Exicon s.r.o.

TÉMATA NOVIN

DPH U PRÁVNÍCH SLUŽEB V ROCE 2019

Při uplatňování daně z přidané hodnoty u právních služeb, s nimiž se plátci daně, ať již v roli poskytovatelů či příjemců často setkávají, je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona o DPH. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH u právních služeb je určení okamžiku vzniku povinnosti přiznat z těchto služeb daň, a to zejména v případech, kdy jsou tyto služby poskytovány na dlouhodobé bázi. Jaký je postup po novele zákona o DPH?

Novelou zákona o DPH, která je součástí daňového balíčku s navrhovanou účinností od 1. 4. 2019, jsou pravidla pro stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění u zdanitelných plnění poskytovaných po dobu delší než 12 měsíců novelizována. Tato úprava se za splnění stanovených podmínek týká také právních služeb. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena aktuálně platná pravidla pro stanovení místa plnění u právních služeb a návazně s využitím příkladů je vysvětlena praktická aplikace těchto pravidel. Vysvětlen postup jak v případě, kdy je plátce poskytovatelem těchto služeb, tak i postup v případě, kdy je jejich příjemcem. Vysvětleny jsou také praktické dopady aktuální novelizace pravidel pro určení dne uskutečnění zdanitelného plnění u právních služeb poskytovaných na dlouhodobé bázi.

Pravidla pro stanovení místa plnění u služeb
vyplývají z § 9 až § 10i zákona o DPH. Tato pravidla vycházejí s příslušných článků směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen "směrnice o DPH") a navazujícího nařízení Rady č. 282/2001, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen "prováděcí nařízení ke směrnici o DPH"). Z § 9 zákona o DPH vyplývá základní pravidlo pro stanovení místa plnění, podle něhož se určí místo plnění u většiny služeb. V § 9 odst. 4 zákona o DPH je přitom stanoveno, že základní pravidlo pro stanovení místa plnění se použije, pokud zákona o DPH nestanoví jinak. V dalších § 9a až v § 10i zákona o DPH jsou vymezeny služby, u nichž se za splnění stanovených podmínek základní pravidlo pro určení místa plnění nepoužije, ale postupuje se podle příslušného specifického pravidla. U právních služeb přichází v praxi jak aplikace základního pravidla, tak i některých ze specifických pravidel, jak je vysvětleno v dalším textu. Navazující praktické dopady určení místa plnění u právních služeb jsou s využití příkladů vysvětleny v dalších částech textu.

U právních služeb se místo plnění stanoví obecně podle tzv. základního pravidla, tj. podle § 9 zákona o DPH. Místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která jedná jako taková, je podle § 9 odst. 1 zákona o DPH v návaznosti na čl. 44 směrnice o DPH obecně místo, kde má tato osoba své sídlo. Pokud je služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Je-li tedy právní kanceláří, která plátcem daně se sídlem v tuzemsku, poskytnuta právní služba klientovi, kterým je osoba povinná k dani, místo plnění se stanoví obecně podle sídla tohoto klienta.
Podle § 9 odst. 2 zákona o DPH je v návaznosti na čl. 45 směrnice o DPH při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani místem plnění místo, kde má osoba poskytující službu sídlo. Pokud je služba poskytnuta prostřednictvím provozovny osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Je-li tedy právní kanceláří, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, poskytnuta právní služba klientovi, kterým je osoba nepovinná k dani, místo plnění se stanoví obecně podle sídla poskytovatele právní služby.
Uvedené základní pravidlo pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby podle § 9 odst. 1 a 2 zákona o DPH se použije, pokud zákon o DPH v dalších ustanoveních § 9a až § 10i nestanoví jinak. V případě právních služeb přichází prakticky v úvahu určení místa plnění zejména podle § 9a, § 10 nebo § 10h zákona o DPH.
Při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi a která je plátcem v tuzemsku, se při stanovení místa plnění postupuje v návaznosti na čl. 59a směrnice o DPH podle § 9a zákona o DPH. Pokud se u služby obecně určí místo plnění podle základního pravidla uvedeného § 9 odst. 1 zákona o DPH, ale je poskytována uvedené osobě povinné k dani ze třetí země a tato osoba je zároveň v tuzemsku plátcem, za místo plnění se považuje tuzemsko, pokud ke skutečnému užití nebo spotřebě této služby dojde v tuzemsku. Toto pravidlo platí také pro právní služby, jak je vysvětleno na příkladu v dalším textu.
Při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci je podle § 10 zákona o DPH v návaznosti na čl. 47 směrnice o DPH místem plnění místo, kde se nemovitá věc, k níž se předmětná služba vztahuje, nachází. Podle § 10 odst. 2 zákona o DPH se službou vztahující se k nemovité věci se pro účely stanovení místa plnění rozumí služba, která má dostatečnou přímou souvislost s danou nemovitou věcí podle prováděcího nařízení ke směrnici o DPH. Z prováděcího nařízení ke směrnici o DPH vyplývá, že službami vztahujícími se k nemovité věci jsou také právní služby související s převodem vlastnictví k nemovitosti, se zřizováním nebo převodem některých práv k nemovitým věcem. Prakticky to znamená že, např. zpracování kupní smlouvy na převod či nájem nemovité věci či zřízení věcného břemene k nemovité věci by mělo být chápáno jako poskytnutí právní služby vztahující se k nemovité věci.

Při poskytnutí vyjmenovaných služeb osobě nepovinné k dani do třetí země je podle § 10h zákona o DPH místem plnění místo příjemce služby určené podle prováděcího nařízení ke směrnici o DPH. Tímto místem je obecně sídlo příjemce služby, je-li to právnická osoba nebo místo pobytu, je-li to fyzická osoba. Mezi vyjmenované služby, u nichž se toto pravidlo uplatní, patří také právní služby. Pokud by tedy např. advokátní kancelář, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, poskytla právní službu osobě nepovinné k dani ze třetí země, místo plnění by bylo ve třetí zemi a advokátní kancelář by tedy takovou službu oprávněně účtovala bez DPH.

Obecná pravidla pro uplatňování daně u právních služeb
U právních služeb, které mají místo plnění v tuzemsku a které poskytuje plátce daně, vzniká povinnost přiznat daň podle § 20a zákona o DPH. Podle § 20a odst. 1 zákona o DPH vzniká povinnost přiznat daň při poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, který vymezuje navazující § 21 zákona o DPH. Je-li však podle § 20a odst. 2 zákona o DPH před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z takto přijaté částky ke dni přijetí úplaty. Tato povinnost neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Podle § 20a odst. 3 zákona o DPH je poskytnutí služby známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:
- služba, která má být poskytnuta,
- sazba daně a
- místo plnění.
Přijme-li tedy advokátní kancelář, která je plátcem se sídlem v tuzemsku, zálohu na poskytování právních služeb od firmy, která je také plátcem se sídlem v tuzemsku, vzniká jí z takto přijaté částky povinnost přiznat daň okamžitě k datu jejího přijetí, protože se jedná o zálohu na právní službu v základní sazbě 21 % s místem plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH v tuzemsku.
Při stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění u právních služeb s místem plnění v tuzemsku postupuje plátce obecně podle § 21 odst. 3 zákona o DPH. Podle tohoto odstavce se při poskytování služeb považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem poskytnutí služby nebo dnem vystavení daňového dokladu, pokud je vystaven před datem poskytnutí služby. V případě právních služeb, zejména služeb advokáta se považuje za den poskytnutí služby nabytí právní moci rozhodnutí v dané věci.

U právních služeb je při stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění možno využít také postup, který vyplývá z § 21 odst. 8 zákona o DPH. Je-li podle tohoto odstavce poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato. V případě právních služeb to znamená, že právní kancelář, která má s klientem dlouhodobou smlouvu na poskytování právních služeb si s ním může sjednat v jakých časových intervalech např. měsíčně, čtvrtletně, pololetně či ročně se považuje zdanitelné plnění při poskytování právních služeb za uskutečněné. Toto pravidlo však nevyhovovalo advokátům při zastupování klientů ex-offo, kdy úhradu za zastupování hradí stát až po skončení soudního řízení, protože trvalo-li poskytování těchto služeb delší dobu, advokátovi, který je plátcem, vznikala k 31. 12. každého kalendářního roku povinnost přiznávat daň, přestože mu nebylo objektivně známo, v jaké výši by mě daň přiznat, protože mu nebyla známa celková výše úhrady, kterou od státu za zastupování klienta obdrží.

Novelou zákona o DPH, která je součástí daňového balíčku, bylo do § 21 odst. 8 zákona o DPH doplněno, že toto pravidlo neplatí v případě služby, která je poskytována na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát. V případě zastupování ex-offo to bude prakticky znamenat, že zdanitelné plnění se bude považovat za uskutečněné až dnem, kdy nabyde právní moci rozhodnutí soudu v dané věci. Až k tomuto dni tedy bude advokátovi vznikat povinnost přiznat daň z celkové částky za poskytování právních služeb, vyjma případů, kdy by tuto částku nebo její část obdržel před tímto dnem.

Základem daně je při poskytnutí právních služeb obecně podle § 36 odst. 1 zákona o DPH vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, tj. za poskytnutí příslušné služby od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo případně od třetí osoby. Tato částka se snižuje o daň, tj. z částky bez daně se daň vypočte jako přirážka odpovídající příslušné sazbě daně. V případě právních služeb je nutno respektovat pravidlo, že základ daně zahrnuje podle § 36 odst. 3 zákona o DPH také vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění. Znamená to, že do základu daně při poskytování právní služby by měly být zahrnuty i náklady na dopravu, ubytování, telekomunikační služby, znalecké posudky a další vedlejší náklady poskytovatele právních služeb.

Výjimka z uvedeného pravidla přichází v úvahu za splnění podmínek uvedených v dosavadním § 36 odst. 11 zákona o DPH, který je po novelizace, kterou byly do § 36 zákona o DPH doplněny dva nové odstavce, označen, jako § 36 odst. 13 zákona o DPH, ale věcná pravidla, která z něj vyplývají, se nezměnila. Podle tohoto odstavce nemusí plátce zahrnout do základu daně částku, kterou obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Prakticky to tedy znamená, že tuto částku účtuje bez DPH. Nutnou podmínkou pro tento postup je, že přijatá částka nepřevyšuje částku uhrazenou za jinou osobu a že si plátce u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně. Podle výkladu Ministerstva financí je nezbytné, aby plátce tuto částku účtoval či evidoval jako průběžnou položku.
Pokud např. právní kancelář, která je plátcem, poskytující klientovi právní službu nakoupí jménem a na účet klienta znalecký posudek, neuplatní si z něj nárok na odpočet daně a náklady na posudek jako průběžnou položku ve výši pořizovací ceny přeúčtuje klientovi, nemusí náklady na tento posudek zahrnovat do základu daně za právní službu. Obdobně by bylo možno postupovat také při přeúčtování správních nebo soudních poplatků, které nejsou předmětem DPH.

U právních služeb se podle § 47 odst. 4 zákona o DPH uplatní základní sazba daně ve výši 21 %, protože tyto služby nejsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o DPH, v níž jsou uvedeny služby, pro které platí první snížená sazba daně, ani v nové příloze č. 2a k zákonu o DPH, v níž jsou od 1. 2. 2019 uvedeny služby, pro které platí druhá snížená sazba daně ve výši 10 %.

(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčnících DaÚ 6/19, DaÚ 4-5/19, Aktualizaci I/3 a komentář k zákonu o DPH po novele najdete v Poradci 11/2019)

UKONČENÍ PODNIKÁNÍ OSVČ - PLÁTCE S DAŇOVOU EVIDENCÍ

Dle údajů České správy sociálního zabezpečení k 31. 12. 2018 meziročně o téměř 20 000 vzrostl počet podnikajících FO samostatně výdělečně činných alias OSVČ na 1 011 355. Ovšem čtvrtletně naopak poklesl o necelých 5 000, kteří buď trvale, nebo pouze na přechodnou dobu pověsili své podnikání na hřebík. Jaké jsou typické veřejnoprávní povinnosti provázející ukončení podnikatelské činnosti OSVČ?

Na co by neměl podnikatel zapomenout při ukončení své podnikatelské alias samostatné činnosti

Pro stručnější vyjadřování si pro něj vypůjčíme známou legislativní zkratku „OSVČ“ z pojistných zákonů označující „osobu samostatně výdělečně činnou“, kam spadají zejména podnikající občané. Určení dne ukončení činnosti je v kompetenci dané OSVČ, ledaže se jedná o soudní nebo úřední zákaz činnosti, kterému se ale věnovat nebudeme, stejně tak ani dalšímu nedobrovolnému konci podnikání kvůli úmrtí OSVČ.

Většina podnikatelské činnosti OSVČ je vykonávána na základě živnostenského oprávnění. V souladu s § 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání („živnostenský zákon“), ve znění p.p. („ŽZ“) živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže o to podnikatel požádá. Tato žádost není předmětem správního poplatku. Rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění toto zaniká, přičemž tuto skutečnost úřad oznámí správci daně, statistickému úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a při koncesované živnosti také orgánu, který vydával stanovisko pro udělení koncese. Pro znalce dřívější právní úpravy poznamenejme, že již od 1. 7. 2008 byla zrušena povinnost dokládat k této žádosti souhlas správce daně. Nicméně i nyní je třeba pamatovat na oznamovací povinnost uloženou § 17 odst. 3 ŽZ, podle níž je podnikatel povinen živnostenskému úřadu předem oznámit ukončení provozování živnosti v provozovně. Za porušení této oznamovací povinnosti mu hrozí pokuta až do výše 100 000 Kč. Ukončení podnikání, resp. samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ oznámit své okresní (pražské, městské) správě sociálního zabezpečení („OSSZ“), a to do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci ukončení činnosti. Stanoví to § 48 odst. 1 a 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění p.p. Za porušení této povinnosti může OSSZ uložit OSVČ pokutu až do výše 10 000 Kč.

Obdobnou oznamovací povinnost má OSVČ rovněž vůči své zdravotní pojišťovně, kde ovšem § 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění p.p. stanoví lhůtu pouhých 8 dnů od ukončení činnosti. Za nesplnění této oznamovací povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit OSVČ pokutu opět až do výše 10 000 Kč. Na rozdíl od sociálního pojištění – které není povinné a pojistné se platí jen z dosažených příjmů – vzniká u zdravotního pojištění obecně problém s tím, že pojištěnec (až na výjimky týkající se jeho působení v zahraniční) musí být trvale v Česku zdravotně pojištěn. S čímž je spojena povinnost platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Pokud jej dotyčná fyzická osoba přestane platit coby OSVČ, a plátcem pojistného za ní není ani zaměstnavatel nebo stát (např. z titulu pobírání důchodu, studia nebo péče o malé dítě), musí si platit pojistné jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů, a to měsíčně ve výši 13,5 % z minimální mzdy.

Ukončením samostatné činnosti končí status OSVČ

a není proto již dále třeba platit zálohy na sociální ani zdravotní pojištění. Za daný kalendářní rok je ale nutno podat ještě standardně Přehled o příjmech a výdajích OSVČ v obvyklé lhůtě do jednoho měsíce po termínu podání daňového přiznání a vyrovnat pojistnou povinnost. Obdobně je to se zálohami na daň z příjmů, pokud poslední známá daňová povinnost poplatníka přesáhla 30 000 Kč (bez ostatních příjmů a se specifiky u zaměstnanců). Podle § 38a odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. („ZDP“) poplatník není povinen platit ani zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností. Tyto skutečnosti je poplatník povinen oznámit správci daně.

Zánik živnostenské oprávnění je automaticky povinen živnostenský úřad oznámit také správci daně. Proto musí poplatník samostatně oznamovat pouze případné zrušení jiných podnikatelských oprávnění např. zahraničních, a to na tiskopisu č. 25 5111 MFin 5111 „Oznámení o změně registračních údajů“. Významnější je nezapomenout na zrušení registrace ke všem daním souvisejícím s podnikatelskou činností, tedy zejména k dani z příjmů, DPH a silniční dani. S daňovou registrací je totiž až na výjimky spojena povinnost podávat daňová přiznání nebo sdělení, že jej podávat nemusí podle § 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p. („DŘ“). Proto když důvod daňové registrace pomine – např. OSVČ končí se svou samostatnou (podnikatelskou) činností – pak by měl daňový subjekt ve vlastním zájmu co nejdříve požádat příslušný finanční úřad o zrušení své registrace k příslušným daním. Pro tyto účely vydala Finanční správa ČR stručný univerzální tiskopis s označením 25 5129 MFin 5129 „Žádost o zrušení registrace“, kde lze najednou žádat o zrušení více druhů daňové registrace. Stěžejní je vyplnění položky č. 08, kde je nutné pečlivě u všech druhů registrace poplatníka, resp. plátce daní uvést buď „ano“ – u daní, u kterých daňový subjekt žádá o zrušení registrace, nebo „ne“ u ostatních daní, k nimž není registrován, anebo kde registraci neruší. Při kladném vyřízení žádosti bude registrace zrušena dnem oznámení rozhodnutí správce daně o zrušení registrace. Z praktických důvodů je optimální udělat si čas k osobní návštěvě finančního úřadu, kde se lze příslušného zaměstnance registračního oddělení přeptat na další podrobnosti (např. požadované přílohy) a ověřit si, jestli nemáme daňové nedoplatky.

Na rozdíl od ukončení činnosti právnických osob – zpravidla vstupem do likvidace – se naštěstí OSVČ končící s podnikáním nemusejí plašit. Tato skutečnost totiž v jejich případě není důvodem pro okamžité, resp. urychlené podání daňového přiznání k dani z příjmů (ani k jiným daním) za doposud uplynulou část zdaňovacího období. Daňová povinnost se při ukončení činnosti OSVČ vypořádá standardně až v daňovém přiznání za celé zdaňovací období, tedy u daně z příjmů za příslušný kalendářní rok obvykle do 3 měsíců po jeho uplynutí.

Jisté specifiku se týká DPH. Její ústřední pojem DPH – ekonomická činnost – je totiž širší nežli jen samostatná (podnikatelská) činnost § 7 ZDP, minimálně o dlouhodobý pronájem, který daň z příjmů posuzuje odděleně jako příjmy z nájmu dle § 9 ZDP, viz § 5 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. Takže pokud OSVČ vedle své živnosti rovněž pronajímá stavby, byty nebo pozemky, může zůstat plátcem DPH i poté, co definitivně ukončí veškerou podnikatelskou aktivitu. Což je ale dále podmíněno tím, že u nájmů jiným plátcům DPH v souladu s § 56a odst. 3 zákona o ZDPH dobrovolně uplatňuje DPH na výstupu, aby mohl nárokovat odpočet DPH na vstupu z oprav a technického zhodnocení najímané věci.

Ukončení podnikání je v souladu s příslušnými smlouvami a všeobecnými podmínkami třeba oznámit bance, u níž má podnikatel veden běžný účet a případně obchodní úvěr, dále poskytovateli dotace, pojišťovnám kryjícím podnikatelská rizika dotyčné OSVČ a sluší se tuto změnu sdělit rovněž všem obchodním partnerům.

Úprava základu daně z příjmů při ukončení daňové evidence

V rámci daňové evidence podle § 7b ZDP jsou daňově ihned účinné výdaje související s podnikáním OSVČ, i když se promítnou do jejich zdanitelných příjmů až později. Příkladem je nákup zásob zboží v prosinci 2018, které poplatník prodá až v lednu 2019. Celkový peněžní výdej standardně a bez potíží uplatní jako daňový výdaj již za rok 2018; naproti tomu, pokud by vedl podvojné účetnictví, tak by daňové uznání koupených zásob muselo čekat až na okamžik jejich realizace (např. prodej). Tato odlišnost daňové evidence oproti účetnictví se v obvyklých případech postupně v čase srovná, neboť v rámci té či oné evidence pochopitelně poplatník sníží základ daně z příjmů vždy stejně – o pořizovací cenu koupených zásob. Jde „pouze“ o významné administrativní zjednodušení daňové evidence, kde proto OSVČ může sledovat jen dosažené příjmy a vynaložené výdaje – ať už peněžité nebo nepeněžní – a nikoli „účetní detaily“. Nicméně při ukončení samostatné (podnikatelské) činnosti je narušen takovýto obvyklý řád věcí a již není naděje, že by skladované zásoby ještě přinesly zdanitelné příjmy z této činnosti a tím by odůvodnily dřívější uplatnění v daňových výdajích, při nákupu zboží.

Přičemž nejde jen o skladované zásoby, ale třeba také o pohledávky nebo naopak dluhy vzniklé z titulu podnikání dotyčné OSVČ, které budou uhrazeny až po ukončení její samostatné činnosti. Proto je spravedlivým požadavkem, aby se OSVČ při ukončení své samostatné (podnikatelské) činnosti nějakým způsobem vypořádala s jistými daňově relevantními položkami, které by jinak představovaly její nespravedlivou daňovou výhodu nebo naopak nevýhodu. Tyto úpravy základu daně – přesněji řečeno rozdílu příjmů a výdajů – poplatníků vedoucích daňovou evidenci podle § 7b ZDP stanoví § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. A v souladu s očekáváním je nutno je provést v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období výkonu samostatné (podnikatelské) činnosti.

Jaké úpravy základu daně čekají OSVČ vedoucí daňovou evidenci při ukončení jejího „podnikání“:

Ø Zvýšení o:

hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou:

pohledávek za jistým způsobem postiženým dlužníkem podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP:

-        u něhož soud zrušil konkurs pro zcela nepostačující majetek dlužníka, a pohledávku poplatník (věřitel) přihlásil u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,

-        který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí,

-        který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

-        který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a v době vzniku předmětné pohledávky věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP,

-        na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,

-        jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí,

zaplacených záloh (byly daňovým výdajem již při zaplacení, ale protože jde současně o pohledávky za dodavateli, znamenalo by zvýšení základu daně nespravedlivé anulování jejich daňového vlivu),

cenu nespotřebovaných zásob,

při jejich následném prodeji se do základu daně – a to v rámci „ostatních“ příjmů podle § 10 ZDP – zahrne už jen rozdíl, o který prodejní cena převyšuje výše uvedenou „přidaněnou“ cenu zásob,

pokud k prodeji dojde až po 5 letech od ukončení podnikání, resp. od vyřazení dané movité věci z obchodního majetku OSVČ půjde již o příjem osvobozený od daně dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP,

-        zůstatky vytvořených „zákonných“ rezerv ve smyslu zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jejichž tvorba byla daňově účinným výdajem.

Ø Snížení o:

hodnotu dluhů (závazků), které by při úhradě byly daňově účinným výdajem, s výjimkou:

přijatých záloh (byly zdanitelným příjmem při přijetí od zákazníka, ale protože jde současně o dluh vůči němu, znamenalo by snížení základu daně nespravedlivé anulování jejich daňového vlivu).

Přitom úplata z finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení samostatné (podnikatelské) činnosti poplatníka.

Speciální spravedlivý postup je stanoven rovněž pro daňové odpisy hmotného majetku OSVČ končící se svou samostatnou (podnikatelskou) činností. Jestliže předmětnou činnost ukončila dříve než k poslednímu dni zdaňovacího období – tedy před Silvestrem 31. 12. – nelze uplatnit vypočtené roční daňové odpisy v plné výši, ale v souladu s ustanovením § 26 odst. 7 písm. a) bodem 3 ZDP pouze ve výši poloviny ročního odpisu.

Odlišné úpravy základu daně při ukončení činnosti OSVČ provádějí poplatníci vedoucí účetnictví nebo uplatňující tzv. paušální výdaje stanovené procentem z příjmů. Přičemž důvodem těchto úprav je nejen úplné ukončení samostatné (podnikatelské) činnosti, ale také ukončení nájmů podle § 9 ZDP i přerušení podnikání či nájmů, které je delší než termín pro podání přiznání za rok přerušení. Dále se provádějí také při změně způsobu uplatňování výdajů z prokazovaných na paušální výdaje, nebo při zahájení účtování, vedení daňové evidence anebo záznamů o příjmech/výdajích z nájmu, a od roku 2014 při skončení řízení o pozůstalosti.

Snížení odpočtu DPH při zrušení registrace plátce

Když se OSVČ stane plátcem DPH – ať už povinně nebo na základě jeho rozhodnutí – nastává problém. Novopečený plátce totiž musí ihned, začít své prodeje (výstupy) zatěžovat daní na výstupu, i když coby neplátce nemohl při pořízení souvisejících vstupů uplatnit odpočet daně na vstupu. Čímž by docházelo k dvojímu zdanění stejné majetkové hodnoty. Nejprve daní uplatněnou výrobcem (plátcem) při pořízení zboží od něj a posléze DPH na výstupu přiznávanou novým plátcem při prodeji tohoto zboží. Což by znevýhodnilo začínající plátce, proto tuto nespravedlnost řeší speciální právní úprava možností odpočtu daně u vstupů pořízených před plátcovstvím.

Podobné spravedlivé speciální opatření je nutné pro řešení právě opačné situace, když se z plátce DPH stane neplátce, tedy při zrušení registrace k DPH. Staronový neplátce totiž rázem přestává prodeje (výstupy) zatěžovat daní na výstupu, a to bez ohledu na to, že ještě coby plátce si mohl při pořízení souvisejících vstupů uplatnit odpočet daně na vstupu. Tím pádem by novopečený neplátce prodával zboží fakticky nezatížené DPH, jelikož si při jeho pořízení od plátce ještě nárokoval odpočet daně a měl by tak nespravedlivou daňovou výhodu.

Právní úpravu tohoto snížení nároku na odpočet daně při zrušení registrace – zjednodušeně se hovoří o „dodanění“ – najdeme v § 79a až 79c zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů („ZDPH“):

Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část.

Na rozdíl od registrace k DPH není při jejím zrušení podstatné, před jakou dobou daný majetek plátce pořídil – vyjma dlouhodobého majetku. Plátce sníží odpočet daně za poslední zdaňovací období registrace, tedy ve svém úplně posledním přiznání k DPH. Přičemž částka snížení nároku na odpočet daně se vypočte ve výši:

uplatněného odpočtu daně:

-        u nedokončeného majetku,

-        u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, a

-        u zásob;

jednorázové úpravy odpočtu daně vypočtené přiměřeně podle § 78d odst. 2 ZDPH:

-        u dlouhodobého majetku (dle § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH jde o daňově odpisovaný hmotný a nehmotný majetek, pozemek, který je účetním dlouhodobým hmotným majetkem a o technické zhodnocení),

-        důvodem tohoto složitějšího postupu je skutečnost, že účelem DM je jeho dlouhodobé využívání, proto by nebylo adekvátní, aby o odpočtu daně na vstupu z jeho pořizovací ceny jednou provždy rozhodly skutečnosti v roce pořízení, proto se tímto způsobem fakticky testuje využívání DM po 5, resp. 10 let.

(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčnících DaÚ 6/19 a DÚVaP 6-7/19)

P6 V LEGISLATIVĚ

Cástka 45, rozeslaná dne 12. dubna 2019

101. Narízení vlády, kterým se mení narízení vlády c. 68/2015 Sb., o stanovení seznamu speciálních odborností a cinností nezbytných pro plnení úkolu ozbrojených sil a Vojenské policie a výše stabilizacního príspevku, ve znení narízení vlády c. 428/2016 Sb.
102. Vyhláška o zpusobu ocenování nákladu na zdravotní služby pro úcely prerozdelování
103. Sdelení Ministerstva práce a sociálních vecí, kterým se vyhlašuje cástka odpovídající 50 % prumerné mesícní mzdy v národním hospodárství pro úcely životního a existencního minima a cástka 50 % a 25 % prumerné mesícní mzdy v národním hospodárství pro úcely státní sociální podpory
104. Sdelení Ministerstva práce a sociálních vecí o výši prumerné hrubé rocní mzdy v Ceské republice za rok 2018 pro úcely vydávání modrých karet podle zákona c. 326/1999 Sb., o pobytu cizincu na území Ceské republiky a o zmene nekterých zákonu, ve znení pozdejších predpisu
105. Sdelení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Cástka 44, rozeslaná dne 9. dubna 2019

100. Zákon, kterým se mení zákon c. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod zpusobených vybranými zvlášte chránenými živocichy, ve znení pozdejších predpisu
97. Zákon, kterým se mení zákon c. 285/2002 Sb., o darování, odberech a transplantacích tkání a orgánu a o zmene nekterých zákonu (transplantacní zákon)
98. Zákon, kterým se mení zákon c. 167/2008 Sb., o predcházení ekologické újme a o její náprave a o zmene nekterých zákonu, ve znení pozdejších predpisu
99. Zákon o prístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o zmene zákona c. 365/2000 Sb., o informacních systémech verejné správy a o zmene nekterých dalších zákonu, ve znení pozdejších predpisu

Cástka 43, rozeslaná dne 5. dubna 2019

95. Vyhláška, kterou se mení vyhláška c. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o stretu zájmu
96. Vyhláška o vydání pametní stríbrné dvoutisícikoruny se zlatou inlejí ke 100. výrocí zavedení ceskoslovenské koruny

Cástka 42, rozeslaná dne 2. dubna 2019

90. Zákon, kterým se mení zákon c. 289/1995 Sb., o lesích a o zmene a doplnení nekterých zákonu (lesní zákon), ve znení pozdejších predpisu
91. Narízení vlády, kterým se mení narízení vlády c. 595/2006 Sb., o zpusobu výpoctu základní cástky, která nesmí být sražena povinnému z mesícní mzdy pri výkonu rozhodnutí, a o stanovení cástky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (narízení o nezabavitelných cástkách)
92. Sdelení Ministerstva práce a sociálních vecí o rozhodné cástce pro urcení celkové výše mzdových nároku vyplacených jednomu zamestnanci podle zákona c. 118/2000 Sb., o ochrane zamestnancu pri platební neschopnosti zamestnavatele a o zmene nekterých zákonu
93. Sdelení Ministerstva práce a sociálních vecí o uložení kolektivních smluv vyššího stupne
94. Sdelení Státní volební komise o vyhlášení a uverejnení celkových výsledku nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 30. brezna 2019

Cástka 41, rozeslaná dne 29. brezna 2019

87. Narízení vlády, kterým se mení narízení vlády c. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odmenování odsouzených zarazených do práce ve výkonu trestu odnetí svobody
88. Vyhláška, kterou se mení vyhláška c. 10/2000 Sb., o srážkách z odmeny osob, které jsou ve výkonu trestu odnetí svobody zamestnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odmeny techto osob a chovancu zvláštních výchovných zarízení a o úhrade dalších nákladu, ve znení pozdejších predpisu
89. Nález Ústavního soudu ze dne 12. února 2019 sp. zn. Pl. ÚS 21/17 ve veci návrhu na zrušení cl. II bodu 2 a 3 zákona c. 196/2012 Sb., kterým se mení zákon c. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znení pozdejších predpisu, a nekteré další zákony

CHYBIT ZNAMENÁ PLATIT

1. dubna

Pondělí

(za neděli

31. 3.)

Daně z příjmů - plátce

Odvod „srážkové“ daně sražené v únoru 2019 a oznámení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů uvedených v § 6 odst. 4 ZDP)

(§ 6 odst. 4, § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Odvod zajištění daně sraženého v únoru 2019 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů EU/EHP ze zdrojů na území ČR a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně (§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Daň z příjmů – zaměstnavatel

Provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018

(§ 38ch odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Sociální pojištění – OSVČ

Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za březen 2019

Pozor, věcná změna od ledna 2019! Zálohy jsou splatné nově již do kalendářního konce měsíce, na který se platí, nikoli až 20. dne následujícího měsíce.

(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za březen 2019

Pozor, věcná změna od ledna 2019! Pojistné je splatné nově již do konce kalendářního měsíce, na který se platí, nikoli až 20. dne následujícího měsíce.

(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Zdravotní pojištění – OSVČ

Oznámení OSVČ účtující v hospodářském roce zdravotní pojišťovně, kdy bude podávat daňové přiznání za rok 2018, pokud tak učiní později než k 31. 3.

(§ 24 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)

1. dubna

Pondělí

Daně z příjmů – poplatník

Podání přiznání k dani z příjmů poplatníka za zdaňovací období kalendářní rok 2018, pokud nevyužil „poradce“ a nemá povinně auditovanou účetní závěrku

(§ 33 odst. 1, § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

Splatnost daně z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářní rok 2018, pokud poplatník nevyužil „poradce“ a nemá povinně auditovanou účetní závěrku

(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

Uplatnění plné moci k zastupování „poradcem“, který za poplatníka zpracuje a předloží daňové přiznání za rok 2018, a to až v prodlouženém termínu do 1. 7.

(§ 29 odst. 2, § 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

Sdělení poplatníka registrovaného k dani z příjmů, že mu ve zdaňovacím období kalendářního roku 2018 nevznikla daňová povinnost (vyjma „neziskovek“)

(§ 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

(§ 38mc zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Daně z příjmů - plátce

Podání vyúčtování „srážkové“ daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za rok 2018

(§ 38d odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

(§ 33 odst. 1, § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

8. dubna

Pondělí

Zdravotní pojištění – OSVČ

Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za březen 2019

(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)

Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2018, pokud OSVČ není povinna podat přiznání k dani z příjmů za rok 2018

(§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)

15. dubna

Pondělí

Daň silniční

Zaplacení zálohy na daň silniční za I. čtvrtletí 2019

(§ 10 odst. 1 a 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)

16. dubna

Úterý

Zdravotní pojištění – OSVČ

Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2018 OSVČ nepodávající daňové přiznání (pokud Přehled podala až 8. 4., jinak do 8 dnů po jeho podání)

(§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)

20. dubna

Sobota (!)

DPH - uživatel

Podání přiznání a zaplacení DPH za I. čtvrtletí 2019 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa alias „MOSS“

(§ 110q, § 110r odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)

(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

23. dubna

Úterý

(za sobotu 20. 4., a za svátek 22. 4.)

Daň z příjmů – zaměstnavatel

Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za březen 2019

(38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Sociální pojištění – zaměstnavatel

Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za březen 2019

(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za březen 2019

(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Zdravotní pojištění – zaměstnavatel

Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za březen 2019

(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)

Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za březen 2019

(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)

25. dubna

Čtvrtek

DPH

Podání přiznání a zaplacení DPH plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2019

(§ 99, § 99a, § 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)

(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

Podání kontrolního hlášení plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2019

(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty – „DPH“)

Podání souhrnného hlášení plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2019, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží v třístranném obchodu a poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce

(§ 102 odst. 1, 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)

Podání přiznání k DPH identifikované osoby za březen 2019, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení

(§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)

(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za březen 2019, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce

(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)

Daň z hazardních her

Podání přiznání a zaplacení daně z hazardních her za I. čtvrtletí 2019

(§ 1, § 6 a § 9 zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her)

(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

30. dubna

Úterý

Daně z příjmů - plátce

Odvod „srážkové“ daně sražené v březnu 2019 a oznámení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů uvedených v § 6 odst. 4 ZDP)

(§ 6 odst. 4, § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Odvod zajištění daně sraženého v březnu 2019 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů EU/EHP ze zdrojů na území ČR a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně (§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Zákonné pojištění úrazu

Odvod pojistného zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za II. čtvrtletí 2019

(§ 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)

(§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zam.)

Sociální pojištění – zaměstnavatel

Povinnost všech zaměstnavatelů uzavřít evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) zaměstnanců, kteří byli účastni důchodového pojištění za rok 2018

(§ 38 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení)

Sociální pojištění – OSVČ

Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2019

Pozor, věcná změna od ledna 2019! Zálohy jsou splatné nově již do kalendářního konce měsíce, na který se platí, nikoli až 20. dne následujícího měsíce.

(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za duben 2019

Pozor, věcná změna od ledna 2019! Pojistné je splatné nově již do konce kalendářního měsíce, na který se platí, nikoli až 20. dne následujícího měsíce.

(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Předložení plné moci k zastupování poradcem zpracovávajícím přiznání k dani z příjmů, při odkladu termínu podání přiznání za rok 2018 do 1. 7. 2019

(§ 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Zdravotní pojištění – OSVČ

Předložení plné moci k zastupování poradcem zpracovávajícím přiznání k dani z příjmů, při odkladu termínu podání přiznání za rok 2018 do 1. 7. 2019

(§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)

BÝT DOBRÝ NESTAČÍ

JARNÍ PROCITNUTÍ A PŘEJÍDÁNÍ

Jarní procitnutí se oslavuje podle různých národů různě, přičemž u nás k tomu neodmyslitelně patří i zvýšená konzumace alkoholických nápojů a přejídání. Mnoho experimentů dokázalo, že po vícedenní hladovce je organismus člověka schopen znovu fungovat mnohem lépe a dochází k úpravě některých porušených životních funkcí. Možná i proto se tento systém nazývá fyziologicky prospěšné hladovění.

Postní období je zdravé
mnoho redukčních a léčebných diet doporučuje tzv. očišťovací dny, což znamená pravidelné výrazné omezení konzumace pevné stravy, kterou nahrazují zeleninové a ovocné šťávy, a to je určitou formou hladovky. Očistný den může být do stravovacího režimu zařazen prakticky každý týden, nejlépe vždy v pondělí. Důvodem je ve většině případů zvýšený energetický příjem (a větší objem potravy) v době víkendu. V průběhu očistného dne se organismus zbaví nahromaděných zbytků požité potravy ve střevech a s nimi i dalších toxických látek kolujících v organismu, které přijal v průběhu stravování.

Tímto způsobem může být umožněn odpočinek všem orgánům, které jsou zapojeny do zpracování přijímané potravy. Občasné, tzv. přerušované hladovky, vycházejí v zásadě z původního režimu v přírodě - většina zvířat takové přerušované hladovění absolvuje nedobrovolně, mnohokrát se hladovka protáhne i na více dní. Člověk se však postupně v průběhu svého vývoje vymanil ze závislosti na cyklech potravy a tím nevědomky zhoršil svůj zdravotní stav.

Existují různé způsoby hladovky
a velmi zajímavý systém má tento postup ve čtyř fázích (podle arménského badatele Arakeljana):
• 1 den v týdnu 24 hodin hladovky.
• 1 za 14 dní dva souvislé dny hladovky.
• 1 za 3 měsíce souvislá týdenní hladovka.
• 1 za 1 rok souvislých 20 dní hladovky.

V pojmu "hladovka" se skrývá vynechání pevné stravy a konzumují se jen tekutiny nejrůznějšího složení, které mohou být obohaceny vitamíny a minerálními látkami.
Někdo ještě používá bylinkové čaje a speciální ovocné a zeleninové šťávy. Jiní přidávají zvláštní přírodní produkt mumio, nebo žen-šen. Takový systém se určitým způsobem přibližuje praxi jogínů a starověkých křesťanů, kteří si takto očišťovali tělo a umožňovali duši koncentraci a poznání nepoznatelného.

Několikadenní hladovka
může iniciovat žádoucí redukci hmotnosti, později stačí jen očistné dny. Správně volenou hladovkou se dá velmi výrazně korigovat nebezpečí vývoje diabetu (cukrovky), poruchy tukového metabolismu apod. Pro zdraví se zdá být nutné použití krátkodobé hladovky po období výrazněji zvýšeného příjmu potravy (po víkendech, různých svátcích atd.). Když nic jiného - tak docílíme udržení stálé tělesné hmotnosti.

Víkendový energizér
Začněte už v pátek lehkou večeří v podobě salátu se zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy s hnědou rýží. Jídlo posypte čerstvými bylinkami. K tomu si můžete dopřát maximálně trochu ovoce a bílý jogurt. Uvolnění se doporučuje masáží, koupelí nebo sprchou. Choďte brzy spát. Během víkendu relaxujte. Hned po probuzení vypijte aspoň půl litru vody. Pokožku si masírujte kartáčem, osprchujte se. Potom si chvilku zacvičte (doporučují se strečinkové nebo jogínské cviky). Na snídani si dejte pohár zeleninové šťávy. A na oběd to samé. Po obědě si dopřejte 45-minutovou procházku. Pijte tekutiny bez bublinek. Na večeři si můžete dát čtyři druhy zeleniny, připravené např. na páře. Do postele jděte brzy. Do "normálního" života se od pondělka vracejte postupně, kdybyste se hned pustili do těžkých jídel, mohlo by vás to nepříjemně nadýmat.

Monodieta
má výhodu v tom, že se drží krátce a tedy není pravděpodobné, že se dostaví nežádoucí vedlejší účinky.
Můžete jíst několik jídel, které sestávají z jediné potraviny. Měla by obsahovat škrob, nebo pomalu se uvolňující cukr. Sníží se množství toxinů, kterými si zatěžujete tělo.

Vhodné pro energizér a monodietu
Jablka, Hrozny, Hrušky, Papája, Mrkev a Celer.

Nekonzumujte!
Uzeniny, Sladkosti a Tvrdý alkohol.

MUDr. Pavel Malovič

PRÁVĚ VYCHÁZEJÍ MĚSÍČNÍKY A ODBORNÉ PUBLIKACE

Poradce, měsíčník č. 10/2019 (III/2019)

· Zákon o místních poplatcích s komentářem – Mgr. Petr Taranda

· GDPR a mzdy – JUDr. Eva Dandová

· Daňové řešení penzijního a životního pojištění – Ing. Ivan Macháček

· DPH u společnosti po 1. 1. 2019 – Ing. Zdeněk Kuneš

· Zdaňování příjmů ze závislé a samostatné činnosti srážkou – Ing. Eva Sedláková

· Judikatura NSS k daňovým podvodům – Mgr. Petr Taranda

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2019 (IV/2019)

· Likvidace s.r.o. – Ing. Martin Děrgel

· DPH u právních služeb v roce 2019 – Ing. Václav Benda

· Ukončení podnikání OSVČ – Ing. Martin Děrgel

· Prodej výrobků a služeb – související tržby a náklady – Ing. Zdenka Cardová

· Výdaje spojené s pořízení odcizeného majetku – Ing. Eva Sedláková

· Převedení zaměstnance na jinou práci – JUDr. Ladislav Jouza

· Nevyčerpaná dovolená za rok 2018 – Richard W. Fetter

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 6-7/2019 (III/2019)

Ukončení podnikání OSVČ, likvidace obchodní korporace a konkurs - komplexně – Ing. Martin Děrgel
Pracovní poměr – chyby zaměstnavatelů – JUDr. Ladislav Jouza

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2019 (IV/2019)

Srážky ze mzdy v r. 2019 – podruhé nově – novela od 1. 7. 2019 – Richard W. Fetter

· GDPR - meze ochrany soukromí zaměstnance – JUDr. Eva Dandová

· Nový pokyn pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně – Ing. Zdeněk Morávek

· Slevy na dani za umístění dítěte – Ing. Eva Sedláková

· Zaměstnávání absolventů škol – Mgr. Olga Bičáková

· Náležitosti mzdového listu, včetně příjmů od daně osvobozených – Ing. Eva Sedláková

· Místní poplatky – JUDr. Eva Dandová

1000 řešení – měsíčník č. 4-5/2019 (II/2019)

· Daňové a nedaňové výdaje – Ing. Eva Sedláková

· Finanční a operativní leasing – Ing. Martin Děrgel

· Daň z příjmů

· Daň z přidané hodnoty

· Účetnictví

· Odvody

· Zákoník práce

ODBORNÉ PUBLIKACE:

Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)

· Podnikáme bezpečně a ekonomicky bez chyb, pokut a penále (komplexní pohled na bezpečnost na pracovišti)

· Kontrola podnikatele bez chyb, pokut a penále (daňová kontrola, mzdová kontrola, povinnosti zaměstnavatele)

· Pracovněprávní výkladový slovník (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů souvisejících se zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy)

· Stavíme bez chyb, pokut a penále (stavební zákon a související vyhlášky)

· Výkladový slovník pro veřejný sektor (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů týkajících se veřejného sektoru)

· Zákon o provozu na pozemních komunikacích, Prováděcí vyhláška (úplné znění zákona a vyhlášky ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

· Školský zákon a související vyhlášky, Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (úplná znění zákonů po novelách ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

· 100 otázek a odpovědí – daň z příjmů FO a PO – (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů zákona o daních z příjmů)

· 100 otázek a odpovědí – účetnictví – (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů účetnictví)

· Účetní závěrka podnikatelů za rok 2018 (postupy při zpracovávání účetní závěrky za rok 2018 a praktické příklady)

· Daňová přiznání, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání a ročního zúčtování)

· Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2019 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

· Povinnosti zaměstnavatele 2019 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)

Daňové a mzdové zákony 2019 (aktuální znění zákonů po novele pro účetní a personální praxi)
Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s komentářem, platy ve veřejné správě)
Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky – aktuální znění
Daňové a nedaňové výdaje (2019) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)

· Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

· Zákon o DPH, Daňový řád (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

PŘIPRAVUJEME

Poradce, měsíčník č. 11/2019 (IV/2019)

· Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem – Ing. Václav Benda

· Zákon o dani z příjmů – změny u právnických osob – Ing. Drahomíra Martincová

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7-8/2019 (V/2019)

· DPH u finančního a operativního leasingu v roce 2019 – Ing. Václav Benda

· DPH při poskytnutí peněz a platebních prostředků - Ing. Václav Benda

· Změny v zákoně o daních z příjmů u PO – Ing. Martin Děrgel

· Použití průměrných cen PHM nebo skutečné ceny? – Ing. Ivan Macháček

· Kdy a proč zvolit radu zaměstnanců? – JUDr. Ladislav Jouza

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 8-9/2019 (V/2019)

Novela zákona o DPH v příkladech – Ing. Václav Benda
Dědění a darování z pohledu ZDP – Ing. Eva Sedláková

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2019 (V/2019)

Ochrana osobních údajů - nový zákon – JUDr. Eva Dandová
Stěžejní změny ve zdanění právnických osob – novela – Ing. Ivan Macháček
Zdanění drobných přivýdělků – novela zákona o dani z příjmů – Richard W. Fetter
Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba – JUDr. Eva Dandová
Příplatky ke mzdě (2.) – JUDr. Ladislav Jouza
Přechodné ubytování zaměstnanců z hlediska daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
Benefit na zdravotnické služby, sport a rekreaci se zaměřením na příspěvek na masáže - Ing. Ivan Macháček
Jaké chyby může zjistit zdravotní pojišťovna kontrolou u zaměstnavatele – Ing. Antonín Daněk

1000 řešení – měsíčník č. 6-8/2019 (V/2019)

· DPH po novele – Ing. Václav Benda

· Insolvenční zákon – novela – Mgr. Petr Taranda

· Daň z příjmů

· Daň z přidané hodnoty

· Účetnictví

· Odvody

· Zákoník práce

HORKÁ TÉMATA

Daňový balíček
Daňový balíček přináší řadu změn, které nabudou účinnosti (až na výjimky) od 1. 4. 2019, některé změny jsou účinné již od 27. 3. 2019. Přináší změny zejména do zákona o DPH, zákona o daních z příjmů, spotřebních daní, daňového řádu …, ale také do dalších zákonů. Rozsah změn v DPH je nejrozsáhlejší, v daních z příjmů balíček zapracovává změny předpisů EU omezujících přelévání zdanitelných zisků do států s nižším daňovým zatížením apod. … Potřebujete mít všechny potřebné informace?
Najdete je v našich publikacích, které využijí plátci DPH, podnikatelé, zaměstnavatelé, účetní, daňoví poradci, živnostníci, auditoři, ekonomové, manažeri …

1. Poradce 11/2019 - Daň z přidané hodnoty po novele s komentářem - komentář - Ing. Václav Benda
(A5, 272 str.)

2. DaÚ 4-5/2019 - Oprava DPH v případě nedobytných pohledávek - příspěvek - Ing. Václav Benda
(A4, 112 str.)

3. PaM 6/2019 - Zákon o daních z příjmů - novela - příspěvek - Ing. Eva Sedláková
(A4, 80 str.)

4. Aktualizace I/3 - Zákon o dani z přidané hodnoty, zákon o daních z příjmů, zákon o spotřebních daních ... - úplná znění zákonů
(A5, 384 str.)

5. 100 otázek a odpovědí - daň z příjmů FO a PO - praktické příklady
(A5, 120 str.)

6. Kontrola podnikatele bez chyb, pokut a penále - odborná tematická publikace - kolektiv autorů
(A5, 300 str.)

Cena balíčku je 1111 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 444 Kč.
Ušetříte 667 Kč.

Insolvenční zákon po novele
Jaké změny přinesla novela insolvenčního zákona? Hlavním principem úpravy je označit zejména zpřístupnění institutu oddlužení jako institutu právního řádu, jehož prostřednictvím je možné řešit významnou zadluženost osob …
Více již čtěte v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, mzdovým účetním, živnostníkům, ekonomům, auditorům …

1. Aktualizace II/1 - Insolvenční zákon - úplné znění
(A5, 88 str.)

2. Zákony IIB/2019 - Trestní právo, Správní právo, Právní pomoc - úplná znění
(A5, 576 str.)

3. Kontrola podnikatele bez chyb, pokut a penále - odborná tematická publikace - kolektiv autorů
(A5, 300 str.)

4. Vzory smluv dle NOZ II. + CD - vybrané vzory smluv (35 smluv) - Doc. František Klimeš
(A5, 160 str.)

5. Občanský zákoník I. - odborná tematická publikace - úplné znění zákona s komentářem - JUDr. Jiří Nesnídal
(A5, 320 str.)

6. Občanský zákoník II. - odborná tematická publikace - úplné znění zákona s komentářem - JUDr. Zbyněk Pražák
(A5, 320 str.)

7. Zákony IIA/2019 - Občanský zákoník, Zákon o obchodních korporacích … - úplná znění zákonů
(A5, 576 str.)

Cena balíčku je 590 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 356 Kč.
Ušetříte 534 Kč.

Ukončení podnikání
Jak správně řešit právní, daňovou a účetní problematiku provázející nejčastější konce podnikání fyzických osob a obchodních korporací? Jak postupovat dle zákona o daních z příjmů nebo DPH? Jaké možné alternativy ukončení podnikání lze využít? Hrozí vám konkurz? Vysvětlíme vám, jako se mu dá vyhnout …
Odpovědi nejen na tyto dotazy najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, živnostníkům, mzdovým účetním, účetním, dańovým poradcům, auditorům …

1. DÚVaP 6-7/2019 - Ukončení podnikání OSVČ, likvidace obchodní korporace a konkurs komplexně - příspěvek - Ing. Martin Děgel
(A5, 240 str.)

2. DaÚ 6/2019- Ukončení podnikání OSVČ (plátce s daňovou evidencí) - příspěvek - Ing. Martin Děrgel
(A4, 80 str.)

3. 1000 řešení 4-5/2019 - Daňové a nedaňové výdaje - praktické příklady
(A5, 128 str.)

4. Daňové a mzdové zákony 2019 - odborná tematická publikace
(A5, 600 str.)

5. 100 otázek a odpovědí - účetnictví - praktické příklady
(A5, 120 str.)

Cena balíčku je 1067 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 427 Kč.
Ušetříte 640 Kč.

Rodinné podnikání
V rámci podnikání fyzických osob dochází velmi často k tomu, že tyto osoby nepodnikají samy, ale zapojují ke svému podnikání další členy rodiny. Hovoříme pak o tzv. rodinném podnikání. Může přitom dojít k různým variantám rodinného podnikání. Jaké varianty mohou nastat a jak při jednotlivých variantách správně postupovat?
Najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, živnostníkům, mzdovým účetním, účetním, auditorům …

1. DÚVaP 4-5/2019 - Rodinné podnikání - komplexně - příspěvek - Ing. Ivan Macháček
/A5, str. 208/

2. PaM 5/2018 - Rodinné podnikání - příspěvek - JUDr. Jana Drexlerová
/A4, str. 80/

3. 100 otázek a odpovědí - daň z příjmů FO a PO - praktické příklady
/A5, str. 120/

4. Kontrola podnikatele bez chyb, pokut a penále - odborná tematická publikace - kolektiv autorů
/A5, str. 300/

5. Daňové a mzdové zákony 2019 - úplná znění zákonů - odborná tematická publikace
/A5, str. 600/

Cena balíčku je 1316 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 527 Kč.
Ušetříte 789 Kč.

Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)

Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku. Čekáme na Vaše náměty a připomínky.

RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E- MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.

Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.

E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.

Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.

Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

KONTAKTY

Adresa:		E-mail:
MK Media, s.r.o. Martina Rázusa 1140 010 01 Žilina Slovenská republika		objednavky@exicon.eu

IČO: 36419176 DIČ: 2021832285 IČ DPH: SK2021832285


Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.

V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.