Jednou
z významných tendencí postupné reformy veřejné správy je přechod na
digitalizaci, resp. elektronizaci jejího výkonu. Smyslem a účelem je
jednak zjednodušit procesní postupy ve sféře veřejné správy, jednak –
a původně především – zpřístupnit občanům (veřejnosti) data vytvářená
orgány veřejné moci a soukromými subjekty působícími ve veřejné sféře nebo
s vlivem na ni. Jinak řečeno: standardizovat data a nakládání daty
tak, aby byla zpřístupněna nejširšímu okruhu uživatelů.
V duchu této tendence byla již v roce 2007
vydána Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14.
března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace
v Evropském společenství (INSPIRE), provedená Rozhodnutím Komise
(2009/442/ES) ze dne 5. června 2009, kterým se provádí směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o sledování a podávání
zpráv. Tyto právní předpisy byly transponovány do českého právního řádu jednak
zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním
prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jednak prováděcí vyhláškou MŽP
č. 103/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona
o právu na informace o životním prostředí, ve znění vyhlášky
č. 257/2015 Sb. Jak je patrno, jednalo se především
o zpřístupňování dat o životním prostředí, nicméně záběr směrnice
INSPIRE je širší. Jak je výslovně uvedeno v preambuli:„Problémy
týkající se dostupnosti, kvality, uspořádání, zpřístupnění a sdílení
prostorových informací jsou společné pro celou řadu oblastí politiky
a informací a vznikají na různých úrovních orgánů veřejné správy.
Pro vyřešení těchto problémů jsou nezbytná opatření pro výměnu, sdílení,
přístup a používání interoperabilních prostorových dat a služeb
založených na prostorových datech na různých úrovních orgánů veřejné správy
a v různých odvětvích. Proto by měla být ve Společenství zřízena
infrastruktura pro prostorové informace.“
Prostorovými daty
se rozumí data v elektronické podobě,
která přímo nebo
nepřímo odkazují na určitou polohu nebo zeměpisnou oblast. Metadaty se rozumí
informace, které popisují soubory prostorových dat nebo služby založené na
prostorových datech a které umožňují jejich vyhledávání, třídění
a používání, resp. sdílení. Sdílení dat pak umožnit podle zásad uvedených
v prováděcích pravidlech směrnice INSPIRE, zejména:
• zpřístupnit soubory
prostorových dat odpovídajících
tématům uvedeným v příloze směrnice jakoukoliv technicky proveditelnou
formou jednotlivým právnickým nebo fyzickým osobám, aniž by bylo nutno si
o přístup k těmto datům žádat,
• aktivně zpřístupnit služby založených na prostorových datech,
a to bez omezení,
• zveřejňovat metadata, to jest, informace, které popisují
prostorová data nebo služby založené na prostorových datech a které
umožňují jejich vyhledávání, třídění a používání,
• poskytovat služby
elektronického obchodu jakožto
služby založené na prostorových datech, čímž se rozumí zpracování prostorových
dat nebo souvisejících metadat prostřednictvím počítačové aplikace,
• sdílet efektivně soubory
prostorových dat ve
veřejné správě,
• informovat
o využívání infrastruktury, přičemž
infrastrukturou pro prostorová data se rozumí prostorová data a služby
založené na prostorových datech, síťové služby a technologie, metadata,
technické požadavky, dohody o sdílení přístupu k prostorovým datům
a službám založeným na prostorových datech a jejich využívání,
mechanismy, procesy a postupy koordinace, zavedené, provozované nebo
zpřístupněné v souladu s tímto zákonem a sledování, využívání
prostorových dat a služeb založených na prostorových datech.
Technické
požadavky musí
obsahovat
minimální výkonnostní požadavky na služby
založené na
prostorových datech a zajišťovat soudržnost prostorových dat podle
pravidel pro vytvoření a aktualizaci metadat, monitorování a podávání
zpráv, služby založené na prostorových datech, interoperabilitu
a harmonizaci prostorových dat a služeb založených na prostorových
datech a pro přístup k prostorovým datům a službám. Podstatnou
složkou sběru, zpřístupňování a distribuce dat je interoperabilita, jíž se
rozumí možnost kombinace prostorových dat a vzájemné komunikace mezi
službami založenými na prostorových datech bez opakovaných ručních zásahů tak,
aby bylo dosaženo soudržného výsledku a aby byla zvýšena přidaná hodnota
prostorových dat a služeb založených na prostorových datech.
Pro
účely uspořádání, třídění, evidence, archivace a distribuce dat se zakládá
geoportál jako komplexní internetové rozhraní pro přístup k prostorovým
datům. Geoportál tak umožňuje na jednom místě vyhledat informace (metadata)
o prostorových datech pořízených z různých zdrojů, umožňuje si tato
data prohlédnout, popřípadě sdílet a využívat ve formě souborů či služeb.
Základem geoportálu
jsou digitální technické mapy jakožto databázové soubory obsahující údaje
o dopravní a technické infrastruktuře a vybraných přírodních,
stavebních a technických objektech a zařízeních, které zobrazují
a popisují jejich skutečný stav.
|
V souvislosti
s pokračující transpozicí evropské směrnice INSPIRE do českého právního
řádu a s postupným přechodem na digitalizaci/elektronizaci veřejné
správy, jakož i s postupným přechodem na digitalizované formy
projektové přípravy staveb, jejich provádění a zejména jejich užívání byl
zákonem č. 42/2020 Sb. novelizován zákon č. 200/1994 Sb.,
o zeměměřictví, a v souvislosti s ním zejména zákon
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání
autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů
a techniků činných ve výstavbě, a zákon č. 111/2009 Sb.,
o základních registrech.
Novelou zákona
o zeměměřictví a stavebního zákona
byl
v roce 2020 rozšířen předmět právní úpravy též o vytvoření
a správu národního geoportálu územního plánování. Do procesu plánování
území (i navrhování a projektování staveb) vstupují stále razantněji
nové digitální, resp. elektronické (informační) technologie. Jak plyne
z výše uvedených zásad, v případě územního plánování se jedná především
o zřízení národního geoportálu územního plánování, jehož správcem je
Ministerstvo pro místní rozvoj. Základní myšlenka geoportálu jakožto
efektivního rozhraní k redistribuci a sdílení dat a metadat je
nepochybně smysluplná.
Jeho smysl
a určení deklaruje nový § 161a stavebního zákona tak, že slouží pro
• zveřejnění výstupů z územně
plánovací činnosti orgánů územního plánování,
• zabezpečení přístupu
k evidenci územně plánovací činnosti,
• poskytování prostorových dat
k tématu plánované využití území,
• zpřístupňování a poskytování
dalších dat, která souvisí s územním plánováním a územním rozvojem,
které určí ministerstvo, a
• další činnosti vyplývající
z tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů.
Přístup
k datům zveřejněným na národním geoportálu územního plánování lze omezit
nebo odepřít jen tehdy, je-li to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění
obrany státu nebo ochrany mezinárodních vztahů nebo by tím byla porušena
ochrana práv třetích osob plynoucích ze zvláštních právních předpisů. Žádoucím
užitím digitálních technologií v územním plánování může být
i nastavování modelů regulace území, umožňující mnohem větší aplikační
flexibilitu.
|
Základem
geoportálu jsou digitální technické mapy, a to
a) obligatorní
digitální technická mapa kraje jako zdroj informací, které slouží zejména pro
účely územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění
staveb, poskytování informací o životním prostředí podle zákona
o právu na informace o životním prostředí a poskytování údajů
o fyzické infrastruktuře podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů
na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací; obsah digitální
technické mapy kraje tvoří údaje o
- druzích, umístění,
průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické
infrastruktury včetně údajů o jejich ochranných a bezpečnostních
pásmech a údajů o záměrech na provedení změn dopravní
a technické infrastruktury v území,
- umístění, průběhu a vlastnostech
vybraných stavebních a technických objektů a zařízení
a vybraných přírodních objektů na zemském povrchu, pod ním nebo nad ním,
které charakterizují základní prostorové uspořádání území.
- (5) Součástí údajů podle odstavce 4 jsou
i údaje o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech
objektů a zařízení. Podrobné vymezení obsahu digitální technické mapy
kraje včetně způsobu a rozsahu vedení údajů o vlastnících, správcích,
provozovatelích a editorech podle věty první a včetně vymezení
objektů, zařízení a záměrů podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní
předpis;
b) fakultativní digitální technická mapa
obce, kterou obec
spravuje v samostatné působnosti; digitální technická mapa obce může
obsahovat údaje
- obdobně jako digitální technická mapa
kraje, z níž digitální technické mapy obce také přebírají údaje,
- o dalších zařízeních
a objektech, které nejsou obsahem digitální technické mapy kraje, pokud je
to významné pro plnění působnosti obce; podklady pro vedení těchto údajů
zajišťuje obec vlastní činností;
obce mohou pro účely
vedení digitální technické mapy obce stanovit obecně závaznou vyhláškou obsah
digitální technické mapy obce nad rámec obsahu digitální technické mapy kraje;
c) obligatorní
digitální mapa veřejné správy, která je tvořena propojením katastrální mapy,
ortofotomapy a digitálních technických map krajů. Informační systém
digitální mapy veřejné správy zajišťuje zejména
- jednotné rozhraní pro zobrazení
katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů;
krajské úřady poskytují k tomu nezbytnou součinnost,
- jednotné rozhraní pro předávání údajů
k aktualizaci digitálních technických map krajů a pro zápis do
digitálních technických map krajů,
- vedení seznamu vlastníků, provozovatelů
a správců technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém
území plní povinnost podle § 161 odst. 1 věty druhé stavebního
zákona, a vlastníků, provozovatelů a správců dopravní infrastruktury
včetně údajů o tom, v jakém území působí,
- vedení seznamu editorů digitálních
technických map krajů a osob, které za editora plní jeho editační
povinnost, včetně rozsahu jejich oprávnění k editaci.
Údaje o území
je povinen poskytnout pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená
právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury
v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění,
přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tato
povinnost bude splněna, budou-li údaje o území poskytnuty do digitální
technické mapy kraje podle zákona o zeměměřictví.
|
Grafická
část bude poskytována ve vektorové formě v souřadnicovém systému Jednotné
trigonometrické sítě katastrální. Údaje o území mohou být použity pro
činnost orgánů veřejné správy a pro činnost projektanta územně plánovací
dokumentace a územní studie. Obdobně využití digitálních/elektronických nástrojů
(veřejné) správy může být vhodné zejména tam, kde existují objektivizovatelné
regulativy; tyto technologie mohou umožňovat mnohem pružnější reakci na
konkrétní individuální podmínky v území i na jejich postupné proměny
s tím, jak jsou plánovací dokumentace naplňovány konkrétními záměry
v území realizovanými. To, co hrozí, je případná záměna tohoto nástroje za
sám cíl regulace.
Na tuto tendenci pak
navazuje příprava právního a technického prostředí pro efektivní využívání
digitalizace v celém výstavbovém procesu, a to prostřednictvím
informačních modelů a informačního managementu, o jehož komplexní
zavedení ve veřejné sféře se uvažuje na základě usnesení vlády k 1. lednu
2022 a obecně k roku 2027 [usnesení vlády České republiky
č. 682/2017 ze dne 25. září 2017, o koncepci zavádění metody BIM
(„BuildingInformation Modelling“) v České republice].
Smyslem
a sledovaným účelem je provázat proces předprojektové a projektové
přípravy stavebních a územních záměrů s jejich prováděním
a následnou další existencí v průběhu celého životního cyklu stavby.
I novela zákona o zeměměřictví a novelizace ostatních zákonů
nabývá účinnosti až 1. července 2023, s výjimkou některých ustanovení,
například o geoportálu územního plánování, jehož účinnost je vázána na vydání
prováděcího právního předpisu, limitovaného nejpozději třemi lety.
Vedle shora popsaných
pozitivních důsledků se však nelze vyhnout ani upozornění na hrozby, které
s sebou sběr, archivace a evidence, distribuce zpřístupňováním
a sdílením dat, jakož i digitalizace, resp. elektronizace výkonu
veřejné správy nese.
Glajchšaltování
Velmi
svůdné je zneužití dat, jejich sběru, archivace, distribuce a sdílení pro
vytváření „jednotných modelů“; na pozadí zkvalitnění distribuce a sdílení
dat se uplatní snahy po unifikaci potírající svébytnost a specifičnost.
Zcela nejhorším výsledkem pak bude petrifikace takového nástroje vytvořením
jednotné předepsané obsahové „legendy“ glajchšaltující právě to, čemu by dobře
postavený nástroj měl bránit – individualitu, specifičnost – svébytnost území.
Tomuto pokušení je vystaveno například územní plánování a projektování
staveb. Důvodnou je v tomto případě obava, která začíná nabývat již dosti
zřetelných kontur, že se další úsilí povede směrem k dalšímu
glajchšaltování územně plánovací činnosti vymýšlením společných závazných
legend a jejich vymáháním, tak jak je tomu dnes s vyhláškou
č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. v platných
zněních. Tato hrozba sílí se zmocňovacím ustanovením k vydání zvláštního
prováděcího právního předpisu ke stanovení obsahových náležitostí národního
geoportálu územního plánování.
Vyšší míra rizika
a zranitelnosti
Hrozby selhání
v případě dlouhodobějších krizí a náhlých výpadků systému. Jinak
řečeno: čím vyšší je technologický standard, čím četnější a integrovanější
jsou technologicky vyspělé systémy a zařízení, tím jsou jak tyto zařízení
jednotlivě, tak systém jako celek zranitelnější a tím vyšší je nebezpečí
jejich selhání. Nezbytnou součástí takových systémů pak musí být nutně záložní
řešení, umožňující výkon veřejné správy, výkon povolání nebo například
i jen prosté užívání vysoce technologicky sofistikovaných staveb
v době výpadků a krizí.
Více již najdete
v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 6/2020 a komentář
k stavebnímu zákonu po novele najdete v Poradci 11/2020
Kromě
pravidelného placení záloh (nejsou-li OSVČ této povinnosti ze zákona zbaveny)
je jejich další základní povinností podání Přehledu za rozhodné období
předcházejícího kalendářního roku. S ohledem na
současnou situaci se záměrem mj. omezit koncentraci osob na úřadech a na
poštách umožnila vláda České republiky právnickým i fyzickým osobám podat
daňové přiznání bez jakýchkoli sankcí do 1. července 2020.
Termíny pro podání Přehledu a úhradu doplatku
pojistného
Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je
jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním
hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Od nejzazšího termínu pro podání
daňového přiznání se návazně odvíjí i nejzazší termín pro podání Přehledu
OSVČ zdravotní pojišťovně (případně pojišťovnám v případě změny zdravotní
pojišťovny v průběhu kalendářního roku – standardně k 1. 7.). OSVČ má
podle zákona povinnost podat Přehled nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve
kterém měla podat daňové přiznání za předchozí zdaňovací období.
Zdravotní pojišťovny budou tuto skutečnost respektovat
a bez jakýchkoli sankcí umožní OSVČ podat
Přehled později, v návaznosti na platnou právní
úpravu nejpozději až dne 3. 8. 2020.
Od data podání Přehledu se návazně odvíjí termín pro
zaplacení případného doplatku pojistného. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou
výší pojistného je splatný
vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán
Přehled. To také znamená, že pokud Přehled podáte dříve než
v nejzazším možném termínu, musíte provést úhradu doplatku pojistného do
osmi dnů ode dne jeho skutečného podání.
Dnem úhrady doplatku
pojistného (jakož i každé zálohy na pojistné) je datum připsání platby na
příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny nebo platba v hotovosti na
pokladně zdravotní pojišťovny.
Vzniklé penále
a žádost o jeho prominutí
Pokud
dojde v souvislosti s výskytem koronaviru k opoždění plateb ať
už záloh na pojistné nebo doplatku pojistného, a tím ke vzniku penále,
může OSVČ v rámci institutu odstranění tvrdosti podat žádost
o prominutí vyměřeného penále. Jestliže žadatel odůvodní a doloží, že
ke vzniku penále došlo v přímé souvislosti se šířením koronaviru,
uplatní zdravotní pojišťovny vstřícný postoj a evidované penále by mělo
být v plné výši prominuto. Penále,
jehož výše nedosáhne za kalendářní rok v úhrnu 100 Kč, se nepředepisuje
a ani se nepřipočítává k případnému penále, vzniklému v dalších
letech.
NOVÁ VÝŠE ZÁLOHY se platí od měsíce, ve kterém OSVČ podá
zdravotní pojišťovně Přehled.
To znamená, že pokud
OSVČ podá Přehled za rok 2019 například v březnu 2020, platí novou výši
zálohy od tohoto měsíce, kdy posledním dnem lhůty pro zaplacení této nové
zálohy je 8. duben 2020, a to připsáním platby zálohy na účet zdravotní
pojišťovny.
Pokud musí OSVČ
dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, platí v roce
2020 alespoň minimální zálohy 2 352 Kč, a to každopádně již od
ledna 2020. Alespoň minimální
zálohy platí ta OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost jediným
(resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů.
Přeplatek
u OSVČ
Při řešení přeplatku,
vzniklého při podání Přehledu, jsou v praxi na základě požadavku OSVČ
aplikovány tyto dvě varianty:
a) vrácení přeplatku
ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy zdravotní pojišťovna přeplatek zjistila
(podáním Přehledu), a to buď bezhotovostním převodem na účet nebo poštovní
poukázkou
b) použití přeplatku
pojistného na úhradu zálohy/záloh na pojistné na další období
Za žádost
o vrácení přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní
pojišťovně. Přeplatek se vrací za podmínky, že OSVČ nemá vůči zdravotní
pojišťovně splatný závazek.
PODÁNÍ ŽÁDOSTI O SNÍŽENÍ ZÁLOHY - Pokud OSVČ aktuálně platí v roce
2020 vysoké zálohy, vypočtené buď na základě výsledků roku 2018 (Přehled za
rok 2019 dosud nebyl podán) nebo na základě výsledků roku 2019 (tj. po podání
Přehledu za tento rok), může od 1. dubna 2020 požádat zdravotní pojišťovnu
o snížení výše měsíčně placené zálohy. Základní podmínkou pro vyhovění
této žádosti je skutečnost, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů
připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2020 (kdy v tomto roce musejí
být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce) je alespoň
o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na
jeden kalendářní měsíc v roce 2019. To znamená, že činil-li průměrný
měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2019 např. 60
000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční
příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2020 nejvýše 40 000 Kč. Sníženou
zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech.
V zájmu minimalizace osobního kontaktu
se doporučuje zasílat Přehledy buď elektronicky nebo poštovní zásilkou.
Více již najdete
v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 6/2020 a v
odborné tematické publikaci Podnikání a koronavirus.