| |
TÉMA NOVIN
Daňové a nedaňové výdaje |
PAUŠÁLNÍ VÝDAJE POČÍNAJE R. 2015
Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti nebo s příjmy z nájmu si může vybrat, jakým způsobem uplatní daňové výdaje, tj. výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Zvolit si může paušální výdaje, kde se mu podstatně sníží administrativa, protože v tom případě nemá povinnost vést evidenci výdajů včetně jejich prokazování při případné kontrole. Pokud je uplatnění paušálních výdajů pro poplatníka nevýhodné z důvodu jejich výše, může vést daňovou evidenci (případně i účetnictví).
Paušální výdaje u příjmů ze samostatné činnosti
Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu ze samostatné činnosti, může v souladu s § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12, ve výši:
a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, a z příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč.
Seznam živností řemeslných stanoví příloha č. 1 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
b) 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
Počínaje r. 2013 byly zastropovány 40 % a 30 % paušální výdaje. U 40 % paušálu je absolutní výše paušálních výdajů omezena částkou 800 000 Kč, u 30 % paušálu je absolutní výše paušálních výdajů omezena částkou 600 000 Kč. Počínaje r. 2015 jsou obdobně zastropovány 60 % a 80 % paušální výdaje s tím, že stávající výše výdajových paušálů je zachována. U činností spadajících do paušálů ve výši 80 % je absolutní výše paušálu omezena částkou 1 600 tis. Kč, u činností spadajících do paušálů ve výši 60 % je absolutní výše paušálu 1 200 tis. Kč.
Dále počínaje r. 2015 došlo k legislativně technické úpravě, která v písmenech a) až c) stanoví výši paušálních výdajů pro konkrétní druhy příjmů ze samostatné činnosti a v písmenu d) pak jejich výši pro zbytkovou kategorii, tj. pro jiné příjmy ze samostatné činnosti. Formulací „jiné příjmy ze samostatné činnosti“ se rozumí příjmy ze samostatné činnosti definované v § 7 odst. 1 a 2 zákona s výjimkou příjmů, které jsou uvedené v § 7 odst. 7 písm. a) až c) zákona, tj. jiných příjmů než příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, z příjmů z živnostenského podnikání a z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Jiným příjmem ze samostatné činnosti pro účely určení výše paušálních výdajů též není podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku [§ 7 odst. 1 písm. d) zákona], neboť tento příjem je základem daně ze samostatné činnosti bez snížení o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení dle § 7 odst. 3 zákona o daních z příjmů, a tudíž se neuplatňují ani paušální výdaje. Zákon stanoví, že způsob uplatnění výdajů paušální částkou, nelze zpětně měnit. Pokud podnikatel uplatní za zdaňovací období výdaje paušálem, není možné, aby dodatečným daňovým přiznáním uplatnil za toto zdaňovací období výdaje ve skutečné vynaložené výši. Opačný postup zákon nezakazuje.
Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 zákona, tj. paušální částkou z dosažených příjmů, je v souladu s § 7 odst. 8 zákona povinen vždy vést záznamy:
- o příjmech a
- evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.
Má-li poplatník v jednom zdaňovacím období více různých druhů příjmů podle § 7 zákona, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši. Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D-6 daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, zákon mu to nezakazuje. Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník vedoucí účetnictví. Tento poplatník pro účely daně vychází z evidence příjmů, tj. včetně přijatých záloh (nikoli pohledávek)!
Obchodním majetkem
se v souladu s § 4 odst. 4 zákona pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci. Definice obchodního majetku navazuje na občanský zákoník, který v § 495 pod pojmem majetek rozumí souhrn všeho, co osobě patří. V definici majetku je tak obsažena i podmínka vlastnictví. Dále občanský zákoník používá termín „dluh“, který je rozdílem mezi majetkem a jměním. Termín „obchodní majetek“ se vztahuje k příjmům podle § 7 zákona o daních z příjmů, tj. k příjmům ze samostatné činnosti. Obchodním majetkem je pro účely daně z příjmů majetek, o kterém poplatník – fyzická osoba, s příjmy podle § 7 zákona, tj. ze samostatné činnosti, účtuje nebo ho eviduje v daňové evidenci. Pokud poplatník s příjmy podle § 7 zákona nevede účetnictví ani nevede daňovou evidenci, tj. výdaje uplatňuje paušální částkou, obchodní majetek z hlediska daně z příjmů nemá.
Omezení paušálních výdajů
Zákon v § 12 odst. 1 stanoví, že pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze:
- společnosti (do konce r. 2013 ze sdružení bez právní subjektivity) nebo z
- společenství jmění
rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. Společenství jmění může vzniknout z různých právních důvodů, ze smlouvy, ale i z jiných právních skutečností, např. společenství jmění při vypořádání společného jmění manželů při zániku manželství v době, kdy společné jmění manželů zaniklo, je zrušeno nebo je zúžen jeho rozsah a dosud nedošlo k jeho vypořádání s tím, že není jasné, kterému z manželů jaký majetek bude náležet. Jde-li o samotné vypořádání společného jmění manželů, zákon v § 3 odst. 4 písm. c) stanoví, že příslušné příjmy nejsou předmětem daně z příjmů. Dále zákon v § 12 odst. 2 stanoví, že pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.
omezení výše paušálních výdajů při spolupráci osob
V případě rozdělování příjmů podle § 7 zákona a příslušných výdajů na spolupracující osobu podle § 13 zákona je otázkou, zda se omezení výdajových paušálů ve výši 1 600 000, 1 200 000, 800 000, resp. 600 000 Kč, bude aplikovat před nebo po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu.
Zákon v § 13 stanoví mimo jiné, že příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí
spolupracující manžel, spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu. Dále § 13 odst. 2 stanoví, že podíl na příjmech
a výdajích musí být stejný s tím, že příjmy a výdaje se rozdělují do zákonem stanovené výše.
Z ustanovení plyne, že na spolupracující osobu se rozdělují příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení uplatňované podnikatelem, resp. hlavní osobou, tj. výdaje, které si poplatník uplatnit může. Jde-li o výdaje paušální, lze rozdělit pouze výdaje omezené § 7 odst. 7 zákona, tj. ve výši 1 600 000, 1 200 000, 800 000 Kč, resp. 600 000 Kč.
Jde-li o manžele, kteří oba podnikají,
může každý z nich uplatnit způsob daňových výdajů tak, jak je pro něho výhodné. Zákon nestanoví, že by manželé museli uplatňovat výdaje shodným způsobem. To platí i pro případ, kdy manžel podnikatel rozdělil podle § 13 zákona podíl svých příjmů a výdajů na spolupracující manželku.
Omezení slev při uplatňování paušálních výdajů
Počínaje r. 2013 ustanovení § 35ca zákona stanoví, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4, tj. paušálem, a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže:
a) snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b),
b) uplatnit daňové zvýhodnění.
Zákon omezuje slevy na dani na manželku (manžela) a daňové zvýhodnění na vyživované dítě na straně poplatníků, kteří uplatní výdaje paušálem podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 zákona. Podmínkou, aby poplatník mohl tuto slevu a daňové zvýhodnění uplatnit, je, aby součet jeho dílčích základů, u kterých neuplatňuje výdaje paušálem, přesahoval 50 % jeho celkového základu.
Omezení slev u spolupracující osoby
Poplatník s příjmy podle § 7 zákona může tyto příjmy rozdělovat na spolupracující osobu podle § 13 zákona. Otázkou je, jak se z hlediska omezení uplatňování slev bude postupovat v případě rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu podle § 13 zákona. To znamená, zda se ustanovení § 35ca vztahuje i na spolupracující osobu.
V daném případě paušální výdaje uplatňuje poplatník s příjmy podle § 7 zákona, tj. např. podnikatel. Na spolupracující osobu se pouze tyto příjmy a výdaje rozdělují. Spolupracující osoba sama neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 zákona, má pouze podíl na daných výdajích. Z toho je zřejmé, že na spolupracující osobu se ustanovení § 35ca zákona nevztahuje
Úprava základu daně
při změně způsobu uplatňování daňových výdajů. Při změně způsobu uplatňování daňových výdajů (tj. ze skutečných na paušální nebo naopak) u příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 zákona, musí poplatník upravit základ daně předcházejícího zdaňovacího období podle § 23 odst. 8 zákona, tj. obdobně jako v případě ukončení činnosti. Citované ustanovení stanoví, že základ daně se upraví na straně poplatníka, který:
vede daňovou evidenci:
- o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y), hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh,
- o cenu nespotřebovaných zásob a
- o zůstatky vytvořených rezerv (podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Úplata u finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení samostatné činnosti,
uplatňuje výdaje paušální částkou:
- o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)].
Pohledávky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) jsou pohledávky za dlužníkem:
1. u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,
2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení,
3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),
5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby,
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.
Ing. Eva Sedláková
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 4/2015)
MAJETEK VYLOUČENÝ Z ODPISOVÁNÍ
Zákon o daních z příjmů neumožňuje odpisovat všechen hmotný majetek. Například nelze odpisovat majetek, jehož hodnota postupem času zvyšuje, a jehož cenu v mnoha případech nelze ani stanovit nebo bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním leasingu, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč … Který hmotný majetek je ještě vyloučen z odpisování?
Poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti
podle § 7 zákona o daních z příjmů, kteří vedou daňovou evidenci, mohou jako daňový výdaj uplatnit i odpisy hmotného majetku. To platí v případě, že se jedná o hmotný matek využívaný k samostatné činnosti, který je vložen do obchodního majetku poplatníka. Je však i hmotný majetek, jehož odpisování zákon o daních z příjmů neumožňuje. O který hmotný majetek vyloučený z odpisování se jedná, stanoví § 27 zákona o daních z příjmů. Jde o následující hmotný majetek:
a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním leasingu, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč.
Pokud při odkoupení uvedeného majetku je výše pořizovací ceny do limitu 40 000 Kč, uplatní ji poplatník vedoucí daňovou evidenci do daňových výdajů při zaplacení. Majetek převedený podnikateli bezúplatně při ukončení finančního leasingu je vyloučen z odpisování i z toho důvodu, aby podnikatel vedoucí účetnictví neuplatnil do daňových výdajů účetní odpisy tohoto majetku, který se z hlediska účetních předpisů ocení reprodukční pořizovací cenou.
Příklad
Při sjednání finančního leasingu osobního automobilu zaplatil podnikatel vedoucí daňovou evidenci poplatek za sepsání leasingové smlouvy 5 000 Kč s tím, že mu po ukončení finančního leasingu bude automobil převeden již bezplatně. Jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů?
Výdajem souvisejícím s pořízením předmětného hmotného majetku je poplatek za sepsání leasingové smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedený poplatek spolu se sjednanou kupní cenou nepřevýší 40 000 Kč, uplatní podnikatel poplatek do výdajů daňových při jeho zaplacení. Při převedení osobního automobilu do vlastnictví podnikatele po ukončení finančního leasingu, podnikatel již žádné výdaje uplatňovat nebude.
b) pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří.
Pěstitelským celkem trvalých porostů jsou v souladu s § 26 odst. 9 zákona ovocné stromy a keře splňující zákonem stanovené podmínky, a dále vinice a chmelnice. Uvedený majetek nepřináší po dobu, než dosáhne plodonosného stáří podnikateli žádný užitek, není ho proto třeba odpisovat.
Příklad
Podnikatel vysadil vinici, kterou oplotil a vybudoval nosné konstrukce. Jak výdaje spojené se zřízením vinice uplatní do výdajů daňových?
Výdaje spojené s výsadbou sazenic může podnikatel uplatnit do výdajů daňových prostřednictvím odpisů. Vinice je z hlediska daně z příjmů pěstitelským celkem trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky – § 26 odst. 9 zákona. Odpisování vinice lze zahájit po dosažení plodonosného stáří.
Nosná konstrukce a oplocení je z hlediska daně z příjmů hmotným majetkem – stavbou. Tato stavba se po dokončení zatřídí do 4. odpisové skupiny a může se zahájit její odpisování,
c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení,
d) umělecké dílo, které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy.
Z odpisování je tím vyloučen i majetek, jehož hodnota postupem času zvyšuje, a jehož cenu v mnoha případech nelze ani stanovit,
e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek.
Za kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, prohlašuje Ministerstvo kultury České republiky nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,
a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,
b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.
Výše uvedené kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, který vede odborná organizace státní památkové péče,
f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních předpisů,
g) inventarizační přebytky hmotného majetku, zjištěné podle účetních předpisů, pokud nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů.
Platné účetní předpisy umožňují aktivaci nalezeného majetku a návazně na to umožňují i jeho odpisování. Z toho důvodu zákon o daních z příjmů počínaje r. 2004 umožňuje inventarizační přebytky, pokud budou zaúčtovány do majetku a souvztažně ve prospěch výnosů, odpisovat i daňově,
h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění dluhu převodem práva, a to po dobu zajištění tohoto dluhu a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní odpisovatel, uzavře-li věřitelem smlouvu o výpůjčce.
Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění dluhu převodem práva na věřitele, může v souladu s § 28 odst. 4 zákona tento majetek odpisovat původní odpisovatel (vlastník), pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce (§ 2193 a násl. občanského zákoníku) tohoto majetku na dobu zajištění dluhu převodem práva. V daném případě zákon vylučuje, aby takový majetek odpisoval vlastník.
Ing. Eva Sedláková
(Více na toto téma najdete v měsíčníku DaÚ 4/2015)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
HAVÁRIE VOZIDLA A DAŇOVÉ VÝDAJE
Podnikatel havaroval na zledovatělé vozovce při pracovní cestě a způsobil na svém vozidle značné poškození. Vozidlo je následně odtaženo a opraveno v servisu. Jedná se o vozidlo zahrnuté v obchodním majetku podnikatele. Musí podnikatel postupovat podle znění § 25 odst. 1 zákona o daních z příjmů?
Vzhledem k tomu, že nedošlo k vyřazení vozidla v důsledku škody z majetku poplatníka, je možno výdaje spojené s odtahem vozidla do servisu a výdaje spojené s opravou vozidla zahrnout jako daňově uznatelné výdaje dle § 24 odst. 1 ZDP. Pokud je vozidlo havarijně pojištěno, je pojistné plnění pojišťovny zdanitelným příjmem podnikatele, který se zahrne do zdanitelných příjmů v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP. Dle znění § 25 odst. 1 písm. n) ZDP jsou daňově neuznatelnými manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. l) ZDP. Škodou se pro účely § 25 odst. 1 písm. n) rozumí
– fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních a subjektivních příčin,
– pokud je majetek v důsledku škody vyřazen.
Pokud sice dojde k fyzickému znehodnocení vozidla poškozením z objektivních, resp. subjektivních příčin, ale vozidlo není v důsledku toho vyřazeno, nejedná se z hlediska daňového o škodu a na daný případ se nevztahuje ustanovení § 25 odst. 1 písm. n) ZDP.
KRÁDEŽ PENĚZ Z TREZORU
Do kanceláře podnikatele se vloupal zloděj a došlo ke zcizení hotovosti z trezoru ve výši 40 000 Kč na základě následně provedené inventarizace pokladny. Podnikatel vede daňovou evidenci. Po dvou měsících předala Policie ČR podnikateli výsledek šetření se závěrem, že se jedná o škodu způsobenou neznámým pachatelem. Může si podnikatel škodu na hotovosti uplatnit jako daňový výdaj?
Vzhledem k tomu, že jde o škodu způsobenou dle potvrzení policie neznámým pachatelem, uplatní podnikatel odcizené peníze jako daňově uznatelnou škodu, a to jak v případě, že podnikatel vede účetnictví, tak v případě, že se jedná o podnikatele, který vede daňovou evidenci.
Dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. n) ZDP jsou daňově neuznatelnými manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. l) ZDP. Mezi definované výjimky daňové uznatelnosti škod v ustanovení § 24 odst. 2 písm. l) ZDP patří rovněž škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem.
ZJIŠTĚNÍ MANKA A JEHO ÚHRADA
Na základě provedené inventarizace skladu zásob bylo zjištěno manko nad normu stanovených úbytků. Se zaměstnancem – skladníkem má podnikatel uzavřenu dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, na jejímž základě odpovídá za vzniklý schodek a za ztrátu na svěřených předmětech. Podnikatel vede účetnictví. Zaměstnavatel má vydanou směrnici o normě stanovených úbytků a předepíše zaměstnanci manko nad normu k náhradě v plné výši. Jak proběhne daňové řešení manka a jeho náhrada u zaměstnavatele – podnikatele?
Zaměstnavatel předepsal zaměstnanci zjištěné manko nad normu stanovených úbytků k náhradě v plné výši. V tomto případě bude manko u podnikatele daňově neutrální – proti zdanitelnému výnosu přijaté náhrady od zaměstnance si může podnikatel uplatnit plnou výši manka jako daňový náklad. V souladu s § 25 odst. 1 písm. n) ZDP jsou daňově neuznatelnými výdaji (náklady) škody a manka nad normu stanovených úbytků přesahující náhrady. Pokud by podnikatel požadoval po zaměstnanci nižší náhradu, než je vyčíslené manko, mohl by si do svých daňových výdajů (nákladů) uplatnit výši manka jen do výše náhrad a rozdíl neuhrazeného manka nad normu by nebyl jeho daňovým výdajem (nákladem).V případě, že by podnikatel nepředepsal zaměstnanci k úhradě zjištěné manko, přestože je se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, nemohl by si podnikatel uplatnit do daňových nákladů vůbec žádný zjištěný inventarizační rozdíl (manko) nad normu stanovených úbytků.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku 1000 řešení 4/2015)
|
|
| |
Částka číslo 25/2015 ze dne 27.3.2015
49/2015 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 63/2011 Sb., o stanovení minimálních hodnot a ukazatelů standardů kvality a bezpečnosti a o způsobu jejich prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě cestujících
50/2015 Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády
51/2015 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb.
Částka číslo 26/2015 ze dne 27.3.2015
52/2015 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů
53/2015 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Částka číslo 27/2015 ze dne 31.3.2015
54/2015 Nařízení vlády o technických požadavcích na zdravotnické prostředky
55/2015 Nařízení vlády o technických požadavcích na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky
56/2015 Nařízení vlády o technických požadavcích na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro
|
|
| |
JARNÍ PROCITNUTÍ – PŘEJÍDÁNÍ
Jarní procitnutí se oslavuje podle různých národů různě, přičemž u nás k tomu neodmyslitelně patří polévání studenou vodou, rozdávání kraslic, ale i zvýšená konzumace alkoholických nápojů a přejídání…
Postní období je zdravé – mnoho redukčních a léčebných diet doporučuje tzv. očišťovací dny, což znamená pravidelné výrazné omezení konzumace pevné stravy, kterou nahrazují zeleninové a ovocné šťávy, a to je určitou formou hladovky. Očistný den může být do stravovacího režimu zařazen prakticky každý týden, nejlépe vždy v pondělí. Důvodem je ve většině případů zvýšený energetický příjem (a větší objem potravy) v době víkendu. V průběhu očistného dne se organismus zbaví nahromaděných zbytků požité potravy ve střevech a s nimi i dalších toxických látek kolujících v organismu, které přijal v průběhu stravování. Tímto způsobem může být umožněn odpočinek všem orgánům, které jsou zapojeny do zpracování přijímané potravy. Občasné, tzv. přerušované hladovky, vycházejí v zásadě z původního režimu v přírodě – většina zvířat takové přerušované hladovění absolvuje nedobrovolně, mnohokrát se hladovka protáhne i na více dní. Člověk se však postupně v průběhu svého vývoje vymanil ze závislosti na cyklech potravy a tím nevědomky zhoršil svůj zdravotní stav. Mnoho experimentů dokázalo, že po vícedenní hladovce je organismus člověka schopen znovu fungovat mnohem lépe a dochází k úpravě některých porušených životních funkcí. Možná i proto se tento systém nazývá fyziologicky prospěšné hladovění.
Existují různé způsoby takové léčebné a osvěžující hladovky a velmi zajímavý systém má tento postup ve čtyř fázích (podle arménského badatele Arakeljana):
Jeden den v týdnu 24 hodin hladovky.
Jedenkrát za 14 dní dva souvislé dny hladovky.
Jednou za 3 měsíce souvislá týdenní hladovka.
Jednou za 1 rok souvislých 20 dní hladovky.
Pro dnešního člověka jsou zajímavé první dvě fáze – ty je ochoten akceptovat. Když je střídá v pravidelných intervalech, mají pro jeho organismus určitě význam. V pojmu „hladovka“ se skrývá vynechání pevné stravy a konzumují se jen tekutiny nejrůznějšího složení, které mohou být obohaceny vitamíny a minerálními látkami. Někdo ještě používá bylinkové čaje a speciální ovocné a zeleninové šťávy. Jiní přidávají zvláštní přírodní produkt mumio, nebo žen-šen. Takový systém se určitým způsobem přibližuje praxi jogínů a starověkých křesťanů, kteří si takto očišťovali tělo a umožňovali duši koncentraci a poznání nepoznatelného.
Několikadenní hladovka
může iniciovat žádoucí redukci hmotnosti, později stačí jen „očistné dny“. Správně volenou hladovkou se dá velmi výrazně korigovat nebezpečí vývoje diabetu (cukrovky), poruchy tukového metabolismu apod. Pro zdraví se zdá být nutné použití krátkodobé hladovky po období výrazněji zvýšeného příjmu potravy (po víkendech, různých svátcích atd.). Když nic jiného – tak docílíme udržení stálé tělesné hmotnosti. Hladovka však vyžaduje vůli a nácvik. Doporučuje se začít jednou za 14 dní jen 24 hodinami hladovky, v jejich průběhu se přijímá dostatek tekutin. Optimální je zahájit tento proces v neděli večer, další strava pak následuje v pondělí večer – musí být málo vydatná, nesmí docházet k přejídání. Vhodná je hustá zeleninová polévka s těstovinami a nic víc. Ještě lepší je vydržet až do úterního rána, kdy je dobré dát si obilní směs s různými semínky, hrozinkami a nízkotučným bílým jogurtem. Ten, kdo trpí zácpou, může v průběhu pondělka použít „projímadlo“ z heřmánkového vývaru v množství asi 0,5 litru. Je třeba ještě připomenout nutnost příjmu většího množství tekutin v průběhu hladovky (aspoň 3 litry čisté přefiltrované vody za den).
Jeden recept na čerstvou zeleninovou šťávu
150 g červené řepy, 100 g hlávkové kapusty, 50 g celeru a 150 g mrkve nastrouháme na nerezovém struhadle a přelijeme dvěma litry studené, předtím převařené vody. V nádobě uložíme do chladu a tmy na 24 hodin. Pijeme po 1 dcl tak, abychom za den vypili aspoň litr.
DETOX RECEPTY
Víkendový energizér – pro zaneprázdněné
Začněte už v pátek lehkou večeří v podobě salátu se zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy s hnědou rýží. Jídlo posypte čerstvými bylinkami. K tomu si můžete dopřát maximálně trochu ovoce a bílý jogurt. Uvolnění se doporučuje masáží, koupelí nebo sprchou. Choďte brzy spát. Během víkendu relaxujte. Hned po probuzení vypijte aspoň půl litru vody. Pokožku si masírujte kartáčem, osprchujte se. Potom si chvilku zacvičte (doporučují se strečinkové nebo jogínské cviky). Na snídani si dejte pohár zeleninové šťávy. A na oběd to samé. Po obědě si dopřejte 45-minutovou procházku. Pijte tekutiny bez bublinek. Na večeři si můžete dát čtyři druhy zeleniny, připravené např. na páře. Do postele jděte brzy. Do „normálního“ života se od pondělka vracejte postupně, kdybyste se hned pustili do těžkých jídel, mohlo by vás to nepříjemně nadýmat.
Monodieta
Stejně jako víkendový energizér má výhodu v tom, že se drží krátce a tedy není pravděpodobné, že se dostaví nežádoucí vedlejší účinky. Můžete jíst několik jídel, které sestávají z jediné potraviny. Měla by obsahovat škrob, nebo pomalu se uvolňující cukr. Sníží se množství toxinů, kterými si zatěžujete tělo.
Syrová monodieta: 1 a 1/2 kg zvoleného druhu syrového ovoce nebo zeleniny denně.
Vařená monodieta: 1 – 1 a 1/2 brambor nebo do 1/2 kg suché hmotnosti hnědé rýže, pohanky nebo prosné kaše. Potravinu vařte ve vodě, na talíři ji můžete polít čajovou lžičkou olivového oleje a citronovou nebo limetkovou šťávou.
MUDr. Pavel Malovič
| |
| |
Termíny pro praxi v dubnu 2015
1. dubna
Středa
|
Daně z příjmů – poplatník |
Podání přiznání k daním z příjmů za zdaňovací období kalendářního roku 2014, pokud není využit „poradce“ a účetní závěrka nepodléhá povinnému auditu
(§ 33 odst. 1, § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Splatnost daní z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářního roku 2014, pokud není využit „poradce“ a účetní závěrka nepodléhá povinnému auditu
(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání plné moci k zastupování „poradcem“, který za poplatníka zpracuje a předloží daňové přiznání za rok 2014, a to až v prodlouženém termínu do 1. 7.
(§ 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Sdělení poplatníka registrovaného k dani z příjmů, že mu ve zdaňovacím období kalendářního roku 2014 nevznikla daňová povinnost (vyjma „neziskovek“)
(§ 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
(§ 38mc zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daně z příjmů - plátce |
Podání vyúčtování „srážkové“ daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za rok 2014
(§ 38d odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
(§ 33 odst. 1, § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Podání vyúčtování pojistného na důchodové spoření plátcem pojistného (zaměstnavatelem) za rok 2014
(§ 26 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 33 odst. 1, § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
| Důchodové spoření – poplatník |
Podání pojistného přiznání poplatníkem (účastníkem) důchodového spoření, za něhož jej neodvádí výhradně plátce (plátci) pojistného, a splatnost pojistného za rok 2014
(§ 12 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
8 dubna
Středa |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za březen 2015
(§ 7 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2014, pokud OSVČ není povinna podat přiznání k dani z příjmů za rok 2014
(§ 24 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
15. dubna
Středa
|
Daň silniční |
Zaplacení zálohy na daň silniční za I. čtvrtletí 2015
(§ 10 odst. 1 a 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)
|
16. dubna
Čtvrtek
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2014 OSVČ nepodávající přiznání (pokud Přehled podala až 8. 4., jinak doplatek do 8 dnů po Přehledu)
(§ 8 odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
20. dubna
Pondělí
|
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za březen 2015
(38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za březen 2015
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za březen 2015
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za březen 2015
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za březen 2015
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za březen 2015
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za březen 2015
(§ 25 odst. 3 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za březen 2015
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za březen 2015
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
| DPH - uživatel |
Podání přiznání a zaplacení DPH za I. čtvrtletí 2015 u uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa alias „MOSS“
(§ 101r odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
27. dubna
Pondělí
(za sobotu 25. 4.)
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za březen nebo za I. čtvrtletí 2015 u plátců (§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Předložení výpisu z evidence za březen nebo I. čtvrtletí 2015 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2015, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za březen 2015, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za březen 2015, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
30. dubna
Čtvrtek
|
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v březnu 2015 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů z dohod o provedení práce do 10 000)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v březnu 2015 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce o tomto zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Zákonné pojištění úrazu |
Odvod pojistného zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za II. čtvrtletí 2015
(§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zam.)
|
| Soc. poj. – zaměstnavatel |
Povinnost všech zaměstnavatelů uzavřít evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) zaměstnanců, kteří jsou účastni důchodového pojištění za rok 2014
(§ 38 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění soc. zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Podání kopie plné moci k zastupování "poradcem" zpracovávajícím daňové přiznání, při odkladu termínu podání přiznání za rok 2014 do 1. 7. 2015
(§ 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání kopie plné moci k zastupování "poradcem" zpracovávajícím daňové přiznání, při odkladu termínu podání přiznání za rok 2014 do 1. 7. 2015
(§ 24 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
25.3.
|
26.3.
|
27.3.
|
30.3.
|
31.3.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
19,789
|
19,663
|
19,574
|
19,745
|
19,405
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
8,013
|
7,978
|
7,848
|
7,904
|
7,714
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,007
|
13,998
|
14,004
|
14,073
|
14,048
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
4,032
|
4,012
|
4,018
|
4,078
|
4,082
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,671
|
3,665
|
3,667
|
3,686
|
3,678
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,39
|
27,375
|
27,385
|
27,525
|
27,475
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
55,96
|
55,687
|
55,688
|
56,571
|
56,553
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,226
|
3,214
|
3,218
|
3,269
|
3,267
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,582
|
3,577
|
3,58
|
3,598
|
3,594
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
40,15
|
39,946
|
39,78
|
40,542
|
40,466
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,939
|
1,919
|
1,917
|
1,94
|
1,938
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
20,93
|
20,881
|
20,956
|
21,268
|
21,131
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,114
|
2,114
|
2,103
|
2,111
|
2,09
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,265
|
2,266
|
2,259
|
2,295
|
2,288
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
20,07
|
19,964
|
20,056
|
20,262
|
20,041
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,062
|
9,163
|
9,139
|
9,159
|
9,171
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,857
|
6,798
|
6,82
|
6,878
|
6,823
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,676
|
1,674
|
1,666
|
1,677
|
1,662
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
34,808
|
34,684
|
34,749
|
35,135
|
35,048
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,187
|
3,184
|
3,185
|
3,184
|
3,174
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
19,157
|
19,121
|
18,979
|
19,195
|
19,057
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,659
|
6,702
|
6,718
|
6,717
|
6,711
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,209
|
6,202
|
6,186
|
6,226
|
6,237
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
43,164
|
43,767
|
43,618
|
44,204
|
43,48
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
18,35
|
18,224
|
18,273
|
18,515
|
18,441
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,949
|
2,944
|
2,937
|
2,954
|
2,948
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
26,115
|
26,025
|
26,08
|
26,286
|
26,315
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
76,999
|
76,544
|
76,654
|
77,811
|
77,757
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,77
|
9,75
|
9,64
|
9,733
|
9,723
|
| USA |
dolar
|
USD
|
25,017
|
24,923
|
24,951
|
25,345
|
25,333
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
37,303
|
37,185
|
37,15
|
37,719
|
37,48
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,359
|
6,322
|
6,335
|
6,386
|
6,386
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 10/2015 (III/2015)
- Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev s komentářem – JUDr. Jiří Nednídal
- Prodej závodu – Ing. Dalimila Mirčevská
- Opravy při chybném účtování spotřebovaných nákupů v minulých obdobích – Ing. Zdenka Cardová
- Ochrana spotřebitele v pojišťovnictví – JUDr. Jana Drexlerová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4/2015 (II/2015)
- Paušální výdej počínaje r. 2015 - Ing. Eva Sedláková
- Příjmy ze zahraničí v přiznání DPFO 2014 - Ing. Martin Děrgel
- Novela zákona o DPH - Ing. Zdeněk Kuneš
- Oprava základu dané a výše daně v roce 2015 - Ing. Václav Benda
- Ceniny v účetnictví a daních - Ing. Karel Janda
- ZP a Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 - Ing. Antonín Daněk
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 5/2015 (II/2015)
- Zákon o daních z příjmů – změny po novele - Ing. Eva Sedláková
- Alkohol na pracovišti a BOZP - JUDr. Eva Dandová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4/2015 (II/2015)
- Bezúročné zápůjčky - nově - Ing. Ivan Macháček
- Komplikované případy z personální činnosti - JUDr. Ladislav Jouza
- Naturální mzda versus nepeněžní benefit - Ing. Martin Děrgel
- Dohody o pracovní činnosti – problémové situace - Ing. Antonín Daněk
- Příjmy ze závislé činnosti - Ing. Helena Machová
- Náhrady cestovních výdajů – změny - JUDr. Marie Salačová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 4/2015 (II/2015)
- Zákon o dani z nemovitých věcí – novela - JUDr. Jana Drexlerová
- Klady a zápory pružní pracovní doby - JUDr. Eva Dandová
- Obec vydává právní předpisy – Ing. Karel Janda
- Jak stanovit nezaopatřenost dítěte? – JUDr. Jana Drexlerová
- Regulace bankovních poplatků v ČR – JUDr. Jana Drexlerová
- Lázeňská rehabilitační péče – novela zákona – Ing. Antonín Daněk
- Fond kulturních a sociálních potřeb – JUDr. Eva Dandová
1000 řešení – měsíčník č. 4/2015 (II/2015)
- ZDP od 1. ledna 2015 - Ing. Eva Sedláková
- Daňové a nedaňové výdaje - Ing. Ivan Macháček
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Daňové a nedaňové výdaje 2015 (II/2015) – Ing. Eva Sedláková
- daňově uznatelné výdaje
- nedaňové výdaje
Vzory smluv dle NOZ (IX/2014)
- Komentované vzory smluv podle nového občanského zákoníku – Lukáš a Vladimír Hruškovi
Vzory smluv dle zákoníku práce (XII/2014)
- Komentované vzory smluv podle zákoníku práce – JUDr. Ladislav Jouza
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2014 (XII/2014) – Ing. Jiří Koch
- účetní zásady,
- účetní knihy,
- inventarizace
- účetní závěrka
Příručka mzdové účetní (XII/2014) – Ing. Luděk Pelcl
- odměňování, minimální mzda
- zdravotní a sociální pojištění
- daňové zvýhodnění, slevy na dani
- minimální vyměřovací základ
Roční zúčtování příjmů za rok 2014 (XII/2014) – Ing. Martin Děrgel
- ze závislé činnosti,
- z funkčních požitků,
- roční zúčtování záloh
Pomocník mzdové účetní (I/2015) – Ing. Miroslav Bulla
- nemocenské pojištění,
- přídavky na dítě,
- cestovní náhrady
- mzdy a platy
Daňová přiznání za rok 2014 (I/2015) – Ing. Kateřina Illetško, Ing. Martin Děrgel
- fyzické osoby
- právnické osoby
- vzory podání
- vyplnění tiskopisy
Daňové a nedaňové výdaje 2015 (III/2015) – Ing. Eva Sedláková
- daňově uznatelné výdaje
- nedaňové výdaje
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 11/2015 (IV/2015)
- Zákon o omezení plateb v hotovosti s komentářem – Mgr. Petr Taranda
- Zákon o odpadech s komentářem – RNDr. Miroslav Sedláček
- Veřejné zakázky po novele – JUDr. Jiří Nesnídal
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5-6/2015 (IV/2015)
- Porušení podmínek odpočtu u penzijního a životního pojištění v r. 2015 - Ing. Ivan Macháček
- Zdaňování příjmů z nájmu nemovité věci - Ing. Eva Sedláková
- Novela zákona o DPH - Ing. Zdeněk Kuneš
- Cizí měna v DPH - Ing. Martin Děrgel
- Přechod dluhů na dědice - JUDr. Jana Drexlerová
- Dohoda o změně pracovní smlouvy - JUDr. Jana Drexlerová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2015 (IV/2015)
- Finanční a operativní leasing v účetnictví a daních - Ing. Martin Děrgel
- Švarz systém - Ing. Zdeněk Burda
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5-6/2015 (IV/2015)
- Dohoda o provedení práce – aktuální změny - Richard W. Fetter
- Mzdy v cizí měně - Ing. Martin Děrgel
- Právní ochrana majetku zaměstnavatele - JUDr. Lada Jouzová
- Prává a povinnosti právního jednání - JUDr. Ladislav Jouza
- Paušální výdaje a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- Konkurenční doložka a zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 5-6/2015 (IV/2015)
- Ochrana osobních dat - Ing. Karel Janda
- Zastupování obce ve správě daní - Ing. Karel Janda
- Svobodný přístup k informacím – JUDr. Jana Drexlerová
- Právní úprava sousedských vztahů – JUDr. Jana Drexlerová
- Pracovní řád ve školství – JUDr. Eva Dandová
1000 řešení – měsíčník č. 5-6/2015 (IV/2015)
- Školský zákon - novela - JUDr. Eva Dandová
- Finanční a operativní leasing v daních a účetnictví - Ing. Ivan Macháček
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
|
|
| |
Nemovité věci - komplexně
Jak zdaňovat příjmy z nájmu nemovité věci? Jak postupovat při uplatnění výdajů pronajímatele z hlediska daně z příjmů? Jaké novinky přinesla novela zákona o dani z nemovitých věcí? Více ohledně nemovitých věcí se již dozvíte v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, živnostníkům, daňovým poradcům, obecným úřadům, stavebníkům.
- DaÚ 2-3/2015 - Novela vyhlášky pro podnikatele – právo stavby
- příspěvek
/A4, str. 120/
- PVS 4/2015 - Zákon o dani z nemovitých věcí - novela - příspěvek
/A4, str. 80/
- Aktualizace I/1 - Zákon o dani z nemovitých věcí - úplné znění zákona
/A5, str. 16/
- Edice Zákony do kapsy - Zákon o daních z příjmů, Zákon o dani z přidané hodnoty - úplná znění zákonů
/A6, str. 336/
Cena balíčku je 780 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 390 Kč.
Ušetříte 390 Kč.
Opravy při chybném účtování
Nesprávné zaúčtování je věcí, která se může stát nejen začínající účetní. Jak opravit chybné účtování? Jak opravit chybné účtování spotřebovaných nákupů v minulých účetních obdobích a při chybném účtování výkonů v minulých obdobích?
Odpovědi najdete v balíčku, který je určen účetním, podnikatelům, živnostníkům, OSVČ ...
- DaÚ 5-6/2015 - Opravy při chybném účtování výkonů v minulých obdobích - příspěvek
/A4, str. 120/
- DÚVaP 12/2014 - Vedení účetnictví pro podnikatele - příspěvek
/A5, str. 152/
- Poradce 10/2015 - Opravy při chybném účtování spotřebovaných nákupů v minulých obdobích - příspěvek
/A5, str. 240/
- Edice Zákony do kapsy - Zákon o účetnictví, České účetní standardy
- úplné znění zákona + ČÚS
/A6, str. 128/
Cena balíčku je 620 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 310 Kč.
Ušetříte 310 Kč.
Paušální výdaje v r. 2015
Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti nebo s příjmy z nájmu si může vybrat, jakým způsobem uplatní daňové výdaje. Zvolit si může paušální výdaje, kde se mu podstatně sníží administrativa, protože v tom případě nemá povinnost vést evidenci výdajů včetně jejich prokazování při případné kontrole. Jaké jsou výhody a jaké nevýhody uplatňování výdajů paušálem? Jaká pravidla platí pro rok 2015?
Najdete v balíčku, který je určen podnikatelům, živnostníkům, OSVČ, účetním, daňovým poradcům ...
- DaÚ 4/2015 - Paušální výdaje v r. 2015
- příspěvek
/A4, str. 180/
- Poradce 8-9/2015 - Zákon o daních z příjmů s komentářem
- komentář
/A5, str. 432/
- Daňové a nedaňové výdaje 2015 (monotematika) - uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových - příspěvek
/A5, str. 264/
- Edice Zákony do kapsy - Zákon o daních z příjmů, Zákon o dani z přidané hodnoty - úplná znění zákonů
/A6, str. 336/
- 1000 ř 4/2015 - Daňové a nedaňové výdaje - praktické příklady
/A5, str. 96/
Cena balíčku je 860 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 420 Kč.
Ušetříte 440 Kč.
Přeměny obchodních společností a družstev
Rekodifikace soukromého práva zasáhla i zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. Početní změny v tomto směru jsou jednak věcné, jednak terminologické. Určitá část změn byla vynucena nutností implementace evropských směrnic. Dále bylo třeba vyřešit problémy s aplikací zákona při uskutečňování přeměn v podnikatelské praxi. Za jakých podmínek se uskutečňuje přeměna obchodních společností a družstev fúzí, rozdělením, převodem jmění na společníka nebo změnou právní formy? Jaké změny přinesla časově poslední novela zákona?
Najdete v publikacích v našem balíčku, který je určen akciovým společnostem, společnostem s r.o., komanditním společnostem, veřejným obchodním společnostem ....
- Poradce 10/2015 - Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev - komentář
/A5, str. 240/
- Poradce 7/2015 - Povinnosti a odpovědnost jednatele s r.o.
- příspěvek
/A5, str. 288/
- Občanský zákoník II. část - zákon s komentářem
/A5, str. 320/
- Edice Zákony do kapsy - Zákon o státní službě - úplné znění zákona
/A6, str. 80/
Cena balíčku je 541 Kč.
Cena balíčku s 40 % slevou je 320 Kč.
Ušetříte 221 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |