| |
POZNÁMKY K NAŘÍZENÍ EP A RADY GDPR
Dne 25. května nabude účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů), anglicky označované General Data Protection Regulation (GDPR). Vzhledem k tomu, že kolem přijetí nařízení GDPR vzniká v praxi řada nejasností a omylů seznámíme se v následujících řádcích stručně se změnami, které toto nařízení přinese do praxe našich zaměstnavatelů.
Ochrana osobních údajů
patří mezi základní osobnostní práva člověka. Zaručuje ji přímo Ústava (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) ve svém čl. 2 odst. 4. Podle tohoto článku „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“
Listina základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.) jde ve vymezení těchto práv ještě dále a v čl. 10 uvádí, že každý má právo:
• aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno,
• na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě a
• právo na ochranu osobních údajů,
• přitom musí být respektováno právo občana na ochranu osobních údajů, která je součástí práva na soukromí a ochranu osobnosti.
Ochranu osobních údajů nelze však posuzovat izolovaně. Vedle Ústavy a Listiny základních práv a svobod, které jsou ústavněprávním základem práva občana na ochranu osobnosti, musíme vzít v úvahu i další naše předpisy. Vyjmenujme si alespoň ty v pro naši praxi základní:
• občanský zákoník č. 89/2012 Sb. ,
• zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů,
• zákoník práce č. 262/2006 Sb.,
• školský zákon č. 561/2004 Sb.
V současné době vnáší do této oblasti podstatné změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Nařízení je anglicky označované General Data Protection Regulation (GDPR) (dále jen „nařízení GDPR“), jeho účinnost nastane 25. května 2017.
Nařízení GDPR je přímo závaznou evropskou komplexní právní úpravou v oblasti práv a povinností při zpracování osobních údajů směřující ke zvýšení ochrany osobních údajů občanů Evropské unie ode dne jeho účinností. U nás se počítá s tím, že ke dni účinnosti nařízení bude zrušen zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který nahradí nový zákon o zpracování osobních údajů. Jeho návrh spolu s návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů je však teprve ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Předpokládá se však, že do 25. května nabudou oba zákony účinnosti a že český právní řád bude uveden do souladu s výše zmíněným nařízením GDPR.
Občanský zákoník
vychází z přirozenoprávní teorie a z toho důvodu nechápe osobnost člověka jako „přívěsek“ právní subjektivity, ale právní subjektivita je naopak pojata jako důsledek osobnosti člověka jako takového. Z toho důvodu zákon důsledně garantuje veškerá přirozená práva člověka, ať již jsou v zákoně výslovně vzpomenuta nebo ne.
Jedním z klíčových pojmů občanského zákoníku je pojem osoby, tedy právního subjektu, k níž se vztahují práva a povinnosti jako účinky právního řádu. S osobou je spojena kategorie právní osobnosti (personnalité juridique). Člověk má přirozené a mezinárodně uznané právo na to, aby byla všude uznávána jeho právní osobnost (čl. 6 Všeobecné deklarace lidských práv a Pakt o občanských a lidských právech č. 120/1976 Sb.). Pozitivní právo, ke kterému se občanský zákoník hlásí, tudíž nemá možnost odmítnout uznání právní osobnosti člověka. Důstojnost člověka, jeho hodnota jako osoby, je ústřední prvek, k němuž celková koncepce osnovy zákoníku směřuje a kterou je třeba chránit. Proto také občanský zákoník upravuje právo člověka na jméno, zejména ale na jeho ochranu. Jméno člověka je jeho osobní jméno a příjmení, popřípadě jeho další jména a rodné příjmení, která mu podle zákona náležejí. Každý člověk má právo užívat své jméno v právním styku, stejně jako právo na ochranu svého jména a na úctu k němu. Občanský zákoník stanoví tedy základní a nejobecnější zásady ochrany osobnosti v našem právním řádu vůbec. Další zákony, zejména zákon o ochraně osobních údajů a zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, o jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů jsou již speciálními zákonu k tomuto obecnému kodexu civilního práva vůbec. Můžeme hned konstatovat, že nařízení GDPR se občanského zákoníku nedotkne, v ničem jej nebude měnit.
Zákon o ochraně osobních údajů
Východiskem celé právní úpravy ochrany osobních údajů v dosud platném zákoně o ochraně osobních údajů je samozřejmě Listina základních práv a svobod, nicméně zákon navazoval i na předchozí zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. Jako v každém odvětví práva, i ochrana osobních údajů je regulována právem ES. V daném případě se jednalo o Směrnici č.95/46/EC Evropského parlamentu a Rady z roku 1995 o ochraně jednotlivců ve vztahu ke zpracování osobních dat a o volném pohybu těchto dat a Úmluvu č. 108 Rady Evropy na ochranu osob ve vztahu k automatizovanému zpracování dat z roku 1981.
Listina základních práv a svobod zaručuje nedotknutelnost osob a jejich soukromí. Listina dává každému právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Tato nedotknutelnost může být omezena jen v případech stanovených zákonem.
Zároveň je každému dána možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Dále každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, se může obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Zákon o ochraně osobních údajů upravil ochranu osobních údajů, zejména povinnosti související s ochranou informací, pouze při provozování informačních systémů nakládajících s osobními údaji. V případě manuálního nakládání s osobními údaji je nutné zákon přiměřeně aplikovat. Dále stanovil odpovědnost provozovatelů takových informačních systémů a dalších fyzických a právnických osob účastnících se provádění činností souvisejících s provozováním informačních systémů. Neupravil či upravil pouze částečně řadu dalších oblastí, např. dostatečnou ochranu osobních údajů vypovídajících o osobnosti a soukromí, povinnost toho, kdo shromažďuje osobní údaje, informovat občana o jeho právech a o jiných pro něj významných skutečnostech, oznamovací povinnost nakládání s osobními údaji u kontrolního orgánu subjektem, který hodlá nakládat s osobními údaji, možnost zásahu kontrolního orgánu před zahájením takového nakládání s osobními údaji, které by z hlediska ochrany osobních údajů mohlo představovat určitá rizika, sankce za porušování zákona a předávání údajů do jiných zemí.
Nařízení GDPR a ZOOÚ
Obecné nařízení představuje nový právní rámec osobních údajů v Evropě, který bude od 25. května 2018 stanovovat pravidla pro zpracování osobních údajů, včetně práv subjektů údajů (fyzických osob) ve všech státech Evropské unie včetně Islandu, Norska a Lichtenštejnska. V právní praxi známe, jak jednotlivé směrnice ES (Evropského parlamentu nebo Rady) transponujeme do našich zákonů. Nařízení GDPR je však přímo použitelný předpis, který v uvedený den 25. května 2018 nahradí z větší části zákon o ochraně osobních údajů.
Jak jsme uvedli výše, zákon o ochraně osobních údajů bude rekodifikován (bude přijat nový zákon) a do budoucna bude upravovat pouze otázky týkající se Úřadu pro ochranu osobních údajů a některé dílčí otázky, které nařízení GDPR umožňuje řešit vnitrostátní právní úpravou (jedná se o zpracování osobních údajů pro účely výkonu svobody projevu, práva na informace, svobody vědeckého bádání a umělecké tvorby).
Cílem nařízení GDPR je přizpůsobení právního rámce ochrany osobních údajů dnešní době, dosažení větší jednoty právního rámce ve všech výše jmenovaných zemích a posílení práv subjektů údajů. Současný právní rámec, založený směrnicí 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o volném pohybu těchto údajů již přestal odpovídat současné době, zejména pokud jde o prostředky, které jsou ke zpracování využívány a též i pokud jde o zpracování jako takové, které je daleko komplexnější, než bylo před několika desítkami let (např. v oblasti automatizace zpracování osobních údajů).
Jak jsme si uvedli, nařízení GDPR v podstatě v České republice nahradí obsah zákona o ochraně osobních údajů. V tomto směru není mezi nařízením GDPR a zákonem rozdíl, oba právní předpisy stanovují práva a povinnosti. Určitou zvláštností nařízení GDPR je jeho Preambule, která obsahuje tzv. recitály, což jsou ustanovení předcházející vlastnímu textu nařízení a tato ustanovení jsou v některých případech výkladem či do jisté míry důvodovou zprávou k některým ustanovením vlastního textu nařízení GDPR. V praxi se proto bude muset při výkladu jednotlivých ustanovení nařízení GDPR brát do úvahy i příslušné recitály, které se ke konkrétním článkům GDPR vztahují.
Po 25. květnu 2018 bude tak v České republice tvořit kompletní právní rámec ochrany osobních údajů nařízení vlády GDPR a nový zákon o ochraně osobních údajů.
Z působnosti nařízení GDPR jsou vyloučeny činnosti fyzické osoby, při kterých jsou zpracovány osobní údaje výlučně pro osobní či domácí činnost. Dále je z působnosti nařízení GDPR vyloučeno zpracování prováděné příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestu, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení.
