Em@ilové noviny
č. 6/2054
34.3.2025
34.3.2025
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. ZDP PO NOVELE
Změny v zákoně o daních z příjmů se týkají dani z příjmů právnických osob, dani z příjmů fyzických osob, osvobození nepeněžních benefitů, zvýšení daňového zvýhodnění pro přispívání zaměstnavatele na stravné, nových limitů pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv, paušální daně, progresivní daně ... a dalších oblastí. Jaké jsou další změny a jak se přenesou do praxe?
Dozvíte se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
Publikace Vám budou doručeny začátkem března.
1. Poradce 7-8/2025 – Zákon o daních z příjmů po novele s komentářem – komentář /A5, cca str. 560/
2. Zákony IA/2025 – Zákon o daních z příjmů, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 416/
3. DaÚ 2-3/2025 – Odpočet daně – úprava pravidel – příspěvek /A4, str. 112/
4. 1000 řešení 3-4/2005 – ZDP po novele – praktická řešení /A5, str. 128/
|
Cena balíčku je 1616 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 1131 Kč. Ušetříte 485 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ FO A PO ZA ROK 2024
Kdo podává daňové přiznání za rok 2024, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň? Jaké změny týkající se daňového přiznání nastaly v průběhu roku? Jaké slevy je možné uplatnit? Jaké jsou výhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024?
Podrobné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/
2. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 544/
3. Poradce 10-11/2024 – Zákon o daních z příjmů s komentářem – komentář /A5, str. 560/
4. DaÚ 11-12/2024 – Sleva na dani z příjmů na manžela – příspěvek /A4, str. 112/
5. Aktualizace I/3 – Zákon o cenách, zákon o rozpočtových pravidlech – úplná znění zákonů /A5, str. 72/
|
Cena balíčku je 1820 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 910 Kč. Ušetříte 910 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
3. BALÍČEK MZDOVÉ ÚČETNÍ
Od 1. ledna 2025 se zvýšila minimální mzda, nastaly změny v zákoně o nemocenském pojištění, důchodovém pojištění, zdravotním pojištění a dalších právních přepisech. Na jaké změny se musí v praxi připravit nejen mzdové účetní?
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. 1000 řešení 1-2/2025 – Pomocník mzdové účetní, Vnitropodnikové směrnice – příspěvek a praktické příklady /A5, cca str. 152/
2. Zákony III/2025 – Zákoník práce, zákon o zaměstnanosti … - úplná znění zákonů /A5, str. 784/
3. DÚVaP 1-2/2025 – Dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce – příspěvek /A5, str. 192/
4. PaM 1/2025 – Důchodové pojištění – změny – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku s 35 % slevou je 935 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
|
|
|
|
||
|
Cena balíčku je 1 438 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 935 Kč. Ušetříte 503 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. DPH PO NOVELE
Jste plátci DPH? Změny zákona o DPH sice budou nabíhat postupně, největší balík změn ale je účinný již od 1. ledna 2025. Mění se podmínky pro registraci plátců k DPH, pravidla pro opravu základu daně a pravidla pro uplatnění nároku na odpočet. K 1. červenci 2025 pak nastanou změny v uplatňování DPH u nemovitých věcí. Jaké další změny nastanou a jak je aplikovat v praxi?
Dozvíte se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Poradce 5-6/2025 – Zákon o DPH po novele s komentářem – komentář /A5, cca str. 328/
2. Zákony IA/2025 – Zákon o DPH, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 400/
3. DaÚ 2-3/2025 – DPH po novele – příspěvek /A4, str. 112/
4. DÚVaP 11-12/2024 – Společnost s.r.o. v daních a účetnictví – příspěvek /A5, str. 184/
|
Cena balíčku je 1 793 Kč. Cena balíčku s 35 % slevou je 1165 Kč. Ušetříte 628 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ PO NOVELE
Zákon o daních z příjmů v § 2 rozděluje poplatníky daně z příjmů fyzických osob na dvě skupiny:
1. Daňoví rezidenti ČR jsou poplatníci, kteří mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Jedná se o neomezenou daňovou povinnost – § 2 odst. 2 zákona.
Poplatníkem může být i osoba nezletilá nebo osoba, které soud omezil svéprávnost. Za tyto osoby pak v otázkách daňových jedná jejich zákonný zástupce.
Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či najatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (samostatnou činnost, zaměstnání apod.).
Stálý byt tedy nemusí být vždy pouze trvalé bydliště poplatníka. Pro účely daně z příjmů není rozhodující, zda je poplatník v bytě přihlášen k pobytu či nikoli, ale zda skutečně v bytě bydlí. Při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho.
Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo 3) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně.
V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v ČR (§ 2 odst. 2) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období.
Poplatníci, kteří se na území ČR obvykle zdržují, jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce (zdaňovacím období), a to buď souvisle, nebo v několika obdobích. Do doby 183 dnů se započítává každý i započatý den pobytu, včetně dne příjezdu a odjezdu, sobot, nedělí, svátků, prázdnin a dovolených strávených na území ČR.
