Em@ilové noviny
č.9/2024
15.5.2024
15.5.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. BALÍČEK DAŇOVÉ VÝDAJE 2024
O výdaji hovoříme jako o daňovém výdaji tehdy, pokud má daňovou účinnost (uznatelnost), a proto může snížit základ daně z příjmů. Mnoho změn do podnikatelského prostředí přinesl tzv. konsolidační balíček. Tímto změnám se věnuje i publikace Daňové a nedaňové výdaje pro rok 2024. Naleznete v ní abecedně seřazené daňové a nedaňové výdaje s mnoha příklady z praxe. Každý pojem je rozebrán dle zákona o daních z příjmů, účetnictví, DPH a z právního hlediska. Jak správně postupovat při posuzování daňových a nedaňových výdajů?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 544/
2. Souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace /A5, str. 384/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 449/
4. DÚVaP 1-2/2024 – Odpisy majetku – účetně a daňové – příspěvek /A5, str. 192/
|
Cena balíčku je 1804 Kč. Cena balíčku s 45 % slevou je 993 Kč. Ušetříte 811 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ PO NOVELE
Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob se týkají hlavně omezení či zrušení daňových výjimek. Dále došlo k mnoha změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, a to jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelů. Dále se změnila sazba daně pro fyzické osoby, změny nastaly v oblasti slev na dani, příspěvku na stravování, odpisů, zdaňování ostatních příjmů, změny nastaly i z titulu zvýšení minimální mzdy a mnohé další. O jaké konkrétní změny se jedná?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. Poradce 10-11/2024 – Zákon o daních z příjmů po novele – komentář /A5, str. 560/
2. Zákony IB/2024 – Zákon o účetnictví, zákon o rezervách ... – úplná znění zákonů /A4, str. 464/
3. DaÚ 2/2024 – Slevy na dani na manželku za rok 2023 – změny v roce 2024 – příspěvek /A4, str. 80/
4. PaM 3/2024 – Uplatnění progresivní daně u zaměstnance – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku je 1278 Kč. Cena balíčku s 35 % slevou je 831 Kč. Ušetříte 447 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
3. CESTOVNÍ NÁHRADY NOVĚ
Při pracovních cestách vznikají přímé či nepřímé zvýšené výdaje, zejména na dopravu a stravování. Tyto soukromé výlohy by měl nahradit zaměstnavatel, který přikázal vykonání pracovní cesty. Nárok na cestovní náhrady vzniká nejen u pracovních cest, ale také v některých dalších případech, jako je například přeložení nebo dočasné přidělení zaměstnance.
O jaké minimální cestovní náhrady se jedná? Jak se vypočtou? O kolik se tento rok zvýšilo stravné a náhrady za využívání motorových vozidel?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. DÚVaP 5-6/2024 – Cestovní náhrady v podnikání – příspěvek /A5, str. 184/
2. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
3. PaM 4-5/2024 – Náhrada zvýšených stravovacích výdajů při tuzemské a zahraniční pracovní cestě v roce 2024 – příspěvek /A4, str. 112/
|
Cena balíčku je 1084 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 650 Kč. Ušetříte 434 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
4. PODNIKÁNÍ V KOSTCE
Jak správně postupovat při podnikání z hlediska zdanění mezd, optimalizace daně, zákoníku práce, občanského práva, BOZP, daňového řízení, správního řízení? Jaké jsou nejčastější chyby při podnikání a jak se jim vyhnout?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, mzdovým účetním, daňovým poradcům, živnostníkům ...
1. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění – příspěvek /A5, str. 208/
2. Optimalizace daně – odborná tematická publikace /A5, str. 112/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 448/
4. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
|
Cena balíčku je 1283 Kč. Cena balíčku s 43 % slevou je 681 Kč. Ušetříte 602 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
DAŇ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ PO NOVELE
Jedním z témat, která poslední dobou otřásají celou naší společností, je zvýšení daní. Snahám politiků o jejich zvýšení neunikly z pochopitelných důvodů ani majetkové daně. Novela zákona s sebou také přináší zavedení tzv. skupin pozemků a skupin staveb a jednotek, a to ve vazbě na stanovování místního koeficientu. Za diskutovanou změnu lze považovat i zavedení tzv. inflačního koeficientu, kterým se násobí celková daň při nadlimitním navýšení cen. Nakolik však tato nově přijatá právní úprava přispěje k dlouhodobě deklarovaným snahám českých politiků ohledně zjednodušení a zpřehlednění českého daňového systému, zůstává pro tuto chvíli spíše otevřenou otázkou.
Úvodem
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí má své předchůdce již v dávné minulosti. Již v 16. století existovala na našem území všeobecná daň z majetku. Na přelomu 16. a 17. století pak byla zavedena domovní daň, jejímž předmětem byly stavby v královských městech nebo celé usedlosti na venkově. Významnou roli hrála pozemková daň v období osvícenského absolutismu a za Josefa II. byla provedena nová reforma této daně. V období existence Československé republiky po roce 1918 existovala pozemková a domovní daň. Po únoru 1948 byla provedena další daňová reforma, která s sebou přinesla zemědělskou daň, jejíž součástí byla i daň z pozemků. Již existující domovní daň zůstala i po druhé světové válce s drobnými obměnami zachována a jejím předmětem byly jak obytné budovy, tak i budovy sloužící provozním a podobným účelům (např. výrobě nebo obchodu). Výměra budov, které takto podléhaly této dani, však musela činit nejméně 8 m2. V roce 1957 byl ještě zaveden místní poplatek z bytů, který byl vybírán jednak z bytů s větší obytnou plochou, než je osvobozená výměra a jednak z bytů, které byly užívány k jiným účelům než k bydlení. Tyto právní předpisy přečkaly listopad 1989 a od 1. 1. 1993 byly nahrazeny daní z nemovitostí, která je upravena již výše zmíněným zákonem.
