| |
ZÁKON O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ S KOMENTÁŘEM
Zákon o živnostenském podnikání patří, spolu s ostatními zákony komentovanými v této edici, k velmi používaným předpisům. Je základní právní normou upravující podmínky živnostenského podnikání. Živnostenské podnikání, respektive provozování živnosti, zůstává nejrozšířenějším způsobem výkonu podnikatelských aktivit. Právní úprava živnostenských činností se v poslední době opět měnila s obvyklým cílem odstraňovat terminologické nejasnosti a zajistit soulad s jinými měnícími se předpisy, dále v návaznosti na opatření přijímaná k zamezení daňových úniků a naposledy dílčí rekodifikací podnikatelského práva, známou jako „velká novela živnostenského zákona“. Jejím cílem má být zkvalitnění podnikatelského prostředí, odstranění nedůvodných rozdílů, snížení administrativní zátěže podnikatelů a zlepšení dostupnosti informací o podnikatelích pro širokou veřejnost.
Živnost
§ 2
Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Komentář k § 2
Ustanovení § 2 stanoví definici živnostenského podnikání (živnosti). Definiční znaky živnosti bývaly kritizovány jako nejednoznačné nebo nejasné, připouštějící více výkladů. Během let se však jejich výklad ustálil a v současnosti poskytují uspokojivou právní jistotu.
Obsah pojmu „živnost“ byl vymezen v návaznosti na pojem „podnikatelská činnost“ podle dnes zrušeného obchodního zákoníku. Rozsah pojmu „živnost“ byl ale vždy oproti podnikatelské činnosti užší, což bylo vyjádřeno vazbou na podmínky stanovené živnostenským zákonem.
Živnostenský zákon vychází z koncepce, že živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Obsah pojmu živnost tak v podstatě odpovídá obecné definici podnikání obchodního zákoníku. (IV. ÚS 181/04 ze dne 18. 1. 2005).
Živností je výslovně činnost, která je soustavná, je provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Aby byla určitá činnost živnostenským podnikáním, musí naplňovat tyto definiční znaky: být činností soustavnou (soustavnost), být činností provozovanou samostatně (samostatnost), být provozovanou vlastním jménem (vlastním jménem), na vlastní odpovědnost podnikatele (vlastní odpovědnost) a směřovat k dosažení ekonomického prospěchu v podobě zisku (dosažení zisku).
Podle ustanovení § 2 je dále živností taková činnost, která je provozovaná za podmínek stanovených živnostenským zákonem.
Všechny tyto znaky živnosti musí být splněny současně, aby šlo o živnost. Posuzování činnosti, zda spadá nebo nespadá do režimu živnostenského zákona, je tedy nutno vždy provádět na základě všech uvedených znaků živnostenského podnikání.
Samostatná výdělečná činnost ve smyslu předpisů živnostenského práva je činnost podnikatele spočívající v provozování živnosti podle podmínek stanovených živnostenským zákonem a na základě živnostenského oprávnění (rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 5006/¬2007 ze dne 25. 5. 2010).
Provozování živnosti je podnikáním v režimu živnostenského zákona. Stanovené definiční znaky živnosti v praxi jednodušší posuzovat nejprve z pohledu podnikatelské činnosti obecně, tedy zkoumat, zda jde o podnikatelskou činnost, pak si položit otázku, zda toto podnikání je, má nebo mělo být realizováno v režimu živnostenského zákona.
- Soustavnost
Živnost je činností opakovanou v kratších či delších intervalech. Činnost nemusí být provozována každodenně. Má se zpravidla za to, že činnost musí být opakována pravidelně (vánoční prodej kaprů, velikonoční trhy, nedělní trhy apod.). Namísto pravidelnosti jde spíše o určitou způsobilost nebo předpoklad k opakování činnosti. Nepravidelně uskutečňovaná činnost je živností, pokud se při jednotlivé realizaci činnosti očekává, že se bude opakovat (například nepravidelný prodej zboží na veřejném prostranství nebo na soukromém pozemku). Činnost nebude živností v případech, kdy předpoklad k opakování dán není (nahodilý nebo ojedinělý prodej).
V praxi již bylo diskutováno, že pojem „soustavnost“ není totožný s nepřetržitostí a trvalostí, nemělo by se tak jednat o činnost nahodilou, výjimečnou, jen příležitostně nebo občas vykonávanou. Vyloučení občasných nebo příležitostných činností však nelze přijmout, je-li dán určitý předpoklad k opakování činnosti. Odpovědi přinesla rozhodovací praxe soudů.
Za živnostenské podnikání se považuje soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem. S požadavkem soustavnosti není v rozporu, je-li činnost např. vykonávána sezónně, popř. jednorázově, dochází-li k jejímu (pravidelnému) opakování (např. vánoční prodej). Za soustavnou činnost je třeba považovat také takovou příležitostnou činnost, lze-li z okolností usuzovat na úmysl činnost opakovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 5006/¬2007 ze dne 25. 5. 2010).
Soustavností je v zásadě činnost trvalá, nepřerušovaná. Může ale jít i o činnost provozovanou sezónně, v určitých (i nepravidelných) intervalech, nebo lze-li z jednorázové činnosti usuzovat, že bude opakována. Soustavnou činností není činnost nahodilá, příležitostná, vykonávaná občas nebo výjimečně.
Soustavnost není totožná s nepřetržitostí a trvalostí, přičemž posouzení soustavnosti je vždy věcí konkrétního případu s přihlédnutím k povaze činnosti. Pokud byl obchod provozován za účelem prodeje, znak soustavnosti výkonu podnikatelské činnosti byl zachován, jestliže v důsledku rekonstrukce prodejny a hledání jiného sortimentu byl otevřen v průběhu roku vždy jen po určitou dobu a v době, kdy byl zavřen, sloužil, k občasnému prodeji telefonicky objednaného zboží (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 679/¬2007, ze dne 22. 4. 2008). Názor judikovaný na základě obchodního zákoníku se vztahuje nejen na podnikatelskou činnost jako takovou, ale i na výkon živnosti ve smyslu živnostenského zákona. Obdobná kritéria jsou setrvale judikována v právu EU pro soustavnost výkonu ekonomické činnosti plátce DPH.
- Samostatnost
Samostatný výkon činnosti je dán v případě, kdy živnostník rozhoduje sám o provozování své živnosti, aniž by byl vázán povinností respektovat pokyny nadřízeného.
Je-li činnost vykonávána ve vztahu nadřízenosti zadavatele a podřízenosti živnostníka, nebo jménem zadavatele a podle jeho pokynů, osobně, za pravidelnou odměnu, na náklady a odpovědnost zadavatele, na jeho pracovišti apod., nejde o výkon živnosti, byť by tak činnost byla živnostníkem deklarována, ale o závislou práci ve smyslu pracovněprávní úpravy, s povinností zaměstnavatele platit za zaměstnance pojistné a odvody finančnímu úřadu.
Podle I. Fleischmanové a V. Jandové znak „samostatnosti“ splňuje fyzická nebo právnická osoba, rozhoduje-li úplně sama (samostatně) o provozování své živnosti, a to bez jakéhokoliv organizačního či jiného podobného vlivu jiné osoby. Takové vymezení samostatnosti může být v teoretické rovině diskutováno. Zpravidla se uvádí, že znak samostatnosti naplňuje činnost živnostníka tehdy, pokud osoba, která ji vykonává, může sama rozhodovat o době a místě výkonu činnosti a organizaci práce podle své vlastní svobodné úvahy a volby, s tím, že finančně sama zajišťuje chod podnikání, sama čerpá ekonomický prospěch ze své činnosti a rozhoduje o použití dosaženého zisku. Obecně samostatnost činnosti znamená, že živnostník rozhoduje sám o způsobu, organizaci a rozsahu své činnosti. Samostatně zajišťuje činnost v ekonomickém i právním smyslu i prostřednictvím odpovědného zástupce. Znak samostatnosti je nicméně třeba vykládat s přihlédnutím k povaze činnosti.
Samo plnění smluvních závazků živnostníka stanovených smlouvami podnikatelské povahy není překážkou samostatnosti živnostenské činnosti. Skutečný charakter právního vztahu, v rámci kterého je činnost vykonávána, je určujícím kritériem činnosti jako výkonu závislé práce nebo samostatné výdělečné činnosti.
Před soudy se otázka řeší často ve vztahu ke zdanění příjmu. Nejvyšší správní soud judikoval, že zásada smluvní volnosti, která je bezesporu respektována v právních vztazích v rovině práva soukromého, nepřichází v úvahu v právu veřejném. Není tak pro stanovení veřejnoprávní daňové povinnosti rozhodné, jaký smluvní typ, který je zdrojem příjmu, který má být podroben zdanění, účastníci mezi sebou uzavřou ve sféře pracovněprávní, obchodněprávní nebo občanskoprávní, tzn. ve sféře práva soukromého, ale to, jak je obsah takového úkonu definován, v daném případě pro účely zdanění, v právu veřejném. Zatímco předpisy soukromého práva umožňují subjektům zvolit si, jakým právním úkonem zamýšlený právní vztah založí v dané věci, zda bude uzavřena např. smlouva o dílo, smlouva o obstarání věci, smlouva mandátní, smlouva o pracovní činnosti, smlouva o provedení práce apod. – veřejnoprávní předpisy nedávají již subjektům volbu v tom, jakým způsobem příjem z uzavřeného právního vztahu mohou zdanit (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 22/¬2003 – 55 ze dne 31. 3. 2004).
- Vlastním jménem
Vlastním jménem provozuje živnost ten, kdo ji vykonává pod označením, kterým je zapsán do živnostenského rejstříku. Do živnostenského rejstříku se podnikatel zapisuje pod jménem a příjmením fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku nebo obchodní firmou fyzické nebo právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, případně pod názvem právnické osoby zapsané v jiném veřejném rejstříku vedeného rejstříkovým soudem (§ 1 odst. 1 zákona č. 304/¬2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob).
Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel nesmí mít víc obchodních firem (§ 423 odst. 1 ObčZ).
Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě (§ 424 ObčZ).
Fyzická osoba se zapíše do obchodního rejstříku pod obchodní firmou tvořenou zpravidla jeho jménem. Změní-li se jeho jméno, může používat v obchodní firmě i nadále své dřívější jméno; změnu jména však uveřejní. Zapíše-li se fyzická osoba do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou než pod svým jménem, musí být zřejmé, že nejde o obchodní firmu právnické osoby (§ 425 ObčZ).
Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem; připojí-li k němu dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod, nesmí být klamavé (§ 422 ObčZ).
Živnostník, který není zapsán do obchodního nebo obdobného veřejného rejstříku vedeného rejstříkovým soudem, je povinen činit právní úkony pod svým jménem a příjmením. Při provozování živnosti může použít dodatek, za podmínky, že tento není klamavý. Takový dodatek není obchodní firmou. Dodatek u osob nezapsaných do veřejného rejstříku vedeného rejstříkovým soudem nelze zapsat do živnostenského rejstříku.
- Vlastní odpovědnost
Živnostník je zodpovědný za porušení právních povinností souvisejících s provozováním živnosti. Nemůže tuto odpovědnost přenést na jinou osobu. Provozováním činnosti na vlastní odpovědnost je míněno na vlastní účet a nebezpečí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 9/2007-109 dne 19. 6. 2008).
Z majetkového hlediska vlastní odpovědnost znamená, že živnostník odpovídá za závazky vyplývající z jeho činnosti celým svým majetkem. Celým majetkem živnostníka se rozumí obchodní majetek obchodních korporací provozujících živnost nebo veškerý majetek živnostníků, kteří jsou jinými právnickými osobami nebo osobami fyzickými.
Živnostník je současně odpovědný za dodržování právních předpisů použitelných na provozování živnosti, tedy upravujících příslušnou podnikatelskou činnost.
- Dosažení zisku
Účelem provozování živnosti je dosažení zisku. Důvody, které vedly k realizaci činnosti, tedy musí zahrnovat účel dosažení zisku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 13/-2004-55 ze dne 23. 12. 2005).
Není rozhodující, zda zisku bylo skutečně při činnosti dosaženo a pro jaké účely bude zisk použit. Rozhodující je skutečnost, že živnostník zisku dosáhnout subjektivně chce, a že jeho činnost k tomuto cíli objektivně směřuje. Živností je tedy činnost, kterou živnostník provozuje, aby zisku dosáhl, a že tato činnost je dosažení zisku způsobilá, tedy že jejím výkonem dosáhnout zisku za běžných podmínek lze.
Není podstatné, zda je zisku činností skutečně dosahováno nebo nikoliv. Pokud je činnost uskutečňována osobou, která zisku dosáhnout subjektivně chce, jde o činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku ve smyslu ustanovení § 2 i v případech, kdy zisku v konkrétních podmínkách objektivně dosáhnout nebylo možno.
Nejsou provozovány za účelem dosažení zisku takové činnosti, kde by zisku sice mohlo být dosaženo, ale je sledován jiný účel činnosti, nebo činnosti, u kterých dosažení zisku objektivně není možné a provozovatel si toho je vědom. Příkladem jsou činnosti čistě dobročinného a charitativního rázu, které živnostenským podnikáním nejsou. Provozováním živnosti ale je naproti tomu činnost, u které se počítá s dosažením zisku, který může být od počátku živnostníkem zamýšlen nebo jinak určen pro charitativní účely nebo bude pro takové účely zčásti nebo zcela určen kdykoliv po svém dosažení. Naproti tomu, pokud záměrem určité činnosti není dosáhnout zisku, pak třebaže by zisku dosaženo bylo, o živnost se jednat nebude.
Subjektem oprávněným provozovat živnost mohou být i právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikatelská činnost. Při výkonu výdělečné činnosti pak vzniká otázka, zda jde o provozování živnosti či nikoliv, případně zda nejde o neoprávněné podnikání. Naopak u nevýdělečných aktivit neziskových subjektů se zpravidla předpokládá, že nebyly provozovány za účelem dosažení zisku. Živnost možno ohlásit neziskovým subjektům, jako jsou nadace, nadační fondy či občanská sdružení, církvím, charitativním ústavům a organizacím apod. Podnikatelské (výdělečné) aktivity příspěvkové organizace jsou naproti tomu vyňaty z působnosti živnostenského zákona (§ 3).
- Za podmínek stanovených živnostenským zákonem
Zákonem stanovenou podmínkou, kterou musí určitá činnost naplňovat, aby šlo o živnost, je, aby taková činnost byla vykonávána za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Definiční vymezení živnosti jako činnosti provozované za podmínek stanovených živnostenským zákonem nelze vykládat doslovně. Pokud by tomu tak totiž bylo, živnostník porušující zákon by neprovozoval živnost a nespadal pod kontrolní pravomoc živnostenského úřadu.
Vymezení živnosti jako činnosti vykonávané za podmínek stanovených živnostenským zákonem znamená, že živností není činnost, která vykazuje znaky podnikání, ale podmínky jejího provozování jsou upraveny jiným zákonem (např. zákon o advokacii, zákon o bankách apod.).
Živností není a nemůže být činnost živnostenským zákonem nebo jakýmkoliv jiným zákonem zakázaná.
K tomu, aby podnikatel mohl provozovat některou ze živností, musí disponovat příslušným živnostenským oprávněním.
Absence živnostenského oprávnění při provozování činnosti, která je živností, má charakter neoprávněného podnikání. Charakter zániku (jeho absenci) živnostenského oprávnění (byť dočasného) má i pozastavení provozování živnosti živnostenským úřadem, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené živnostenským zákonem nebo zvláštními předpisy.
Neoprávněným podnikáním se pro sankční účely rozumí provozování živnosti bez živnostenského oprávnění, ať již proto, že podnikateli vůbec nevzniklo, nebo naopak v případech, kdy živnostenské oprávnění zaniklo. Neoprávněným podnikáním je nesporně též provozování živnosti nad rámec živnostenského oprávnění, jakož i provozování činnosti v době sankčního pozastavení provozování živnosti (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/¬2008-73 ze dne 16. 4. 2008).
Neoprávněným podnikáním je takový postup i v případě, že podnikatel sice disponuje živnostenským oprávněním, ale nikoliv takovým, které by bylo způsobilé pokrýt předmět skutečně provozované činnosti s povahou živnosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2003, č. j. 7 A 87/¬2002 – 29, zveřejněn pod č. 126/2004 Sb. NSS).
((Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčnících Poradce 10/2018, DaÚ 5/2018, PaM 3-4/2018 a odborných tematických publikacích Občanský zákoník I. a II. s komentářem))
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ VE ŠKOLÁCH
Téma, které zajisté zajímá nejen ředitele a učitele mateřských škol a základních škol, ale i rodiče dětí a žáků navštěvujících tyto školy, je bezpečnost a ochrana zdraví dětí a žáků na školních výletech a mimoškolních akcích obecně. Jaké jsou základní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví dětí a žáků při školních výletech? Jaká pravidla platí pro školy v přírodě a lyžařské výcviky?
Školský zákon ukládá ředitelům a ředitelkám škol,
aby vystupovali z pohledu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví ve dvojroli. Obecně platí, že ředitel školy je statutárním orgánem školské právnické osoby, (a to jak veřejné, tak soukromé) a rozhoduje ve všech věcech školské právnické osoby, pokud tento zákon nesvěří rozhodování jinému orgánu. Ředitel školy vystupuje ve vztahu zaměstnancům školy, tedy ve smyslu pracovněprávních předpisů jako statutární orgán zaměstnavatele. Ve vztahu k žákům pak postupuje jako ředitel školy podle školského zákona. V obou těchto funkcích musí především dbát na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
Toto ustanovení výslovně vymezuje, že ředitel školy nebo školského zařízení má kompetenci rozhodnout ve všech záležitostech, které se týkají vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona, pokud nejsou výslovně svěřeny jinému orgánu (např. zřizovateli), přestože tyto kompetence nemusí být v zákoně výslovně specifikovány. Školský zákon tímto výrazně posílil postavení ředitele školy a školského zařízení, především v oblasti pedagogické a odborné.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy však jednotlivým ředitelům škol nenařizuje, jakým způsobem mají postupovat v zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a v otázkách s tím souvisejících. Ředitel školy je v tomto směru „panovník“ ve svém školním království a co rozhodne, platí a tím se musí řídit jak žáci, tak zaměstnanci školy. Ředitel školy totiž v praxi plní dvojroli – z pohledu zákoníku práce je statutárním orgánem, neboť vůči pedagogickým pracovníkům vystupuje z pozice zaměstnavatele a zajišťuje jejich BOZP podle zákoníku práce a pracovněprávních předpisů a druhou roli – stejně významnou – plní vůči žákům podle školského zákona a školských předpisů. V praxi řídit školu není jednoduchá záležitost. Z pohledu zákoníku práce a zejména zákona o dalších podmínkách BOZP (zákona č. 309/2006 Sb.) platí, že zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance s ohledem na nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci ve vztahu k předmětu činnosti zaměstnavatele, na základní znalosti a dovednosti zaměstnanců a na počet zaměstnanců, jejich odbornou připravenost a jimi vykonávanou práci. Školské předpisy však podobnou právní úpravu prevence rizik vůči dětem a žákům neobsahují, i když v praxi je možná důležitější než pracovněprávní prevence rizik. To vše zvyšuje odpovědnost a povinnosti ředitele školy.
PRÁVNÍ VÝCHODISKA
Školský zákon
Základem právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví (dále „BOZ“) dětí a žáků ve školách je § 29 ŠZ. Toto ustanovení ukládá školám a školským zařízení povinnost při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Školy a školská zařízení zajišťují BOZ dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb jsou povinny poskytovat žákům a studentům nezbytné informace k zajištění BOZ. Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění BOZ dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících. Ta vyhláška však zatím vydána nebyla a asi s ohledem na výše uvedenou neomezenou pravomoc ředitelů škol.
V neposlední řadě jsou pak školy a školská zařízení povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Toto ustanovení obsahuje zmocnění pro MŠMT, aby stanovilo vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá. Tou je známá vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Pro naše téma „mimoškolní akce“ je zde proto důležitá zmínka o „školských zařízeních“ a o „činnostech přímo souvisejících se vzděláváním“. Je zajisté možno dovodit, že pod těmito pojmy má zákonodárce na mysli mimo jiné i pobyt dětí ve školách v přírodě a účast na ostatních mimoškolních akcích. Proto i toto ustanovení je třeba z hlediska legislativního brát za základ právní úpravy BOZ dětí a žáků při jejich mimoškolních akcích. Toto ustanovení jen ale pouze základním nepodkročitelným zákonným minimem.
Podle § 30 ŠZ má ředitel školy povinnost vydat školní řád a ředitel školského zařízení vnitřní řád. Školní řád a vnitřní řád upravuje mimo jiné podmínky zajištění BOZ dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí.
Školský zákon v otázce úpravy BOZ ve školách vychází z předpokladu, že základní podmínky zajištění BOZ dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany stanoví výhradně ředitel školy ve školním řádu nebo ředitel školského zařízení ve vnitřním řádu. Školní řád a vnitřní řád jsou takové „domácí“ zákony školy nebo školského zařízení, proto by si v nich měla škola či školské zařízení upravit vše, co potřebuje a hlavně v oblasti BOZ dětí a žáků. Je samozřejmostí, že takový dokument musí obsahovat i požadavky na zajištění BOZ při školách v přírodě a na všech mimoškolních akcích.
V praxi se občas doporučuje upravit další podrobnosti BOZ dětí a žáků ještě ve vnitřní směrnici. K tomu ale uvádím, že to není třeba, dobře zpracovaný a vyčerpávající školní nebo vnitřní řád stačí. Navíc jeho výhodou je, že jde o jediný dokument, zákonem přímo předvídaný a že jsou s ním prokazatelně seznámeni žáci i jejich rodiče. Právní závaznost a vynutitelnost dalších směrnic a podobných předpisů je z tohoto úhlu pohledu oslabena.
Školský zákon klade zvýšený důraz na školní řád školy a na vnitřní řád školského zařízení, neboť to jsou jediné dva předpisy, v kterých se může plně ukázat autonomie jednotlivých škol a školských zařízení v oblasti stanovení preventivních opatření v oblasti BOZP zaměstnanců školy a BOZ dětí a žáků. Ředitel školy nebo školského zařízení musí proto dbát na to, aby v těchto školních a vnitřních řádech bylo tedy upraveno vše, co není výslovně stanoveno právními předpisy, ale je podstatné pro řádný chod školy nebo školského zařízení zejména pokud se týká výše vzpomínaných činností, při kterých jsou žáci vystaveni zvýšenému riziku poškození zdraví a úrazu. Předepisovat řediteli školy, že musí povinně něco vytvořit, to ale není dobrá taktika. Zkusme se ještě proto podívat na takovýto vnitřní řád trochu jinak, z hlediska účelnosti.
S pořádáním školních výletů, škol v přírodě a lyžařských výcviků souvisí tolik úkonů, že pro ředitele je nejlepší varianta vytvořit vnitřní řád školského zařízení nejen z povinnosti, ale zpracovat jej jako přehledný manuál přípravy akce, jako praktický návod na zajištění přípravy, provedení a vyhodnocení akce, jako konkrétní popis, kterým se pak řídí pedagog pověřený přípravou a provedením akce. Čím podrobněji, tím více sníží riziko chyb pro svoji osobu i pro všechny účastníky akce. Je velmi výhodné sem uvést výčet povinností vedoucího akce, formuláře, pomocí kterých splní škola ohlašovací povinnost, vzory dodavatelských smluv, text přihlášek na akci pro rodiče a tak dále.
Smyslem školního řádu je zajistit splnění všech náležitostí vyžadovaných právními normami a dodržet pokyny stanovené ředitelem školy. Vedoucí akce má pak předem stanoveny přesné podmínky a dobře ví, že bez jejich splnění ředitel školy akci nepovolí – například pokud není dostatečně zajištěna BOZ účastníků, hygienické podmínky, pokud je akce příliš finančně náročná, pokud by vyžadovala příliš vysoký počet pedagogů.
Příklad kapitoly školního řádu – povinnosti vedoucího mimoškolní akce
Uvedli jsme si, že všechny otázky týkající se pořádání a průběhu různých výletů a zotavovacích akcí pořádaných školou zejména z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků, ale i z pohledu organizačního musí ředitel školy popsat ve školním či vnitřním řádu.
Těch úkolů není rozhodně málo, proto ředitel školy může své povinnosti vhodným způsobem delegovat na pedagoga, kterého pověří zajištěním akce a stanoví mu povinnosti (příklad):
• vyhledání objektu, vyhodnocení podmínek, nejlépe při osobní návštěvě objektu. Údaje z katalogů cestovních kanceláří bývají někdy nadhodnocené,
• ubytování a stravování účastníků mimoškolní akce (školy v přírodě) na základě písemné smlouvy, kterou provozovatel zajišťuje požadavky dané zákonem (hygienické normy pro ubytování, stravování, výuku),
• základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání mimoškolní akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků stanovených zákonem, kontrolu dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami uvedenými v § 10 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem),
• účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené zákonem – zejména zdravotní způsobilost,
• účast zdravotníka při kontrole zdravotních průkazů fyzických osob činných při stravování, při převzetí posudků o zdravotní způsobilosti dětí a prohlášení od rodičů, při sestavování jídelníčku a režimu dne; dosažitelnost zdravotníka 24 hodin denně po celou dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě,
• vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy v přírodě nebo zotavovací akce zákonným zástupcům dětí a fyzickým osobám činným při škole v přírodě,
• vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení rodičů, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a fyzických osob činných při škole v přírodě a následné uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců od skončení akce,
• informovanost osoby, která má dítě v péči, o zdravotních potížích, které dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací akce prodělalo a o případném kontaktu s infekcí,
• instruktáž všech fyzických osob činných na zotavovací akci o hygienických požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví včetně základů první pomoci, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily,
• fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musí být k této činnosti zdravotně způsobilé. Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává praktický lékař, který fyzickou osobu registruje. Tento posudek má platnost jeden rok od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických a zdravotnických pracovníků, vysílajícímu zařízení nebo škole nebo pořádající osobě. Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných (musejí mít zdravotní průkaz). Orgány činné v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci doporučují, aby všechny osoby, které se účastní akce jako pedagogický dozor, měly zdravotní průkaz.
• sestavení upraveného učebního plánu školy v přírodě s přihlédnutím k místním podmínkám tak, aby souběžně s výchovou a výukou mohlo být dosaženo ozdravného účinku. Plán výuky doplněný o rozpis režimu dne předloží nejpozději týden před odjezdem řediteli školy. Se schválenou akcí prokazatelně seznámí účastníky, zejména s průběhem akce, bezpečností při akci i přepravě,
• písemnou informaci rodičů o průběhu a podmínkách akce, zajistí od rodičů závaznou přihlášku, seznámí je se stornovacími podmínkami při pozdějším odhlášení účasti dítěte z akce,
• dopravu žáků, podklady pro písemnou objednávku,
• personální obsazení – odborně i zdravotně způsobilý doprovod v takovém počtu, aby byla zajištěna výchova a výuka žáků, včetně žáků se zdravotním postižením, jejich BOZ podle příslušných právních předpisů, dohled nad žáky během výuky, odpoledních činností, noční služby. Návrh na uzavření dohod o provedení práce s potřebnými údaji.
• vybavení lékárničky,
• rozpis služeb pedagogických pracovníků tak, aby byly dodrženy zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud možno aby u zaměstnanců školy nevznikala přesčasová práce. Písemný rozpis odevzdá před odjezdem řediteli školy ke schválení. Zvlášť sestaví přehled přesčasové práce, s ředitelem školy projedná požadavky pracovníků na proplacení nebo poskytnutí náhradního volna,
• rozpočet mimoškolní akce (školy v přírodě), s kalkulací seznámí rodiče,
• vyplnění příkazů k pracovní cestě,
• nejpozději jeden měsíc před konáním akce ji ohlásí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice v místě konání akce),
• na akci organizuje, řídí a kontroluje práci a činnost všech dospělých osob, kontroluje dodržování smlouvy s dodavatelem, jídelníček, režim dne,
• vypracuje písemnou zprávu o této pracovní cestě (úroveň ubytování, úroveň stravy, vhodnost objektu pro pořádání akce, zda byly nutné dodatečné výlohy, doporučení pro další období, cenové relace, denní penze, nemocnost účastníků, přednášky, besedy, akce pro žáky, hodnocení externích pracovníků, výsledek vyúčtování akce, jak bylo naloženo se zůstatkem, jak byli s vyúčtováním seznámeni rodiče),
• spolu s hospodářkou školy zajistí vyúčtování mimoškolní akce (školy v přírodě),
• vedoucí mimoškolní akce (školy v přírodě) a všichni zúčastnění pracovníci jsou povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Zajišťují BOZ účastníků a poskytují jim nezbytné informace k zajištění BOZ.
Vyhláška č. 263/2007 Sb.
Jak jsme si uvedli, zmínky o BOZ dětí a žáků, které se dají vztáhnout i na naši problematiku mimoškolních akcí, jsou poměrně kusé, nicméně dají se vyhledat a dá se z nich vybrat to, co je pro danou školu a danou mimoškolní akci vhodné.
Prvním předpisem, který musíme jmenovat, je vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Tato vyhláška upravuje mimo jiné zásady dohledu nad žáky a je nesporné, že se v tomto směru také vztahuje na pobyt dětí a žáků na mimoškolních akcích a školách v přírodě.
Pro naše pojednání o výletech je důležité, že vyhláška stanoví i zásady dohledu nad žáky v případě konání akce mimo školu nebo školské zařízení, zejména při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů nebo učebních dokumentů, při účasti na soutěžích, přehlídkách, popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou nebo školským zařízením, což je též použitelné pro mateřské i základní školy. Výslovně se zde stanoví, že pedagogický pracovník vykonává podle pokynů ředitele dohled i mimo školu a školské zařízení, zejména při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů nebo učebních dokumentů, při účasti na soutěžích, přehlídkách, popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou nebo školským zařízením. Při akcích konaných mimo školu nebo školské zařízení, kdy místem pro shromáždění žáků není škola nebo školské zařízení, začíná dohled nejpozději 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně jeden den před konáním akce zákonným zástupcům žáků. Pro praxi je důležité, že dohled může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PVS 4/2018, odborných tematických publikacích Veřejný sektor bez chyb, pokut a penále, Slovník pro veřejný sektor a Občanský zákoník I. a II. s komentářem)
|
|
| |
Částka 26 Rozeslána dne 29. března 2018
47/2018 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů
48/2018 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů
Částka 32 Rozeslána dne 18. dubna 2018
63/2018 Nařízení vlády o zrušení některých nařízení vlády v oblasti technických požadavků na výrobky
64/2018 Vyhláška o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování
65/2018 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Částka 33 Rozeslána dne 20. dubna 2018
66/2018 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb.
Částka 34 Rozeslána dne 27. dubna 2018
67/2018 Vyhláška o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
68/2018 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
69/2018 Nález Ústavního soudu ze dne 27. února 2018 sp. zn. Pl. ÚS 15/17 ve věci návrhu na vyslovení neústavnosti části § 35ca zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 30. 6. 2017
Částka 35 Rozeslána dne 27. dubna 2018
70/2018 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů
Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 66/2018 Sb.
Částka 36 Rozeslána dne 27. dubna 2018
71/2018 Vyhláška o nastavitelných parametrech přerozdělování finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění pro rok 2019
Částka 37 Rozeslána dne 4. května 2018
72/2018 Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
73/2018 Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 486/2008 Sb., kterou se stanoví odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a řádné distribuce českých technických norem a úplata za jejich poskytování, a některé další vyhlášky
74/2018 Vyhláška o službách spojených s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení
75/2018 Sdělení Národní rozpočtové rady o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu
|
|
| |
| 2. května Středa (za svátek 1. 5.) |
Sociální pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2017 u OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce ve lhůtě do 3. 4. 2018; pozn.: podle oficiální metodiky ČSSZ se totiž pojistná lhůta 1 měsíc počítá od 1. 4., kdy končí daňová lhůta pro podání přiznání, jejíž odklad na 3. 4. se týká pouze daní
(§ 15 odst. 1, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| 3. května
Čtvrtek
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2017 u OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce ve lhůtě do 3. 4. 2018; pozn.: na rozdíl od ČSSZ zdravotní pojišťovny počítají měsíční pojistnou lhůtu až od 3. 4.
(§ 24 odst. 2, § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
| 9. května Středa (za svátek 8. 5.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za duben 2018
(§ 7 odst. 2, § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
| 10. května Čtvrtek
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na sociální pojištění za rok 2017 (pokud daňové přiznání nezpracovává a nepředkládá poradce) u OSVČ podávající Přehled o příjmech a výdajích až poslední den 2. 5. 2018 (jinak do 8 dnů po dřívějším podání Přehledu)
(§ 14a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
|
11. května Pátek
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2017 (pokud daňové přiznání nezpracovává a nepředkládá poradce) u OSVČ podávající Přehled o příjmech a výdajích až poslední den 3. 5. 2018 (jinak do 8 dnů po dřívějším podání Přehledu)
(§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
| 21. května
Pondělí (za neděli 20. 5.)
|
Daně z příjmů- zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za duben 2018
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2018
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za duben 2018
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za duben 2018
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za duben 2018
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za duben 2018
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za duben 2018
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
| 25. května
Pátek
|
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za duben 2018 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za duben 2018 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za duben 2018, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 1, 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za duben 2018, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za duben 2018, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
| 31. května
Čtvrtek
|
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v dubnu 2018 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů do 2 500 Kč, a z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 6 odst. 4, § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v dubnu 2018 ze stanovených příjmů nerezidentů mimo prostor EU/EHP ze zdroje na území ČR a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daň z nemovitých věcí |
Úhrada daně na rok 2018, pokud roční daň nepřesáhla 5 000 Kč, anebo sice přesáhla, ale poplatník nevyužije splátkování daně
(§ 15 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí)
|
Odvod první ze dvou splátek (á 50 %) daně na rok 2018, pokud daň přesáhla 5 000 Kč, poplatník neprovozuje zemědělskou výrobu a nechce daň zaplatit najednou
(§ 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí)
|
|
|
| |
UDRŽITELNÉ ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ V SOUČASNÉM PODNIKU
Ing. Viera Šukalová, EUR ING, Ph. D.
Pro udržitelnou prosperitu podniku se stále ve větší míře stávají nezbytnými profesionálně vyspělí, kvalifikovaní, výkonní, spolehliví a přitom stabilní zaměstnanci. Problémem může být nejen takové zaměstnance získat, ale i si je udržet – stabilizovat. Nejedná se o jednorázovou záležitost, ale o dlouhodobý proces, v němž je třeba zaměřit se na více faktorů. Mít a udržet si takové zaměstnance není v době změn konkurence a nejistoty jednoduchá a už vůbec ne jednorázová záležitost. Z čeho plyne pracovní spokojenost? Co ovlivňuje kvalitu pracovního života?
STABILIZACE ZAMĚSTNANCE je dlouhodobý a vícedimenzionální proces, v němž hrají důležitou roli nejméně tři faktory:
• cíle, zájmy, potřeby a hodnoty zaměstnance,
• úroveň pracovního života, kterou podnik poskytuje,
• situace na trhu práce.
,b>
PRACOVNÍ SPOKOJENOST – Celková pracovní spokojenost vyplývá z obecné míry vztahu k vykonávané pracovní činnosti a dílčí spokojenost je determinována jednotlivými faktory (aspekty) pracovní spokojenosti. Právě spokojenost/nespokojenost s některým z faktorů může být tak výrazná, že ovlivní celkovou spokojenost v práci. V případě, že nejsou naplňovány faktory umístěné nejvýše v hodnotovém žebříčku zaměstnance, můžeme předpokládat, že to negativně ovlivní jeho celkovou spokojenost v práci. I když je možné spokojenost člověka v práci předvídat, každý z nás má jinou míru uspokojování potřeb souvisejících s prací. V souvislosti s chápáním spokojenosti jako sociálního jevu máme na mysli fakt, že spokojenost se nevztahuje jen na jednotlivce, ale i na pracovní skupiny, týmy, celou společnost. Vyjadřuje kvalitu sociálního systému ve firmě. Platí: čím víc spokojených zaměstnanců, tím úspěšnější firma. Zaměstnanci jsou vždy vedeni snahou uspokojit své základní, ale i vyšší potřeby. Jsou odhodláni realizovat své zájmy a chtějí dosáhnout bezprostředních i dlouhodobějších cílů, s nimiž vstupují do pracovní sféry. Konkrétní podmínky a okolnosti, které v podniku existují, je možné označovat jako pracovní život, neboť v něm působí, pracují a takto žijí zaměstnanci svůj pracovní život.
Každý individuálním způsobem vnímá a reaguje na jednotlivé prvky i na celek svého pracovního života. Všichni ho však více či méně často porovnáváme se svými individuálními hodnotami, potřebami a očekáváními. Výsledek tohoto hodnocení se projevuje jako různá míra pracovní spokojenosti, a tím i atraktivnosti práce v podniku.
VYSOKÁ NEBO ZVYŠUJÍCÍ SE PRACOVNÍ SPOKOJENOST signalizuje uspokojení potřeb a naplnění přání zaměstnance. Naopak nízká nebo snižující se míra pracovní spokojenosti je opačným signálem a vyvolává u zaměstnance přirozenou snahu něco udělat, změnit tento stav nebo projevit nespokojenost, podniknout kroky k odstranění či zmenšení jejích příčin, změnit místo v rámci podniku nebo z podniku odejít. I když bývá míra nespokojenosti silným podnětem a ovlivňuje rozhodnutí odejít z podniku, praxe ukazuje, že málokdy je to jediná okolnost, kterou je třeba si uvědomovat. Když je zaměstnanec nespokojený a rozhoduje se odejít, kromě toho, že k tomu má své důvody, zpravidla musí mít i možnost někam odejít. Je obecně známo, že v době řešení své pracovní nespokojenosti si zaměstnanec hledá jiné možnosti, přičemž porovnává kvalitu svého dosavadního pracovního života a jeho perspektivy s kvalitou pracovního života na jiném pracovišti, jenž se objevuje na pracovním trhu, nebo po takovém pracovním místě pátrá.
SLOŽKY PRACOVNÍHO ŽIVOTA - Pojmem pracovní život souhrnně označujeme množinu všech podstatných prvků a složek, se kterými se zaměstnanec setkává při své práci a které formují jeho pracovní spokojenost. Názorů na konkrétní obsah pracovního života je několik, můžeme uvést následující položky:
• adekvátní a správné odměňování,
• bezpečné a zdravé pracovní prostředí,
• práce, která rozvíjí lidské schopnosti,
• osobní růst a jistota,
• právo zaměstnance na soukromí, řádné zacházení,
• pracovní role, která minimalizuje porušování nebo zasahování do osobního volna a potřeb rodiny,
• společensky zodpovědné organizování činností,
• podnikové programy ke zvýšení blaha zaměstnanců.
Kvalitu pracovního života ovlivňují i personální politika, záměry a cíle podniku, sociální prostředí, další atributy práce a také podniková kultura.
STABILITA V ZAMĚSTNÁNÍ je závažným ukazatelem vztahu člověka k práci a jeho pohledu na setrvání v určitém zaměstnání. Laicky řečeno, když poznáme faktory a míru spokojenosti člověka, poznáme zároveň determinanty jeho stabilizace. I když o těsném vztahu mezi spokojeností a stabilizací není možné pochybovat, nemůžeme tyto pojmy ztotožňovat. Spíše hovoříme o paralelách mezi oběma pojmy. Můžeme předpokládat, že zvýšením spokojenosti dosáhneme vyšší pracovní stability a potlačíme negativní jevy jako vysoká absence a fluktuace. Nejsilnější závislost se dosud projevila právě ve vztahu pracovní spokojenosti k absentismu, kde rozlišujeme objektivní faktory chybění (dopravní zpoždění, nemoc) a subjektivní faktory – neodůvodněné absence. Tento typ absencí je vážným negativním jevem společnosti, protože oslabuje morálku, pracovní disciplínu, vztahy a může způsobovat i nespokojenost ostatních zaměstnanců.
,br>
Dalším ze signálů nespokojenosti v práci je nežádoucí fluktuace zaměstnanců. Když pracovní spokojenost v organizaci klesá, nepřímo úměrně stoupá předpoklad fluktuace zaměstnanců, a naopak, pokud jsou zaměstnanci stabilizováni a spokojeni, je malá pravděpodobnost jejich odchodu z organizace. Pod pojmem fluktuace se rozumí celkový pohyb (mobilita) zaměstnanců ve firmě a zahrnuje nejen odchody, ale i příchody do firmy.
PRACOVNÍ MOTIVACE – Za základ pro motivování zaměstnanců můžeme považovat tři přístupy:
- teorie očekávání,
- teorie dosahování cílů,
- teorie spravedlnosti.
Teorie očekávání
Podstata teorie očekávání spočívá v tom, že člověk vidí souvislost mezi vynaloženým úsilím, výkonem a odměnou. Neboli zaměstnanec bude pracovat usilovněji tehdy, když bude vědět, že jeho snaha přinese výsledky (např. zvýšení mzdy). Čím je cíl pro zaměstnance přitažlivější, tím více úsilí vyvine. Pokud jeho snaha přinese úspěch, ovlivní to výkon zaměstnance v budoucnu.
Teorie dosahování cílů
předpokládá, že výkon zaměstnance je vyšší tehdy, když má stanoveny specifické cíle. Zastánci této teorie tvrdí, že:
- hybnou silou člověka jsou cíle, které si člověk sám stanoví, přičemž hůře dosažitelné cíle vedou člověka k vyšším výkonům,
- zpětná vazba je nezbytná k tomu, aby člověk podával vyšší výkony a motivovala ho stanovit si další cíle,
- důležitým faktorem dosahování vytyčených cílů je intenzita snahy, základem spolupráce je shoda mezi cíli zaměstnance a organizace.
Teorie spravedlnosti
Podstata teorie spravedlnosti spočívá v sociálním porovnávání, kdy má člověk tendenci porovnávat se s ostatními kolegy. Každý zaměstnanec se snaží hledat spravedlnost v tom, kolik toho do práce dává (vstupy) a co za to získává (výstupy). Jak zjistíme, zda jde o spravedlivou rovnováhu mezi vstupy a výstupy? Člověk posuzuje vynaložený čas, sílu a námahu, využité schopnosti potřebné k dosažení cílů a zisk plynoucí z jeho úsilí (mzda, benefity, pochvala) a porovnává je se zisky a úsilím ostatních kolegů. V případě, že není výsledek tohoto porovnání shodný, pociťuje jedinec nerovnost a začne upravovat své úsilí, což negativně ovlivňuje jeho výkonnost. Lidé reagují na nespravedlnost různě, mohou si utvářet otevřené nepřátelství vůči organizaci nebo si začnou hledat jinou práci. Teorie byla postupně rozšířena na teorii organizační spravedlnosti, která rozlišuje distribuční a procedurální spravedlnost. První se zabývá tím, zda lidé pociťují, že jsou odměňováni podle svého přínosu organizaci (a v porovnání s ostatními), a druhá teorie se týká toho, jak pracovníci vnímají spravedlnost používaných postupů v organizaci při povyšování či odměňování zaměstnanců (zda organizace postupuje spravedlivě). Vnímání spravedlnosti je z velké části subjektivní, a tak i spravedlivou odměnu můžeme vzhledem k našim představám vnímat nespravedlivě.
VLIV ORGANIZACE PRÁCE – V rámci prvků ovlivňujících pracovní spokojenost člověka nemůžeme opomenout organizaci práce čili postoj zaměstnance k tomu, zda je jeho práce dobře organizována, plánována, zda zaměstnanci vyhovuje pracovní poměr, časový harmonogram práce, zadané úkoly a podobně. Organizace práce je v kompetenci nadřízeného, který by měl být schopen rozdělit pravomoci mezi podřízené, přesně formulovat úkoly a organizovat práci sobě i svým podřízeným. Jedním z důvodů nespokojenosti zaměstnanců může být už nastavená struktura organizace práce, již zaměstnanci nemohou ovlivňovat. Ještě intenzivněji se to projevuje v případě, kdy na pracovišti neexistuje žádná organizace práce, žádný systém. Spoluúčast na organizování a rozdělení práce proto významně ovlivňuje celkovou spokojenost v práci a posiluje vzájemnou spolupráci. Vedoucí pracovník by měl rozdělovat úkoly rovnoměrně a postupně, měl by je podřízeným vysvětlit, což vede k pozitivnějším postojům k práci. Jedním z důležitých aspektů organizace práce je pracovní doba. Alternativní formy mohou nahradit tradiční 8hodinovou pracovní dobu. Například zkrácené úvazky jsou vyhledávanou formou skloubení rodinného a pracovního života u matek na mateřské dovolené nebo u osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé vidí největší přínos alternativních úvazků v získání, udržení a motivování zaměstnanců a snížení fluktuace. Důležitou součástí dobře zorganizované práce jsou jasné cíle, důležitost a rozmanitost úkolů, míra volnosti při rozhodování a dobrá zpětná vazba.
STYL ŘÍZENÍ – Způsob jednání vedoucího pracovníka se zaměstnanci je jedním ze zdrojů spokojenosti podřízených. Vedoucí pracovník by měl přizpůsobovat styl řízení charakteru řízené skupiny a existující situaci. Největší pokrok v efektivním řízení přináší koncept transformačního a transakčního řízení, kde se manažer mění ve vůdce, jenž jasnou vizí dokáže strhnout své následovníky k zásadní transformaci reality. Transformační vedoucí se zaměřuje na uspokojování vyšších potřeb zaměstnanců, učí je řešit problémy, stimuluje a rozvíjí intelekt svých podřízených, motivuje je svým přístupem a charismatem.
CHARAKTER PRACOVNÍ ČINNOSTI – Pracovní činnost je pro člověka nejen přínosem (jako je mzda či kariérní růst), ale i zdrojem negativního vlivu. Různé profese kladou na člověka různé pracovní zatížení, jehož dopady ovlivňují pracovní spokojenost v práci. Pokud jde o míru zátěže v práci, rozlišujeme tři druhy, a to nároky, zátěž a stres.
Nároky na zaměstnance jsou přirozené, pokud odpovídají jeho pracovní způsobilosti, ale v případě, že jsou nároky malé, způsobují lhostejnost, snížený výkon a nezájem o práci. Naopak, když dlouhodobě překračují pracovní možnosti zaměstnance, hovoříme o pracovní zátěži.
V případě, že mluvíme o nadměrných nárocích na zaměstnance – zátěži –, rozlišujeme kvantitativní a kvalitativní přetížení. Kvantitativní aspekt se týká velkého množství práce, kvůli němuž zůstává zaměstnanec v práci déle, což ovlivňuje kvalitu práce. Kvalitativní přetížení souvisí s obsahem práce, která je pro člověka složitá a nezvládá ji. Dlouhodobé pracovní vytížení může vést až ke stresu, kdy dochází ke zhoršení pracovního výkonu, absencím, nehodám, konfliktům na pracovišti, což negativně ovlivňuje pociťování pohody a vede k pracovní nespokojenosti. Stres můžeme definovat jako porušení rovnováhy mezi vnitřním stavem jedince a podmínkami a vlivy prostředí. Krátkodobý stres má naopak pozitivní účinky, protože působí motivačně a stimuluje člověka k lepšímu výkonu. Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na pracovišti vznikají vztahy, které mají formální nebo neformální charakter, písemnou nebo ústní podobu. Zaměstnanecký vztah má formální podobu a je založen na pracovní smlouvě. Podstatou tohoto vztahu je, že zaměstnanec se zaváže poskytovat zaměstnavateli své schopnosti a úsilí výměnou za to, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plat nebo mzdu. Zaměstnavatelé i zaměstnanci často zapomínají, že jsou navzájem spojeni nejen pracovní smlouvou, ale také psychologickým vztahem, do něhož se promítají jejich vzájemná očekávání a jenž nazýváme psychologickou smlouvou.
ZDRAVÁ PSYCHOLOGICKÁ SMLOUVA přináší zaměstnavatelům kvalitní výkony zaměstnanců, loajalitu, pracovní nadšení a oddanost. Pokud je porušován smluvní vztah a v organizaci se hlásá něco jiného, než ve skutečnosti existuje, narušuje se důvěra ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec. Dosáhnout shody v očekáváních je možné jen otevřenou diskusí vedoucího a zaměstnance. Můžeme tak konstatovat, že dodržování psychologické smlouvy má zásadní vliv na chování obou stran v organizaci a efektivitu jejich spolupráce (míra fluktuace, absentismus, motivace, výkon apod.). Uspokojení z práce je výsledkem sladění očekávání zaměstnance s konkrétní situací v organizaci. Pokud zaměstnanec přichází do organizace s nereálnými očekáváními, jež nejsou zcela naplňovány, konfrontuje je s realitou a slevuje ze svých očekávání. Každý člověk vstupuje do organizace s určitými předpoklady, vzděláním, vlastnostmi, a stejně tak organizace má určité charakteristické znaky (sektor, oblast působení, cíle, strategie). Záleží na tom, do jaké míry zaměstnavatel transformuje dohodnutá očekávání do personální politiky organizace; ovlivňuje tím plnění dohodnutých závazků a slibů.
Pokud je smlouva založena na spravedlnosti a zaměstnanci věří, že ji zaměstnavatel dodržuje, důvěřují mu a své postoje přenášejí do chování v organizaci, stabilizují se, cítí se jako její členové, zvyšují svůj výkon a omezují absence.
I když můžeme předvídat očekávání, která jsou společná pro většinu zaměstnanců (a také pro zaměstnavatele), nejsou úplná a každý jedinec má své individuální potřeby. V úvahu je třeba brát i faktory ovlivňující charakter očekávání jako například rozdílný věk zaměstnanců, pohlaví, vzdělání, jež mohou také vést ke konfliktům v organizaci. To také zvyšuje požadavky na práci s lidskými zdroji.
Jako příklad očekávání, která zaměstnanec promítá do psychologické smlouvy můžeme uvést:
- slušné, spravedlivé zacházení,
- jistota zaměstnání,
- uplatnění schopností,
- rozvoj znalostí a kariérní postup,
- míra vlivu a participace na rozhodování,
- důvěra v to, že organizace dodrží sliby,
- bezpečné pracovní prostředí.
Ze strany zaměstnavatelů jde většinou o plnění takových očekávání, jako jsou schopnosti, úsilí, ochota, oddanost a loajalita.
Použitá literatura: • ARMSTRONG, M. 2007. Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada; • ARNOLD, J. et al. 2007. Psychologie práce pro manažery a personalisty. Brno: Computer Press; • BEDRNOVÁ, E. et al. 2007. Psychologie a sociologie řízení. Praha: Management Press; • KOLLÁRIK, T. 1986. Spokojnosť v práci. Bratislava: ROH; KOLLÁRIK, T.
2002. Sociálna psychológia práce. Bratislava: UK; • ŠTIKAR, J. et al. 2003. Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum.
| |
| |
| PRÁVĚ VYCHÁZEJÍ MĚSÍČNÍKY A ODBORNÉ PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 12/2018 (IV/2018)
- Zákon o nemocenském pojištění s komentářem – JUDr. Tomáš Hejkal
- DPH u internetových obchodů – Ing. Václav Benda
- Podnikání ve společnosti – Ing. Eva Sedláková
- Rozdíly ve zdanění prodeje a pronájmu hmotného majetku zahrnutého a nezahrnutého do obchodního majetku – Ing. Ivan Macháček
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2018 (IV/2018)
- Živnostenský zákon po novele – JUDr. Eva Dandová
- Daňová kontrola – Ing. Martin Děrgel
- Archivace účetní a daňové kontroly – Ing. Helena Machová
- Občané Slovenska a zdravotní pojištění v ČR – Ing. Antonín Daněk
- Dodání nemovité věci a DPH – Ing. Václav Benda
- Výkon funkce a zdravotní pojištění – Ing. Antonín Daněk
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2018 (IV/2018)
- Vnitropodnikové směrnice – Ing. Vladimír Hruška
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5/2018 (IV/2018)
- Novela živnostenského zákona – JUDr. Jana Drexlerová
- Vrácení odstupného - nová pravidla – Richard W. Fetter
- Archivace mzdové agendy – JUDr. Ladislav Jouza
- Nejasnosti v souvislosti se zahraničními pracovními cestami – JUDr. Marie Salačová
- Rodinné podnikání – JUDr. Jana Drexlerová
- Financování škol – JUDr. Eva Dandová
- Časové rozlišení v účetnictví u vybraných účetních jednotek – Ing. Zdeněk Morávek
1000 řešení – měsíčník č. 5/2018 (IV/2018)
- Pohledávky a rezervy – Ing. Helena Machová
- Daňová kontrola – Ing. Zdeněk Morávek
- Změny ve zdravotním pojištění – Ing. Antonín Daněk
- Daň z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
ODBORNÉ PUBLIKACE:
Pomocník mzdové účetní 2018 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2018) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)(právě vyšlo)
Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)
Smluvní vztahy nejen pro mzdovou účtárnu (komentované vzory smluv)
Příručka mzdové účetní 2018 (souhrn pravidel pro mzdovou účetní, výpočet mezd, srážek z mezd a odvodů)
Povinnosti zaměstnavatele 2018 – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
Podnikáme bezpečně a ekonomicky bez chyb, pokut a penále (komplexní pohled na bezpečnost na pracovišti)(právě vyšlo)
Kontrola podnikatele bez chyb, pokut a penále (daňová kontrola, mzdová kontrola, povinnosti zaměstnavatele) (právě vyšlo)
Pracovněprávní výkladový slovník (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů souvisejících se zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy) (právě vyšlo)
Stavíme bez chyb, pokut a penále (stavební zákon a související vyhlášky) (právě vyšlo)
Výkladový slovník pro veřejný sektor (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů týkajících se veřejného sektoru) (právě vyšlo)
Zákon o provozu na pozemních komunikacích, Prováděcí vyhláška (úplné znění zákona a vyhlášky ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy) (právě vyšlo)
Veřejný sektor bez chyb, pokut a penále (zákony a příspěvky týkající se veřejného sektoru). (právě vyšlo)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 13/2018 (V/2018)
- Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní – Jaroslav Dombrowski
- DPH u internetových obchodů – Ing. Václav Benda
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2018 (V/2018)
- Odpisy majetku – Ing. Vladimír Hruška
- Nájem majetku z pohledu ZDP – Ing. Eva Sedláková
- Solidární zvýšení 2018 u podnikatele – Ing. Ivan Macháček
- Odpis hmotného majetku ve spoluvlastnictví – Ing. Ivan Macháček
- Sankce v účetnictví – Ing. Vladimír Hruška
- Chyby při výpočtu průměrného výdělku – JUDr. Eva Dandová
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7/2018 (V/2018)
- Rezervy a opravné položky – Ing. Martin Děrgel
- Cizí měny a kurzové rozdíly v účetnictví – Ing. Zdenka Cardová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2018 (V/2018)
- Novela zákona o nemocenském pojištění – JUDr. Tomáš Hejkal
- Dovolená v různých rozvrzích pracovní doby – JUDr. Ladislav Jouza
- Pomoc při insolvenci – změny od 1. 5. – Richard W. Fetter
- Home office – JUDr. Jana Drexlerová
- Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců – JUDr. Ladislav Jouza
- Doplňková činnost příspěvkových organizací – Ing. Zdeněk Morávek
- Dohadné účty v účetnictví vybraných účetních jednotek – Ing. Zdeněk Morávek
1000 řešení – měsíčník č. 6/2018 (V/2018)
- Nemocenské pojištění – JUDr. Eva Dandová
- Zaměstnanecké benefity – Ing. Ivan Macháček
- Daň z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
|
|
| |
Silniční provoz – změny po novele
Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích je platná od 1. července 2018. Jaké změny přinese? Najdete v našich publikacích. Dále zde najdete vyhlášku, kterou se provádějí pravidla silničního provozu s barevným vyobrazením dopravních značek, světelných signálů, výstražných oděvů a pokynů policistů… Jezdíte na Slovensko či už v rámci pracovních aktivit nebo soukromně? Jistě Vám přijde vhod slovenský zákon o cestnej premávke a vykonávacia vyhláška, které byly také změněny.
Balíček je určen všem účastníkům silničního provozu, policistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, přepravcům, učitelům autoškol …
- 1. Provoz na pozemních komunikacích – Zákon o provozu na pozemních komunikacích; Vyhláška, kterou se provádějí pravidla silničního provozu – akutální znění zákona a vyhlášky
/A6, str. 320/
- 2. Poradce 3/2018 – Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich s komentářem – komentář – Mgr. Aleš Šustr
/A5, str. 248/
- 3. Ústava ČR – úplné znění
/A6, str. 88/
- 4. CD únor 2018
- 5. Zákon o cestnej premávke, Vykonávacia vyhláška (SR) – aktuálne znenie
/A6, str. 320/
Cena balíčku je 432 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 303 Kč.
Ušetříte 129 Kč.
Stavíme - po poslední novele
S příchodem jara se rozbíhá stavební činnost. Také stavíte nebo se chystáte rekonstruovat? Od počátku tohoto roku platí rozsáhlá novela stavebního zákona. Podrobnosti ohledně novely najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, majitelům staveb, živnostníkům, daňovým poradcům, stavebníkům, pronajimatelům staveb, auditorům, ekonomům …
- 1. Stavíme bez chyb, pokut a penále - odborná tematická publikace – kolektiv autorů
/A5, str. 360/
- 2. Poradce 4/2018 – Stavební zákon s komentářem – komentář – JUDr. Jiří Plos
/A5, str. 288/
- 3. 1000 řešení 10/2017 – Stavební zákon po novele – praktické příklady – Ing. Karel Janda
/A5, str. 120/
- 4. DaÚ 10/2017 – Stavební zákon po novele – příspěvek – Ing. Karel Janda
/A4, str. 80/
Cena balíčku je 694 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 347 Kč.
Ušetříte 347 Kč.
Veřejný sektor v kostce
Přinášíme aktuální znění zákonů po novelách, vyhlášek a aktuální příspěvky týkající se veřejného sektoru. Publikace jsou určeny pracovníkům ve veřejné správě a státní správě, obecním úřadům, mzdovým účetním, zdravotnickým zařízením, pracovníkům a ředitelům předškolních, základních, středních, vyšších odborných škol…
- 1. Veřejný sektor bez chyb, pokut a penále - odborná tematická publikace – kolektiv autorů
/A5, str. 256/
- 2. Slovník pro veřejný sektor – 2000 odborných pojmů
/A5, str. 256/
- 3. PVS 4/2018 – Financování škol – změny – příspěvek, aktuální znění zákona a vyhlášek
- 4. Občanský zákoník I. + vkládačka s novelou – odborná tematická publikace – úplné znění zákona s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal
/A5, str. 320/
- 5. Občanský zákoník II. + vkládačka s novelou – odborná tematická publikace – úplné znění zákona s komentářem – JUDr. Zbyněk Pražák
/A5, str. 320/
Cena balíčku je 1 108 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 448 Kč.
Ušetříte 660 Kč.
Trestní zákoník po poslední novele
Trestní právo bylo poslední dobou značně novelizováno. Novely mají kromě jiného umožnit efektivní vnitrostátní zajištění a odčerpání nástrojů a výnosů z trestné činnosti, v souladu se zásadou, že zločin se nesmí vyplácet. Jaké další změny přinesly novely?
Podrobné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny všem občanům, orgánům činným v trestním řízení, policistům, exekutorům, podnikatelům, auditorům, odsouzeným ...
- 1. Poradce 4/2017 – Trestní zákoník s komentářem – komentář – JUDr. Jan Engelmann
/A5, str. 320/
- 2. Poradce 5-6/2018 – Trestní řád s komentářem – komentář – JUDr. Jan Engelmann
/A5, str. 432/
- 3. Občanský zákoník I. + vkladačka s novelou – odborná tematická publikace – úplné znění zákona s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal
/A5, str. 320/
- 4. Občanský zákoník II. + vkladačka s novelou – odborná tematická publikace – úplné znění zákona s komentářem – JUDr. Zbyněk Pražák
/A5, str. 320/
- 5. Ústava ČR – úplné znění
/A6, str. 88/
Cena balíčku je 918 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 459 Kč.
Ušetříte 459 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku. Čekáme na Vaše připomínky.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |