OPATŘENÍ VLÁDY ČR v souvislosti s koronavirem

 

24. 4. 2020

Vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do 25. května

Vláda Andreje Babiše požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení doby nouzového stavu v České republice až do 25. května. Znění žádosti vláda schválila na mimořádném jednání v pátek 24. dubna 2020.

 

23. 4. 2020

Vláda zrychlila scénář uvolňování mimořádných opatření, od pondělí mohou otevřít větší provozovny

Díky příznivému vývoji epidemiologické situace ve výskytu nemoci covid-19 vláda Andreje Babiše na mimořádném jednání ve čtvrtek 23. dubna 2020 schválila rychlejší scénář uvolňování mimořádných karanténních opatření. Od pátku byla změněna pravidla omezení volného pohybu osob a lidé mohou chodit na veřejnosti či sportovat v až desetičlenných skupinkách. Od pondělí budou moci otevřít i provozovny až do 2 500 metrů plochy s výjimkou těch v nákupních centrech.

 

20. 4. 2020

Vláda navrhuje prodloužit finanční pomoc OSVČ i v květnu, chce zvýšit i platby za státní pojištěnce

Vláda Andreje Babiše se na jednání v pondělí 20. dubna zabývala především dalšími formami pomoci podnikatelům poškozeným důsledky pandemie koronaviru. Poškozené osoby samostatně výdělečně činné by měly dostávat od státu finanční pomoc i po 30. dubnu až do skončení mimořádných opatření. Vláda rovněž navrhne Poslanecké sněmovně další zvýšení schodku státního rozpočtu, a to na 300 miliard korun. Jedním z důvodů je i plánovaný nárůst plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce o necelých 21 miliard korun v letošním roce.

 

17. 4. 2020

Vláda navrhla zvýšení ošetřovného a potvrdila od pondělí částečné uvolnění některých opatření

Ošetřovné pro rodiče dětí mladších 13 let, které v důsledku karanténních opatření nemohou navštěvovat předškolní či školská zařízení, a pro osoby, které pečují o zdravotně hendikepované osoby ve společné domácnosti, se může zvýšit ze současných 60 procent na 80 procent denního vyměřovacího základu. Příslušný návrh novely zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 schválila na mimořádném jednání v pátek 17. dubna 2020 vláda Andreje Babiše.

 

Zdroj: https://www.vlada.cz/

 

Jednou z významných tendencí postupné reformy veřejné správy je přechod na digitalizaci, resp. elektronizaci jejího výkonu. Smyslem a účelem je jednak zjednodušit procesní postupy ve sféře veřejné správy, jednak – a původně především – zpřístupnit občanům (veřejnosti) data vytvářená orgány veřejné moci a soukromými subjekty působícími ve veřejné sféře nebo s vlivem na ni. Jinak řečeno: standardizovat data a nakládání daty tak, aby byla zpřístupněna nejširšímu okruhu uživatelů.

 

V duchu této tendence byla již v roce 2007 vydána Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE), provedená Rozhodnutím Komise (2009/442/ES) ze dne 5. června 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o sledování a podávání zpráv. Tyto právní předpisy byly transponovány do českého právního řádu jednak zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jednak prováděcí vyhláškou MŽP č. 103/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí, ve znění vyhlášky č. 257/2015 Sb. Jak je patrno, jednalo se především o zpřístupňování dat o životním prostředí, nicméně záběr směrnice INSPIRE je širší. Jak je výslovně uvedeno v preambuli:„Problémy týkající se dostupnosti, kvality, uspořádání, zpřístupnění a sdílení prostorových informací jsou společné pro celou řadu oblastí politiky a informací a vznikají na různých úrovních orgánů veřejné správy. Pro vyřešení těchto problémů jsou nezbytná opatření pro výměnu, sdílení, přístup a používání interoperabilních prostorových dat a služeb založených na prostorových datech na různých úrovních orgánů veřejné správy a v různých odvětvích. Proto by měla být ve Společenství zřízena infrastruktura pro prostorové informace.“

 

Prostorovými daty se rozumí data v elektronické podobě,

která přímo nebo nepřímo odkazují na určitou polohu nebo zeměpisnou oblast. Metadaty se rozumí informace, které popisují soubory prostorových dat nebo služby založené na prostorových datech a které umožňují jejich vyhledávání, třídění a používání, resp. sdílení. Sdílení dat pak umožnit podle zásad uvedených v prováděcích pravidlech směrnice INSPIRE, zejména:

•    zpřístupnit soubory prostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v příloze směrnice jakoukoliv technicky proveditelnou formou jednotlivým právnickým nebo fyzickým osobám, aniž by bylo nutno si o přístup k těmto datům žádat,

•    aktivně zpřístupnit služby založených na prostorových datech, a to bez omezení,

•    zveřejňovat metadata, to jest, informace, které popisují prostorová data nebo služby založené na prostorových datech a které umožňují jejich vyhledávání, třídění a používání,

•    poskytovat služby elektronického obchodu jakožto služby založené na prostorových datech, čímž se rozumí zpracování prostorových dat nebo souvisejících metadat prostřednictvím počítačové aplikace,

•    sdílet efektivně soubory prostorových dat ve veřejné správě,

•    informovat o využívání infrastruktury, přičemž infrastrukturou pro prostorová data se rozumí prostorová data a služby založené na prostorových datech, síťové služby a technologie, metadata, technické požadavky, dohody o sdílení přístupu k prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech a jejich využívání, mechanismy, procesy a postupy koordinace, zavedené, provozované nebo zpřístupněné v souladu s tímto zákonem a sledování, využívání prostorových dat a služeb založených na prostorových datech.

 

Technické požadavky musí

obsahovat minimální výkonnostní požadavky na služby

založené na prostorových datech a zajišťovat soudržnost prostorových dat podle pravidel pro vytvoření a aktualizaci metadat, monitorování a podávání zpráv, služby založené na prostorových datech, interoperabilitu a harmonizaci prostorových dat a služeb založených na prostorových datech a pro přístup k prostorovým datům a službám. Podstatnou složkou sběru, zpřístupňování a distribuce dat je interoperabilita, jíž se rozumí možnost kombinace prostorových dat a vzájemné komunikace mezi službami založenými na prostorových datech bez opakovaných ručních zásahů tak, aby bylo dosaženo soudržného výsledku a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových dat a služeb založených na prostorových datech.

Pro účely uspořádání, třídění, evidence, archivace a distribuce dat se zakládá geoportál jako komplexní internetové rozhraní pro přístup k prostorovým datům. Geoportál tak umožňuje na jednom místě vyhledat informace (metadata) o prostorových datech pořízených z různých zdrojů, umožňuje si tato data prohlédnout, popřípadě sdílet a využívat ve formě souborů či služeb.

 

Základem geoportálu jsou digitální technické mapy jakožto databázové soubory obsahující údaje o dopravní a technické infrastruktuře a vybraných přírodních, stavebních a technických objektech a zařízeních, které zobrazují a popisují jejich skutečný stav.

 

V souvislosti s pokračující transpozicí evropské směrnice INSPIRE do českého právního řádu a s postupným přechodem na digitalizaci/elektronizaci veřejné správy, jakož i s postupným přechodem na digitalizované formy projektové přípravy staveb, jejich provádění a zejména jejich užívání byl zákonem č. 42/2020 Sb. novelizován zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, a v souvislosti s ním zejména zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, a zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

 

Novelou zákona o zeměměřictví a stavebního zákona

byl v roce 2020 rozšířen předmět právní úpravy též o vytvoření a správu národního geoportálu územního plánování. Do procesu plánování území (i navrhování a projektování staveb) vstupují stále razantněji nové digitální, resp. elektronické (informační) technologie. Jak plyne z výše uvedených zásad, v případě územního plánování se jedná především o zřízení národního geoportálu územního plánování, jehož správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Základní myšlenka geoportálu jakožto efektivního rozhraní k redistribuci a sdílení dat a metadat je nepochybně smysluplná.