Nejcitelnější změnou, kterou tato novela s sebou přináší, je však citelné zvýšení této daně pro drtivou většinu poplatníků, která se negativně dotkne jejich peněženek. Jelikož dochází k zavedení některých nových pojmů a definic, které mohou způsobit určitou nejistotu při praktické aplikaci zákona, vyplatí se sledovat informace a další informační zdroje na webových stránkách finanční správy, popř. se s konkrétním dotazem ohledně jeho stávajícího úředního výkladu obracet na odborné útvary Generálního finančního ředitelství, popř. Ministerstva financí, které je navíc předkladatelem všech těchto takto přijatých zásadnějších změn. A to i při vědomí toho, že konečné a zásadní slovo má při výkladu právních norem toliko soud.
Poznámka: Více informací ohledně vyplnění daňového přiznání naleznete v pokynech pro vyplnění, které jsou dostupné na tomto odkazu: https://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu.
Komentář zachycuje právní stav účinný k 1. 1. 2024.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tento zákon upravuje daň z nemovitých věcí, kterou tvoří
a) daň z pozemků,
b) daň ze staveb a jednotek.
(2) Daňová povinnost k dani z nemovitých věcí vzniká samostatně za obvod územní působnosti jednotlivého správce daně z nemovitých věcí.
Komentář § 1
Toto ustanovení zákona vychází z koncepce, podle níž je daň z nemovitých věcí daní přímou, která zatěžuje konkrétní majetek – nemovitou věc a z toho důvodu se jedná o daň majetkového typu. Tato daň tvoří českou daňovou soustavu od jejího samotného vzniku, tj. od 1. ledna 1993. Při aplikaci této daně v praxi má své významné místo nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“), který s účinností od 1. ledna 2014 s sebou přinesl novou terminologii, která významnou měrou ovlivnila samotnou aplikaci tohoto daňového zákona. To se odráží ponejvíce v tom, že občanský zákoník definuje ve svém § 489 věc v právním smyslu jako vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí (výjimku představuje typicky zvíře). Z hlediska právního se pak věci dělí na věci hmotné a věci nehmotné, jak vyplývá z § 496 občanského zákoníku. Nutno dodat, že hmotnou věcí je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu, zatímco nehmotnou věcí jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. Dále pak rozdělujeme v souladu s § 498 občanského zákoníku věci na věci movité a věci nemovité. Pokud jde o věci nemovité, považujeme za ně pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, věcná práva k nim a práva, která za nemovité věci budou takto prohlášena zákonem. V kontextu s již uvedeným dále platí, že veškeré další věci – ať již jsou podstaty hmotné anebo nehmotné, jsou považovány za věci movité. Nelze pominout, že rozlišení věcí na hmotné a nehmotné se může v praxi prolínat. Občanský zákoník s sebou přinesl zásadu superficies solo cedit, která je zakotvena v jeho § 506. Podle této zásady je zásadně věcí nemovitou toliko pozemek a stavba na něm umístěná se považuje za součást tohoto pozemku. Z toho důvodu je vlastník pozemku též i vlastníkem stavby umístěné na tomto pozemku. Nutno upozornit, že tato zásada však nebyla do daňového zákona, resp. zákona o dani z nemovitých věcí promítnuta, což se projevilo nakonec i tím, že tento zákon upravuje i přes tuto skutečnost daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek jako dva samostatné oddíly, jak koneckonců vyplývá i z textu tohoto ustanovení.
Nelze pominout, že samotnou definici pozemku musíme hledat v zákoně č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“). V uvedeném zákoně je pozemek definován jako část zemského povrchu, která je oddělena od ostatních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků. Znamená to, že hranice pozemku může být určena jak fakticky (např. hranicí druhů pozemků), tak i právně. Katastrální zákon kromě již uvedeného dále definuje parcelu, stavební a pozemkovou parcelu. Za parcelu je takto označován pozemek, jenž je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a současně i označen parcelním číslem. Oproti tomu stavební parcela je definována jako pozemek, který je evidován v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří. Pro úplnost třeba dodat, že za pozemkovou parcelu je považován pozemek, který není v uvedeném smyslu stavební parcelou.
Hodí se ještě zmínit, že zásada známá z občanského práva, tj. že stavba je součástí pozemku, je prolomena nejen právem stavby, ale taktéž právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku a v některých dalších zvláštních právních předpisech. Třeba poukázat na právní úpravu v § 498 odst. 1 občanského zákoníku, podle které platí, že samostatnými nemovitými věcmi jsou podzemní stavby se samostatným účelovým určením, např. vinný sklípek. Třeba připomenout, že z ust. § 498 odst. 1 občanského zákoníku lze dovodit, že zásadě superficies solo cedit může bránit jiný právní předpis. Typicky jím může být např. zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, z něhož plyne, že samostatnou nemovitou věcí budou takto dálnice, silnice první třídy, silnice druhé a třetí třídy, místní a účelové komunikace. Je tomu tak z toho důvodu, že uvedený zákon ve svých ustanoveních hovoří výslovně o jejich vlastnictví a vlastnících, bez toho, že by současně vyžadoval, aby vlastník této komunikace byl současně i vlastníkem pozemku, na kterém je příslušná komunikace umístěna.
Bez ohledu na shora uvedené je daň z nemovitých věcí významným příjmem rozpočtu obcí a podle určení předmětu daně se dělí na daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek.
Důležité!
Zákonem č. 349/2023 Sb. byl dosavadní § 1 nově transformován na § 1 odst. 1 zákona. Současně s tím v nově vloženém odst. 2 bylo zakotveno, že daňová povinnost k dani z nemovitých věcí vzniká samostatně za obvod územní působnosti jednotlivého správce daně z nemovitých věcí. Došlo tak k normativnímu začlenění daňové povinnosti tím způsobem, že její vznik je samostatný za jednotlivé územní působnosti jednotlivých správců daně.
§ 1a
Druh pozemku a způsob využití nemovité věci
(1) Pro účely daně z nemovitých věcí se rozumí
a) budovou garáže zdanitelná stavba se způsobem využití garáž,
b) budovou pro rodinnou rekreaci zdanitelná stavba se způsobem využití stavba pro rodinnou rekreaci, budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci a objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci,
c) lesním pozemkem pozemek druhu lesní pozemek,
d) ostatní plochou pozemek druhu ostatní plocha,
e) pozemkem orné půdy pozemek druhu orná půda,
f) pozemkem chmelnic pozemek druhu chmelnice,
g) pozemkem vinic pozemek druhu vinice,
h) pozemkem zahrad pozemek druhu zahrada,
i) pozemkem ovocných sadů pozemek druhu ovocný sad,
j) pozemkem trvalých travních porostů pozemek druhu trvalý travní porost,
k) stavebním pozemkem pozemek nebo jeho část, které jsou určené podle pravomocného povolení stavby podle stavebního zákona k zastavění zdanitelnou stavbou, a to v rozsahu výměry pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části stavby,
l) vodní plochou pozemek druhu vodní plocha,
m) zastavěnou plochou a nádvořím pozemek druhu zastavěná plocha a nádvoří,
n) zemědělským pozemkem zemědělský pozemek podle katastrálního zákona,
o) zpevněnou plochou pozemku pozemek nebo jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou.
(2) Stavebním pozemkem podle odstavce 1 písm. k) není pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která bude alespoň z části osvobozena podle § 9 odst. 1 písm. g), i) nebo j). Je-li stavebním pozemkem pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud toto povolení stavby pozbude platnosti.
(3) Je-li zpevněnou plochou pozemku pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky.
(4) Pro účely daně z nemovitých věcí se druhem pozemku rozumí druh pozemku
a) evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo
b) podle katastrálního zákona nejblíže odpovídající skutečnému stavu pozemku, není-li o pozemku v katastru nemovitostí evidován žádný druh pozemku.
(5) Pro účely daně z nemovitých věcí se způsobem využití nemovité věci rozumí způsob využití
a) evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo
b) podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí nejblíže odpovídající skutečnému způsobu využití nemovité věci, není-li u nemovité věci znám žádný způsob využití nebo není-li nemovitá věc evidována v katastru nemovitostí.
Komentář k § 1a
Důležité!
Zákonem č. 349/2023 Sb. byl nově vložen § 1a. Smyslem jeho zavedení je jednak zvýšení právní jistoty poplatníků této daně, ale taktéž i snaha dát obcím větší možnosti při stanovení jejich obecně závazných vyhlášek. V tomto ustanovení zákona tak ve své podstatě dochází buď k přebírání stávající definice použité v zákoně s tím, že tato definice je pouze nově formulována, příp. doplněna o to, co se pro účely zákona rozumí druhem pozemku nebo co se pro účely zákona rozumí způsobem využití nemovité věci, nebo dochází takto k zavádění zcela nových pojmů. Přitom se vychází z definic obsažených v katastrálním zákoně a je tak zachována vazba na stav evidovaný v katastru nemovitostí.
· Budova garáže a budova pro rodinnou rekreaci
V odst. 1 se nově definují některé druhy zdanitelných staveb, tj. budova garáže a budova pro rodinnou rekreaci. Budovou garáže se nově rozumí zdanitelná stavba se způsobem využití garáž. V kontextu s odst. 5, kde je definován pojem „způsob využití“, vyplývá, že za budovu garáže jsou považovány budovy evidované v katastru nemovitostí se způsobem využití stavby garáž (bez ohledu na to, zda způsob využití stavby evidovaný v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu). To znamená, že u garáží není nyní rozhodující, zda je zdanitelná stavba užívána jako garáž, ale to, zda je evidována v katastru nemovitostí se způsobem využití garáž. Nutno dodat, že poplatníci, kteří vlastní budovu, která je v katastru nemovitostí evidována se způsobem využití stavby garáž, v daňovém přiznání uváděli u této budovy dosud jinou sazbu daně než pro zmíněnou garáž, jelikož tato budova je užívána k jiným účelům než jako garáž. Těmto poplatníkům pak vznikne povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2024 z důvodu zařazení této budovy do jiné sazby daně.
Hodí se ještě dodat, že v případě garáží, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí, nedochází oproti současnému stavu k žádným změnám. Je to dáno tím, že dle § 1a odst. 5 písm. b) zákona platí, že se způsob využití zjistí dle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí nejblíže odpovídající skutečnému způsobu využití nemovité věci. Z toho důvodu by mělo být postupováno jako doposud, tj. s ohledem na skutečné užívání. Nutno připomenout, že povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2024 však může vzniknout těm poplatníkům, kteří dosud přiznávali se sazbou daně pro garáž zdanitelnou stavbu, která je v katastru nemovitostí evidována se způsobem využití jiným než garáž (např. jiná stavba). Poplatník této daně již tak nemůže uplatnit sazbu daně pro garáž, protože se nejedná o zdanitelnou stavbu se způsobem využití garáž. Mělo by dojít k uplatnění sazby daně pro ostatní zdanitelnou stavbu dle § 11 odst. 1 písm. i) zákona. Je-li garáž užívána pro podnikání tohoto poplatníka, popř. ji má poplatník zařazenu do svého obchodního majetku dle zákona o daních z příjmů, je poplatník povinen v tomto případě uplatnit sazbu daně pro příslušný druh podnikání dle § 10a odst. 3 zákona. V tomto odst. 1 jsou dále definovány jednotlivé pojmy ve vztahu k pozemkům. Koncepce vychází z toho, že u většiny pozemků je při jejich definici uvedena jednoznačná vazba na druh pozemku evidovaný takto v katastru nemovitostí i s ohledem na dikci odst. 4 tohoto ustanovení zákona, kde je stanoveno, že druhem pozemku se rozumí druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu pozemku, není-li o pozemku v katastru nemovitostí evidován žádný druh pozemku. To je typické zejména u pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány v tzv. zjednodušené evidenci, kdy se může jednat o pozemky odpovídající druhu pozemku orná půda, trvalý travní porost nebo lesní pozemek.
· Zemědělský pozemek
Kromě již uvedeného je zde nově definován pojem zemědělský pozemek, za který je považován zemědělský pozemek podle katastrálního zákona. Za zemědělský pozemek jsou tedy považovány orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. Nově jsou rovněž definovány pozemky, které byly před přijetím novely specifikovány v § 6 zákona, tj. jedná se takto o stavební pozemky a zpevněné plochy pozemků, kdy nedošlo k pouhému přesunutí definic, nýbrž dochází k věcným změnám.
Obdobně jako v případě zmíněné garáže bude postupováno v případě budov pro rodinnou rekreaci. Dle § 1a odst. 1 písm. b) zákona se budovou pro rodinnou rekreaci rozumí zdanitelná stavba se způsobem využití stavba pro rodinnou rekreaci, budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci a objekt bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci. Po této novele se za budovu pro rodinnou rekreaci považuje zdanitelná stavba evidovaná v katastru nemovitostí se způsobem využití stavby budova pro rodinnou rekreaci bez ohledu na to, zda způsob využití stavby evidovaný v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu. Po nabytí účinnosti novely tak v těchto případech dochází k zařazení do vyšší sazby daně, která by nově měla činit 11 Kč za 1 m2 a je možno ji navýšit koeficientem 1,5, pakliže jej obec stanoví obecně závaznou vyhláškou. Obdobná změna provází i budovy, které tvoří příslušenství k budovám pro rodinnou rekreaci, kde je výše sazby daně stejná jako u budov tvořících příslušenství k obytnému domu. Pokud jde o samotné změny, které spočívají v zařazení do sazby daně pro budovy pro rodinnou rekreaci nebo jiné budovy tvořící příslušenství k budově rodinného domu, budou tyto provedeny správcem daně z moci úřední na základě přechodných ustanovení dle bodu 2 písm. d) zmíněné novely zákona, přičemž poplatníkovi takto nevzniká povinnost podat přiznání k této dani.
· Budova pro rodinnou rekreaci
V kontextu zaváděných změn třeba ještě uvést, že budovou pro rodinnou rekreaci se též rozumí budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci a objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci.
V případě budov pro rodinnou rekreaci neevidovaných v katastru nemovitostí se aplikuje § 1a odst. 5 písm. b) zákona, dle něhož se způsob využití zjistí dle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí nejblíže odpovídající skutečnému využití nemovité věci, tj. obdobným způsobem jako doposud. Výjimku zde představuje situace, kdy je budova pro rodinnou rekreaci užívána pro podnikání nebo ji má poplatník – podnikatel zařazenu v obchodním majetku dle zákona o daních z příjmů. Za této situace pak ke změně nedochází a povinností tohoto poplatníka – podnikatele je, aby uplatnil sazbu daně pro příslušný druh podnikání.
· Stavební pozemek
Novela s sebou také přináší novou definici stavebního pozemku v § 1a odst. 1 písm. k) zákona. Definuje jej jako pozemek nebo jeho část, které jsou určené podle pravomocného povolení stavby podle stavebního zákona k zastavění zdanitelnou stavbou, a to v rozsahu výměry pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části stavby.
Tato změna reaguje na praxi, kdy poplatník staví na jednom pozemku více zdanitelných staveb, které postupně dokončuje, nicméně neprovádí jejich zápis do katastru a nerozděluje pozemek na pozemek pod stavbou a pozemek nezastavěný stavbou. Zákon ve znění účinném do 31. 12. 2023 navozoval stav, že poplatník uplatňoval sazbu daně ze stavebního pozemku pouze při výstavbě první zdanitelné stavby a u těch dalších již nikoliv, jelikož se jedná o pozemek již zastavěný zdanitelnou stavbou. Na tuto nerovnost v postavení poplatníků reagovala novela tak, že z důvodu výše uvedených změn v případech, kdy poplatníci mají vydané pravomocné povolení stavby podle stavebního zákona, neb staví zdanitelnou stavbu na pozemku, kde již jiná zdanitelná stavba stojí, musejí podat daňové přiznání k této dani na zdaňovací období roku 2024.
· Zpevněná plocha pozemku
V § 1a odst. 1 písm. o) zákona je nově definována také zpevněná plocha pozemku, kterou se rozumí pozemek nebo jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku podle zákona o daních z příjmů, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou.
Novela zákona již v případě zpevněné plochy netrvá na podmínce, že se musí jednat o pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří. Po 1. 1. 2024 se zpevněná plocha pozemku může nacházet na jakémkoli druhu pozemku, který je předmětem daně. Zpevněnou plochou pozemku je také pozemek nebo jeho část, které má poplatník – podnikatel zařazeny v obchodním majetku dle zákona o daních z příjmů. Dle § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů se obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se dle § 20c zákona o daních z příjmů rozumí veškerý majetek, který mu patří, pokud jde o poplatníka, který je právnickou osobou, nebo k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.
Vlastní-li tedy poplatník – podnikatel pozemek (bez ohledu na jeho druh), jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu nebo nádrže, pakliže tyto nejsou zdanitelnou stavbou, vzniká mu povinnost podat přiznání na zdaňovací období roku 2024.
V § 1a odst. 3 zákona je stejně jako v případě stavebních pozemků z důvodu právní jistoty poplatníka zakotveno, že je-li zpevněnou plochou pozemku pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely tohoto zákona jako na dva samostatné pozemky. V odst. 4 a 5 je definován druh pozemku a způsob využití nemovité věci, přičemž tato ustanovení se takto aplikují pro celý tento zákon. Nutno dodat, že způsob využití nemovité věci je třeba vztáhnout zejména k situacím uváděným v § 5a zákona, kde jsou definovány skupiny pozemků.
Více se dočtete v měsíčníku Poradce 13/2024, který právě vychází.
SILNIČNÍ DAŇ PO NOVELE
I když samotný zákon nepatří mezi rozsáhlé právní normy, je jeho význam v rámci české daňové soustavy nezastupitelný, byť výnosy z této daně ani zdaleka nedosahují výše dosahované např. u daní nepřímých. I přes to, že se občas v politické rovině objevují návrhy na zrušení této daně, zůstává silniční daň prozatím stabilním příjmem státního rozpočtu.
Úvodem
Pokud bychom se podívali do minulosti, má i nynější silniční daň své předchůdce. Určitý pokus dostat zdanění motorových vozidel na jinou úroveň, než byla ta předválečná, pak představoval zákon č. 98/1964 Sb., o dani z motorových vozidel, který lze do jisté míry považovat za ideového předchůdce nynějšího zákona. V duchu tehdejší doby pak byla část kontrolních pravomocí ohledně placení této daně přenesena na orgány Veřejné bezpečnosti, zbývající část zůstala na správních orgánech, kterými byly v té době okresní a krajské národní výbory. Zavedení této daně bylo motivováno i značným snížením ceny benzínu v této době a této dani podléhala všechna silniční motorová vozidla, s výjimkou vozidel státních hospodářských a rozpočtových organizací, vozidel s motorem do obsahu 50 cm3, nákladních a jiných užitkových vozidel poháněných dieselovým motorem. Poplatníkem daně byl držitel vozidla zapsaný v technickém průkazu, dále též společenské organizace, zemědělská družstva a ostatní družstevní organizace. Výjimku z této daňové povinnosti měla výrobní a spotřební družstva, která podléhala odvodu z motorových vozidel. Odvody z motorových vozidel byly v tehdejším Československu zavedeny v roce 1968 a podléhaly jim zejména státní hospodářské organizace, přičemž výnos z těchto odvodů byl součástí státního silničního fondu, který měl sloužit zejména k modernizaci vybrané silniční sítě. Daň z motorových vozidel byla v ČSSR zrušena v roce 1974 a o čtyři roky později došlo též ke zrušení odvodů z motorových vozidel.
Silniční daň je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento zákon byl od nabytí své účinnosti od 1. ledna 1993 již vícekrát novelizován. Tato daň představuje ve své podstatě majetkovou daň, která se vztahuje k vlastnictví, popř. užívání motorových vozidel. Jako taková patří do skupiny přímých majetkových daní a k jejímu placení dochází pravidelně. Účelem existence této daně je zdanění užívání pozemních komunikací silničními motorovými vozidly v ČR a ve své podstatě se tak jedná o jakýsi druh příspěvku držitelů těchto vozidel na budování, údržbu, příp. obnovu silniční sítě. Ostatně, podle úvodního ustanovení tohoto zákona, které bylo novelou č. 207/2002 Sb. zrušeno s účinností od 1. 1. 2003, měla tato daň za účel zdanit používání pozemních komunikací v ČR silničními motorovými vozidly. Koncepce vycházela z toho, že šlo o jakýsi povinný příspěvek držitelů těchto vozidel na financování silniční sítě, přičemž výše tohoto příspěvku byla odstupňována podle vlivu jednotlivých druhů vozidel na opotřebení vozovky. I přes toto koncepční pojetí však výnos z této daně plynul jako běžný daňový výnos do státního rozpočtu. Ke změně situace došlo až v roce 2000, kdy tato praxe pominula. Kromě jiného se to projevilo i tím, že samotný výnos z této daně tvořil od této doby většinu příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. K původní koncepci, kdy výnos z této daně byl součástí státního rozpočtu, se zákonodárce navrátil po více než dvaceti letech a stalo se tak znovu s účinností od 1. 1. 2024.
Zákon byl od svého přijetí vícekrát novelizován, přičemž za zmínku stojí zejména dvě poslední novely tohoto zákona. Zákonem č. 142/2022 Sb. byla z důvodu povinnosti zachovat fungování silniční daně v rámci povinné implementace směrnice Euroviněta přijata nová úprava, která s sebou přinesla věcné i parametrické změny v rámci fungování stávající daně. Došlo ke zrušení záloh, ke zrušení registrace k dani ze zákona a ke značnému snížení daně, v daňovém přiznání se od účinnosti tohoto zákona uvádí pouze zdanitelné vozidlo. Tyto změny jsou doprovázeny také změnou procesních postupů v rovině registrační, platební i nalézací. Pro nové vymezení předmětu silniční daně je určující platné znění směrnice Euroviněta, upravující v rámci výběru poplatků za užívání pozemních komunikací zdanění těžkých nákladních vozidel (tj. vozidel přesahujících 3,5 tuny). Efektivně však jsou nastavením ročních sazeb směrnice Euroviněta zdaňována až vozidla s vyšší povolenou hmotností. Tato právní úprava tak reflektuje, že k efektivnímu zdanění silniční daní dochází u vozidla určitého počtu náprav až od určité stanovené tonáže jeho největší povolené hmotnosti. Toho je dosaženo jak výběrem kategorií vozidel v předmětu daně silniční, tak nastavením výše této daně strukturované podle parametrů zdanitelného vozidla. Vedle toho je nadále zachován princip, že poplatníkem této daně je provozovatel vozidla zapsaný v technickém průkazu vozidla. Zákon č. 142/2022 Sb. také zrušil veškerá snížení daně, která byla dosud uplatňována především pro nová vozidla, u nichž toto snížení dosahovalo až 48 % z dosavadní sazby daně. Stalo se tak proto, že existence těchto snížení omezovala nebo v některých případech i bránila tomu, aby byla výše daně pro některé druhy vozidel snížena, jelikož by se tím při uplatnění tohoto snížení dostala pod úroveň minimálních sazeb určených již zmíněnou směrnicí Euroviněta. Nadále je však zachována sleva na dani při využití kombinované dopravy, která vyplývá ze Směrnice Rady 92/106/EHS. Celkově takto dochází k výrazné redukci silniční daně, která by měla v konečném důsledku vést ke zjednodušení a zpřehlednění daňového systému.
Zákonem č. 349/2023 Sb. byly věcné změny, které s sebou přinesl zákon č. 142/2022 Sb. zachovány. Dochází k upřesnění postupu při vyřazení vozidel z provozu s uložením registračních značek do registru silničních vozidel a jejich opětovném zařazení do provozu. Tímto zákonem bylo dále stanoveno, že při změně v osobě poplatníka či jiného uživatele při prodeji vozidla vzniká daňová povinnost v měsíci změny jen novému poplatníkovi. Dochází též k upřesnění podmínek pro osvobození vozidel vybavených výstražným světlem, případně doplněným zvláštním zvukovým zařízením. Zákonodárce zde také upřesnil výpočet a výši daně i způsobu určení dvanáctiny výše daně za jednotlivý kalendářní měsíc ve vztahu k údajům obsaženým v registru silničních vozidel. Toto řešení posiluje princip měsíčního „organizování“ silniční daně tak, aby změny v rozhodných skutečnostech u zdanitelných vozidel byly promítány do daňové povinnosti, kterou uvádí poplatník v ročním přiznání k dani při zohlednění skutečnosti, že je potřebné docílit toho, aby se dopad do daňové povinnosti více přiblížil datu změny zapisovanému v registru silničních vozidel již v průběhu zdaňovacího období.
Zákon č. 142/2022 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2022, přičemž podle přechodných ustanovení se použije za celé zdaňovací období roku 2022, tj. má zpětnou účinnost od 1. 1. 2022.
Zákon č. 349/2023 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2024.
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje daň silniční.
Komentář k § 1
K zavedení silniční daně coby součásti nové daňové soustavy od roku 1993 došlo na základě zákona č. 16/1993 Sb. Tato daň náleží mezi přímé majetkové daně a zdaňuje motorová vozidla registrovaná v ČR. Zákonem č. 142/2022 Sb. došlo k doplnění tohoto ustanovení zákona, přičemž je nastolen stav, kdy je výslovně odkazováno na skutečnost, že tento zákon je transpozičním právním předpisem. To znamená, že do tohoto zákona jsou včleněny příslušné evropské předpisy. Je tomu tak proto, že nelze zcela zrušit tuzemskou silniční daň, jelikož minimální výše daně, kterou je nutno zachovat, vyplývá z evropských předpisů. Do zákona o silniční dani tak byly transpozicí včleněny Směrnice Rady 83/182/EHS ze dne 28. března 1983 o osvobození od daní, které platí v rámci Společenství pro dočasný dovoz některých dopravních prostředků, dále Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívávání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, přičemž tato Směrnice z roku 1999 byla třikrát pozměněna. Stalo se tak Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/76/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací. Dále se jedná o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 o zrušení směrnice 2007/46/ES v platném znění.
§ Z judikatury
Ani svrchovanost státu nezakládá pro stát možnost ukládání libovolných daní, třebaže by se tak stalo na základě zákona. Speciální normy mohou pro určité obory stanovit zvláštní kritéria rovnosti, která ze všeobecného principu neplynou, protože aplikacím zásady rovnosti nejsou stanoveny přesné meze, aby vylučovaly jakékoli volné uvážení těch, kteří je aplikují. V oblasti daňové je třeba požadovat, aby zákonodárný orgán podložil svoje rozhodnutí objektivními a racionálními kritérii. V zásadě nelze vyloučit, aby zákonodárce stanovil diferencovaně daně podle zásady, že výkonnější subjekt bude odvádět vyšší daně. Není však možno postupovat opačně a více zatížit hospodářsky a sociálně slabší subjekty. Je věcí státu, aby v zájmu zajištění svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Ani zde však nesmí postupovat libovolně. Pokud zákon určuje prospěch jedné skupiny a zároveň tím stanoví neúměrné povinnosti skupině jiné, může se tak stát pouze s odvoláním na veřejné hodnoty.
Z nálezu Ústavního soudu ČSFR ze dne 8. 10. 1992, sp. zn. Pl. ÚS 22/1992
Z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i z ústavního vymezení zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy) plyne pro zákonodárce široký prostor pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní, poplatků a peněžitých sankcí. Zákonodárce přitom nese za důsledky tohoto rozhodování politickou odpovědnost. Jakkoli je daň, poplatek, příp. peněžitá sankce veřejnoprávním povinným peněžitým plněním státu, a tudíž i vlastnického práva povinného subjektu, bez naplnění dalších podmínek nepředstavuje dotčení ústavním pořádkem chráněné vlastnické pozici (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě). Ústavní přezkum daně, poplatku a peněžité sankce zahrnuje posouzení z pohledu dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezené v čl. 3 odst. 1 Listiny (hypotetickou ilustrací porušení kautel akcesorické nerovnosti by byla úprava odlišující výši daní s ohledem na náboženské vyznání, jež by ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny byla diskriminační a zároveň by zasáhla do základního práva plynoucího z čl. 15 odst. 1). Je-li předmětem posouzení ústavnost akcesorické nerovnosti vzhledem k vyloučení majetkové diskriminace, případně toliko posouzení skutečnosti, nepředstavuje-li daň, poplatek, příp. peněžitá sankce případné dotčení v právu vlastnickém (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě), je takový přezkum omezen na případy, v nichž hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivcem státu vůči majetkovému substrátu jednotlivce nabývá škrtícího (rdousícího) působení – jinými slovy vyjádřeno, má-li posuzovaná daň, poplatek, příp. peněžitá sankce ve svých důsledcích konfiskační dopady ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce.
Z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. Pl. ÚS 7/03
„…podstatou ochrany vlastnického práva v oblasti stanovení a vybírání daní a poplatků není pouze formální podřazení určité daně konkrétnímu ustanovení zákona, nýbrž tato ochrana se v materiálním právním státě (čl. 1 odst. 1 Ústavy) musí vztahovat také na případy aplikace a interpretace určitého zákonného ustanovení, jež stanoví daňovou nebo poplatkovou povinnost. Jinými slovy, porušení vlastnického práva při ukládání daňové povinnosti se státní moc dopustí nejen tím, že uloží povinnost extra legem, ale i tehdy, pokud by příslušné zákonné ustanovení aplikovala a především interpretovala způsobem, který by se ocital mimo zákonný podklad stanovení daňové povinnosti, například, tak, že by interpretací zákonných ustanovení rozšiřovala daňovou povinnost na subjekty či situace, na něž podle zákona daňová povinnost nedopadá.
Z nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 6. 2005, sp. zn. IV. ÚS 29/05
Nejvyšší správní soud v této souvislosti rovněž trvá na svém závěru o jednostranné povaze daňového práva. Soud si je samozřejmě vědom, že daň není trestem vůči daňovému subjektu v tom smyslu, že by byla odplatou za jeho chování zákonem považované za nežádoucí. Jednostrannou povahou daňového práva nutno rozumět to, že daňový subjekt je povinen státu odvádět daň, aniž by za to dostával odpovídající protiplnění svázané přímo či nepřímo s tím, že či příp. v jaké výši daň zaplatil. Ti, kdo daně platí, se zkrátka zdaleka ne vždy shodují s těmi, kteří z daní získávají benefity – nezřídka je tomu naopak. Ukládání daňových povinností – právě pro jejich takto vnímanou jednostrannou povahou – vyžaduje, podobě jako ukládání veřejnoprávních sankcí, zajištění dostatečné míry právní jistoty tomu, kdo má daňové povinnosti plnit, tedy soukromé osobě.
Z rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 10. 2008, sp. zn. 7 Afs 54/2006
Daní je obecná zátěž, která zavazuje všechny tuzemce podle jejich příjmů, majetku a kupní síly k financování všeobecných úkolů státu. Pravomoc státu zdaňovat za určitých, přesně definovaných podmínek, byla institucionalizována práva za účelem shromáždění prostředků k zabezpečení veřejných statků.
Z nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 29/08
V oboru daňového práva je nutno dbát určitých základních principů, kterými jsou v projednávané kauze zejména princip právní jistoty a princip předvídatelnosti právní regulace, z nichž plyne zákaz analogie v neprospěch daňového subjektu a především zásada, že v případě, že daňový zákon z důvodu své nejasnosti, nesrozumitelnosti či nepřesnosti nebo „mezery v zákoně“ umožňuje vícero rovnocenně přesvědčivých výkladů, je nutno použít takový z nich, který je vůči daňovému subjektu mírnější (neboť je věcí státu, aby formuloval své daňové zákony natolik jednoznačně, srozumitelně, přesně a úplně, aby minimalizoval výkladové nejasnosti – v opačném případě by se jednalo o nepřípustnou libovůli zákonodárce).
Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2010, sp. zn. 1 Afs 1/2010
ČÁST DRUHÁ
DAŇ
§ 2
Předmět daně
(1) Předmětem daně silniční je zdanitelné vozidlo.
(2) Zdanitelným vozidlem se pro účely daně silniční rozumí silniční vozidlo kategorie N2 a N3 a jejich přípojná vozidla kategorie O3 nebo O4, pokud jsou registrovaná v registru silničních vozidel v České republice.
(3) Zdanitelným vozidlem není silniční vozidlo
a) vyřazené z provozu na základě rozhodnutí o žádosti vlastníka zdanitelného vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,
b) s přidělenou zvláštní registrační značkou podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,
c) kategorie N podkategorie
1. vozidlo zvláštního určení nebo
2. terénní vozidlo zvláštního určení nebo
d) kategorie O s kódem druhu karoserie DA.
(4) Zdanitelné vozidlo není předmětem daně v kalendářním měsíci, ve kterém u něj vůbec nebyly naplněny skutečnosti, které jsou předmětem daně.
(5) Zdanitelné vozidlo, u něhož dojde ke změně poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u nového poplatníka. Dojde-li k více změnám poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u posledního z nich.
(6) Pro účely daně silniční se kategorií zdanitelného vozidla, jeho podkategorií a jeho kódem druhu karoserie rozumí kategorie, podkategorie a kód druhu karoserie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel2).
(7) Na vozidlo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel2), které nemá v registru silničních vozidel uvedenu kategorii vozidla tvořenou kombinací písmene a číslice, podkategorii vozidla nebo kód druhu karoserie podle tohoto přímo použitelného předpisu, se hledí pro účely daně silniční jako na silniční vozidlo, které má v registru silničních vozidel uvedenu kategorii vozidla, podkategorii vozidla nebo kód druhu karoserie, které nejblíže odpovídají vymezení podle tohoto přímo použitelného předpisu.
Komentář k § 2
Toto ustanovení zákona lze považovat za klíčové. Je zde jednak stanoven výčet podmínek, při jejichž naplnění jsou vozidla předmětem daně silniční, ale také je zde podán výčet vozidel, která naopak zdanění touto daní nepodléhají. Pro správnou aplikaci tohoto ustanovení je nezbytné znát zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel“), vyhlášku č. 153/2023 Sb., o schvalování technické způsobilosti vozidel a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „vyhláška o schvalování technické způsobilosti“) a celou řadu dalších předpisů, např. směrnici Euroviněta v platném znění.
Důležité!
Zákon č. 142/2022 Sb. pak s sebou přinesl výraznou koncepční změnu v definici předmětu daně, kdy došlo k výrazné redukci předmětu silniční daně, které mělo svůj dopad v celkovém zúžení předmětu této daně, a to pouze na těžká nákladní vozidla kategorie N2 a N3 a jejich přípojná vozidla kategorie O 3 nebo O4. V důsledku toho se již tato daň nevztahuje na osobní vozidla, autobusy a vybraná nákladní vozidla. Zákonodárce výši silniční daně odvozuje z minimálních sazeb upravených směrnicí Euroviněta.
V odst. 1 je definován předmět silniční daně, kterým je zdanitelné vozidlo. Třeba dodat, že podobnou definicí zdanitelného vozidla se dále zaobírá následující odst. 2.
V odst. 2 je upravena definice zdanitelného vozidla. Pro účely tohoto zákona se zdanitelným vozidlem rozumí silniční vozidlo kategorie N2 a N3 a jejich přípojná vozidla O3 nebo O4, pakliže jsou registrována v registru silničních vozidel v ČR. Z takto pojaté definice je zřejmé, že tento zákon se týká toliko vozidel, která jsou registrována v ČR. Z toho důvodu platí, že vozidla registrovaná mimo ČR nejsou předmětem tohoto zákona.
Definice prvního z pojmů, kterým je silniční vozidlo, je obsažena v § 2 odst. 1 zákona o podmínkách provozu vozidel a je jím motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí. Silniční vozidla (ale také zvláštní vozidla) se rozdělují na jednotlivé druhy a kategorie. Za přípojné vozidlo pak považujeme silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy (§ 2 odst. 3 zákona o podmínkách provozu vozidel), např. návěs, přívěs. Povinnost k registraci takového vozidla v ČR v registru silničních vozidel je dána z § 6 a násl. zákona o podmínkách provozu vozidel, přičemž podrobnosti k této registraci stanoví vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel.
Více se dočtete v měsíčníku Poradce 13/2024, který právě vychází.
|
2. květen Čtvrtek (za svátek 1. 5.) |
Sociální pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2023 OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce ve lhůtě do 2. 4., ledaže má „paušální daň“; pozn.: dle metodiky ČSSZ se pojistná lhůta 1 měsíc počítá od 1. 4. (svátek), kdy končí lhůta pro přiznání, jejíž odklad na 2. 4. se totiž týká pouze daně (§ 15 odst. 1, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Daně z příjmů – poplatník |
Elektronické podání přiznání k dani z příjmů poplatníka za zdaňovací období kalendářní rok 2023, pokud nevyužil poradce a nemá povinný audit účetní závěrku (§ 33 odst. 1, § 136 odst. 1 a 2 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
Splatnost daně z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářní rok 2023, když poplatník podal přiznání elektronicky, nevyužil poradce a nemá povinný audit (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
2. květen Čtvrtek |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2023 OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce ve lhůtě do 2. 4., ledaže má „paušální daň“; pozn.: zdravotní pojišťovny počítají měsíční pojistnou lhůtu od posledního dne až odložené daňové lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů 2. 4. (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
9. květen Čtvrtek (za svátek 8. 5.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za duben 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
10. květen Pátek |
Sociální pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na sociální pojištění za rok 2023, pokud OSVČ podala pojistný Přehled o příjmech a výdajích až 2. 5.; jinak do 8 dnů od dřívějšího podání (§ 14a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2023, pokud OSVČ podala pojistný Přehled o příjmech a výdajích až 2. 5.; jinak do 8 dnů od dřívějšího podání (§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
20. květen Pondělí
|
Daň z příjmů – zaměstnav. |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za duben 2024 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na květen 2024 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za duben 2024(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za duben 2024(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za duben 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za duben 2024 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
27. květen Pondělí (za sobotu 25. 5.) |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za duben 2024 plátce s měsíčním zd. obdobím (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za duben 2024 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za duben 2024 o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemcem, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za duben 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za duben 2024 o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
31. květen Pátek |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně z příjmů ve smyslu§ 36 sražené v dubnu 2024 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v dubnu 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v dubnu 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení plátce o zajištění daně (§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za květen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za květen 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Daň z nemovitých věcí |
Úhrada daně na rok 2024, pokud roční daň nepřesáhla 5 000 Kč, anebo sice přesáhla, ale poplatník nevyužije možnost úhrady daně ve splátkách (§ 15 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) |
|
|
Úhrada první ze dvou splátek (á 50 %) daně na rok 2024, pokud daň přesáhla 5 000 Kč, poplatník neprovozuje zemědělskou výrobu a neplatí daň najednou (§ 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) |
||
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za duben 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 13/2024 – měsíčník (V/2024)
· Zákon o dani z nemovitých věcí s komentářem
· Zákon o dani silniční s komentářem
· Přestupky (sankce) v zákoně o účetnictví - změny a doplnění
· Uplatnění mimořádných odpisů a odpisování nadlimitního motorového vozidla v roce 2024
· Odpočet daně při nákupu osobního automobilu
· Změny v uplatnění progresivní daně
· Pomoc zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů - nová pravidla a valorizace
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 8/2024 (V/2024)
· Letní brigády studentů
· Vyšší náhrada za nevyplacenou mzdu - od 1. 5. 2024
· Příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postižených – zvýšení
· Mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele – novela
· Uplatnění minimální a průměrné mzdy v údajích zaměstnance v roce 2024
· Zdravotní pojištění – letní brigády studentů a sezónní zaměstnávání
· Základní vzdělávání - aktuálně platná pravidla
· Fondy příspěvkových organizací podle aktuální právní úpravy
· Školy v přírodě, výlety
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 8/2024 (V/2024)
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 6-7/2024 (II/2024)
1000 řešení – měsíčník č. 5-6/2024 (V/2024)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)
6. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
7. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
8. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)
10. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů pracovněprávní problematiku týkající se zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování, náhrady škody a ve třetí kapitole automobil z hlediska odpisů, daňových výdajů, technického zhodnocení a účtování)
11. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)
12. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
13. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
14. Daňová přiznání FO a PO za rok 2023 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
15. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
Aktualizace V/1 (V/2024)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