Je však třeba konstatovat, že nabytím účinnosti nařízením GDPR nedojde k žádné revoluci v oblasti práva a ochranu osobních údajů. Nařízení GDPR navazuje na zásady a cíle zpracování a ochrany osobních údajů ve směrnici 95/46/ES a sleduje pouze překonání stávající roztříštěnosti v provádění ochrany osobních údajů v EU. Z jednoduchého porovnání obsahu nařízení GDPR a směrnice 95/46/ES je zřejmé, že jsou používány stejné definice klíčových pojmů (osobní údaj, subjekt údajů, zpracování – čl. 2 směrnice 95/46/ES a čl. 4 GDPR) a obdobně formulované, obsahově velmi blízké, zásady zpracování (čl. 5 a 6 GDPR a čl. 6 a 7 směrnice 95/46/ES). Pravidla pro ty, kdo osobní údaje zpracovávají, tedy správce a zpracovatele, jsou podrobnější a vesměs přesnější než ve výrazně stručnější směrnici 95/46/ES a ZOÚ. Správcům jsou ukládány některé nové povinnosti – ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů dozorovému úřadu a ohlašování téhož dotčeným subjektům údajů a pro určité správce též povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. Oproti současné obecné formulaci povinností při zabezpečení zpracování v § 13 ZOÚ jsou v nařízení GDPR akcentovány „technické prostředky“ a jmenovitě určené technologie – pseudonymizace a šifrování, obnova dostupnosti, pravidelné testování a hodnocení účinnosti zavedených opatření. Podstatné je i to, že ve všech povinnostech správců a zpracovatelů se promítají konstrukční zásady záměrné a standardní ochrany a přístupu založeného na riziku, které se uplatňují rovněž současně – např. v povinnosti posuzovat vliv jednotlivých zpracování na ochranu osobních údajů.
Také práva těch, jejichž osobní údaje musí být chráněny, tedy subjektu údajů podle směrnice 95/46/ES jsou zachována a nově upravena podrobněji, s tím, že jedinou skutečnou novinkou je právo na přenositelnost údajů podle čl. 20 GDPR. Jako novinka v právech subjektu údajů je ovšem v současné době v České republice prezentováno právo na výmaz podle článku 17 GDPR, často pod alternativním názvem „právo být zapomenut“. Novinka v ochraně osobních údajů v členských státech EU to není; právo existuje podle čl. 14 směrnice 95/46/ES a v českém právním řádu je nalezneme v zákoně o ochraně osobních údajů od jeho schválení v roce 2000.
Můžeme konstatovat, že nařízení GDPR od platné směrnice, která byla zapracována v nyní ještě platném zákona o ochraně osobních údajů, v zásadě přebírá:
• většinu hlavních definic (osobní údaj, citlivé údaje, správce, koncept souhlasu atd.),
• většinu zásad ochrany dat (principy a zákonnost zpracování),
• většinu práv subjektů údajů a základní povinnosti správců,
• systém opt-out z přímého marketingu,
• koncept bariéry u přenosů do třetích zemí s důkladnými restrikcemi a požadavky na ochranu osobních údajů,
• zásadní prvky postavení nezávislých dozorových úřadů,
• koncept výjimek pro privilegovaná zpracování (archivní, statistická, vědecká, historická),
• koncept výjimek pro ochranu veřejných zájmů (bezpečnost, ekonomika, ochrana práv jiných atd.).
Nové přístupy GDPR
Nezpochybnitelnou předností nařízení GDPR je, že svou přímou použitelností podle článku 288 Smlouvy o fungování Evropské unie garantuje rovnocennou ochranu práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volného pohybu osobních údajů stanovením stejných základních pravidel pro všechny občany všech členských států Evropské unie. Členským státům je poskytován pouze určitý omezený prostor pro stanovení vlastních pravidel, včetně pravidel pro zpracování zvláštních kategorií osobních údajů. Nové nařízení GDPR je založeno na dvou nových přístupech, na principu odpovědnosti správce a na přístupu založeném na riziku.
Princip odpovědnosti je podle čl. 5 GDPR ve vztahu k subjektu údajů zpracovávány korektně a zákonným a transparentním způsobem („zákonnost, korektnost a transparentnost“) a shromažďovány pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely a nesmějí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný. Přístup založený na riziku v širším slova smyslu znamená, že správce již od počátku koncipování zpracování osobních údajů musí brát v potaz povahu, rozsah, kontext a účel zpracování a přihlédnout k pravděpodobným rizikům pro práva a svobody fyzických osob a tomu se musí přizpůsobit i zabezpečení osobních údajů. V užším slova smyslu můžeme hovořit o přístupu založeném na riziku jako o aplikaci některých povinností pouze v případě, kdy zpracování osobních údajů či porušení zabezpečení (bezpečnostní incident) představuje riziko či vysoké riziko pro práva a svobody fyzické osoby. V tomto rozsahu princip založený na riziku se uplatňuje zejména u nových povinností ohlašování, resp. oznamování případu porušení zabezpečení osobních údajů Úřadu pro ochranu osobních údajů. V případě kdy k porušení zabezpečení osobních údajů nedojde, není třeba se ničeho obávat.
Osobní údaje jsou podle nařízení GDPR veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě. Podrobnější definice osobních údajů i dalších pojmů používaných v nařízení se nacházejí v čl. 4 nařízení. Identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby. Prvky osobních údajů jsou zejména: jméno, pohlaví, věk, datum narození, osobní stav, občanství, IP adresa, fotografie, pracovní nebo osobní adresa, telefonním číslo, e-mail, ověřovací identifikační údaje.
I nadále platí, že osobní údaje musí být shromažďovány a zpracovávány korektně a transparentně, v souladu s právními předpisy a uzavřenými smlouvami, pouze pro legitimní účely a v souladu s účely, k nimž byly shromážděny. Shromažďovat osobní údaje je možné pouze v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu. Uchovávat osobní údaje lze pouze po dobu, která je nezbytně nutná pro naplnění stanoveného účelu. Těchto cílů lze dosáhnout zavedením vhodných technických, organizačních a bezpečnostních opatření při práci s osobními údaji a při jejich uchovávání.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčnících PVS 5-6/18, PaM 6/18, DaÚ 1/18 a odborné tematické publikaci Podnikáme bezpečně a ekonomicky)
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ 2018
Nemocenské pojištění od doby, kdy vstoupil do účinnosti stávající zákon o nemocenském pojištění, doznalo řadu změn. Jedny z nejvýznamnějších však nabývají účinnosti právě v letošním roce. Od 1. ledna 2018 platí „nová“ výše nemocenského při dlouhotrvající dočasné pracovní neschopnosti, od 1. února 2018 se zavádí nová dávka otcovské poporodní péče a od 1. června 2018 se zavádí nová dávka dlouhodobé ošetřovné. Jak nové dávky aplikovat v praxi?
NOVÁ VÝŠE NEMOCENSKÉHO - Výše nemocenského za kalendářní den se od 1. ledna letošního roku vrátila na úroveň, která platila k prvnímu dni účinnosti stávajícího zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 30. kalendářního dne činí tato výše 60 % denního vyměřovacího základu, od 31. kalendářního dne do 60. kalendářního činí 66 % denního vyměřovacího základu a od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény až do jejího skončení činí 72 % denního vyměřovacího základu. Jestliže člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému nebo člen ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva a v důsledku toho byl jako pojištěnec uznán dočasně práce neschopným, nebo mu byla nařízena karanténa, činí v takovém případě výše nemocenského za kalendářní den 100 % denního vyměřovacího základu. Tyto skutečnosti se dokládají potvrzením operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému.
NOVÁ DÁVKA OTCOVSKÉ POPORODNÍ PÉČE (dále jen „otcovská“) byla zavedena do našeho právního řádu po vzoru většiny států Evropské unie s cílem podpory vytvoření pozitivní vazby mezi otcem a dítětem již v raném věku života dítěte, kdy péče o novorozené dítě je zpravidla nejobtížnější a utvářejí se základní vztahy dítěte k nejbližším členům jeho rodiny. Nárok na otcovskou má nemocensky pojištěný otec (zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna tohoto pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou) jestliže pečuje o své dítě. Nárok má rovněž pojištěnec pečující o dítě, které nedosáhlo 7 let věku, jestliže je převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Nástup na otcovskou musí přitom zvolit tak, aby k němu došlo v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Volba nástupu na otcovskou může být důležitá rovněž v těch výjimečných případech, kdy by otci z téhož pojištění vznikl nárok na další otcovskou (např. tím, že by měl další dítě s jinou ženou) v průběhu podpůrčí doby, po kterou se mu již vyplácí otcovská. V takovém případě se mu další otcovská nevyplácí po dobu, po kterou mu trvá nárok na předchozí otcovskou, avšak podpůrčí doba u této další otcovské se mu stanoví ode dne nástupu na další otcovskou. Jinými slovy za překrývající dobu ztratí nárok na výplatu této další otcovské.
Podpůrčí doba u otcovské, tj. doba, po kterou ji lze čerpat, činí 1 týden. Otcovská náleží po celou podpůrčí dobu a její výplata se nepřerušuje ani v případě úmrtí dítěte před uplynutím podpůrčí doby. K faktickému přerušení výplaty této dávky by došlo pouze z důvodů ztráty nároku na její výplatu, zejména když by pojištěnec vykonával v pojištěné činnosti, ze které tato dávka náleží, práci nebo osobně vykonával samostatnou výdělečnou činnost, popř. by mu podle zvláštních právních předpisů z takového zaměstnání náležel nadále započitatelný příjem (s výjimkou služebního příspěvku na bydlení poskytovaného podle zákona o vojácích z povolání).
Podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do zařízení poskytujícího nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky nebo když bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů z toho důvodu, že rodiče o něj přestali pečovat.
K tomu, aby mohl otcovskou čerpat, si otec zpravidla zvolí rodičovskou dovolenou, kterou je mu zaměstnavatel povinen podle zákoníku práce poskytnout v rozsahu, o který si rodič požádá.
Otcovská za kalendářní den náleží ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, tj. ve stejné výši jako peněžitá pomoc v mateřství. K zamezení tzv. víkendového čerpání dávek bylo stanoveno, že otcovská se nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.
Současně je vhodné upozornit na skutečnost, že otcovská je vázána vždy na jednotlivý případ péče o dítě, proto náleží zásadně jen jednou a jen jednomu z oprávněných, a to i v případě, že otec pečuje o dvojčata nebo o více dětí narozených současně. To platí i pro současné převzetí více dětí. Pro tyto účely se péče o více těchto dětí považuje za péči o jedno dítě. A dále, že charakter této dávky v podstatě vylučuje, aby na ni nárok měl ten, kdo je ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence.
Nárok na výplatu otcovské se uplatňuje na předepsaném tiskopise. Zaměstnanci tuto žádost předávají prostřednictvím svého zaměstnavatele, který ji po uplynutí podpůrčí doby neprodleně předává okresní správě sociálního zabezpečení. Osoby samostatně výdělečně činné předávají žádost přímo okresní správě sociálního zabezpečení.
NOVÁ DÁVKA DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ se zavádí od 1. června 2018 v rámci podpory rodinné politiky s cílem usnadnit péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby v případech, kdy u někoho z okruhu blízké rodiny dojde k náhlému a závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje přítomnost pečující osoby a poskytování ošetřování a pomoci a tato pomoc není zajištěna jiným způsobem. Její poskytování by mělo zpravidla umožnit překlenutí dočasné krize, než se podaří zajistit jinou formu pomoci osobě, která je propuštěna do domácího ošetřování poskytovatelem zdravotních služeb.
Základní podmínkou je, že u fyzické osoby došlo k závažné poruše zdraví vyžadující léčebnou (nikoli pouze diagnostickou) hospitalizaci alespoň po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích a po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí se předpokládá, že její zdravotní stav bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. Nárok na dlouhodobé ošetřovné má ten pojištěnec (ošetřující osoba), který pečuje o tuto osobu (ošetřovanou osobu) a za tím účelem přestal vykonávat práci v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání, nebo přestal osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Ošetřující osobou, která může uplatnit nárok na dlouhodobé ošetřovné je poměrně široký okruh osob, může jí být:
• manžel, manželka nebo registrovaný partner, registrovaná partnerka ošetřované osoby,
• příbuzný v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
• manžel, manželka, registrovaný partner (registrovaná partnerka nebo druh či družka výš uvedených fyzických osob, nebo
• druh či družka ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.
Jde-li o druha či družku některé z příbuzných osob nebo o druha, družku či jinou fyzickou osobu žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti je další podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné, že s ní má shodné místo trvalého pobytu po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
Ošetřující osoba musí vzhledem k charakteru dávky ještě splňovat podmínku čekací doby účasti na nemocenském pojištění. Ta činí u zaměstnance alespoň 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících a u osoby samostatně výdělečně činné dobu 3 měsíců. Tato doba musí bezprostředně předcházet dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče a musí být splněna v každém z pojištění, ze kterého je nárok na a dlouhodobé ošetřovné uplatňován.
Další podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba udělila ošetřující osobě písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče, a to na tiskopise žádosti o tuto dávku. Protože se umožňuje, aby se ošetřující osoby v péči střídali, je stanoveno, že na jeden kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen jedné takové osobě. Souhlas se nevyžaduje u nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti. Udělený souhlas lze odvolat, avšak pouze písemně s uvedením dne skončení poskytování dlouhodobé péče. Dále musí být uveden podpis ošetřující osoby potvrzující, že byla o odvolání souhlasu informována, s datem, kdy se tak stalo, nebo podpis dvou svědků, kteří potvrdí, že tato osoba byla o odvolání souhlasu informována. Odvolání souhlasu je účinné nejdříve ode dne následujícího po dni, v němž byla osoba poskytující dlouhodobou péči o tom informována. Odvolání souhlasu potom tato osoba bezodkladně předává tomu orgánu nemocenského pojištění, který dlouhodobé ošetřovné vyplácí.
V jednom kalendářním dnu může poskytovat dlouhodobou péči s nárokem na dlouhodobé ošetřovné jen jeden oprávněný. Dlouhodobé ošetřovné také náleží jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají, a to i opakovaně. Při současné péči o více ošetřovaných osob náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou.
U ošetřující osoby, která převzala poskytování dlouhodobé péče, se podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné posuzují ke dni prvního převzetí této péče a to platí i v případě opakovaného převzetí při střídání.
Jestliže ošetřující osoba čerpala dlouhodobé ošetřovné, může nárok na další dlouhodobé ošetřovné uplatnit nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měla naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.
Na dlouhodobé ošetřovné je nárok vyloučen u:
• zaměstnání na dohodu o provedení práce,
• výkonu zaměstnání malého rozsahu,
• odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce a osob ve výkonu zabezpečovací detence zařazených do práce,
• žáků nebo studentů, ze zaměstnání spadajícího výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
• vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby,
• osob pečujících a osob v evidenci.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné nevznikne ani při poskytování dlouhodobé péče dítěti, u kterého má jiná fyzická osoba z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek, ledaže by tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, byla hospitalizována, nastoupila komplexní léčebně rehabilitační péči, byla do nemocnice přijata jako průvodce nezletilého dítěte, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného trvá nejdéle 90 kalendářních dnů a začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, ve kterém končí tato potřeba péče.
Dávka se vyplácí za kalendářní dny, kromě kalendářních dnů hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace.
Dále se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mu náleží ze zaměstnání nadále započitatelný příjem, s výjimkou služebního příspěvku na bydlení poskytovaného podle zákona o vojácích z povolání, ani za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud potřeba dlouhodobé péče vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno a ani za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, jestliže mu v něm nevznikl nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něj pracovním dnem. Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí po celou podpůrčí dobu 60 % denního vyměřovacího základu.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčnících PaM 6/18, Poradce 12/18, 1000 řešení 6/18, DÚVaP 12/17)
|
|
| |
OKAMŽIKY ZLOMU
V přelomových situacích, kdy dochází k více či méně razantní změně, jsou pro každého vedoucího pracovníka nastoleny nové podmínky, aniž on sám byl toho příčinou, nebo naopak, kdy sám vlastním počínáním nové poměry určil. Každopádně však musí reagovat, i když někdy může být takovým postojem i neutrální pohled z povzdálí s klidným očekáváním vývoje věcí příštích. Takové situace však bývají spíše výjimkou, neboť uskutečněná akce zpravidla vyžaduje (někdy rychlou a účinnou) reakci.
Pokud vedoucí rozhoduje,
pak buď reaguje na příkaz z vyšších míst anebo řeší „běžnou agendu“, do které můžeme s čistým svědomím zahrnout například sdělení vlastního rozhodnutí všem či některým členům týmu, vydání interní instrukce, pacifikace konfliktu na pracovišti, porušení vnitřního nebo obecně závazného právního předpisu kýmkoli, řešení problému s externím partnerem či klientem …a mnoho dalšího. Mnohdy se jedná o klíčové momenty, které třeba i na delší dobu přímo ovlivní veškeré dění v rámci rozsahu působnosti vedoucího. A filosoficky pojato, každá změna má své příčiny i následky.
Ocitne-li se vedoucí v takzvaně zlomovém okamžiku, kdy je nucen konat (což bývá více než často), pak musí z mnoha stran posuzovat především následující okolnosti.
VYHODNOCENÍ STUPNĚ DŮLEŽITOSTI - Jeden z prvních kroků vedoucího v nově nastalé situaci musí vždy směřovat k tomu, zda má smysl se takovou věcí vůbec zabývat, a pokud ano, tak v jakém rozsahu. Ne každá záležitost totiž nutně vyžaduje potřebu zásahu, a pokud vedoucí umí správně vyciťovat priority, ušetří si spoustu času, chybných rozhodnutí a tím i zbytečných starostí. Zabývání se nepodstatným či nedůležitým bývá největší manažerskou chybou. Takže pokud po zralé úvaze zjistíte, že nový podnět může jít svým života během kolem vás, aniž by vám ublížil, pak jej urychleně nechejte zmizet z vaší soukromé scény.
ČASOVÝ PROSTOR NA ANALÝZU - Problémy si zařazujte do pořadí a řešte zásadně podle míry jejich závažnosti. Současně je však třeba vykalkulovat, jaký časový prostor je pro řešení nově vzniklé situace k dispozici. Nezapomínejte na úkoly běžící z dřívějška a zároveň si vždy nechávejte rezervu na úkoly příští, které budou. Vedoucí pracovník, trvale fungující bez časových rezerv, je přímo předurčen k osobním zdravotním a psychickým problémům, na jejichž řešení stejně zůstane nakonec vždy sám. A máte-li moc úkolů, pak delegujte, pověřujte, zmocňujte – ale nezapomínejte na kontrolu. Vaši podřízení jako poslední vertikální článek celé linie již, na rozdíl od vás, tuto obrovskou výhodu nemají. Vedoucí si musí dobře rozmyslet, koho se, kromě něj, nastalá změna fakticky dotýká, zda všech členů kolektivu, nebo jen některých pracovníků a jejich úkolů, o kterých jako vedoucí musíte mít dokonalý přehled.
ZMĚNA V POŘADÍ PRIORIT - Nový úkol dostane své pořadí důležitosti a někdy vás donutí zcela „překopat“ naplánovaný harmonogram. Vyhodnocením aktuálního stavu si vytyčujete nové postupy.
U každého jednotlivého úkolu vždy platí, že vedoucí si musí prozíravě rozmyslet, zda:
- bude na úkolu pracovat výhradně sám,
- k sobě přibere do jeho řešení jednoho či více členů týmu,
- rozdá pokyny a sám bude pouze dohlížet a kontrolovat,
- bude nutná součinnost nebo koordinace s jinými úseky či odděleními včetně jejich rozsahu.
Přitom zásadní je určení časového rozvrhu, neboli do jakého termínu musí být úkol hotový, včetně finálního vyhodnocení. Spektrum pracovní náplně vedoucího pracovníka je vždy velmi pestré a rozmanité. Pokud to však jenom trochu jde, pak nikdy neřešte více věcí najednou – takovou cestou lze jen velmi stěží vyřešit každé zadání dostatečně do hloubky. Ani ono pověstné sezení na dvou nebo více židlích nekončí dobře. Zkrátka, musíte si umět pracovní den či týden pečlivě časově zorganizovat a přicházející povinnosti řešte jednu za druhou. Vedoucí pracovník bez řádného časového režimu se velmi záhy dostane do nekončícího kolotoče stresu.
PŘÍNOS A ZTRÁTY NA MISCE VAH - Při řešení každého úkolu vždy zvažujte možné ztráty – časové, finanční nebo také plýtvání „lidským potenciálem“. Někdy se ocitnete v situaci, kdy budete posuzovat, zda je důležitější míra (třeba nejistého) přínosu nebo minimalizace ztrát. V takových případech pak hraje stěžejní roli osobnost vedoucího, jeho umění ve správnou chvíli správně rozhodnout a dovedně řídit. Vždy rozhoduje výsledek a zvolené cesty ke zdaru díla buď vedou, nebo ne.
Nepodceňujte zdánlivé maličkosti,
malé příčiny – velké následky. Z vědomého přehlížení na první pohled se jevících maličkostí se může časem vyklubat i fatální komplikace. Proto vždy odpovědně vyhodnocujte každou informaci, která se k vám jakoukoli cestou přiblíží, někdy po takových informačních zdrojích ve vlastní zájmu i na úkor svého času pátrejte, pokud máte dojem, že je potřebujete, nebo když cítíte, že by vám mohl vzniknout problém. Zkuste naslouchat vnitřnímu hlasu, ten bývá zpravidla neomylný a nenápadně vám ukazuje směr. Pokuste se upřednostnit citové vnímání před rozumovým chtěním, tady chybu neuděláte. Kdo přehlíží intuici, ten na to většinou doplatí, i když třeba až po čase. Cíleně si musíte navozovat vnitřní klid, protože jakákoli pochybnost je příčinou trvalých obav, kterých je i tak dostatek.
Pokud máte na řešení určitého úkolu relativně dlouhý časový prostor, pak zbytečně nespěchejte. Jednak můžete být podezíráni z toho, že jste uloženému úkolu věnovali málo času a tím i pozornosti, jednak může v mezidobí dojít ke změně situace či instrukcí a vy a váš tým jste de facto pracovali zbytečně. I v repertoáru řídící práce občas platí pravidlo, že méně někdy bývá více a pospíchat se má pomalu.
NOVÁ VÝCHOZÍ SITUACE - Vše nové vždy berte jako objektivní realitu nebo třeba také výzvu, která vám může být v konečném důsledku i ku prospěchu, neboť zvládnutím nového (náročného) úkolu si každý posiluje sebevědomí, které je vždy tím nejlepším pomocníkem. Nářky typu „proč zrovna tohle muselo potkat právě mě“ jsou zcela zbytečné a do slovníku či myšlenkových pochodů opravdu schopného vedoucího nepatří. Se vzniklým problémem je zapotřebí se vyrovnat s otevřeným hledím a s nestísněnou myslí. I když máte určitý vnitřní problém nebo pochybnost, nedávejte tyto vaše stavy okolí zbytečně najevo. V mžiku si ostatní o vás a vašich schopnostech ostatní učiní takový obrázek, o který rozhodně nestojíte. Jako vedoucí musíte být vzorem a příkladem, typem člověka, který to díky svým povahovým vlastnostem za všech okolností zvládne, musí zvládnout. Proto apeluji na permanentně vysoký stupeň bdělosti a v okamžicích zlomu vždy zachovejte chladnou hlavu, ovládejte emoce, buďte soustředění a nenechte se vyrušovat, zvažujte slova, dokončete myšlenku. Každý vedoucí je přesvědčen, že zná směr, ze kterého může očekávat nebezpečný úder. Skutečnost však mnohdy bývá taková, že ono to nakonec přijde z úplně jiné strany …
Každé změně předchází vykořenění starého tehdy, pokud se chceme touto změnou oprostit od dosavadních poměrů nás obklopujících a zvolit si novou cestu, na které by minulost již neměla být překážkou. Zbavit se jednou provždy zátěže minulosti totiž někdy bývá tím největším vítězstvím.
Ing. Antonín Daněk
| |
| |
GDPR – ochrana osobních údajů
Ochrana osobních údajů patří mezi základní osobnostní práva člověka. Dne 25. května nabude účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (GDPR). Jaké změny přinese nařízení přinese do praxe zaměstnavatelů?
Najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, pracovníkům ve veřejné správě a státní správě, obecním úřadům, školám, zaměstnancům …
- 1. PVS 5-6/2018 - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů – úplné znění nařízení a příspěvek
/A5, str. 104/
- 2. DaÚ 1/2018 – Ochrana osobních údajů – nové nařízení EP – příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A4, str. 80/
- 3. PaM 6/2018 – Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců – příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A4, str. 80/
- 4. Podnikáme bezpečně a ekonomicky bez chyb, pokut a penále - odborná tematická publikace – kolektiv autorů
/A5, str. 360/
Cena balíčku je 736 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 368 Kč.
Ušetříte 368 Kč.
Nemocenské pojištění po novelách
Od 1. ledna 2018 platí „nová“ výše nemocenského při dlouhotrvající dočasné pracovní neschopnosti, od 1. února 2018 se zavádí nová dávka otcovské poporodní péče a od 1. června 2018 se zavádí nová dávka dlouhodobé ošetřovné. Jak nové dávky aplikovat v praxi? Najdete v našich publikacích, které jsou určeny zaměstnavatelům, mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnancům ….
- 1. Poradce 12/2018 – Nemocenské pojištění s komentářem – komentář - JUDr. Tomáš Hejkal
/A5, str. 288/
- 2. PaM 6/2018 – Nemocenské pojištění 2018 – příspěvek – JUDr. Tomáš Hejkal
/A, str. 80/
- 3. 1000 řešení 6/2018 – Nemocenské pojištění po změnách – praktické příklady – JUDr. Eva Dandová
/A5, str. 112/
- 4. DÚVaP 12/2017 – Nemocenské pojištění - příspěvek – JUDr. Eva Dandová
/A5, str. 168/
- 5. Povinnosti zaměstnavatele – odborná tematická publikace – Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 56/
- 6. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2018 – odborná tematická publikace – Ing. Miroslav Bulla
/A5, str. 32/
Cena balíčku je 596 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 298 Kč.
Ušetříte 298 Kč.
Zaměstnanecké benefity nově
Zaměstnanecké benefity hrají důležitou roli z hlediska odměňování zaměstnanců. Většina zaměstnavatelů se oblastí benefitů zabývá a poskytuje svým zaměstnancům alespoň jeden benefit. Jaké benefity mohou zaměstnavatelé zaměstnancům poskytnout? Jaké změny nastaly v problematice zaměstnaneckých benefitů?
Najdete v našich publikacích, které jsou určeny zaměstnavatelům, mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnancům ….
- 1. DaÚ 6/2018 – Zaměstnanecké benefity - nově – příspěvek – Ing. Ivan Macháček
/A4, str. 80/
- 2. 1000 řešení 6/2018 – Zaměstnanecké benefity po změnách – praktické příklady – Ing. Ivan Macháček
/A5, str. 112/
- 3. Daňové a mzdové zákony 2018 – úplná znění zákonů
/A5, str. 552/
- 4. Povinnosti zaměstnavatele – odborná tematická publikace – Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 48/
Cena balíčku je 599 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 359 Kč.
Ušetříte 240 Kč.
Odpisy majetku
Odpisy majetku představují určitou část jeho pořizovací ceny, o které účtujeme v účetnictví (účetní odpisy), nebo je uplatňujeme v daňovém přiznání k dani z příjmů (daňové odpisy). Jak správně postupovat při odpisování majetku z účetního i daňového hlediska? Najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, živnostníkům, zaměstnavatelům, zaměstnancům, daňovým poradcům, plátcům daně, ekonomům, auditorům …
- 1. DaÚ 6/2018 – Odpisy majetku v účetnictví – příspěvek – Ing. Vladimír Hruška
/A4, str. 80/
- 2. DÚVaP 8/2018 – Odpisy hmotného a nehmotného majetku – daňové hledisko - příspěvek
/A5, str. 176/
- 3. Daňové a mzdové zákony 2018 – úplná znění zákonů
/A5, str. 552/
- 4. DaÚ 12/2017 – Odpisování hmotného majetku při zvýšení spoluvlastnického podílu – příspěvek – Ing. Eva Sedláková
/A4, str. 80/
- 5. Občanský zákoník II. + vkládačka s novelou – odborná tematická publikace – úplné znění zákona s komentářem – JUDr. Zbyněk Pražák
/A5, str. 320/
Cena balíčku je 1 022 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 409 Kč.
Ušetříte 613 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku. Čekáme na Vaše náměty a připomínky.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|