Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. ZDP PO NOVELE
Změny v zákoně o daních z příjmů se týkají dani z příjmů právnických osob, dani z příjmů fyzických osob, osvobození nepeněžních benefitů, zvýšení daňového zvýhodnění pro přispívání zaměstnavatele na stravné, nových limitů pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv, paušální daně, progresivní daně ... a dalších oblastí. Jaké jsou další změny a jak se přenesou do praxe?
Dozvíte se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
Publikace Vám budou doručeny začátkem března.
1. Poradce 7-8/2025 – Zákon o daních z příjmů po novele s komentářem – komentář /A5, cca str. 560/
2. Zákony IA/2025 – Zákon o daních z příjmů, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 416/
3. DaÚ 2-3/2025 – Odpočet daně – úprava pravidel – příspěvek /A4, str. 112/
4. 1000 řešení 3-4/2005 – ZDP po novele – praktická řešení /A5, str. 128/
Cena balíčku je 1616 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 1131 Kč. Ušetříte 485 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ FO A PO ZA ROK 2024
Kdo podává daňové přiznání za rok 2024, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň? Jaké změny týkající se daňového přiznání nastaly v průběhu roku? Jaké slevy je možné uplatnit? Jaké jsou výhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024?
Podrobné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/
2. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 544/
3. Poradce 10-11/2024 – Zákon o daních z příjmů s komentářem – komentář /A5, str. 560/
4. DaÚ 11-12/2024 – Sleva na dani z příjmů na manžela – příspěvek /A4, str. 112/
5. Aktualizace I/3 – Zákon o cenách, zákon o rozpočtových pravidlech – úplná znění zákonů /A5, str. 72/
Cena balíčku je 1820 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 910 Kč. Ušetříte 910 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
3. BALÍČEK MZDOVÉ ÚČETNÍ
Od 1. ledna 2025 se zvýšila minimální mzda, nastaly změny v zákoně o nemocenském pojištění, důchodovém pojištění, zdravotním pojištění a dalších právních přepisech. Na jaké změny se musí v praxi připravit nejen mzdové účetní?
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. 1000 řešení 1-2/2025 – Pomocník mzdové účetní, Vnitropodnikové směrnice – příspěvek a praktické příklady /A5, cca str. 152/
2. Zákony III/2025 – Zákoník práce, zákon o zaměstnanosti … - úplná znění zákonů /A5, str. 784/
3. DÚVaP 1-2/2025 – Dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce – příspěvek /A5, str. 192/
4. PaM 1/2025 – Důchodové pojištění – změny – příspěvek /A4, str. 80/
Cena balíčku s 35 % slevou je 935 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
|
|
|
Cena balíčku je 1 438 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 935 Kč. Ušetříte 503 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. DPH PO NOVELE
Jste plátci DPH? Změny zákona o DPH sice budou nabíhat postupně, největší balík změn ale je účinný již od 1. ledna 2025. Mění se podmínky pro registraci plátců k DPH, pravidla pro opravu základu daně a pravidla pro uplatnění nároku na odpočet. K 1. červenci 2025 pak nastanou změny v uplatňování DPH u nemovitých věcí. Jaké další změny nastanou a jak je aplikovat v praxi?
Dozvíte se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Poradce 5-6/2025 – Zákon o DPH po novele s komentářem – komentář /A5, cca str. 328/
2. Zákony IA/2025 – Zákon o DPH, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 400/
3. DaÚ 2-3/2025 – DPH po novele – příspěvek /A4, str. 112/
4. DÚVaP 11-12/2024 – Společnost s.r.o. v daních a účetnictví – příspěvek /A5, str. 184/
Cena balíčku je 1 793 Kč. Cena balíčku s 35 % slevou je 1165 Kč. Ušetříte 628 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
MINIMÁLNÍ A PRŮMĚRNÁ MZDA – DAŇ Z PŘÍJMŮ FO V ROCE 2025
V zákonu o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové ukazatele ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2025 činí minimální mzda 20 800 Kč/měsíc na základě Sdělení MPSV č. 286/2024 Sb. a průměrná mzda 46 557 Kč/měsíc je odvozena z nařízení vlády č. 282/2024 Sb. K jakým změnám při uplatnění daně z příjmů z výše uvedených důvodů dochází v roce 2025?
Vymezení minimální mzdy
nalezneme v § 111 zákoníku práce ve znění zákona č. 230/2024 Sb. V § 111 odst. 1 ZP se uvádí, že minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2 ZP. Mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli. Dle znění § 111 odst. 3 ZP měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Dle § 111 odst. 7 ZP sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásí pro následující kalendářní rok do 31. srpna Ministerstvo financí predikci průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství a do 30. září Ministerstvo práce a sociálních věcí měsíční a hodinovou minimální mzdu.
Vývoj měsíční
výše minimální mzdy |
|
Kalendářní rok |
Výše minimální mzdy v Kč |
2020 |
14 600 |
2021 |
15200 |
2022 |
16200 |
2023 |
17 300 |
2024 |
18 900 |
2025 |
20 800 |
Uplatnění minimální mzdy v zákonu o daních z příjmů
Minimální mzda je pro účely daně z příjmů definována v § 21g ZDP jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. Zákon o daních z příjmů uvádí následující ustanovení, jejichž údaje a limity se odvolávají na výši minimální mzdy.
· Vliv minimální mzdy na osvobození vyplácených důchodů od daně z příjmů
Podle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP je od daně z příjmů osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.
Zatímco za kalendářní rok 2024 byla osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 18 900 Kč x 36 = 680 400 Kč, pak za kalendářní rok 2025 je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 20 800 Kč x 36 = 748 800 Kč.
S ohledem na tento limit je převážná většina vyplácených důchodů osvobozena od daně z příjmů. K překročení této výše pro osvobození od daně z příjmů může prakticky dojít pouze v případě souběhu vypláceného starobního důchodu a penze ze zahraničí v souvislosti s dřívějším zaměstnáním poplatníka v zahraničí.
Příklad 1
Bývalý zaměstnanec zdravotnického zařízení pobírá starobní důchod z českého důchodového pojištění a penzi z Rakouska. Za rok 2025 obě částky souhrnně (po přepočtu rakouské penze na českou měnu podle § 38 odst. 1 ZDP) dosáhnou výše 770 000 Kč. Jiné příjmy občan nemá.
Pro daňové řešení penze z Rakouska musíme vycházet ze smlouvy mezi ČR a Rakouskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 31/2007 Sb. m. s.). V článku 17 této smlouvy se uvádí, že penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu jednoho smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Z toho vyplývá, že penze vyplácená občanovi z Rakouska podléhá zdanění v ČR. Výše důchodu a penze převyšující za rok 2025 hranici pro osvobození od daně z příjmů činí 21 200 Kč a tato částka přichází ke zdanění dle § 10 ZDP jako tzv. ostatní příjem. Vzhledem k tomu, že částka ke zdanění nedosáhne limitní výše 50 000 Kč stanovené v § 38g odst. 1 ZDP pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nemusí občan podávat daňové přiznání za rok 2025.
· Vliv minimální mzdy na uplatnění ročního daňového bonusu
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v rozsahu a výši uvedeném v § 35c a § 35d ZDP. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daň vypočtená podle § 16 ZDP snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.
Omezující podmínka pro uplatnění daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP stanoví, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období má příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Zatímco pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2024 musela činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 18 900 Kč x 6 = 113 400 Kč, pak v roce 2025 musí činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 20 800 Kč x 6 = 124 800 Kč.
Příklad 2
Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění zdaňované dle § 7 ZDP a dále příjmy z nájmu bytu zdaňované dle § 9 ZDP. V roce 2025 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2025 dosáhnou pouze 124 500 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Příjmy z nájmu bytu má ve výši 216 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje (včetně odpisu) ve výši 65 000 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí dvě nezletilé děti.
Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 124 500 Kč – 124 500 Kč x 0,6 = 49 800 Kč, dílčí základ daně dle § 9 ZDP činí 216 000 Kč – 65 000 Kč = 151 000 Kč. Celkový základ daně z příjmů za rok 2025 činí 200 800 Kč a z něho vypočtená daň z příjmů 30 120 Kč. Z takto vypočtené daně si uplatní poplatník ze základní slevy na poplatníka 30 840 Kč pouze částku 30 120 Kč a zbytek této slevy propadá. Daňová povinnost poplatníka je za rok 2025 nulová a měl by tedy nárok na daňové zvýhodnění na dvě děti formou daňového bonusu ve výši 37 524 Kč. Dle znění § 35c odst. 4 ZDP se do limitní výše příjmů pro přiznání daňového bonusu započítávají pouze příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti, ale nezapočítávají se příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP. Proto v našem případě poplatník nemá nárok na daňový bonus na vyživované dítě – jeho příjem z podnikání nedosáhl výše 124 800 Kč.
Pokud by však byl najímaný byt zařazen do obchodního majetku poplatníka, byl by příjem z nájmu zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP a pak by příjem dle § 7 ZDP činil za rok 2025 výši 124 500 Kč + 216 000 Kč = 340 500 Kč. Pokud by poplatník uplatňoval k oběma příjmům dle § 7 ZDP paušální výdaje, činil by jeho základ daně (124 500 Kč – 124 500 Kč x 0,6) + (216 000 Kč – 216 000 Kč x 0,3) = 201 000 Kč a vypočtená daň po slevě na poplatníka činí 0 Kč. Poplatník by měl v tomto případě při nulové daňové povinnosti nárok na daňový bonus v plné výši na 2 děti 37 524 Kč, protože splňuje podmínku pro výplatu daňového bonusu dle § 35c odst. 4 ZDP.
· Vliv minimální mzdy na uplatnění měsíčního daňového bonusu u zaměstnance
Je-li výše měsíční zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Z § 35d odst. 4 ZDP však vyplývá omezující podmínka, podle které plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2025 alespoň 10 400 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Zdaňovací |
Minimální |
Výše ročních
příjmů pro přiznání |
Výše měsíčních
příjmů pro přiznání |
2023 |
17 300 |
103 800 (§ 6, § 7) |
8 650 (§ 6) |
2024 |
18 900 |
113 400 (§ 6, § 7) |
9 450 (§ 6) |
2025 |
20 800 |
124 800 (§ 6, § 7) |
400 (§ 6) |
· Vliv minimální mzdy na uplatnění daňového bonusu v rámci ročního zúčtování
V § 35d odst. 6 ZDP se uvádí, že při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyživované dítě poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c ZDP (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Podle tohoto ustanovení však platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu, podle které poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2025 částky124 800 Kč. Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.
Příklad 3
Zaměstnankyně ve výdejně obědů má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani. Uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2025 jsou její příjmy ze závislé činnosti v lednu a březnu 11 400 Kč, v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než 9 800 Kč. Jiné příjmy nemá.
Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce leden a březen vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dítě formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč, v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 10 400 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2025 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 124 800 Kč, nemá zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový bonus za měsíce leden a březen 2025 zachován.
Uplatnění průměrné mzdy v zákonu o daních z příjmů
V § 21g odst. 2 ZDP se uvádí, že průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Výše průměrné mzdy pro rok 2025 vyplývá z nařízení vlády č. 282/2024 Sb. Zde je uveden všeobecný vyměřovací základ 43 682 Kč a přepočítací koeficient 1,0658 Kč. Průměrná mzda pro rok 2025 tedy činí 46 557Kč.
Vývoj průměrné
mzdy |
|
Kalendářní rok |
Výše průměrné mzdy v Kč |
2023 |
40 324 |
2024 |
43 967 |
2025 |
???????? |
· Vliv průměrné mzdy na uplatnění dvou sazeb daně z příjmů u FO
Z ustanovení § 16 odst. 1 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. vyplývá, že sazba daně 15 % se uplatní od roku 2024 pro část základu daně do výše 36násobku průměrné mzdy a sazba daně 23 % se uplatní pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy. V roce 2024 tak činilo rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 43 967 Kč x 36 = 1 582 812 Kč. V roce 2025 činí rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 46 557 Kč x 36 = 1 676 052 Kč.
Z uvedené výše stanoveného rozhraní pro uplatnění 15/23 % sazby daně v letech 2024 a 2025 vyplývá, že zatímco poplatník s vyšším základem daně platil sazbu daně 23 % v roce 2024 již od výše základu daně 1 582 812 Kč, pak v roce 2025 dochází k posunu této hranice pro uplatnění 23 % sazby daně o 93 240 Kč.
Uplatnění sazby daně v rámci daňového přiznání nebo ročního zúčtování Základ daně v rámci daňového přiznání nebo roční hrubá mzda zaměstnance |
||
Sazba daně |
2024 |
2025 |
15 % |
do výše 1 582 812 Kč (včetně) |
do výše 1 676052 Kč (včetně) |
23 % |
přesahující výši 1 582 812 Kč |
přesahující výši 1 676052 Kč |
Z § 38h odst. 2 ZDP vyplývá, že sazba měsíční zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do trojnásobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující trojnásobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.
Uplatnění sazby daně v rámci měsíční zálohy na daň v roce 2024 |
|
Sazba daně |
Hrubá mzda zaměstnance |
15 % |
do výše 131 901 Kč/měsíc (včetně) |
23 % |
přesahující výši 131 901 Kč/měsíc |
Uplatnění sazby daně v rámci měsíční zálohy na daň v roce 2025 |
|
Sazba daně |
Hrubá mzda zaměstnance |
15 % |
do výše 139 671 Kč/měsíc (včetně) |
23 % |
přesahující výši 139 671 Kč/měsíc |
Z uvedené výše stanoveného rozhraní pro uplatnění 15/23 % sazby daně v letech 2024 a 2025 vyplývá, že zatímco zaměstnanec s vyšší hrubou měsíční mzdou měl uplatněnu sazbu daně 23 % v roce 2024 již od výše měsíční mzdy 131 901 Kč, pak v roce 2025 dochází k posunu této hranice pro uplatnění 23 % sazby daně o 7 770 Kč.
Příklad 4
Manažer má měsíční stálou hrubou mzdu 180 000 Kč a učinil pro rok 2025 u zaměstnavatele prohlášení k dani.
Výpočet měsíční zálohy na daň v roce 2025 |
|
Údaje v Kč |
Měsíce 2025 |
Výše hrubé mzdy |
180 000 |
Daň 15 % |
20 950,65 |
Daň 23 % |
9 275,67 |
Výše zálohy po zaokrouhlení |
30 227 |
Základní sleva na dani na poplatníka |
2 570 |
Záloha na daň |
27 657 |
Poznámka k výpočtům v tabulce:
-
Výpočet daně ve výši
15 % vychází ze základu daně 139 671 Kč a daň činí:
139 671 Kč x 0,15 = 20 950,65 Kč
- Výpočet daně ve výši 23 % vychází ze základu daně 180 000 Kč – 139 671 Kč = 40 329 Kč a daň činí: 40 329 Kč x 0,23 = 9 275,67 Kč
· Vliv průměrné mzdy na osvobození benefitů dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP
Ve smyslu znění novely zákona o daních z příjmů obsažené v zákonu č. 470/2024 Sb. jsou s účinností od 1. 1. 2025 dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě:
1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,
2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období.
Zatímco pro rok 2024 činil roční limit daňového osvobození na veškerá nepeněžní plnění definovaná v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy částka21 983,50 Kč, v roce 2025 se jedná o změnu výše osvobození pro poskytované nepeněžní benefity zahrnuté v bodu 1 tohoto ustanovení ve výši průměrné mzdy, tedy částka 46 557 Kč a pro poskytované nepeněžní benefity zahrnuté v bodu 2 tohoto ustanovení ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy částka 23 278,50 Kč.
Příjem zaměstnance v podobě nepeněžitého plnění ve formě poskytnutých benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nad stanovený limit bude podléhat dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému uvádí, že úhrnný limit, do jehož výše budou nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvků na rekreaci a zájezd osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť.
· Vliv průměrné mzdy na stanovení paušální zálohy u poplatníka v paušálním režimu
I když v § 38lk ZDP týkající se stanovení paušální zálohy u poplatníka v paušálním režimu nenalezneme přímý odkaz na výši průměrné mzdy, tak výše průměrné mzdy ovlivňuje zálohu na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v 1. pásmu paušálního režimu, které je součástí paušální zálohy.
Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka v paušálním režimu pro 1. pásmo paušálního režimu vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná, přičemž u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %. Zálohy na obě pojistné pro 2. a 3. pásmo jsou pak přímo stanoveny pevnou částkou v zákonu č. 589/1992 Sb. a 592/1992 Sb.
V § 14 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. ve znění zákona č. 349/2023 Sb. se uvádí, že výše měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, činí pro
a) první pásmo paušálního režimu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první zvýšeného o 15 %,
b) druhé pásmo paušálního režimu 28 050 Kč a
c) třetí pásmo paušálního režimu 42 900 Kč.
Z § 14 odst. 5 tohoto zákona pak vyplývá, že měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 30 % průměrné mzdy v roce 2024, 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a 40 % průměrné mzdy od roku 2026. Pro rok 2025 tedy činí měsíční vyměřovací základ OSVČ 46 557 Kč x 0,35 = 16 295 Kč a pro účely stanovení paušální zálohy v rámci prvního pásma paušálního režimu činí vyměřovací základ 16 295 Kč x 1,15 = 18 740 Kč. Výše paušální zálohy na důchodové pojištění v rámci prvního pásma paušálního režimu tak činí 18 740 Kč x 0,292 = 5 473 Kč.
V § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění zákona č. 366/2022 Sb. se uvádí, že vyměřovacím základem (roční) osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani pro zvolené pásmo paušálního režimu, je pro
a) první pásmo paušálního režimu minimální vyměřovací základ podle odstavce 2,
b) druhé pásmo paušálního režimu částka 319 200 Kč a
c) třetí pásmo paušálního režimu částka 470 400 Kč.
Více se již dočtete v měsíčníku DaÚ 2-3/2025.
SOCIÁLNÍ, ZDRAVOTNÍ A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ PRO ROK 2025
Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění upravuje výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění, penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení centrálního registru pojištěnců, přerozdělování pojistného a zřízení zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Autor příspěvku Vás provede změnami, které nastanou v roce 2025.
1. Zdravotní pojištění
1.1 Základní informace
· Právní úprava zdravotního pojištění
Právní úprava zdravotního pojištění v ČR je obsažena zejména v následujících předpisech:
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,
- zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
· Okruh osob, na které se vztahuje zdravotní pojištění
Veřejnému zdravotnímu pojištění podle českých předpisů podléhají:
a) osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR (bez ohledu na jejich státní občanství),
b) osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR (je nutné však respektovat skutečnosti související s členstvím ČR v EU).
Kromě těchto osob jsou zdravotně pojištěny též další fyzické osoby uvedené v § 2 zákona č. 48/1997 Sb. nebo fyzické osoby, které podléhají příslušným koordinačním nařízením EU. Jedná se zejména o občany EU, kteří jsou výdělečně činní, ať už z důvodu zaměstnání nebo podnikání, týká se to též jejich nezaopatřených rodinných příslušníků. Někteří cizinci však jsou vyňati ze zdravotního pojištění (například cizinci působící v diplomatických službách, podrobněji viz text dále).
Tyto osoby jsou pro účely veřejného zdravotního pojištění označovány jako „pojištěnci“.
· Osoby, které jsou vyňaty z veřejného zdravotního pojištění (§ 2 odst. 5)
Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty:
- Osoby, které na území ČR vykonávají nelegální práci (to znamená v případě, pokud fyzická osoba cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území ČR, je-li podle zvláštních předpisů vyžadováno).
- Osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR a jsou činné v ČR:
Ø pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo
Ø pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území ČR.
V případě občanů s trvalým pobytem na území ČR jsou vyňati z českého systému veřejného zdravotního pojištění:
- Osoby, které dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné na zdravotní pojištění v souladu s § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. Za dlouhodobý pobyt v cizině se přitom považuje nepřetržitý pobyt delší 6 měsíců. Uvedená osoba musí učinit o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení (Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, příslušný tiskopis lze nalézt na internetových stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny http://www.vzp.cz/platci/tiskopisy. Od dne, kdy zanikla povinnost této osoby platit pojistné až do dne, kdy se opětovně přihlásí u příslušné zdravotní pojišťovny, však už nemá nárok na poskytování hrazených služeb (blíže viz § 13 až § 15 zákona č. 48/1997 Sb.). Povinnost platit pojistné zaniká dnem, který pojištěnec uvedl v prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. V případě opětovného přihlášení je pojištěnec povinen předložit zdravotní pojišťovně:
Ø doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud takový doklad nepředloží, je povinen doplatit zdravotní pojišťovně zpětně pojistné za příslušnou dobu, jako by dlouhodobě v cizině nepobýval.
- Osoby, pokud vykonávají výdělečnou činnost v rámci států Evropské unie ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009. Ve vztahu k Islandu, Norsku, Lichtenštejnsku (do 31. 5. 2012) a Švýcarsku (do 31. 3. 2012) se postupovalo podle nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72. Od 1. 4. 2012 se k aplikaci nových nařízení zavázalo Švýcarsko, od 1. 6. 2012 pak Island, Lichtenštejnsko, Norsko. Tyto osoby však musí po návratu doložit dobu výkonu výdělečné činnosti (zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti), případně dobu pojištění tak, aby po nich nemohlo být českou zdravotní pojišťovnou požadováno doplacení pojistného za dobu pobytu v cizině, případně za část této doby, nepokrytou zdravotním pojištěním.
· Právo na výběr zdravotní pojišťovny
- Pojištěnec (to znamená například i zaměstnanec) má právo na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li zákon jinak [§ 11 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.]. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Omezení volby zdravotní pojišťovny platí pro novorozence, které se stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození (§ 11a). Dále se omezení týká vojáků v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení a žáků vojenských škol (uvedené osoby jsou pojištěny u Vojenské zdravotní pojišťovny dle § 11 odst. 3).
- Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí (§ 11a). Ovšem pozor, přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny.
- Bližší informace lze nalézt na internetových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Viz následující tabulku:
Kód |
Název |
Internetové stránky |
111 |
Všeobecná zdravotní pojišťovna |
|
201 |
Vojenská zdravotní pojišťovna |
|
205 |
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna |
|
207 |
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví |
|
209 |
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda |
|
211 |
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra |
|
213 |
RBP, zdravotní pojišťovna |
1.2 Zaměstnavatelé
Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí:
- Právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu (tzn. zákona o daních z příjmů), splňující následující podmínky:
Ø zaměstnává zaměstnance
Ø a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.
- Organizační složka státu.
Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí:
- činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle zákona o daních z příjmů.
Lze zdůraznit, že pojem „zaměstnání“ je pojat velmi široce. V zásadě každá činnost, ze které plynou fyzické osobě příjmy ze závislé činnosti ve smyslu zákona o daních z příjmů, je pro účely veřejného zdravotního pojištění považována za „zaměstnání“. Tedy kupříkladu i činnost člena orgánu právnické osoby (například jednatele, člena správní rady, člena představenstva) je z tohoto pohledu považována za zaměstnání.
1.3 Zaměstnanci
Při používání příslušných pojmů je vždy nutné respektovat definice, které jsou používány daným právním předpisem. Pojem „zaměstnanec“ definovaný pro účely zákoníku práce tudíž nemusí být shodný se stejným označením, které používá jiný právní předpis. Z tohoto důvodu je vhodné si přesně vymezit, jak chápat pojem „zaměstnanec“ z pohledu právních předpisů upravujících oblast zdravotního pojištění.
· Kdo je zaměstnancem pro účely zdravotního pojištění
Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje (§ 5):
- fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou:
Ø osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,
Ø žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku (výše příjmu nerozhoduje), tyto příjmy jsou přitom osvobozené od daně z příjmů,
Ø Osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (tzv. započitatelný příjem, v případě dohody o provedení práce do roku 2024 částka nad 10 000 Kč měsíčně, od 1. 1. 2025 částka ve výši 25 % průměrné mzdy, započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,
Ø člena družstva, který vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (od roku 2023 částka 4 000 Kč, od roku 2025 částka 4 500 Kč, jak to vyplývá z nařízení vlády č. 282/2024 Sb., uvedená částka vychází jako výsledek výpočtu 43 682 Kč × 1,0658 = 46 556,2756 / 10 = 4 655,62 Kč, po zaokrouhlení na 500 Kč dolů vychází 4 500 Kč, viz též Sdělení MPSV č. 308/2024 Sb.),
Ø člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,
Ø osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (od roku 2023 částka 4 000 Kč, od roku 2025 částka 4 500 Kč); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila, to znamená, pokud osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, dosáhne v kalendářním měsíci příjmu v částce 4 500 Kč, je pro účely zdravotního pojištění považována za zaměstnance,
Ø dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,
Ø člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, který plní úkoly podle volebních zákonů.
Příklad 1
Žák středního odborného učiliště vykonává odbornou praxi ve školní provozovně. S touto provozovnou nemá uzavřen žádný pracovněprávní vztah. Za provedenou práci v rámci praktického výcviku obdržel:
a) odměnu ve výši 2 500 Kč,
b) odměnu ve výši 4 000 Kč,
c) odměnu ve výši 5 000 Kč.
Výše odměny není pro účely zdravotního pojištění v uvedeném případě důležitá. Jak vyplývá z definice „zaměstnance“, nejedná se v daném případě vůbec o zaměstnance, z odměny nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. V případě, že se jedná o žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku, není pro účast na zdravotním pojištění stanovena podmínka, týkající se výše příjmu.
Příklad 2
Starobní důchodce dosáhl v roce 2024 odměnu z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč za měsíc květen a ve výši 10 001 Kč za měsíc červen.
Jedná se o odměnu z dohody o provedení práce. V případě, pokud byl v kalendářním měsíci zúčtován započitatelný příjem do 10 000 Kč, není v daném měsíci starobní důchodce účasten nemocenského pojištění (§ 7a, zákona č. 187/2006 Sb.). Pak z odměny z dohody o provedení práce nevznikla povinnost odvést zdravotní pojištění. Tato hranice 10 000 Kč však byla překročena za měsíc červen, byť o pouhou 1 Kč. To znamená, že za měsíc červen již bude dotyčný starobní důchodce považován pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a z odměny vznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Okolnost, že se jedná o starobního důchodce, z tohoto hlediska není důležitá, na výši limitní částky 10 000 Kč měsíčně to nemá vliv. Obdobně v případě, pokud by se jednalo o fyzickou osobu, která má nárok na předčasný starobní důchod, předdůchod nebo invalidní důchod.
Od roku 2025 je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění (tedy i zdravotního pojištění) v případě, pokud odměna z dohody o provedení práce překročí 25 % průměrné mzdy, vyhlášené MPSV ve Sbírce zákonů (výše částky se zaokrouhluje na 500 Kč dolů, v roce 2025 příjem ve výši 11 500 Kč).
Osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, jsou tedy považovány pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance, pokud příjem nebo úhrn příjmů z takových dohod dosáhl v kalendářním měsíci alespoň 11 501 Kč.
Příklad 3
Žena, která pobírá rodičovský příspěvek, dosáhla odměnu z dohody o pracovní činnosti ve výši 8 000 Kč za práci vykonanou v období od 1. dubna do 30. dubna 2025, dále ve výši 4 200 Kč za měsíc květen 2025, kdy byla 14 dní nemocná.
Jedná se o odměnu z dohody o pracovní činnosti, dosažený příjem je rozhodující, z odměny za duben vznikne povinnost odvést zdravotní pojištění za měsíc duben. Za měsíc květen nebyl dosažen příjem ve výši 4 500 Kč, z odměny za měsíc květen nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Okolnost, že se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, ani skutečnost, že byla po část měsíce nemocná, nemá vliv na limit ohraničený částkou 4 500 Kč měsíčně (tj. započitatelný příjem rozhodný pro účely účast na nemocenském pojištění od roku 2025).
· Více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti
Pro úplnost je vhodné upozornit na změny, které přinesla novela zákona č. 48/1997 Sb., provedená zákonem č. 267/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015. Na základě uvedené novely se postupuje takto:
a) příjmy z více dohod o pracovní činnosti uzavřené u jednoho zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci se sčítají (obdobně v případě více dohod o provedení práce). Až do 31. 12. 2014 se příjmy v uvedeném případě posuzovaly samostatně (to znamená, že se nesčítaly),
b) započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce (obdobně v případě dohody o pracovní činnosti) považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.
· Započitatelný příjem
Pojem „započitatelný příjem“ – viz § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o částku, která je podmínkou pro účast na nemocenském pojištění. Není však pro účely zdravotního pojištění rozhodující, v jaké výši byl příjem sjednán (rozhoduje skutečně dosažený příjem).
Výše příjmu, který osoba v kalendářním měsíci dosáhla, je rozhodující pro posouzení, zda se jedná pro účely zdravotního pojištění o zaměstnance, v následujících případech:
- člena družstva, který vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován,
- osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti,
- osoby činné na základě dohody o provedení práce,
- člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován,
- dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.
Pokud osoba, spadající do uvedených skupin, nedosáhne v kalendářním měsíci příjem alespoň ve výši započitatelného příjmu (nedosáhne v roce 2025 příjem alespoň 4 500 Kč), není z titulu tohoto příjmu považována pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a zaměstnavatel z tohoto příjmu neodvádí zdravotní pojištění.
Pro účely zdravotního pojištění již neplatí další pravidla, známé z dřívější doby, jako například:
- není vyloučen vztah trvající kratší dobu než 15 kalendářních dnů (krátkodobé zaměstnání),
- nepoužívá se pojem „zaměstnání malého rozsahu“.
Více se již dočtete v měsíčníku DÚVaP 3-4/2025.
3. březen Pondělí (za sobotu 1. 3.) |
Daně z příjmů – zaměstnavatel |
Listinné podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti zálohově sražené z mezd za kalendářní rok 2024 včetně příloh (elektronické podání stačí učinit až do 20. 3.) (§ 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
10. březen Pondělí (za sobotu 8. 3.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za únor 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
17. březen Pondělí (za sobotu 15. 3.) |
Daně z příjmů – poplatník |
Odvod čtvrtletní zálohy na daň z příjmů na rok 2025, pokud poslední známá daňová povinnost poplatníka za zdaňovací období kalendářního roku 2023 přesáhla 150.000 Kč (daň za rok 2024 bude určující pro placení záloh až od vyměření 1. 4., resp. 1. 7. 2025) (§ 38a odst. 1 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
20. březen Čtvrtek |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za únor 2025 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
Elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti zálohově sražené z mezd za rok 2024 včetně příloh (listinné podání bylo nutné učinit již do 1., resp. 3. 3.) (§ 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy za březen 2025 u poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za únor 2025 (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za únor 2025 (§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za únor 2025 (§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za únor 2025 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za únor 2025 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
25. březen Úterý |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím za únor 2025 (§ 99, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Podání kontrolního hlášení za únor 2025 u všech plátců z řad právnických osob, zatímco u osob fyzických, pouze pokud jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
Podání souhrnného hlášení plátce za únor 2025, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
Podání přiznání a zaplacení DPH identifikované osoby za únor 2025, pokud jí vznikla daňová povinnost (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za únor 2025, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
31. březen Pondělí |
Daně z příjmů – plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v únoru 2025 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
Oznámení příjmu plynoucího v únoru 2025 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (s výjimkou odměn za závislou činnost) (§ 38da odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
Odvod zajištění daně sraženého v únoru 2025 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR, a hlášení plátce o provedeném zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2024 (§ 38ch odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za březen 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za březen 2025 (§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Oznámení OSVČ účtující v hospodářském roce zdravotní pojišťovně, kdy bude podávat daňové přiznání za rok 2024, pokud tak učiní později než k 31. 3. (§ 24 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za únor 2025 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 7-8/2025 – měsíčník (III/2025)
· Zákon o daních z příjmů po novele s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4/2025 (III/2025)
· Zákon o zaměstnanosti v číslech roku 2025
· Snížení záloh na důchodové pojištění u pracujících důchodců – OSVČ
· Minimum zaměstnance a zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v r. 2025
· Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
· Bezpečností přestávky – změny od 15. 2. 2025
· Uplatnění progresivní daně u zaměstnance v roce 2025
· Obec a sociální fond
· Vznik pracovního poměru jmenováním do funkce
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4/2025 (III/2025)
· Zdanění zaměstnaneckých benefitů – změny
· DPP a minimum zaměstnance ve ZP
· Optimalizace v DaP podnikatele – odpisy
· Jazykové vzdělávání zaměstnanců - daňové řešení
· Nucený prodej obchodního majetku plátce a DPH
· Audit účetní závěrky
· Výkon funkce a postupy zaměstnavatele ve ZP
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2025 (III/2025)
· Zdaňování zaměstnaneckých benefitů
· Automobil v podnikání
· Daňové a nedaňové výdaje
1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2025 (III/2025)
· Daňové výdaje
· ZDP po novele
· Rozhodné částky příjmu u dohod ve ZP
Daňové a nedaňové výdaje 2025 (III/2025)
Každý druh výdaje bude probírán ve 4 kapitolách:
· Právní minimum
· Z pohledu daní z příjmů (ZDP)
· Z pohledu DPH
· Z účetního hlediska (PÚ)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
7. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
8. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
10. Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
Aktualizace II/1 (III/2025)
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Daň z nemovitosti
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Rozpočtová pravidla · Finanční správa ČR
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023