Od pojmu „bydliště“ je třeba odlišit pojem „trvalý pobyt“. Místem trvalého pobytu se podle § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů, rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v registru obyvatel ve formě referenční vazby na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“).
Výklad pojmu bydliště byl rozebrán v příspěvku KV KDP č. 517/21.03.18. Generální finanční ředitelství odsouhlasilo závěr, že pokud poplatník prokáže, že se trvale zdržoval ve dvou stálých bytech, a pro účely daně z příjmů tedy měl dvě bydliště, bude příjem z prodeje kteréhokoliv z těchto stálých bytů při splnění ostatních podmínek ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona osvobozen od daně z příjmů. Doplnilo, že bydliště je právní pojem označující adresu místa, kde se fyzická osoba hodlá trvale zdržovat.
Jestliže se někde pouze zdržuje bez úmyslu zdržovat se zde trvale, pak o skutečné bydliště nejde. Pojem bydliště je vymezen v § 2 odst. 4 zákona o daních z příjmů jako místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Dále pak pokyn GFŘ D-59 ve vysvětlivce k § 2 zákona o daních z příjmů upřesňuje, co se rozumí stálým bytem.
2. Daňoví nerezidenti jsou poplatníci, kteří nemají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle nezdržují nebo pokud tak stanoví mezinárodní smlouvy. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky a nikoli na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. U těchto poplatníků se jedná o omezenou daňovou povinnost – § 2 odst. 3 zákona.
Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství v pokynu D-59:
- dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo odst. 3 zákona) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v České republice (§ 2 odst. 2 zákona) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období,
- zákon obsahuje dvě kritéria pro určení daňového rezidentství, kdy naplnění jen jednoho z nich stačí ke vzniku rezidenství, žádné nemá přednost a testovat je vždy potřeba obě kritéria. Podle toho, o jaké kritérium se jedná, je následně posuzováno samotné období, kdy je poplatník rezidentem. Jakmile je tedy např. naplněno kritérium obvyklého zdržování se, osoba je podle zákona rezidentem České republiky po celý kalendářní rok, a to bez ohledu na to, zda v České republice má či nemá bydliště,
- u států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, se v případě, kdy fyzická osoba naplní kritéria daňového rezidentství dle vnitrostátních právních předpisů obou smluvních států, použijí pro určení daňového rezidentství kritéria uvedená v příslušné smlouvě.
Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který
· k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období
1. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění,
2. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
3. není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
4. není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a
5. není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
· ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu,
· k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
· podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učinil oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.
2.1 Směna pozemků
Podnikatelé si směnili pozemky zaúčtované na účtu 031. Jeden byl zaúčtován v ceně 80 000 Kč, druhý v ceně 70 000 Kč. Dohodli se, vzhledem k poloze pozemků, že si nic doplácet nebudou.
Jak se bude postupovat účetně a jak daňově?
Podnikatelé vedoucí účetnictví mohou pozemek vyřazený v důsledku směny zaúčtovat na účet MD 541/D 031 a pozemek směnou získaný na účet MD 031/D 641. Podnikatel, který směnou získá pozemek nižší ceny, vykáže účetní ztrátu ve výši 10 000 Kč, bude se ovšem jednat o ztrátu nedaňovou vzhledem k ustanovení § 24 odst. 2 písm. t) bod 5 zákona o daních z příjmů.
Podnikatel, který směnou získá pozemek vyšší ceny, vykáže účetní zisk ve výši 10 000 Kč, který bude i ziskem z hlediska daně z příjmů.
2.2 Prospěch z pohledávky
Poplatník koupil, resp. nabyl postoupením, pohledávku vzniklou z titulu zápůjčky ve jmenovité hodnotě 30 000 Kč, kterou pořídil za částku 20 000 Kč. Celá pohledávka mu poté byla dlužníkem uhrazena.
Jak bude poplatník postupovat z hlediska daně z příjmů?
Zdanitelným příjmem poplatníka podle § 10 zákona je částka 30 000 – 20 000 = 10 000 Kč.
Poplatník, který má prospěch z pohledávky postoupené za nižší cenu, než je její hodnota, tedy nový věřitel, zdaňuje rozdíl mezi vrácenou zápůjčkou a cenou, za kterou pohledávku nabyl.
2.3 Bezúplatný příjem
Manželé se rozvedli, ve společném jmění manželů měli dům, který v rámci vypořádání společného jmění manželů připadl manželce. Jako kompenzaci v rámci vypořádání společného jmění manželů dohodou manželka převedla na manžela vlastní pozemek, který nebyl ve společném jmění manželů.
Nejde na straně manžela o bezúplatný příjem, který podléhá dani z příjmů?
Jedná-li se o jednu dohodu o vypořádání společného jmění manželů, na straně manžela i manželky jde z hlediska daně z příjmů o příjem, který není předmětem daně v souladu s § 3 odst. 4 písm. c) zákona.
To platí i v případě, že manželka v rámci vypořádání společného jmění manželů, převedla na manžela pozemky ve svém výlučném vlastnictví. Na straně manžela se z hlediska daně z příjmů nejedná o bezúplatný příjem, nýbrž o příjem z vypořádání společného jmění manželů, které není předmětem daně z příjmů.
2.4 Vypořádání společného jmění manželů
Po rozvodu si bývalí manželé vypořádali společné jmění manželů tak, že manžel se stal výlučným vlastníkem budovy s tím, že bývalé manželce uhradí 1,5mil. Kč. Vypořádání společného jmění manželů bude formou využití nebytových prostor v budově – ordinace, po dobu 20 let. V písemné dohodě je uvedeno, že mezi stranami panuje konsensus na dalším dlouhodobém užívání nebytových prostor (ordinace) i na tom, že kompenzace se má bývalé manželce dostat naturálním plněním. Užíváním nebytových prostor po sjednanou dobu 20 let, bude konzumována kompenzace za vypořádání společného jmění manželů odpovídající finanční částce 1,5mil. Kč, kterou se zavazuje poskytovatel (bývalý manžel, tj. výlučný vlastník budovy) bývalé manželce poskytnout. Dále dohoda řeší to, že bývalým manželem bude vyplacen případný doplatek nezkonzumované alikvotní části kompenzace v případě předčasného ukončení užívání nebytových prostor.
Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?
V dohodě o vypořádání společného jmění manželů je zásadní ta skutečnost, že vypořádání se provede formou využívání nebytových prostor bývalého manžela po dobu 20 let bývalou manželkou. Nejde tedy o případ zápočtu pohledávek (manželka má pohledávku z titulu vypořádání společného jmění manželů, manžel by měl pohledávku z titulu nájemného za nebytový prostor), ale pouze o vypořádání společného jmění manželů.
Tomu nasvědčuje i to, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů řeší postup v případě, že manželka nebytové prostory manžela opustí dříve než za sjednaných 20 let. Uvedené vypořádání společného jmění manželů v nepeněžním plnění nebude mít na bývalé manžele žádný daňový dopad, jde o příjem, který není předmětem daně.
2.5 Darování majetku
Soukromý zemědělec, vedoucí daňovou evidenci, ukončil činnost a daroval synovi pozemky a traktor. Syn rovněž vede daňovou evidenci.
Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?
V případě darování majetku z důvodu ukončení zemědělské činnosti se postupuje podle § 3 odst. 4 písm. f) zákona. Syn musí v daném případě pamatovat na § 25 odst. 1 písm. i) zákona. Ten stanoví mimo jiné, že za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně. Traktor získaný darem od otce nemůže syn podnikatel odpisovat, hodnotu pozemků nelze uplatnit do daňových výdajů.
Na straně otce nelze výdaje spojené s pořízením pozemku ani zůstatkovou cenu traktoru, tj. hmotného majetku, uplatnit do výdajů daňových. Nejedná se o výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
2.6 Prodej farmy
Soukromý zemědělec, vedoucí daňovou evidenci, ukončil činnost a prodal synovi svoji farmu. Syn rovněž vede daňovou evidenci. Otázkou je, zda je prodej farmy u otce osvobozen od daně z příjmů a zda si může syn uplatnit jednotlivé položky do daňových výdajů.
Jaké je správné řešení?
V případě prodeje majetku z důvodu ukončení zemědělské činnosti se postupuje podle § 3 odst. 4 písm. f) zákona. Na straně otce jde o příjem, který není předmětem daně. Otec musí v daném případě pamatovat na § 25 odst. 1 písm. i) zákona. Ten stanoví mimo jiné, že za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně. Pokud by např. otec prodal synovi zásoby, výdaje spojené s jejich pořízením by otec nemohl uplatnit do výdajů daňových, pokud by prodal pozemky, výdaje spojené s jejich pořízením by nebyly výdaji daňovými. Pokud by již otec výdaje spojené s pořízením předmětných zásob do daňových výdajů v minulých letech uplatnil, musel by v roce, kdy synovi zásoby prodal základ daně o příslušné výdaje zvýšit. Do daňových výdajů by otec nemohl uplatnit ani zůstatkovou cenu prodaného hmotného majetku.
Syn, který si majetek koupil, může příslušné výdaje uplatnit jako výdaje daňové. Koupil-li syn také hmotný majetek, může výdaje spojené s jeho nákupem uplatnit do výdajů daňových pouze prostřednictvím odpisů podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.
2.7 Příjem z prodeje bytu
Bratr od matky v r. 2020 dostal darem byt, který v r. 2022 daroval sestře. Otázkou je, zda by v případě, že by sestra byt prodala, byl příjem z prodeje od daně osvobozen.
Jaké je řešení dané situace?
Rozhodující zda příjem z prodeje bytu, resp. bytové jednotky, bude od daně z příjmů osvobozen, je skutečnost, zda sestra v daném bytě bydlela a kdy dojde k prodeji.
Pokud prodávající v bytě bydlela, pak podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je od daně osvobozen příjem z prodeje bytové jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Příjem z prodeje této jednotky, pokud v ní prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let je v souladu s § 4b zákona od daně osvobozen, použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby.
Pokud prodávající v bytové jednotce nebydlela, je příjem z prodeje od daně osvobozen, pokud poplatník předmětnou nemovitost vlastnil po dobu 10 let v souladu s § 4 odst. 1 písm. b) zákona.
2.8 Bezúplatný příjem
Dva spoluvlastníci pozemku S1 a S2 se dohodli na zrušení spoluvlastnictví s tím, že pozemek, který vlastní 2 roky, byl převeden spoluvlastníkovi S1 bezúplatně.
Jak budou postupovat z hlediska daně z příjmů?
Na straně spoluvlastníka S1 jde o bezúplatný příjem ve výši poloviny hodnoty pozemku podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona, který je při splnění podmínek daných § 10 odst. 3 písm. c) zákona od daně osvobozen.
Bezúplatný nepeněžní příjem se v souladu s § 3 odst. 3 písm. a) zákona ocení podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška, ve znění pozdějších předpisů.
Více se již dočtete v měsíčníku 1000 řešení 3-4/2025. Úplné znění Zákona o daních z příjmů po novele s komentářem jsme uveřejnili v Poradci 7-8/2025, který právě vychází.
AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ – LEASING, VYŘAZENÍ
Automobil je prezentován jako symbol svobody, rychlosti a prosperity, což zajisté ocení automobilisté čekající hodiny v kolonách, šinoucí se krokem ucpanými městy nebo hledající místo k zaparkování. Ať tak nebo onak auta jsou holt nedílnou a bohužel nezbytnou součástí našich životů. Stejně jako pouze podivíni dnes nemají mobil, tak ani nemít auto není normální, zejména v podnikání je to prakticky vyloučeno, snad jen s okrajovou výjimkou spisovatelů a podobných tvůrčích profesí. Každý den je totiž třeba něco nebo někoho přemístit z bodu A do bodu B, pak do C, se zastávkou v D, …
Pro naše účely si právní, účetní a hlavně daňový pohled na využití automobilů v podnikání rozdělíme do sedmi kapitol v závislosti na tom, z jakého právního důvodu (titulu) jsme oprávnění daný „samochod“ používat.
Začneme nejrozsáhlejší kategorií tzv. firemních automobilů, za které budeme považovat pouze vozidla ve vlastnictví dotyčného podnikatele, který je používá. Přitom u podnikající fyzické osoby alias OSVČ musí být také zahrnuto do jejího „obchodního majetku“, což si v pravý čas objasníme. Z daňového hlediska je významné, že vlastník auta má možnost jej odpisovat, ovšem na straně druhé obvykle rovněž musí za něj platit silniční daň. Další na řadě budou najaté (pronajaté) automobily, které podnikatelé užívají na základě nájemních smluv. Jde o úplatné užívání cizí věci, která se dříve či později vrací pronajímateli, od něhož si lze obratem najmout třeba novější model a starosti o „ojetinu“ nechat vlastníkovi. Nájmy jsou v praxi časté nejen u osobáků, ale i kamionů.
Na pomezí obou výše zmíněných kategorií je jejich konglomerát – finanční leasing. Sice jde a priori o smlouvu o pořízení – v našem případě automobilu – tak jako u kupní smlouvy, čemuž ale předchází delší období jeho užívání za úplatu, které má blíže k nájmu. Finanční leasing má významná specifika daně z příjmů i DPH.
Čtvrtá kapitola se bude věnovat „soukromým automobilům“, za která budeme považovat auto patřící dané podnikající fyzické osobě (OSVČ), která jej ale nezahrnula do obchodního majetku, protože slouží hlavně její soukromé (rodinné) potřebě. Tato volba má podle okolností příznivé či naopak nevýhodné daňové důsledky.
Zapomenout samozřejmě nemůžeme ani na „automobily zaměstnanců“, které jsou často využívány také pro podnikatelské účely jejich zaměstnavatelů. Je nasnadě, že jako většina vztahů na pracovišti je i tento určitou měrou regulován v zákoníku práce, aby „ten silný“ (zaměstnavatel) nemohl přehnaně zneužívat „toho slabého“ (zaměstnance). Zákon zaměstnance chrání tím, že nařizuje povinnou úplatu a stanovuje také její minimální výši.
Na zaměstnance pamatuje i šestá kapitola o „manažerských automobilech“, což je zavedené slangové označení pro možnost – obecně všech zaměstnanců – využívat vozidla zaměstnavatele pro své soukromé účely zdarma, případně s velkou slevou. V praxi jde o častý benefit (výhodu), který však má nemilé daňové důsledky.
Poslední kapitola se bude týkat vypůjčených automobilů, kdy na straně jedné stojí dobrotivý – obvykle nějak spřízněný – majitel vozidla, a na straně druhé podnikatel, který by jej rád dočasně využíval. Oproti nájmům je specifikem tohoto vztahu jeho bezúplatnost, což má často opomíjené neblahé daňové důsledky pro oba aktéry.
Při postupném proplouvání nebo příhodněji – projíždění – vytýčenými tématy se sice budeme věnovat hlavně v praxi nejžádanějším daním z příjmů, ale podíváme se i na související účetní starosti a DPH, kde se aut týkají jistá specifika. A samozřejmě nesmíme pominout ani speciálně automobilům určenou silniční daň, která skrze poněkud tajemný pojem „provozovatel“ postihuje zejména vlastníky a někdy také jiné „ne-provozovatele“.
1. Firemní automobil
1.1 Způsoby pořízení
Aby bylo možno auto legálně využívat, je třeba k němu mít relevantní právní důvod (titul) umožňující jeho užívání. Nejčastější jde o vlastnické právo. Ovšem podnikající občané jsou ve schizofrenní situaci, jelikož vedle statusu podnikatele alias OSVČ samozřejmě mohou jednat také jako soukromé osoby mimo své podnikání. Na což pamatuje daňové právo institutem obchodního (podnikatelského) majetku zavedeným v § 4 odst. 4 ZDP, z něhož vyplývá, že fyzická osoba má u majetku na výběr ze dvou možností: a) versus b).
Dodejme, že podle § 495 OZ „majetek“ tvoří souhrn všeho, co dotyčné osobě patří, a je tak v jeho vlastnictví (§ 1011 OZ).:
a) Pokud jej uvede do svého účetnictví nebo do daňové evidence (vedené podle § 7b ZDP), bude jej mít v obchodním majetku, z něhož může majetek také volně kdykoli vyřadit do své privátní sféry.
b) Jinak se majetek nestává obchodním majetkem ve smyslu ZDP (např. když nevede účetnictví ani daňovou evidenci, ale uplatňuje „paušální výdaje“, nebo se zkrátka rozhodne jej ponechat jako soukromý), a to i kdyby nakrásně sloužil pouze pro podnikatelské účely dotyčné fyzické osoby.
Pro naše účely budeme u podnikajících občanů (OSVČ) považovat za „firemní automobil“ takový, který poplatník zahrnul a tedy má ve svém obchodním majetku. Poplatníci daně z příjmů právnických osob (např. s.r.o.) tuto možnost volby nemají, u nich je prakticky veškerý majetek, který vlastní, resp., k němuž patří, součástí jejích obchodního majetku. Přesněji řečeno, to vyplývá z jeho vymezení v § 20c ZDP: „Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který
a) mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu,
b) k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.“
Jde-li o automobil ve společném jmění manželů (dříve tzv. bezpodílové spoluvlastnictví manželů), který je využíván pro samostatnou činnost, resp. podnikání jedním z nich či oběma, vkládá jej do obchodního majetku vždy pouze jeden z manželů. V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro samostatnou činnost, využívána také druhým z manželů, lze daňově uznatelné výdaje (náklady) související s touto věcí, které připadají na část věci využívané pro podnikání, oběma manžely, rozdělit mezi oba dva v poměru, v jakém ji využívají při své samostatné činnosti. Ovšem případné příjmy z prodeje věci ve společném jmění manželů jsou zdaňovány vždy u toho z manželů, který měl takovou věc zahrnutou v obchodním majetku.
Vlastní automobil může v účetnictví figurovat ve čtyřech kategoriích v pořadí klesající četnosti:
· dlouhodobý hmotný majetek (dále také jen „DHM“) odpisovaný:
- samostatná věc s použitelnosti přes 1 rok s oceněním přes limit stanovený danou účetní jednotkou, a to ode dne uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým je dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu);
- movitá věc nabytá za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje,
- případně výrobek vlastní výroby, který byl aktivován a předán do vlastních prodejen;
• zásoba materiálu:
- samostatná movitá věc s dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázaná mezi DHM, která je považována za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách;
Příklad 1
Různá účetní zobrazení auta
ABC, s.r.o. se zabývá obchodováním s ojetými auty. Stanovila si účetní limit pro zařazení samostatných hmotných movitých věcí mezi DHM na 100 000 Kč. Koupila tři ojeté osobní automobily; DPH neuvažujeme.:
1) První za 150 000 Kč za účelem jeho využití jako firemního auta k pracovním cestám zaměstnanců:
• použitelnost auta je jistě delší než rok a jeho ocenění překročilo limit účetní jednotky, proto jde o DHM;
• účtování: pořízení MD 042 / D 325, uvedení do užívání MD 022 / D 042, odpisování MD 551 / D 082,
• pokud by nevznikaly vedlejší pořizovací náklady, lze účtovat pořízení DHM přímo na MD 022 / D 321.
2) Druhé za 200 000 Kč se záměrem výhodně je prodat zákazníkovi:
• věc nabytá za účelem prodeje, pokud daná firma s těmito věcmi obchoduje, je zbožím (§ 9 odst. 5 VÚ);
• pokud účetní jednotka účtuje o zásobách tzv. průběžným způsobem A: pořízení MD 131 / D 321, přijetí „na sklad“ MD 132 / D 131, vyskladnění zboží při jeho prodeji (dodání) zákazníkovi MD 504 / D 132,
• pokud účetní jednotka účtuje o zásobách periodickým způsobem B: účtuje o pořízení MD 504 / D 321.
3) Třetí za 90 000 Kč za účelem jeho využití jako firemního auta k pracovním cestám zaměstnanců:
• použitelnost auta je sice delší než rok, ale ocenění nepřesáhlo limit účetní jednotky 100 000 Kč, proto nejde o DHM, nýbrž o zásobu materiálu kategorie „drobný hmotný majetek“ (§ 9 odst. 1 písm. g) VÚ);
• pokud účetní jednotka účtuje o zásobách tzv. průběžným způsobem A: pořízení MD 111 / D 321, přijetí „na sklad“ MD 112 / D 111, výdej firemního vozidla do spotřeby, k užívání MD 501 / D 112,
• pokud účetní jednotka účtuje o zásobách periodickým způsobem B: účtuje o pořízení MD 501 / D 321.
• Z účetního hlediska není podstatné, že na poli daní z příjmů jde o daňově odpisovaný hmotný majetek.
Z hlediska daní z příjmů může být vlastní automobil považován buď za hmotný majetek („HM“) dle § 26 odst. 2 písm. a) ZDP. A to když je pořízen za účelem používání dotyčným poplatníkem jako tzv. firemní auto a jeho vstupní cena přesáhne 80 000 Kč. Výdaje (náklady) na pořízení HM nelze daňově uplatnit ihned, naráz, ale až postupně prostřednictvím daňových odpisů, nebo v zůstatkové ceně. V ostatních případech půjde o „zásobu“, jejíž pořízení představuje okamžitý daňový výdaj neúčtujícího poplatníka, a pokud vede účetnictví, tak v návaznosti na výše uvedený účetní režim daného vozidla, tj. zda jde účetně také o zásobu anebo o DHM.
Daňové ocenění vozidel coby HM vstupní cenou upravuje § 29 odst. 1 ZDP, a to zejména s ohledem na způsob jejich pořízení. Přičemž daňový limit 80 000 Kč HM platí nejen pro samostatné hmotné movité věci, ale rovněž pro tzv. soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením.
Tímto souborem může být např. kamion s návěsem/přívěsem nebo nákladní automobil s vlečkou apod. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické a hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky). A to včetně údajů o datu a rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků a úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny. Soubor movitých věcí se podle § 26 odst. 2 ZDP zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu.
V případě nahrazení jednoho předmětu souboru jiným bude vypočtena nová vstupní cena souboru = stará vstupní cena souboru – vstupní cena vyřazovaného předmětu + vstupní cena nově zařazovaného předmětu. Pokud dojde k prodeji nebo likvidaci části souboru bude prodejní cena zdanitelným příjmem a daňovým výdajem bude (fiktivní) zůstatková cena podle poměru vstupních cen odpovídajících prodané části souboru.
Příklad 2
Soubor movitých věcí
Firma zabývající se mj. výstavbou a opravami vodovodních a kanalizačních přípojek koupila montážní vozidlo za 500 000 Kč. Do něj dále dokoupila pracovní výbavu tvořící mj. zemní vrtačku za 30 000 Kč, svařovací agregát za 20 000 Kč, pneumatickou sbíječku za 40 000 Kč a drobné ruční nářadí v úhrnu za 10 000 Kč.
Firma rozhodla, že všechny tyto movité věci zahrne do jednoho souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením. A jako takovýto jeden hmotný majetek jej také ocenila celkovou vstupní cenou 600 000 Kč a zaevidovala je na jednu kartu HM v naznačeném podrobnějším rozpise dílčího složení a ocenění.
Hlavním funkčním předmětem souboru je zajisté montážní vozidlo, takže podle něj se celý soubor bude odpisovat (rovnoměrně) v odpisové skupině 2. Pokud např. po třech letech bude vyžitá zemní vrtačka ze souboru vyřazena (zlikvidována) a nahrazena novou zemní vrtačkou za 50 000 Kč, projeví se to daňově následovně.
Jak si podrobněji rozvedeme hned v další kapitole, v té době by činila daňová zůstatková cena celého souboru = 600 000 Kč – (11 + 22,25 + 22,25 + 11,125) % z 600 000 Kč = 600 000 Kč – 600 000 Kč × 0,66625 = 600 000 Kč – 399 750 Kč = 200 250 Kč. Obdobně se vypočte fiktivní daňová zůstatková cena („ZC“) vyřazené zemní vrtačky = 30 000 Kč – 30 000 Kč × 0,66625 = 30 000 Kč – 19 988 Kč = 10 012 Kč.
Ocenění souboru vstupní cenou bude sníženo o původní vstupní cenu vyřazené zemní vrtačky a naopak zvýšeno o vstupní cenu nové zemní vrtačky = 600 000 Kč – 30 000 Kč + 50 000 Kč = 620 000 Kč. Z tohoto ocenění bude firma pokračovat v odpisování celého souboru jako v dalších letech odpisování. Stejně tak daňová zůstatková cena souboru bude snížena o fiktivní daňovou zůstatkovou cenu vyřazené zemní vrtačky a naopak zvýšena o vstupní cenu nové zemní vrtačky na = 200 250 Kč – 10 012 Kč + 50 000 Kč = 240 238 Kč.
Jak bylo řečeno, HM – v našem případě automobil – se až na okrajové výjimky promítne do daňových výdajů (nákladů) až prostřednictvím daňových odpisů, jak si blíže rozebereme hned v následující kapitole. Nemusí však přitom vždy jít pouze o automobily pořízené úplatně, daňově odpisovat totiž lze i vozidla nabytá vkladem od společníků, darem (kromě darů osvobozených od daně, viz § 27 písm. k) ZDP), zděděním, v rámci přeměn firem nebo přeřazená ze soukromého majetku do obchodního majetku u podnikajících fyzických osob.
Stěžejní je přitom správné ocenění nabytého firemního automobilu, které vychází ze způsobu nabytí. Nejčastější je úplatné pořízení (zpravidla na základě kupní smlouvy), kdy se vozidlo ocení dle účetních pravidel pořizovací cenou (cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související), která je pro účely daní z příjmů (až na výjimky) tzv. vstupní cenou, kterou obsáhle vymezuje § 29 ZDP. Na podrobnosti nemáme prostor, a tak jen stručně… V případě HM nabytého vkladem společníka – právnické osoby nebo OSVČ, která jej měla v obchodním majetku – je nutno pro daňové účely převzít ocenění vkladatele. Což se všeobecně ví, ale zapomíná se na daňová specifika ocenění majetku přeřazeného OSVČ ze soukromého do obchodního majetku.
Příklad 3
Ocenění automobilu OSVČ přeřazeného do obchodního majetku
Pan Novák si 1. května 2024 koupil osobní automobil kombi za 400 000 Kč pro soukromé využití, neboť byl v té době pouze zaměstnancem a nepodnikal. S koncem roku 2024 ale z důvodu insolvence zaměstnavatele jeho zaměstnání skončilo. Po třech měsících v evidenci úřadu práce se rozhodl zkusit štěstí v podnikání (OSVČ).
Od 1. dubna 2025 tedy začal podnikat na živnostenské oprávnění ve stavebnictví, přičemž pro tuto činnost využíval podle potřeby i zmíněný soukromý automobil. O svých příjmech a výdajích pro účely daně z příjmů fyzických osob povede daňovou evidenci ve smyslu § 7b ZDP. Jak do ní promítne onen automobil?
Především záleží na tom, jestli jej zahrne do svého obchodního majetku („OM“) dle § 4 odst. 4 ZDP, tedy zapíše na kartu hmotného majetku vedenou v rámci daňové evidence nebo jej nechá tzv. v soukromé sféře.
Pokud vozidlo do OM nezahrne, nemůže do daňových výdajů ani zčásti zahrnovat jeho odpisy, opravy a údržbu, ani pojištění apod. Což se panu Novákovi nelíbilo, takže se rozhodl automobil vložit do OM jako hmotný majetek, protože jeho vstupní cena – stanovená jakýmkoli způsobem – převyšuje limit hmotných movitých věcí této kategorie 80 000 Kč. Ovšem na otázku, jaká vstupní cenu bude, je nutno dopovědět, kdy auto vložil do OM:
· když to bude nejpozději 2. května 2025, tak vstupní cenou zůstane pořizovací cena automobilu, tedy zejména jeho kupní cena (400 000 Kč), případně zvýšená o související výlohy, což v těchto případech není obvyklé,
· jestliže to však bude až rok po koupi (počítáno ode dne následujícího), tedy až 3. května 2025 nebo kdykoli později, tak mu již kupní cena nebude nic platná, protože vstupní cenou může být jen reprodukční pořizovací cena, tedy cena, za kterou by bylo možno vozidlo v jeho aktuálním stavu koupit právě k tomuto dni, což bude zajisté méně než původní kupní cena vozidla. Toto ocenění nemusí určit znalec, stačí posudek autobazaru.
Více se již dočtete v měsíčníku DÚVaP 5-6/2025.
|
1. duben Úterý |
Daně z příjmů – poplatník |
Podání přiznání k dani z příjmů poplatníka za zdaňovací období kalendářní rok 2024, pokud nevyužil možnosti o měsíc pozdějšího elektronického podání, jeho přiznání nepodává „poradce“ ani nemá povinně auditovanou účetní závěrku (§ 136 odst. 1 a 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Splatnost daně z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářní rok 2024, pokud poplatník nevyužil možnosti o měsíc pozdějšího elektronického podání, jeho přiznání nepodává „poradce“ ani nemá povinně auditovanou účetní závěrku (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Sdělení poplatníka registrovaného k dani z příjmů právnických osob a případně v posledních 2 letech podnikající fyzické osoby, že jim v roce 2024 nevznikla daňová povinnost (vyjma „neziskovek“ a společenství vlastníků jednotek) (§ 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) (§ 38mc, § 38t odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Daně z příjmů - plátce |
Podání vyúčtování „srážkové“ daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za rok 2024 (§ 38d odst. 9 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů) (§ 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
8. duben Úterý |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za březen 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č.592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2024, pokud OSVČ není povinna podat přiznání k dani z příjmů za tento rok (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
16. duben Středa |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2024 OSVČ nepodávající daňové přiznání (pokud Přehled podala až 8. 4., jinak do 8 dnů po jeho podání) (§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
22. duben Úterý (za neděli 20. a svátek 21.) |
Daň z příjmů – zaměstnav. |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za březen 2025 (38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy za duben 2025 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za březen 2025 (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za březen 2025 (§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za březen 2025 (§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za březen 2025 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za březen 2025 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
25. duben Pátek
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2025 (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2025 (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za březen nebo I. čtvrtletí 2025 o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání a zaplacení DPH identifikované osoby za březen 2025, pokud jí vznikla daňová povinnost (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za březen 2025 o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Daň z hazardních her |
Podání přiznání a zaplacení daně z hazardních her za I. čtvrtletí 2025 (§ 1, § 6 a § 9 zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
30. duben Středa |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v březnu 2025 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v březnu 2025 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (s výjimkou odměn za závislou činnost) (§ 38da odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v březnu 2025 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů z EU/EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o tomto zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Zákonné pojištění úrazu |
Odvod pojistného zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za II. čtvrtletí 2025 (§ 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) (§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zam.) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Povinnost všech zaměstnavatelů uzavřít evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) zaměstnanců, kteří byli účastni důchodového pojištění za rok 2024 (§ 38 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) |
|
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za duben 2025 (§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za I. čtvrtletí 2025 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – režim mimo EU“ a „OSS - režim EU“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
Podání přiznání a zaplacení DPH za březen 2025 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 7-8/2025 – měsíčník (III/2025)
· Zákon o daních z příjmů po novele s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4/2025 (III/2025)
· Zákon o zaměstnanosti v číslech roku 2025
· Snížení záloh na důchodové pojištění u pracujících důchodců – OSVČ
· Minimum zaměstnance a zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v r. 2025
· Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
· Bezpečností přestávky – změny od 15. 2. 2025
· Uplatnění progresivní daně u zaměstnance v roce 2025
· Obec a sociální fond
· Vznik pracovního poměru jmenováním do funkce
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4/2025 (III/2025)
· Zdanění zaměstnaneckých benefitů – změny
· DPP a minimum zaměstnance ve ZP
· Optimalizace v DaP podnikatele – odpisy
· Jazykové vzdělávání zaměstnanců - daňové řešení
· Nucený prodej obchodního majetku plátce a DPH
· Audit účetní závěrky
· Výkon funkce a postupy zaměstnavatele ve ZP
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2025 (III/2025)
· Zdaňování zaměstnaneckých benefitů
· Automobil v podnikání
· Daňové a nedaňové výdaje
1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2025 (III/2025)
· Daňové výdaje
· ZDP po novele
· Rozhodné částky příjmu u dohod ve ZP
Daňové a nedaňové výdaje 2025 (III/2025)
Každý druh výdaje bude probírán ve 4 kapitolách:
· Právní minimum
· Z pohledu daní z příjmů (ZDP)
· Z pohledu DPH
· Z účetního hlediska (PÚ)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
7. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
8. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
10. Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
11. Daňové a nedaňové výdaje 2025 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách a upozorňuje na změny)
Poradce 9-10/2025 – měsíčník (IV/2025)
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5-6/2025 (IV/2025)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5-6/2025 (IV/2025)
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2025 (IV/2025)
-->
· Zákon o platebním styku
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Daň z nemovitosti
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Rozpočtová pravidla · Finanční správa ČR
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
