1. TRESTNÍ PRÁVO PO NOVELÁCH

Trestní zákoník je základním předpisem trestního práva hmotného. Dělí se na dvě části, kdy v první obecné jsou definovány základy trestní odpovědnosti, sankce za tresty nebo výklad používaných pojmů. Druhá část (zvláštní část) obsahuje katalog trestných činů, mezi které patří například trestné činy proti majetku nebo trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných.

Jaké změny přinesly novely trestního zákoníku? Jaká je aktuální judikatura?

Čtěte naše publikace, které jsou určeny orgánům činným v trestním řízení, policistům, exekutorům, podnikatelům, auditorům, všem občanům, odsouzeným ...

1. Poradce 11-12/2023 – Trestní zákoník s komentářem a judikaturou – komentář /A5, str. 336/

2. Zákony IIB/2023 – Trestní zákoník, Trestní řád, Zákon o Policii České republiky ... – úplná znění zákonů /A5, str. 592/

3. Ústava České republiky, Zákon o volbách do Parlamentu České republiky ... – úplná znění /A6, str. 208/

4. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 112/

2. DAŇOVÉ VÝDAJE NOVĚ

Za daňové výdaje lze považovat náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. No v praxi je někdy těžké posoudit, jestli se jedná o výdaj daňový nebo nedaňový a při případné daňové kontrole můžou nastat problémy. Jak správně postupovat při posuzování daňových a nedaňových výdajů?

Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/

2. DÚVaP 3-4/2023 – Výdaje v ZDP a výdaje v účetnictví – příspěvek /A5, str. 192/

3. DaÚ 2/2023 – Daňové parametry v ZDP po novele – příspěvek /A4, str. 80/

3. OPTIMALIZACE DANĚ 2023

Snahou každého poplatníka daně z příjmů je v daňovém přiznání minimalizovat svůj základ daně a tím i minimalizovat svou daňovou povinnost. Při této optimalizační činnosti je přitom důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků. Jak správně postupovat při optimalizaci daně?

Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 120/

2. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, cca str. 560/

3. Zákony IA/2023 – Zákon o daních z příjmů, Zákon o DPH ... – úplná znění zákonů /A5, str. 576/

4. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná tematická publikace /A5, str. 96/

4. BALÍČEK MZDOVÝM ÚČETNÍM

Pracujete jako mzdová účetní a potřebujete mít po ruce aktuální informace ohledně posledních novel pracovněprávních a sociálních zákonů? V našich publikacích najdete odborné texty doplněné názornými příklady z praxe.

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny mzdovým účetním, podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, živnostníkům, manažerům …

1. Poradce 11-12/2022 – Zákoník práce s komentářem – komentář /A5, str. 528/

2. DÚVaP 3-4/2023 – Povinnosti zaměstnance k náhradě škody – příspěvek /A5, str. 192/

3. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice – odborná tematická publikace /A5, str. 96/

4. PaM 3-4/2023 – Průměrná mzda zvyšuje v roce 2023 práva a nároky zaměstnanců – příspěvek /A4, str. 112/

5. DAŇOVÝ BALÍČEK

Přinášíme Vám komplexní pohled na daně, od zpracování účetní závěrky a daňových přiznání až po novinky v zákoně o daních z příjmů po posledních novelách. Potřebujete komplexní, podrobné informace?

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Poradce 8-9/2023 – Zákon o daních z příjmů s komentářem – komentář /A5, str. 560/

2. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/

3. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 128/

4. DaÚ 2/2023 – Daňové limity – příspěvek /A4, str. 80/

5. 1000 řešení 1-2/2023 – Konec roku v účetnictví – praktické příklady /A5, str. 96/

6. DPH BALÍČEK

Novelou zákona o DPH byl od 1. ledna 2023 zvýšen limit obratu pro povinnou registraci plátce daně, upřesněna pravidla pro určení místa plnění při prodeji zboží na dálku a provedeny dílčí změny v ustanoveních, která upravují podávání kontrolních hlášení ... a další změny. Potřebujete podrobné, komplexní informace?

Čtěte naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Poradce 7/2023 – Zákon o DPH s komentářem – komentář /A5, str. 328/

2. 1000 řešení 3-4/2023 – DPH po novele– praktické příklady /A5, str. 96/

3. Zákony IA/2023 – Zákon o DPH, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 576/

4. Zákony IB/2023 – Zákon o účetnictví, ČÚS ... – úplná znění zákonů /A5, str. 554/

5. DÚVaP 1-2/2023 – Povinnosti plátce DPH – příspěvek /A5, str. 144/

Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.

Zákon o daních z příjmů definuje technické zhodnocení hmotného majetku vymezeného v § 26 zákona. Technické zhodnocení vymezují i účetní předpisy, pro podnikatele jde o vymezení uvedené ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Do konce r. 2019 zákon o daních z příjmů definoval i technické zhodnocení nehmotného majetku, který vymezoval § 32a zákona. Toto ustanovení bylo počínaje r. 2020 zrušeno. Následující článek vychází z nového pokynu Generálního finančního ředitelství k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů D-59, který nahradil pokyn D-22.

1. Technické zhodnocení podle účetních předpisů

Podle § 7 odst. 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, položka „Stavby” a položka „Hmotné movité věci a jejich soubory” dále obsahuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného v § 47 odst. 4:

a)  majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona o účetnictví,

b)  drobného hmotného majetku.

Jedná se o samostatně účtované technické zhodnocení, které nezvyšuje vstupní cenu hmotného majetku, např. jde o technické zhodnocení staveb, které provedl a odpisuje nájemce. Dále pak o samostatně účtované technické zhodnocení samostatných movitých věcí, které jsou drobným majetkem, tj. neodpisovaného majetku.

Pokud se jedná o ocenění technického zhodnocení, § 47 odst. 4 vyhlášky stanoví, že technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách Dlouhodobý nehmotný majetek (§ 6 odst. 1 věta první) a Hmotné movité věci a jejich soubory nebo v případě majetku vykazovaného v položce Stavby dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby.

Pokud je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví, pak účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.

Podle § 7 vyhlášky č. 500/­2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, dlouhodobým hmotným majetkem jsou:

–   pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím (§ 9 odst. 5). Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách Stavby, Pěstitelské celky trvalých porostů a Jiný dlouhodobý hmotný majetek,

–   stavby bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti

a)  stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,

b)  právo stavby, pokud není zbožím (§ 9 odst. 5),

c)  otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,

d)  technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

e)  byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci použije se odstavec 1 obdobně,

–   hmotné movité věci a jejich soubory

a)  předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění,

b)  hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce Hmotné movité věci a jejich soubory se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách,

–   pěstitelské celky trvalých porostů

a)  ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar,

b)  trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí,

–   dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. O dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázaných v položce Dospělá zvířata a jejich skupiny se účtuje jako o zásobách,

–   jiný dlouhodobý hmotný majetek bez ohledu na výši ocenění

a)  ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 56 odst. 3 písm. d) a odst. 5 [poznámka: s ohledem na změnu v § 56 se jedná o podmínky stanovené v § 56 odst. 3 písm. d) a odst. 6 vyhlášky],

b)  umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy, popřípadě jejich soubory,

c)  věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky Stavby nebo jako součást ocenění v rámci položky Zásoby.

Technické zhodnocení hmotného majetku z hlediska daně z příjmů

Zákon o daních z příjmů v § 33 stanoví, že technickým zhodnocením se rozumí vždy výdaje na:

–   dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy (§ 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů),

–   rekonstrukce a 

–   modernizace majetku,

pokud převýšily u jednotlivého majetku počínaje zdaňovacím obdobím 2020 v úhrnu 80 000 Kč (do konce r. 2019 v úhrnu 40 000 Kč).

Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb) zákona. Citovaný § 24 odst. 2 písm. zb) stanoví, že daňovými výdaji jsou výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením.

Co je rekonstrukcí a modernizací stanoví zákon o daních z příjmů, definici nástavby, přístavby a stavební úpravy je možno najít ve stavebním zákoně. Podle § 2 odst. 5 zákona č. 183/­2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je změnou dokončené stavby:

a)  nástavba, kterou se stavba zvyšuje,

b)  přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,

c)  stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Rekonstrukcí se pro účely zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D-59 se za změnu technických parametrů podle zákona nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu, a to i v případě výměny oken s dřevěným rámem za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel oken. Za technické zhodnocení se rovněž nepovažuje vybavení motorového vozidla zimními pneumatikami.

Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

Technickým zhodnocením je např. zabudování mříží, žaluzií, instalace kotle s ústředním vytápěním budovy, instalace počítačové sítě na zdech budovy apod.

Technické zhodnocení není samostatnou věcí v právním slova smyslu, jedná se o výdaje hrazené vlastníkem věci, na které bylo technické zhodnocení provedeno, nebo nájemcem věci, případně i další osobou (podnikatel rozšíří na své náklady veřejnou obecní komunikaci, aby po ní mohl jezdit ke svému obchodnímu závodu, podnájemce vybuduje v budově příčku).

Technické zhodnocení proto např.:

–   nelze vkládat do obchodního majetku podnikatele (v některých případech podnikatel provede pro podnikatelské účely přístavbu rodinného domku, ve kterém bydlí a do obchodního majetku nezahrne stavebně upravený domek, ale pouze přístavbu),

-    nelze si ho najmout, a to ani formou finančního leasingu (podnikatelé mají někdy snahu si pořizovat technické zhodnocení vlastního majetku – věcí movitých i nemovitých, formou finančního leasingu),

-    nelze ho prodat (podnikatelé – nájemci nebo podnájemci, kteří technicky zhodnotily najatý majetek, někdy uzavírají kupní smlouvy na prodej zůstatkové ceny technického zhodnocení, a to buď vlastníkovi či dalšímu nájemci),

-    nelze ho darovat, ani vkládat do základního kapitálu obchodní korporace.

Příklad č. 1

Při stěhování strojního zařízení do nové dílny musí podnikatel zaplatit výdaje za demontáž strojního zařízení, jeho převoz do nové dílny, jeho následnou montáž a úpravu nové dílny pro instalaci strojního zařízení. Jak výdaje spojené se stěhováním tohoto hmotného majetku uplatní do výdajů daňových?

Výdaje spojené s přemístěním hmotného majetku, tj. převozem a jeho instalací (demontáž před převozem a následná montáž po převozu na místo určení), jsou výdaji provozními. V případě, že by však v dílně, kam je stroj přemístěn bylo nutno vybudovat stavební základ pro jeho umístění s tím, že příslušné výdaje by přesáhly 80 000 Kč, jednalo by se podle § 33 zákona již o technické zhodnocení dílny. O příslušnou částku by musel podnikatel zvýšit vstupní (zůstatkovou) cenu dílny.

Příklad č. 2

Podnikatel podniká v najatých prostorách na základě nájemní smlouvy. V těchto prostorách vybudoval novou počítačovou síť pro 4 počítače, kde cena činila 14 000 Kč (kabely, lišty, práce). Počítačová síť je vedena po zdech najaté nemovité věci. V nájemní smlouvě má stanovenou částku na běžnou údržbu najaté nemovité věci ve výši 20 000 Kč ročně. Otázkou je, zda výdaje spojené s vybudováním počítačové sítě jsou výdaji provozními nebo zda bude muset výše uvedenou počítačovou síť odepisovat se souhlasem pronajímatele.

Výdaje spojené s realizací počítačové sítě, vedené po zdech najaté nemovité věci, představují z hlediska daně z příjmů technické zhodnocení budovy (nikoli běžnou údržbu najaté nemovité věci). Vzhledem ke skutečnosti, že tyto výdaje nepřevýšily zákonný limit 80 000 Kč stanovený § 33 zákona, lze je zahrnout přímo do daňových výdajů nájemce v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) zákona.

Příklad č. 3

Podnikatel provozující nákladní autodopravu si koupil náhradní díly, včetně zimních pneumatik. Vzhledem k tomu, že se již vyrábí nový typ automobilů, nejsou některé náhradní díly totožné s těmi původními. Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

Pořízení náhradních dílů k nákladním automobilům, tj. k hmotnému majetku, včetně pořízení zimních pneumatik, není pořízením dlouhodobého hmotného majetku, ale pořízením zásob (zákon o daních z příjmů definici zásob nestanoví, vychází se proto z účetních předpisů v souladu s § 7b a § 23 zákona o daních z příjmů). To platí i v případě, že jednotlivé náhradní díly jsou vyměňovány za díly s jinými parametry, protože původní se již nevyrábějí. Výdaje spojené s pořízením takových náhradních dílů jsou výdaji provozními, výměna původních opotřebovaných dílů za nové náhradní díly je opravou a nikoli technickým zhodnocením.

Příklad č. 4

Podnikatel nahradil některé původní díly starších textilních strojů za díly vyšších parametrů, aby zvýšil výkon starších strojů. Otázkou je, jak postupovat z hlediska daně z příjmů, zda jde o výdaje na náhradní díly za každý stroj jednotlivě nebo se musí dát do souboru anebo jde o technické zhodnocení.

Dojde-li k nahrazení původních dílů strojů za díly vyšší parametrů, aby se zvýšil výkon starších strojů, jedná se o technické zhodnocení. Eviduje-li podnikatel každý stroj samostatně s tím, že hodnota výměny předmětných dílů u jednoho stroje převýší zákonný limit 80 000 Kč v daném zdaňovacím období, je možno výdaje spojené s touto výměnou uplatnit do výdajů daňových pouze formou odpisů ze zvýšené vstupní nebo zůstatkové ceny. Nepřevýší-li hodnota výměny předmětných dílů u jednoho stroje zákonný limit 80 000 Kč v daném zdaňovacím období, je možno výdaje spojené s touto výměnou uplatnit na straně podnikatele vedoucího daňovou evidenci do výdajů daňových při úhradě (na straně podnikatele vedoucího účetnictví se postupuje podle účetních předpisů).

Jsou-li však stroje evidovány jako soubor, pak je zákonný limit 80 000 Kč posuzován vždy za daný soubor.

Příklad č. 5

Podnikatel provedl u nemovité věci vložené do obchodního majetku 1. etapu technického zhodnocení ve výši 12 mil. Kč. Tato etapa byla v letošním roce zkolaudována. V příštím roce bude zkolaudována 2. etapa technického zhodnocení. Otázkou je, o jakou cenu má zvýšit vstupní cenu nemovité věci, na které bylo technické zhodnocení dokončeno, když toto souvisí s druhou etapou (střecha, omítky, nosné zdi), která v letošním roce dokončena nebude.

Cenou 1. etapy dokončeného technického zhodnocení nemovité věci, která souvisí s 2. etapou, která ještě dokončena není, je podle § 33 zákona částka, která byla na dokončené technické zhodnocení nemovitosti vynaložena, tj. částka 12 mil. Kč. Zákon nestanoví, že by se hodnota dokončeného technického zhodnocení musela krátit o výdaje související s druhou etapou technického zhodnocení.

Příklad č. 6

Podnikatel vybudoval v budově zahrnuté v obchodním majetku novou šatnu pro zaměstnance. Výdaje spojené s bouráním, novou stavbou, odklízením suti a nákupem materiálu činily celkem 49 000 Kč. Jak bude majitel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Vzhledem k tomu, že na hmotném majetku poplatníka, zahrnutém v obchodním majetku, došlo k technickému zhodnocení (změna velikosti a užívání některých prostor), jehož výše nepřesáhla zákonný limit 80 000 Kč má poplatník v souladu s § 33 zákona dvě možnosti:

–   buď o výdaje na provedené úpravy zvýší vstupní nebo zůstatkovou cenu nemovité věci, kterou bude poté odpisovat ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny nebo

–   uplatní příslušné výdaje jako výdaje provozní podle § 24 odst. 2 písm. zb) zákona.

Příklad  č. 7

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci si počátkem roku koupil starší funkční stroj v ceně 58 000 Kč. V průběhu roku stroj zmodernizoval za 23 000 Kč. Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Výdaje spojené s nákupem funkčního stroje v ceně do 80 000 Kč podnikatel zahrne do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů při jejich úhradě. Pokud se jedná o modernizaci tohoto stroje v ceně 23 000 Kč, provedenou v roce pořízení stroje, je možno tuto částku též přímo zahrnout do provozních, daňově uznatelných výdajů, neboť nebyl překročen zákonný limit 80 000 Kč pro technické zhodnocení majetku podle ustanovení § 33 zákona.

Obdobně může postupovat i podnikatel vedoucí účetnictví.

Příklad č. 8

Podnikatel provozuje podnikatelskou činnost v rodinném domě vloženém do obchodního majetku. Vzhledem k tomu, že podniká pouze v 1/4 rodinného domku, uplatňuje do daňových výdajů pouze 1/­4 odpisů. V současné době zahájil stavbu dílny, která bude mít s tímto rodinným domem společnou část jedné zdi. Jak bude po dokončení dílny dům odpisovat?

Pro účely odpisování je rozhodující, jak dílnu posoudí příslušný stavební úřad. Jedná se o to, zda dílna bude samostatnou stavbou či přístavbou rodinného domu. Bude-li dílna samostatnou stavbou, zatřídí ji podnikatel do příslušné odpisové skupiny (v daném případě patrně 5. odpisová skupina) a zahájí její odpisování sazbou nebo koeficientem v prvním roce odpisování. Vstupní cenou budou vlastní vynaložené výdaje spojené s předmětnou stavbou.

Bude-li však dílna posouzena jako součást – přístavba rodinného domu, jedná se z hlediska daně z příjmů o technické zhodnocení domu, které je možno do daňových výdajů uplatnit pouze prostřednictvím odpisů ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny. V tomto druhém případě by podnikatel, po dokončení technického zhodnocení, musel propočítat, jak velkou část rodinného domku využívá pro podnikatelskou činnost a v tomto poměru uplatňovat do daňových výdajů i odpisy.

Příklad č. 9

Podnikatel provádí technické zhodnocení budovy zahrnuté v obchodním majetku. V roce 2022 s úpravami začal s tím, že na technické zhodnocení vynaložil 60 000 Kč. Toto technické zhodnocení podnikatel dokončil v roce 2023, kdy ještě vynaložil 50 000 Kč. Otázkou je, zda podnikatel může v roce 2022 uplatnit částku 60 000 Kč přímo do daňových výdajů v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) zákona, když nepřevyšuje 80 000 Kč.

Do daňových výdajů v roce 2022 poplatník částku 60 000 Kč za nedokončené technické zhodnocení uplatnit nemůže. Zákon o daních z příjmů v § 33 stanoví mimo jiné, že technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že technické zhodnocení nebylo v roce 2022 dokončeno, nelze příslušné výdaje uplatnit jako výdaje daňové. Technické zhodnocení bylo dokončeno v roce 2023, a to celkově za 110 000 Kč. V roce 2023 zvýší poplatník vstupní (zůstatkovou) cenu budovy, kterou technicky zhodnotil o částku 110 000 Kč, a zahájí její odpisování ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny.

Příklad č. 10

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci odpisuje stroj v ceně 90 000 Kč. V letošním roce dokoupil ke stroji příslušenství v ceně 85 000 Kč. Otázkou je, zda je příslušenství samostatnou věcí movitou nebo technickým zhodnocením stávajícího stroje.

Zákon o daních z příjmů ani účetní předpisy příslušenství hmotného majetku nedefinují. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů v § 510 stanoví, že příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Ustanovení § 511 občanského zákoníku stanoví, že jsou-li pochybnosti, zda je něco příslušenstvím věci, posoudí se případ podle zvyklostí.

Příslušenství věci je tedy věcí v právním smyslu. Příslušenství nemusí být s hlavní věcí natrvalo spojeno a užíváno s ní nepřetržitě, nebývá nutnou částí věci hlavní, funkci věci hlavní doplňuje, rozšiřuje nebo jinak zlepšuje. Pořídí-li poplatník k věci hlavní příslušenství, může o jeho cenu zvýšit vstupní (zůstatkovou) cenu věci hlavní ve vazbě na § 33 zákona, tj. převyšuje-li cena příslušenství limit 80 000 Kč stanovený pro technické zhodnocení věci hlavní. Je-li cena příslušenství nižší než limit pro technické zhodnocení, může se podnikatel rozhodnout, zda bude takovéto příslušenství považovat za technické zhodnocení věci hlavní či za jednorázový daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zb) zákona o daních z příjmů.

Nebude-li podnikatel doplňující věc evidovat jako příslušenství věci hlavní, pak pro uplatnění výdajů spojených s jejím pořízením do výdajů daňových platí obecně platné postupy jako pro jakoukoliv samostatnou movitou věc s dobou použitelnosti delší než jeden rok.

Více o této problematice najdete v měsíčníku Daně, účetnictví – vzory a případy 5-6/2023.

Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.

Plátci pojistného jsou (mimo státu):

a)  hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance)

b)  samoplátci, mezi které řadíme:

–   osoby samostatně výdělečně činné

–   osoby bez zdanitelných příjmů.

Z právní úpravy českého systému veřejného zdravotního pojištění vyplývají práva a povinnosti i pro občany – osoby s trvalým pobytem na území České republiky.

Zákonná úprava zdravotního pojištění nemůže v českém ekonomicko-podnikatelském prostředí fungovat izolovaně, ale je v mnoha případech navázána na související právní normy, které představují především tyto zákony:

z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce,

z. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,

z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

z. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a

z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

všechny ve znění pozdějších předpisů.

K uvedeným právním normám je zapotřebí doplnit, že některé atributy soukromého práva, vyplývající z podmínek daných zákonem č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ), se návazně promítají i do postupů ve zdravotním pojištění.

1. Některé změny ve zdravotním pojištění

Podívejme se úvodem na nejdůležitější změny ve zdravotním pojištění k datu 1. ledna 2023, kdy přijaté změny ovlivnily placení pojistného u všech výše uvedených plátců pojistného.

Nová hodnota minimální mzdy

Zvýšení minimální mzdy na částku 17 300 Kč návazně ovlivňuje ve zdravotním pojištění zejména:

1)  Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima.

2)  Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však dohoda o provedení práce) pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 8 650 Kč.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. Měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2023 částku 2 336 Kč.

Rozhodná částka příjmu 4 000 Kč

Podle nařízení vlády České republiky č. 290/2022 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 hodnotu 38 294 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0530. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2023 ve výši 40 324 Kč.

Pro účely zdravotního pojištění se tímto stanovuje od 1. 1. 2023 částka tzv. započitatelného příjmu na 4 000 Kč. Doprovodně je tato změna podpořena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320/2022 Sb., kde je s účinností od 1. ledna 2023 částka 4 000 Kč stanovena jako rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

V roce 2023 tak zaměstnavatel plní zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění tehdy, pokud příjem činí alespoň 4 000 Kč u:

1)  člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován

2)  osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele

3)  dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Minimum osoby samostatně výdělečně činné

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ je pro rok 2023 určen sazbou 50 % z průměrné mzdy 40 324 Kč (viz výše), tj. 20 162 Kč.

Minimální měsíční výše zálohy OSVČ pro rok 2023 se vypočte jako 13,5 % z částky 20 162 Kč a zvyšila se tak od ledna 2023 z loňských 2 627 Kč na 2 722 Kč, tj. o 95 Kč.

Alespoň minimální zálohu platí ty OSVČ, pro které je jejich podnikatelská činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů.

OSVČ v paušálním režimu

V reakci na zavedení tří pásem paušálního režimu se od 1. 1. 2023 stanoví výše vyměřovacího základu různě pro jednotlivá pásma. V prvním pásmu se měsíční platba paušální zálohy, jako doposud, nadále odvíjí od minimálního vyměřovacího základu. Ve druhém a ve třetím pásmu jsou stanoveny vyšší pevné částky, tyto však nejsou navázány na minimální vyměřovací základ.

Vzhledem k zavedení více pásem paušálního režimu budou ve vyšších pásmech tohoto režimu zahrnuty v celkové výši měsíční platby paušální zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění vyšší než minimální zálohy. Na základě této skutečnosti se může stát, že OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu, ale nemá daň rovnu paušální dani, vznikne přeplatek pojistného. I na tento přeplatek se započítají zálohy placené správci daně a převedené ze společného osobního daňového účtu na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.

Platby státu a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Zákonem č. 260/2022 Sb. se s účinností od 1. ledna 2023 zvýšil vyměřovací základ pro platby státu zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ na 14 074 Kč a měsíční platba státu vzrostla na 1 900 Kč za každou takovou osobu.

Zákon č. 260/2022 Sb. také zavedl každoroční zvyšování plateb za „státní pojištěnce“. Vyměřovací základ se od 1. ledna kalendářního roku vždy zvýší o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy podle § 3c odstavců 3 až 5 z. č. 592/1992 Sb. se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Výši takto zvýšeného vyměřovacího základu stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, na něhož se vyměřovací základ určuje, a to poprvé k 1. lednu 2024.

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek definovaných v ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb.

Osoby bez minima ve zdravotním pojištění

K výše uvedenému doplňujeme, že minimum neplatí ve zdravotním pojištění pro:

-    zaměstnance a zaměstnavatele dle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.

-    OSVČ dle § 3a odst. 3 z. č. 592/1992 Sb.

Vyměřovacím základem zaměstnance je dosažený příjem (za kalendářní měsíc), u OSVČ pak 50 % daňového základu (za kalendářní rok), tedy bez ohledu na minimum výše uvedené.

2. Zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto je jednak kontrolní činnost zdravotních pojišťoven zaměřena zejména na tyto plátce, jednak se v tomto pojednání primárně zaměříme na povinnosti a postupy zaměstnavatele, případně zaměstnance, resp. pojištěnce.

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem.

Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:

-    přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a

-    odvádí pojistné podle zákona, tedy:

a)  alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., například pokud je zaměstnanec nemocen nebo

b)  z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Zaměstnancem českého zaměstnavatele (a zároveň účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, například s právem volby zdravotní pojišťovny) je při splnění zákonných podmínek i:

·    osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo také ze Spojeného království, postupující podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009

·    osoba postupující podle podmínek dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení, vztahující se i na oblast zdravotního pojištění (v poslední době byly takové smlouvy uzavřeny například s Albánií, Tuniskem nebo Sýrií)

·    cizinec z tzv. třetí země, tedy mimo státy výše uvedené.

Zaměstnání vzniká:

1)  u pracovní smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je v podstatě jedinou výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl příjmu 4 000 Kč.

2)  u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč

3)  u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Upozorňuji, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Minimální vyměřovací základ řeší zaměstnavatelé vždy u pracovní smlouvy, u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 4 000 Kč a u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

3. Zákoník práce v souvislostech zdravotního pojištění

V zákoníku práce je mj. zakotveno, že pro úkony v pracovněprávních vztazích je vyžadována písemná forma. Právní úprava zákoníku práce se ve zdravotním pojištění promítá například do přihlašování zaměstnanců na základě pracovní smlouvy, významnou roli zaujímají kupříkladu překážky v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele. Specifické postupy se uplatňují třeba v případě odstupného nebo u příjmů po skončení zaměstnání, kterým je i plnění z titulu konkurenční doložky.

Smluvní strany a zúčtovaný příjem

V ustanoveních § 6 a § 7 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce), jsou definovány smluvní strany základních pracovněprávních vztahů. Podle § 6 je zaměstnancem fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. V navazujícím § 7 je pak uvedeno, že zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

Z pohledu zdravotního pojištění se osoba stává zaměstnancem tehdy, vykonává-li činnost podle § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ze které jí od zaměstnavatele plynou, nebo by měly plynout, příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně podle § 6 ZDP. Jinými slovy, pokud je zaměstnanci zúčtováno plnění zdaňované podle zmíněného § 6 ZDP, podléhá toto (mimo zákonných výjimek) povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění – a naopak.

Pracovní smlouva a nástup zaměstnance do práce

V § 34 zákoníku práce jsou formulovány odstavce 2 až 4, řešící nutnost písemné formy jednak u pracovní smlouvy, jednak při odstoupení od pracovní smlouvy, včetně možnosti a podmínek, za kterých může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit v případě nenastoupení zaměstnance do práce.

Ve zdravotním pojištění se za nástup zaměstnance do zaměstnání považuje u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce [blíže viz ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce].

Příklad 1

Jak se postupuje ve zdravotním pojištění v případě, kdy je sjednaným dnem nástupu do práce 1. květen 2023, přičemž zaměstnanec začne fakticky pracovat až v úterý dne 2. 5.?

Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. To znamená, že v případě sjednání pracovního poměru se dnem nástupu do práce 1. 5. 2023 vzniká účast na zdravotním pojištění tímto dnem a k tomuto datu přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny (prostřednictvím kódu „P“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele).

Pokud nemá pojištěnec řešené zdravotní pojištění (pojistný vztah), například zaměstnáním podle § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., musí být zařazen u „své“ zdravotní pojišťovny v některé z kategorií uvedených v závěrečném bodě č. 14.

Odlišnosti pracovní smlouvy od dohod při plnění oznamovací povinnosti

Přihlašování a odhlašování zaměstnanců bylo do konce roku 2007 bezprostředně navázáno na vznik, resp. zánik účasti zaměstnance na nemocenském pojištění. V rámci zásadního odklonu zdravotního pojištění od nemocenského pojištění k datu 1. ledna 2008 se ve zdravotním pojištění změnily i podmínky pro plnění oznamovací povinnosti, kdy přihlašování a odhlašování zaměstnanců má ve zdravotním pojištění svoji speciální právní úpravu, uvedenou v ustanovení § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb. Obecně platí, že povinnost zaměstnavatele platit za své zaměstnance část pojistného vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání.

Na rozdíl od pracovní smlouvy se u dohody o pracovní činnosti a také u dohody o provedení práce považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření některé z dohod začal vykonávat sjednanou práci. Za den ukončení zaměstnání se pak považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

Podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.

Příklad 2

Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Odvádí se z tohoto plnění pojistné na zdravotní pojištění?

Do konce roku 2011 se z plnění této povahy pojistné neodvádělo, neboť v takovém případě měl zaměstnanec podle § 67 odst. 1 zákoníku práce nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. S účinností od 1. 1. 2012 se však již nejedná o odstupné, ale o náhradu mzdy zdaňovanou podle § 6 ZDP. Protože toto plnění nelze zahrnout do některé ze zákonných výjimek, pojistné se odvede.

Více o této problematice najdete v měsíčníku Daně, účetnictví – vzory a případy 5-6/2023.

Nařízení vlády č. 77/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 65/2023 Sb.

Nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka, ve znění nařízení vlády č. 343/2022 Sb., nařízení vlády č. 442/2022 Sb. a nařízení vlády č. 28/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 4 se slova "do místa spotřeby prostřednictvím přímého vedení" zrušují.

2. V § 2 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova "do místa spotřeby prostřednictvím přímého vedení bez použití přenosové nebo distribuční soustavy".

3. V § 4 se doplňuje odstavec 8, který zní: "(8) Pro dodávku elektřiny nebo plynu do odběrného místa zákazníka, který nesplní věcné podmínky pro uplatnění stanovené ceny elektřiny nebo plynu pro malého nebo středního podnikatele a který požádal o dodávku elektřiny nebo plynu za podmínek stanovených pro velkého podnikatele, se ustanovení tohoto nařízení týkající se velkého podnikatele použijí obdobně.".

4. V § 5 odst. 4 se za slova "hodnotu odběru elektřiny" a "hodnoty odběru elektřiny" vkládají slova "z výrobny elektřiny".

5. V § 6 odst. 5 se slovo "doručení" nahrazuje slovem "podání".

6. V § 6 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova ", pokud v období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu odebíral elektřinu za stanovenou cenu".

7. V § 7 odst. 4 se slovo "doručení" nahrazuje slovem "podání".

8. V § 7 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova ", pokud v období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu odebíral plyn za stanovenou cenu".

9. V § 7 odst. 7 se slova "bodu 1, 3 nebo 4" zrušují.

10. V § 8a odst. 1 se na konci písmene d) slovo "nebo" zrušuje.

11. V § 8a odstavec 5 zní:

"

(5) Způsobilé náklady na dodávku energie ZN v Kč se určí podle vztahu

ZN = Σ_E (p_t,E - p_ref,E x 1,5) x q_E,

kde je

E elektřina nebo plyn,

t měsíc nebo období několika po sobě následujících měsíců v roce 2023,

ref referenční období,

p_t průměrná jednotková cena elektřiny nebo plynu odebraných velkým podnikatelem v roce 2023 v Kč/MWh bez daně z přidané hodnoty, daně z elektřiny nebo plynu a ceny za související službu v elektroenergetice nebo plynárenství,

p_ref průměrná jednotková cena elektřiny nebo plynu odebraných velkým podnikatelem v referenčním období v Kč/MWh bez daně z přidané hodnoty, daně z elektřiny nebo plynu a ceny za související službu v elektroenergetice nebo plynárenství,

q 70 % množství elektřiny nebo plynu v MWh nakoupených a odebraných velkým podnikatelem v referenčním období.

".

12. V § 8a odst. 7 se slova "nebo na výrobu tepelné energie dodávané velkému podnikateli" nahrazují slovy "a o výši podpory na úhradu nákladů na tepelnou energii poskytnuté velkému podnikateli v případě odběru tepelné energie v odběrném místě většího než 10 000 GJ za kalendářní rok".

13. V § 8a odstavec 8 zní: "(8) V případě rozsahu majetkového prospěchu kategorie C, D a E nesmí hodnota upraveného výsledku hospodaření, se zohledněním majetkového prospěchu získaného odběrem elektřiny a plynu za stanovenou cenu, za období, pro které jsou tímto nařízením stanoveny ceny elektřiny nebo plynu, přesáhnout 70 % hodnoty upraveného výsledku hospodaření dosaženého v referenčním období. Byla-li však hodnota upraveného výsledku hospodaření dosaženého v referenčním období záporná, nesmí být hodnota upraveného výsledku hospodaření, se zohledněním majetkového prospěchu získaného odběrem elektřiny a plynu za stanovenou cenu, za období, pro které jsou tímto nařízením stanoveny ceny elektřiny nebo plynu, kladná.".

14. V § 8b odst. 3 se slova "které jsou ovládané" nahrazují slovy "kteří jsou ovládáni".

15. V § 8d odst. 3 se za text "d)" vkládají slova "nebo odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu na ztráty v distribučních soustavách podle jiného právního předpisu⁴⁾".

Poznámka pod čarou č. 4 zní:

_____________________________________

"4) Nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny.".

16. V § 8d odst. 6 se slova "uplynulém kalendářním čtvrtletí" nahrazují slovy "období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu".

17. V § 8d odstavec 7 zní: "(7) Velký podnikatel zpracuje zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podle vzoru uvedeného v příloze č. 13 k tomuto nařízení, pokud v období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu. Zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podává velký podnikatel ministerstvu v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace portálu ministerstva do konce kalendářního měsíce, ve kterém nejpozději provádí posouzení za období podle odstavce 2 nebo 5. Část B zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zpracovává velký podnikatel, který je členem seskupení osob. Velký podnikatel může určit, že část B zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zpracovává jiný člen téhož seskupení osob; v takovém případě velký podnikatel část B zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu nezpracovává. Zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu lze podat jiným způsobem než prostřednictvím elektronické aplikace portálu ministerstva, zveřejní-li ministerstvo informaci o jiném způsobu podávání na svých internetových stránkách.".

18. V § 8d se doplňuje odstavec 8, který zní: "(8) Ke zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podané jiným způsobem než podle odstavce 7 nebo po stanovené lhůtě se nepřihlíží.".

19. V § 11 odst. 1 se za slovo "bankou" vkládají slova "použitý obchodníkem s elektřinou nebo plynem pro vystavení daňového dokladu za dodávku elektřiny nebo plynu, jinak kurz vyhlášený Českou národní bankou".

20. V § 13 se doplňuje odstavec 3, který zní: "(3) Za období prvního kalendářního čtvrtletí roku 2023 podává velký podnikatel zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu nejdříve 20. dubna 2023 a nejpozději do 30. dubna 2023.".

21. V příloze č. 10 se slova "propojených nebo partnerských podniků podle doporučení komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků," nahrazují slovy "ovládající nebo ovládané osoby nebo které jsou osobami ovládanými stejnou ovládající osobou podle zákona o obchodních korporacích a" a věta "Zákazník prohlašuje, že doručil ministerstvu zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podle přílohy č. 13 k tomuto nařízení." se nahrazuje větou "Zákazník prohlašuje, že podal ministerstvu zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podle přílohy č. 13 k tomuto nařízení, pokud v období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu odebíral elektřinu za stanovenou cenu.".

22. V příloze č. 11 se slova "propojených nebo partnerských podniků podle doporučení komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků," nahrazují slovy "ovládající nebo ovládané osoby nebo které jsou osobami ovládanými stejnou ovládající osobou podle zákona o obchodních korporacích a" a věta "Zákazník prohlašuje, že doručil ministerstvu zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podle přílohy č. 13 k tomuto nařízení." se nahrazuje větou "Zákazník prohlašuje, že podal ministerstvu zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podle přílohy č. 13 k tomuto nařízení, pokud v období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu odebíral plyn za stanovenou cenu.".

23. Přidává se Příloha č. 13.

Nařízení vlády č. 77/2023 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. dubna 2023.

* * *

Poradce č. 11-12/2023 (III/2023)

·         Trestní zákoník po novelách s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5/2023 (III/2023)

·         Změny v právní úpravě bolestného

·         Změny ve zdanění dohody o pracovní činnosti v roce 2023

·         Jak a kdy čerpat dovolenou z roku 2022

·         Příspěvky zaměstnavatele na ošacení zaměstnancům

·         Zdravotní pojištění – když zaměstnanec nastupuje do zaměstnání

·         Software v majetku vybraných účetních jednotek

·         Zákaz kouření ve školách a praxe

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2023 (III/2023)

·         Daňový řád a datová schránka – novela

·         Mimořádné odpisy v roce 2023 – výhody

·         Příjmy pojištěnce ve zdravotním pojištění

·         Prodej nemovitých věcí – osvobození příjmů

·         Slevy na dani z příjmů FO

·         Příklady z praxe – slevy na dani z příjmů FO

·         Zpětný leasing a DPH

·         Kontrolní hlášení – změny

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2023 (III/2023)

·         Odměňování za práci, srážky ze mzdy

·         Technické zhodnocení majetku

·         Soukromé právo v podmínkách zdravotního pojištění

·         Sociální pojištění

1000 řešení – měsíčník č. 5-6/2023 (III/2023)

·         Daňové a nedaňové výdaje

·         Zaměstnavatelé a OSVČ bez minima ve ZP

·         Daně v praxi

·         Účetnictví

·         Zaměstnávání

·         Mzdy

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ

1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022(přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)

3. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

4. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti, Lex Ukrajina (praktická řešení na témata nemovitosti v podnikání z daňového a účetního hlediska a ukrajinští zaměstnanci a uprchlíci; přidaná nová kapitola Zákony, právní předpisy)

5. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi (problematika zaměstnávání a DPH řešena prostřednictvím dotazů a odpovědí; aktualizované zákony, vyhlášky a nařízení)

6. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)

7. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)

8. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 (dopady ekonomických, epidemiologických a geopolitických událostí roku z pohledu zpracování účetnictví uvádíme průběžně v textu a příkladech. Rok 2022 je také předposledním rokem, kdy se sestavuje účetní závěrka podle stávajících účetních předpisů; s účinností od 1. ledna 2024 Ministerstvo financí ČR připravuje nový zákon o účetnictví a novou prováděcí vyhlášku pro podnikatele. Na některé změny nového zákona o účetnictví v textu upozorníme)

9. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)

10. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)

11. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)

12. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)

13. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)

14. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)

Poradce č. 13/2023 (IV/2023)

·         Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6-7/2023 (IV/2023)

·         Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele – novela

·         Důchodové pojištění – valorizace

·         Brigády zaměstnanců na dočasné a příležitostné (sezonní) práce

·         Sleva zaměstnanci na nákup produktů zaměstnavatele

·         Chyby při výpočtu průměrného výdělku

·         Působnost územních samosprávných celků ve školství

·         Povinnosti obce při likvidaci odpadu

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6-7/2023 (IV/2023)

·         EET – zrušení od 1. 1. 2023

·         Kdy zdanit příjmy z nájmu?

·         Progresivní daň u FO – jak se jí vyhnout

·         Příjmy z příležitostných činností

·         Dodání knih a časopisů a DPH

·         Daňová evidence OSVČ

·         Rekvalifikace a školení zaměstnanců

·         Skončení zaměstnání – postupy zaměstnavatele ve ZP

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2023 (V/2023)

·         Finanční deriváty v účetnictví

·         Rodinné podnikání v účetnictví a ZDP

·         Finanční a operativní leasing

NOVINKY

Aktualizace V/1 (III/2023)

·         Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

Aktualizace VI/2 (II/2023)

·         Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci

Aktualizace VI/1 (I/2023)

·         Energetický zákon

ZÁKONY 2023