Em@ilové noviny

 

č. 7/2011

01. 04.2011


 
 
 Téma novin 
 Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají 
 P6 aktual v legislativě 
 Ze Sbírky zákonů v kostce 
 Chybovat znamená platit 
 Ekonomika 
 Nejvíce čtená témata a publikace 
 Horká témata 
 Kontakty 


Služby, které najdete jen u nás:
  • aktuální a rychlé informace
    (změny zákonů a předpisů) z oblastí daní, účetnictví, mezd, odvodů;
  • kvalifikovaný a ochotný personál
    na zákaznickém oddělení;
  • možnost rychlého objednání
    publikací (telefonicky, faxem, e-mailem, poštou);
  • rychlá dodávka (do 48 hodin)
    s minimálními reklamacemi;
  • uvádění nových produktů
    prostřednictvím mailingů a telemarketingu;
  • přibližování se k zákazníkovi
    prostřednictvím bezplatných odpovědí na otázky a e - mailových novin
 

Vážení čtenáři!

   Zákon o DPH, jeho novela nabyla účinnost od 1. 4. 2011. Jejím cílem je nejen probraní nových směrnic EU, ale i úprava pravidel pro provádění opravy základu daně a pro opravu výše daně. Víc se dozvíte v Tématu novin a v rubrice Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají.
   Sbírka zákonů v kostce přináší přehlednější popis právních předpisů za únor 2011 - 1. část.
   Opět se setkáme u em@ilových novin č. 8/2011, ve kterých samozřejmě nebudou chybět užitečné informace v našich rubrikách.

Denisa Orlická
odpovědná redaktorka
V tomto čísle najdete:

 

 
 
ZÁKON O DPH - téma novin

 
ZÁKON O DPH OD 1. 4. 2011 ÚPLNÉ ZNĚNÍ S KOMENTÁŘEM

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "zákon o DPH"), nabyl účinnosti dnem vstupu České republiky do Evropské unie a od tohoto data byl již více než dvacetkrát novelizován.
Od 1. 1. 2010 nabyly účinnosti dvě novely zákona o DPH. Součástí zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, byla jako část pátá zařazena změna zákona o DPH, kterou se změnily výše základní a snížené sazby daně. Další novelou zákona o DPH, která byla provedena zákonem č. 489/2009 Sb., se změnila zejména pravidla pro určení místa plnění při poskytování služeb, a to ve vazbě na příslušnou směrnici ES. V návaznosti na to byly provedeny některé další související změny, které se týkaly pravidel uplatňování DPH při poskytování služeb. Další změny provedené touto novelou zákona o DPH se týkaly pravidel pro vracení daně osobám registrovaným k dani v jiném členském státě, které vycházely také z předpisů ES, a změny pravidel pro předkládání souhrnných hlášení a další dílčí věcné i legislativně technické změny.
V dubnu 2010 nabyla účinnosti novela zákona o DPH provedená zákonem č. 120/2010 Sb., kterou byly z okruhu osob, vůči kterým se za stanovených podmínek stanoví základ daně v úrovni ceny obvyklé, vypuštěny osoby v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k plátci.
Součástí změnového zákona schváleného v návaznosti na nový daňový řád, tj. zákona č. 281/2009 Sb., je také změna zákona o DPH, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2011. Touto změnou se doplňuje do § 95 zákona o DPH nový odstavec 12, z něhož vyplývá, že Ministerstvo financí a správci daně mohou zpřístupnit údaje z registru plátců daně. Jiné změny v návaznosti na daňový řád nejsou tímto zákonem schváleny. Dílčí změny v návaznosti na daňový řád jsou součástí novely zákona o DPH, která nabývá účinnosti od 1. 4. 2011.
V návaznosti na novelizaci zákona o územních finančních orgánech, kterou s účinností od 1. 1. 2011 vzniklo vyčleněním z dosavadní organizační struktury Ministerstva financí Generální finanční ředitelství jako samostatný správní úřad, v jehož kompetenci je řízení územních finančních orgánů a správa daní a poplatků, je provedena také navazující změna zákona o DPH. Touto změnou provedenou zákonem č. 199/2010 Sb. se převádějí některé kompetence, které mělo dosud podle zákona o DPH Ministerstvo financí, na Generální finanční ředitelství. Jedná se např. o zmocnění pro vydávání rozhodnutí o závazném posouzení sazby DPH.
Od 1. 4. 2011 nabývá účinnosti poměrně rozsáhlá novela zákona o DPH provedená zákonem č. 47/2011 Sb., která měla původně navrhovanou účinnost od 1. 1. 2011. Podle Ministerstva financí je jedním z hlavních cílů této novely boj proti daňovým únikům a tomu odpovídají také navrhovaná opatření např. v oblasti odpočtu daně, ručení za daňovou povinnost či přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění.
Aktualizovaný komentář k zákonu o DPH tedy vychází ze znění zákona o DPH platného k 1. 4. 2011 a zaměřuje se zejména na změny zákona o DPH, které nabyly účinnosti k tomuto datu. Tento komentář je tedy prakticky aktualizací komentáře k zákonu o DPH zveřejněnému ve vazbě na změny, které nabyly účinnosti od 1. 1. 2010. Komentář ještě nezohledňuje metodické informace a sdělení Ministerstva financí ke změnám, které přináší novela zákona o DPH s účinností od 1. 4. 2011, protože do redakční uzávěrky tohoto textu nebyly tyto avizované informace Ministerstvem financí ještě zveřejněny.

§ 13
DODÁNÍ ZBOŽÍ A PŘEVOD NEMOVITOSTI
(1) Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Převodem nemovitosti se pro účely tohoto zákona rozumí převod nemovitosti, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření.
(2) Dodáním zboží do jiného členského státu je dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.
(3) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se považuje
  1. a) převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,
  2. b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,
  3. c) předání dovezeného zboží, které je ve vlastnictví osoby z třetí země a po propuštění do volného oběhu je předáno další osobě v tuzemsku beze změny vlastnického vztahu,
  4. d) převod práva užívat najaté zboží nebo najatou nemovitost na základě smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt zboží nebo nemovitost, které jsou předmětem smlouvy.
(4) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu se také považuje
  1. a) použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,
  2. b) uvedení do stavu způsobilého k užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6,
  3. c) vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,
  4. d) při rozpuštění sdružení bezúplatné přenechání věcí vnesených nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví,
  5. e) při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání věcí vnesených ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě ve hmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen,
  6. f) vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně,
  7. g) dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh, jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví. Pro účely tohoto zákona jsou za vratné obaly stejného druhu považovány také vratné obaly se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného obalu spolu se zbožím. Toto ustanovení se nevztahuje na dodání vratných obalů spolu se zbožím, u kterého by se uplatnilo osvobození od daně podle § 63.
(5) Použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se pro účely tohoto zákona rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.
(6) Za dodání zboží za úplatu se považuje také přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu. Přemístěním obchodního majetku se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání nebo přeprava majetku tímto plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z tuzemska do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v jiném členském státě. Za dodání zboží do jiného členského státu plátcem se považuje také přemístění zboží, které bylo pořízeno tímto plátcem podle § 16 odst. 4, z tuzemska do jiného členského státu.
(7) Za přemístění obchodního majetku z tuzemska do jiného členského státu se nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží pro účely
  1. a) dodání zboží spojené s instalací nebo montáží plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,
  2. b) zasílání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,
  3. c) dodání zboží plátcem na palubě lodí, letadel nebo vlaků během přepravy osob podle § 7 odst. 4,
  4. d) dodání zboží plátcem v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pokud je dodání zboží v tomto členském státě osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně,
  5. e) vývozu zboží plátcem, pokud je zboží propuštěno do režimu vývozu,
  6. f) poskytnutí služby pro plátce, zahrnující práce na zboží fyzicky uskutečněné v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží za podmínky, že zboží po provedení prací je vráceno zpět plátci do tuzemska, ze kterého bylo původně odesláno nebo přepraveno,
  7. g) přechodného užití zboží v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pro účely poskytnutí služby plátcem,
  8. h) přechodného užití zboží na dobu nepřekračující 24 měsíců na území jiného členského státu, ve kterém by se na dovoz stejného zboží ze třetí země pro přechodné užití vztahoval režim dočasného použití s plným osvobozením od cla, nebo
  9. i) dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi.
(8) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se však nepovažuje
  1. a) prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, pokud se jedná o hmotný majetek,
  2. b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního předpisu,
  3. c) poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti,
  4. d) dodání vratného obalu, který je dodáván spolu se zbožím kupujícímu za úplatu, pokud je tato úplata přímo vázána k vratnému obalu a kupujícímu je při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty v plné výši po vrácení vratného obalu, nebo
  5. e) vrácení vratného obalu bez úplaty či za úplatu.

Komentář
V § 13, v němž je novelou zákona provedeno několik dílčích změn, je vymezeno, co se pro účely DPH rozumí dodáním zboží a převodem nemovitosti.
Dodáním zboží se pro účely DPH podle odstavce 1 rozumí nadále převod práva nakládat se zbožím jako vlastník, tj. dodání zboží je spojováno vlastně s "ekonomickým" a nikoliv "právním" pojetím vlastnictví. Zboží je přitom pro účely DPH vymezeno mezi základními pojmy v § 4 odst. 2. Převodem nemovitosti se pro účely DPH rozumí pouze převod nemovitosti, při němž dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření. Nemovitost je přitom pro účely DPH chápána ve smyslu občanskoprávním, tj. jako pozemek nebo stavba spojená se zemí pevným základem.
Dodáním zboží je podle odstavce 2 také dodání zboží do jiného členského státu, které je za podmínek stanovených v § 64 osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Pro osvobození od daně musí být prokazatelně splněna podmínka, že je zboží skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.
Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se podle odstavce 3 považuje a je tedy za stanovených podmínek předmětem daně:
  1. a) Převod vlastnického práva k majetku za úplatu na základě rozhodnutí státního orgánu nebo na základě zvláštního právního předpisu je podle písmene a) považován za dodání zboží nebo převod nemovitosti. Znamená to, že předmětem daně je např. i prodej zboží nebo nemovitosti v rámci exekučního řízení.
  2. b) Dodání zboží prostřednictvím komisionáře se podle písmene b) považuje za samostatné dodání zboží mezi komitentem a komisionářem a samostatné dodání zboží mezi komisionářem a kupujícím. Přestože dodávané zboží není ve vlastnictví komisionáře a ve smyslu obchodního zákoníku poskytuje pouze zprostředkovatelskou službu, z hlediska DPH musí komisionář postupovat, jako by sám předmětné zboží dodával.
  3. c) Předání dovezeného zboží z třetí země, které je po propuštění do volného oběhu stále ve vlastnictví osoby z třetí země, ale je předáno osobou, které bylo zboží propuštěno do volného oběhu v tuzemsku další osobě, a to beze změny vlastnického vztahu, se považuje podle právní fikce zakotvené v písmeně c) za dodání zboží.
  4. d) Převod práva užívat najaté zboží nebo najatou nemovitost se podle písmene d) považuje za dodání zboží nebo převod nemovitosti, jeli ve smlouvě zakotvena povinnost nájemce nabýt zboží nebo nemovitost, které jsou předmětem smlouvy. Prakticky to znamená, že smluvní vztah, který odpovídá uvedenému vymezení, tj. "leasing s povinným odkupem", je nutno z hlediska DPH chápat jako specifické dodání zboží či převod nemovitosti a nikoliv jako poskytnutí služby s následným dodáním zboží či převodem nemovitosti.
Za dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu, i když úplata fakticky není poskytnuta, se podle odstavce 4, v němž bylo novelizováno písmeno b), považuje:
  1. a) Použití hmotného majetku, tj. zboží nebo nemovitosti pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce [písmeno a)] ve smyslu odstavce 5, jak je vysvětleno v dalším textu.
  2. b) Uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně pouze v částečné výši. Plátci bude při pořizování tohoto majetku oproti dosavadní právní úpravě průběžně přiznán nárok na odpočet daně v plné výši a návazně bude uvedení tohoto majetku do užívání považováno za dodání zboží či převod nemovitosti. Plátce bude povinen z tohoto fiktivního zdanitelného plnění přiznat daň na výstupu, a to za zdaňovací období, ve kterém k uvedení do stavu způsobilého k užívání došlo. Základ daně se přitom stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH. Ve vazbě na přiznání daně na výstupu bude plátci ve stejném zdaňovacím období vznikat nárok na odpočet podle účelu použití tohoto majetku v částečné výši.
  3. c) Vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě [písmeno c)] ve smyslu příslušných ustanovení obchodního zákoníku, pokud byl u předmětného majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.
  4. d) Přenechání věcí vnesených nebo přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví [písmeno d)] a vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností [písmeno e)] v nepeněžité podobě, vystupujícímu nebo vyloučenému účastníkovi, a to při rozpuštění sdružení nebo vystoupení nebo vyloučení účastníka sdružení.
  5. e) Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, s výjimkou vkladu podniku nebo jeho části [písmeno f)]. Vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně. Znamená to, že pokud by vkladatel nezaplatil z majetkového vkladu daň, správce daně ji může vymáhat i na nabyvateli.
  6. f) Vypořádání salda obalového konta vratných obalů se za zdanitelné plnění považuje podle písmene g). Za zdanitelné plnění považuje dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh, jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, případně jiného účetního období.
Podle novelizovaného odstavce 5 se použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí použití majetku, u něhož byl uplatněn odpočet daně pro tyto účely:
  • trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, např. vyřazení počítače z osobního majetku pro osobní potřebu plátce;
  • trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, např. použití majetku pro charitativní účely;
  • poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, např. darování opotřebeného počítače škole.
Po novelizaci zákona již nebude ve vazbě na nové znění § 13 odst. 4 písm. b) za použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce považováno bezúplatné poskytnutí obchodního majetku vytvořeného vlastní činností.
V odstavci 6 se nadále stanoví, že za dodání zboží za úplatu se považuje také přemístění obchodního majetku plátce do jiného členského státu za účelem ekonomických činností v jiném členském státě. Pokud např. česká firma, která je plátcem daně a která má provozovnu v jiném členském státě, přepraví zboží z ČR své provozovně v tomto jiném členském státě pro účely provádění ekonomických činností prostřednictvím této provozovny, je toto přemístění zboží považováno za dodání zboží za úplatu a je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za splnění podmínek stanovených v § 64, jak je vysvětleno v komentáři k tomuto paragrafu.
V navazujícím odstavci 7 jsou po upřesnění novelou vymezeny případy, kdy se odeslání nebo přeprava zboží do jiného členského státu za přemístění obchodního majetku z tuzemska a tedy ani za dodání zboží za úplatu nepovažuje. Jedná se např. o dodání zboží s montáží, dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi, zasílání zboží, tj. případy, kdy se uplatňují specifická pravidla uplatnění daně, jak je vysvětleno v dalším textu, nebo o přechodné použití zboží za účelem poskytování služeb a další vyjmenované případy, kdy většinou přepravené zboží slouží k uskutečnění služby. V tomto případě se neuplatní pravidla uvedená v odstavci 6, tj. na přepravené zboží se nehledí jako na dodání zboží do jiného členského státu, ani u něho nebude vznikat povinnost přiznat daň při pořízení.
V posledním odstavci 8 je stanoveno, co se nepovažuje za dodání zboží nebo převod nemovitosti, a není tedy ani předmětem daně:
  1. a) Prodej nebo vklad podniku nebo jeho části, pokud se jedná o hmotný majetek, ať již movitý nebo nemovitý [písmeno a)]. Mělo by se přitom jednat o prodej nebo vklad podniku ve smyslu příslušných ustanovení obchodního zákoníku.
  2. b) Vydání majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání v rámci restitucí podle příslušných právních předpisů [písmeno b)].
  3. c) Podle písmene c) není v souladu se Směrnicí k DPH bezplatné poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti předmětem daně, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč. V souladu s předpisy ES není předmětem daně ani poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti.
  4. d) Podle písmen d) a e) není předmětem daně dodání a vrácení vratného obalu. Podle písmene d) není předmětem daně dodání vratného obalu, který je dodáván spolu se zbožím kupujícímu za úplatu, pokud je tato úplata přímo vázána k vratnému obalu a kupujícímu je při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty v plné výši po vrácení vratného obalu ve smyslu zákona o obalech. Podle písmene e) není předmětem daně vrácení vratného obalu bez úplaty či za úplatu.

(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku Poradce 9/2011)

ZRUŠENÍ REGISTRACE PLÁTCE PO NOVELIZACI ZÁKONA O DPH

PODMÍNKY PRO ZRUŠENÍ REGISTRACE,
a to jak na základě žádosti plátce daně, tak i na základě rozhodnutí správce daně jsou stanoveny v § 106 zákona o DPH. Plátce může obecně podle dosavadního znění § 106 odst. 1 požádat o zrušení registrace po uplynutí jednoho roku od data registrace, pokud za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců jeho obrat nepřesáhne registrační limit stanovený v § 6 odst. 1 zákona o DPH, tj. částku 1 000 000 Kč. Novelou zákona o DPH se do tohoto odstavce doplňuje možnost požádat o zrušení registrace, pokud plátce uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.
Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, mohou nadále podle § 106 odst. 2 zákona o DPH požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při vystoupení nebo vyloučení ze sdružení za splnění obecných zákonných podmínek stanovených v § 106 odst. 1 zákona o DPH, nebo pokud přestanou být osobou povinnou k dani, a to po vypořádání majetku. Při rozpuštění sdružení mohou požádat všichni účastníci sdružení o zrušení registrace po vypořádání majetku ve sdružení.
Obratem účastníka sdružení se přitom pro účely zrušení registrace rozumí součet jeho obratu za zdanitelná plnění uskutečňovaná mimo sdružení a podílu obratu sdružení, připadajícího na něho ze sdružení. Tento podíl na účastníka sdružení se stanoví podle smlouvy, jinak rovným dílem. Jedná se tedy o odlišný přístup, než který platí pro novou registraci plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení. Také při zrušení registrace plátců ve sdružení vzniká těmto plátcům povinnost stanoveným způsobem snížit nárok na odpočet daně při zrušení registrace plátce, jak je podrobněji vysvětleno v dalším textu.
Z § 106 odst. 3 zákona o DPH nadále vyplývají specifické podmínky pro zrušení registrace pro plátce, kteří se jimi stali v důsledku nabytí majetku na základě privatizace, přeměny společnosti nebo družstva nebo v důsledku pokračování v živnosti po zemřelém plátci. Tito plátci mohou požádat o zrušení registrace v kratší lhůtě, než je obecná lhůta 12 měsíců, a při dosažení nižšího obratu, než platí standardně, tj. pokud jejich obrat za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce nepřesáhne 250 000 Kč, mohou požádat o zrušení registrace plátce.
Plátce, který žádá o zrušení registrace, je povinen z procesního hlediska prokázat, že pro zrušení registrace splnil zákonem stanovené podmínky, a to zejména z hlediska obratu za sledované období a dále také i z hlediska splnění lhůty od data, kdy byl registrován jako plátce daně. Od 1. 1. 2011 se přitom postupuje podle příslušných ustanovení zákona č. 280/2008 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád), který od tohoto data nahradil dříve platný zákon o správě daní a poplatků.
Při zrušení registrace zemřelého plátce platí podle § 106 odst. 5 zákona o DPH zásada, že odvést daň z obchodního majetku tohoto plátce, u kterého byl uplatněn odpočet daně, je povinen jeho právní nástupce, pokud nepokračuje v živnosti. Jestliže však osoba oprávněná pokračuje v živnosti po zemřelém plátci a je plátcem nebo se zaregistruje jako plátce, tato povinnost dodanění neplatí, jak vyplývá z návaznosti na ustanovení § 94 odst. 5 zákona o DPH, v němž se stanoví pravidla pro registraci právního nástupce zemřelého plátce.
Obdobně se tento postup uplatní v případě dědice, který pokračuje v živnosti a současně je plátcem a nebo předloží přihlášku k registraci plátce ode dne vydání majetku. Při zrušení registrace zanikající společnosti nebo družstva při zrušení bez likvidace se podle § 106 odst. 6 zákona o DPH uplatňuje obdobný postup jako při pokračování v živnosti po zemřelém plátci. Společnost nebo družstvo zanikající bez likvidace nemusí daň z obchodního majetku odvádět a právní nástupce neuplatňuje nárok na odpočet daně jako plátce daně, kterým se stává ze zákona, jak vyplývá z ustanovení § 94 odst. 4 zákona o DPH.
Správce daně může podle § 106 odst. 7 zákona o DPH zrušit registraci plátce na základě vlastního rozhodnutí, a to v těchto zákonem stanovených případech:
1) Správce daně může zrušit registraci, pokud plátce neuskutečnil bez oznámení důvodu správci daně po dobu 12 měsíců žádné plnění, tj. zdanitelné ani osvobozené od daně. Pokud plátce např. přeruší ze zdravotních důvodů podnikání a neoznámí tuto skutečnost správci daně, může mu být správcem daně po uplynutí 12 měsíců, kdy plátce neuskuteční žádné plnění, zrušena registrace.
2) Správce daně může zrušit registraci, pokud si plátce neplní povinnosti vyplývající ze zákona o DPH, např. nepodává přiznání k DPH a na výzvy správce daně k jejich podání nereaguje.
3) Správce daně může zrušit registraci, pokud plátce přestane být osobou povinnou k dani např. v souvislosti s ukončením podnikatelské činnosti. V tomto případě tedy nemusí být splněny ani podmínky pro zrušení registrace podle § 106 odst. 1 zákona o DPH, tj. plátce ukončí své podnikání v souvislosti s odchodem do starobního důchodu, a přestože jeho obrat za posledních 12 měsíců před datem ukončení podnikání překračoval 1 000 000 Kč, může mu správce daně zrušit registraci plátce, protože přestal být osobou povinnou k dani.
4) Novelou zákona s účinností od 1. 4. 2011 se doplňuje možnost zrušení registrace ze strany správce daně plátci, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně . Pokud by např. ve vazbě na výše uvedený příklad plátce daně, který uskutečňuje pouze osvobozený nájem nemovitosti a žádná jiná zdanitelná plnění neuskutečňuje, může mu správce daně zrušit registrace plátce na základě vlastního rozhodnutí.
Z navazujícího § 106 odst. 8 zákona o DPH vyplývá, že odvolání proti rozhodnutí správce daně o zrušení registrace podle předchozího § 106 odst. 7 má odkladný účinek a zrušení registrace plátce nastává až po uplynutí lhůty pro odvolání proti tomuto rozhodnutí. Pokud tedy plátce daně s rozhodnutím správce daně o zrušení registrace podle § 106 odst. 7 zákona o DPH nesouhlasí, může se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Při podání a vyřizování tohoto odvolání se postupuje podle obecných pravidel, která vyplývají z daňového řádu.
V § 106 odst. 9 zákona o DPH je specifickým způsobem stanoven postup pro správce daně při zrušení registrace plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani místo podnikání, tj. osob registrovaných k dani v jiném členském státě nebo zahraničních osob povinných k dani, které mají v tuzemsku registraci k DPH a nemají přitom v tuzemsku provozovnu. Zrušení registrace tohoto plátce je správce daně oprávněn provést, pokud tento plátce v předchozím kalendářním roce neuskutečnil v tuzemsku žádné zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.

(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ4/2011)


ZDAŇOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU VYTVOŘENÉHO VLASTNÍ ČINNOSTÍ

ÚPRAVA ODPOČTU DANĚ PO 1. 4. 2011
u dlouhodobého majetku je stanovena v § 78 až § 78c zákona o DPH. V § 78 jsou uvedena základní pravidla pro úpravu odpočtu daně. Původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku bude nadále podléhat úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Prakticky to znamená, že úprava odpočtu daně se bude nově vztahovat také na změny v použití dlouhodobého majetku částečně pro ekonomické činnosti plátce a částečně pro účely s ní nesouvisející. Jestliže tedy plátce daně ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně používá majetek zčásti pro své ekonomické činnosti a zčásti pro osobní potřebu a dojde ke změně rozsahu tohoto použití ve vztahu k nároku na odpočet daně, budou podléhat tyto změny úpravě odpočtu daně. Tato zásada bude platit i pro dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností.
Oproti dosavadní právní úpravě se budou změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku posuzovat samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně, která bude činit obecně 5 let a pro nemovitosti se prodlouží na 10 let. Toto prodloužení bude platit i pro nemovitosti jako dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. Technické zhodnocení se bude nadále považovat za samostatný dlouhodobý majetek. Pro technické zhodnocení nemovitostí, včetně technického zhodnocení jako majetku vytvořeného vlastní činností, bude nadále pro úpravu odpočtu daně platit pětiletá lhůta. Úpravu odpočtu daně plátce uvede stejně jako dosud v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku. Úprava odpočtu daně podle novelizovaných pravidel prakticky zahrne i dosavadní postupy při vyrovnání odpočtu daně u dlouhodobého majetku podle dosavadního § 79 zákona o DPH.
V § 78a zákona o DPH bude uveden způsob výpočtu úpravy odpočtu, včetně algoritmu výpočtu úpravy odpočtu. Úprava odpočtu daně se nadále provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Novelou zákona je navrhováno doplnění, podle něhož se při výpočtu částky úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku, který plátce pořídil jako osoba povinná k dani před datem registrace, bude postupovat prakticky standardním způsobem s tím, že namísto ukazatele nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet uplatněn nebo majetek pořízen, se použije ukazatel nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, ve kterém došlo k registraci plátce.
Podle § 78b zákona o DPH se pro úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností použijí obdobně ustanovení § 78 a 78a s tím, že lhůta pro úpravu odpočtu počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do stavu způsobilého k užívání. U dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedení do stavu způsobilého k užívání bude podle navrhovaného znění § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH považováno za zdanitelné plnění, se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH, tj. bude se vycházet z ceny, za kterou by bylo možno tento majetek pořídit. U ostatního dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, včetně technického zhodnocení, se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí tohoto majetku.
Praktický dopad navrhovaných změn je vysvětlen v následujícím příkladu. V prvním příkladu je vysvětlen postup.

Úprava odpočtu daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností
Pokud by v návaznosti na výše uvedený příklad podnikatel, který je plátcem daně, využíval stavbu, kterou uvedl v roce 2011 do užívání a uplatnil nárok na odpočet daně z 80 %,v roce 2012 pro ekonomickou činnost pouze ze 60 % a ze zbývající části pro osobní potřebu, bude povinen provést úpravu odpočtu daně za tento rok. Částka úpravy odpočtu bude činit 1 066 880 Kč x (60 %-80 %)/10 = - 213 376/10 = - 21 338 Kč po zaokrouhlení. Za rok 2012 tedy bude muset v souvislosti s nižším rozsahem využití stavby pro ekonomickou činnost snížit původně uplatněný nárok na odpočet daně, a to pouze ve vztahu k příslušnému kalendářnímu roku.

Z bodu 5 přechodných ustanovení vyplývá, že nová pravidla pro úpravu odpočtu daně se budou uplatňovat pouze u majetku pořízeného ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 4. 2011. Na majetek pořízený před účinností novely zákona o DPH se budou vztahovat dosavadní pravidla, tj. bude se postupovat podle dosavadních § 78 a § 79 zákona o DPH.

(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 4/2011)

 

 
 
ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ

 
ZRUŠENÍ REGISTRACE PLÁTCE, KTERÝ USKUTEČŇUJE POUZE OSVOBOZENÝ NÁJEM

FO, která je plátcem daně, uskutečňuje pouze osvobozený nájem nemovitostí a úplaty za něj činí měsíčně 100 000 Kč a neuskutečňuje žádná další plnění.
Může FO požádat o zrušení registrace?
Podle dosavadního znění zákona o DPH nemohla tato osoba požádat o zrušení registrace, protože nesplňovala podmínku z hlediska výše obratu za posledních 12 měsíců, protože úplaty za nájem nemovitostí, který je pro tuto osobu soustavnou činností se do obratu zahrnují. Podle znění § 106 zákona o DPH platného do 31. 3. 2011 totiž mohl plátce požádat o zrušení registrace po uplynutí jednoho roku od data registrace, pokud jeho obrat za předchozích 12 kalendářních měsíců nepřekročil částku 1 000 000 Kč.
Po účinnosti novely zákona, tj. Po 1. 4. 2011, však bude moci tento plátce o zrušení registrace požádat, pokud prokáže správce daně, že uskutečňuje výhradně plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, tj. osvobozený nájem nemovitosti.

SNÍŽENÍ NÁROKU NA ODPOČET DANĚ PŘI ZRUŠENÍ REGISTRACE PLÁTCE PO 1. 4. 2011

FO, která je plátcem daně se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, a která byla zaregistrována jako plátce daně např. od 1. 1. 2008, požádá o zrušení registrace k datu 30. 6. 2011. Za období od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2011 dosáhl tento plátce obratu ve výši 920 000 Kč a 12 měsíců od data registrace uplynulo, a proto podmínky pro zrušení registrace plátce podle § 106 odst. 1 zákona o DPH k tomuto datu tato osoba splní a na základě její žádosti správce daně zruší registraci plátce k požadovanému datu.
Bude muset FO snížit nárok na odpočet daně?
Tato osoba bude povinna v daňovém přiznání za II. čtvrtletí 2011 snížit nárok na odpočet daně u obchodního majetku, který má evidován k 30. 6. 2011, u něhož uplatnila nárok na odpočet daně. Jednalo se o užitkový automobil, který byl pořízen v březnu 2008 od plátce daně za pořizovací cenu 800 000 Kč bez daně a o zásoby v základní sazbě daně pořízené od plátce daně v období do 1. 1. 2010 za celkovou cenu 5 000 Kč bez daně a zásoby pořízené po 1. 1. 2010 za celkovou cenu 20 000 Kč bez daně. Jak užitkový automobil, tak i zásoby plátce využíval výhradně pro zdanitelná plnění, a proto snížení nároku na odpočet daně při zrušení registrace nebude podléhat krácení koeficientem podle § 76 zákona o DPH. Daň na vstupu při pořízení užitkového automobilu činila při sazbě daně 19 %, která v době pořízení automobilu platila, 152 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobý majetek, bude se postupovat při výpočtu snížení nároku na odpočet daně při zrušení registrace ve smyslu § 78a odst. 6 zákona o DPH, tj. snížení nároku na odpočet daně se vypočte jako podíl, v jehož čitateli bude součin daně na vstupu (152 000 Kč) a rozdílu mezi ukazateli nároku na odpočet daně (0 % - 100 %) a počtu roků zbývajících do konce období pro úpravu odpočtu daně (2) a ve jmenovateli celkový počet roků pro úpravu odpočtu daně (5), tj. 152 000 x (-1) x 2/5 = - 60 800 Kč, tj. snížení nároku na odpočet daně se fakticky provede pouze ze 40 % daně vztažené k pořizovací ceně vozidla. U zásob bude snížení nároku na odpočet daně odpovídat dani na vstupu z pořizovací ceny, tj. u zásob pořízených do 1. 1. 2010 při sazbě 19 % bude daň na vstupu činit 950 Kč (5 000 x 0,19) a u zásob pořízených po 1. 1. 2010 při sazbě 20 % bude daň na vstupu činit 4 000 Kč (20 000 x 0,20). Celkové snížení nároku na odpočet daně při zrušení registrace, které plátce uvede do ř. 45 daňového přiznání za II. čtvrtletí 2011 se záporným znaménkem, tedy bude činit 65 750 Kč (60 800 + 950 + 4 000).

VYPOŘÁDÁNÍ DANĚ U TECHNICKÉHO ZHODNOCENÍ VYTVOŘENÉHO VLASTNÍ ČINNOSTÍ

Plátce daně bude po účinnosti novely zákona provádět technické zhodnocení budovy, kterou využívá pro ekonomickou činnost, ale v rámci ní jak pro zdanitelná plnění, tak i pro osvobozený nájem. U nákladů na technické zhodnocení jako dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností bude plátci vznikat podle nově platných pravidel nárok na odpočet daně v plné výši.
Jak bude plátce postupovat z hlediska DPH?
Toto technické zhodnocení uvede plátce do užívání v říjnu 2011. V daňovém přiznání za tento měsíc přizná daň na výstupu z pořizovací ceny tohoto technického zhodnocení, která činila ve smyslu § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH 2 000 000 Kč. Z této částky se vypočte podle § 37 odst. 2 zákona o DPH daň jako z částky včetně daně a příslušná daň při uplatnění základní sazby daně bude činit 333 400 Kč (2 000 000 x 0,1667). V e stejném zdaňovacím období si plátce uplatní z této částky odpočet daně ve zkrácené výši s použitím zálohového koeficientu podle § 76 zákona o DPH, který činí 85 %.
Nárok na odpočet daně uvedený v daňovém přiznání za měsíc prosinec tedy bude činit 283 390 Kč (85 % z částky 333 400 Kč). Uvedený nárok na odpočet daně bude ještě v prosinci 2011 podléhat ročnímu vypořádání. Pokud by roční koeficient plátce za rok 2011 činil např. 90 %, při tomto ročním vypořádání by se prakticky nárok na odpočet daně ve vztahu k tomuto technickému zhodnocení navýšil o 16 670 Kč, tj. o rozdíl odpovídající rozdílu mezi zálohovým a vypořádacím koeficientem.

(Víc otázek a odpovědí nejenom na toto téma najdete v měsíčníku DaÚ 4/2011)

 

 
 
P6 AKTUAL V LEGISLATIVĚ

 
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ ČR VYBÍRÁME:

Částka číslo 31/2011 ze dne 25.3.2011
81/2011 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání
82/2011 Vyhláška o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny
83/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu, ve znění vyhlášky č. 75/2009 Sb.
84/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
85/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů

MEDZINÁRODNÍ SMLOUVY:

Částka číslo 9/2011 ze dne 31.3.2011
17. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se ruší sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s., č. 33/2005 Sb. m. s., č. 14/2007 Sb. m. s. a č. 21/2008 Sb.m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

Částka číslo 14/2011 ze dne 1.4.2011
26. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko keSmlouvě mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku
27. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání 2. změny Přílohy 1 Rámcové dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou federální radou ve věci implementace Programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie

 

 
 
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ V KOSTCE

 
ÚNOR 2011 (1. část)

přehled nových předpisů a změn v legislativě od částky 8/2011 do částky 18/2011, ve výběru pro podnikatelskou sféru

PODNIKÁNÍ

Novela občanského zákoníku

Zákon č. 28/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka 11/2011 Sb.          Účinnost 23. 2. 2011

Změna občanského zákona se týká smluv, ve kterých se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení nebo s tím spojené služby (§ 58 až 71).
Změna zákona o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se týká zejména působnosti České obchodní inspekce při provádění dozoru nad dodržováním povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku, která upravují uvedené smlouvy.
Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním (zákon č. 97/1963 Sb.) se týká postupu v případech, kdy je v souvislosti s danou spotřebitelskou smlouvou rozhodným právem jiné právo, než je právo členského státu Evropské unie.
Změna zákona o regulaci reklamy (zákon č. 40/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se týká ustanovení upravujících reklamu na dočasné užívání ubytovacího zařízení nebo s tím spojené služby.

Nařízení vlády - smlouva o dočasném užívání ubytovacího zařízení

Nařízení vlády č. 38/2011 Sb., o formulářích pro smlouvy, ve kterých se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení nebo s tím spojené služby
Částka 13/2011 Sb.          Účinnost 23. 2. 2011

Podstata úpravy: K provedení § 60 odst. 1 a § 63 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., č. 135/2002 Sb. a č. 28/2011 Sb.
Stanoví zejména:
  • Informace, které poskytuje poskytovatel spotřebiteli před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení, dlouhodobý rekreační produkt, další prodej nebo výměna.
  • Náležitosti formuláře pro informace před uzavřením uvedené smlouvy.
  • Náležitosti formuláře pro informace o právu na odstoupení od uvedené smlouvy.

OCHRANA SPOTŘEBITELE

Novela zákona o technických požadavcích na výrobky

Zákon č. 34/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Částka 11/2011 Sb.          Účinnost 20. 7. 2011

Změny se týkají zejména:
  • Některých základních pojmů.
  • Autorizace a autorizovaných osob.
  • Prohlášení o shodě stanovených výrobků.
  • Oprávnění orgánů dozoru.

DANĚ

Novela daňového řádu

Zákon č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další související zákony
Částka 11/2011 Sb.          Účinnost 1. 3. 2011

Změny daňového řádu se týkají zejména:
  • Procesní způsobilosti prokuristy.
  • Společného zmocněnce a společného zástupce.
  • Rozsahu zmocnění.
  • Prodloužení lhůty pro provedení úkonu při správě daní.
  • Doručování písemností fyzickým osobám.
  • Daňové informační schránky.
  • Pořadí úhrady daně.
  • Nařízení daňové exekuce.
Změny souvisejících zákonů se týkají zejména:
  • zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech,
  • zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,
  • zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí,
  • zákona č. 337/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,
  • zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční,
  • zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
(uvedené zákony ve znění pozdějších předpisů).

Novela zákona o DPH

Zákon č. 47/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Částka 17/2011 Sb.          Účinnost 1. 4. 2011

FINANCE

Zákon o státním dluhopisovém programu

Zákon č. 29/2011 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2009 převyšujícího rozpočtovaný schodek
Částka 11/2011 Sb.          Účinnost 18. 2. 2011 Zakotvuje zejména:
  • Maximální rozsah tohoto státního dluhopisového programu - 148 164 009 000 Kč.
  • Veškeré závazky vyplývající z tohoto programu budou splaceny nejpozději uplynutím 55 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Novela některých zákonů souvisejících s kapitálovým trhem

Zákon č. 41/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků a postupů dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy a obchodníky s cennými papíry
Částka 15/2011 Sb.          Účinnost 28. 2. 2011

Změny se týkají:
  • zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
  • zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících,
  • zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu,
  • zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance,
  • zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
  • (uvedené zákony ve znění pozdějších předpisů).

Sdělení - emisní podmínky dluhopisu

Sdělení Ministerstva financí č. 35/2011 Sb., jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2011-2014, 2,75 %
Částka 12/2011 Sb.          Účinnost 23. 2. 2011

Podstata úpravy: K provedení zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, určuje zejména tyto emisní podmínky:
  • Emitent: Česká republika zastoupená Ministerstvem financí.
  • Název: Dluhopis České republiky, 2011-2014, 2.75 %.
  • Jmenovitá hodnota: Kč 10 000.
  • Forma a podoba dluhopisu: Zaknihovaný cenný papír na doručitele.
  • Datum emise: 28. 2. 2011.
  • Datum splatnosti: 31. 3. 2014.
  • Úrokový výnos: kupon s pevnou úrokovou sazbou 2,75 % p. a.

Novelizace vyhlášky - rozpočtová skladba

Vyhláška č. 51/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů
Částka 18/2011 Sb.          Účinnost 15. 3. 2011

Podstata úpravy: K provedení zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

 

 
 
CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT

 

1. dubna

pátek

Daně z příjmů – poplatník

Podání přiznání k daním z příjmů za zdaňovací období kalendářního roku 2010, pokud není využit „poradce“ a účetní závěrka nepodléhá povinnému auditu

(§ 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

Splatnost daní z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářního roku 2010, pokud není využit „poradce“ a účetní závěrka nepodléhá povinnému auditu

(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

Podání plné moci k zastupování „poradcem“, který za poplatníka zpracuje a předloží daňové přiznání za rok 2010, a to až v prodlouženém termínu do 1. 7.

(§ 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

8. dubna

pátek

Zdravotní pojištění – OSVČ

Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za březen 2011

(§ 7 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)

Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotním pojišťovnám za rok 2010, pokud OSVČ není povinna podat přiznání k dani z příjmů za rok 2010

(§ 24 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)

11. dubna

pondělí

(za sobotu 9. 4.)

Zdravotní pojištění – OSVČ

Doplacení zdravotního pojistného za rok 2010 (vyrovnání rozdílu mezi zaplacenými zálohami a vyšším pojistným) u OSVČ podávajících daňové přiznání až poslední den základní lhůty 1. 4. (jinak do 8 dnů po podání přiznání!)

(§ 8 odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)

15. dubna

pátek

Daň silniční

Zaplacení zálohy na daň silniční za I. čtvrtletí 2011

(§ 10 odst. 1 a 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)

20. dubna

středa

Daně z příjmů – plátce

Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za březen 2011

(38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Sociální pojištění – OSVČ

Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za březen 2011

(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Sociální pojištění – zaměstnavatel

Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za březen 2011

(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)

Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za březen 2011

(§ 9 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Zdravotní pojištění – zaměstnavatel

Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za březen 2011

(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)

Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za březen 2011

(§ 25 odst. 3 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)

 

 
 
EKONOMIKA

 
Název krajiny Název měny Měna 29.3. 30.3. 31.3.
Austrálie dolar AUD 17,822 17,942 17,864
Brazílie real BRL 10,488 10,606 10,645
Bulharsko lev BGN 12,534 12,54 12,547
Čína renminbi CNY 2,657 2,655 2,64
Dánsko koruna DKK 3,287 3,289 3,291
EMU euro EUR 24,515 24,525 24,54
Filipíny peso PHP 40,107 40,074 39,803
Hongkong dolar HKD 2,236 2,236 2,22
Chorvatsko kuna HRK 3,319 3,324 3,327
Indie rupie INR 38,946 38,896 38,736
Indonesie rupie IDR 1,998 1,996 1,984
Japonsko jen JPY 21,213 20,957 20,867
Jihoafrická rep. rand ZAR 2,537 2,548 2,543
Jižní Korea won KRW 1,566 1,581 1,579
Kanada dolar CAD 17,848 17,937 17,8
Litva litas LTL 7,1 7,103 7,107
Lotyšsko lat LVL 34,567 34,576 34,59
Maďarsko forint HUF 9,161 9,182 9,236
Malajsie ringgit MYR 5,753 5,751 5,708
Mexiko peso MXN 1,456 1,46 1,45
MMF SDR XDR 27,553 27,496 27,389
Norsko koruna NOK 3,101 3,117 3,133
Nový Zéland dolar NZD 13,088 13,224 13,196
Polsko zlotý PLN 6,137 6,149 6,118
Rumunsko nové leu RON 5,945 5,98 5,953
Rusko rubl RUB 61,326 60,948 60,913
Singapur dolar SGD 13,795 13,79 13,708
Švédsko koruna SEK 2,728 2,75 2,747
Švýcarsko frank CHF 18,921 18,873 18,871
Thajsko baht THB 57,441 57,379 57,096
Turecko nová lira TRY 11,155 11,197 11,195
USA dolar USD 17,43 17,406 17,274
Velká Británie libra GBP 27,813 27,901 27,773
Izrael šekel ILS 4,95 4,959 4,964

 

 
 
NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE

 
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 9/2011
  • Zákon o DPH - úplné znění s komentářem

Daně účetnictví - vzory a případy (DÚVaP) - měsíčník, č. 4/2011
  • Daňové výdaje pro rok 2011
  • Odpisování majetku u hlediska ZDP

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) - měsíčník, č. 4/2011
  • Novela zákona o dani z přidané hodnoty
  • Daňový řád - novela
  • Fotovoltaické elektrárny
  • Příjmy z více zaměstnání v přiznání k DPFO
  • Zrušený reinvestiční odpočet i v daňovém přiznání za r. 2010
  • Správní delikty v účetnictví a ve správě daní
  • Mateřská a rodičovská dovolená

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) - měsíčník, č. 4/2011
  • Informační povinnosti zaměstnavatelů
  • Dohody o pracovní činnosti
  • Zdravotní pojištění - souběžné příjmy a EU
  • Pracovní pohotovost
  • Pracovní řád
  • Zdravotní péče u zaměstnavatele
  • Důvod skončení zaměstnání - zápočtový list
  • Možnosti řešení konfliktů

Poradce Veřejné Správy - (PVS) - měsíčník, č. 4/2011
  • Sčítaní lidu a finance
  • Zákon o účetnictví - novela
  • Vyplatí se předčasný starobní důchod?
  • Uplatňování odpočtu DPH - změna pravidel od 1. 4. 2011
  • Dobrovolné - mimoexekuční srážky z platu v r. 2011
  • Provádění státní politiky zaměstnanosti - spolupráce úřadu práce s obcemi
  • Plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem - nejčastější nedostatky
  • Pracovní doba pedagogických pracovníků
  • Bezpečnost práce v ÚSC

1 000 řešení - dvouměsíčník, nadstavba měsíčníků Poradce, DaÚ, PaM a DÚVaP, č. 2/2011
  • Daňová přiznání FO a PO za rok 2010
  • DPH, ZDP
  • Zákoník práce
  • Účetnictví

Zisk - měsíčník, č. 3/2011
  • Šikana na pracovišti
  • Ženy a jejich nelehká cesta k moci
  • Trpíte syndromem Bore Out? Otestujte se
  • Jak budovat úspěšný firemní blog
  • Jak poskytnout zpětnou vazbu šéfovi
  • Změna zvyků
  • Jak se konstruktivně hádat

Monotematiky

Daňové a nedaňové výdaje 2011
   Malá encyklopedie daňových výdajů. Abecedně seřazená hesla přibližující rozsah a složitost dané problematiky.Nemocenské pojištění.

Silniční doprava - trestná činnost
   Přibližuje co nejzajímavější formou ta ustanovení zákonů, která se ho jako občana a účastníka silničního provozu mohou nejvíce dotýkat.

Účetní souvztažnosti pro podnikatele
   Zahrnuje komplexní problematiku účetních souvztažností vyplývajících z vybraných Českých účetních standardů (zabývajících se způsoby účtování), a následně další, podrobnější členění, tzn. dle navrhovaných syntetických účtů.
   ČÚS byly změněny k 1. 1. 2011 a tyto změny jsou v publikaci zapracované.

PŘIPRAVUJEME

Zisk č. 4-5/2011 (IV/2011)
  • Jak komunikovat se zákazníkem
  • 6 mýtů o prodeji
  • Kolik dávat do reklamy?
  • Motivační seminář
  • Má udávání značky význam?
  • Když je proti vám vlastní tým
  • Jak zdokonalit řízení

 

 
 
HORKÁ TÉMATA

 

BALÍČEK DPH
Od 1. 4. 2011 dochází ve srovnání s rokem 2010 ke změnám, které se odrazí hlavně v oblasti DPH. Když chcete vědět víc o změnách, které vás čekají v oblasti DPH, nabízíme novelu zákona s komentářem spolu s aktualizovaným zněním zákona po poslední novele.

  • Zákon o DPH - s komentářem
    (měsíčník Poradce 9/2011. - A5, 224 str.)
     
  • Daňový řád - aktualizace k sborníku Zákony I.
    (Aktualizace I/1 - A5, 56 str.)
     
  • DPH po novele - od 1. 4. 2011
    (monotematika, A5, cca 128 str.)
     

BALÍČEK DPH se slevou 20 % obsahuje: Poradce 9/2011 - zdarma + Aktualizace I/1 + DaÚ 4/2011
cena: 230 Kč

Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz

BALÍČEK DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ VÝDAJE
I letos přicházíme s encyklopedií daňových a nedaňových výdajů, která má za cíl přiblížit jednotlivé druhy daňových výdajů v roce 2011. Když se chcete dozvědět víc o formách daňových výdajů a o uplatňování různých omezení, limitů či jiných výjimek, nabízíme sérii knih za zvýhodněnou cenu.

  • Daňové a nedaňové výdaje 2011 - formy uplatňování daňových výdajů
    (monotematika. - A5, 368 str.)
     
  • Daňové výdaje
    (měsíčník DÚVaP 4/2011 - A5, 160 str.)
     

BALÍČEK DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ VÝDAJE se slevou 40 % obsahuje: Daňové a nedaňové výdaje 2011 + DÚVaP 4/2011 - zdarma
cena: 210 Kč

Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz

SOUVZTAŽNOSTI PRO PODNIKATELE
Podnikatelské účetní souvztažnosti pro rok 2011 jsou aktualizované znění Účetních souvztažností. Účtová osnova je sestavená na úrovni účtových skupin. Podrobnější členění v této publikaci vychází ze vzorového účtového rozvrhu pro podnikatele. Balíček souvztažnosti nabízíme spolu s kompletním zněním zákona o účetnictví všem účetním, auditorům, daňovým poradcům a ekonomům.

  • Zákony I., daňové, účetní ... - Daň z přidané hodnoty, Daň z nemovitostí, Silniční daň, Zákon o účetnictví, Živnostenský zákon 2010
    (sborník Zákony I. - A5, 592 str.)
     
  • Souvztažnosti pro podnikatele - publikace věnovaná účetním souvztažnostem pro podnikatele
    (monotematika – A5, 400 str.)
     
  • Zákon o účetnictví - novela
    (měsíčník DaÚ 2/2011, A4, 80 str.)
     

BALÍČEK SOUVZTAŽNOSTI PRO PODNIKATELE se slevou 30 % obsahuje: Zákony I. – zdarma + Souvztažnosti pro podnikatele + DaÚ 2/2011
cena: 390 Kč

Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz

BALÍČEK PRO PERSONALISTY
Od 1. 1. 2011 došlo ve srovnání s rokem 2010 ke změnám v oblasti mezd, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodu a sociálních dávek.
Nabízíme užitečnou pomůcku pro mzdové účetní, personalisty, ale i zaměstnance a zaměstnavatele, příjemce dávek nemocenského pojištění, např. pro kontrolu jejich oprávněných nároků...


  • Roční zúčtování příjmů ze závislé činnosti za rok 2010
    (monotematika - A5, cca 188 str.) publikace určená odborné veřejnosti, kterou zajímá způsob vypořádaní daňové povinnosti, obsahuje: roční zúčtování příjmu ze závislé činnosti, z funkčních požitků, roční zúčtování záloh
     
  • Pomocník mzdové účení
    (monotematika – A5, 23 str.) přehled parametrů, sazeb, konstant, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti mezd a platu
     
  • Agenturní zaměstnávání – změny od 1. ledna 2011 – praktické řešení
    (měsíčník PaM 1/2011, A4, 80 str.)
     
  • Měsíčník Zisk
    (A4, 72 str.) Z obsahu vybíráme: Jak si udržet dobrého zákazníka, Tvořivost - výzva pro podnikatele, 10 způsobů, jak snížit náklady o 20%.
     

BALÍČEK PRO PERSONALISTY, se slevou 30 % obsahuje: Roční zúčtování příjmů ze závislé činnosti + Pomocník mzdové účetní + PaM 1/2011 + Zisk - zdarma
cena: 270 Kč

Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz


RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN

Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.

E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
  • Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
  • Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
  •  

 
 
KONTAKTY

 
Adresa:   E-mail:
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
  objednavky@exicon.eu
 
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
 
   
 
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L.

 

 


V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.

Copyright (c) ExiCon, s. r. o., 2011
Untitled Page