| |
TÉMA NOVIN
SMLOUVY A DOHODY V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH PODLE NOZ |
Smlouvy a dohody v pracovněprávních vztazích podle NOZ
V pracovněprávních vztazích je možné sjednávat smlouvy a dohody, podle nichž vznikají nové, mění se nebo zanikají práva a povinnosti jejich účastníků, většinou zaměstnavatele a zaměstnance. Jedná se např. o pracovní smlouvu, dohodu o skončení pracovního poměru, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dohodu o odpovědnosti apod. Mohou se podle NOZ uzavírat jen smlouvy a dohody, které ZP neupravuje?
NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Č. 89/2012 SB., (dále „NOZ“) již nedefinuje pro vymezení práv a povinností právní úkony. Používá nový pojem „ právní jednání.“ Ustanovení zákoníku práce (dále „ZP“) v § 18 až 21, která určovala platnost a neplatnost právních úkonů a jejich obsah, byla proto od 1.ledna 2014 změnovým zákonem č. 303/2013 Sb., z tohoto zákona vypuštěna.
Podle § 545 NOZ právní jednání
vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Jedná se např. o následek tohoto jednání, který vyplývá ze zvyklostí a může být druhou smluvní stranou vynucen. A to i tehdy, nebyla–li určitá povinnost v právním jednání (např. ve smlouvě nebo dohodě) sjednána. Zvyklostí, na níž odkazuje 545 NOZ, se rozumí určitá skutečnost, která je natolik dlouhodobě a pravidelně zachovávána v právním styku, že je spravedlivé očekávat její dodržení obecně i v případech, kdy se na ni smluvní strany výslovně nedovolávají, případně ji neznají.
SMLOUVY A DOHODY, které zakládají práva a povinnosti, jsou typickými projevy právního jednání. ZP však nemá speciální ustanovení, která by obecně po obsahové i formální stránce charakterizovala smlouvy a dohody. Legislativně pouze vymezuje smlouvy, které se používají v pracovněprávních vztazích a nelze je nahradit dvoustranným právním jednáním podle NOZ. Jedná se např. o pracovní smlouvu, dohodu o odpovědnosti, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce, dohodu o zvýšení kvalifikace apod. ZP umožňuje však, aby účastníci pracovněprávního vztahu v důsledku uplatnění smluvní volnosti použili smlouvy, případně dohody, sjednané podle NOZ. Dohodami uzavřenými podle NOZ nemohou však nahradit smlouvy, které jsou specifické pro pracovní právo a jsou v ZP upraveny. Podle NOZ se může např. uzavírat manažerská smlouva nebo dohoda se zdravotnickým zařízením, případně lékařem, které bude vykonávat pracovnělékařskou péči u zaměstnavatele. Uplatňuje se tím zásada podpůrnosti (subsidiarity) v pracovněprávních vztazích.
Požadavky na dohody podle NOZ
NOZ v obecném pojetí charakterizuje smlouvy v § 1724 a násl. Řada požadavků a podmínek na smlouvy a dohody uvedených v NOZ, se uplatní i v pracovněprávních vztazích. Zejména se jedná o výkladový přístup k hodnocení, zda je smlouva nebo dohoda (právní jednání) platná či nikoliv a jak posuzovat její obsah. Např.ustanovení § 1726 NOZ uvádí, že smlouva není uzavřena, dokud se strany nedohodnou o celém jejím obsahu, a že je třeba na právní jednání hledět spíše jako na platné než jako na neplatné. Účelem je respektovat projevenou vůli stran. Proto se stanoví, že vznik smlouvy předpokládá souhlas a dohodu stran (účastníků smlouvy) o všech náležitostech smlouvy, o nichž některá strana dala najevo, že jejich ujednáním uzavření smlouvy podmiňuje. V personálních vztazích se může např. jednat o sjednání odkládacích nebo rozvazovacích podmínek.
PODMÍNKY PRO PLATNOST - NOZ uvádí v § 551 a násl. uvádí další podmínky pro platnost právního jednání. O něj nepůjde, jestliže bude chybět vážná vůle jednající osoby nebo jestliže nelze pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah právního jednání ani výkladem (§ 553 odst. 1 NOZ). Co bude vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, jestliže byl takový úmysl druhé straně znám anebo musela-li o něm vědět. Nelze–li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (§ 556 odst. 1 NOZ).
PRO POSOUZENÍ PLATNOSTI A OBSAHU PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ, a tedy i smlouvy nebo dohody, je rovněž důležité ustanovení § 555 NOZ. Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.
Podle principu podpůrnosti (subsidiarity) se toto ustanovení plně aplikuje i v pracovněprávních vztazích. V komentáři k zákoníku práce se k tomuto problému uvádí: „ V případě, že strany uzavřely smlouvu o dílo jen proto, aby tím zastřely, že ve skutečnosti mezi nimi jde o plnění pracovního závazku, to je o výkon závislé práce, vyplývá, že smlouva o dílo je neplatná, neboť byla učiněna jen „ naoko“ (simulovaně) a že mezi stranami vznikl v souladu s jejich skutečnou vůlí některý ze základních pracovněprávních vztahů.“ 1)
Jedná se o „zastřený pracovněprávní vztah“ (pracovní poměr nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). S jeho problematikou a důsledky se setkáváme téměř denně v personální praxi. Jedná se např. o vztahy mezi zaměstnavatelem a osobou, která pro něj vykonává práci v závislé činnosti a přitom si sjednali smlouvu podle živnostenského zákona nebo smlouvu o dílo, případně jinou smlouvu podle NOZ. I když „formálně“ nebude uzavřen pracovněprávní vztah, bude se tato činnost posuzovat podle ZP. Jedná se o zastřené právní jednání, tedy o zastřený pracovněprávní vztah.
ROZHODUJE PROJEV VŮLE - Právní jednání (projev vůle) může být učiněno jednáním nebo opomenutím. Může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. Právní jednání vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jeho jazykového vyjádření, ale zejména též podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám. Nelze–li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (§ 556 NOZ).
BEZ VÝSLOVNÉHO VYJÁDŘENÍ - S neobvyklými a méně častými smlouvami a dohodami se setkáváme i v oblasti vzniku pracovního poměru. V praxi jsou případy, kdy fyzická osoba započne pro zaměstnavatele vykonávat práci na základě právního jednání, ačkoliv na základě tohoto jednání nemohl pracovní poměr platně vzniknout. Úmyslem zaměstnavatele ani zaměstnance nebylo uzavřít pracovní smlouvu, ale jen částečnou pracovní výpomoc. Jedná se o tzv. faktický pracovní poměr. Jestliže nelze, byť i jen na jedné straně, dovodit ani existenci mlčky projevené, ale dané vůle uzavřít pracovní smlouvu (dohodu), nemůže na základě faktického dočasného přidělování práce vzniknout pracovní poměr, ale jen dílčí (právem neaprobovaný) faktický vztah.
V případě faktického pracovního poměru náleží zaměstnanci
mzda, případně náhrada za vykonanou práci a lze ho ukončit bezformálně. Práva se posuzují podle občanského zákoníku (rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 2029/2009). Např. může být ukončen bez dodržení výpovědní doby.
Je však nutno rozlišit tzv. faktický pracovní poměr od pracovního poměru, který byl uzavřen konkludentním jednáním. Pokud se prokáže, že alespoň jedna smluvní strana měla vůli uzavřít pracovní poměr, jedná se o pracovní poměr sjednaný konkludentním jednáním (zaměstnavatel začal práci přidělovat a zaměstnanec ji vykonával). Z takto uzavřených právních vztahů vyplývají odlišné právní důsledky. V případě faktického pracovního poměru se odpracovaná doba např. nezapočítává do potřebných let pro přiznání důchodu ani pro účely nemocenského pojištění. Jednalo by se o práci „načerno“ zaměstnanec, pokud by pobíral podporu v nezaměstnanosti, by o tuto podporu přišel. Naproti tomu u pracovní smlouvy, která byla sjednána konkludentně, vznikají zaměstnanci všechna práva a nároky, jak vyplývají z pracovněprávního vztahu, včetně účasti na důchodovém a nemocenském pojištění. Chyba je „pouze“ v tom, že zaměstnavatel neuzavřel pracovní smlouvu písemně a tím porušil zákonnou povinnost.
DODATEČNÁ NÁPRAVA - Nedodržení písemné formy právního jednání považuje NOZ v § 582 za neplatné. Z této úpravy vychází i ZP. Smluvní strany mohou nedostatek písemné formy právního jednání dodatečně odstranit s právními účinky od počátku tohoto jednání.
Neplatnosti není však možné se dovolat v případě právních jednání, jimž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah, bylo–li již započato s plněním. To se týká zejména případů, kdy pracovní smlouva, již se zakládá pracovní poměr, byla dohodnuta jen ústně, stejně jako u dohody o pracovní činnosti nebo u dohody o provedení práce (§ 20 ZP).
Příklad
Zaměstnanec začal pracovat podle ústní pracovní smlouvy. Později si to rozmyslel a s odkazem „jen „ na ústní ujednání smlouvu předčasně ukončil.
Jedná se o protiprávní jednání, neboť neplatnost smlouvy pro absenci písemné formy nemohl úspěšně namítnout z toho důvodu, že již bylo započato s plněním (zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat práci a ten ji vykonávat).
Tento nedostatek mohou smluvní strany dodatečně „napravit“ ve smyslu § 582 NOZ. Není–li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí (konvalidují). Je tedy možné, aby ústní pracovní smlouvu dodatečně nahradily písemnou formou. Nemohou však do této smlouvy zahrnovat zkušební dobu, neboť ta může být uzavřena nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 35 odst. 3 ZP).
FORMULÁŘOVÉ SMLOUVY A DOHODY - NOZ obsahuje zajímavou „novinku“, která se může uplatnit při uzavírání smluv a dohod podle ZP. Jedná se o adhezní způsob uzavírání smlouvy, nikoliv o smlouvu samotnou. Podstata je v tom, že smlouva podle § 1798 NOZ nevzniká tak, že si strany obsah smlouvy ujednají, ale tím způsobem, že jedna strana předloží druhé hotový text smlouvy a druhá strana má možnost návrh buď přijmout, anebo odmítnout. Pro velký počet případů i v personální praxi je to postup racionální a z hlediska nákladů ekonomicky účelný. Při tomto způsobu uzavírání smluv nemůže však silnější strana vnutit slabší straně smluvní podmínky výhodné pro sebe a nevýhodné pro druhou stranu. V pracovněprávních vztazích je vždy slabší stranou zaměstnanec. Nejtypičtější příklady z personální praxe mohou být pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, kdy např. zaměstnavatel předloží zaměstnanci hotový text těchto dohod (zpravidla předtištěný formulář). Zaměstnanec pak text podepíše nebo nepodepíše. V případě jeho námitek a úprav již nejde o adhezní způsob uzavření smlouvy.
PŘEDTIŠTĚNÉ DOLOŽKY
V praxi se mohou vyskytnout případy, kdy „předtištěná „ pracovní smlouva jako formulář, bude obsahovat ujednání v podobě povinností, která nebudou zřetelná. Obsah můžeme posuzovat podle § 1800 NOZ. Obsahuje–li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná jen tehdy, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.
Příkladů může být mnoho: pracovní smlouva obsahuje odvolatelnost vedoucího zaměstnance, konkurenční doložku, zkušební dobu, dohodu o odpovědnosti (dříve dohodu o hmotné odpovědnosti) apod. Tato ujednání budou neplatná, pokud se prokáže, že pro druhou smluvní stranu (zaměstnance) byla nesrozumitelná nebo že jí ujednání nebylo dostatečně vysvětleno.
V personální činnosti zaměstnavatelů se objevují názory, že se adhezní způsob uzavírání pracovní smlouvy v pracovněprávních vztazích neuplatní. Odůvodnění je, že by mohl způsobit zaměstnanci potíže, neboť toto ustanovení slouží zejména k jeho ochraně a informovanosti. Uvádí se, že stačí, když zaměstnavatel splní informační povinnosti vůči zaměstnanci podle § 31 a 37 ZP. Např., že ho blíže informuje o výpovědních dobách, o pracovní době, o mzdě nebo platu apod.
VÝHODA PRO SLABŠÍ STRANU - Toto odůvodnění, proč v pracovněprávních vztazích není možné (učelné) uzavírat adhezním způsobem pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, však neobstojí. To je markantní zejména v případech, kdy zaměstnavatel informační povinnosti podle ZP nesplní. Pak by zaměstnanec byl ve velmi nepříznivé situaci, která by ho jako slabší stranu ještě více znevýhodňovala. Další důvod proč je možné uzavírat v pracovněprávních vztazích smlouvy nebo dohody adhezním způsobem spočívá v tom, že v ZP je řada ustanovení, která nestanoví zaměstnavateli povinnost o jejich obsahu informovat zaměstnance.
Příklady
Se zaměstnancem sjednal zaměstnavatel v adhezní pracovní smlouvě zkušební dobu
a nevysvětlil mu důsledky tohoto právního jednání. V průběhu této doby s ním zrušil pracovní poměr.
Zaměstnanec by se mohl s úspěchem domáhat neplatnosti této doložky.
Zaměstnavatel do pracovní smlouvy uzavřené adhezním způsobem zařadil ustanovení, podle
něhož byla s vedoucím zaměstnancem sjednána odvolatelnost.
O důsledcích odvolání ho neinformoval.
VZÁJEMNÁ INFORMOVANOST musí existovat i v oblasti před uzavřením pracovní smlouvy. Vyjednávání o pracovní smlouvě a tedy i o obsahu případného pracovněprávního vztahu může být vedeno smluvními stranami i tak, že nedojde k příslibu uzavření pracovní smlouvy, tím spíše ke sjednání pracovní smlouvy samotné. Půjde jen o vzájemnou informovanost a zjištění podmínek, za kterých by mohl být pracovní poměr uskutečňován. Uplatní se § 1728 odst. 2 NOZ. Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, a to tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.
O případné náhradě škody by se mohlo uvažovat v případě, že by některá ze stran nesprávně (úmyslně) uváděla při vyjednávání skutečnosti, které jsou podstatné pro konečné rozhodnutí o tom, zda strana smlouvu uzavře či nikoliv. Takové jednání může být posouzeno jako delikt s následkem povinnosti hradit škodu. Např. zaměstnavatel uzavřel pracovní smlouvu se zaměstnancem, který úmyslně nesprávně uvedl délku praxe, získanou kvalifikaci, jazykovou průpravu apod. Ze strany zaměstnance by se mohlo jednat o porušení právní povinnosti, která je stanovena v § 1728 odst. 2 NOZ. Dokazování těchto právních skutečností bude však v praxi velmi obtížné. Mohlo by se však v uvedeném případě jednat o omyl podle § 583 NOZ. Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl–li omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.
PŘÍZNIVĚJŠÍ VÝKLAD - Jsou-li některé náležitosti pracovní smlouvy sjednány nepřesně, mohou být podle § 553 odst. 2 NOZ dodatečně vyjasněny. Pak se nepřihlíží k vadě tohoto právního jednání a hledí se na to, jako by tu právní jednání bylo v souladu se zákonem od počátku. Např. bylo dodatečně zpřesněno široké vymezení druhu práce v pracovní smlouvě. Důležitá je nová úprava § 18 ZP. Je–li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější. Např. den nástupu do pracovního poměru nebyl sjednán pevným datem, ale např. zněním „po ukončení studia.“ Z tohoto právního jednání nevyplývá, zda dnem nástupu je první pracovní den v měsíci nebo první kalendářní den v měsíci. Pro zaměstnance je s ohledem na posouzení nároku na dovolenou (trvání pracovního poměru po celý kalendářní měsíc) nejpříznivější den nástupu do pracovního poměru první den v kalendářním měsíci. Může se stát, že v pracovní smlouvě chybí podpis zástupce zaměstnavatele, který je oprávněn za něho právně jednat. Podle § 561 odst. 1 NOZ podpis může být nahrazen mechanickými prostředky (např. razítkem) tam, kde je to obvyklé. Pracovní smlouva pak není neplatná.
Poznámky:1) Zákoník práce (komentář), Beck, 2. vydání 2015, , prof. JUDr. Miroslav Bělina a kol., str.126
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PaM č. 5/2016)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
ZVLÁŠTNÍ SMLOUVY PODLE NOZ
ZP umožňuje, aby v pracovněprávních vztazích byly použity i jiné smlouvy a dohody podle NOZ.
Umožňuje NOZ uzavírat některé smlouvy a dohody jinak, než podle ZP?
Mohou být sjednány např. dohody: mezi zaměstnavatelem a zařízením zdravotní péče (případně lékařem v soukromé praxi) o provádění pracovně – lékařské péče pro zaměstnance, o odvolatelnosti nebo vzdání se vedoucího pracovního místa zaměstnancem, o tom, že zrušení pracovního poměru bude provedeno v určitém předstihu, o sjednání dalších důvodů pro poskytnutí odstupného při skončení pracovního poměru, o poskytování zaměstnaneckých výhod (benefit) apod. Pracovněprávní vztahy vymezují situace, pro něž nelze předem určovat konkrétní obsah dohody nebo smlouvy. Proto také nejsou v ZP taxativně uváděny. Zaměstnavatel a zaměstnanec si je mohou sjednávat a upravovat v nich práva a nároky za předpokladu, že dohoda nebo smlouva není upravena přímo v ZP. Není tedy možné sjednávat podle NOZ např. pracovní smlouvu, dohodu o odpovědnosti, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce, dohodu o zvýšení nebo prohloubení kvalifikace apod.
POŽADAVKY NA DOHODY PODLE NOZ
Ustanovení § 1726 NOZ uvádí, že smlouva není uzavřena, dokud se strany nedohodnou o celém jejím obsahu, a že je třeba na právní jednání hledět spíše jako na platné než jako na neplatné.
Co vyžaduje NOZ pro uzavírání smluv a dohod?
§ 1726 NOZ uvádí, že smlouva není uzavřena, dokud se strany nedohodnou o celém jejím obsahu, a že je třeba na právní jednání hledět spíše jako na platné než jako na neplatné. Účelem je respektovat projevenou vůli stran. Vznik smlouvy předpokládá souhlas a dohodu stran (účastníků smlouvy) o všech náležitostech smlouvy, o nichž některá strana dala najevo, že jejich ujednáním uzavření smlouvy podmiňuje. V personálních vztazích se může např. jednat o sjednání odkládacích nebo rozvazovacích podmínek.
PŘEDSMLUVNÍ POVINNOSTI
Jak posuzovat právní jednání před uzavřením pracovní smlouvy, při kterém nedojde k příslibu zaměstnání?
Vyjednávání o pracovní smlouvě a tedy i o obsahu případného pracovněprávního vztahu může být vedeno smluvními stranami i tak, že nedojde k příslibu uzavření pracovní smlouvy, tím spíše ke sjednání pracovní smlouvy samotné. Půjde jen o vzájemnou informovanost a zjištění podmínek, za kterých by mohl být pracovní poměr uskutečňován. Uplatní se § 1728 odst. 2 NOZ. Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, a to tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít. V žádném případě se nemůže jednat o právní jednání, z něhož by bylo možné dovozovat případný vznik škody pro některou ze smluvních stran, dojde–li např. k mylné nebo nedostatečné informaci. V tisku jsou mnohdy uváděny nesprávné příklady odpovědnosti smluvní strany, např. příslib mzdy v určité výši, poskytnutí benefitů apod. a zaměstnavatel tyto „ sliby“ později nesplní. Pokud tyto povinnosti ze strany zaměstnavatele nejsou sjednány ve smlouvě (dohodě), a nemusí se zrovna jednat jen o pracovní smlouvu, ale o jinou dohodu, není možné takové povinnosti na zaměstnavateli úspěšně vymáhat. O případné náhradě škody by se nemohlo uvažovat ani v případě, že by některá ze stran nesprávně (úmyslně) uváděla při vyjednávání skutečnosti, které jsou podstatné pro konečné rozhodnutí o tom, zda strana smlouvu uzavře či nikoliv. Takové jednání nemůže být posouzeno jako delikt s následkem povinnosti hradit škodu. Např. zaměstnanec nesprávně uvedl délku praxe, získanou kvalifikaci, jazykovou průpravu apod. a zaměstnavatel na základě těchto informací s ním uzavřel pracovní smlouvu. Mohlo by se však jednat o omyl podle § 583 NOZ. Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl–li omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.
SCHOPNOST K ODBORNÉMU VÝKONU
Uchazeč o zaměstnání prohlásil, že má určité odborné schopnosti.
Může s tím zaměstnavatel počítat?
Vzniku pracovněprávního vztahu zpravidla předchází jednání mezi budoucím zaměstnancem a zaměstnavatelem. NOZ v § 4 a 5 vychází z určité rozumové vyspělosti jednajících osob. Každý může ve styku s jinou svéprávnou osobou důvodně předpokládat, že se jedná o osobu průměrné inteligence, která jedná s běžnou pečlivostí a opatrností. Pro jednání např. o uzavření pracovní smlouvy NOZ stanoví další požadavky na uchazeče o zaměstnání. Kdo se ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Bude–li se ucházet o zaměstnání příslušník určitého stavu (povolání), může budoucí zaměstnavatel důvodně předpokládat, že má určité schopnosti a dovednosti, jak vyžaduje příslušná profese nebo stav.
NEPOCTIVÉ JEDNÁNÍ
NOZ často uvádí pojem „nepoctivé jednání.“
Uplatní se i při uzavírání dohod a smluv podle ZP?
Taková právní možnost existuje. Dospějí–li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod (§ 1729 odstavec 2 NOZ). Např. zaměstnanec ukončí jednání o uzavření budoucí pracovní smlouvy proto, že dostal výhodnější finanční nabídku od jiného zaměstnavatele. V tomto případě může zaměstnavatel požadovat náhradu škody, která odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Jedná se např. o úhradu mzdových nákladů na přesčasy, jejichž výkon si musel zaměstnavatel zajistit. Muselo by se však prokázat, že zaměstnanec neuzavřel smlouvu z nepoctivých důvodů. To může být mnohdy obtížné.Při hodnocení těchto skutečností musí být brána v úvahu zejména situace zaměstnance, v opačném případě i zaměstnavatele.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PaM 5/2016)
|
|
| |
Částka číslo 40/2016 ze dne 6.4.2016
97/2016 Nařízení vlády o technických požadavcích na výbušniny
98/2016 Nařízení vlády o sazbách úhrady
99/2016 Nařízení vlády, kterým se zrušuje nařízení vlády č. 262/2007 Sb., o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky
100/2016 Nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů na pořízení obydlí osobami mladšími 36 let pečujícími o dítě do 6 let
101/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
102/2016 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
103/2016 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Částka číslo 41/2015 ze dne 6.4.2016
104/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
105/2016 Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní
106/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
107/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
108/2016 Vyhláška o stanovení vyňatých účtů pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní
Částka číslo 42/2016 ze dne 6.4.2016
109/2016 Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Kost“ po 5 000 Kč
110/2016 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 125. výročí Zemské jubilejní výstavy
111/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Částka číslo 43/2016 ze dne 13.4.2016
112/2016 Zákon o evidenci tržeb
113/2016 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
Částka číslo 44/2016 ze dne 13.4.2016
114/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a ostatní volební zákony
115/2016 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Částka číslo 45/2016 ze dne 18.4.2016
116/2016 Nařízení vlády o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh
117/2016 Nařízení vlády o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh
118/2016 Nařízení vlády o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh
119/2016 Nařízení vlády o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh
Částka číslo 46/2016 ze dne 18.4.2016
120/2016 Nařízení vlády o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh
Částka číslo 47/2016 ze dne 18.4.2016
121/2016 Nařízení vlády o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh
122/2016 Nařízení vlády o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent
|
|
| |
KREATIVITA V PRÁCI
Kreativita je důležitá nejen v umění, ale i v podnikání. Je to schopnost, která je přínosem u manažera, ale stejně tak by ji měl podporovat a rozvíjet i u svých podřízených. Součástí úspěšného rozvoje každé firmy jsou inovace, ke kterým je potřebná kreativita zaměstnanců. Bez nadšení, odvahy a tvořivosti se ze zaměstnanců stávají jen roboti, kteří přesně plní pokyny, ale nepřinášejí do firmy žádnou přidanou hodnotu.
POJEM KREATIVITA je odvozen od latinského slova „creatio“, což v překladu znamená tvorbu. Definuje se jako komplexní schopnost, která je výsledkem vydařené syntézy poznávacích schopností, vlastností osobnosti a některých motivů. Projevuje se produkcí nových, původních a vhodných (vyhovujících) myšlenek a nápadů. Novost a původnost zpravidla vyvolávají určité překvapení, protože výsledkem je něco jiného než logický a předvídatelný další krok.
Předpokladem vzniku kreativity
je současný výskyt následujících šesti faktorů:
1. Intelektuální schopnosti – ke kterým patří schopnost dívat se na problém z neobvyklého úhlu, průběžně vyhodnocovat efektivnost zvoleného postupu a nacházet mezi různými poznatky neobvyklé souvislosti.
2. Expertní znalosti a schopnosti – v podobě propracovaných schémat a myšlenkových modelů.
3. Styl myšlení – tvořiví lidé uvažují současně globálně i lokálně. Jsou schopni přemýšlet o problému jako o celku, ale také propracovat detaily jeho řešení.
4. Osobnostní rysy – tolerance vůči nejednoznačnosti, vytrvalost, odvaha riskovat a obhajovat svůj názor.
5. Vnitřní motivace zaměřená na řešení problému – kreativní lidé pracují se zaujetím pro věc, tvořivé aktivity je baví, vedou k uspokojení jejich zvědavosti. Peníze jsou pro ně jen vedlejším produktem jejich práce.
6. Podpůrné prostředí – podnětné rodinné prostředí, ochota okolí akceptovat originální nápady atd.
O kreativitě existuje mnoho mýtů. Podle nich jsou kreativní lidé výjimeční, kreativita je něco, co patří jen k umění anebo vědě. Potenciál k tvořivosti však máme my všichni. Tvořit znamená dokázat se podívat na věc z jiného hlediska. Děti jsou přirozeně tvořivé, věří, že všechno je možné. Jak postupně dospívají, okolí a obvykle i školní prostředí s jednoznačně definovanými správnými odpověďmi na otázky, v nich tvořivost postupně utlumí. Jako dospělí se potom rozhodují na základě pravděpodobnosti, zkušeností, logiky, pohybují se po vyšlapaných cestičkách, neriskují, neexperimentují, nepřemýšlejí vně obvyklého rámce
BARIÉRY TVOŘIVOSTI jsou např.:
Vnitřní dialog – vedeme sami se sebou vnitřní dialog, nastavujeme si negativní očekávání, nápady zamítneme dřív, než se pokusíme o jejich realizace, brzdí nás předpoklady a domněnky, kterými se sami omezujeme.
Logické myšlení – preferujeme racionalitu, nevěříme své intuici.
Naprogramované zákazy a pokyny z dětství.
Návyky – které nás vedou po vyježděných kolejích.
Obavy ze selhání – nadměrná sebekritika, obavy z rizika brzdí tvořivost.
Rychlé životní tempo, stres na pracovišti, postoj rodiny, společnosti, kolegů k nápadům.
Nechuť proniknout do zdánlivého chaosu – tvořivý člověk se snaží novým způsobem uspořádat prvky, netvořivý se snaží zavést do chaosu naučený systém.
Je lehčí nápady posuzovat, než je tvořit – předčasné hodnocení nápadů může řešitele odradit od snahy pokračovat v tvořivém procesu.
Motivování zaměstnanců na rychlé řešení – když lidi tlačíme do rychlých výsledků, tvořivost ztrácí pod časovým tlakem na kvalitě.
Polarizace možností – buď to bude takto, anebo jinak.
Konformismus – tendence dávat naučené odpovědi.
Kreativní lidi charakterizují tyto rysy
1. Tolerance vůči dvojsmyslnosti – dvojsmyslná je taková situace, pro kterou není rámec, který bychom znali a mohli použít. Chybí fakta, pravidla jsou nejasná, chybí postupy. Tvořivý člověk vidí tuto neznámost jako zajímavou a vzrušující, ne jako hrozivou.
2. Stimulační svoboda – jestli vymezená pravidla nejsou v souladu s tvořivými myšlenkami, tvořiví lidé je obejdou, osvobodí se od způsobů myšlení, kterým jsou obklopováni.
3. Funkční svoboda – která se testuje například tím, že vymýšlíme jiné využití pro známé předměty. Zatímco takové úkoly vyřešilo 90 procent žáků šesté třídy za 15 minut, jejich řešení našlo jen 20 procent vysokoškoláků. Čím vzdělanější je člověk, tím je rigidnější jeho chápání funkce věcí.
4. Flexibilita – kreativní osoba je otevřena změnám, světu a je připravena změny i vyvolat.
5. Ochota riskovat – neschopnost rozumně riskovat vede k pocitu bezpečí, ale ne k tvořivosti. Tvořiví lidé se nebojí odmítnutí svých nápadů.
6. Preference chaosu – tvořiví lidé mají rádi chaos, asymetrii a složitost.
7. Odložení uspokojení – ochota vydržet dlouhotrvající úsilí pro dosažení větší radosti vede dlouhodobě k tvořivosti. Příkladem jsou roky práce strávené nad projektem bez jakéhokoliv uznání.
8. Vytrvalost – kreativní lidé mají elán a pevnou vůli dlouhodobě pracovat na dosažení cíle.
9. Odvaha – nebojí se osamělosti, dokážou jít proti proudu.
PODPORA TVOŘIVOSTI NA PRACOVIŠTI – mnoho nadřízených výrazně utlumuje kreativitu svých zaměstnanců. Tím, že na každou maličkost potřebují povolení od manažera, přestanou se postupně o cokoli snažit. Když chce manažer podpořit tvořivost a vzájemnou důvěru v týmu, měl by se naučit ptát se svých podřízených a kolegů: Proč je to tak? Mohlo by to být i jinak? Je to skutečně jediná možnost?
Využít je možné techniky jako: Brainstorming – technika, která v překladu znamená „bouře mozků“. Jde o skupinovou techniku generování nápadů. Podstata této techniky spočívá na třech základních poznatcích:
1. Čím víc nápadů, přístupů a myšlenek, tím spíš najdeme správné řešení.
2. Skupina dokáže vyprodukovat v krátké době podstatně víc originálnějších nápadů, než to dokáže stejný počet jednotlivců.
3. Naše myšlení potřebuje oddělit tvořivou fázi myšlení od kritické.
Skupina účastníků brainstormingu by měla mít asi 7 až 10 členů, měli by v ní být odborníci v daném oboru. Při brainstormingu platí zákaz kritiky jakéhokoliv nápadu. Kritická fáze probíhá až při vyhodnocování záznamu diskuse. Každý účastník se snaží rozvíjet myšlenky druhých, navazovat na ně, anebo je pozměnit. Každý se má snažit přispět co největším počtem nápadů. Během diskuse nesmí platit žádné vztahy nadřízenosti a podřízenosti, při produkci nápadů jsou si všichni rovni a mohou si dovolit povědět cokoliv. Účastníci brainstormingu obvykle sedí čelem k flipchartu, na který se zapisují všechny nápady, a jsou neustále moderátorem diskuse povzbuzováni k dalším nápadům. Poslední fází je zpracování množství vyprodukovaných nápadů, jejich zhodnocení a vybrání nejlepších a nejvhodnějších.
Delfská technika
její název je odvozen od delfské věštírny ve starověkém Řecku. Spočívá v zasílání série dotazníků, respektive v kladení souboru stejných otázek skupině odborníků, kteří na ně nezávisle na sobě a navzájem neovlivněni odpovídají. Jejich odpovědi se posbírají a společně s dalšími požadovanými informacemi jsou jim opět zaslány. Tento cyklus se několikrát opakuje, dokud se názory odborníků nesblíží. Tato technika je založena na víře, že konsensus odborníků nastane až nad správným řešením. Výhodou je, že anonymita účastníků vede k produkci jedinečných nápadů, nevýhodou je časová náročnost.
ZÁVĚR – Manažeři by měli zaměstnancům dovolit dělat tzv. „inteligentní chyby“, jsou součástí zkoušení něčeho nového. V mnoha firmách se lidé bojí udělat chybu, raději se striktně drží zažitých pravidel. Pokud je postih za chyby větší než postih za to, že se nic nového nevyzkouší, vede to k utlumení tvořivosti v organizaci. Jednoduché nápady ve firmě mohou mít obrovský vliv na její výsledky, často stačí jen neomezovat přirozený potenciál zaměstnance.
Mgr. Monika Rolková
Použitá literatura: Eviakova P.: Malé nápady s velkým účinkom. (online) 7. 12. 2010. Dostupné na: http://www.goodmorningcreativity.com/sk/2010/male-napady-s-velkym-učinkom/, Hospodářová I.: Kreativní management v praxi. Praha, Grada 2008, Lubart T. I.: Creativiny. In: Sternberg R. J. (ed.) Thinking and problem solving. San Diego, Academic Press, 1994, s. 290-323, Plháková A.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia 2004, Šuleř O.: 5 rolí manažera a jak je profesionálně zvládnout. Praha, Computer Press 2008.
| |
| |
Termíny pro praxi v Dubnu 2015
| 15. dubna
Pátek
|
Daň silniční |
Zaplacení zálohy na daň silniční za I. čtvrtletí 2016
(§ 10 odst. 1 a 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)
|
| 18. dubna
Pondělí
(za sobotu 16. 4.)
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2015 OSVČ nepodávající přiznání (pokud Přehled podala až 8. 4., jinak doplatek do 8 dnů po Přehledu)
(§ 8 odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| 20. dubna
Středa
|
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za březen 2016
(38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za březen 2016
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za březen 2016
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za březen 2016
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za březen 2016
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za březen 2016
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za březen 2016
(§ 25 odst. 3 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| DPH - uživatel |
Podání přiznání a zaplacení DPH za I. čtvrtletí 2016 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa alias „MOSS“
(§ 110r odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
| 25. dubna
Pondělí
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2016
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2016
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení DPH plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2016, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za březen 2016, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení DPH identifikované osoby za březen 2016, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
| 30. dubna
Sobota
|
Daně z příjmů - plátce |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. května 2016. |
| Zákonné pojištění úrazu |
Pojistná povinnost se přesouvá na pondělí 2. května 2016. |
| Soc. poj. – zaměstnavatel |
Pojistná povinnost se přesouvá na pondělí 2. května 2016. |
| Sociální pojištění – OSVČ |
Pojistná povinnost se přesouvá na pondělí 2. května 2016. |
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Pojistná povinnost se přesouvá na pondělí 2. května 2016. |
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
12.4.
|
13.4.
|
14.4.
|
15.4.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
17,947
|
18,163
|
18,303
|
18,458
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
6,644
|
6,757
|
6,809
|
6,865
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,818
|
13,819
|
13,819
|
13,819
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,667
|
3,671
|
3,695
|
3,7
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,631
|
3,631
|
3,632
|
3,632
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,025
|
27,03
|
27,035
|
27,025
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
51,418
|
51,464
|
51,912
|
51,916
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,059
|
3,058
|
3,084
|
3,087
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,609
|
3,609
|
3,62
|
3,606
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
35,693
|
35,719
|
35,916
|
35,962
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,807
|
1,809
|
1,818
|
1,818
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
21,923
|
21,896
|
21,883
|
21,99
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,61
|
1,615
|
1,625
|
1,644
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,068
|
2,074
|
2,082
|
2,087
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,267
|
18,419
|
18,684
|
18,597
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,659
|
8,68
|
8,7
|
8,705
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,099
|
6,112
|
6,178
|
6,129
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,339
|
1,35
|
1,363
|
1,366
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
33,49
|
33,518
|
33,66
|
33,661
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
2,881
|
2,891
|
2,903
|
2,905
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
16,213
|
16,343
|
16,544
|
16,548
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,312
|
6,298
|
6,306
|
6,289
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,05
|
6,046
|
6,048
|
6,042
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
35,53
|
35,743
|
36,404
|
36,015
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
17,619
|
17,606
|
17,703
|
17,629
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,911
|
2,934
|
2,946
|
2,941
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
24,851
|
24,86
|
24,834
|
24,75
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
67,634
|
67,666
|
68,235
|
68,266
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
8,382
|
8,375
|
8,383
|
8,387
|
| USA |
dolar
|
USD
|
23,724
|
23,717
|
23,923
|
23,948
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
33,753
|
33,86
|
34,048
|
33,971
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,272
|
6,294
|
6,331
|
6,333
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 10/2016 (IV/2016)
- Zákon o svobodném přístupu k informacím s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal
- Nejdůležitější změny v ČÚS od roku 2016 – Ing. Vladimír Hruška
- Příjmy z nájmu a pachtu – Ing. Eva Sedláková
- Poznámka v katastru nemovitostí – JUDr. Jana Drexlerová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Příjem z nabytí nemovité věci nabyté bezúplatně - Ing. Eva Sedláková
- Účtování o ojetých vozidlech (2.) - Ing. Karel Janda
- Sankce za nesplnění povinnost v oblasti DPH - Ing. Václav Benda
- Oceňování majetku - Ing. Karel Janda
- Promlčení a prekluze dle občanského zákoníku - Ing. Lukáš Hruška
- Klady a zápory zkušební doby - JUDr. Eva Dandová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Pohledávky v účetnictví a opravné položky – Ing. Zdenka Cardová
- Daňové řešení benefitu – Ing. Ivan Macháček
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Smlouvy dle NOZ a jejich řešení - JUDr. Ladislav Jouza
- Občanský zákoník v pracovněprávních vztazích - Ing. Karel Janda
- Doručení výpovědi - poslední známa adresa zaměstnance - Kateřina Háchová
- Nejčastější omyly mzdové účetní ve zdravotním pojištění - Ing. Antonín Daněk
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Termínovaný pracovní poměr – změny - JUDr. Ladislav Jouza
- Jak bezpečně ukončit pracovní poměr? - Ing. Karel Janda
- Určování výživného na nezletilé dítě – Ing. Jana Drexlerová
1000 řešení – měsíčník č. 5/2016 (IV/2016)
- Zákoník práce - JUDr. Ladislav Jouza
- Zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2015 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání FO a PO za rok 2015 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Roční zúčtování příjmů za rok 2015 (postup ročního zúčtování ze závislé činnosti)
Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2016 (přehled parametrů, sazeb, konstant, vzorových výpočtů ... z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2016) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
Povinnosti zaměstnavatel – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 11/2016 (V/2016)
- Zákon o veřejných rejstřících s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal
- Daňová kontrola - Ing. Dalimila Mirčevská
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Daňové a účetní odpisy – Ing. Helena Machová
- Daňová ztráta – Ing. Ivan Macháček
- Novela vyhlášky o nakládání s odpady - Ing. Karel Janda
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Služby v DPH – Ing. Václav Benda
- Podnikání ve sdružení – Ing. Eva Sedláková
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Jak rozvrhnout pracovní dobu, práce na směny? - JUDr. Ladislav Jouza
- Koncepční novela zákoníku práce - JUDr. Lada Jouzová
- Příplatky ke mzdě - JUDr. Ladislav Jouza
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Obce, kraje a hlavní město Praha - Ing. Karel Janda
- Nespolehlivý plátce - Ing. Zdeněk Kuneš
- Jak bezpečně ukončit pracovní poměr? (2.) - Ing. Karel Janda
1000 řešení – měsíčník č. 6/2016 (V/2016)
- Odpisy - Ing. Martin Děrgel
- Zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
- Pracovní právo
|
|
| |
Odměňování za práci v závislé činnosti
Pro „výpočet“ mzdy neexistují žádné právní mechanismy a postupy. Zákoník práce stanoví obecná kriteria pro poskytování mzdy. Její výše je závislá na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, obtížnosti pracovních podmínek. Významnou roli má pracovní výkonnost a dosahované pracovní výsledky zaměstnance. Z čeho určuje zaměstnavatel průměrný výdělek pro pracovněprávní účely?
Praktické informace ohledně mezd se dočtete v našich publikacích, které jsou určeny především mzdovým účetním, ale zaměstnavatelům, zaměstnancům, podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, daňovým poradcům …
- 1. Poradce 9/2016 - Výpočet mzdy a její náhrady - příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A5, str. 296/
- 2. PaM 3-4/2016 - Průměrný výdělek v kostce - příspěvek - JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 112/
- 3. 1000 řešení 2/2016 - Minimální mzda – zvýšení od 1. 1. 2016 - praktické příklady – Ing. Antonín Daněk
/A5, str. 192/
- 4. Aktualizace III/1 - Zákoník práce - úplné znění zákona
/A5, str. 136/
Cena balíčku je 592 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 296 Kč.
Ušetříte 296 Kč.
Vzory smluv dle NOZ II.
Smluvní vztahy patří nejen do každodenního života podnikatele, ale i každého občana. Problematika smluvních typů se zásadně změnila od platnosti nového občanského zákoníku. Na základě čtenářských ohlasů jsme připravili novou publikaci Vzory smluv dle NOZ II.
Balíček Vzory smluv dle NOZ je užitečnou pomůckou pro všechny fyzické osoby, podnikatele, živnostníky, auditory, ekonomy, podnikající manžele, daňové poradce, pracující důchodce, zaměstnavatele, personalisty, studenty …
- 1. Vzory smluv dle NOZ II. - vybrané vzory smluv (35 smluv) – Doc. František Klimeš
/A5, str. 160/
- 2. CD Vzory smluv dle NOZ II. - vybrané vzory smluv (35 smluv) – Doc. František Klimeš
- 3. CD Vzory smluv dle NOZ I. - (60 smluv) – Lukáš Hruška, Ing. Vladimír Hruška
- 4. Občanský zákoník I. - komentář – JUDr. Jiří Nesnídal
/A5, str. 320/
- 5. Občanský zákoník II. - komentář – JUDr. Zbyněk Pražák
/A5, str. 320/
Cena balíčku je 860 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 380 Kč.
Ušetříte 380 Kč.
Balíček účetní
Jste účetní a potřebujete mít aktuální informace ohledně zákona o účetnictví a prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví? V účetnictví tento rok nastalo mnoho změn a týkají se všech účetních jednotek. Jak vypadají nové účetní výkazy v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu? Jaká je nová podoba rozvahy, nová podoba výkazu zisku a ztráty, nová podoba příloh v účetní závěrce? Jak je upravena směrná účtová osnova?
V každodenní praxi určitě využijete balíček určený nejen účetním, ale i podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, daňovým poradcům …
- 1. DÚVaP 9/2015 - Průkaznost a rekonstrukce účetnictví - příspěvek – Ing. Vladimír Hruška
/A5, str. 152/
- 2. Poradce 5/2016 - Prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví – novela od 1. 1. 2016 - příspěvek – Ing. Jiří Koch
/A5, str. 272/
- 3. DÚVaP 10/2015 - DPH – příručka pro podnikatele - příspěvek – Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 192/
- 4. Metodický pokyn D-300 a GFŘ D-6 - porovnání pokynů
/A5, str. 56/
- 5. DaÚ 1/2016 - Směrná účtová osnova a účtový rozvrh od 1. 1. 2016 - příspěvek – Ing. Zdenka Cardová
/A4, str. 80/
Cena balíčku je 600 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 300 Kč.
Ušetříte 300 Kč.
Personalistům po novelách
Jste personalistou a potřebujete mít aktuální informace ohledně zákoníku práce a zákona o nemocenském pojištění? Pomohou Vám v práci také podrobné komentáře k zákoníku práce a k zákonu o veřejném zdravotním pojištění? Potřebujete mít po ruce seznam všech povinností, které si jako personalista musíte splnit?
V každodenní praxi určitě využijete balíček určený nejen personalistům, ale i mzdovým účetním, zaměstnavatelům, zaměstnancům, podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, daňovým poradcům …
- 1. Poradce 12-13/2015 - Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění - komentář – Ing. Antonín Daněk
/A5, str. 304/
- 2. PaM 12/2015 - Zákoník práce novela - příspěvek – JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 80/
- 3. Poradce 3-4/2016 - Zákoník práce s komentářem - komentář – JUDr. Ladislav Jouza
/A5, str. 446/
- 4. Povinnosti zaměstnavatele - příspěvek – Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 48/
- 5. Aktualizace III/1 2016 - Zákoník práce, Zákon o nemocenském pojištění - úplná znění zákonů
/A5, str. 136/
- 6. CD únor 2016
Cena balíčku je 796 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 398 Kč.
Ušetříte 398 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |