení Českých Budějovic
37/2015 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
38/2015 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
|
|
| |
JAK PRACOVAT MÉNĚ A MÍT VÍCE ČASU PRO SEBE
Trápí vás často pocit, že potřebujete něco dohánět? Neustále bojujete s termíny, ale ani tak si nikdy nenajdete čas na to, na co byste chtěli? Efektivní nakládání s časem se stává globální výzvou a zároveň nevyhnutelnou schopností všech těch, kteří chtějí mít svůj pracovní i soukromý život pod kontrolou. Podle průzkumů ve vyspělých průmyslových zemích lidé věnují mizivá 3 % svojí energie problémům, které odpovídají jejich talentu a schopnostem, zatímco 97 % promrhají.
Staňte se pány vašeho času
Jako měřitelný, ale zároveň abstraktní faktor plynutí reality ovlivňuje naši každodenní existenci. Prostřednictvím měření a sledování času vytváříme rytmus rutinních činností zahrnujících uspokojení základních životních potřeb. Aspekt času reguluje chování a aktivity jednotlivců i skupin v rámci společnosti, přičemž pro nás představuje i hodnotu samotnou – z hlediska poměru volného času a času stráveného plněním každodenních povinností. Vhodným rozdělením časového prostoru mezi potřebné každodenní činnosti je možné předcházet negativním jevům moderní společnosti, jako jsou stres anebo deprese.
Nadměrná pracovní zátěž
Člověk není stavěný na to, aby byl schopný dlouhodobě snášet nadměrnou pracovní zátěž. Přepínání sil v práci vede k ochuzování osobního života a v krajním případě až k psychickému stavu vyčerpanosti označovanému jako syndrom vyhoření. Přetažený zaměstnanec představuje problém i pro samotného zaměstnavatele. Vyčerpaní lidé nepodávají požadované výkony, často bývají práceneschopní, což má na firmu negativní finanční dopad. Každý zodpovědný člověk si svého zaměstnání váží a pracuje tak, aby jeho úkoly byly splněné, přináší nové nápady a svoje pracovní výsledky se snaží neustále zlepšovat. Proto je ochotný zůstat v práci déle, než je potřebné. Obvykle to začíná tak, že zůstanete v práci o třicet minut déle. Později se z půl hodiny stane hodina, někdy i dvě. Potom odcházíte z práce vyčerpaní ve večerních hodinách, bez energie, unavení, neschopní soustředěně vnímat své okolí. Ricardo Semler v knize Sedmidenní víkend píše: „Proč můžeme odpovídat na e-maily v sobotu, ale nedokážeme jít do kina například v pondělí po obědě? Proč nemůžeme brát děti do práce, když si můžeme brát práci domů k dětem?“ Zvykněte si co nejdříve na to, že není možné vždy vše dokončit a začněte si úkoly s rozvahou dělit. Pokud se v průběhu dne cítíte uštvaně, měli byste si udělat relaxační přestávku. Jednou z možností, jak se zbavit balastu a získat nový pohled na okolní svět, je aspoň 15 minut ticha nebo meditace. Důkazem dobré organizace času určitě není, když někdo pracuje nonstop od rána do večera. Něco takového ani není dlouhodobě udržitelné. Pracovat 14 hodin denně a spát sotva 5 hodin je možná dnes trendem, ale je to také rychlý způsob, jak zhoršit svůj zdravotní stav. Člověk potřebuje relaxovat.
Čas na relax
Vymezení času na odpočinek je jednou ze zásad efektivní organizace času. Odpočinek by měl odpovídat individuálnímu biorytmu každého člověka. Všeobecné pravidlo určuje na každou hodinu práce 10 minut volna. Odborníci na time-management doporučují, abychom i soukromý život brali tak vážně jako ostatní povinnosti. To znamená plánovat si aktivity ve volném čase stejně zodpovědně jako pracovní úkoly. Věnovat se rodině, zálibám a odpočinku až v případě, že se vám šťastnou náhodou podařilo ušetřit několik minut díky lépe zorganizované práci v zaměstnání, je nebezpečné. Mimopracovní čas je třeba naplánovat stejně zodpovědně jako setkání s obchodním partnerem. Jen tak můžete dosáhnout rovnováhy a s ní související spokojenosti a radosti ze života.
Lepší využití časového prostoru
nám pomáhá zvyšovat kvalitu života a uspokojovat naše individuální potřeby. Důležitým aspektem optimálního využití času je výkonnostní křivka. Pokud chcete najít rovnováhu mezi prací a odpočinkem a zjistit, v jakém čase jste nejvýkonnější, měli byste více sledovat své „vnitřní hodiny“. Každý živý organismus má v sobě biologické hodiny, které určují, kdy je vhodné jít spát a vstávat, kdy je vhodný čas na jídlo, fyzický či psychický výkon apod., ale řídí také tvorbu hormonů, regulují tělesnou teplotu a tlak, ovlivňují schopnost soustředit se. Zajímavostí je, že den vnímaný skrze biologické hodiny málokdy trvá přesně 24 hodin. U většiny lidí je tento časový interval delší o cca 20 minut. Důležitou roli tu hraje světlo – střídání dne a noci. Americké výzkumy ukázaly, že člověk ponechaný sám sobě by každý den chodil později spát a později by vstával. Pokud bychom se ocitli ve tmě, náš den by se neustále posouval. Právě proto je světlo tak důležité, pomáhá nám synchronizovat naše vnitřní hodiny. Díky světlu si zachováváme kontakt s rytmem, který je vlastní přírodě (východ a západ slunce), ale i nám samotným. Denní rytmus organismu je do jisté míry individuální a závisí na tom, kdy ráno vstáváte a kdy chodíte spát, avšak výzkumy ukazují, že standardně má naše výkonnostní křivka následující podobu:
| Křivka denního pracovního výkonu |
| 9 –10 hod. | krátkodobá paměť | krátkodobá paměť pracuje naplno, nejvhodnější doba na rychlý přísun informací |
| 9 –12 hod. | analytické myšlení | nejvhodnější doba na analytické myšlení |
| 10 –12 hod. | jazykové schopnosti | fyzicky jsme na vrcholu, tělo je čilé, vhodný čas na jazykovou komunikaci, vyjednávání, pohovory nebo telefonování |
| 13 –15 hod. | útlum | naše tělo opouští síla, nastává útlum, ideální příležitost pro pauzu |
| 15 –16 hod. | dlouhodobá paměť | čilost se opět stupňuje, dlouhodobá paměť je v nejlepší kondici, v této době si nejlépe zapamatujeme fakta, nejvhodnější čas na učení |
| 15 –17 hod. | dobrá nálada | nastupují emoce, v tuto dobu míváme nejlepší náladu |
| 16 –17 hod. | konstruktivní konflikty | zvýšená bojovnost, vhodný čas na řešení sporů, pozor však, aby řešení byla konstruktivní |
| 16 –18 hod. | jemná motorika | projevuje se zručnost a jemná motorika, v ručních pracích se nám nejvíc daří v tomto čase |
| 18 –21 hod. | uvolnění | všechny duševní kapacity ochabují, tělo zpomaluje, potřeba uvolnění |
| 19 –21 hod. | probuzené smysly | senzorická fáze, smysly jsou mimořádně bdělé, vhodná chvíle pro požitek |
| 23 –1 hod. | pozdní kreativita | kulminuje pozdní kreativita, pokud nepociťujeme únavu, nastává vhodná chvíle na tvoření, psaní, komponování apod., není třeba se bránit inspiraci |
Zdroj: Zpracované podle Uhligové, 2008.
Tento přehled je užitečný, avšak jen orientační. Sami musíte rozpoznat, kdy je vaše tělo na vrcholu sil a kdy je v útlumu, a využít toho.
Výkonnost v průběhu pracovního týdne
taktéž kolísá. V roce 2011 přinesla společnost truconneXion zajímavou studii. Podle jejích výsledků jsme nepracovitější v úterý, potom následuje čtvrtek a pondělí. To, že pondělí není v žebříčku umístěné výše, je způsobené adaptací (protože v pondělí ráno potřebujeme nějaký čas na to, abychom se znovu dostali do pracovního tempa po víkendu). Čtvrtého místa dosáhla středa, kterou často vnímáme jako střed týdne, a tedy i jako jeho vrchol. Proč není umístěná výše?. Podobně jako při sportu, tak i při pracovním nasazení je třetí den krizový. Je přirozené, že organismus se šetří a snaží se načerpat sílu na další dny. Pátek obsadil poslední místo, a to z jednoduchého důvodu – po pěti dnech jsme už unavení a těšíme se na víkend (Hupka, 2012). Z těchto informací vyplývá, že by bylo výhodnější, kdybychom pracovali déle ve dnech, kdy jsme výkonnější, na úkor pátku, kdy je pracovní nasazení statisticky nejnižší.
Struktura pracovní doby
Abyste byli ve vaší práci co nejefektivnější, měli byste věnovat až:
60 % času plánování a rozvoji,
25 % času probíhajícím činnostem, projektům a aktivitám,
15 % času rutinním činnostem.
Ve skutečnosti však většina lidí dělí svůj čas v opačných proporcích: 60 % času jde na rutinní činnosti, 25 % na probíhající projekty a jen 15 % na plánování a rozvoj. Je těžké rozhodnout, čím byste se měli zabývat dnes, když nevíte, kde chcete být zítra. Jakýkoliv plán, který by měl zlepšit využití vašeho času, závisí na jasném definování cílů.
Mít stanovené cíle
S trochou disciplíny budete zažívat méně stresu a získáte čas dělat to, co je pro vás skutečně důležité a co vám pomůže přiblížit se o další kousek vašim životním cílům. Tuto skutečnost vystihuje citát od Senecy, římského řečníka a spisovatele: „Když nevím, do kterého přístavu chci doplout, není pro mne žádný vítr ten pravý.“ Když nemáte žádné cíle, nemůžete si dělat ani žádné plány na postup. Nakonec ztratíte motivaci i chuť do práce, nic vás nebude stimulovat k činům. Dlouhodobé osobní i pracovní cíle jsou prioritou, ale i krátkodobé cíle mohou někdy převládnout nad těmi dlouhodobými.
Mezi aktivitou a produktivitou je rozdíl
Asi tak, jako je rozdíl mezi skutečnou prací a tím, když jen „jste v práci“. Je třeba jasně rozlišovat mezi prací a sezením u počítače. Práce je, když dosahujete výsledků, sezení u počítače je, když vás bolí záda. Andrej Mikula ve svém článku Mýtus zvaný „makám 14 hodin denně“ uvádí, že denně pracuje 5 hodin. Tvrdí, že za těchto pět hodin je schopný dosáhnout cílů (konkrétní hmatatelné výsledky), které si na daný den naplánuje. To však neznamená, že do kanceláře byste měli vkročit s cílem, že budete pracovat jen chvíli. Samozřejmě, snažte se udělat co nejvíce, počítejte také s tím, že se během dne budete chtít najíst, budete muset vyřídit telefonáty a e-maily, někdo vás možná vyruší a možná se nebudete cítit dobře. „Natlačit“ práci do kratšího časového úseku se stává jakýmsi trendem současnosti a označuje se jako „work – life balance“. Jde o to, abyste využívali čas v práci na maximum. Umíte si představit, že budete pracovat jen 4–5 hodin denně, ale přitom podáte maximální výkon? Pokrokové společnosti dokazují, že to není nemožné.
Každá práce za osm hodin
Zkuste pracovat např. jen 5 hodin denně. Ale skutečně pracovat, intenzivně se věnovat pracovním záležitostem, ne jen se dívat do monitoru a čas od času ťuknout do klávesnice.
Zaměstnanci by měli na pracovišti především dosahovat výsledků a ne počítat hodiny, které na něm proseděli. Tuto myšlenku podporuje i fakt, že člověk je podle výzkumů nejvýkonnější po dobu 7 hodin. Když je pracovní doba delší, jeho výkonnost klesá a efektivita využití času se snižuje. Stanovte si dobu, za kterou dosáhnete konkrétního výstupu. Pokud máme jen omezené množství času, obvykle se umíme lépe soustředit a být více produktivní. Hraniční termíny, tzv. „deadliny“, skutečně dokážou z člověka dostat maximum.
Ing. Jana Jarošová, PhD.
Použitá literatura:
HUPKA, T. Ako pracovať a nezblázniť sa. 2012. Dostupné z: http://blog.tyzden.sk/tomas-hupka/2012/09/17/ako-pracovat-a-nezblaznit-sa/; SEMLER, R. Sedmidenní víkend. Praha: PeopleComm, 2013. ISBN 978-80-904890-4-2; UHLIG, B. Time management – Staňte se pánem svého času. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2661-8; KULLOVÁ, Z. Dá sa zladiť práca a voľný čas? Pravda, 2008. Dostupné z: http://profesia.pravda.sk/ludske-zdroje/clanok/17646-da-sa-zladit-praca-a-volny-cas/.
| |
| |
Termíny pro praxi v březnu 2015
2. března
Pondělí
(za sobotu 28. 2.) |
Daně z příjmů – plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v lednu 2015 a hlášení plátce daně o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v lednu 2015 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daně z příjmů – zaměstnavatel |
Listinné podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti zálohově sražené z mezd za kalendářní rok 2014 včetně příloh (elektronické podání stačí až do 20. 3.)
(§ 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
9. března
Pondělí (za neděli 8. 3.)
|
Zdravotní poj. – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za únor 2015
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
16. března Pondělí
(za neděli 15. 3.) |
Daně z příjmů – poplatník |
Odvod čtvrtletní zálohy na daň z příjmů na rok 2015, pokud poslední známá daňová povinnost poplatníka přesáhla 150.000 Kč.
(§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daně z příjmů – platební zpro-středkovatel |
Oznámení platebního zprostředkovatele o výplatách příjmů úrokového charakteru zejména občanům jiných státu EU, resp. EHP za rok 2014
(§ 38fa odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
20. března
Pátek
|
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za únor 2015
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti zálohově sražené z mezd za rok 2014 včetně příloh (listinné podání bylo nutné podat už do 1. 3.)
(§ 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za únor 2015
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za únor 2015
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za únor 2015
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za únor 2015
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za únor 2015
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za únor 2015
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření zaměstnanců zapojených do spoření za únor 2015
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání hlášení (elektronické) k záloze na pojistné na důchodové spoření za únor 2015
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
25. března
Středa |
DPH |
Podání přiznání k DPH plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím za únor 2015 a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Předložení výpisu z evidence za únor 2015 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za únor 2015, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou zdaní příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za únor 2015, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za únor 2015, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
31. března
Úterý |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v únoru 2015 a hlášení plátce daně o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v únoru 2015 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2014
(§ 38ch odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Oznámení OSVČ účtující v hospodářském roce zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání za rok 2014, pokud tak učiní později než k 31. 3.
(§ 24 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
16.2.
|
17.2.
|
18.2.
|
19.2.
|
20.2.
|
23.2.
|
24.2.
|
25.2.
|
26.2.
|
27.2.
|
2.3.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,815
|
18,843
|
18,923
|
18,895
|
18,706
|
19,101
|
18,912
|
18,81
|
19,052
|
19,162
|
19,104
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
8,536
|
8,55
|
8,551
|
8,573
|
8,437
|
8,482
|
8,389
|
8,454
|
8,458
|
8,524
|
8,422
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,132
|
14,132
|
14,121
|
14,102
|
13,993
|
14,064
|
14,033
|
14,049
|
14,019
|
14,063
|
14,021
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,892
|
3,877
|
3,868
|
3,878
|
3,842
|
3,892
|
3,884
|
3,878
|
3,861
|
3,884
|
3,892
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,713
|
3,713
|
3,71
|
3,705
|
3,677
|
3,687
|
3,677
|
3,684
|
3,673
|
3,684
|
3,674
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,64
|
27,64
|
27,62
|
27,58
|
27,37
|
27,505
|
27,445
|
27,48
|
27,42
|
27,51
|
27,43
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
54,807
|
54,757
|
54,739
|
54,773
|
54,37
|
55,052
|
54,826
|
54,869
|
54,827
|
55,286
|
55,362
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,131
|
3,123
|
3,118
|
3,126
|
3,098
|
3,138
|
3,132
|
3,127
|
3,116
|
3,134
|
3,146
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,582
|
3,582
|
3,575
|
3,57
|
3,543
|
3,566
|
3,559
|
3,568
|
3,568
|
3,575
|
3,568
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
39,07
|
38,935
|
38,904
|
38,932
|
38,671
|
39,119
|
39,064
|
38,993
|
38,993
|
39,362
|
39,473
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,899
|
1,9
|
1,895
|
1,889
|
1,871
|
1,9
|
1,893
|
1,881
|
1,877
|
1,893
|
1,888
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
20,403
|
20,433
|
20,364
|
20,327
|
20,192
|
20,54
|
20,403
|
20,299
|
20,318
|
20,444
|
20,457
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,072
|
2,083
|
2,087
|
2,075
|
2,064
|
2,088
|
2,074
|
2,09
|
2,105
|
2,126
|
2,099
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,209
|
2,198
|
2,188
|
2,177
|
2,159
|
2,192
|
2,19
|
2,178
|
2,196
|
2,217
|
2,218
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
19,414
|
19,456
|
19,547
|
19,481
|
19,192
|
19,543
|
19,25
|
19,186
|
19,426
|
19,49
|
19,597
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,032
|
9,006
|
8,968
|
8,963
|
8,965
|
9
|
8,995
|
9,011
|
8,974
|
9,085
|
9,052
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,784
|
6,766
|
6,749
|
6,699
|
6,638
|
6,724
|
6,683
|
6,661
|
6,705
|
6,783
|
6,757
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,622
|
1,63
|
1,631
|
1,623
|
1,608
|
1,622
|
1,608
|
1,606
|
1,618
|
1,633
|
1,625
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
34,375
|
34,29
|
34,269
|
34,284
|
34,014
|
34,358
|
34,265
|
34,241
|
34,161
|
34,374
|
34,341
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,194
|
3,211
|
3,222
|
3,226
|
3,165
|
3,2
|
3,177
|
3,185
|
3,176
|
3,211
|
3,2
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
18,052
|
18,191
|
18,242
|
18,208
|
18,062
|
18,383
|
18,246
|
18,049
|
18,241
|
18,44
|
18,468
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,618
|
6,608
|
6,596
|
6,58
|
6,564
|
6,578
|
6,573
|
6,595
|
6,591
|
6,624
|
6,605
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,221
|
6,219
|
6,211
|
6,195
|
6,155
|
6,171
|
6,17
|
6,184
|
6,201
|
6,213
|
6,176
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
37,869
|
38,692
|
38,657
|
39,076
|
38,715
|
39,162
|
37,819
|
38,498
|
38,981
|
39,962
|
39,639
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
17,901
|
17,851
|
17,86
|
17,825
|
17,695
|
17,907
|
17,838
|
17,82
|
17,829
|
17,987
|
17,942
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,882
|
2,885
|
2,9
|
2,888
|
2,859
|
2,889
|
2,869
|
2,887
|
2,889
|
2,923
|
2,928
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
26,131
|
26,009
|
25,977
|
25,761
|
25,346
|
25,66
|
25,585
|
25,556
|
25,453
|
25,603
|
25,783
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
74,425
|
74,331
|
74,254
|
74,443
|
73,834
|
74,789
|
74,558
|
74,501
|
74,262
|
75,229
|
75,474
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,832
|
9,896
|
9,889
|
9,871
|
9,817
|
9,881
|
9,791
|
9,787
|
9,788
|
9,797
|
9,696
|
| USA |
dolar
|
USD
|
24,285
|
24,224
|
24,192
|
24,254
|
24,033
|
24,344
|
24,291
|
24,257
|
24,165
|
24,306
|
24,401
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
37,347
|
37,239
|
37,143
|
37,411
|
37,085
|
37,425
|
37,333
|
37,417
|
37,409
|
37,666
|
37,683
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,241
|
6,265
|
6,263
|
6,287
|
6,256
|
6,296
|
6,294
|
6,145
|
6,112
|
6,178
|
6,117
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 7/2015 (I/2015)
- Daň z přidané hodnoty s komentářem – Ing. Václav Benda
- Srážková daň u AH a podání DaP 2014 (poprvé a naposled) – Ing. Ivan Macháček
- Sankce ve zdravotním pojištění – změny k 1. 1. 2015 – Ing. Antonín Daněk
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2-3/2015 (I/2015)
- Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví - Ing. Vladimír Hruška
- Sleva za umístění dítěte - Ing. Eva Sedláková
- Přiznání k dani z nemovitostí - Ing. Anna Teklá
- Řešení změny uplatnění výdajů u podnikatele v DaP 2014 - Ing. Ivan Macháček
- Účetní závěrka za rok 2014 - Ing. Vladimír Hruška
- Novela DPH – změny - Ing. Václav Benda
- Služební zákon – nový zákon - JUDr. Jana Drexlerová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2015 (II/2015)
- Vnitropodnikové směrnice pro podnikatele - Ing. Vladimír Hruška
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 5/2015 (II/2015)
- Zákon o daních z příjmů – změny po novele - Ing. Eva Sedláková
- Alkohol na pracovišti a BOZP - JUDr. Eva Dandová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2-3/2015 (I/2015)
- Daňová přiznání při souběhu zaměstnání - Ing. Martin Děgel
- Opravné prostředky ve věcech důchodového pojištění - JUDr. Jana Drexlerová
- Zaměstnávání cizinců – změny - Mgr. Olga Bičáková
- Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2014 - Ing. Eva Sedláková
- Zápočet bezpečnostních přestávek do pracovní doby - JUDr. Ladislav Jouza
- Podpora v nezaměstnanosti - JUDr. Jana Drexlerová
- Dohoda o srážkách ze mzdy podle NOZ - Richard W. Fetter
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 2-3/2015 (I/2015)
- Změny v zákoně o sociálních službách - JUDr. Eva Dandová
- Čas a lhůty podle NOZ - JUDr. Ladislav Jouza
- Působnost inspektorátů práce (2.) – JUDr. Jana Drexlerová
- Zdravotní pojištění – změny – Ing. Antonín Daněk
1000 řešení – měsíčník č. 2-3/2015 (I/2015)
- Daňová přiznání k dani z příjmů FO a PO - Ing. Ivan Macháček
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Daňové a nedaňové výdaje 2015 (II/2015) – Ing. Eva Sedláková
- daňově uznatelné výdaje
- nedaňové výdaje
Vzory smluv dle NOZ (IX/2014)
- Komentované vzory smluv podle nového občanského zákoníku – Lukáš a Vladimír Hruškovi
Vzory smluv dle zákoníku práce (XII/2014)
- Komentované vzory smluv podle zákoníku práce – JUDr. Ladislav Jouza
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2014 (XII/2014) – Ing. Jiří Koch
- účetní zásady,
- účetní knihy,
- inventarizace
- účetní závěrka
Příručka mzdové účetní (XII/2014) – Ing. Luděk Pelcl
- odměňování, minimální mzda
- zdravotní a sociální pojištění
- daňové zvýhodnění, slevy na dani
- minimální vyměřovací základ
Roční zúčtování příjmů za rok 2014 (XII/2014) – Ing. Martin Děrgel
- ze závislé činnosti,
- z funkčních požitků,
- roční zúčtování záloh
Pomocník mzdové účetní (I/2015) – Ing. Miroslav Bulla
- nemocenské pojištění,
- přídavky na dítě,
- cestovní náhrady
- mzdy a platy
Daňová přiznání za rok 2014 (I/2015) – Ing. Kateřina Illetško, Ing. Martin Děrgel
- fyzické osoby
- právnické osoby
- vzory podání
- vyplnění tiskopisy
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 8-9/2015 (II/2015)
- Zákon o dani z příjmů s komentářem – Ing. Václav Benda
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4/2015 (II/2015)
- Paušální výdej počínaje r. 2015 - Ing. Eva Sedláková
- Příjmy ze zahraničí v přiznání DPFO 2014 - Ing. Martin Děrgel
- Novela zákona o DPH - Ing. Zdeněk Kuneš
- Oprava základu dané a výše daně v roce 2015 - Ing. Václav Benda
- Ceniny v účetnictví a daních - Ing. Karel Janda
- ZP a Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 - Ing. Antonín Daněk
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2015 (III/2015)
- Finanční a operativní leasing v účetnictví a daních - Ing. Martin Děrgel
- Schwarz systém - Ing. Zdeněk Burda
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4/2015 (II/2015)
- Bezúročné zápůjčky - nově - Ing. Ivan Macháček
- Komplikované případy z personální činnosti - JUDr. Ladislav Jouza
- Naturální mzda verzus nepěněžní bendit - Ing. Martin Děrgel
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 4/2015 (II/2015)
- Klady a zápory pružní pracovní doby - JUDr. Eva Dandová
- Obec vydává právní předpisy - Ing. Karel Janda
- Jak stanovit nezaopatřenost dítětě? – JUDr. Jana Drexlerová
1000 řešení – měsíčník č. 4/2015 (II/2015)
- ZDP od 1. ledna 2015 - Ing. Eva Sedláková
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Daňové a nedaňové výdaje 2015 (II/2015) – Ing. Eva Sedláková
- daňově uznatelné výdaje
- nedaňové výdaje
|
|
| |
DPH po novele
Jaké nejdůležitější změny nastaly a nastanou v zákoně o DPH s účinností od 1. ledna 2015 a 1. dubna 2015? Změny se kromě jiného týkají obratu, daňových subjektů, dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území Evropské unie, daňových dokladů, základu daně, sazby daně ...
Vše aktuální se dočtete v publikacích, které jsou určeny plátcům DPH, podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, OSVČ, ekonomům ...
- Poradce 7/2015 - Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem - komentář
/A5, str. 288/
- 1000 řešení 1/2015 - Zákon o DPH po novele - praktické příklady
/A5, str. 96/
- DaÚ 1/2015 - Poskytnutí elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani - příspěvek
/A4, str. 80/
- Občanský zákoník II. část - zákon s komentářem
/A5, str. 320/
Cena balíčku je 423 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 280 Kč.
Ušetříte 143 Kč.
Balíček daňové a nedaňové výdaje
V zákonu o daních z příjmů nastalo počátkem roka mnoho změn. Jaký vliv mají tyto změny na uplatňování konkrétních vynaložených výdajů do výdajů daňových? Komplexní informace ohledně výdajů, úplné znění zákona s komentářem a také praktické příklady najdete v našem balíčku. Balíček využijí čtenáři, kteří provozují podnikatelskou činnost, jinou samostatnou výdělečnou činnost, zemědělští podnikatelé, fyzické osoby, účetní, daňový poradci, živnostníci, auditoři ...
- Daňové a nedaňové výdaje 2015 (monotematika) - uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových - příspěvek
/A5, str. 264/
- Poradce 8-9/2015 - Zákon o dani z příjmů s komentářem
- komentář
/A5, str. 400/
- DÚVaP 5/2015 - Zákon o daních z příjmů – novela v příkladech
- příspěvek s příklady
/A5, str. 168/
Cena balíčku je 648 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 324 Kč.
Ušetříte 324 Kč.
Majetkové a dědické právo dle NOZ
Občanský zákoník již platí něco přes rok, a jelikož je rozsáhlý, pořád je třeba řešit odpovědi na mnohé dotazy. Definice vlastnictví, práva k cizím věcem a problematika dědění je stanovena v části Absolutní majetková práva. Úprava dědického práva je v NOZ mnohem rozsáhlejší a podrobnější než byla ve starém občanském zákoníku ... Jaké nové skutečnosti ohledně dědického práva přibyly?
Více ohledně tématu se dočtete v našich publikacích, které jsou určeny notářům, exekutorům, podnikatelům ...
- Občanský zákoník I. - Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva
- komentář
/A5, str. 320/
- PVS 8/2014 - Předsmluvní odpovědnost dle nového občanského zákoníku
- příspěvek
/A4, str. 80/
- Zákony II/2015 - občanské, správní, trestní - úplná znění zákonů s komentářem
/A5, str. 832/
Cena balíčku je 660 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 330 Kč.
Ušetříte 330 Kč.
Vnitropodnikové směrnice po novelách zákonů
Vyhotovování vnitropodnikových směrnic nepatří mezi oblíbené činnosti. Povinnost jejich vypracování však vyplývá z legislativních norem. Měly by být každoročně revidovány či alespoň kontrolovány. Směrnice nejenže slouží ke splnění pracovních povinností, ale majitel či management firmy může správně formulovanou směrnicí prosadit své cíle a záměry. Jak zasáhly novely zákonů platné od začátku roku tvorbu vnitropodnikových směrnic?
Najdete v publikacích v našem balíčku, který je určen managerům, podnikatelům, účetním jednotkám, zaměstnavatelům ....
- DÚVaP 3-4/2015 - Vnitropodnikové směrnice pro podnikatele - příspěvek
/A5, str. 250/
- PVS 2-3/2014 - Kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy zaměstnavatele ve světle novely ZP - příspěvek
/A4, str. 120/
- Občanský zákoník II. část - zákon s komentářem
/A5, str. 320/
Cena balíčku je 640 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 320 Kč.
Ušetříte 320 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |