HORKÁ TÉMATA - najdete v tematických balíčcích:
|
1. TRESTNÍ
PRÁVO PO NOVELÁCH
Trestní
zákoník je základním předpisem trestního práva hmotného. Dělí se na dvě části,
kdy v první obecné jsou definovány základy trestní odpovědnosti, sankce za
tresty nebo výklad používaných pojmů. Druhá část (zvláštní část) obsahuje
katalog trestných činů, mezi které patří například trestné činy proti majetku
nebo trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných.
Jaké změny
přinesly novely trestního zákoníku? Jaká je aktuální judikatura?
Čtěte naše publikace, které jsou určeny orgánům činným v trestním
řízení, policistům, exekutorům, podnikatelům, auditorům, všem občanům,
odsouzeným ...
1.
Poradce 11-12/2023 – Trestní zákoník s komentářem a judikaturou – komentář /A5, str. 336/
2.
Zákony IIB/2023 – Trestní zákoník, Trestní řád, Zákon o Policii České
republiky ... – úplná znění zákonů /A5, str. 592/
3.
Ústava České republiky, Zákon o volbách do Parlamentu České republiky ... – úplná znění
/A6, str. 208/
4.
Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 112/
Cena balíčku je 881 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 616 Kč.
Ušetříte 265 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
2. DAŇOVÉ
VÝDAJE NOVĚ
Za daňové
výdaje lze považovat náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení
zdanitelných příjmů. No v praxi je někdy těžké posoudit, jestli se jedná o
výdaj daňový nebo nedaňový a při případné daňové kontrole můžou nastat problémy.
Jak správně postupovat při posuzování daňových a nedaňových výdajů?
Dočtete se
v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům,
živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1.
Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická
publikace /A5,
str. 560/
2.
DÚVaP 3-4/2023 – Výdaje v ZDP a výdaje v účetnictví – příspěvek /A5,
str. 192/
3.
DaÚ 2/2023 – Daňové parametry v ZDP po novele – příspěvek /A4, str. 80/
Cena balíčku je 1182 Kč.
Cena balíčku s 20 % slevou je 946 Kč.
Ušetříte 236 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
3. OPTIMALIZACE
DANĚ 2023
Snahou každého
poplatníka daně z příjmů je v daňovém přiznání minimalizovat svůj základ daně a
tím i minimalizovat svou daňovou povinnost. Při této optimalizační činnosti je
přitom důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně
dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných
daňových úniků. Jak správně postupovat při optimalizaci daně?
Dočtete se
v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým
poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1.
Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 120/
2.
Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, cca str.
560/
3.
Zákony IA/2023 – Zákon o daních z příjmů, Zákon o DPH ... – úplná znění
zákonů /A5, str. 576/
4.
100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná
tematická publikace /A5, str. 96/
Cena balíčku je 1177 Kč.
Cena balíčku s 10 % slevou je 1060 Kč.
Ušetříte 117 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
4. BALÍČEK
MZDOVÝM ÚČETNÍM
Pracujete jako
mzdová účetní a potřebujete mít po ruce aktuální informace ohledně
posledních novel pracovněprávních a sociálních zákonů? V našich
publikacích najdete odborné texty doplněné názornými příklady z praxe.
Objednejte si naše publikace, které jsou určeny
mzdovým účetním, podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, živnostníkům,
manažerům …
1.
Poradce 11-12/2022 – Zákoník práce s komentářem – komentář /A5, str. 528/
2.
DÚVaP 3-4/2023 – Povinnosti zaměstnance k náhradě škody – příspěvek /A5,
str. 192/
3.
100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice – odborná
tematická publikace /A5, str. 96/
4.
PaM 3-4/2023 – Průměrná mzda zvyšuje v roce 2023 práva a nároky zaměstnanců – příspěvek /A4,
str. 112/
Cena balíčku je 1310 Kč
Cena balíčku se 30 % slevou je 917 Kč.
Ušetříte 393 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
5. DAŇOVÝ
BALÍČEK
Přinášíme Vám
komplexní pohled na daně, od zpracování účetní závěrky a daňových přiznání
až po novinky v zákoně o daních z příjmů po posledních novelách.
Potřebujete komplexní, podrobné informace?
Objednejte si naše
publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům,
ekonomům, auditorům, manažerům ...
1.
Poradce 8-9/2023 – Zákon o daních z příjmů s komentářem – komentář /A5, str. 560/
2.
Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 – odborná tematická
publikace /A5, str. 224/
3.
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 – odborná tematická
publikace /A5, str. 128/
4.
DaÚ 2/2023 – Daňové limity – příspěvek /A4, str. 80/
5.
1000 řešení 1-2/2023 – Konec roku v účetnictví – praktické
příklady /A5, str. 96/
Cena balíčku je 1262 Kč.
Cena balíčku s 20 % slevou je 1009 Kč.
Ušetříte 253 Kč.
Poštovné a balné je zdarma.
|
6. DPH
BALÍČEK
Novelou zákona
o DPH byl od 1. ledna 2023 zvýšen limit obratu pro povinnou registraci
plátce daně, upřesněna pravidla pro určení místa plnění při prodeji zboží na
dálku a provedeny dílčí změny v ustanoveních, která upravují podávání
kontrolních hlášení ... a další změny. Potřebujete podrobné, komplexní
informace?
Čtěte naše
publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům,
živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1.
Poradce 7/2023 – Zákon o DPH s komentářem – komentář /A5, str. 328/
2.
1000 řešení 3-4/2023 – DPH po novele– praktické příklady /A5,
str. 96/
3.
Zákony IA/2023 – Zákon o DPH, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 576/
4.
Zákony IB/2023 – Zákon o účetnictví, ČÚS ... – úplná znění zákonů /A5, str. 554/
5.
DÚVaP 1-2/2023 – Povinnosti plátce DPH – příspěvek /A5, str. 144/
Cena balíčku je 1239 Kč.
Cena balíčku s 20 % slevou je 990 Kč.
Ušetříte 249 Kč.
Poštovné a balné je zdarma.
|
Cena balíčků je
včetně DPH. Uvedená
nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit
vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ MAJETKU A ZDP
Zákon
o daních z příjmů definuje technické zhodnocení hmotného majetku
vymezeného v § 26 zákona. Technické zhodnocení vymezují i účetní
předpisy, pro podnikatele jde o vymezení uvedené ve vyhlášce
č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve
znění pozdějších předpisů. Do konce r. 2019 zákon o daních z příjmů
definoval i technické zhodnocení nehmotného majetku, který vymezoval § 32a
zákona. Toto ustanovení bylo počínaje r. 2020 zrušeno. Následující článek
vychází z nového pokynu Generálního finančního ředitelství
k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů D-59,
který nahradil pokyn D-22.
1. Technické
zhodnocení podle účetních předpisů
Podle § 7 odst. 7
vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve
znění pozdějších předpisů, položka „Stavby” a položka „Hmotné movité věci
a jejich soubory” dále obsahuje technické zhodnocení, a to od výše
ocenění stanoveného v § 47 odst. 4:
a) majetku
uvedeného v § 28 odst. 5 zákona o účetnictví,
b) drobného
hmotného majetku.
Jedná se
o samostatně účtované technické zhodnocení, které nezvyšuje vstupní cenu
hmotného majetku, např. jde o technické zhodnocení staveb, které provedl
a odpisuje nájemce. Dále pak o samostatně účtované technické
zhodnocení samostatných movitých věcí, které jsou drobným majetkem, tj.
neodpisovaného majetku.
Pokud se jedná
o ocenění technického zhodnocení, § 47 odst. 4 vyhlášky stanoví, že
technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které
mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření
vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb
a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného
účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku
v položkách Dlouhodobý nehmotný majetek (§ 6 odst. 1 věta první)
a Hmotné movité věci a jejich soubory nebo v případě majetku
vykazovaného v položce Stavby dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty
ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé
stavby.
Pokud
je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví, pak
účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně. Náklady
vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené
zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
Podle § 7 vyhlášky č.
500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které
jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů, dlouhodobým hmotným majetkem jsou:
– pozemky
bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím (§ 9 odst. 5). Tato položka
neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako
majetek nebo jeho části v položkách Stavby, Pěstitelské celky trvalých
porostů a Jiný dlouhodobý hmotný majetek,
– stavby
bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti
a) stavby
včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla
a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,
b) právo
stavby, pokud není zbožím (§ 9 odst. 5),
c) otvírky
nových lomů, pískoven a hlinišť,
d) technické
rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
e) byty
a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných
částí nemovité věci použije se odstavec 1 obdobně,
– hmotné
movité věci a jejich soubory
a) předměty
z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění,
b)
hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým
určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění
určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem,
zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého
zobrazení majetku. Hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným
technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok
nevykázané v položce Hmotné movité věci a jejich soubory se považují
za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako
o zásobách,
– pěstitelské
celky trvalých porostů
a) ovocné
stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25
hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar,
b) trvalý
porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí,
–
dospělá zvířata a jejich
skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnosti delší než jeden
rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění
povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti
a věrného a poctivého zobrazení majetku. O dospělých zvířatech
a jejich skupinách s dobou použitelnosti delší než jeden rok
nevykázaných v položce Dospělá zvířata a jejich skupiny se účtuje
jako o zásobách,
– jiný
dlouhodobý hmotný majetek bez
ohledu na výši ocenění
a) ložiska
nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako
součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem
a za podmínky stanovené v § 56 odst. 3 písm. d) a odst. 5 [poznámka:
s ohledem na změnu v § 56 se jedná o podmínky stanovené v §
56 odst. 3 písm. d) a odst. 6 vyhlášky],
b) umělecká
díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, předměty
kulturní hodnoty a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními
právními předpisy, popřípadě jejich soubory,
c) věcná
břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud
nejsou vykazována jako součást ocenění položky Stavby nebo jako součást ocenění
v rámci položky Zásoby.
Technické
zhodnocení hmotného majetku z hlediska daně z příjmů
Zákon o daních
z příjmů v § 33 stanoví, že technickým zhodnocením se rozumí vždy
výdaje na:
– dokončené
nástavby, přístavby a stavební úpravy (§ 2 zákona č. 183/2006 Sb.,
stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů),
– rekonstrukce
a
– modernizace
majetku,
pokud převýšily
u jednotlivého majetku počínaje zdaňovacím obdobím 2020 v úhrnu 80
000 Kč (do konce r. 2019 v úhrnu 40 000 Kč).
Technickým
zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které
poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24
odst. 2 písm. zb) zákona. Citovaný § 24 odst. 2 písm. zb) stanoví, že daňovými
výdaji jsou výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební
úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou
technickým zhodnocením.
Co
je rekonstrukcí a modernizací stanoví zákon o daních z příjmů,
definici nástavby, přístavby a stavební úpravy je možno najít ve stavebním
zákoně. Podle § 2 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění
pozdějších předpisů, je změnou dokončené stavby:
a) nástavba,
kterou se stavba zvyšuje,
b) přístavba,
kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně
propojena s dosavadní stavbou,
c) stavební
úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení
stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
Rekonstrukcí se pro účely zákona rozumí zásahy do majetku, které mají
za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Podle stanoviska
Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D-59 se za změnu
technických parametrů podle zákona nepovažuje jen samotná záměna použitého
materiálu, a to i v případě výměny oken s dřevěným rámem za
okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken
a počet vrstev skel oken. Za technické zhodnocení se rovněž nepovažuje
vybavení motorového vozidla zimními pneumatikami.
Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření
vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
Technickým
zhodnocením je např. zabudování mříží, žaluzií, instalace kotle
s ústředním vytápěním budovy, instalace počítačové sítě na zdech budovy
apod.
Technické
zhodnocení není samostatnou
věcí v právním slova smyslu, jedná se o výdaje hrazené vlastníkem
věci, na které bylo technické zhodnocení provedeno, nebo nájemcem věci,
případně i další osobou (podnikatel rozšíří na své náklady veřejnou obecní
komunikaci, aby po ní mohl jezdit ke svému obchodnímu závodu, podnájemce
vybuduje v budově příčku).
Technické zhodnocení
proto např.:
– nelze
vkládat do obchodního majetku podnikatele (v některých případech
podnikatel provede pro podnikatelské účely přístavbu rodinného domku, ve kterém
bydlí a do obchodního majetku nezahrne stavebně upravený domek, ale pouze
přístavbu),
-
nelze si ho najmout,
a to ani formou finančního leasingu (podnikatelé mají někdy snahu si
pořizovat technické zhodnocení vlastního majetku – věcí movitých
i nemovitých, formou finančního leasingu),
-
nelze ho prodat (podnikatelé
– nájemci nebo podnájemci, kteří technicky zhodnotily najatý majetek, někdy
uzavírají kupní smlouvy na prodej zůstatkové ceny technického zhodnocení,
a to buď vlastníkovi či dalšímu nájemci),
-
nelze ho darovat, ani vkládat
do základního kapitálu obchodní korporace.
Příklad č. 1
Při stěhování strojního zařízení do nové dílny musí podnikatel zaplatit
výdaje za demontáž strojního zařízení, jeho převoz do nové dílny, jeho
následnou montáž a úpravu nové dílny pro instalaci strojního zařízení. Jak
výdaje spojené se stěhováním tohoto hmotného majetku uplatní do výdajů
daňových?
Výdaje spojené s přemístěním hmotného majetku, tj. převozem
a jeho instalací (demontáž před převozem a následná montáž po převozu
na místo určení), jsou výdaji provozními. V případě, že by však
v dílně, kam je stroj přemístěn bylo nutno vybudovat stavební základ pro
jeho umístění s tím, že příslušné výdaje by přesáhly 80 000 Kč, jednalo by
se podle § 33 zákona již o technické zhodnocení dílny. O příslušnou
částku by musel podnikatel zvýšit vstupní (zůstatkovou) cenu dílny.
Příklad č. 2
Podnikatel
podniká v najatých prostorách na základě nájemní smlouvy. V těchto
prostorách vybudoval novou počítačovou síť pro 4 počítače, kde cena činila 14
000 Kč (kabely, lišty, práce). Počítačová síť je vedena po zdech najaté
nemovité věci. V nájemní smlouvě má stanovenou částku na běžnou údržbu
najaté nemovité věci ve výši 20 000 Kč ročně. Otázkou je, zda výdaje spojené
s vybudováním počítačové sítě jsou výdaji provozními nebo zda bude muset
výše uvedenou počítačovou síť odepisovat se souhlasem pronajímatele.
Výdaje spojené
s realizací počítačové sítě, vedené po zdech najaté nemovité věci,
představují z hlediska daně z příjmů technické zhodnocení budovy
(nikoli běžnou údržbu najaté nemovité věci). Vzhledem ke skutečnosti, že tyto
výdaje nepřevýšily zákonný limit 80 000 Kč stanovený § 33 zákona, lze je
zahrnout přímo do daňových výdajů nájemce v souladu s § 24 odst. 2
písm. zb) zákona.
Příklad č. 3
Podnikatel
provozující nákladní autodopravu si koupil náhradní díly, včetně zimních pneumatik.
Vzhledem k tomu, že se již vyrábí nový typ automobilů, nejsou některé
náhradní díly totožné s těmi původními. Jak postupovat z hlediska
daně z příjmů?
Pořízení
náhradních dílů k nákladním automobilům, tj. k hmotnému majetku,
včetně pořízení zimních pneumatik, není pořízením dlouhodobého hmotného
majetku, ale pořízením zásob (zákon o daních z příjmů definici zásob
nestanoví, vychází se proto z účetních předpisů v souladu s § 7b
a § 23 zákona o daních z příjmů). To platí
i v případě, že jednotlivé náhradní díly jsou vyměňovány za díly
s jinými parametry, protože původní se již nevyrábějí. Výdaje spojené
s pořízením takových náhradních dílů jsou výdaji provozními, výměna
původních opotřebovaných dílů za nové náhradní díly je opravou a nikoli
technickým zhodnocením.
Příklad č. 4
Podnikatel
nahradil některé původní díly starších textilních strojů za díly vyšších
parametrů, aby zvýšil výkon starších strojů. Otázkou je, jak postupovat
z hlediska daně z příjmů, zda jde o výdaje na náhradní díly za
každý stroj jednotlivě nebo se musí dát do souboru anebo jde o technické
zhodnocení.
Dojde-li
k nahrazení původních dílů strojů za díly vyšší parametrů, aby se zvýšil
výkon starších strojů, jedná se o technické zhodnocení. Eviduje-li
podnikatel každý stroj samostatně s tím, že hodnota výměny předmětných
dílů u jednoho stroje převýší zákonný limit 80 000 Kč v daném
zdaňovacím období, je možno výdaje spojené s touto výměnou uplatnit do
výdajů daňových pouze formou odpisů ze zvýšené vstupní nebo zůstatkové ceny.
Nepřevýší-li hodnota výměny předmětných dílů u jednoho stroje zákonný
limit 80 000 Kč v daném zdaňovacím období, je možno výdaje spojené
s touto výměnou uplatnit na straně podnikatele vedoucího daňovou evidenci
do výdajů daňových při úhradě (na straně podnikatele vedoucího účetnictví se
postupuje podle účetních předpisů).
Jsou-li však
stroje evidovány jako soubor, pak je zákonný limit 80 000 Kč posuzován vždy za
daný soubor.
Příklad č. 5
Podnikatel
provedl u nemovité věci vložené do obchodního majetku 1. etapu technického
zhodnocení ve výši 12 mil. Kč. Tato etapa byla v letošním roce
zkolaudována. V příštím roce bude zkolaudována 2. etapa technického
zhodnocení. Otázkou je, o jakou cenu má zvýšit vstupní cenu nemovité věci,
na které bylo technické zhodnocení dokončeno, když toto souvisí s druhou
etapou (střecha, omítky, nosné zdi), která v letošním roce dokončena
nebude.
Cenou 1. etapy
dokončeného technického zhodnocení nemovité věci, která souvisí s 2.
etapou, která ještě dokončena není, je podle § 33 zákona částka, která byla na
dokončené technické zhodnocení nemovitosti vynaložena, tj. částka 12 mil. Kč.
Zákon nestanoví, že by se hodnota dokončeného technického zhodnocení musela
krátit o výdaje související s druhou etapou technického zhodnocení.
Příklad č. 6
Podnikatel
vybudoval v budově zahrnuté v obchodním majetku novou šatnu pro
zaměstnance. Výdaje spojené s bouráním, novou stavbou, odklízením suti
a nákupem materiálu činily celkem 49 000 Kč. Jak bude majitel postupovat
z hlediska daně z příjmů?
Vzhledem
k tomu, že na hmotném majetku poplatníka, zahrnutém v obchodním
majetku, došlo k technickému zhodnocení (změna velikosti a užívání
některých prostor), jehož výše nepřesáhla zákonný limit 80 000 Kč má poplatník
v souladu s § 33 zákona dvě možnosti:
– buď
o výdaje na provedené úpravy zvýší vstupní nebo zůstatkovou cenu nemovité
věci, kterou bude poté odpisovat ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny nebo
–
uplatní příslušné výdaje jako výdaje provozní podle § 24 odst. 2 písm. zb) zákona.
Příklad
č. 7
Podnikatel
vedoucí daňovou evidenci si počátkem roku koupil starší funkční stroj
v ceně 58 000 Kč. V průběhu roku stroj zmodernizoval za 23 000 Kč.
Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?
Výdaje spojené
s nákupem funkčního stroje v ceně do 80 000 Kč podnikatel zahrne do
výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů při jejich úhradě. Pokud se
jedná o modernizaci tohoto stroje v ceně 23 000 Kč, provedenou
v roce pořízení stroje, je možno tuto částku též přímo zahrnout do
provozních, daňově uznatelných výdajů, neboť nebyl překročen zákonný limit 80
000 Kč pro technické zhodnocení majetku podle ustanovení § 33 zákona.
Obdobně může
postupovat i podnikatel vedoucí účetnictví.
Příklad č. 8
Podnikatel
provozuje podnikatelskou činnost v rodinném domě vloženém do obchodního
majetku. Vzhledem k tomu, že podniká pouze v 1/4 rodinného domku,
uplatňuje do daňových výdajů pouze 1/4 odpisů. V současné době zahájil
stavbu dílny, která bude mít s tímto rodinným domem společnou část jedné
zdi. Jak bude po dokončení dílny dům odpisovat?
Pro účely
odpisování je rozhodující, jak dílnu posoudí příslušný stavební úřad. Jedná se o to,
zda dílna bude samostatnou stavbou či přístavbou rodinného domu. Bude-li dílna
samostatnou stavbou, zatřídí ji podnikatel do příslušné odpisové skupiny
(v daném případě patrně 5. odpisová skupina) a zahájí její odpisování
sazbou nebo koeficientem v prvním roce odpisování. Vstupní cenou budou
vlastní vynaložené výdaje spojené s předmětnou stavbou.
Bude-li však dílna
posouzena jako součást – přístavba rodinného domu, jedná se z hlediska
daně z příjmů o technické zhodnocení domu, které je možno do daňových
výdajů uplatnit pouze prostřednictvím odpisů ze zvýšené vstupní (zůstatkové)
ceny. V tomto druhém případě by podnikatel, po dokončení technického
zhodnocení, musel propočítat, jak velkou část rodinného domku využívá pro
podnikatelskou činnost a v tomto poměru uplatňovat do daňových výdajů
i odpisy.
Příklad č. 9
Podnikatel
provádí technické zhodnocení budovy zahrnuté v obchodním majetku.
V roce 2022 s úpravami začal s tím, že na technické zhodnocení
vynaložil 60 000 Kč. Toto technické zhodnocení podnikatel dokončil v roce
2023, kdy ještě vynaložil 50 000 Kč. Otázkou je, zda podnikatel může
v roce 2022 uplatnit částku 60 000 Kč přímo do daňových výdajů
v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) zákona, když nepřevyšuje 80 000
Kč.
Do daňových výdajů
v roce 2022 poplatník částku 60 000 Kč za nedokončené technické zhodnocení
uplatnit nemůže. Zákon o daních z příjmů v § 33 stanoví mimo
jiné, že technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje
na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce
a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku
v úhrnu 80 000 Kč.
Vzhledem
k tomu, že technické zhodnocení nebylo v roce 2022 dokončeno, nelze
příslušné výdaje uplatnit jako výdaje daňové. Technické zhodnocení bylo
dokončeno v roce 2023, a to celkově za 110 000 Kč. V roce 2023
zvýší poplatník vstupní (zůstatkovou) cenu budovy, kterou technicky zhodnotil
o částku 110 000 Kč, a zahájí její odpisování ze zvýšené vstupní
(zůstatkové) ceny.
Příklad č. 10
Podnikatel
vedoucí daňovou evidenci odpisuje stroj v ceně 90 000 Kč. V letošním
roce dokoupil ke stroji příslušenství v ceně 85 000 Kč. Otázkou je, zda je
příslušenství samostatnou věcí movitou nebo technickým zhodnocením stávajícího
stroje.
Zákon
o daních z příjmů ani účetní předpisy příslušenství hmotného majetku
nedefinují. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů v § 510 stanoví, že příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka
u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně
s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší
věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Má se za
to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci
týkají i jejího příslušenství. Ustanovení § 511 občanského zákoníku
stanoví, že jsou-li pochybnosti, zda je něco příslušenstvím věci, posoudí se
případ podle zvyklostí.
Příslušenství věci
je tedy věcí v právním smyslu. Příslušenství nemusí být s hlavní věcí
natrvalo spojeno a užíváno s ní nepřetržitě, nebývá nutnou částí věci
hlavní, funkci věci hlavní doplňuje, rozšiřuje nebo jinak zlepšuje. Pořídí-li
poplatník k věci hlavní příslušenství, může o jeho cenu zvýšit
vstupní (zůstatkovou) cenu věci hlavní ve vazbě na § 33 zákona, tj. převyšuje-li
cena příslušenství limit 80 000 Kč stanovený pro technické zhodnocení věci
hlavní. Je-li cena příslušenství nižší než limit pro technické zhodnocení, může
se podnikatel rozhodnout, zda bude takovéto příslušenství považovat za
technické zhodnocení věci hlavní či za jednorázový daňový výdaj podle § 24
odst. 2 písm. zb) zákona o daních z příjmů.
Nebude-li
podnikatel doplňující věc evidovat jako příslušenství věci hlavní, pak pro
uplatnění výdajů spojených s jejím pořízením do výdajů daňových platí
obecně platné postupy jako pro jakoukoliv samostatnou movitou věc s dobou
použitelnosti delší než jeden rok.
Více o této
problematice najdete v měsíčníku Daně, účetnictví – vzory a případy
5-6/2023.
SOUKROMÉ PRÁVO V PODMÍNKÁCH ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ
Základní právní
úpravu zdravotního pojištění představují z. č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů a z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné
zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.
Plátci pojistného
jsou (mimo státu):
a) hromadní
plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance)
b)
samoplátci, mezi které řadíme:
– osoby
samostatně výdělečně činné
– osoby
bez zdanitelných příjmů.
Z právní úpravy
českého systému veřejného zdravotního pojištění vyplývají práva
a povinnosti i pro občany – osoby s trvalým pobytem na území
České republiky.
Zákonná úprava
zdravotního pojištění nemůže v českém ekonomicko-podnikatelském prostředí
fungovat izolovaně, ale je v mnoha případech navázána na související
právní normy, které představují především tyto zákony:
z. č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce,
z. č. 187/2006 Sb.,
o nemocenském pojištění,
z. č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů,
z. č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře a
z. č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti
všechny ve znění
pozdějších předpisů.
K uvedeným
právním normám je zapotřebí doplnit, že některé atributy soukromého práva,
vyplývající z podmínek daných zákonem č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších
předpisů (dále jen OZ), se návazně promítají i do postupů ve zdravotním
pojištění.
1. Některé změny
ve zdravotním pojištění
Podívejme
se úvodem na nejdůležitější změny ve zdravotním pojištění k datu 1. ledna
2023, kdy přijaté změny ovlivnily placení pojistného u všech výše
uvedených plátců pojistného.
Nová hodnota
minimální mzdy
Zvýšení minimální
mzdy na částku 17 300 Kč návazně ovlivňuje ve zdravotním pojištění zejména:
1) Placení
pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance
Minimálním
vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda při zaměstnání trvajícím
celý kalendářní měsíc. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném
kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve
smyslu ustanovení § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., provádí zaměstnavatel
příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného
minima.
2) Podmínky
v tzv. nekolidujícím zaměstnání
Uchazeč
o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně
vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda
o pracovní činnosti, nikoli však dohoda o provedení práce) pokud
příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 8 650 Kč.
Osoby bez
zdanitelných příjmů
Za osobu bez
zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného
kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za
něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve
vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného činí
13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. Měsíční platba pojistného
osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2023 částku 2 336 Kč.
Rozhodná částka
příjmu 4 000 Kč
Podle
nařízení vlády České republiky č. 290/2022 Sb. představuje výše všeobecného
vyměřovacího základu za rok 2021 hodnotu 38 294 Kč. Výše přepočítacího
koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0530.
Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru
průměrnou mzdu pro rok 2023 ve výši 40 324 Kč.
Pro účely zdravotního
pojištění se tímto stanovuje od 1. 1. 2023 částka tzv. započitatelného příjmu
na 4 000 Kč. Doprovodně je tato změna podpořena Sdělením Ministerstva práce
a sociálních věcí č. 320/2022 Sb., kde je s účinností od 1. ledna
2023 částka 4 000 Kč stanovena jako rozhodná pro účast zaměstnanců na
nemocenském pojištění.
V roce 2023 tak
zaměstnavatel plní zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění tehdy, pokud
příjem činí alespoň 4 000 Kč u:
1) člena
družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale
vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován
2) osoby
činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní
činnosti u jednoho zaměstnavatele
3) dobrovolného
pracovníka pečovatelské služby.
Minimum osoby samostatně výdělečně činné
Minimální
měsíční vyměřovací základ OSVČ je pro rok 2023 určen sazbou 50 %
z průměrné mzdy 40 324 Kč (viz výše), tj. 20 162 Kč.
Minimální měsíční výše zálohy OSVČ pro rok 2023 se vypočte jako 13,5 %
z částky 20 162 Kč a zvyšila se tak od ledna 2023 z loňských 2
627 Kč na 2 722 Kč, tj. o 95 Kč.
Alespoň minimální
zálohu platí ty OSVČ, pro které je jejich podnikatelská činnost jediným (nebo
při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů.
OSVČ
v paušálním režimu
V reakci na
zavedení tří pásem paušálního režimu se od 1. 1. 2023 stanoví výše vyměřovacího
základu různě pro jednotlivá pásma. V prvním pásmu se měsíční platba paušální
zálohy, jako doposud, nadále odvíjí od minimálního vyměřovacího základu. Ve
druhém a ve třetím pásmu jsou stanoveny vyšší pevné částky, tyto však
nejsou navázány na minimální vyměřovací základ.
Vzhledem
k zavedení více pásem paušálního režimu budou ve vyšších pásmech tohoto
režimu zahrnuty v celkové výši měsíční platby paušální zálohy na pojistné
na veřejné zdravotní pojištění vyšší než minimální zálohy. Na základě této skutečnosti se může stát, že
OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu, ale nemá daň rovnu
paušální dani, vznikne přeplatek pojistného. I na tento přeplatek se
započítají zálohy placené správci daně a převedené ze společného osobního
daňového účtu na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.
Platby státu
a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance
Zákonem
č. 260/2022 Sb. se s účinností od 1. ledna 2023 zvýšil vyměřovací základ
pro platby státu zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ na 14 074 Kč
a měsíční platba státu vzrostla na 1 900 Kč za každou takovou osobu.
Zákon č. 260/2022 Sb.
také zavedl každoroční zvyšování plateb za „státní pojištěnce“. Vyměřovací
základ se od 1. ledna kalendářního roku vždy zvýší o součet růstu cen
a jedné poloviny růstu reálné mzdy podle § 3c odstavců 3 až 5 z. č.
592/1992 Sb. se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Výši takto zvýšeného
vyměřovacího základu stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku,
který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, na něhož se vyměřovací
základ určuje, a to poprvé k 1. lednu 2024.
Částka vyměřovacího
základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého
příjmu zaměstnance za podmínek definovaných v ustanovení § 3 odst. 7 z. č.
592/1992 Sb.
Osoby bez minima
ve zdravotním pojištění
K výše uvedenému
doplňujeme, že minimum neplatí ve zdravotním pojištění pro:
-
zaměstnance a zaměstnavatele dle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.
-
OSVČ dle § 3a odst. 3 z. č. 592/1992 Sb.
Vyměřovacím základem
zaměstnance je dosažený příjem (za kalendářní měsíc), u OSVČ pak 50 %
daňového základu (za kalendářní rok), tedy bez ohledu na minimum výše uvedené.
2. Zaměstnavatelé
ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatelé
představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného,
proto je jednak kontrolní činnost zdravotních pojišťoven zaměřena zejména na
tyto plátce, jednak se v tomto pojednání primárně zaměříme na povinnosti
a postupy zaměstnavatele, případně zaměstnance, resp. pojištěnce.
Pro plnění povinností
zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního
pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy,
pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle
§ 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen ZDP).
Zaměstnání ve
zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro
zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný
podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem.
Je-li osoba ve
zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění
zaměstnání), pak zaměstnavatel:
-
přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena
není, a
-
odvádí pojistné podle zákona, tedy:
a) alespoň z minimálního vyměřovacího
základu nebo alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 z. č. 592/1992
Sb., například pokud je zaměstnanec nemocen nebo
b) z částky nižší než povinné minimum –
v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici
doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží
i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.
Zaměstnancem českého
zaměstnavatele (a zároveň účastníkem českého systému veřejného zdravotního
pojištění, například s právem volby zdravotní pojišťovny) je při splnění
zákonných podmínek i:
·
osoba ze
státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze
Švýcarska nebo také ze Spojeného království, postupující podle koordinačních
nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009
· osoba postupující podle podmínek dvoustranné
mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení, vztahující se i na oblast
zdravotního pojištění (v poslední době byly takové smlouvy uzavřeny
například s Albánií, Tuniskem nebo Sýrií)
· cizinec z tzv. třetí země, tedy mimo
státy výše uvedené.
Zaměstnání vzniká:
1) u pracovní
smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) při
jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je v podstatě jedinou
výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který bez
pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci
(i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl příjmu 4
000 Kč.
2) u dohody
o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti
u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč
3) u dohody
o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho
zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.
Upozorňuji, že ve
zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci
rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní
činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Minimální vyměřovací základ řeší zaměstnavatelé vždy u pracovní smlouvy,
u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 4 000 Kč
a u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.
3. Zákoník práce
v souvislostech zdravotního pojištění
V zákoníku
práce je mj. zakotveno, že pro úkony v pracovněprávních vztazích je
vyžadována písemná forma. Právní úprava zákoníku práce se ve zdravotním
pojištění promítá například do přihlašování zaměstnanců na základě pracovní
smlouvy, významnou roli zaujímají kupříkladu překážky v práci na straně zaměstnance
nebo zaměstnavatele. Specifické postupy se uplatňují třeba v případě
odstupného nebo u příjmů po skončení zaměstnání, kterým je i plnění
z titulu konkurenční doložky.
Smluvní strany
a zúčtovaný příjem
V ustanoveních §
6 a § 7 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen zákoník práce), jsou definovány smluvní strany základních
pracovněprávních vztahů. Podle § 6 je zaměstnancem fyzická osoba, která se
zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
V navazujícím § 7 je pak uvedeno, že zaměstnavatelem je osoba, pro
kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním
pracovněprávním vztahu.
Z pohledu
zdravotního pojištění se osoba stává zaměstnancem tehdy, vykonává-li činnost
podle § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ze které jí od zaměstnavatele plynou,
nebo by měly plynout, příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně
podle § 6 ZDP. Jinými slovy, pokud je zaměstnanci zúčtováno plnění zdaňované
podle zmíněného § 6 ZDP, podléhá toto (mimo zákonných výjimek) povinnosti
placení pojistného na zdravotní pojištění – a naopak.
Pracovní smlouva
a nástup zaměstnance do práce
V § 34 zákoníku
práce jsou formulovány odstavce 2 až 4, řešící nutnost písemné formy jednak
u pracovní smlouvy, jednak při odstoupení od pracovní smlouvy, včetně
možnosti a podmínek, za kterých může zaměstnavatel od pracovní smlouvy
odstoupit v případě nenastoupení zaměstnance do práce.
Ve zdravotním
pojištění se za nástup zaměstnance do zaměstnání považuje u pracovního poměru
včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve
kterém zaměstnanec nastoupil do práce [blíže viz ustanovení § 34 odst. 1 písm.
c) a § 36 zákoníku práce].
Příklad 1
Jak se
postupuje ve zdravotním pojištění v případě, kdy je sjednaným dnem nástupu
do práce 1. květen 2023, přičemž zaměstnanec začne fakticky pracovat až
v úterý dne 2. 5.?
Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, který je takto uveden
v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat
i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den
nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený
v pracovní smlouvě. To znamená, že v případě sjednání pracovního
poměru se dnem nástupu do práce 1. 5. 2023 vzniká účast na zdravotním pojištění
tímto dnem a k tomuto datu přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance
u zdravotní pojišťovny (prostřednictvím kódu „P“ na formuláři Hromadné
oznámení zaměstnavatele).
Pokud nemá pojištěnec
řešené zdravotní pojištění (pojistný vztah), například zaměstnáním podle § 5
písm. a) z. č. 48/1997 Sb., musí být zařazen u „své“ zdravotní pojišťovny
v některé z kategorií uvedených v závěrečném bodě č. 14.
Odlišnosti
pracovní smlouvy od dohod při plnění oznamovací povinnosti
Přihlašování
a odhlašování zaměstnanců bylo do konce roku 2007 bezprostředně navázáno
na vznik, resp. zánik účasti zaměstnance na nemocenském pojištění. V rámci
zásadního odklonu zdravotního pojištění od nemocenského pojištění k datu
1. ledna 2008 se ve zdravotním pojištění změnily i podmínky pro plnění
oznamovací povinnosti, kdy přihlašování a odhlašování zaměstnanců má ve
zdravotním pojištění svoji speciální právní úpravu, uvedenou v ustanovení
§ 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb. Obecně platí, že povinnost zaměstnavatele
platit za své zaměstnance část pojistného vzniká dnem nástupu zaměstnance do
zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání.
Na rozdíl od pracovní
smlouvy se u dohody o pracovní činnosti a také u dohody
o provedení práce považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den,
ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření některé z dohod začal vykonávat
sjednanou práci. Za den ukončení zaměstnání se pak považuje den, jímž
uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
Okamžité zrušení
pracovního poměru zaměstnancem
Podle § 56 odst. 1
písm. b) zákoníku práce může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr,
jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo
platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
Příklad 2
Zaměstnanci,
který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy
nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní
doby. Odvádí se z tohoto plnění pojistné na zdravotní pojištění?
Do konce roku 2011 se z plnění této
povahy pojistné neodvádělo, neboť v takovém případě měl zaměstnanec podle
§ 67 odst. 1 zákoníku práce nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku
průměrného výdělku. S účinností od 1. 1. 2012 se však již nejedná
o odstupné, ale o náhradu mzdy zdaňovanou podle § 6 ZDP. Protože toto
plnění nelze zahrnout do některé ze zákonných výjimek, pojistné se odvede.
Více o této
problematice najdete v měsíčníku Daně, účetnictví – vzory a případy
5-6/2023.
|