 

Jeho smysl a určení deklaruje nový § 161a stavebního zákona tak, že slouží pro

•    zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti orgánů územního plánování,

•    zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti,

•    poskytování prostorových dat k tématu plánované využití území,

•    zpřístupňování a poskytování dalších dat, která souvisí s územním plánováním a územním rozvojem, které určí ministerstvo, a

•    další činnosti vyplývající z tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů.

 

Přístup k datům zveřejněným na národním geoportálu územního plánování lze omezit nebo odepřít jen tehdy, je-li to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu nebo ochrany mezinárodních vztahů nebo by tím byla porušena ochrana práv třetích osob plynoucích ze zvláštních právních předpisů. Žádoucím užitím digitálních technologií v územním plánování může být i nastavování modelů regulace území, umožňující mnohem větší aplikační flexibilitu.

 

Základem geoportálu jsou digitální technické mapy, a to

a)  obligatorní digitální technická mapa kraje jako zdroj informací, které slouží zejména pro účely územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění staveb, poskytování informací o životním prostředí podle zákona o právu na informace o životním prostředí a poskytování údajů o fyzické infrastruktuře podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací; obsah digitální technické mapy kraje tvoří údaje o

-   druzích, umístění, průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické infrastruktury včetně údajů o jejich ochranných a bezpečnostních pásmech a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území,

-   umístění, průběhu a vlastnostech vybraných stavebních a technických objektů a zařízení a vybraných přírodních objektů na zemském povrchu, pod ním nebo nad ním, které charakterizují základní prostorové uspořádání území.

-   (5) Součástí údajů podle odstavce 4 jsou i údaje o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech objektů a zařízení. Podrobné vymezení obsahu digitální technické mapy kraje včetně způsobu a rozsahu vedení údajů o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech podle věty první a včetně vymezení objektů, zařízení a záměrů podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis;

b)  fakultativní digitální technická mapa obce, kterou obec spravuje v samostatné působnosti; digitální technická mapa obce může obsahovat údaje

-   obdobně jako digitální technická mapa kraje, z níž digitální technické mapy obce také přebírají údaje,

-   o dalších zařízeních a objektech, které nejsou obsahem digitální technické mapy kraje, pokud je to významné pro plnění působnosti obce; podklady pro vedení těchto údajů zajišťuje obec vlastní činností;

obce mohou pro účely vedení digitální technické mapy obce stanovit obecně závaznou vyhláškou obsah digitální technické mapy obce nad rámec obsahu digitální technické mapy kraje;

c)  obligatorní digitální mapa veřejné správy, která je tvořena propojením katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů. Informační systém digitální mapy veřejné správy zajišťuje zejména

-   jednotné rozhraní pro zobrazení katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů; krajské úřady poskytují k tomu nezbytnou součinnost,

-   jednotné rozhraní pro předávání údajů k aktualizaci digitálních technických map krajů a pro zápis do digitálních technických map krajů,

-   vedení seznamu vlastníků, provozovatelů a správců technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území plní povinnost podle § 161 odst. 1 věty druhé stavebního zákona, a vlastníků, provozovatelů a správců dopravní infrastruktury včetně údajů o tom, v jakém území působí,

-   vedení seznamu editorů digitálních technických map krajů a osob, které za editora plní jeho editační povinnost, včetně rozsahu jejich oprávnění k editaci.

 

Údaje o území je povinen poskyt­nout pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tato povinnost bude splněna, budou-li údaje o území poskytnuty do digitální technické mapy kraje podle zákona o zeměměřictví.

 

Grafická část bude poskytována ve vektorové formě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Údaje o území mohou být použity pro činnost orgánů veřejné správy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Obdobně využití digitálních/elektronických nástrojů (veřejné) správy může být vhodné zejména tam, kde existují objektivizovatelné regulativy; tyto technologie mohou umožňovat mnohem pružnější reakci na konkrétní individuální podmínky v území i na jejich postupné proměny s tím, jak jsou plánovací dokumentace naplňovány konkrétními záměry v území realizovanými. To, co hrozí, je případná záměna tohoto nástroje za sám cíl regulace.

Na tuto tendenci pak navazuje příprava právního a technického prostředí pro efektivní využívání digitalizace v celém výstavbovém procesu, a to prostřednictvím informačních modelů a informačního managementu, o jehož komplexní zavedení ve veřejné sféře se uvažuje na základě usnesení vlády k 1. lednu 2022 a obecně k roku 2027 [usnesení vlády České republiky č. 682/2017 ze dne 25. září 2017, o koncepci zavádění metody BIM („BuildingInformation Modelling“) v České republice].

Smyslem a sledovaným účelem je provázat proces předprojektové a projektové přípravy stavebních a územních záměrů s jejich prováděním a následnou další existencí v průběhu celého životního cyklu stavby. I novela zákona o zeměměřictví a novelizace ostatních zákonů nabývá účinnosti až 1. července 2023, s výjimkou některých ustanovení, například o geoportálu územního plánování, jehož účinnost je vázána na vydání prováděcího právního předpisu, limitovaného nejpozději třemi lety.

Vedle shora popsaných pozitivních důsledků se však nelze vyhnout ani upozornění na hrozby, které s sebou sběr, archivace a evidence, distribuce zpřístupňováním a sdílením dat, jakož i digitalizace, resp. elektronizace výkonu veřejné správy nese.

 

Glajchšaltování

Velmi svůdné je zneužití dat, jejich sběru, archivace, distribuce a sdílení pro vytváření „jednotných modelů“; na pozadí zkvalitnění distribuce a sdílení dat se uplatní snahy po unifikaci potírající svébytnost a specifičnost. Zcela nejhorším výsledkem pak bude petrifikace takového nástroje vytvořením jednotné předepsané obsahové „legendy“ glajchšaltující právě to, čemu by dobře postavený nástroj měl bránit – individualitu, specifičnost – svébytnost území. Tomuto pokušení je vystaveno například územní plánování a projektování staveb. Důvodnou je v tomto případě obava, která začíná nabývat již dosti zřetelných kontur, že se další úsilí povede směrem k dalšímu glajchšaltování územně plánovací činnosti vymýšlením společných závazných legend a jejich vymáháním, tak jak je tomu dnes s vyhláškou č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. v platných zněních. Tato hrozba sílí se zmocňovacím ustanovením k vydání zvláštního prováděcího právního předpisu ke stanovení obsahových náležitostí národního geoportálu územního plánování.

 

Vyšší míra rizika a zranitelnosti

Hrozby selhání v případě dlouhodobějších krizí a náhlých výpadků systému. Jinak řečeno: čím vyšší je technologický standard, čím četnější a integrovanější jsou technologicky vyspělé systémy a zařízení, tím jsou jak tyto zařízení jednotlivě, tak systém jako celek zranitelnější a tím vyšší je nebezpečí jejich selhání. Nezbytnou součástí takových systémů pak musí být nutně záložní řešení, umožňující výkon veřejné správy, výkon povolání nebo například i jen prosté užívání vysoce technologicky sofistikovaných staveb v době výpadků a krizí.

 

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 6/2020 a komentář k stavebnímu zákonu po novele najdete v Poradci 11/2020

 

Kromě pravidelného placení záloh (nejsou-li OSVČ této povinnosti ze zákona zbaveny) je jejich další základní povinností podání Přehledu za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku. S ohledem na současnou situaci se záměrem mj. omezit koncentraci osob na úřadech a na poštách umožnila vláda České republiky právnickým i fyzickým osobám podat daňové přiznání bez jakýchkoli sankcí do 1. července 2020.

 

 

Termíny pro podání Přehledu a úhradu doplatku pojistného

Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Od nejzazšího termínu pro podání daňového přiznání se návazně odvíjí i nejzazší termín pro podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně (případně pojišťovnám v případě změny zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku – standardně k 1. 7.). OSVČ má podle zákona povinnost podat Přehled nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za předchozí zdaňovací období.

 

Zdravotní pojišťovny budou tuto skutečnost respektovat a bez jakýchkoli sankcí umožní OSVČ podat

Přehled později, v návaznosti na platnou právní úpravu nejpozději až dne 3. 8. 2020.

 

Od data podání Přehledu se návazně odvíjí termín pro zaplacení případného doplatku pojistného. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled. To také znamená, že pokud Přehled podáte dříve než v nejzazším možném termínu, musíte provést úhradu doplatku pojistného do osmi dnů ode dne jeho skutečného podání.

 

Dnem úhrady doplatku pojistného (jakož i každé zálohy na pojistné) je datum připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny nebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

 

Vzniklé penále a žádost o jeho prominutí

Pokud dojde v souvislosti s výskytem koronaviru k opoždění plateb ať už záloh na pojistné nebo doplatku pojistného, a tím ke vzniku penále, může OSVČ v rámci institutu odstranění tvrdosti podat žádost o prominutí vyměřeného penále. Jestliže žadatel odůvodní a doloží, že ke vzniku penále došlo v přímé souvislosti se šířením koronaviru, uplatní zdravotní pojišťovny vstřícný postoj a evidované penále by mělo být v plné výši prominuto. Penále, jehož výše nedosáhne za kalendářní rok v úhrnu 100 Kč, se nepředepisuje a ani se nepřipočítává k případnému penále, vzniklému v dalších letech.

 

NOVÁ VÝŠE ZÁLOHY se platí od měsíce, ve kterém OSVČ podá zdravotní pojišťovně Přehled.

 

To znamená, že pokud OSVČ podá Přehled za rok 2019 například v březnu 2020, platí novou výši zálohy od tohoto měsíce, kdy posledním dnem lhůty pro zaplacení této nové zálohy je 8. duben 2020, a to připsáním platby zálohy na účet zdravotní pojišťovny.

 

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, platí v roce 2020 alespoň minimální zálohy 2 352 Kč, a to každopádně již od ledna 2020. Alespoň minimální zálohy platí ta OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů.

 

Přeplatek u OSVČ

 

Při řešení přeplatku, vzniklého při podání Přehledu, jsou v praxi na základě požadavku OSVČ aplikovány tyto dvě varianty:

a) vrácení přeplatku ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy zdravotní pojišťovna přeplatek zjistila (podáním Přehledu), a to buď bezhotovostním převodem na účet nebo poštovní poukázkou

b) použití přeplatku pojistného na úhradu zálohy/záloh na pojistné na další období

 

Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní pojišťovně. Přeplatek se vrací za podmínky, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek.

 

PODÁNÍ ŽÁDOSTI O SNÍŽENÍ ZÁLOHY - Pokud OSVČ aktuálně platí v roce 2020 vysoké zálohy, vypočtené buď na základě výsledků roku 2018 (Přehled za rok 2019 dosud nebyl podán) nebo na základě výsledků roku 2019 (tj. po podání Přehledu za tento rok), může od 1. dubna 2020 požádat zdravotní pojišťovnu o snížení výše měsíčně placené zálohy. Základní podmínkou pro vyhovění této žádosti je skutečnost, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2020 (kdy v tomto roce musejí být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce) je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2019. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2019 např. 60 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2020 nejvýše 40 000 Kč. Sníženou zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech.

 

V zájmu minimalizace osobního kontaktu

se doporučuje zasílat Přehledy buď elektronicky nebo poštovní zásilkou.

 

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 6/2020 a v odborné tematické publikaci Podnikání a koronavirus.

 

Už více let trvá stupňující se obliba ježdění na kolečkových bruslích. Může přivést lidi ke zdravému životnímu stylu, který se pomalu, ale jistě stává všeobecným kladně přijímaným trendem.

 

POZITIVEM JÍZDY NA DELŠÍ TRATĚ je její vytrvalostní efekt, který se kladně podepisuje na prevenci různých civilizačních onemocnění zlepšováním práce systému srdce a cév i upevňováním aktivní stability pohybového systému. Víkendové nebo dovolenkové výlety dětí spolu s jejich rodiči na kolečkových bruslích podél řek nebo po cyklistických trasách zase přinášejí nové možnosti příměstské rodinné turistiky. Přispívají k potřebnému udržování harmonie rodinné komunity. Mnoho lidí ocení možnost relaxovat v pohybu, který je zábavný, a tímto způsobem si provětrat a „vyčistit“ hlavu. Svépomocný pohyb na kolečcích se tak stává jakousi specifickou akční hygienou duše i těla. Ježdění na kolečkových bruslích patří mezi takzvané aerobní aktivity (aerobní znamená „žijící jen v přítomnosti vzduchu“ nebo „využívající kyslík“). Jde o vytrvalostní pohyb – činnost, která vyžaduje zvýšený přísun kyslíku v průběhu delšího času (víc než 20 minut) a klade na lidský organismus zvýšené nároky, což přináší jeho příznivé změny – optimalizuje se plicní ventilace, zvyšuje celkové množství a kvalita krve a tato životodárná tekutina lépe rozvádí kyslík. Tím se zlepšuje celková odolnost organismu, udržuje stav svěžesti myšlení a pohybu, snižuje riziko poškození centrálního nervového systému a srdečního a cévního aparátu. Překonáváním určitých vzdáleností při jízdě se získává ztracená (porušená) rovnováha organismu a posilují morálně volní vlastnosti. Pokud se rozhodneme pro náročnější ježdění na kolečkových bruslích, nejvýhodnější je upravit dávku podle lékařského doporučení (bere v úvahu výchozí stav naší kondice, aktuální zdraví, věk, pohlaví) na optimální počet kilometrů týdně. Příliš vysoká dávka by mohla zvýšit riziko poškození pohybového aparátu, menší zase nezpůsobí pozitivní změny v organismu.

 

Všeho s mírou a po lžičkách, říká se v lékařském žargonu. U lidí, kteří se nerealizovali v pohybové aktivitě, to platí mnohonásobně.

 

FUNKČNÍ A MORFOLOGICKÉ (TVAROVÉ) ZMĚNY ORGANIZMU podmíněné pravidelnou pohybovou aktivitou na kolečkových bruslích (podle Astranda, upraveno)

 

Vzestup maximální spotřeby kyslíku a srdečního minutového objemu.

Pokles srdeční frekvence při dané spotřebě kyslíku – ekonomizace práce srdce.

Pokles tlaku krve na únosnou míru.

Zlepšení efektivnosti práce srdečního svalu – myokardu.

Zlepšení prokrvení – vaskularizace myokardu.

Zlepšení prokrvení kosterních svalů.

Snížení výskytu a nebezpečnosti kardiovaskulárních onemocnění a náhlých cévních mozkových příhod.

Vzestup aktivity aerobních enzymatických systémů svalů.

Ekonomizace látkové přeměny – metabolismu (pokles produkce laktátu a jiných únavových produktů, zvýšené využití volných mastných kyselin, šetření zásob a jejich správné využívání).

Zlepšení celkové psychické i fyzické vytrvalosti.

Kvalitní boj s obezitou.

Zdravý vzestup poměru HDL/LDL cholesterolu.

Zlepšení struktury a funkce vazů, šlach a chrupavek.

Zlepšení hustoty a síly kostí – prevence osteoporózy.

Zvýšení svalové síly.

Snížení citlivosti k námaze při dané zátěži.

Zlepšení termoregulace organismu.

 

Obvykle se podle způsobu jízdy a použití dělí na tři základní skupiny:

Fitness – jsou nejčastěji používané brusle, určené na rekreační, případně lehké tréninkové ježdění. Základními požadavky pro takový druh bruslí jsou stabilita, snadná ovladatelnost, nízká hmotnost a především pohodlné nošení. Mívají kolečka s větším průměrem 72 – 80 mm (pro děti do 65 mm). Takové brusle jsou vhodné pro delší jízdy, zpravidla po asfaltovém povrchu. Někdy se kombinují s hůlkami (podobně jako chůze s nimi, nordic walking), čímž se na rozdíl od cyklistiky, klasické chůže nebo běhu posiluje celé tělo. Tento druh bruslí používají i pomocníci v obchodních řetězcích a někdy i číšníci v létě na velkých terasách, kdy se rychleji přesunují k hostům.

Speed – jsou brusle určené pro trénink a rychlostní ježdění. Obvykle mají pět koleček s větším průměrem. Umožní dosahovat vysoké rychlosti, ale na úkor ovladatelnosti a s výraznějším rizikem zranění.

Akrobatické (streetové) brusle – jsou vhodné pro agresivní jízdu nebo použití při skocích a tréninku na U rampě. Jsou mnohem robustnější s vyztuženým podvozkem a zpravidla mají větší hmotnost než fitnessové brusle. Velikost koleček se pohybuje mezi 47 a 62 mm. Je třeba je dobře vyzkoušet, protože nepohodlná bota by mohla nadšeného fanouška od tohoto sportu odradit.

Při nákupu bruslí pro začátečníky by se měl výběr zúžit jen na fitness (rekreační) modely.

 

Bota musí být dobře větraná, což bruslař ocení hlavně při delších jízdách. Velmi důležitou součástí výbavy je podvozek, který bývá k botě připevněn šrouby nebo nitěmi. Může být ale i integrovaný, což znamená, že bota i podvozek jsou vyrobeny z jednoho kusu. Pozor je třeba dávat i na kolečka a jejich správný výběr. Podstatnou měrou ovlivňují kvalitu jízdy, rychlost, stabilitu a ovladatelnost, jakož i „tvrdost“ jízdy. Pro komfortní a rychlou jízdu je třeba mít i kvalitní kuličková ložiska. Jinak se jízda změní na neuvěřitelnou a zbytečnou dřinu, která může nadějného jezdce od tohoto sportu odradit. Nepostradatelnou součástí bot, hlavně pro začátečníky, je brzda.

 

RADA!

-        Lidé v zásadě jsou hraví a určité pohybové limity dané pevnou botou s bruslemi jim znemožňují absolutně přirozený pohyb.

-        Při odbrzdění mysli i těla následuje pád, otevřené zranění pokožky, popáleniny, ale i zlomeniny končetin a velké množství úrazů hlavy. Každý se musí napřed naučit bezpečně jezdit, vštípit si do paměti činnosti, které na bruslích dělat nesmí a hlavně – zabezpečit si ochranné pomůcky (přilba, chrániče na kolena, lokty, ramena, dlaně, zápěstí).

-        Jízda může být příjemným a zdravým sportem, ale je třeba umět předcházet rizikům a dokázat si vychutnat pozitiva.

 

MUDr. Pavel Malovič

 

 

* * *

 

Poradce, měsíčník č. 11/2020 (IV/2020)

·         Stavební zákon s komentářem – JUDr. Jiří Plos

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2020 (IV/2020)

·         Stavební zákon po novele

• Epidemie koronavirusu a daňová oblast
• Samostatný základ daně v daňovém přiznání PO
• Nájem nemovitých věcí a daň z příjmů 

·         Účetní vnitropodnikové směrnice – aktuální přehled

·         DPH u opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky

·         Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru

·         Plátci pojistného a rozhodné období ve ZP

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2020 (IV/2020)

·         Kurzarbeit – náhrady mzdy v krizových situacích

·         Koronavirus a pracovněprávní vztahy

·         Pandemie a ošetřovné

·         OSVČ a zdravotní pojištění aktuálně – Přehledy za rok 2019 a zálohy v roce 2020

·         Změny v právní úpravě životního minima

·         Česká republika po Brexitu a zdravotní pojištění

·         EET - pokuty

·         Dny pracovního klidu v pracovněprávních souvislostech

·         Na co má zaměstnanec nárok při skončení pracovního poměru

·         Stravování zaměstnanců veřejné správy

 

Aktualizace III/1 (IV/2020)

·         Zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

·         Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

 

Aktualizace II/2 (IV/2020)

·         Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

·         Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

• Zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19

 

Aktualizace II/3 (IV/2020)

·         Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

·         Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

·         Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

 

Poradce Veřejné Správy (PVS) 6/2020 (IV/2020)

• Zákon č. 135/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

 

 

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

 

• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)

         Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

         Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)

         Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)

         Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování a zdaňování mezd a archivace)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)

 

Poradce, měsíčník č. 12-13/2020 (V/2020)

·         Daňový řád s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Zákon o místních poplatcích s komentářem - Mgr. Petr Taranda

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7-8/2020 (V/2020)

·         Home office z pohledu daní

·         Poskytování OOPP – povinnosti zaměstnavatele

·         Pracovní zapojení po období koronaviru

·         Posečkání daně nebo její úhrady na splátky

·         Směna a daň z příjmů

·         OSVČ a koronavirus – daňové a pojistné úlevy

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2020 (V/2020)

·         Mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

·         Pracovní neschopnost a Covid 19

·         Kdo může získat kompenzační bonus 25 000 Kč?

·         Agentury práce v pracovním zapojení po období koronaviru

·         Hygiena na pracovišti během pandemie

·         Právní ochrana mladistvých

·         Pendleři a zdravotní pojištění

·         Zákon o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na VŠ v roce 2020 

·         Daňová opatření - veřejná správa

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2020 (V/2020)

·         Zaměstnanecké benefity

·         Cestovní náhrady

·         Státní“ kategorie a dohody ve zdravotním pojištění v r. 2020

·         Nemovitosti z pohledu ZDP

 

1000 řešení – měsíčník č. 6-7/2020 (V/2020)

·         Pandemie koronaviru

·         Daňové výdaje v roku 2020

·         Postupy zaměstnavatele - specifiká

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

 

 

BUDETE PODÁVAT OPOŽDĚNÉ DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ?

 

Určitě využijete naše publikace:

 

PUBLIKACE	PŮVODNÍ CENA	CENA PO SLEVĚ	UŠETŘÍTE
Účtování – zákony a předpisy - odborná tematická publikace	50 Kč	30 Kč	20 Kč
DÚVaP 4-5/2019 - Rodinné podnikání: formy a účetnictví komplexně	275 Kč	125 Kč	150 Kč
DÚVaP 1/2020 – Evidence tržeb, Paušální výdaje	169 Kč	130 Kč	39 Kč
DÚVaP 2-3/2020 – Účetní závěrka za rok 2019	275 Kč	130 Kč	145 Kč
PaM 1/2020 – Konec roku ve mzdové účtárně	176 Kč	100 Kč	76 Kč
1000 řešení 11-12/2019 - Optimalizace daně z příjmů FO	154 Kč	70 Kč	84 Kč
100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, Účetnictví  - odborná tematická publikace	150 Kč	75 Kč	75 Kč
Daňová optimalizace - odborná tematická publikace	259 Kč	120 Kč	139 Kč
Daňové a nedaňové výdaje 2019 - odborná tematická publikace	420 Kč	210 Kč	210 Kč
Daňové a mzdové zákony 2019 - odborná tematická publikace	290 Kč	100 Kč	190 Kč
DPH a Daňový řád (A6 formát) - úplná znění zákonů	150 Kč	75 Kč	75 Kč
100 otázek ZDP, DPH - odborná tematická publikace	150 Kč	100 Kč	50 Kč