OPATŘENÍ VLÁDY ČR v souvislosti s koronavirem

Uvolnění podnikatelských a dalších činností

pondělí 20. dubna

• Řemesla s provozovnou, rozpis konkrétních řemesel.
• Farmářské trhy a další venkovní trhy a tržiště.
• Autobazary a autosalóny.
• Venkovní tréninkové aktivity profesionálních sportovců s vyloučením veřejnosti v menších skupinách za přesně definovaných podmínek (sportovci s profesionální smlouvou, vrcholoví sportovci MO – AČR, MV ČR a VSC MŠMT).
• Svatby do 10 lidí za specifických hygienických podmínek. Doporučení pro obce k postupu pro konání sňatkových obřadů.

Doporučení Ministerstva zdravotnictví k uvolnění opatření od 20. dubna 2020.

pátek 24. dubna

• Bohoslužby do 15 osob za přesně definovaných podmínek.
• Zasedání orgánu spolku nebo jiného spolkového setkání v počtu nejvýše 10 osob za stanovených podmínek.
• Příslušné krizové opatření.

pondělí 27. dubna

• Provozovny do 2 500 m² včetně turistických informačních center, pokud nejsou v nákupních centrech nad 5 000 m² (netýká se provozoven, které budou otevírány v dalších etapách).
• Autoškoly.
• Posilovny a fitness centra bez využití zázemí (sprchy, šatny).
• Knihovny, doporučení Ministerstva kultury pro otevírající se knihovny.
• Zoologické, botanické a dendrologické zahrady (venkovní prostory).
• Krizové opatření platné od 27. dubna.

Doporučení Ministerstva zdravotnictví k uvolnění opatření od 27. dubna 2020.

pondělí 11. května

• Všechny provozovny v nákupních centrech s výjimkou provozoven stravovacích služeb.
• Provozovny nad 2 500 m², v nichž nebyl zakázán provoz.
• Provozovny stravovacích služeb s prodejem přes výdejní okénko a v rámci venkovních (letních) zahrádek.
• Holičství a kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby.
• Muzea, galerie, výstavní síně a další podobná zařízení
• Zámky, hrady, skanzeny (venkovní prostory).
• Venkovní tréninkové aktivity profesionálních sportovců s vyloučením veřejnosti.

• Divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, sportovní, kulturní, náboženské, spolkové, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, výstavy, slavnosti, poutě, přehlídky, cirkusy, ochutnávky, trhy a veletrhy, vzdělávací akce, oslavy, a to jak veřejné, tak soukromé, s účastí nepřesahující ve stejný čas 100 osob.
• Organizovaný trénink profesionálních i amatérských sportovců na venkovním i vnitřním sportovišti s účastí nejvýše ve stejný čas 100 osob.
• Hromadné akce ve venkovních i vnitřních prostorách s účastí nejvýše ve stejný čas 100 osob.
• Svatby s účastí nejvýše ve stejný čas 100 osob.
• Bohoslužby s účastí nejvýše ve stejný čas 100 osob.
• Pro prodej oděvů a obuvi byla stanovena oproti předchozí vlně uvolňování následující pravidla:
  zkoušení oděvů a obuvi probíhá až po předchozí dezinfekci rukou zkoušející osobou,
  při vrácení oděvů v rámci reklamace apod. se oděvy uloží po dobu 24 hodin odděleně od ostatního zboží a teprve poté je lze znovu nabízet zákazníkům.
• Příslušná krizová opatření o zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb a o omezení volného pohybu osob účinná od 11. května 2020.

Ve všech případech při dodržení přesně definovaných podmínek.

Letáky a doporučení na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Doporučení pro divadla, kina, galerie, muzea a další kulturní subjekty.

pondělí 25. května

• Restaurace, hospody, bufety, kavárny, vinotéky, pivotéky – vnitřní prostory.
• Hotely, venkovní kempy a další ubytovací zařízení (včetně jejich restaurací a kaváren).
• Taxislužby (dosud nepovolené).
• Živnosti, při kterých je porušována integrita kůže (tetování, piercing).
• Zotavovací akce apod. pro děti do 15 let věku.
• Další včetně opatření v cestovním ruchu.
• Zoologické, botanické a dendrologické zahrady (včetně vnitřních prostor).
• Hrady a zámky (vnitřní prostory).

během června

• Ostatní činnosti budou povoleny během června podle aktuální epidemiologické situace.
   

Rozvolnění ve školách a školských zařízeních

Soubor hygienických pokynů pro školy a školská zařízení.

pondělí 20. dubna

• Vysoké školy (vědecko-akademické instituce) – individuální aktivity pro studenty v posledním ročníku studia vždy do max. počtu 5 osob. Týká se např. individuálních konzultací či zkoušek, zejména státních závěrečných či rigorózních. Individuálně bude možné také navštívit knihovnu či studovnu, ale pouze za účelem příjmu či odevzdání studijní literatury.

pondělí 27. dubna

• Vysoké školy (vědecko-akademické instituce) – individuální aktivity pro studenty vždy do max. počtu 5 osob. Týká se např. individuálních konzultací či zkoušek, zejména státních závěrečných či rigorózních. Individuálně bude možné také navštívit knihovnu či studovnu, ale pouze za účelem příjmu či odevzdání studijní literatury.
• Krizové opatření platné od 27. dubna.

Požadavky pro vysoké školy a vědecko-akademické instituce.

pondělí 11. května

• Studenti závěrečných ročníků středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol – pro účely přípravy na maturitní, závěrečné zkoušky a absolutorií – max. 15 žáků.
• Žáci 9. ročníků základních škol – výhradně pro účely přípravy na přijímací zkoušky na střední školy – max. 15 žáků.
• Studenti všech ročníků vysokých škol – max. 15 osob (omezení se nevztahuje na klinickou a praktickou výuku a praxi).
• Výuka na základních uměleckých školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou – max. 15 žáků.
• Činnost středisek volného času – skupiny max. 15 účastníků.
• Prezenční výuka ve školách při dětských domovech se školou, výchovných a diagnostických ústavech.
• Výuka ve školách při zdravotnickém zařízení.
• Krizové opatření platné od 11. května.

pondělí 25. května

• Možnost osobní přítomnosti žáků 1. stupně základních škol a jejich organizované a zájmové aktivity nepovinného charakteru formou školních skupin – max. 15 žáků ve skupině (jedno dítě v lavici), bez možnosti měnit složení skupin.

nejdříve 1. června

• Možnost realizace maturitních a závěrečných zkoušek a absolutorií na konzervatořích a vyšších odborných školách. Termíny maturitních, závěrečných a přijímacích zkoušek.
• Omezená možnost realizovat praktické vyučování (odborný výcvik) na středních a vyšších odborných školách – podmínky obdobné jako u školních skupin.

červen

• Možnost realizace jednotných přijímacích a školních přijímacích zkoušek na střední školy.
• Realizace konzultací či občasných vzdělávacích aktivit v menších skupinách žáků na 2. stupních základních škol a školách středních, a to ve stěžejních předmětech a formou třídnických hodin

Zdroj: https://www.vlada.cz/

Poskytnutí daňového bonusu na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 a v souvislosti s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení řeší zákon č. 159/2020 Sb. ze dne 9. 4. 2020. Kdo a jakým způsobem může uplatnit tento kompenzační bonus? Dosáhne na něho i poplatník s příjmy ze závislé činnosti?

SUBJEKTEM KOMPENZAČNÍHO BOUNUS JE OSVČ, pokud tuto činnost vykonává:

• jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
• nebo jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost – u vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze z důvodů, že jde o osobu vymezenou v § 9 odst. 6 písm. b), c) nebo d) zákona č. 155/1995 Sb., tedy jde podle:

písm. b) – o OSVČ, která má nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,

písm. c) – o OSVČ, která je na mateřské nebo rodičovské dovolené, pečuje o zdravotně postiženou osobu,

písm. d) – o osobu, která se připravuje na budoucí povolání (student) a současně vykonává samostatnou výdělečnou činnost.

Podle § 2 odst. 2 zákona č. 159/2020 Sb. na kompenzační bonus má nárok pouze ta OSVČ, která byla aktivní ke dni 12. března 2020 (to je den vyhlášení nouzového stavu), resp. její samostatná výdělečná činnost byla přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019.

Subjektem kompenzačního bonusu však není OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Cílem kompenzačního bonusu je

zmírnění dopadů událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost byla v důsledku těchto událostí úplně či částečně utlumena, a tedy došlo k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání.

Přiznání kompenzačního bonusu OSVČ ve smyslu § 3 zákona č. 159/2020 Sb. je možné pouze při splnění podmínky, že výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, nemohla OSVČ samostatnou výdělečnou činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření a to zejména z důvodu:

• nutnosti uzavřít provozovnu či omezit její provoz,
• karantény OSVČ nebo jejího zaměstnance,
• péče o dítě v případě OSVČ nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jejího zaměstnance (uzavření škol),
• omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti poskytovaných OSVČ,
• omezení nebo ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti OSVČ.

Nárok na kompenzační bonus má

při splnění podmínek § 3 zákona rovněž:

• spolupracující osoba (dle § 13 ZDP) může požádat o kompenzační bonus za předpokladu, že vykonává samostatnou činnost jako hlavní, tj. příjmy, které jsou na ni rozdělovány, jsou jejím jediným zdrojem příjmů nebo jsou na ni rozdělovány příjmy a spolupracující osoba měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, případně měla nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství či osobně pečovala o osobu závislou na její pomoci (výčet těchto situací je definován v § 9 odst. 6 písm. b) a c) zákona o důchodovém pojištění;
• kompenzační bonus je určen i pro studenty, kteří jsou současně OSVČ na vedlejší činnost a výkon této činnosti jim zcela nebo významně znemožnilo šíření koronaviru či související opatření vlády.

Nárok na kompenzační bonus nemá

• OSVČ ukončila své podnikání a přihlásila se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a čerpá v období od 12. 3. 2020 podporu v nezaměstnanosti – v § 3 odst. 3 zákona se uvádí, že subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost (zákon č. 435/2004 Sb);
• nelze kombinovat čerpání kompenzačního bonusu a dávek v hmotné nouzi – dávky v hmotné nouzi budou vyplaceny pouze v případě, že převyšují výši kompenzačního bonusu a to ve výši tohoto rozdílu;
• nelze kombinovat čerpání kompenzačního bonusu a příspěvku na bydlení;
• OSVČ, která zahájila podnikání (výkon živnosti) po 12. 3. 2020 (ve smyslu § 2 odst. 2 zákona)

Blíže k uplatnění kompenzačního bonusu

Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, kterým je období od 12. března do 30. dubna 2020. Celková částka kompenzačního bonusu tedy pro OSVČ činí 25 000 Kč. Kompenzační bonus se vyplácí za ty kalendářní dny, za které žadatel neobdržel podporu v nezaměstnanosti. Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.

Kompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti, která obsahuje čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus a číslo bankovního účtu, na které má být částka odeslána. Žádosti jsou přijímány e-mailem, poštou, prostřednictvím datové schránky či prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (EPO), na podatelnách a ve sběrných boxech umístěných před finančními úřady. Kompenzační bonus není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojistnému. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy.

Žádost o kompenzační bonus

lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, jinak nárok na kompenzační bonus zaniká. Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká.

Kompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu. Jeho správcem je vždy finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o poskytnutí kompenzačního bonusu.

KOMPENZAČNÍ BONUS A ZÁVISLÁ ČINNOST – Z § 2 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb. vyplývá, že subjektem kompenzačního bonusu není OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Z dosavadního textu vyplývá, že subjektem kompenzačního bonusu nemůže být:

• OSVČ, která vedle podnikání má ještě zaměstnání a z toho titulu jako zaměstnanec podléhá nemocenskému pojištění;
• zaměstnanec, který má samostatnou výdělečnou činnost OSVČ jako vedlejší činnost;
• OSVČ, která kromě samostatné výdělečné činnosti pracuje v rámci dohody o provedení práce, má odměnu v rámci dohody vyšší než 10 000 Kč a z toho titulu je jako zaměstnanec účastna nemocenského pojištění;
• OSVČ, která kromě samostatné výdělečné činnosti pracuje v rámci dohody o pracovní činnosti, má odměnu v rámci dohody 3 000 Kč a více a z toho titulu je jako zaměstnanec účastna nemocenského pojištění;

Naopak subjektem kompenzačního bonusu může být:

• OSVČ, která kromě výkonu samostatné výdělečné činnosti pracuje na dohodu o provedení práce s odměnou nepřesahující 10 000 Kč měsíčně;
• OSVČ, která kromě výkonu samostatné výdělečné činnosti pracuje na dohodu o pracovní činnosti s odměnou nedosahující 3 000 Kč měsíčně;
• OSVČ, která kromě výkonu samostatné výdělečné činnosti je současně jednatelem společnosti s r.o.;
• OSVČ je zaměstnavatelem a má zaměstnance (na zaměstnance se vztahuje kurzarbeitový program příspěvků na mzdy „Antivirus“).

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 7-8/2020 a odborné tematické publikaci Podnikání a koronavirus.

Pojmové vymezení nemovité věci nalezneme v § 498 ObčZ. Budeme se věnovat uplatnění daně z příjmů v případě nemovitých věcí. Zaměříme se i na řešení různých situací využití nemovitých věcí k výkonu samostatné činnosti a k nájmu z pohledu daně z příjmů. Daňovým odpisováním nemovitých věcí, zdaněním příjmů z nájmu nemovitých věcí a bytů, využitím nemovitých věcí zahrnutých ve společném jmění manželů a v rámci spoluvlastnictví k podnikání, daňovým řešením oprav a technického zhodnocení na nemovitých věcech a na najaté nemovité věci, nákupem a prodejem pozemku, tvorbou a čerpáním rezerv na opravy nemovitých věcí, vymezením pachtu a jeho daňovým řešením. Kdy nelze uplatnit odpisy v prokázané výši?  Jaký je rozdíl mezi opravou a technickým zhodnocením?

1. Vymezení nemovitostí

·         Nemovitá věc dle občanského zákoníku

Z právního hlediska je důležité dělení věcí na movité a nemovité. V § 498 občanského zákoníku (dále ObčZ) nalezneme jen pojmové vymezení nemovité věci. Podle znění § 498 odst. 1 ObčZ nemovité věci jsou:

- pozemky,

- podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro ad.),

- věcná práva k nemovitým věcem (zástavní právo k pozemku aj.) a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (např. právo stavby dle § 1240 až 1256 ObčZ),

- stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

V § 498 odst. 2 ObčZ se pak uvádí, že veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.

Dle § 506 ObčZ je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek. Ve smyslu § 507 ObčZ je součástí pozemku rostlinstvo na něm vzešlé.

V § 509 ObčZ se uvádí, že liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace, nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemků. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Z výše uvedeného vyplývá, že liniové stavby (inženýrské sítě) jsou samostatnou nemovitou věcí.

V § 1159 ObčZ se uvádí, že nemovitou věcí je jednotka. Jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jak vyplývá z § 1160 ObčZ, společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání. Připomínáme zde, že nový ObčZ zrušil zákon č. 72/­1994 Sb. o vlastnictví bytů i zákon č. 116/­1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Pro bytové spoluvlastnictví platí rovněž nové nařízení vlády č. 366/­2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.

Z přechodných ustanovení nového ObčZ vyplývá:

- řešení případu, kdy stavba a pozemek jsou k 1. 1. 2014 ve vlastnictví jedné osoby – podle znění § 3054 stavba, která není podle dřívějšího občanského zákoníku součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti nového ObčZ samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. S účinností od 1. 1. 2014 tedy platí, že pokud k 1. 1. 2014 byla stavba i pozemek ve vlastnictví jedné osoby, s účinností od 1. 1. 2014 se již nejedná o dvě samostatné věci, ale o jednu nemovitou věc – pozemek, jehož součástí je i příslušná stavba.

- řešení případu, kdy stavba a pozemek mají k 1. 1. 2014 odlišného vlastníka – podle znění § 3055 stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dřívějšího občanského zákoníku součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti nového ObčZ ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.

Z ustanovení § 3056 vyplývá, že vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dřívějšího ObčZ součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti nového ObčZ, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží. Lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě.

Z ustanovení § 3058 vyplývá, že stanou-li se pozemek i stavba vlastnictvím téhož vlastníka, přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena. To neplatí, jedná-li se o stavbu, která není součástí pozemku podle tohoto zákona.

V § 3059 se uvádí, že je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku. Jedná se o § 1087 ObčZ, kde se uvádí, že zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.

·         Nemovitost dle katastrálního zákona

Pro účely katastrálního zákona se dle § 2 rozumí:

- pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umísťuje a povoluje, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, územním souhlasem nebo hranicí danou schválením navrhovaného záměru stavebním úřadem, hranicí jiného práva podle § 19, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků,

- parcelou pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem,

- stavební parcelou pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a ná­dvoří,

- pozemkovou parcelou pozemek, který není stavební parcelou,

- budovou nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

- drobnou stavbou stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m² a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a stavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 30 m² a výška 5 m; za drobnou stavbu se nepovažuje stavba garáže, skladu hořlavin a výbušnin, stavba pro civilní ochranu, požární ochranu, stavba uranového průmyslu a jaderného zařízení, sklad a skládka nebezpečných odpadů a stavba vodního díla.

Dle § 3 odst. 1 zákona č. 256/­2013 Sb. katastrálního zákona se v katastru evidují:

a) pozemky v podobě parcel,

b) budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby,

c) budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby,

d) jednotky vymezené podle občanského zákoníku,

e) jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,

f) právo stavby,

g) nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis.

·         Nemovitost dle stavebního zákona

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon) uvádí v § 2 následující definice:

- stavebním pozemkem je pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, anebo regulačním plánem.

- zastavěným stavebním pozemkem je pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,

- stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. Stavbou se rozumí podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.

- změnou dokončené stavby je

a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,

b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,

c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby;

- změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným inspektorem.

Údržbou stavby se dle § 3 odst. 4 stavebního zákona rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

·         Nemovitost dle vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví je vymezen v § 7 dlouhodobý nemovitý majetek v rozvaze následovně:

- položka „B.II.1.1 Pozemky“ obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „B.II.1.2 Stavby“, „B.II.4.1 Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „B.II.4.3 Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ podle odstavce 6 písm. a),

- položka „B.II.1.2. Stavby“ obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti

a) stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,

b) právo stavby, pokud není zbožím,

c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,

d) technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci použije se odstavec 1 obdobně položka „B.II.1.2. Stavby“ dále obsahuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného v § 47 odst. 4 majetku uvedeného v § 28 odst. 5 ZoÚ a drobného majetku.

- položka „B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje

a) ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1 000 keřů na 1 hektar,

b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.

- položka „B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje bez ohledu na výši ocenění

a) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1.lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 56 odst. 2 písm. d) a odst. 5,

b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy, popřípadě jejich soubory,

c) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „B.II.1.2. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „C.I. Zásoby“.

- položka „B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.

- položka „B.II.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.

Dle § 7 odst. 11 vyhlášky se dlouhodobým hmotným majetkem stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.

     Nemovitost dle zákona o daních z příjmů

V § 26 odst. 2 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) je vymezen hmotný majetek, mezi který mimo jiné patří:

–  budovy, domy a jednotky,

–  stavby (bez ohledu na výši vstupní ceny) s výjimkou provozních důlních děl, drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m² a výšku 5 m, a dále s výjimkou oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou,

–  pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v § 26 odst. 9 ZDP. Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší, než tři roky se rozumějí:

a) ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha,

b) ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1 000 keřů na 1 ha,

c) chmelnice a vinice

–  jiný majetek vymezený v § 26 odst. 3 ZDP

Jiným majetkem se dle § 26 odst. 3 ZDP rozumí:

a) technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f),

b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

c) výdaje hrazené uživatelem, které podle zvláštních předpisů nebo podle daňové evidence tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je předmětem finančního leasingu, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč,

d) právo stavby u poplatníka, který nevede účetnictví.

V § 26 odst. 10 ZDP se uvádí, že hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.

Více již najdete v měsíčníku Daně, účetnictví, vzory a případy 7-8/2020.

Nejmasovějším sportem je v současnosti běhání. Většina lidí začne provozovat tento druh pohybové aktivity z prozaických důvodů: chce zlepšit svoji fyzickou kondici nebo ubrat pár kil a zformovat postavu. Po čase je překvapí, jakou vášní se pro ně pravidelné běhání stalo.

Začínají od „nuly“ a po dvou měsících uběhnou osm až deset kilometrů. Když člověk běží sám, vnitřně se uklidní a pomalu se začne cítit lépe, ocitne se opět ve „své kůži“, začne si sám sebe víc uvědomovat. Když běží volným tempem dvojice a přitom nenuceně konverzuje, může to být tak trochu i psychoanalytický model. Partneři se nedívají na sebe, ale pod nohy nebo dopředu, každý je ponořen do svých vlastních myšlenek. Nezkoumají reakce jeden druhého, uvolněně formulují věty, přicházejí různé myšlenky bez cenzury a komunikace je uvolněnější, snad i upřímnější.

Běhání může nežádoucím způsobem vstupovat do partnerských vztahů, pokud člověk, který rád běhá, žije s „neběžcem“. Základem pro klid v rodině je nemluvit často doma o své nové vášni - běhání. Partner (partnerka) může začít žárlit, nebo bude mít pocit, že běh je důležitější než on (ona) nebo společná domácnost. Běžec se přece může podělit o své zážitky s lidmi podobných zálib a uvědomit si, že existuje normální život s partnerem, který pokračuje bez ohledu na jeho opojení běháním.

BĚH A KLUS - Rozdíl v jejich označení se promítá do rychlosti pohybu. Ty, co zaběhnou 1 600 metrů pod 9 minut, můžeme považovat za intenzivní běžce, a ty, co na 1 600 metrů potřebují více než 9 minut, za „klusáky“ - přívržence ležérního tréninku. Ale je to individuální - tato hodnota je „zhruba“ a čísla jsou zajímavá případ od případu.

Většina lidí zahajuje běh v pomalejším tempu, spíš kluše. Je to relativně nejdostupnější způsob vytrvalostní pohybové aktivity. Běháním jsou získávány blahodárné účinky vytrvalostního pohybu za relativně nejkratší časové období. Tato aktivita je zajímavá i tím, že oproti plavání, běhu na lyžích a většině jiných účinných vytrvalostních pohybových aktivit nevyžaduje zvláštní pohybové schopnosti, je to přirozenější pohyb.

Problém nastává při výskytu zranění nebo přetížení, ke kterým může dojít v případě nedostatečného zahřátí - rozcvičení - organismu, nebo když se začne hned s velkými vzdálenostmi. Důležité je naslouchat svému organismu: pokud se vzpírá bolestí nebo „ztrátou dechu“, je třeba na to přiměřeně reagovat a nebýt proti. Potenciální nebezpečí plyne i z toho, že při běhání došlapují nohy na tvrdý podklad a může dojít k nežádoucímu poškození. Přednost takového pohybu - kosti a klouby vystavené většímu zatížení zůstávají „mladé“, zmohutní a zesílí, a tak jsou méně náchylné k osteoporóze neboli řídnutí kostí, které přichází s věkem -, může být zachována při správném obutí a určité „primitivní“ technice běhání.

Pokud běháme v ovzduší plném výfukových plynů, výrazně snižujeme tréninkový efekt takovéto pohybové aktivity. V tomto případě zkusme uvažovat raději o jiné vytrvalostní pohybové aktivitě nebo běhejme raději na technicky dokonalých běžeckých pásech.

PŮLMARATON NEBO MARATON - Obliba běhání na dlouhých trasách až do půlmaratonu či maratonských vzdáleností (42 195 metrů) rapidně roste. Co se stalo, že tolik lidí začíná být fascinováno běháním na dlouhé tratě a že úplně nejraději běží v davu? Tito lidé se neznají, ale všichni spolu prožívají něco výjimečného, jakýsi archaický, pohanský svátek v nové, radostné podobě stáda. Mohou však být posedlí příklady slavných lidí - maraton běhají politici, filmové hvězdy, podnikatelé. Někdy je to mnohonásobný pokus o naplnění zdravého životního stylu, jindy nevyhnutelnost podřídit se příslušné firemní kultuře. Může to být intuitivní pokus o návrat k lidské přirozenosti. Před několika lety se zrodila pozoruhodná vědecká teorie o původu Homo sapiens, podle níž člověk zvítězil v přírodním výběru proto, že dokázal uběhnout velkou vzdálenost a dokázal ulovit antilopu tak, že ji uštval k smrti ...

Jeden z nejslavnějších amerických atletických trenérů Joe Vigil při hledání „svatého grálu“ běžců procestoval celý svět. Zkoumal ruské sprintery i japonské vytrvalce, pastevce ovcí v Andách, přežívající jen o jogurtu a čaji, pátral po důvodech, proč se ženy při vytrvalostních bězích vyrovnají mužům. Dospěl k názoru, že umění běhu, zejména na dlouhé tratě, je hlavně otázkou mentálních schopností. Musíte běhat s láskou a nic od toho nežádat. Běh vás má učinit lepšími, říkával svým svěřencům.

CHŮZE JE PŘIROZENÝ POHYB - Některým věkovým skupinám pomalu, ale jistě začínají zdravotní problémy s pohybovým aparátem nebo jiné limitující potíže a onemocnění znemožňovat fyzické pohybové aktivity ve venkovním prostředí (běhání, jízda na kole...). Hýbat se na čerstvém vzduchu je ale třeba, a tak nám nezřídka zbývá k dispozici „jen“ pohyb, jehož význam jako kdybychom neustále podceňovali - vzpřímená chůze. Navzdory tomu, že jde o jednu z nejdůležitějších a nejcharakterističtějších lidských pohybových aktivit, prakticky vymizela z repertoáru možná až příliš „civilizovaného“ člověka. A přitom chůze je pro člověka pohyb tak přirozený a důležitý jako létání pro ptáky.

Kráčení je prostředek k udržování duševní rovnováhy, předcházení stresu, pocitů úzkosti, nejistoty, vyčerpání nebo deprese. Chůze, při níž pořádně přidáme do kroku, prohlubuje pocit duševní svěžesti a zvyšuje pocit energie.

Lidé mají, i když si to ani neuvědomují, po rychlejší chůzi nutkání a chuť pustit se do aktivní činnosti. Stačí na to krátká a rychlá procházka trvající 10-15 minut, jen „se trochu projít“. Dokonce i osobní a zdravotní problémy se po takovém skromném „tělocviku“ zdají méně závažné. Chůze zlepšuje látkovou přeměnu v lidském organismu, příznivě působí na trávení, posiluje dýchací svalstvo, působí dobře na snižování krevního tlaku a kondici srdce, perspektivně upravuje spánek.

Chůze je vedle plavání při předepisování pohybového režimu velmi důležitá u lidí s nadváhou a postižením kloubů. Tehdy je mnohem výhodnější než běhání - kloubní spojení netrpí otřesy a povrchovým diskomfortem (nepohodlím).

Je to zábava i laciný, ekonomicky výhodný léčebný a preventivní prostředek, kterým můžeme nastartovat svůj pohybový režim. Postupně dokážeme chůzí trávit i delší dobu v přírodě turistickými výlety a nevadí ani menší nepřízeň počasí. Spíš naopak. Tam se náš fyzický zážitek a jeho blahodárné účinky na organismus znásobuje díky přírodnímu prostředí, které má nezanedbatelný vliv na psychiku.

„NORDIC WALKING“ NEBOLI CHŮZE S HOLEMI - V posledních letech vídáme stále častěji chodit lidi všech věkových skupin s holemi, které připomínají ty, používané při běhu na lyžích. Chůze, při které si chodec pomáhá holemi, má marketingový název nordic walking (snad proto je někdy slangově nazývána severská chůze) a oficiálně „vznikla“ (byla patentována) v roce 1997 ve Finsku. Samotní Finové o této aktivitě hovoří ve svém rodném jazyce jako o sauväkavely, což v překladu znamená chůze s holemi.

Vzdáleně připomíná vysokohorské turistické pochody s oporou teleskopických skládacích holí, s jejichž pomocí ulevují jejich uživatelé kolenům a bederním kloubům při chůzi z kopce a pomáhají si jimi při strmých výstupech. Turisti používají dvojdílné až trojdílné hole o délce od 60 do 145 cm, které se dají složit do ruksaku. Bývají z hliníku nebo duralu s ocelovým, případně karbidovým hrotem. Rukojeť je z plastu, nebo lépe z korku, s upevňovacím ramínkovým mechanismem a v poslední době i s jejím odpružením, aby netrpěla zápěstí.

Chůze s holemi je specifická kondiční chůze v různě náročném přírodním terénu, která je vhodná téměř pro všechny věkové a výkonnostní kategorie obou pohlaví. Její největší potenciál je v jednoduchosti, dostupnosti a mnohostrannosti. Není jen jednoduchým „kráčením“, ale komplexním kondičním cvičením, kde si každý může zvolit svoje tempo a cíl - od rekreačních procházek až po tréninkové jednotky nejvyšší intenzity (například běh s holemi). Pomůže zlepšit fyzický (a psychický) stav aktivně sportujícím, ale i lidem, kteří nemají žádnou předchozí zkušenost s aktivním nebo rekreačním pohybem. Dá se vykonávat individuálně, ale pro větší potěšení, zábavu a umocnění zážitku nejlépe s přáteli nebo ve skupině podobně nadšeně naladěných a motivovaných jedinců.

Účinnost chůze s holemi z hlediska fyzického tréninku je o 40 až 50 procent vyšší než u normální chůze. Zapojuje se téměř 90 procent všech podstatných tělesných svalů. Kráčející má díky lepší stabilitě a jistotě pocit bezpečí, což je výrazná výhoda pro lidi zejména starší generace a seniory, kteří mají často větší či menší problémy s rovnováhou, stabilitou a koordinací - „motá se jim hlava“. Přetěžování nosných kloubů (kolena, bedra) je o 30 procent nižší, proto je severská chůze dobře tolerována při degenerativních onemocněních páteře i kloubních spojení. Je jednou z nejvhodnějších pohybových aktivit při osteoporóze (řídnutí kostí).

RADA!

-        Touha po tělesné aktivitě je charakteristickým znakem života člověka od narození. Schopnost měnit místo pohybem propůjčuje větší svobodu. Pokud se člověk nepohybuje, tak ji vlastně ztrácí.

-        Dostatečná pohybová aktivita je tedy nejpřirozenějším a nejlepším základem pro zachování zdraví a důstojnosti celého organismu.

-        Schopnost pohybu je důležitým obecným fenoménem při posuzování duševního a tělesného zdravotního, resp. chorobného stavu.

-        V současnosti se objevuje u stoupajícího počtu osob prodloužení života, což představuje velký nárůst podílu starších osob v populaci. Tento fakt představuje přínos, pokud bude spojen nejen s nadstandardní zdravotní péčí, ale i se zlepšením nebo alespoň s udržením očekávané kvality života, související také s jejím akceptováním.

MUDr. Pavel Malovič

* * *

Poradce, měsíčník č. 12/2020 (V/2020)

·         Daňový řád s komentářem – Mgr. Petr Taranda

Poradce, měsíčník č. 13/2020 (V/2020)

·         Zákon o místních poplatcích s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Mzdové otázky v praxi – JUDr. Ladislav Jouza

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7-8/2020 (V/2020)

·         Home-office - z pohledu daní

·         Poskytování OOPP - povinnosti zaměstnavatele

·         Pracovní zapojení - období koronaviru

·         Daňové úlevy - koronavirus - příklady z praxe

·         Povolení posečkání daně nebo její splátkování

·         Majetkový prospěch

·         Směna a daň z příjmů

·         Příjem z věcného břemene

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2020 (V/2020)

·         Mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

·         Pracovní neschopnost a Covid 19

·         Kdo může získat kompenzační bonus 25 000 Kč?

·         Agentury práce v pracovním zapojení po období koronaviru

·         Hygiena na pracovišti během pandemie

·         Právní ochrana mladistvých

·         Pendleři a zdravotní pojištění

·         Zákon o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na VŠ v roce 2020 

·         Daňová opatření - veřejná správa

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2020 (V/2020)

·         Zaměstnanecké benefity

·         Cestovní náhrady

·         Státní“ kategorie a dohody ve zdravotním pojištění v r. 2020

·         Nemovitosti z pohledu ZDP

1000 řešení – měsíčník č. 6-7/2020 (V/2020)

·         Pracovněprávní aspekty koronavirové pandemie

·         Zdravotní pojištění – změny v důsledku pandemie

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

Aktualizace III/1 (IV/2020)

·         Zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

·         Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

Aktualizace II/2 (IV/2020)

·         Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

·         Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

• Zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19

Aktualizace II/3 (IV/2020)

·         Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

·         Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

·         Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Poradce Veřejné Správy (PVS) 6/2020 (IV/2020)

• Zákon č. 135/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)

         Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

         Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)

         Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)

         Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování a zdaňování mezd a archivace)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)
• 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)

Poradce, měsíčník č. 1-2/2021 (VI/2020)

·         Zákon o DPH s komentářem – Ing. Václav Benda

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2020 (VI/2020)

• Uzavření provozoven a omezení poptávky
• Hypoteční úvěry a odpočet úroků
• Novela vyhlášky FKSP a vazba na zdanění benefitů zaměstnance

·         Práva a povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP v době pandemie  

• Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli jako možné řešení ke zmírnění dopadů pandemie koronaviru na provoz zaměstnavatele
• Nadbytečnost zaměstnance jako důvodu k výpovědi zaměstnance
• Letní problémy na pracovišti - BOZP
• Nové flexibilní formy zaměstnávání

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2020 (VI/2020)

• OSVČ a podání Přehledu zdravotní pojišťovně 
• Nekolidující zaměstnání a neoznámení důležité skutečnosti zaměstnavateli 
• Nízké příjmy a minimum zaměstnance 
• Skončení zaměstnání – jak dál ve zdravotním pojištění?
• Pomoc při insolvenci – změny
• Rozvázání pracovního poměru – řešení sporů v praxi 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9/2020 (VI/2020)

• Nové zákoníku práce v příkladech
• Novela DPH v příkladech
• Cizí měny a kursové rozdíly v účetnictví

1000 řešení – měsíčník č. 8/2020 (VI/2020)

·         DPH po novele

·         Dopady pandemie v praxi

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

BUDETE PODÁVAT OPOŽDĚNÉ DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ?

Určitě využijete naše publikace: