Em@ilové noviny
č. 7/2054
15.4.2025
15.4.2025
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ PO NOVELE
Novela zákona účinná od 1. ledna 2025 a 1. července 2025 má 208 bodů a týká se kromě jiného zavedení elektronizace dávek nemocenského pojištění; zavedení ošetřovného pro OSVČ, zahraniční zaměstnance a zaměstnance činné na základě dohod, změn při určování místní příslušnosti u zaměstnavatelů nově se přihlašujících do registru zaměstnavatelů … a mnohých dalších oblastí. Potřebujete vědět více?
Informace užitečné pro praxi najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. Poradce 9-10/2025 – Nemocenské pojištění po novele s komentářem – komentář
/A5, str. 256/
2. PaM 2-3/2025 – Nemocenské pojištění – změny – příspěvek
/A4, str. 112/
3. DÚVaP 3-4/2025 – Sociální, zdravotní a nemocenské pojištění pro rok 2025 - příspěvek
/A5, str. 208/
4. Aktualizace III/2 – Zákon o důchodovém pojištění, zákon o státní sociální podpoře – úplná znění zákonů
/A4, str. 120/
|
Cena balíčku je 1566 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 783 Kč. Ušetříte 783 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA
Novela přináší celkem 26 změn, ze kterých většina nabývá účinnosti dnem 1. července 2025, některé nabyly účinnosti dne 1. března 2025. Úprava spočívá primárně v zakotvení Informačního systému vzdělávání (ISV). Právní úprava by měla dále reflektovat postupný vznik ISV (připravovaného nejprve v rámci projektu Resortní informační systém ministerstva) jako informačního systému veřejné správy, jehož správcem bude ministerstvo. Školský rejstřík bude součástí Informačního systému vzdělávání. Potřebujete více odborných informací?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny ředitelům předškolních, základních, středních, vyšších odborných škol; vysokým školám, pedagogickým pracovníkům ...
1. PaM 5-6/2025 – Novela školského zákona – příspěvek
/A4, str. 104/
2. Aktualizace V/1 – Školský zákon, Zákon o vysokých školách - úplná znění zákonů
/A5, str. 192/
3. Zákony V/2025 – Vyhlášky ke školskému zákonu – úplná znění vyhlášek
/A5, str. 568/
4. Ústava ČR – úplné znění
/A6, str. 208/
|
Cena balíčku je 1131 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 791 Kč. Ušetříte 340 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
3. ZDP PO NOVELE
Změny v zákoně o daních z příjmů se týkají dani z příjmů právnických osob, dani z příjmů fyzických osob, osvobození nepeněžních benefitů, zvýšení daňového zvýhodnění pro přispívání zaměstnavatele na stravné, nových limitů pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv, paušální daně, progresivní daně ... a dalších oblastí. Jaké jsou další změny a jak se přenesou do praxe?
Dozvíte se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Poradce 7-8/2025 – Zákon o daních z příjmů po novele s komentářem – komentář /A5, cca str. 560/
2. Zákony IA/2025 – Zákon o daních z příjmů, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 416/
3. DaÚ 2-3/2025 – Odpočet daně – úprava pravidel – příspěvek /A4, str. 112/
4. 1000 řešení 3-4/2005 – ZDP po novele – praktická řešení /A5, str. 128/
|
Cena balíčku je 1616 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 1131 Kč. Ušetříte 485 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. BALÍČEK MZDOVÉ ÚČETNÍ
Od 1. ledna 2025 se zvýšila minimální mzda, nastaly změny v zákoně o nemocenském pojištění, důchodovém pojištění, zdravotním pojištění a dalších právních přepisech. Na jaké změny se musí v praxi připravit nejen mzdové účetní?
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. 1000 řešení 1-2/2025 – Pomocník mzdové účetní, Vnitropodnikové směrnice – příspěvek a praktické příklady /A5, cca str. 152/
2. Zákony III/2025 – Zákoník práce, zákon o zaměstnanosti … - úplná znění zákonů /A5, str. 784/
3. DÚVaP 1-2/2025 – Dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce – příspěvek /A5, str. 192/
4. PaM 1/2025 – Důchodové pojištění – změny – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku s 35 % slevou je 935 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
|
|
|
|
||
|
Cena balíčku je 1 438 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 935 Kč. Ušetříte 503 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ - ZMĚNY
Bývá pravidlem, že s Novým rokem dochází k řadě legislativních změn. Jaké změny nastaly v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění od 1. ledna 2025 zejména v oblasti elektronizace?
Je všeobecně známo, že zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o NP“) nabyl účinnosti 1. ledna 2009. Nabytí účinnosti zákona původně plánováno k datu 1. ledna 2007, tedy k datu nabytí účinnosti zákoníku práce č. 262/2006 Sb. oba zákony spojovala nová právní úprava zajištění v době dočasné pracovní neschopnosti. Zákoník práce obsahuje právní úpravu náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) po dobu trvání prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a zákon o nemocenském pojištění zase poskytování dávek nemocenského až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že se jednalo o „převratnou“ změnu, byla původně plánovaná účinnost zákona odložena nakonec o dva roky.
Sám
zákon o nemocenském pojištění byl od r. 2006 do konce roku 2024 celkem 86
krát novelizován. Pro úplnost si připomeňme, že k datu 1. ledna
2024 byl zákon o NP novelizován zákonem č. 277/2019 Sb., kterým se
mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce
zákonů a mezinárodních smluv, zákonem č. 321/2023 Sb., kterým se mění
zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zákonem
č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s konsolidací veřejných rozpočtů a zákonem č. 412/2023 Sb., kterým se
mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Zákon č. 349/2023 Sb. má však dělenou účinnost a podstatné změny, které přináší do zákona o nemocenském pojištění, nabyly účinnosti až 1. července 2024. Jedná se o zavedení pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce.
V průběhu roku 2024 (konkrétně s účinností k 1. červenci 2024) byl ještě novelizován zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.
Nyní, na počátku roku 2025 byl zákon o NP novelizován celkem třemi zákony, a to:
· zákonem č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
· zákonem č. 395/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
· zákonem č. 470/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a některé další zákony.
Zákon č. 395/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony je značně rozsáhlý, obsahuje jen v samotném zákoně o NP 208 změnových bodů. Zákon sám obsahuje kromě novely zákona o NP ještě novely těchto zákonů:
· zákona č. 582/1991 Sb., organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
· zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném“),
· zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
· zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 395/2024 Sb. se týká zejména problematiky provádění nemocenského pojištění a oblastí souvisejících a obsahuje zejména tato hlavní opatření:
· zavedení elektronizace dávek nemocenského pojištění, s výjimkou nemocenského (zavedení tzv. e-neschopenky bylo provedeno s účinností od 1. ledna 2020 na základě zákona č. 164/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony),
· zavedení ošetřovného pro OSVČ, zahraniční zaměstnance a zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti za zaměstnání malého rozsahu, jedná-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti v souvislosti se zavedením povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění všem pojištěncům,
· změny při určování místní příslušnosti u zaměstnavatelů nově se přihlašujících do registru zaměstnavatelů u ČSSZ, nebo u zaměstnavatelů, kteří změní sídlo, nebo místo mzdové účtárny, nebo zřídí novou mzdovou účtárnu,
· úpravy a zpřesnění týkající se pojištění OSVČ a zaměstnanců.
Zákon samozřejmě obsahuje i další dílčí úpravy týkající se provádění nemocenského pojištění, které nelze přímo podřadit pod některé z uvedených okruhů.
Nová právní úprava zahrnuje změny, které umožní zkrácení doby potřebné pro vyřizování žádostí o dávky nemocenského pojištění zavedením elektronizace dávek a procesních postupů, a zjednoduší administrativu při provádění pojištění. Je třeba však zdůraznit, že tyto změny nemění zásadní podmínky nároku na dávky a stanovení jejich výše. Nová právní úprava především reaguje na poznatky získané při provádění nemocenského pojištění zaměstnanců a placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti OSVČ.
V některých jednotlivých případech znamená důsledný postup podle právní úpravy nepřiměřeně tvrdý dopad na pojištěnce, který však nebyl takto zamýšlen. V praxi se v takových případech využívá určité „zmírnění“ postupu podle ustanovení zákona o nemocenském pojištění, a to formou odstranění tvrdostí, které se vyskytly při provádění nemocenského pojištění. Z toho důvodu bylo k úpravě zákona, aby se opakující se důvody pro odstranění tvrdostí nemusely řešit individuálním posuzováním jednotlivých případů na žádost pojištěnce.
Nová právní úprava také rozšiřuje nárok na ošetřovné pro zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti, zaměstnání malého rozsahu, jedná-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce a pro OSVČ a zahraniční zaměstnance.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si také pro svoji potřebu v zákoně zakotvilo nový komplexní informační celek označený jako Integrovaný informační systém MPSV (tzv. „IIS MPSV“), který bude v sobě zahrnovat stávající jednotlivé informační systémy MPSV i ostatních resortních organizací. Díky tomu bude možné přímé centralizované řízení v oblasti informační a komunikační technologie v resortu MPSV, zejména pokud se jedná o jeho rozvoj.
Zákon sám nabývá účinnosti 1. ledna 2025. Několik změnových bodů nabývá účinnosti k datu 1. července 2025 a 3 změny v zákoně č. 582/1991 Sb. nabudou účinnosti dokonce až 1. ledna 2026.
Hlavním cílem zákona č. 395/2024 Sb. je elektronizace
v rozhodování o potřebě ošetřování nebo dlouhodobé péče, vystavování žádosti o peněžitou pomoc v mateřství, a o otcovskou včetně elektronizace dávkové agendy.
Jde především o:
· zpřehlednění a zrychlení procesů včetně urychlení výplaty ostatních dávek nemocenského pojištění obdobně jako je tomu u nemocenského,
· snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, zaměstnanců, ošetřujících lékařů a orgánů nemocenského pojištění,
· umožnění vyšší míry automatizace lékařům v jejich ordinacích,
· využití elektronizace k poskytování aktuálních informací zaměstnavatelům o vzniku, trvání a skončení sociální události zakládající nárok na dávku nemocenského pojištění, jejich zaměstnanců,
· využití elektronizace k poskytování aktuálních informací zaměstnancům o stavu vyřizování jejich dávky při potřebě ošetřování, žádosti o peněžitou pomoc v mateřství, o dlouhodobé ošetřovné a o otcovskou,
· úpravu procesů a technických řešení v agendě tak, aby tyto podporovaly principy, jako je úplné elektronické podání nebo klientské elektronické služby.
Součástí nové právní úpravy jsou též další úpravy, které reagují na proměny společnosti a potřeb rodin vycházející z korespondence pojištěnců adresované MPSV a také reagující na některé typy žádostí o odstranění tvrdosti zákona. Další změny mají legislativně technický charakter nebo jde o takové úpravy, které reagují na nepřesnosti zákona vzniklé v důsledku postupně prováděných novelizací (např. nepřesné odkazy nebo vypuštění dnes již překonaných ustanovení – typicky např. dočasná právní úprava účinná od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013).
Jedná se např. o tyto úpravy:
· Zavedení elektronické formy rozhodnutí o potřebě ošetřování nebo dlouhodobé péče a vystavování žádosti o peněžitou pomoc v mateřství. Tiskopis v listinné podobě bude vystavován pouze v odůvodněných případech zejména v případě technických výpadků. Lékařům se však nezavádí nové povinnosti, mění se pouze forma jejich plnění z dokumentu v listinné podobě na elektronickou formu. Na základě jednání se zástupci lékařů byla provedena změna navržené legislativy, identifikátor bude generován z informačního systému ČSSZ.
- V rámci úplné elektronizace ostatních dávek nemocenského pojištění postačí oznámení pojištěnce zaměstnavateli o nastalé sociální události (jedná se o již existující povinnost); na základě tohoto oznámení dojde k odeslání ePodání zaměstnavatelem, jenž bude obdobou současné elektronické „Přílohy k žádosti o dávku“ se všemi údaji potřebnými pro zpracování dávky.
- Informace budou předávány obdobně jako je tomu v současné době u eNeschopenky, tzn., že ošetřující lékař oznámí České správě sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) např. pravděpodobný den porodu pojištěnky a ostatní informace potřebné pro rozhodování o nároku na dávku a její výši budou vycházet od pojištěnce; zaměstnavatel bude tyto informace předávat ČSSZ pouze formou elektronického podání (ve formě definované a zpracovatelné datové věty). Tento postup má za následek zrušení formalizovaného předávání žádosti o dávku na předepsaném tiskopise pojištěncem zaměstnavateli, neboť pojištěnec pouze oznamuje sociální událost zaměstnavateli se základními údaji potřebnými pro poskytnutí dávky, např., od kterého dne začal ošetřovat dítě; poté následuje již elektronické zpracování.
- OSVČ budou vždy podávat žádost o dávku, a to elektronicky prostřednictvím ePortálu přímo na ČSSZ.
· Zavedení nároku na ošetřovné pro OSVČ (a zahraniční zaměstnance) účastné nemocenského pojištění a pojištěné zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti a zaměstnání malého rozsahu, jedná-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti. V případě, kdy výše uvedení pojištěnci budou hradit pojistné na nemocenské pojištění ve stejné výši jako ostatní pojištěnci, kteří mají nárok na všechny dávky, jeví se jako krajně nekorektní neposkytovat těmto vyjmenovaným pojištěncům úplnou sociální ochranu, tzn. nároky na všechny dávky nemocenského pojištění včetně ošetřovného. Historicky bylo ošetřovné sice poskytováno vždy jen těm pojištěncům, kteří měli pevně rozvrženu pracovní dobu. Ovšem s ohledem na vývoj a proměny společnosti se mění i potřeby a možnosti lidí, na které je nezbytné reagovat. Již mnoho zaměstnanců v pracovním poměru má v současné době možnost využívat flexibilní pracovní dobu, která není pevně rozvržena. Naopak pracovní doba některých zaměstnanců na „dohodu“ nebo OSVČ musí být pevně stanovena, pokud souvisí např. s činností provozovny nebo poskytováním služeb obyvatelstvu (např. kadeřnictví, veterinární ordinace). Není proto důvod, aby uvedeným pojištěncům nevznikal nárok na ošetřovné za dobu, v níž z důvodu určité sociální události nemohou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Dalším aspektem podporujícím vznik nároku na tyto dávky je i zavedení povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění pro všechny pojištěnce, které musí nově hradit od 1. ledna 2024.
· U dlouhodobého ošetřovného se ruší podmínka shodného trvalého bydliště u druha a družky a podmínka udělení písemného souhlasu ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče. Obě podmínky se ukázaly jako kontraproduktivní, např. pokud je osoba v bezvědomí, nedokáže souhlas udělit a dávku pak není možné vyplatit. Trvalé bydliště je problematické zejména při využívání nájemného bydlení některými pojištěnci, kdy majitelé bytů nedají souhlas s přihlášením k trvalému pobytu.
· U peněžité pomoci v mateřství (dále jen „PPM“) dochází k několika zpřesňujícím úpravám, jelikož praxe ukázala, že současná úprava se nejeví zcela jednoznačná a působí výkladové potíže. Současně dochází k úpravě postupů při souběhu nároků na PPM z více pojištění tak, aby pojištěnka, které nevznikl nárok na PPM ze všech zaměstnání, měla nárok alespoň na nemocenské po dobu 6 týdnů před porodem a po porodu v případech, kdy podmínky nároku na PPM z některého souběžného pojištění nesplňuje.
· Ruší se pojem domácký zaměstnanec, neboť tento institut se v současné době při četném využívání práce z jiného místa (home office) jeví jako překonaný.
· V zákoně o NP se ruší pojem „izolace“. Izolace se nebude již považovat za karanténu, ale za dočasnou pracovní neschopnost, neboť osoba v izolaci vykazuje zřejmé známky choroby. Bude tedy také shodně platit, že vznik dočasné pracovní neschopnosti je dán, jestliže zdravotní stav odůvodňující izolaci nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Onemocnění nemocí, která odůvodňuje izolaci, nemusí nutně znamenat dočasnou pracovní neschopnost, tj. že zdravotní stav pro tuto nemoc znemožňuje výkon pojištěné činnosti.
· ÚSSZ se stanoví povinnost vystavit pojištěnci v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o konkrétních skutečnostech a důvodech pozastavení běhu třicetidenní lhůty stanovené pro výplatu dávky, a to do 8 dnů ode dne zjištění nesplnění podmínek pro výplatu dávky, a to proto, aby pojištěnec mohl iniciativně učinit kroky vedoucí k zajištění všech potřebných dokumentů nebo prokázání potřebných skutečností a nedocházelo tak k nepřiměřeným prodlevám při výplatě dávky, jako se to stává doposud.
· U zaměstnavatelů nově se přihlašujících do registru zaměstnavatelů u ČSSZ, nebo u zaměstnavatelů, kteří změní sídlo, nebo místo mzdové účtárny, nebo zřídí novou mzdovou účtárnu, bude nově místně příslušnou ÚSSZ určovat ČSSZ, která po obdržení přihlášky do registru zaměstnavatelů neprodleně zaměstnavateli sdělí, jaká ÚSSZ je pro něj místně příslušná. Jelikož téměř veškerá komunikace mezi zaměstnavateli a ÚSSZ/ČSSZ probíhá v elektronické podobě, nebude problém, že místně příslušná ÚSSZ se bude nacházet například v jiném kraji, než je sídlo zaměstnavatele. Tato změna se navrhuje z důvodu zefektivnění a zrychlení komunikace se zaměstnavateli, aby mohlo být efektivně využíváno personálních kapacit ÚSSZ. Určování místní příslušnosti v této podobě se promítne do řízení v oblasti nemocenského pojištění, důchodového pojištění i pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
K novele provedené zákonem č. 163/2024 Sb. a zákonem č. 470/2024 Sb.
Na základě zákona č. 163/2024 Sb. došlo 1. července 2024 k zavedení evidence všech zaměstnanců pracujících na základě dohod o provedení práce. Dosud zaměstnavatelé přihlašovali do evidence, tedy registru pojištěnců ČSSZ, své zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce jen v případě, že u nich vznikla účast na nemocenském a důchodovém pojištění podle § 7a zákona o NP (hranice příjmu 10 000 Kč). Od 1. července 2024 musí zaměstnavatelé povinně registrovat každého zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, bez ohledu na to, zda mu vznikla účast na pojištění, či nikoliv. Nejpozději do 20. srpna 2024 byli povinni zaměstnavatelé přihlásit zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, kteří nastoupili před 1. srpnem 2024, pokud dosud přihlášeni nebyli a jejich dohoda o provedení práce dále pokračuje i v červenci 2024.
Zaměstnanci mohou být přihlašováni standardně tak, jak jsou zaměstnavatelé zvyklí (formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“, který může být součástí mzdového a personálního software zaměstnavatele, případně je možno využít i nový formulář pro hlášení příjmů: e-Podání VPDPP „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“. To znamená, že vyplněním výkazu příjmů lze rovněž registrovat zaměstnance. Zaměstnavatel má na výběr, kterou možnost využije.
Již přihlášení zaměstnanci se však po 1. červenci 2024 znovu nepřihlašovali.
Zaměstnavatel, který před 1. červencem 2024 zaměstnával pouze nepojištěné zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, se musel přihlásit do registru zaměstnavatelů ČSSZ, a to nejpozději do 31. července 2024. Znamenalo to, že je ze zákona nutná registrace i těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají pouze zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, u nichž nedochází k odvodu pojistného (dohoda nepřesahuje 10 000 Kč).
Povinnost registrovat se jako zaměstnavatel se před 1. červencem 2024 týkala pouze zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali alespoň jednoho zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, jemuž vznikla účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Nová právní úprava uložila tak povinnost registrovat všechny zaměstnance činné na základě dohody o provedení pouze zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, kterým účast na pojištění nikdy nevznikla. Přihlášku podával zaměstnavatel na předepsaném tiskopisu „Přihláška do registru zaměstnavatelů“.
Z nové právní úpravy vyplývalo, že každý měsíc má zaměstnavatel povinnost hlásit seznam všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (pojištěných i nepojištěných) a výši jejich příjmu. Hlášení zasílá měsíčně prostřednictvím personálního software nebo e-Portálu ČSSZ, a to do 20. dne následujícího měsíce. Poprvé tak musel učinit za měsíc červenec 2024 od 1. do 20. srpna 2024. K hlášení zaměstnavatelé používají nové e-Podání VPDPP „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“. Nové e-Podání VPDPP je zaměstnavatelům k dispozici na stránkách ČSSZ. Zaměstnavatelé bez personálního a mzdového software mohou od 1. srpna 2024 využít bezplatný formulář na e-Portálu ČSSZ.
Zároveň zákon č. 163/2024 Sb. přinášel další změny s účinností od 1. ledna 2025, a to v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu a v zákoně o NP.
Změna § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů provedená v rámci zákona č. 163/2024 Sb. navazovala na tzv. režim oznámené dohody podle zákona o nemocenském pojištění tak, že příjem z dohody o provedení práce mohl být samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby pouze v případě, že se jednalo o tzv. zaměstnance v režimu oznámené dohody a úhrnná výše jeho příjmů z těchto dohodu téhož plátce daně nedosáhla za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, u kterých je uplatňován režim oznámené dohody, na nemocenském pojištění. Vzhledem k tomu, že zákon č. 470/2024 Sb. opustil institut režimu oznámené dohody, byl upraven § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů tak, aby znění tohoto ustanovení navazovalo na úpravu částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.
Nová právní úprava v zákoně č.470/2024 Sb. ruší úpravy týkající se dohod o provedení práce v zákoně č. 163/2024 Sb., které měly nabýt účinnost dnem 1. ledna. 2025. U dohod o provedení práce zůstane zachována pouze jejich evidence, která byla vytvořena právní úpravou obsaženou v zákoně č. 349/2023 Sb. s účinností od 1. července. 2024. Nově se upravuje postup při stanovení výše částky započitatelného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci.
Právní úprava obsažená v zákoně č. 163/2024 Sb., která měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2025 a zaváděla tzv. režim oznámené dohody s vyšším limitem pouze pro jednoho zaměstnavatele, se tedy ruší.
Více se již dočtete v měsíčníku PaM 2-3/2025. Úplné znění Zákona o nemocenském pojištění po novele s komentářem jsme uveřejnili v Poradci 9-10/2025, který právě vychází.
DALŠÍ NOVELY ŠKOLSKÉHO ZÁKONA
Od Nového roku 2025 byl již zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) dvakrát novelizován. První novela nabyla účinnosti dne 19. února 2025 a byla provedena zákonem č. 35/2025 Sb. Druhá novela byla provedena zákonem č. 52/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zákon sám nabyl účinnosti 1. března 2025 a změny ve školském zákoně nabudou účinnosti až 1. července 2025.
Novela č. 35/2025 Sb.
měnila ve školském zákoně pouze jeden paragraf, a to § 138 ŠZ. Ustanovení § 138 ŠZ pojednává o fondu kulturních a sociálních potřeb, tento fond vytváří pouze školské právnické osoby zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
V používání fondu kulturních a sociálních potřeb u školských právnických osob je jediný podstatný rozdíl oproti pravidlům, která jsou dána pro fond kulturních a sociálních potřeb příspěvkových organizací. Jde o ustanovení § 138 odst. 3 ŠZ, které rozšiřuje použití fondu kulturních a sociálních potřeb i na důchodce, kteří při svém prvém odchodu do starobního důchodu nebo do důchodu pro invaliditu III. stupně byli v pracovním poměru ke školské právnické osobě nebo k okresnímu úřadu, za předpokladu, že byli zařazeni k práci ve škole nebo školském zařízení bez právní subjektivity nebo k právnické osobě před změnou její právní formy na školskou právnickou osobu podle § 187 ŠZ.
Pro nakládání s fondem kulturních a sociálních potřeb školských právnických osob platila obvyklá pravidla obsažená ve vyhlášce č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Tato vyhláška však byla s účinností od 1. ledna 2024 zrušena zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tímto zákonem byla výše tvorby fondů od roku 2024 snížena na 1 % ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popř. na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost (z původních 2 % platných do konce roku 2023), přičemž státní podnik mohl tuto sumu navýšit o další příděl ze zisku. Od roku 2024 bylo užití těchto fondů navíc omezeno a minimálně o 50 % základního přídělu bylo určeno výhradně na důchodové připojištění nebo jiné způsoby šetření na stáří. Podle přechodných ustanovení zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, toto omezení neplatilo pro prostředky, které byly vytvořeny v roce 2023 a dříve.
Do školského zákona konkrétně zákon č. 349/2023 Sb. vložil do ustanovení § 118a odst. 1 druhou větu tohoto znění: „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“ Tato věta zaručovala použití prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb v souladu se základní zásadou rozpočtových pravidel – minimálně o 50 % základního přídělu musí být určeno výhradně na důchodové připojištění nebo jiné způsoby šetření na stáří.
Jak jsme uvedli výše, dnem 19. února 2025 vstoupil v účinnost zákon č. 35/2025 Sb., který ve školském zákoně zrušil výše uvedenou větu druhou v ustanovení § 118 odst. 1, kterou tam vkládal s účinností od 1. ledna 2024 zákon č. 349/2023 Sb., a to povinnost použít nejméně 50 % ze základního přídělu na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců.
Tento zákon však zrušil povinnost použít nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu fondu kulturních a sociálních potřeb nebo sociálního fondu k 1. lednu rozpočtového roku na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob u dále uvedených organizačních složek státu a právnických osob, které tvoří fond kulturních a sociálních potřeb nebo sociální fond.
Výše uvedená změna se vztahuje na tyto organizační složky státu a právnické osoby:
Pro školské právnické osoby platí ke změně § 138 odst. 1 školského zákona ještě přechodné ustanovení, podle kterého peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před 19. únorem 2025), se použijí podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Nově tedy platí pro školské právnické osoby jako základ pro tvorbu a používání fondu kulturních a sociálních potřeb ustanovení § 118 školského zákona a platí zásada, že fond kulturních a sociálních potřeb je určen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců v pracovním poměru ke školské právnické osobě a jejich rodinných příslušníků, a důchodců, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně byli v pracovním poměru ke školské právnické osobě nebo k okresnímu úřadu.
Dne 1. března 2025 nabyl účinnosti zákon č. 52/2025 Sb.,
kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon v části deváté mění i školský zákon. Přináší celkem 26 změn, nicméně s výjimkou dvou víceméně legislativních úprav (§ 81 a § 115), které nabyly účinnosti spolu s hlavním zákonem dne 1. března 2025, budou ostatní změny ve školském zákoně nabývat účinnosti až 1. července 2025.
Předmětná úprava spočívá primárně v zakotvení Informačního systému vzdělávání (ISV). Právní úprava by měla dále reflektovat postupný vznik ISV (připravovaného nejprve v rámci projektu Resortní informační systém ministerstva) jako informačního systému veřejné správy, jehož správcem bude ministerstvo. Systém bude v první etapě svého budování eEdu-I zpracovávat informace, které ministerstvo shromažďuje na základě školského zákona i zákona o vysokých školách.
Stávající právní úprava
Podle § 141 školského zákona platí, že školský rejstřík se člení na dvě části:
Skutečnost, že jde o veřejný seznam, znamená, že každý má právo nahlížet do údajů vedených ve školském rejstříku, aniž by musel prokazovat právní zájem. Z uvedeného důvodu musí orgán, který vede školský rejstřík, umožňovat dálkový přístup podle § 181 odst. 4 školského zákona.
Rejstřík vede evidenci každé školy. Dále je zaveden rejstřík školských zařízení, který vede evidenci jednotlivých školských zařízení. Rejstřík školských právnických osob pak vede evidenci těch právnických osob, pro něž zřizovatel zvolil formu školské právnické osoby. Jejich zápis do školského rejstříku je pak jejich zákonnou podmínkou.
Již při přijetí stávajícího školského zákona stanovil jako výraz kontinuity § 186 odst. 1 školského zákona automatický zápis školy nebo školského zařízení, které byly dříve zařazeny v síti, do školského rejstříku. Školy nebo školská zařízení, které byly tehdy zařazeny v síti, tak nemusely vyvíjet zvláštní iniciativu za účelem zápisu do rejstříku škol, popř. školských zařízení. Zákon pouze stanovil povinnost školy dát do souladu jednotlivé údaje o škole v rejstříku. Termín pro dokončení celého procesu „překlopení“ ze sítě do rejstříku byl 31. března 2006. Pokud by po tomto datu nebyl zápis školy nebo školského zařízení v pořádku, provede správce rejstříku výmaz takové školy nebo školského zařízení.
V rejstříku škol a školských zařízení jsou uvedeny i školy zřizované Ministerstvem vnitra, obrany a spravedlnosti. V jejich případě byl termín předání všech údajů do rejstříku stanoven na 31. srpna 2006.
K dokreslení povahy školského rejstříku jako veřejného seznamu uveďme obecné ustanovení § 121 OZ, které se vztahuje na všechny veřejné rejstříky (a tedy i na školský rejstřík):
„(1) Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.
(2) Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět. Neodpovídá-li zveřejněný údaj zapsanému údaji, nemůže se ten, jehož se údaj týká, vůči jiné osobě dovolat zveřejněného údaje; prokáže-li však, že jí byl zapsaný údaj znám, může proti ní namítnout, že zveřejněný údaj zapsanému neodpovídá.“
Tento princip ochrany důvěry v údaje ve veřejném rejstříku platí ale jen na úřední výpis, nikoliv na údaje přístupné přes internet podle § 181 odst. 4 školského zákona (ty mají pouze informativní charakter). Z výše uvedeného ustanovení § 121 OZ vyplývá, že je ve vlastním zájmu škol a školských zařízení oznamovat správci rejstříku každou změnu v zapsaných údajích, a to bez zbytečného odkladu, jak to ostatně ukládá ustanovení § 120 odst. 3 OZ.
NOVÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA – Ve zcela novém ustanovení § 28a školského zákona je definován nově zaváděný Informační systém vzdělávání (ISV), který bude s ohledem na svůj charakter klasifikován jako neveřejný informační systém veřejné správy, jehož nefunkčností by bylo bezprostředně narušeno nebo ohroženo plnění vrchnostenských povinností. ISV bude obsahovat údaje o vykonávané správní činnosti a zcela naplňovat parametry kladené na informační systém veřejné správy.
Prostřednictvím ISV budou v rámci první fáze jeho budování eEdu-I zpracovávány údaje především z oblasti následujících agend:
Hlavní změny však doznalo přímo ustanovení § 141 a § 144 školského zákona. Předně se do ustanovení § 141 školského zákona vkládá nový odstavec 2, který výslovně stanoví, že školský rejstřík je součástí Informačního systému vzdělávání. Dále se vypouští také v § 141 školského zákona odstavec 5, který dosud stanoví, že ministerstvo zveřejňuje školský rejstřík také v elektronické podobě na svých webových stránkách a že tato forma zveřejnění má informativní charakter. Vzhledem ke skutečnosti, že školský rejstřík bude nově součástí informačního systému veřejné správy, bylo potřeba vypustit dosavadní úpravu, dle které má elektronická podoba tohoto rejstříku informativní charakter.
V souvislosti s těmito změnami a zejména s elektronizací celého Informačního systému vzdělání dochází v ustanovení § 114 školského zákona („Údaje v rejstříku škol a školských zařízení“) celkem k pěti změnám.
První změna je v písmenu b) předmětného ustanovení. Stávající písmeno m) zakotvovalo údaj o adrese elektronické pošty školy nebo školského zařízení. Ve skutečnosti však jde o adresu elektronické pošty právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení. Z tohoto důvodu bylo vhodnější uvést adresu elektronické pošty přímo v písmenu b), kde jsou uvedeny údaje, které se zapisují právě o právnické osobě vykonávající činnost školy. S ohledem na digitalizaci a na zákon č. 261/2021 Sb., o změně zákonů související s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, na jehož základě se rozšiřuje okruh subjektů, jimž se zřizují datové schránky, se doplňuje také identifikátor datové schránky, který je rovněž vhodný zapisovat do rejstříku škol a školských zařízení.
Změna v písmenu c) předmětného ustanovení je legislativně technická.
Důležitá je však změna v písmenu i) předmětného ustanovení. S ohledem na nově zaváděné pravidlo, kdy při změně v některých údajích nebude potřeba tyto změny hlásit (viz nový odstavec 6 v § 149), je nutné, aby v případě ředitelů škol a školských zařízení docházelo i k předávání údaje o adrese místa pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky adresu místa pobytu. Bez tohoto údaje nebude možné ztotožnění v základních registrech za situace, kdy základní registry budou obsahovat více osob stejného jména, příjmení a data narození. Byť se zřejmě bude jednat o výjimečné případy, nechceme ani tyto osoby zbytečně zatěžovat povinností nám hlásit dané změny. Z uvedeného důvodu je tedy potřeba nově vyžadovat další údaje podstatné pro ztotožnění.
V té souvislosti a s ohledem na skutečnost, že v případě adresy elektronické pošty školy nebo školského zařízení jde ve skutečnosti o adresu elektronické pošty právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení a že došlo k přesunutí tohoto údaje do písmene b), které tak bude obsahovat výčet všech údajů, které se zapisují do školského rejstříku, u právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, bylo zrušeno písmeno l).
Písmeno j) předmětného ustanovení se ruší. Z důvodu nadbytečnosti se ruší zápis jména a příjmení a dalších údajů u statutárního orgánu právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. V případě veřejných škol je statutárním orgánem ředitel školy a u soukromých škol je statutární orgán dohledatelný přímo v obchodním rejstříku. Není tedy nutné zapisovat tento údaj i do školského rejstříku.
Další – více méně legislativně technické změny – související s výše popsanou elektronizací byly provedeny v ustanoveních § 147 odst. 1 školského zákona („Náležitosti žádosti o zápis do školského rejstříku“) a v ustanovení § 149 odst. 2 a 4 školského zákona („Zápis změny v údajích“).
V ustanovení § 149 odst. 6 školského zákona („Zápisy změny v údajích“) se nově stanoví, že dojde-li ke změně údaje v základním registru, změní se příslušný údaj v rejstříku škol a školských zařízení bez řízení.
Touto novelou se odstraňuje nadbytečná duplicita při předávání některých údajů. Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, ve svém § 5 odst. 1 a 2 totiž zakotvuje pro orgány veřejné moci povinnost využívat údaje vedené v základních registrech. Dále je stanoveno, že tyto orgány jsou oprávněny požadovat poskytnutí údajů od osob, po kterých je jiným právním předpisem požadováno doložení údajů vedených v základním registru, pouze za určitých podmínek (např. nejsou dané údaje obsaženy ve výčtu údajů zpřístupněných orgánu veřejné moci pro výkon agendy nebo jsou označeny jako nesprávné). Stejně tak § 7 odst. 1 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, uvádí, že orgán veřejné moci nevyžaduje údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby.
Je tedy zcela nadbytečné po právnických osobách vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení požadovat, aby hlásily změnu v některých údajích, když si je správní orgán může převzít ze základních registrů. Mezi takové údaje patří většina údajů obsažených v § 144 odst. 1 písm. b), c) a i) školského zákona a to v případě, kdy došlo ke změně těchto údajů v základním registru. Netýká se to však např. situace, kdy bude vybrán nový ředitel školy, případně dojde k přeměně právnické osoby. Půjde rovněž o změnu adresy elektronické pošty právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, pokud tato adresa nebude v základním registru uvedena. V takových případech je nutné o zápis uvedených změn požádat, jelikož nepůjde o informace, které by mohl správní orgán zjistit ze základních registrů. Výslovně se zakotvuje, že o zápisu změny v předmětných údajích se nevede řízení.
Ze stejného důvodu dochází i k novele v § 159 školského zákona. I v případě školských právnických osob totiž může ministerstvo převzít některé údaje ze základních registrů. Není proto potřebné podávat žádost o změnu v zapisovaných údajích, vést o takové změně řízení a vydávat rozhodnutí. Jde zejména o údaje podle § 154 odst. 1 písm. a), b), c), d), i) a j) školského zákona, jestliže dojde k jejich změně v základním registru. Zde však také budou případy, kdy i nadále bude potřeba žádost o změnu podat a vést o takové žádosti řízení. Například pokud dojde ke změně v osobě ředitele školské právnické osoby, člena školské právnické osoby, v osobě likvidátora či insolvenčního správce apod.
Další změny v zákoně č. 52/2005 Sb.
Na základě poslaneckého návrhu byly ještě do zákona č. 52/2025 Sb. do části týkající se školského zákona vloženy změny týkající se § 104 až § 107a školského zákona – tzv. akreditace vzdělávacích programů.
Cílem pozměňovacího návrhu týkajícího se vzdělávacích programů vyšších odborných škol je jasné zařazení do segmentu do terciárního vzdělávání z mezinárodního hlediska. Toto zařazení odpovídá jejich přiřazení k Evropskému kvalifikačnímu rámci (EQF).
Jedním z hlavních cílů novelizace je sjednotit akreditační a hodnotící postupy napříč celým sektorem terciárního vzdělávání v ČR, obdobně jako ve většině zemí Evropské unie. Proto tímto navrhujeme převedení akreditace vzdělávacích programů vyšších odborných škol do působnosti Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství; v souvislosti s rozšířením jeho kompetencí se zároveň mění jeho název na „Národní akreditační úřad pro terciární vzdělávání“ (dále jen „NAÚ“ nebo „akreditační úřad“). Činnost akreditačního úřadu při akreditaci programu i jeho následné kontrole přispěje ke zkvalitňování vzdělávání na VOŠ.
Pro zachování určité míry kontinuity a hladšího přechodu agendy na akreditační úřad se navrhuje dosavadní „Akreditační komisi pro vyšší odborné vzdělávání“ (bez jejíhož souhlasného stanoviska ke vzdělávacímu programu VOŠ nyní MŠMT dle současného znění školského zákona nemůže akreditaci vzdělávacího programu udělit) zakotvit na přechodnou dobu 3 let jako poradní orgán akreditačního úřadu, který bude před rozhodnutím NAÚ ke vzdělávacím programům vydávat stanoviska. Akreditační komise má nyní dle školského zákona 21 členů. Pokud po novele poklesne počet reálně obsazených funkčních míst členů komise pod 10, bude moci předseda NAÚ jmenovat nové členy tak, aby komise měla celkem 10 členů.
Více se již dočtete v měsíčníku PaM 5-6/2025.
|
1. duben Úterý |
Daně z příjmů – poplatník |
Podání přiznání k dani z příjmů poplatníka za zdaňovací období kalendářní rok 2024, pokud nevyužil možnosti o měsíc pozdějšího elektronického podání, jeho přiznání nepodává „poradce“ ani nemá povinně auditovanou účetní závěrku (§ 136 odst. 1 a 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Splatnost daně z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářní rok 2024, pokud poplatník nevyužil možnosti o měsíc pozdějšího elektronického podání, jeho přiznání nepodává „poradce“ ani nemá povinně auditovanou účetní závěrku (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Sdělení poplatníka registrovaného k dani z příjmů právnických osob a případně v posledních 2 letech podnikající fyzické osoby, že jim v roce 2024 nevznikla daňová povinnost (vyjma „neziskovek“ a společenství vlastníků jednotek) (§ 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) (§ 38mc, § 38t odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Daně z příjmů - plátce |
Podání vyúčtování „srážkové“ daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za rok 2024 (§ 38d odst. 9 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů) (§ 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
8. duben Úterý |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za březen 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č.592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2024, pokud OSVČ není povinna podat přiznání k dani z příjmů za tento rok (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
16. duben Středa |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2024 OSVČ nepodávající daňové přiznání (pokud Přehled podala až 8. 4., jinak do 8 dnů po jeho podání) (§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
22. duben Úterý (za neděli 20. a svátek 21.) |
Daň z příjmů – zaměstnav. |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za březen 2025 (38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy za duben 2025 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za březen 2025 (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za březen 2025 (§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za březen 2025 (§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za březen 2025 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za březen 2025 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
25. duben Pátek
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2025 (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2025 (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za březen nebo I. čtvrtletí 2025 o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání a zaplacení DPH identifikované osoby za březen 2025, pokud jí vznikla daňová povinnost (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za březen 2025 o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Daň z hazardních her |
Podání přiznání a zaplacení daně z hazardních her za I. čtvrtletí 2025 (§ 1, § 6 a § 9 zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
30. duben Středa |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v březnu 2025 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v březnu 2025 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (s výjimkou odměn za závislou činnost) (§ 38da odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v březnu 2025 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů z EU/EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o tomto zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Zákonné pojištění úrazu |
Odvod pojistného zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za II. čtvrtletí 2025 (§ 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) (§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zam.) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Povinnost všech zaměstnavatelů uzavřít evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) zaměstnanců, kteří byli účastni důchodového pojištění za rok 2024 (§ 38 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) |
|
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za duben 2025 (§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za I. čtvrtletí 2025 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – režim mimo EU“ a „OSS - režim EU“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
Podání přiznání a zaplacení DPH za březen 2025 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 9-10/2025 – měsíčník (IV/2025)
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5-6/2025 (IV/2025)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5-6/2025 (IV/2025)
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2025 (III/2025)
· Zdaňování zaměstnaneckých benefitů
· Automobil v podnikání
· Daňové a nedaňové výdaje
1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2025 (III/2025)
· Daňové výdaje
· ZDP po novele
· Rozhodné částky příjmu u dohod ve ZP
Daňové a nedaňové výdaje 2025 (III/2025)
Každý druh výdaje bude probírán ve 4 kapitolách:
· Právní minimum
· Z pohledu daní z příjmů (ZDP)
· Z pohledu DPH
· Z účetního hlediska (PÚ)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
7. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
8. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
10. Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
11. Daňové a nedaňové výdaje 2025 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách a upozorňuje na změny)
Poradce – měsíčník,č. 11-12/2025 (V/2025)
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2025 (V/2025)
-->
Aktualizace I/2 (IV/2025)
· Zákon o daních z příjmů
Aktualizace IV/1 (IV/2025)
· Stavební zákon
· Zákon o zadávání veřejných zakázek
Aktualizace III/2 (IV/2025)
· Zákon o státní sociální podpoře
· Zákon o důchodovém pojištění
· Zákon o platebním styku
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Daň z nemovitosti
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Rozpočtová pravidla · Finanční správa ČR
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.cz
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.cz, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
