| |
TÉMA NOVIN
ODVODY POJISTNÉHO PO NOVÉM |
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ V ROCE 2016
Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto tímto příspěvkem upozorňujeme hromadné plátce na jejich nejdůležitější zákonné povinnosti v právních podmínkách roku 2016. Mělo by být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byly možnosti výskytu chyb a nedostatků minimalizovány.
Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty. V následujícím textu jsou blíže rozebrány nejdůležitější změny ve zdravotním pojištění, ke kterým došlo v uplynulém období, a dále postupy a povinnosti zaměstnavatele v aktuálně platných právních podmínkách.
1. Změny ve zdravotním pojištění
Základními zákony zdravotního pojištění jsou zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, oba ve znění pozdějších předpisů.
1.1 Dlouhodobý pobyt pojištěnce v cizině
Od 1. 9. 2015 platí, že pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá. Jestliže pojištěnec předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině, který nekryje celou dobu, kdy nebyl povinen platit pojistné v České republice, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc; penále se v takovém případě nevymáhá. Doposud zdravotní pojišťovny v takových případech penále nárokovaly.
Dlouhodobý pobyt v cizině nelze aplikovat v případě osoby, která je výdělečně činná, tedy zaměstnaná nebo podnikající v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku podle koordinačních nařízení EU č. 883/¬2004 a 987/¬2009. Na takovou osobu se v plném rozsahu vztahují tyto předpisy, a to bez ohledu na délku pobytu, resp. výkonu výdělečné činnosti. Naopak, pokud pojištěnec pracuje ve „třetí zemi“, tedy mimo státy podléhající režimu koordinace, vyřeší si relevantně svůj pojistný vztah třeba placením pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2016 měsíčně částka 1 337 Kč.
1.2 Změna zdravotní pojišťovny
S účinností od 1. 9. 2015 lze zdravotní pojišťovnu změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě.
1.3 Změna ve stanovení vyměřovacího základu zaměstnance
S účinností od 1. 1. 2013 bylo zákonem č. 11/2013 Sb. doplněno, že v duchu ustanovení § 3 odst. 1 zák. č. 592/1992 Sb. se do úhrnu příjmů ze závislé činnosti nezahrnují náhrady výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2015 však byly tyto náhrady (jako osvobozené) z citovaného textu § 3 odst. 1 zák. č. 592/1992 Sb. vypuštěny, což znamená, že pojistné na zdravotní pojištění se z nich od tohoto data odvádělo, avšak pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se z těchto náhrad nadále neplatilo.
Novelou zákonů č. 200/2015 Sb. se od září 2015 tyto náhrady jako výjimka opětovně nezahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění a vztahuje se tak na ně stejný režim jako při stanovení vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění.
1.4 Nová výše minimální mzdy
Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2016 na částku 9900 Kč návazně ovlivňuje ve zdravotním pojištění například:
1. Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zák. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima. Tento doplatek se neprovádí pouze u osob nebo situací vyjmenovaných v § 3 odst. 8 cit. zákona.
2. Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání
Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 4 950 Kč. Maximální možná výše příjmu v tzv. nekolidujícím zaměstnání v částce 4 950 Kč platí i pro poživatele invalidního důchodu, u kterých se minimální mzda s účinností od 1. ledna 2016 zvýšila na 9 300 Kč.
3. Placení pojistného v případě neplaceného volna a neomluvené absence
S účinností od 1. 1. 2015 byla zrušena, popřípadě změněna, ustanovení § 3 odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb. a § 9 odst. 3 zák. č. 48/1997 Sb. v podobě platné do konce roku 2014. Tato skutečnost mimo jiné znamená, že se z obecného pohledu již neplatí pojistné z titulu neplaceného volna nebo neomluvené absence, avšak zaměstnavatel musí zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, resp. jeho poměrné části tehdy, pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele) povinné minimum ve zdravotním pojištění platí.
Naopak, nemusí-li být zákonné minimum u zaměstnance dodrženo (§ 3 odst. 8 zák. č. 592/1992 Sb.), pak se v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence k zákonnému minimu nepřihlíží a vyměřovacím základem je buď:
- dosažený příjem (od data 1. 1. 2016 i nižší než 9 900 Kč) nebo
- není odvedeno žádné pojistné – například v případě trvání neplaceného volna po celý kalendářní měsíc třeba u poživatele některého z důchodů.
1.5 Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát
Nařízením vlády č. 158/2015 Sb. ze dne 24. 6. 2015 se od 1. ledna 2016 zvýšil vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 6 444 Kč. To znamená, že za každého tzv. „státního pojištěnce“ obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2016 roku měsíčně 870 Kč, což je o 25 Kč více než v roce 2015. Tímto opatřením přibude v roce 2016 do celého systému přibližně 1,8 miliardy korun.
Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem je současně roven částce odpočtu od dosaženého příjmu, a to však pouze ve značně specifické situaci u zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří postupují podle ustanovení § 3 odst. 7 zák. č. 592/1992 Sb., tedy s nárokem na odpočet.
Odpočet od dosaženého příjmu lze aktuálně uplatnit za těchto značně specifických podmínek:
- nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců
- u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity
- odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc
Odpočet (od 1. ledna 2016 ve výši 6 444 Kč) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.
2. Rozhodné období – kalendářní měsíc
Rozhodné období určuje časový úsek, za který se pojistné platí.
2.1 Kalendářní měsíc
U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zák. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (9900 Kč), musí zaměstnavatel odvést za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 1 337 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zák. č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima.
2.2 Kalendářní den
Zaměstnavatelé odvádějí pojistné za své zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Pokud je pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky registrován v rámci kalendářního měsíce alespoň jeden kalendářní den u zdravotní pojišťovny buď jako:
- zaměstnanec, nebo
- osoba samostatně výdělečně činná, nebo
- osoba, za kterou platí pojistné stát,
má svůj pojistný vztah vyřešen po celý tento kalendářní měsíc a za zbývající dny nemusí nic doplácet a ani zdravotní pojišťovně oznamovat. Jestliže naopak tuto podmínku nesplní, stává se na příslušný měsíc osobou bez zdanitelných příjmů.
Jak vyplývá z výše uvedeného, má ve zdravotním pojištění svoji důležitost z hlediska placení pojistného a souvisejícího řešení pojistného vztahu i jen jeden kalendářní den.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku Poradce 9/2016)
NÁSTUP ZAMĚSTNANCE DO ZAMĚSTNÁNÍ Z POHLEDU PRACOVNÍHO PRÁVA A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ
V souvislosti s nástupem zaměstnance do zaměstnání řeší zaměstnatelé například vstupní prohlídku, proškolení ve věcech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo také uzavření hmotné odpovědnosti, je-li to s ohledem na charakter vykonávané práce potřeba. Ve zdravotním pojištění pak musí zaměstnavatel především řádně plnit oznamovací povinnost za své zaměstnance a platit pojistné v souladu se zákonem. Jaké podmínky platí u dohody o tzv. hmotné odpovědnosti? Které skutečnosti zaměstnavatel z pohledu zdravotního pojištění primárně prověřuje při nástupu zaměstnance do zaměstnání? Kdy se snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část? Jaké principy platí při zaměstnávání podle koordinačních pravidel Evropské unie?
Vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb,
s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis (například § 247 zákoníku práce) jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vstupní lékařské prohlídky se u pracovního poměru vyžadují vždy a u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jen u prací zařazených do kategorie druhé rizikové a vyšší ve smyslu Vyhlášky č. 432/2003 Sb.
Hmotná odpovědnost
Pokud bude současně s pracovní smlouvou podepisována i dohoda o tzv. hmotné odpovědnosti (přesněji dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat), platí dvě základní podmínky:
- dohoda musí být uzavřena výhradně písemně a
- musí být uzavřena pouze se zaměstnancem starším 18 let věku.
Nejsou-li splněny tyto podmínky, pak je dohoda neplatná. Tato dohoda nemůže být uzavřena ohledně všech hodnot, ale pouze takových, které lze vyúčtovat a u kterých může být zajištěna osobní dispozice hmotně zodpovědného zaměstnance s nimi po celou dobu, po kterou mu jsou svěřeny.
S odpovědností za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, úzce souvisí otázka evidence prostředků svěřených zaměstnanci k vyúčtování, kdy základním právním předpisem o inventarizaci je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Dohoda o tzv. hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru
nebo dnem odstoupení od této dohody, takže i k tomuto dni by měla být inventarizace provedena. Jinak platí, že výši požadované náhrady je zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnancem zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo na základě provedené inventarizace manko vyčísleno. Výstupem takového projednání by měl být konkrétní závěr s úhradou škody zaměstnancem nebo písemným uznáním práva zaměstnavatele co do důvodu a výše ze strany zaměstnance s navazující písemnou dohodou o způsobu úhrady vzniklé škody.
Pojištění u zdravotní pojišťovny
Za účelem zabezpečení řádného placení pojistného se musí zaměstnavatel (mzdová účetní či personalista) dotázat, u které zdravotní pojišťovny je zaměstnanec pojištěn. Pro průkaznost je v této souvislosti vhodné požádat zaměstnance o předložení příslušného dokladu – Evropského průkazu zdravotního pojištění. Jednou z povinností pojištěnce je totiž sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli příslušnost ke zdravotní pojišťovně, přičemž stejnou povinnost má zaměstnanec i v případě, kdy změní zdravotní pojišťovnu v době trvání zaměstnání – v případě přechodu k jiné zdravotní pojišťovně (standardně k 1. 1. nebo k 1. 7.) platí osmidenní lhůta pro oznámení této změny zaměstnavateli.
Zařazení mezi osoby, za které platí pojistné stát
Další dotaz zaměstnavatele by měl směřovat k tomu, zda přijímaný zaměstnanec není zařazen u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné i stát (poživatel některého z důchodů, žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené, student, osoba evidovaná na úřadě práce s předpokládaným měsíčním příjmem nepřesahujícím polovinu aktuální výše minimální mzdy – tzv. nekolidující zaměstnání apod.).
Pokud je osoba u zdravotní pojišťovny zařazena ve „státní kategorii“,
musí být tato skutečnost zdokumentována ve mzdové evidenci, například rozhodnutím o přiznání důchodu, potvrzením o studiu či pobírání rodičovského příspěvku.
Zvýhodnění osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, se týká především odvodu pojistného ze skutečné výše příjmu (tedy bez nutnosti provádět dopočet do minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu), přičemž se nijak neberou v úvahu případně poskytnuté neplacené volno nebo vykázaná neomluvená absence.
Přihlášením zaměstnance (na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele)
sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, od kterého data bude za zaměstnance odvádět pojistné. Povinnost zaměstnavatele platit pojistné za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání (například u pracovního poměru dnem jeho skončení). Bude-li se jednat o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a za den skončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Zaměstnavatel plní oznamovací povinnost pouze tehdy, považuje-li se osoba za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnáním ve zdravotním pojištění tak není například sjednaná dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 2 500 Kč nebo dohoda o provedení práce s příjmem maximálně 10 000 Kč.
Nástup v den pracovního klidu
V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. To znamená, že například v případě sjednání pracovního poměru od 1. 5. 2016 vzniká účast na zdravotním pojištění tímto dnem a k tomuto datu přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě u zdravotní pojišťovny (tedy bez ohledu na to, že zaměstnanec fakticky začne pracovat až kterýkoli následující den).
Nástup do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce
Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání:
- 1. dne v měsíci,
- pracuje po celý tento kalendářní měsíc,
- vztahuje se na něj (a tedy i na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být zaměstnavatelem odvedeno v roce 2016 pojistné na zdravotní pojištění nejméně z vyměřovacího základu 9 900 Kč.
Odlišně postupuje zaměstnavatel při placení pojistného v případě, kdy zaměstnanec nastoupí do zaměstnání například dne 22. 3. 2016. V této situaci nemusí být odvedeno pojistné z minima 9 900 Kč, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (PČminVZ) ve vazbě na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu následovně:
PČminVZ = (10:31) x 9 900 = 3 193,54 Kč
Pokud bude zaměstnanci zúčtován za 10 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu hrubý příjem alespoň 3 193,54 Kč, odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima 9 900 Kč. To znamená, že výše příjmu může být za těchto podmínek reálně i nižší než 9 900 Kč. V opačném případě, tedy je-li v březnu hrubá mzda nižší než 3 193,54 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) a § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnávání na základě dohody
Plnění oznamovací povinnosti u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je popsáno výše. S účinností od 1. 1. 2015 platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Nově přijímaný pracovník bude mít příjem nižší, než je aktuální výše minimálního vyměřovacího základu
(zpravidla se bude jednat o zkrácený pracovní úvazek nebo o dohodu o pracovní činnosti). Pokud tento zaměstnanec nepatří ve zdravotním pojištění mezi osoby, na které se nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., musí být v příslušném kalendářním měsíci zabezpečen odvod pojistného v souladu se zákonem, což zajistí některá z těchto variant:
- pokud se jedná o jediné zaměstnání, provede zaměstnavatel příslušný dopočet do minimálního vyměřovacího základu, případně do jeho poměrné části,
- zaměstnavatel disponuje potvrzením od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu – za této situace je vyměřovacím základem dosažený příjem, tedy i nižší než 9 900 Kč,
- pokud takové potvrzení není, dokládá se výše příjmu u jiného zaměstnavatele tak, aby úhrnný vyměřovací základ dosáhl za příslušný měsíc alespoň částky 9 900 Kč (nutná spolupráce zaměstnavatelů) – i v tomto případě je vyměřovacím základem zaměstnance skutečně dosažený příjem,
- zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu za předpokladu, že tento zaměstnanec je současně OSVČ a platí v roce 2016 alespoň minimální zálohy 1 823 Kč (zaměstnavateli dokládá Čestným prohlášením).
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PVS 3-4/2016)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY
K datu 1. 1. 2016 dochází ke zvýšení minimální mzdy na částku 9 900 Kč.
V jaké výši platí zaměstnavatelé pojistné za zaměstnance v situaci, kdy musí být zákonné minimum dodrženo?
Nařízením vlády č. 233/2015 Sb. ze dne 20. 8. 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., se s účinností od 1. ledna 2016 zvyšuje minimální mzda na 9 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé od data 1. 1. 2016 z této nové částky.
Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2016 za rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno zaměstnavatelem pojistné nejméně ve výši 1337 Kč (13,5 % z 9 900 Kč).
NUTNOST DODRŽENÍ MINIMA 9 900 Kč
Zaměstnavatel může standardně zaměstnávat zaměstnance na základě pracovní smlouvy nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Musí zaměstnavatel vždy zajistit odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ včetně i případného dopočtu do tohoto minima?
Při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc a při příjmu nižším než 9 900 Kč musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného tak, aby za rozhodné období kalendářního měsíce odvedl zdravotní pojišťovně pojistné v částce 1 337 Kč. Zaměstnavatel nejprve vypočte pojistné ze skutečně zúčtovaného hrubého příjmu, kdy jednu třetinu takto vypočteného pojistného (případně zaokrouhlenou nahoru) srazí zaměstnanci, zbylé dvě třetiny hradí zaměstnavatel. Pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu mezi zúčtovanou hrubou mzdou a částkou minimální mzdy platí prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši zaměstnanec. Pouze v případě, kdy je skutečná výše příjmu zapříčiněna překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 zákoníku práce, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Tyto podmínky platí při zaměstnávání na základě pracovní smlouvy, kdy předmětem placení pojistného je každé zúčtované plnění, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. U dohody o pracovní činnosti řeší zaměstnavatel minimální vyměřovací základ pouze tehdy, činí-li příjem z této dohody alespoň 2 500 Kč. Naopak, u dohody o provedení práce, případně u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele se zaměstnavatel problematikou minimálního vyměřovacího základu nezabývá, neboť s účinností od 1. 1. 2012 se u těchto dohod pojistné odvádí pouze z příjmu převyšujícího v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Výjimkou, kdy se odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu do minima 9 900 Kč, jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
NEPŘÍTOMNOST ZAMĚSTNANCE V ZAMĚSTNÁNÍ
Minimální mzda hraje roli i v případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci.
Jaké základní principy musejí zaměstnavatelé respektovat v případě uvedených typů nepřítomnosti zaměstnance v práci?
V přímé návaznosti na placení pojistného zaměstnavatelem, s přihlédnutím k povinnosti případně dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ, se při řešení neplaceného volna a neomluvené absence vychází po datu 1. 1. 2015 zejména z ustanovení § 3 odstavců 4, 6, 8, 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2015. Pro placení pojistného jsou v této právní normě důležitými například i ustanovení § 4 odst. 1 a § 13. V důsledku této poměrně zásadní změny již zaměstnavatelé neodvádějí od 1. 1. 2015 pojistné z neplaceného volna nebo z neomluvené absence (nenavyšují vyměřovací základ), nicméně s ohledem na platnou právní úpravu je zapotřebí brát v úvahu například tyto zásady
- pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence,
- naopak u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě – bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci. V souvislosti s placením pojistného se – na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2014 – identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence v tom smyslu, zda u těchto případů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání (ne)musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku 1000 řešení 2/2016)
|
|
| |
Částka číslo 26/2016 ze dne 4.3.2016
69/2016 Vyhláška o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich
Částka číslo 27/2015 ze dne 7.3.2016
70/2016 Vyhláška o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích
71/2016 Nález Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2016 sp. zn. Pl. ÚS 15/14 ve věci návrhu na zrušení § 264 odst. 1 zákona č. 141/ /1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
Částka číslo 28/2016 ze dne 7.3.2016
72/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 29/2016 ze dne 18.3.2016
73/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit
74/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000, ve znění vyhlášky č. 390/2006 Sb.
Částka číslo 30/2016 ze dne 14.3.2016
75/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů
76/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů
77/2016 Nález Ústavního soudu ze dne 9. února 2016 sp. zn. Pl. ÚS 17/15 ve věci návrhu na zrušení § 3 odst. 2 a § 4 odst. 2 vyhlášky č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně, ve znění vyhlášky č. 101/2015 Sb.
|
|
| |
PRODUKTIVNÍ PORADA A JEJÍ ORGANIZACE
Pravidelné porady jsou většinou značně neorganizované a jejich výsledkem není žádná úžasná produktivita. Jak organizovat produktivní porady? Když se snažíte prostřednictvím porad vybudovat týmového ducha, tak raději naplánujte aktivitu, která umožní jednotlivcům se poznat a komunikovat navzájem mnohem osobněji.
Jak mohou probíhat porady bez programu?
Je to jako naplánovat si služební cestu bez cíle. Program není složité vytvořit a doručit účastníkům. Je cestovní mapou, která poskytuje nejen přípravu pro účastníky k tomu, co se bude na poradě dít, ale je vynikajícím prostředkem, jak udržovat porady ve stanovených kolejích. Čím je program podrobnější, tím je lepší cestovní mapa a tím je větší šance dosažení stanovených cílů. Porady potřebují fyzickou strukturu, což znamená stanovený začátek a konec. Je důležité, aby byl začátek a konec porady stanoven na začátku porady.
Připravte jen to, co je nutné,
aby bylo v průběhu porady odkomunikováno. Jedna věc, která by měla být omezena, resp. vyloučena v podstatě z každé porady týmu, jsou PowerPointové prezentace. Většina lidí používá PowerPoint, aby uvedla svoje vyslovené poznámky na obrazovku. To je otravné!!! Nejsem analfabet, umím si přečíst to, co tam máte napsané, tak nechápu, proč jste tam fyzicky i vy. Ve skutečnosti, proč jsme tam všichni, když si to můžeme přečíst v klidu v našich kancelářích bez zbytečných rušivých keců.
Rozešlete své materiály dostatečně předem
před začátkem porady. Například den před poradou. S požadavkem, aby se na ně lidé podívali a přišli na diskusi připravení. Když shromáždíte několik (10? Víc?) lidí v místnosti, nechcete přece ztrácet čas svůj i ostatních tím, že jim budete číst své myšlenky. Chcete co nejlépe využít daný čas. Shrnutí, které rozešlete den před poradou, je domácím úkolem, který si musí každý přečíst předtím, než vstoupí do místnosti a poskytne svoji přidanou hodnotu.
Pokud jste pověřen vést poradu,
je vaším úkolem poradu usměrňovat. Znamená to, že většinu času máte pusu zavřenou a účinkujete jako průvodce, který udržuje každého v ději (tematicky) a posunujete dopředu (produktivně) v rámci povoleného časového limitu. Přistupujte k tomu jako k úloze rozhodce nebo facilitátora. Chcete usměrňovat tyto hodnotné zdroje (lidi a jejich nápady) směrem k efektivnímu konci.
Pokud příliš zasahujete do debaty, riskujete, že:
a) Převezmete poradu díky vlastní převaze a
b) Dovolíte skupině zabloudit v divočině dalších témat, čímž se ztratí efektivita a promarníte čas všech.
Je vaším úkolem moderátora porady, abyste si nahlas odsouhlasili přijatá rozhodnutí a určené akce (když jste si nějaké stanovili) a lidi, kterým byly stanovené úkoly přiděleny. Odsouhlasení se může omezit na následné e-maily. Ty se zase mohou využít při aktualizaci programu další porady k danému problému.
Příčiny neúspěchu porad
jsou početné:
špatně formulovaná rozhodnutí,
nesprávně definované vykonávající akce a zodpovědnosti zúčastněných.
Jasně definujte věci předtím, než se všichni „rozptýlí“ po firmě.
Určení a stanovení očekávání po splnění úkolů
plynoucích z porady. Nastavte parametry ohledně práce tak, aby lidé před sebou měli poměrně krátkodobé cíle pro dosažení výsledků. Určete nějaký rozumný stihatelný termín, ale vždy určete přesné datum. Pravděpodobně se vám i zdá, že je to i snadné vykonat. Uvedení do praxe je však těžší.
Závěr
Vezměte si seznam na vaši nejbližší poradu a zkuste se jím řídit. Budete překvapeni, jak dobře to funguje. Váš tým přijde na poradu dobře připravený a přidá hodnotu k řešenému problému. Členové týmu budou také opouštět porady nabití energií, kterou získali jejich dynamickou produktivitou. Bude před nimi jasný směr, který jim byl ukázán během porady.
red zpracováno podle www.quietspacing.com
| |
| |
Termíny pro praxi v Březnu 2015
15. března
Úterý |
Daně z příjmů – poplatník |
Odvod čtvrtletní zálohy na daň z příjmů na rok 2016, pokud poslední známá daňová povinnost poplatníka za zdaňovací období kalendářního roku 2015 přesáhla 150.000 Kč
(§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daně z příjmů – platební zpro-středkovatel |
Oznámení platebního zprostředkovatele o výplatách příjmů úrokového charakteru zejména občanům jiných státu EU, resp. EHP za rok 2015
(§ 38fa odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
21. března
Pondělí
(za neděli 20. 3.)
|
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za únor 2016
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti zálohově sražené z mezd za rok 2015 včetně příloh (listinné podání bylo nutné podat už do 1. 3.)
(§ 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za únor 2016
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za únor 2016
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za únor 2016
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za únor 2016
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za únor 2016
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za únor 2016
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
25. března
Pátek
|
DPH |
Podání přiznání k DPH plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím za únor 2016 a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení za únor 2016 u všech plátců z řad právnických osob, zatímco u plátců z řad osob fyzických, pouze pokud jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za únor 2016, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou zdaní příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za únor 2016, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za únor 2016, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
31. března
Čtvrtek
|
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v únoru 2016 a hlášení plátce daně o dani sražené zahraničním poplatníkům (s výjimkou příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v únoru 2016 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2015
(§ 38ch odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Oznámení OSVČ účtující v hospodářském roce zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání za rok 2015, pokud tak učiní později než k 31. 3.
(§ 24 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
3.3.
|
4.3.
|
7.3.
|
8.3.
|
9.3.
|
10.3.
|
11.3.
|
14.3.
|
15.3.
|
16.3.
|
17.3.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,03
|
18,215
|
18,203
|
18,303
|
18,292
|
18,457
|
18,618
|
18,323
|
18,332
|
18,186
|
18,139
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
6,365
|
6,451
|
6,626
|
6,563
|
6,495
|
6,64
|
6,807
|
6,699
|
6,719
|
6,568
|
6,405
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,834
|
13,834
|
13,836
|
13,831
|
13,836
|
13,819
|
13,819
|
13,834
|
13,83
|
13,827
|
13,828
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,807
|
3,796
|
3,788
|
3,79
|
3,773
|
3,784
|
3,819
|
3,754
|
3,745
|
3,739
|
3,75
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,626
|
3,628
|
3,627
|
3,626
|
3,627
|
3,625
|
3,625
|
3,627
|
3,627
|
3,626
|
3,628
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,045
|
27,055
|
27,06
|
27,055
|
27,06
|
27,045
|
27,035
|
27,06
|
27,05
|
27,045
|
27,05
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
52,735
|
52,831
|
52,713
|
52,635
|
52,274
|
52,585
|
53,444
|
52,473
|
52,229
|
52,1
|
52,271
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,207
|
3,192
|
3,176
|
3,179
|
3,16
|
3,173
|
3,207
|
3,144
|
3,136
|
3,138
|
3,15
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,557
|
3,559
|
3,563
|
3,569
|
3,57
|
3,577
|
3,573
|
3,572
|
3,576
|
3,578
|
3,575
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
36,911
|
36,892
|
36,767
|
36,808
|
36,464
|
36,692
|
37,196
|
36,402
|
36,269
|
36,15
|
36,302
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,876
|
1,875
|
1,877
|
1,886
|
1,867
|
1,875
|
1,905
|
1,867
|
1,863
|
1,848
|
1,843
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
21,807
|
21,778
|
21,684
|
21,733
|
21,722
|
21,87
|
21,82
|
21,448
|
21,406
|
21,577
|
21,516
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,593
|
1,58
|
1,579
|
1,607
|
1,597
|
1,602
|
1,652
|
1,601
|
1,579
|
1,536
|
1,51
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,029
|
2,046
|
2,049
|
2,05
|
2,035
|
2,033
|
2,075
|
2,05
|
2,051
|
2,039
|
2,046
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,549
|
18,479
|
18,385
|
18,459
|
18,416
|
18,386
|
18,744
|
18,41
|
18,355
|
18,239
|
18,281
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,728
|
8,761
|
8,75
|
8,739
|
8,724
|
8,737
|
8,722
|
8,719
|
8,723
|
8,71
|
8,686
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,986
|
6,003
|
5,992
|
6,045
|
5,965
|
5,976
|
6,083
|
5,968
|
5,927
|
5,889
|
5,91
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,393
|
1,387
|
1,383
|
1,385
|
1,378
|
1,383
|
1,409
|
1,374
|
1,369
|
1,363
|
1,363
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
34,415
|
34,31
|
34,229
|
34,245
|
34,133
|
34,239
|
34,57
|
34,031
|
33,945
|
33,934
|
34,038
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
2,87
|
2,87
|
2,884
|
2,891
|
2,87
|
2,878
|
2,908
|
2,868
|
2,873
|
2,852
|
2,845
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
16,49
|
16,644
|
16,674
|
16,677
|
16,602
|
16,7
|
16,61
|
16,322
|
16,307
|
16,19
|
16,092
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,247
|
6,243
|
6,247
|
6,251
|
6,253
|
6,268
|
6,298
|
6,279
|
6,315
|
6,306
|
6,289
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,065
|
6,068
|
6,059
|
6,063
|
6,062
|
6,058
|
6,063
|
6,059
|
6,057
|
6,048
|
6,043
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
33,777
|
33,783
|
33,754
|
34,371
|
34,202
|
34,331
|
35,363
|
34,921
|
34,429
|
34,358
|
34,418
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
17,774
|
17,848
|
17,857
|
17,867
|
17,735
|
17,823
|
18,006
|
17,717
|
17,696
|
17,649
|
17,662
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,896
|
2,89
|
2,899
|
2,899
|
2,887
|
2,911
|
2,927
|
2,907
|
2,914
|
2,926
|
2,933
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
24,933
|
24,964
|
24,826
|
24,67
|
24,713
|
24,62
|
24,7
|
24,721
|
24,65
|
24,692
|
24,676
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
70,096
|
69,952
|
69,663
|
69,732
|
69,344
|
69,822
|
70,555
|
69,451
|
69,419
|
69,366
|
69,737
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
8,485
|
8,482
|
8,443
|
8,448
|
8,41
|
8,475
|
8,645
|
8,485
|
8,436
|
8,419
|
8,357
|
| USA |
dolar
|
USD
|
24,933
|
24,819
|
24,661
|
24,692
|
24,541
|
24,64
|
24,899
|
24,398
|
24,324
|
24,347
|
24,45
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
34,96
|
34,944
|
34,914
|
34,927
|
34,873
|
35,056
|
35,235
|
34,866
|
34,934
|
34,526
|
34,365
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,417
|
6,382
|
6,306
|
6,311
|
6,278
|
6,321
|
6,382
|
6,29
|
6,271
|
6,258
|
6,264
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 9/2016 (IV/2016)
- Energetický zákon s komentářem – Mgr. Martina Bártová
- Daňová ztráta z pohledu optimalizace – Ing. Ivan Macháček
- Insolvence z hlediska daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
- Vypovězení smlouvy o důchodu – JUDr. Karin Vrchová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3-4/2016 (II/2016)
- Novela zákona o daních z příjmů - Ing. Eva Sedláková
- Smluvní sankce a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- Účty a zásady účtování na účtech aneb ČÚS č. 001 - Ing. Vladimír Hruška
- DPH při prodeji pozemků v roce 2016 - Ing. Václav Benda
- Oprava při neúčtování kursových rozdílů v předchozím období - Ing. Zdenka Cardová
- Pracovní volno při překážkách v práci - JUDr. Ladislav Jouza
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 3/2016 (II/2016)
- Kontrolní hlášení a další změny zákona o DPH od 1. 1. 2016 – Ing. Václav Benda
- Úvěry a zápůjčky v daních a účetnictví – Ing. Karel Janda
- Spol. s.r.o. v daních a účetnictví – Ing. Martin Děrgel
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3-4/2016 (II/2016)
- Prodej akcií – nově - Ing. Ivan Macháček
- Vyšší podpora v nezaměstnanosti – aktuálně - Ing. Olga Bičáková
- Mateřská a rodičovská dovolená - Ing. Antonín Daněk
- OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2016 - Ing. Antonín Daněk
- Správní delikty podnikatelů a zaměstnavatelů - Ing. Olga Bičáková
- Průměrný výdělek v kostce - JUDr. Eva Dandová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 3-4/2016 (II/2016)
- Právní předpisy u neziskových subjektů – změny (2.) - Ing. Zdeněk Morávek
- Veřejné zakázky zadávané obcí (2.) - JUDr. Jana Drexlerová
- Pohledávky – opravné položky (2.) – Ing. Karel Janda
1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2016 (II/2016)
- ČÚS pro podnikatele - novela - Ing. Martin Děrgel
- Veřejné zakázky - JUDr. Jana Drexlerová
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2015 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání FO a PO za rok 2015 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Roční zúčtování příjmů za rok 2015 (postup ročního zúčtování ze závislé činnosti)
Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2016 (přehled parametrů, sazeb, konstant, vzorových výpočtů ... z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2016) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
Povinnosti zaměstnavatel – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 10/2016 (II/2016)
- Zákon o svobodném přístupu k informacím s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal
- Nejdůležitější změny v ČÚS od roku 2016 – Ing. Vladimír Hruška
- Příjmy z nájmu a pachtu - Ing. Eva Sedláková
- Poznámka v katastru nemovitostí - JUDr. Jana Drexlerová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Příjem z nabytí nemovité věci nabyté bezúplatně – Ing. Eva Sedláková
- Účtování o ojetých vozidlech (2.) – Ing. Karel Janda
- Sankce za nesplnění povinnost v oblasti DPH – Ing. Václav Benda
- Oceňování majetku – Ing. Karel Janda
- Promlčení a prekluze dle občanského zákoníku - Ing. Lukáš Hruška
- Klady a zápory zkušební doby - JUDr. Eva Dandová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Pohledávky v účetnictví a opravné položky – Ing. Zdenka Cardová
- Daňové řešení benefitu – Ing. Ivan Macháček
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Smlouvy dle NOZ a jejich řešení - JUDr. Ladislav Jouza
- Občanský zákoník v pracovněprávních vztazích - Ing. Karel Janda
- Doručení výpovědi - poslední známa adresa zaměstnance - Kateřina Háchová
- Nejčastější omyly mzdové účetní ve zdravotním pojištění - Ing. Antonín Daněk
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Termínovaný pracovní poměr – změny - JUDr. Ladislav Jouza
- Jak bezpečně ukončit pracovní poměr? - Ing. Karel Janda
- Určování výživného na nezletilé dítě - Ing. Jana Drexlerová
1000 řešení – měsíčník č. 5/2016 (IV/2016)
- Zákoník práce - JUDr. Ladislav Jouza
- Zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
|
|
| |
Balíček manažera
Každý řídící pracovník (manažer, vedoucí oddělení, vedoucí úseku, majitel firmy, společník ….) se zúčastňuje různých jednání a komunikuje na odborné úrovni s množstvím osob. K odborné komunikaci patří také používání odborných výrazů nebo cizích slov a termínů. Aby Vás při jednáních nic nezaskočilo a porozuměli jste výrazům Vašeho spolubesedníka, přinášíme Vám naše publikace, které by neměli chybět ve Vaší knižnici.
Balíček je určen manažerům, učitelům a studentům středních odborných škol a gymnázií, vysokoškolákům, soukromým podnikatelům a ostatním vedoucím pracovníkům.
- Ekonomický a personální slovník - monotematika
/A5, str. 260/
- Vzory smluv dle ZP + CD - komentované vzory smluv
/A5, str. 144/
- CD NOZ - komentované vzory smluv
- Poradce 1/2016 - Živnostenský zákon s komentářem - JUDr. Viktor Šmejkal
/A5, str. 288/
Cena balíčku je 580 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 290 Kč.
Ušetříte 290 Kč.
Daňové a nedaňové výdaje 2016 II.
Zákon o daních z příjmů uvádí přehled nejdůležitějších daňových výdajů. Jakým způsobem je možné tyto výdaje uplatnit? Jaké jsou omezující podmínky při jejich uplatňování? Které výdaje mohou poplatníci daně z příjmů v praxi uplatnit do daňových výdajů? Komplexní informace ohledně daňových a nedaňových výdajů a také praktickou pomůcku při hledání odborných termínů – Ekonomický a personální slovník najdete v našem balíčku.
Balíček je určen účetním, ekonomům, daňovým poradcům, auditorům, správcům daně, manažerům, podnikatelům, živnostníkům, daňovým kontrolorům.
- 1. Daňové a nedaňové výdaje od A- Z - které výdeje lze uplatnit do výdajů daňových a které ne
/A5, str. 272/
- 2. Ekonomický a personalistický slovník - odborné ekonomické a personální pojmy
/A5, str. 270/
- 3. Poradce 6/2016 - Daňové a nedaňové opravné položky a rezervy - příspěvek – Ing. Martin Děrgel
/A5, str. 272/
- 4. DaÚ 3-4/2016 - Výdaje na pracovní cesty - příspěvek – Ing. Eva Sedláková
/A5, str. 424/
Cena balíčku je 782 Kč.
Cena balíčku s 40 % slevou je 470 Kč.
Ušetříte 312 Kč.
Personalistům po novelách
Jste personalistou a potřebujete mít aktuální informace ohledně zákoníku práce a zákona o nemocenském pojištění? Pomohou Vám v práci také podrobné komentáře k zákoníku práce a k zákonu o veřejném zdravotním pojištění? Potřebujete mít po ruce seznam všech povinností, které si jako personalista musíte splnit?
V každodenní praxi určitě využijete balíček určený nejen personalistům, ale i mzdovým účetním, zaměstnavatelům, zaměstnancům, podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, daňovým poradcům …
- 1. Poradce 12-13/2015 - Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění - komentář – Ing. Antonín Daněk
/A5, str. 304/
- 2. PaM 12/2015 - Zákoník práce novela - příspěvek – JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 80/
- 3. Poradce 3-4/2016 - Zákoník práce s komentářem - komentář – JUDr. Ladislav Jouza
/A5, str. 446/
- 4. Povinnosti zaměstnavatele - příspěvek – Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 48/
- 5. Aktualizace III/1 2016 - Zákoník práce, Zákon o nemocenském pojištění - úplná znění zákonů
/A5, str. 136/
- 6. CD únor 2016
Cena balíčku je 796 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 398 Kč.
Ušetříte 398 Kč.
Odvody pojistného nově
Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění významný parametr, od kterého se odvíjí placení pojistného zaměstnavateli v konkrétních specifických situacích a také placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů. K datu 1. ledna 2016 dochází ke zvýšení minimální mzdy na částku 9 900 Kč. Jak se to odrazí v placení zdravotního pojištění?
Odpovědi najdete v naších příspěvcích, které jsou určeny zaměstnavatelům, zaměstnancům, mzdovým účetním, OSVČ, živnostníkům, podnikatelům …
- 1. PVS 11/2015 - Změna zdravotní pojišťovny – novela zákona - příspěvek – Ing. Antonín Daněk
/A4, str. 80/
- 2. Poradce 5/2016 - Minimální vyměřovací základ a jeho poměrná část od 1.1. 2016 - příspěvek – Ing. Antonín Daněk
/A5, str. 272/
- 3. 1000 řešení 2/2016 - Minimální mzda – zvýšení od 1. 1. 2016 - řešení problémů - Ing. Antonín Daněk
/A5, str. 96/
- 4. PaM 2/2016 - Nezabavitelné částky a srážky ze mzdy – nově od 1. 1. 2016 - příspěvek – Richard W. Fetter
/A4, str. 80/
Cena balíčku je 585 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 390 Kč.
Ušetříte 195 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |