| |
EVIDENCE TRŽEB V PRAXI – VYBRANÉ ASPEKTY
Povinnost evidovat tržby je založena zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen zákon o evidenci tržeb), který vstoupil v platnost v dubnu 2016. Vyjma některých ustanovení, která nabyla účinnosti již 1. září 2016, je zákon účinný od 1. prosince 2016, kdy v 1. vlně vznikla povinnost evidovat tržby podnikatelům, kterým plynou tržby v hotovosti, kartou, nebo jiným obdobným způsobem z poskytování stravovacích a ubytovacích služeb. Ačkoliv je zákon poměrně stručný – jde o 38 paragrafů – přináší často výkladové obtíže. Tento příspěvek má za cíl shrnout a objasnit některé z nich. Příspěvek vychází z legislativy a metodiky aktuální ke dni 7. února 2017.
Formy plateb výslovně definované zákonem
Dle § 5 zákona o evidenci tržeb formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje platba, která je uskutečněna v hotovosti, platba uskutečněná bezhotovostním převodem prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat, a dále platba uskutečněná směnkou, šekem, platba uskutečněná v jiných formách, které mají charakter obdobný předchozím uvedeným formám a platba uskutečněná započtením kauce nebo obdobné peněžité jistoty složená některým z předchozích uvedených způsobů.
Co se týče hotovosti [§ 5 písm. a) zákona o evidenci tržeb], směnky [§ 5 písm. c) zákona o evidenci tržeb] nebo šeku [§ 5 písm. d) zákona o evidenci tržeb], tyto typy plateb nepřináší větší výkladové obtíže. Problém se srozumitelností může nastat v případě § 5 písm. b) zákona o evidenci tržeb přejatého ze zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Uvedené ustanovení hovoří o platbě, která probíhá na základě příkazu plátce, který zadává prostřednictvím příjemce. Příjemcem je v tomto případě poplatník, který má povinnost tržbu evidovat. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu o evidenci tržeb, smyslem tohoto ustanovení bylo normovat povinnost evidovat též platby realizované platební kartou (na terminálu nebo na internetu) a jí obdobnými způsoby (dále v textu tato forma platby jako „platba kartou“).
Pro zjednodušení textu je pro platbu splňující formální náležitosti evidované tržby dále používána zkratka „platba v hotovosti, kartou či jiným obdobným způsobem“.
Evidenci tržeb nepodléhá platba realizovaná převodem z účtu na účet (např. i zadaná prostřednictvím bankomatu), inkasem z účtu na účet nebo vložením hotovosti na platební účet poplatníka.
Pro účely vzniku povinnosti evidovat tržbu je zásadní to, jakým způsobem platba skutečně proběhla, nikoliv to, co mají poplatník a jeho zákazník formálně ujednáno, např. ve smlouvě či na faktuře. Zaplatí-li zákazník fakturu (celou nebo její část) v hotovosti, bude taková platba evidenci tržeb podléhat i tehdy, bude-li na faktuře uvedeno, že má být uhrazena převodem.
Jiné formy plateb dle § 5 písm. e) zákona o evidenci tržeb, které podléhají evidenci
Evidenci tržeb podle § 5 písm. e) zákona o evidenci tržeb podléhají také platby uskutečněné v jiných formách, pokud mají charakter obdobný platbě v hotovosti, platební kartou, směnkou, šekem. Dle důvodové zprávy budou evidenci tržeb podléhat též platby dárkovými kartami, bitcoiny (popř. jiné formy tzv. digitální měny), žetony nahrazujícími měnu, či poukázkami, např. stravenkami za předpokladu, že nahrazují měnu.
Stravenky nebo obdobné poukázky budou považovány za specifický platební prostředek, který splňuje formální náležitosti evidované tržby, budou-li plnit funkci obdobnou platebnímu prostředku, který nahrazuje měnu. Tento parametr naplňují např. stravenky, za které lze pořídit stravu dle uvážení držitele stravenky, a které jsou uplatnitelné v celé smluvní síti vydavatele stravenek. Pokud je stravenka vydávaná konkrétním provozovatelem stravovacího zařízení a slouží pouze k odběru konkrétně vymezeného jídla (např. oběda v pátek 13. 12. 2017), pak funkci náhradního platidla nemá a evidenci tržeb uplatnění takové stravenky nepodléhá. Evidenci tržeb bude v takovém případě podléhat koupě stravenky za předpokladu, že k úhradě dojde v hotovosti, platební kartou, nebo jiným obdobným způsobem.
Specifika platby na dobírku
Ačkoliv je ve sdělovacích prostředcích často prezentováno, že platby na dobírku nepodléhají evidenci tržeb, je takové tvrzení zavádějící. Pro správné pochopení dobírky je důležitá její podstata, tedy to že dobírka není formou platby, nýbrž specifickou doplňkovou poštovní službou spojenou se způsobem doručení zboží. Zákazník v okamžiku doručení zboží předá finanční prostředky doručovateli, který mu zboží doručil a doručovatel vybrané prostředky vyplatí tomu, komu plyne tržba, tj. poplatníkovi/obchodníkovi, který zákazníkovi zboží prodal. Doběrečné, tedy částku, kterou má zákazník za zboží zaplatit, stanoví odesílatel – obchodník při odeslání zboží a doručovatel mu ji vyplatí v návaznosti na jejich smluvní ujednání buď přímým převodem z účtu na účet, nebo v hotovosti na poštovní poukázku.
Formální náležitosti evidované tržby nebudou zkoumány v okamžiku výplaty peněz zákazníkem doručovateli, nýbrž až v okamžiku uskutečnění platby doběrečného poplatníkovi/obchodníkovi doručovatelem. Tento postup je odůvodněn nastavením smluvních vztahů obchodník/zákazník/doručovatel, kdy doručovatel nejedná v přímém ani nepřímém zastoupení obchodníka.
Pokud doručovatel vyplácí poplatníkovi tržbu v hotovosti (popř. platební kartou, či jiným obdobným způsobem) vzniká poplatníkovi povinnost řádně zaevidovat a vystavit účtenku pro toho, od koho evidovaná tržba plyne (tedy pro zákazníka, nikoliv pro doručovatele!). S ohledem na to, že způsob výplaty peněz je volen již v okamžiku odesílání, je na poplatníkovi, aby zvážil, jakým způsobem pro něj bude nejjednodušší splnit stanovené povinnosti, zejména povinnost předat účtenku do sféry vlivu zákazníka. Poplatník např. může odeslat datovou zprávu s údaji o evidované tržbě již při přípravě zboží pro zákazníka a vystavenou účtenku přiloží k odesílanému zboží, tedy ještě před samotným provedením úhrady zákazníkem. Pokud by poplatník zvolil tuto cestu a zákazník by následně zboží nepřevzal, bude poplatník evidovanou tržbu stornovat podle § 7 zákona o evidenci tržeb.
Je-li zboží doručováno dobírkou a doběrečné je vypláceno v hotovosti (či jiným obdobným způsobem), musí k odeslání datové zprávy s údaji o evidované tržbě a k vystavení účtenky dojít nejpozději v okamžiku přijetí platby od doručovatele. Dikce zákona bude naplněna, pokud v tento okamžik poplatník zašle vystavenou účtenku zákazníkovi elektronicky, např. na email. S ohledem na to, že původce tržby není přítomen platbě, bude Finanční správa dle Metodického pokynu akceptovat též postup, kdy vystavená účtenka bude vložena do obálky a připravena k odeslání a vhození do schránky za podmínky, že bude v nejbližší době odeslána.
V případě, že doručovatel bude přijatou platbu vyplácet poplatníkovi převodem z účtu na účet nebo vložením na jeho platební účet, nejsou naplněny formální znaky evidované tržby. Poplatníkovi tak nevzniká povinnost evidence této tržby.
Jak je uvedeno výše, dobírkou je myšlena poštovní služba ve smyslu zákona o poštovních službách. Ačkoliv existuje celá řada situací, které se na první pohled jeví co do principu jako obdobné, je nezbytné tyto situace důsledně odlišovat. To, že zboží doručuje přepravní společnost, nemusí automaticky znamenat, že se jedná o dobírku. Konkrétní vztah mezi původcem zboží nebo služby a prodejcem (přepravcem/doručovatelem) musí být vždy podroben důkladné analýze. Na jejím základě pak musí být jednoznačně identifikováno, o jaký právní institut se jedná. Bude-li zjištěno, že nejde o poskytnutí poštovní služby, nýbrž o jednání v rámci zastoupení podnikatele, který zboží nebo službu prodává, bude situace jiná a pro evidenci tržeb bude zásadní, zda jde o přímé či nepřímé zastoupení. V případě, že poplatník jedná v rámci zastoupení (na cizí účet), bude pro vznik evidenční povinnosti taktéž důležité, zda při uskutečnění evidované tržby jedná svým jménem nebo jménem zastoupeného. V podrobnostech viz Část 7. Zastoupení a pověření.
Specifika platby voucherem, kreditem, dárkovým poukazem
Formální náležitosti evidované tržby naplňuje též platba voucherem, elektronickou peněženkou, kreditem poukázkou či jimi obdobnými instrumenty, neboť jde o platbu uskutečněnou dle § 5 písm. e) zákona o evidenci tržeb ve formě, která má charakter obdobný platbě v hotovosti, platební kartou, směnkou či šekem.
Tyto instrumenty mají ve vztahu k evidenci tržeb svá specifika. Jak jejich nákup (vouchery, poukázky) nebo nabití (elektronické peněženky, čipové karty) uskutečněné v hotovosti, platební kartou, či jiným obdobným způsobem, tak jejich uplatnění (vouchery, poukázky) nebo čerpání (elektronické peněženky, čipové karty), může totiž zakládat rozhodný příjem dle § 6 zákona o evidenci tržeb (viz dále).
Evidenci tržeb proto dle § 4 odst. 2 zákona o evidenci tržeb podléhají oba výše zmiňované okamžiky, tedy platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a je
a) určena k následnému čerpání nebo zúčtování, které zakládají rozhodný příjem, nebo
b) následným čerpáním nebo zúčtováním platby, která zakládá rozhodný příjem.
Budou-li obě transakce realizovány jedním poplatníkem, bude datová zpráva s údaji o evidované tržbě obsahovat nad rámec povinných údajů ve smyslu § 19 odst. 1 zákona o evidenci tržeb též údaj dle § 19 odst. 2 písm. a) zákona o evidenci tržeb (celkovou částku plateb určených k následnému čerpání) a/nebo § 19 odst. 2 písm. b) zákona o evidenci tržeb (celkovou částku plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním). Smyslem uvedeného postupu je zohlednit duplicitní zaevidování tržby při analýzách realizovaných správcem daně a lépe tak stanovit skutečnou výši příjmů poplatníka.
Příklad 1
Nabití a čerpání permanentky u stejného poplatníka
Zákazník nabije na permanentku v hotovosti částku 500,- Kč. Na permanentku může čerpat libovolné služby. Nabití i čerpání permanentky bude podléhat evidenci tržeb a v datové zprávě s údaji o evidované tržbě označeno příslušným příznakem dle § 19 odst. 2 zákona o evidenci tržeb.
V praxi může nastat situace, kdy k uplatnění (voucheru, poukázky) nebo čerpání (elektronické peněženky, čipové karty) dochází u jiného poplatníka, než u kterého bylo zakoupeno (vouchery, poukázky) nebo nabito (elektronické peněženky, čipové karty). V takovém případě sice budou obě situace evidovanou tržbou (při splnění formálních a materiálních znaků), datová zpráva s údaji o evidované tržbě však nemusí obsahovat pro tyto účely speciální příznak, neboť nedochází k duplicitě zaevidovaných tržeb.
Příklad 2
Nabití a čerpání permanentky u různých poplatníků
Zákazník si v infocentru úhradou v hotovosti nabije permanentku na lyžařské vleky, které může uplatnit na libovolném vleku v regionu, u různých provozovatelů. S ohledem na to, že nabití permanentky je realizováno u jiného poplatníka (infocentra) než platba permanentkou (u provozovatele konkrétního vleku), nebude datová zpráva s údaji o evidované tržbě obsahovat speciální příznak pro platbu určenou k následnému čerpání zúčtování/platbu, která je následným čerpáním nebo zúčtováním).
Ve vztahu k voucherům, permanentkám a jiným obdobným institutům je také nezbytné rozlišovat, zda v okamžiku uplatnění mají charakter platby nebo zda slouží pouze jako poukaz k odběru předem zakoupeného zboží nebo služby (konkrétně a jednoznačně vymezeného plnění).
Příklad 3
Voucher, který podléhá evidenci tržeb pouze při koupi
Nákup voucheru, který je vydán jako poukázka k odběru konkrétního druhu zboží nebo služby, které jsou v okamžiku koupě voucheru jasně vymezeny, bude evidenci tržeb podléhat pouze v případě, že bude uhrazen zákazníkem v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem. Datová zpráva s údaji o evidované tržbě nebude obsahovat informaci o tom, že jde o platbu určenou k následnému čerpání nebo zúčtování ani, že jde o platbu, která je následným čerpáním nebo zúčtováním. Zde půjde o vouchery, ve kterých je jasně vymezeno, co bude zákazníkem u konkrétního poplatníka odebráno – např. 10x masáž krku, nebo oběd v pondělí 11. prosince za 120 Kč.
Příklad 4
Voucher podléhající evidenci tržeb jak při koupi, tak při následném uplatnění – bez vazby na § 19 odst. 2 zákona o evidenci tržeb
Voucher, který bude uplatněn u jiného poplatníka, než který jej prodal, bude evidenci tržeb podléhat dvakrát. V okamžiku koupě voucheru jej bude evidovat poplatník, který jej prodal za předpokladu, že byl uhrazen v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem. V okamžiku jeho uplatnění u jiného poplatníka jako platebního prostředku bude evidenci tržeb podléhat opětovně, a to jako platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu podle § 5 písm. e) zákona o evidenci tržeb, tj. jako platba v jiné formě, která je obdobná platbě v hotovosti, kartou, směnkou nebo šekem. Datová zpráva s údaji o evidované tržbě nebude obsahovat informaci o tom, že jde o platbu určenou k následnému čerpání (prodejce voucheru) ani o tom, že jde o platbu, která je následným čerpáním nebo zúčtováním (u příjemce voucheru), resp. ani příjemce voucheru ani jeho prodejce tyty informace v datové zprávě neuvádějí.
Příklad 5
Voucher podléhající evidenci tržeb jak při koupi, tak při následném uplatnění – s vazbou na § 19 odst. 2 zákona o evidenci tržeb
Byl-li voucher zakoupen jakož i následně uplatněn u jednoho poplatníka, kterému zakládá rozhodný příjem a není-li v okamžiku jeho prodeje známo, na jaké zboží nebo službu bude konkrétně využit, bude tento voucher podléhat evidenci tržeb jak v okamžiku jeho prodeje, bude-li uhrazen v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem, tak v okamžiku jeho uplatnění jako specifický způsob platby ve smyslu § 5 písm. e) zákona o evidenci tržeb. V okamžiku prodeje bude datová věta s údaji o evidované tržbě obsahovat mj. údaj o tom, že jde o platbu určenou k následnému čerpání nebo zúčtování, při uplatnění voucheru pak bude datová zpráva s údaji o evidované tržbě obsahovat údaj o tom, že jde o platbu, která je následným čerpáním nebo zúčtováním.
Pro nabíjení/ placení elektronickou peněženkou platí výše uvedené obdobně. Vždy je však třeba důsledně sledovat účel karty, tedy zda jde o kartu, u které dochází k nabití a zda použití karty má charakter čerpání nabitých peněžních prostředků. V praxi mohou nastat situace, kdy karta slouží pouze k evidenčním účelům, nicméně k platbě v okamžiku použití karty nedochází. Příkladem mohou být některé typy stravovacích systémů:
Příklad 6
Stravování, karta a účet strávníka
Pro posouzení, zda jde o nabití nebo čerpání, je zásadní, k čemu karta strávníka slouží.
Dochází-li v okamžiku čerpání oběda ke stržení příslušné částky z účtu strávníka, tedy fakticky k platbě za zboží nebo službu z částky, která byla na elektronickou peněženku složena, jde o čerpání. Je-li obé realizováno v rámci jednoho poplatníka, kterému zakládá rozhodný příjem a je-li nabití realizováno v hotovosti, bude nabití označeno jako platba určená k následnému čerpání nebo zúčtování a čerpání – platba z prostředků na kartě – bude označeno jako platba, která je následným čerpáním nebo zúčtováním.
Nedochází-li v okamžiku čerpání oběda k úhradě, ale pouze k evidenci toho, že byl oběd odebrán, tedy jde o záznam do databáze, kdy se výše prostředků na účtu strávníka nemění, nejde o situaci, která by evidenci tržeb podléhala jako čerpání kreditu. Evidenci tržeb bude případně podléhat až následné vyúčtování následných plateb (např. na měsíční bázi), bude-li splňovat formální a materiální znaky. Prvotní složení peněz jakož i případné vyúčtování bude evidenci tržeb podléhat, bude-li platba provedena v hotovosti, kartou, nebo jiným obdobným způsobem (např. stravenkou). Složení peněz jakož i platba za vyúčtování v tomto případě nebude mít charakter nabití a čerpání, resp. transakcí předvídaných § 4 odst. 2 zákona o evidenci tržeb. V tomto případě půjde v podstatě o zálohu a doplatek (viz níže).
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčnících DÚVaP 3-4/2017, 1000 řešení 10/2016, Poradce 7/2017, DaÚ 11/2016, DaÚ 12/2016, DÚVaP 10/2016)
DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ VÝDAJE 2017
DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ VÝDAJE 2017
Publikace Daňové a nedaňové výdaje vznikla na základě četných dotazů čtenářů – poplatníků daně z příjmů, jak v praxi uplatnit do daňových výdajů některé konkrétní jimi vynaložené výdaje. Publikace je určena odborným pracovníkům v oblasti daně z příjmů, účetním, daňovým, ekonomickým a právním poradcům. Publikaci využijí čtenáři, kteří provozují samostatnou činnost, zemědělští podnikatelé, čtenáři, kteří mají příjmy z nájmu, z kapitálového majetku, zaměstnavatelé i samostatně podnikající osoby, včetně čtenářů, kteří mají nahodilé příjmy. S touto publikací, jako výborný zdroj informací, je vhodné využít řadu zákonů, které ve sbornících vydává Poradce s.r.o. pro jednotlivé roky (Zákony 2017), a to zejména občanský zákoník a zákon o obchodních korporací, na které publikace Daňové a nedaňové výdaje odkazuje.
Dlouhodobý hmotný majetek – DV, NV
1. Samostatné věci movité
Vyhláška č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů v § 7 stanoví mimo jiné, že dlouhodobým hmotným majetkem jsou i hmotné movité věci a jejich soubory:
- se samostatným technicko-ekonomickým určením,
- s dobou použitelnosti delší než jeden rok a
- od výše ocenění určené účetní jednotkou,
a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.
Hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané jako dlouhodobý hmotný majetek, tj. pod limit stanovený účetní jednotkou, se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách, tj. na účtu třídy 1 – Zásoby nebo třídy 5 – Náklady.
Podnikatelé – účetní jednotky vedoucí účetnictví, si musí určit limit, od kterého budou účtovat o dlouhodobém hmotném majetku. V případě, že limit stanovený účetní jednotkou převýší pro hmotné movité věci – dlouhodobý hmotný majetek, částku 40 000 Kč (bude např. činit 70 000 Kč), budou o:
- výdajích spojených s pořízením hmotných movitých věcí do stanoveného limitu účtovat jako o zásobách a
- výdajích nad stanovený limit účtovat jako o dlouhodobém hmotném majetku, který budou účetně odpisovat.
Z hlediska zákona daně z příjmů musí poplatníci rozlišovat, kdy jsou účetní odpisy dlouhodobého hmotného majetku výdajem daňovým podle § 24 odst. 2 písm. v) bod 1 zákona o daních z příjmů a kdy je naopak jako daňový výdaj není možno uplatnit v souladu s § 25 odst. 1 písm. zg) zákona o daních z příjmů. Citovaný § 25 odst. 1 písm. zg) zákona o daních z příjmů stanoví, že daňovým výdajem nejsou účetní odpisy dlouhodobého majetku a hodnota majetku, nebo její část, zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle účetních předpisů, ale zároveň je hmotným majetkem nebo nehmotným majetkem podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.
Příklad
Podnikatel vedoucí účetnictví si určil limit pro dlouhodobý hmotný majetek 50 000 Kč. V letošním roce si koupil stroj za 47 000 Kč. Jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů?
Podnikatel, bude o tomto majetku v ceně pod stanovený limit (tj. 50 000 Kč) účtovat jako o zásobách, tj. na účtu třídy 1 nebo třídy 5. Z hlediska daně z příjmů však výdaje spojené s pořízením tohoto stroje nejsou výdaji daňovými v souladu s § 25 odst. 1 písm. zg) zákona o daních z příjmů. Jako daňový výdaj lze uplatnit pouze daňové odpisy stroje podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.
2. Technické zhodnocení
Vyhláška č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů v § 7 odst. 7 stanoví mimo jiné, že dlouhodobým hmotným majetkem je také technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného v § 47 odst. 4 vyhlášky:
a) majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,
b) drobného hmotného majetku.
Citovaný § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ (§ 6 odst. 1 věta první) a „B.II.2.
Hmotné movité věci a jejich soubory“ nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.1.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Pokud je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pak účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
Limit pro hodnotu technického zhodnocení od r. 2014 již není 40 000 Kč, jak stanoví zákon o daních z příjmů, ale jeho výši si určí účetní jednotka sama.
3. Účetní odpisy jako daňový výdaj
Ustanovení § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů pro poplatníky vedoucí účetnictví v bodě 1 stanoví, že daňovým výdajem jsou účetní odpisy s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg), a to pouze u hmotného majetku, který není vymezen pro účely zákona o daních z příjmů jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku:
- nabytého vkladem člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku,
- nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku,
- nabytého přeměnou,
jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zanikající nebo rozdělované obchodní korporace ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou.
Příklad
Podnikatel vedoucí účetnictví si určil limit pro dlouhodobý hmotný majetek 30 000 Kč. V letošním roce si koupil stroj za 32 500 Kč. Jak bude postupovat?
Podnikatel, bude o tomto majetku v ceně nad stanovený limit účtovat jako o dlouhodobém hmotném majetku, tj. na účtu třídy 0 – Dlouhodobý majetek. Tento dlouhodobý hmotný majetek bude účetně odpisovat. Z hlediska daně z příjmů se nejedná o hmotný majetek – samostatnou hmotnou movitou věc podle § 26 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, protože vstupní cena nepřevýšila zákonný limit 40 000 Kč. Daňovým výdajem na straně podnikatele vedoucího účetnictví budou účetní odpisy stroje v souladu s § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů.
Příklad
Podnikatel vedoucí účetnictví si určil limit pro dlouhodobý hmotný majetek 35 000 Kč. V letošním roce si koupil stroj za 46 000 Kč. Jak bude postupovat?
Podnikatel, bude o tomto majetku v ceně nad stanovený limit účtovat jako o dlouhodobém hmotném majetku, tj. na účtu třídy 0 – Dlouhodobý majetek. Tento dlouhodobý hmotný majetek bude účetně odpisovat podle stanoveného účetního odpisového plánu. Z hlediska daně z příjmů se jedná o hmotný majetek – samostatnou hmotnou movitou věc podle § 26 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, protože vstupní cena převýšila zákonný limit 40 000 Kč. Daňovým výdajem na straně podnikatele vedoucího účetnictví nebudou účetní odpisy stroje, protože se jedná o majetek, který je vymezen pro účely zákona o daních z příjmů jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2). Daňovým výdajem budou odpisy daňové podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.
4. Odpisy v daňové evidenci
Poplatníci vedoucí daňovou evidenci zahrnou výdaje spojené s pořízením samostatných hmotných movitých věcí do limitu 40 000 Kč do výdajů při zaplacení a při pořízení tohoto majetku nad limit 40 000 Kč prostřednictvím odpisů podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.
Dlouhodobý nehmotný majetek – DV, NV
Počínaje r. 2001 byla ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vypuštěna veškerá ustanovení týkající se nehmotného majetku. Při uplatňování výdajů spojených s pořízením nehmotného majetku se z hlediska daně z příjmů v r. 2001 a 2002 postupovalo podle účetních předpisů. To znamená, že nehmotný majetek (podle účetních předpisů dlouhodobý nehmotný majetek) pořízený počínaje r. 2001 byl poplatníky vedoucími podvojné účetnictví odpisován podle účetního odpisového plánu v ocenění stanoveném účetní jednotkou, povinně však od částky převyšující 60 000 Kč. I limit pro technické zhodnocení nehmotného majetku činil v r. 2001 a 2002 již 60 000 Kč. Daňovým výdajem u dlouhodobého nehmotného majetku byl účetní odpis v souladu s § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Na straně poplatníků, kteří nevedou účetnictví, jsou výdaje spojené s pořízením nehmotného majetku počínaje 1. lednem 2001 daňovým výdajem v okamžiku jejich zaplacení, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. zn) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Počínaje r. 2001 pro dlouhodobý nehmotný majetek platí stejná pravidla pro odepisování, jako pro dlouhodobý hmotný majetek, tj. účetní jednotka musí rozhodnout, po jakou dobu bude předmětný dlouhodobý nehmotný majetek odpisovat.
Vyhláška č. 500/2002 Sb. pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v § 6 stanoví, mimo jiné, že dlouhodobý nehmotný majetek obsahuje zejména:
- nehmotné výsledky výzkumu a vývoje,
- software,
- ocenitelná práva a
- goodwill
s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.
Počínaje r. 2016 byly z vymezení dlouhodobého nehmotného majetku vyňaty zřizovací výdaje. Do konce r. 2015 byly zřizovací výdaje definovány jako souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby, nájemné a pachtovné.
Zřizovací výdaje se odpisovaly nejvýše po dobu pěti let. Zřizovacími výdaji nebyly zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo výdaje související s přeměnou obchodní korporace nebo družstva. Účetní jednotka, která do konce r. 2015 vykazovala zřizovací výdaje podle § 6 odst. 3 vyhláška č. 500/2002 Sb., je bude počínaje r. 2016 vykazovat jako ostatní dlouhodobý nehmotný majetek podle § 6 odst. 5 vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Jedná-li se o ocenitelná práva, je třeba pamatovat, že podle § 498 občanského zákoníku jsou věcná práva k nemovitým věcem počínaje r. 2014 považována za věc nemovitou. Jde-li o věcná břemena, občanský zákoník je dělí na služebnosti (§ 1257-1302) a reálná břemena (§ 1303-1308).
Výdaje spojené s věcným břemenem lze do výdajů daňových uplatnit mimo jiné, také jako výdaje na pořízení samostatného dlouhodobého nehmotného majetku, vykazovaného v položce „B.I.
Dlouhodobý nehmotný majetek“. To platí za předpokladu, že věcné břemeno nesouvisí s pozemkem, stavbou ani zásobami, přičemž doba použitelnosti přesáhla jeden rok a výše ocenění limit stanovený účetní jednotkou pro začlenění mezi dlouhodobý nehmotný majetek (§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Obvykle se zaúčtuje na účet 014-Ocenitelná práva. U věcných břemen, která nejsou nehmotným majetkem vymezeným podle § 32a zákona o daních z příjmů, jsou daňovým výdajem účetní odpisy podle § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů. V daňové evidenci se příslušné výdaje uplatní do výdajů daňových při zaplacení.
Dlouhodobým nehmotným majetkem jsou také:
- povolenky na emise bez ohledu na výši ocenění:
- povolenky na emise skleníkových plynů a povolenky na emise způsobené letectvím,
- jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností,
- jednotky přiděleného množství,
- preferenční limity zejména individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčních Daňové a nedaňové výdaje 2017, Daňové a nedaňové výdaje z účetního a daňového hlediska, Poradce 6/2017, DaÚ 3-4/2017)
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčních DÚVaP 1/2017, DaÚ 1/2017, DaÚ 2/2017, 1000 řešení 1/2017)
|
|
| |
Částka 20 Rozeslána dne 3. března 2017
55/2017 Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
56/2017 Zákon, kterým se mění zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění zákona č. 77/2015 Sb., a další související zákony
57/2017 Zákon, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
58/2017 Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
59/2017 Zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů
Částka 21 Rozeslána dne 3. března 2017
60/2017 Zákon, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů
61/2017 Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů
62/2017 Zákon, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
63/2017 Zákon, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
64/2017 Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
65/2017 Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
Částka 22 Rozeslána dne 6. března 2017
66/2017 Zákon, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
67/2017 Zákon, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů
68/2017 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů
Částka 23 Rozeslána dne 6. března 2017
69/2017 Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
70/2017 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů
Částka 24 Rozeslána dne 6. března 2017
71/2017 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 445/2016 Sb., o stanovení oborů vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky
Částka 25 Rozeslána dne 8. března 2017
72/2017 Vyhláška o genetických zdrojích zvířat
Částka 26 Rozeslána dne 10. března 2017
73/2017 Nález Ústavního soudu ze dne 20. prosince 2016 sp. zn. Pl. ÚS 3/14 ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti § 37 odst. 6 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. června 2009
Částka 25 Rozeslána dne 13. března 2017
74/2017 Nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády
75/2017 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb.
|
|
| |
| 20. března
Pondělí
|
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za únor 2017
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti zálohově sražené z mezd za rok 2016 včetně příloh (listinné podání bylo nutné podat už do 1. 3.)
(§ 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za únor 2017
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za únor 2017
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za únor 2017
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za únor 2017
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
|
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za únor 2017
Pozor, od roku 2017 dochází ke změně účtů zdravotních pojišťoven – musejí být u ČNB.
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
27. března
Pondělí
(za sobotu 25. 3.)
|
DPH |
Podání přiznání k DPH plátce s měsíčním zdaň. obdobím za únor 2017 a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení za únor 2017 u všech plátců z řad právnických osob, zatímco u plátců z řad osob fyzických, pouze pokud jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za únor 2017, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za únor 2017, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za únor 2017, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
| 31. března
Pátek
|
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v únoru 2017 a hlášení plátce daně o dani sražené zahraničním poplatníkům (s výjimkou příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v únoru 2017 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2016
(§ 38ch odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Oznámení OSVČ účtující v hospodářském roce zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání za rok 2016, pokud tak učiní později než k 31. 3.
(§ 24 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
|
|
| |
ANGAŽOVANÍ ZAMĚSTNANCI
V jedné oblasti podnikání obvykle působí vícero firem, které bojují o toho samého zákazníka. Jejich produkty jsou srovnatelné obsahem i cenou. Proč některé z nich vydělávají více a jiné méně? Rozdíl je v tom, jakým lidským kapitálem disponují. Vztah zaměstnanců k firmě a jejich postoj k práci jsou hlavními ukazateli jejího úspěchu.
Zaměstnance, které práce baví a naplňuje
jsou ve stavu vnitřní pohody, jsou nadšení a toto svoje nadšení šíří mezi kolegy a zákazníky. Díky tomuto přístupu přinášejí organizacím úspory nejen svojí vysokou produktivitou, ale i zodpovědným přístupem k sobě a svému zdraví. Zásadní otázkou, kterou by se mělo zabývat vedení každé firmy, je, jak získat takové zaměstnance pro sebe.
JAK VZBUDIT ANGAŽOVANOST ZAMĚSTNANCŮ? - Podle výzkumů vytváří angažovaní zaměstnanci po své zaměstnavatele až čtyřikrát více hodnot než ti neangažovaní. Angažovanost je možné definovat jako aktivní psychické, emocionální a fyzické zapojení člověka do pracovních úkolů a firemních procesů. Představuje určitý emocionální závazek a loajalitu pracovníků k organizaci, ve které pracují, a k jejím cílům. Reprezentuje pozitivní vztah zaměstnanců k práci a zároveň je vyjádřením jejich zájmu o současné fungování a budoucí směřování firmy.
Angažovanost přesahuje hranice spokojenosti zaměstnanců, je víc než jen pocitem – je ztělesněním lidské aktivizace a snaživosti v pracovní oblasti (Targošová, 2015). Její význam je tedy nepopiratelný a zaměstnavatelé to vědí – vyplývá to z průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers, podle kterého pro 57 procent společností na Slovensku je angažovanost prioritou číslo jedna, bez ohledu na sektor, ve kterém působí. Ve skutečnosti je však jen jedna pětina lidí v práci nadšených a kreativních. Zbylých 80 procent zaměstnanců vykonává práci, která je nenaplňuje. Buď svoji práci nenávidí, čímž zaměstnavatele dokonce aktivně poškozují, nebo pracují jen do výše svého platu a do konce pracovní doby. V práci stráví třetinu života čekáním na víkend, dovolenou a důchod. Angažovanost, jednoduše řečeno, znamená, že člověk dělá víc, než by musel. Základem je, aby lidé sami věděli, co chtějí, jaké jsou jejich silné stránky, hodnoty, talent, co je vášnivě baví. Když poté žijí v souladu s těmito hodnotami, přinášejí do práce zcela jinou energii. Výkon pracovníků je neustále ovlivňován mnoha faktory – subjektivními i objektivními.
V otázce rozvoje angažovanosti jsou nejvýznamnější právě objektivní faktory, protože na rozdíl od faktorů subjektivních, které jsou z pohledu zaměstnavatele více méně dané a neměnné, firemní prostředí, podmínky a kulturu je možné přizpůsobovat a přetvářet, a tak cíleně ovlivňovat chování a výkon zaměstnanců.
Zaměstnanci nejvíce oceňují
- pomoc a podporu od kolegů a nadřízených,
- příležitosti k využívání individuálního potenciálu a nabytých dovedností,
- spoluúčast na rozhodování,
- jasné požadavky a očekávání ze strany zaměstnavatele,
- smysluplnost práce,
- odpovídající pracovní náplň,
- způsoby odměňování nebo možnost kariérního růstu.
Blahobyt versus angažovanost zaměstnance
„Well-being“ neboli „blahobyt zaměstnanců“ je firemní koncept zaměřený na dosažení stavu vnitřní pohody pracovníků. Spojení mezi angažovaností zaměstnanců a mírou jejich well-being není v praxi až tak zřetelné. Mohou být pracovníci angažovaní bez well-being a naopak? Platí, že jednotlivci, týmy i organizace jako takové pracují produktivněji v prostředí, kde mají vysokou úroveň angažovanosti a well-being. Pokud je angažovanost vysoká, ale míra well-being nízká, může to vést k vyčerpání a syndromu vyhoření, a naopak při nízké angažovanosti a vysoké míře well-being se zaměstnanci cítí být spokojení, ale nemusí pracovat efektivně, chybí jim propojení s posláním a cíly organizace. Na druhou stranu, oba jevy se vzájemně podporují – pokud organizace podporuje well-being svých zaměstnanců, pozitivně to zvyšuje i jejich angažovanost a vytváří tak větší propojení s firmou.
Výhody pro zaměstnance
Udržet spokojenost a motivaci lidí v práci i mimo ni si klade za cíl asi každá organizace. Za účinný nástroj jsou v tomto směru považovány zaměstnanecké benefity. Uvedenou formu odměňování oceňují zaměstnanci i zaměstnavatelé. Zejména globální společnosti propagují myšlenku, že pokud si firma svých zaměstnanců váží a nabízí jim různé (i nefinanční) výhody, zvyšuje se jejich loajalita. Historie benefitů sahá do Velké Británie roku 1849. William Wilson a Benjamin Lancaster, majitelé společnosti Price Patent Candles Company, poskytli jako první pracovníkům na nočních směnách stravu zadarmo. Pro své zaměstnance vybudovali ubytovny, kostel, obchod a knihovnu. Zavedli systém odměňování odvíjející se z podílu na zisku a vytvořili penzijní fond. Zaměstnanecké výhody pomáhají lidem dosáhnout rovnováhy mezi prací a volným časem. Průzkumy ukazují, že pokud se při výběru zaměstnání mohou zaměstnanci rozhodovat mezi nabídkami, volí tu, která nabízí benefity, třeba i na úkor o něco nižšího platu. Prokázalo se, že zvýšení platu po uplynutí tří měsíců zaměstnanec vnímá jako samozřejmost. Avšak vstupenky na kulturní a sportovní představení v něm zanechávají pocit vděčnosti déle. Poskytováním benefitů zaměstnavatelé dávají zaměstnanci najevo, že si ho váží. Vhodně zvolený systém odměňování doplněný nabídkou zaměstnaneckých výhod zvýší vaši konkurenceschopnost při získávání zaměstnanců a zároveň pružně vyváží neustále rostoucí cenu pracovní síly.
Pružný systém zaměstnaneckých výhod
Jinak nazývaný také cafeteria systém, umožňuje pracovníkům v rámci stanovených limitů zvolit si vlastní soubor výhod. Cafeteria systém poskytuje zaměstnancům určitou možnost volby toho, o jaké výhody podle svých potřeb mají zájem, a zaměstnavatelům zase ušetřit peníze za výhody, které nikdo nechce nebo nepotřebuje (Armstrong, 2007). Z přiděleného rozpočtu si lidé sami vybírají ze spektra dohodnutých ty, které chtějí čerpat. Žádanými nepeněžními výhodami jsou příspěvky do oblastí jako zdravý životní styl, kultura, cestování, prevence zdraví nebo vzdělávání. Objevují se také programy na odvykání kouření a zabezpečování pitného režimu či ergonomických pomůcek. Z benefitů na podporu stabilizace zaměstnanců je asi tím nejvýznamnějším práce z domova. Lidé také rádi využívají získání půjčky od firmy za výhodnější úrok než v bance. Nevýhodou cafeteria systému je jeho administrativní náročnost, proto se obvykle užívá jen ve velkých společnostech. „Tradičním“ benefitem je organizování sportovních dnů nebo jiných teambuildingových aktivit a eventů pro zaměstnance.
Firemní eventy
Rozsáhlý výzkum Gallupovy organizace v roce 2014 prokázal, že u lidí, kteří mají v zaměstnání pevné přátelské vztahy, existuje sedmkrát větší pravděpodobnost, že budou v práci angažovaní. Majitelé eventových agentur tvrdí, že lidé si po čase nepamatují přesný program představení, ale pamatují si emoci, která se s ním spojuje. Pokud je akce připravena kvalitně a kreativně, vaši zaměstnanci si pozitivní zážitek z ní naváží na firmu. Na druhou stranu, pokud dlouhodobě nevytváříte prostor pro neformální setkávání, určitě se to odrazí na vaší firemní kultuře. Pokud jsou eventy dobře připravené a načasované, pomohou do firemní kultury vnést atmosféru vzájemnosti, soudržnosti, uvolnění a ocenění. Speciálním typem firemní akce jsou kick-off mítinky. Jsou to jedno- nebo dvoudenní akce, které mají odbornou i oddychovou část a mají za cíl zaměstnance „nakopnout“ k výkonům v dalším období. Jejich součástí je vyhodnocení výsledků z předchozího období, představení nových výzev a odstartování dalšího období. Na Slovensku mají však firmy ve zvyku organizovat spíše vánoční večírky, které jsou poděkováním a odměnou za uplynulý rok.
Poznat osobní potřeby zaměstnance
Trendy ukazují, že kvalifikovanější zaměstnanci preferují benefity, které jim umožňují skloubit pracovní život s rodinným. Nekvalifikovaná pracovní síla upřednostňuje „hotové peníze“, případně benefity, které se dají snadno přepočítat na peníze jako poukázky, slevy na zboží apod. I proto více firem začíná ve stále větším rozsahu nabízet svým zaměstnancům možnost „práce z domova“. Věří, že jim tato výhoda pomůže podpořit různorodost a rovnováhu mezi prací a soukromím. Kromě toho, že dává zaměstnancům možnost pracovat prakticky odkudkoliv, práce z domova umožňuje vytvoření takových pracovních podmínek, které vyhovují jednotlivým zaměstnancům a umožní, aby každý vykonával práci v prostoru a čase, který mu nejlépe vyhovuje a podporuje jeho produktivitu.
Při druhu práce, který dnes mnozí z nás vykonávají, přestává být místo výkonu podstatné. Práce z domu tak dává možnost fungovat omnoho efektivněji a v případě potřeby skloubit pracovní a soukromé povinnosti.
K této filozofii se přidává svým průzkumem i portál Platy.sk. Uvádí, že nejčastější zaměstnaneckou výhodou bylo v minulém roce poskytování flexibilního pracovního času, druhým nejrozšířenějším bonusem byl mobilní telefon pro soukromé účely a rovněž nápoje na pracovišti zdarma. Benefity se v poslední době orientují ve firmách na podporu zdraví a rovnováhu mezi prací a odpočinkem, proto poskytují zaměstnancům například výživové poradenství nebo také poradenství v oblasti kariéry, soukromého života a životního stylu – tzv. life koučink. Mezi zaměstnanci jsou oblíbené poukázky na služby ve zdravotnických centrech, vstup do sportovních zařízení, ale např. i prohlídka u očního lékaře, několik dní dovolené nad rámec určený zákonem, příspěvek na jazykové vzdělávání či mobilní telefon. Ze strany zaměstnanců přicházejí např. i požadavky na kvalitní kávu či dodávku ovoce zdarma, firemní bar, pravidelné firemní večírky nebo salon krásy. O pestrosti nabídky benefitů však rozhoduje vůle zaměstnavatele.
BENEFITY NESTAČÍ - Názory na zaměstnanecké benefity a jejich dopad na míru angažovanosti pracovníků se různí. Zaměstnanecký benefit je vnější stimul, který má zaměstnance motivovat k vyšším pracovním výkonům. Proto podle některých odborníků nemůže mít vliv na angažovanost, která je výsledkem vnitřní motivace. Je nepopiratelné, že i nejlákavější benefit ztrácí účinek, když nenaplňuje osobní potřeby zaměstnance. Angažovanost je především výsledkem vložené důvěry, pocitu důležitosti a zodpovědnosti za přidělené funkce. Základem je proto poznat své zaměstnance, svěřovat jim odpovídající úkoly, dát jim dostatečný prostor při jejich plnění a poskytovat jim zpětnou vazbu. Do jaké míry je možné nehmatatelné faktory porovnávat s penězi? Mohou vůbec nahradit pracovníkovi nižší plat? Zaměstnanecké výhody se využívají k uspokojování osobních potřeb zaměstnanců, ale i k posilňování oddanosti a vědomí jejich závazku vůči zaměstnavateli. I když takové výhody nemusí mít bezprostřední vliv na výkon pracovníků, mohou vytvářet příznivější postoje k firmě, které dlouhodobě zlepšují jejich oddanost, angažovanost, a tím i výkon celé organizace (Armstrong, 2007).
Mezi spokojeností a angažovaností je rozdíl
Na to, aby byl zaměstnanec spokojený a aby byl angažovaný, je potřeba uplatnit rozdílné nástroje. Pokud zvýšíte zaměstnanci plat nebo mu poskytnete benefit, pravděpodobně to ovlivní jeho postoj k práci, ale jen krátkodobě. Na takové motivátory si rychle zvykne a přestává je vnímat. Pokud umí dát firma člověku najevo, že má jeho práce vyšší smysl, motivuje ho dlouhodobě, takový člověk se stává angažovaným z vlastní vůle – ne kvůli vyššímu platu nebo benefitům.
Angažovaní pracovníci cítí potřebu spolupodílet se na dění v organizaci, přicházejí s novými nápady a kreativními myšlenkami, chtějí posouvat dopředu jak sebe, tak i celou firmu. Charakterizuje je oddanost k práci a motivace jednat ve prospěch organizace. Zajímají se o své kolegy, nadřízené a chod společnosti, participují na zavádění inovací a často pracují nad rámec svých povinností.
Jsou vaši zaměstnanci spokojení nebo jsou šťastní?
Šťastný neznamená být spokojený – tvrdí to více expertů na lidské zdroje. Štěstí je pocit, který má dočasný charakter. Šťastný může být pracovník, kterému se podaří získat dobrou zakázku. Následně se zúčastní porady, kde dostane náročné úkoly, a pocit štěstí náhle vyprchá. Spokojenost s prací vyjadřuje, jaký na ni máte názor – na plat, pracovní dobu, pracovní podmínky – čili má dlouhodobý charakter. Klíčové ovšem je, že mezi štěstím a pracovním výkonem existuje velmi přímá závislost. Mezi spokojeností a pracovním výkonem je už ale tato závislost o mnoho slabší. Pokud jste v práci spokojení, nemusí to znamenat, že pracujete lépe. Naopak, šťastní lidé podávají mnohem lepší výkony.
Zjistěte, zda jsou vaši zaměstnanci v práci spokojení – položte jim těchto pět otázek:
1. Děláte v práci to, co umíte dělat nejlépe?
2. Máte vše potřebné pro Vaši práci?
3. Registruje Vaše okolí Váš přínos a dokážou ho nařízení i adekvátně ocenit?
4. Ztotožňují se firemní hodnoty s Vašimi osobními hodnotami?
5. Chcete a máte i příležitost zdokonalovat v práci svoje schopnosti?
Průzkumy spokojenosti zaměstnanců jsou běžné a každoročně si je firmy dělají buď samy, nebo prostřednictvím různých agentur. Praxe ukazuje, že spokojenější zaměstnance mají firmy vedené ženami a tzv. „rodinné podniky“. Se štěstím je to ale jinak – nedá se měřit jednou za rok, protože se může měnit neustále. V jisté britské firmě měří štěstí pomocí tenisových míčků. U východu mají dva koše s nápisy: „šťastný“, „nešťastný“. Když zaměstnanci odcházejí, hodí míček do jednoho z nich. Vývoj se sleduje, a pokud štěstí zaměstnanců náhle klesne, management může podniknout nápravné kroky.
Očekávání je třeba řídit na obou stranách
Pokud vaši zaměstnanci dostanou pouze plat, nemůžete od nich očekávat, že do práce vloží svoji energii, srdce i otevřenou mysl. Lidé totiž pracují mnohokrát nejhůře tehdy, když pracují jen za peníze. Peníze jsou základ – odrazový můstek. Firma musí lidem dát plat na úrovni trhu. Výše peněz má vliv na náš pocit štěstí, smysluplnosti a angažovanosti jen do jistého bodu. Proto, paradoxně, lidé v chudších zemích mívají vyšší indexy štěstí než ti v bohatších zemích. V neposlední řadě platí, že pokud od lidí vyžadujete jisté chování, musíte ho náležitě podpořit a být pro ně následováníhodným vzorem. Předpokladem angažovaných zaměstnanců je angažovaný zaměstnavatel. Úlohou zaměstnavatele je poskytnout zaměstnancům podporu a inspiraci na cestě za úspěchem. Začít je třeba jasným definováním toho, co firma od svého zaměstnance očekává. Na druhou stranu, lídři zase musí rozpoznat očekávání svých lidí.
Závěr
Podle průzkumu společnosti Gallup, zabývající se výkonnostním managementem, firmy, které se vyznačují vysokou angažovaností svých zaměstnanců, dosahují v průměru o 27 procent vyšších zisků a jejich prodeje jsou o 50 procent vyšší. Angažovaní zaměstnanci chodí do práce rádi, což zároveň přispívá ke snižování fluktuace. Angažovanost zaměstnanců vede k jejich vyšší produktivitě a kvalitě poskytovaných služeb. Právě proto při současném nedostatku talentovaných lidí je pro firmu příliš riskantní ignorovat očekávání svých zaměstnanců. Atraktivní ohodnocení nebo perspektiva kariérního růstu přestává být pro zaměstnance jedinou prioritou. Do popředí se dostávají i jiná očekávání – vidět smysl své práce, potřeba vytvářet hodnoty a touha být součástí něčeho většího. Toto všechno jsou atributy angažovaného zaměstnance.
Ing. Jana Jarošová, Ph. D.
Použitá literatura:
• ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: Nejnovější trendy a postupy. 10. vydání. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1407-3. • NĚMEC, J. Šťastný zaměstnanec je klíčem k vyšším ziskům. Listopad 2012. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-58287750-stastny-zamestnanec-je-klicem-k-vyssim-ziskum. •Orfánus, D. Firmu stojí šťastie nula eur. Listopad 2013. Dostupné z: http://profit.etrend.sk/kariera/firmu-stoji-stastie-nula-eur.html. • TARGOŠOVÁ, I. S angažovanými pracovníkmi ďalej zájdete. Leden 2015. Dostupné z: https://www.istp.sk/clanok/7150/S-angazovanymi-pracovnikmi-dalej-zajdete. • ŽUFFA, R. Benefity sú opäť v móde. Červen 2013. Dostupné z: http://profit.etrend.sk/kariera/benefity-su-opat-v-mode.html.
| |
| |
| PRÁVĚ VYCHÁZEJÍ MĚSÍČNÍKY A ODBORNÉ PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 8/2017 (III/2017)
- Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza
- Mzda a plat - komentář k aktuálním předpisům – JUDr. Ladislav Jouza
- Nový způsob zdanění hazardních her – Ing. Martin Děrgel
- Zdaňování příjmů ve vazbě na rezidentství – Ing. Dalimila Mirčevská
- Obrana proti exekučnímu příkazu správce daně ve světle aktuální judikatury – Mgr. Petr Taranda
- Oprávnění kontrolních orgánů ke vstupu do objektů užívaných k podnikání – Ing. Jan Šmolík
- Dohody o provedení práce a zdravotní pojištění – Ing. Antonín Daněk
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3-4/2017 (II/2017)
- Slevy na dani FO – Ing. Ivan Macháček
- Novela zákona o účetnictví – Ing. Karel Janda
- Novela zákona o daních z příjmů – Ing. Eva Sedláková
- Změny v občanském zákoníku od 1. 1. 2017 – Ing. Karel Janda
- Tichá společnost a daň z příjmů – Ing. Helena Machová
- Cestovní náhrady v roce 2017 – JUDr. Eva Dandová
- Sankce vůči neplatícímu nájemci bytu dle NOZ – Richard W. Fetter
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2017 (II/2017)
- Zdanění příjmů rezidentů ČR ze zahraničí – Ing. Martin Děrgel
- Evidence tržeb v praxi - Ing. Markéta Patzenhauer
- Obchodní korporace – účetně a daňově – Ing. Dalimila Mirčevská
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3-4/2017 (II/2017)
- Zákon o zaměstnanosti v číslech – Ing. Olga Bičáková
- Úroky z výživného – nově – Richard W. Fetter
- Kouření a alkohol na pracovišti – nový zákon – JUDr. Ladislav Jouza
- Splatnost odstupného a promlčení nároku – Richard W. Fetter
- Státní inspekce práce a jiné kontroly zaměstnavatelů – Ing. Karel Janda
- Zaměstnanec a příležitostní příjmy – Ing. Ivan Macháček
- Opravné položky u neziskových subjektů – Ing. Zdeněk Morávek
1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2017 (II/2017)
- Zákon o účetnictví - novela – Ing. Karel Janda
- Novela občanského zákoníku – Ing. Eva Sedláková
- Daň z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
SBORNÍKY ZÁKONŮ:
zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty, zákon o účetnictví … (I/2017)
Zákony IIA – občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, občanský soudní řád … (IIA/2017)
Zákony IIB – trestní zákoník, trestní řád, zákon o přestupcích … (IIB/2017)
Zákony III – zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění, zákon o důchodovém pojištění … (III/2017)
Zákony IV – stavební zákon, katastrální zákon, zákon o zadávání veřejných zakázek … (IV/2017)
Zákony V – zákon o obcích, zákon o krajích, školský zákon …. (V/2017)
Zákony VI – zákon o odpadech, zákon o životním prostředí, vodní zákon … (VI/2017)
ODBORNÉ PUBLIKACE:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2016 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání k daním z příjmů FO a PO za rok 2016 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Pomocník mzdové účetní 2017 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2017) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
Povinnosti zaměstnavatele – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)
Stavíme bez chyb, pokut a penále – (legislativní část, změny a novinky, slovník stavebních pojmů)
Daňové výdaje z účetního a daňového hlediska bez chyb, pokut a penále – (které výdaje uplatnit do daňových výdajů a jak správně účtovat)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 9/2017 (IV/2017)
- Školský zákon s komentářem – JUDr. Eva Dandová
- Příjmy z prodeje a držby cenných papírů – Ing. Eva Sedláková
- Dodání zboží v EU z pohledu DPH – Ing. Václav Benda
- Výzkum a vývoj z pohledu ZDP – Ing. Dalimila Mirčevská
- Kontrolní hlášení DPH po přezkumu Ústavním soudem – Mgr. Petr Taranda
- Trestní odpovědnost ve zdravotnictví – JUDr. Jana Drexlerová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2017 (IV/2017)
- DPH u finančního leasingu a navrhované změny - Ing. Václav Benda
- Osoby samostatně výdělečně činné a snížení záloh ve zdravotním pojištění v roce 2017 – Ing. Antonín Daněk
- Provázanost pracovního práva a zdravotního pojištění z pohledu zaměstnavatele – Ing. Antonín Daněk
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5/2017 (IV/2017)
- DPH po novele v příkladech – Ing. Václav Benda
- Slevy na dani a daňové zvýhodnění – Ing. Eva Sedláková
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5/2017 (IV/2017)
- Mzdy a platy - JUDr. Eva Dandová
- Mzdy a platy ve školství - JUDr. Eva Dandová
- Práce ve ztíženém pracovním prostředí – JUDr. Eva Dandová
- Daňové výdaje na zdraví a práva zaměstnanců – Ing. Eva Sedláková
- Útok zaměstnance na majetek zaměstnavatele – Richard W. Fetter
- Právní úprava pracovního poměru na dobu určitou (2.) – JUDr. Jana Drexlerová
- Manželství a zaměstnání podle ZP a NOZ – Richard W. Fetter
1000 řešení – měsíčník č. 5/2017 (IV/2017)
- Novela zákona o dani z přidané hodnoty – Ing. Zdeněk Kuneš
- Daňové a nedaňové výdaje – Ing. Ivan Macháček
- Daň z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
|
|
| |
Daňové a nedaňové výdaje 2017 v kostce
Daňové výdaje poplatník vykazuje několika způsoby. Jakým způsobem je možné tyto výdaje uplatnit, včetně omezujících podmínek? Které výdaje mohou poplatníci daně z příjmů v praxi uplatnit do daňových výdajů? Komplexní informace ohledně daňových a nedaňových výdajů a také praktické příklady najdete v našich publikacích.
Balíček využijí čtenáři, kteří provozují podnikatelskou činnost, jinou samostatnou výdělečnou činnost, zemědělští podnikatelé, fyzické osoby, účetní, daňoví poradci, živnostníci, auditoři, ale i pracovníci daňových úřadů …
- 1. Daňové a nedaňové výdaje 2017 – monotematika – Ing. Eva Sedláková
/A5, str. 272/
- 2. Daňové a nedaňové výdaje z účetního a daňového hlediska – monotematika – Ing. Dalimila Mirčevská
/A5, str. 72/
- 3. Poradce 6/2016 – Prokazování původu majetku – příspěvek – Mgr. Petr Taranda
/A5, str. 272/
- CD únor 2017
Cena balíčku je 596 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 418 Kč.
Ušetříte 178 Kč.
Změna sazeb stravného
Tento rok kromé jiných změn, došlo i ke změně sazeb náhrad cestovních výdajů. Jak se změnila sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravné? Jak byla stanovena průměrná cenu pohonných hmot?
Podrobnější informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, zaměstnavatelům, zaměstnancům, podnikatelům, živnostníkům, daňovým poradcům ....
- 1. PaM 2/2017 – Změny náhrad cestovních výdajů od 1.1.2017 – příspěvek – JUDr. Marie Salačová
/A4, str. 80/
- 2. 1000 řešení 11/2016 – Zákoník práce – připravovaná novela – praktické příklady – JUDr. Ladislav Jouza
/A5, str. 96/
- 4. Zákony I/2017 – Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného ….. – úplná znění zákonů
/A5, str. 696/
Cena balíčku je 474 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 332 Kč.
Ušetříte 142 Kč.
Registrační pokladny
Zákon o evidenci tržeb upravuje práva, povinnosti a postupy uplatňované při evidenci tržeb a postupy s nimi související. Co je evidovaná tržba? Které tržby lze evidovat ve zjednodušeném režimu? Které tržby jsou vyloučeny z evidence tržeb? Jak správně postupovat při evidování tržeb v praxi?
Odpovědi hledejte v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, daňovým poradcům, plátcům daně …
- 1. DÚVaP 3-4/17 – Evidence tržeb v praxi - příspěvek – Ing. Markéta Patzenhauer
/A5, str. 240/
- 2. 1000 řešení 10/2016 – Zákon o evidenci tržeb – praktické příklady – Ing. Karel Janda
/A5, str. 96/
- 3. DaÚ 12/2016 – Zavedení elektronické evidence tržeb – sleva na dani – příspěvek – Ing. Ivan Macháček
/A4, str. 80/
- 4. DÚVaP 10/2016 – Zákon o evidenci tržeb – úplné znění zákona
/A5, str. 144/
Cena balíčku je 707 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 353 Kč.
Ušetříte 353 Kč.
Novela zákona o zaměstnanosti – vyšší příspěvky zaměstnavatelům
Jak se výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2016 a zvýšení minimální mzdy projevila v aplikaci zákona o zaměstnanosti a v poskytování dávek, příspěvků, náhrad a odvodů od 1. ledna 2017?
V každodenní praxi využijí balíček nejen mzdové účetní a personalisté, ale i zaměstnavatelé, zaměstnanci, podnikatelé, živnostníci, ekonomové, auditoři, daňoví poradci …
- 1. PaM 3-4/17 – Zákon o zaměstnanosti v číslech - příspěvek – Mgr. Olga Bičáková
/A4, str. 120/
- 2. DaÚ 2/2017 – Vyšší příspěvky zaměstnavatelům – příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A4, str. 80/
- 4. Zákony III/2017 – Zákon o zaměstanosti, zákoník práce ….. – úplná znění zákonů
/A5, str. 512/
Cena balíčku je 765 Kč.
Cena balíčku s 40 % slevou je 455 Kč.
Ušetříte 310 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |