Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za cenový strop
05.01.2023
Vláda schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Podle premiéra Petra Fialy zajistí kompenzační mechanismus pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů.
Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů vzrostla na 9,49 procenta
02.01.2023
Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů loni v prosinci vzrostla na 9,49 procenta, což byla nejvyšší hodnota za posledních více než pět let. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů. Na začátku roku 2022 se index pohyboval o 3,39 procentního bodu níže.
"Broker Consulting Index se během prosince vrátil na vzestupný trend," uvedla analytička úvěrů Broker Consulting Michaela Pudilová. Podle ní se tak potvrdily předpovědi analytiků, že hodnota spotřebitelských úvěrů poroste do konce loňského roku, přičemž uvedený ukazatel může až na občasné propady posilovat také v první polovině letošního roku.
Zdražování bude podle Pudilové nejspíše pokračovat, i když už ne takovým tempem jako loni. Důvodem jsou především rostoucí ceny energií, které se začnou více projevovat začátkem letošního roku. "Se zvyšujícími se cenami zboží a služeb se proto můžeme setkávat nadále. To vše může mít samozřejmě dopad na sazbu spotřebitelských úvěrů," doplnila. Pudilová v této souvislosti upozornila na to, že je třeba důkladně zvážit, do jaké míry pravidelné splátky úvěrů zatěžují rozpočty domácností a zda je budou schopny splácet i v obtížnějších časech.
V
Česku chybí lékaři i zubaři
20.12.2022
Pro dostatečné pokrytí zdravotní péče v Česku chybí podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) 64 zubařů, 68 praktických lékařů pro děti a 52 lékařů pro dospělé. Mapu oblastí, ve kterých nabízí možnost uzavřít s lékařem novou smlouvu, pojišťovna zveřejnila na webu. Zlepšit dostupnost péče v regionech mají i krajské pracovní skupiny, v nichž zasedají zástupci krajského úřadu, pojišťovny a zástupců péče. Praktických lékařů pro děti a dorost působí v ČR podle předsedy správní rady VZP Toma Philippa (KDU-ČSL) zhruba 2500. Podle mapy VZP chybí například ve všech regionech Karlovarského kraje kromě Ostrova a okolí, v regionech v severní polovině Středočeského kraje a dále v oblasti Říčan, Kutné Hory, Vlašimi a Sedlčan.
Naopak uspokojená je podle VZP poptávka v celém Jihočeském, Zlínském a většině Plzeňského či Pardubického kraje. Stomatology poptává největší pojišťovna podle mapy hlavně v severním pohraničí od Děčínska po Tanvald včetně Šluknovského a Frýdlantského výběžku, ve většině regionů Moravskoslezského kraje a v regionech na pomezí Středočeského a Ústeckého kraje nebo kolem Tábora na hranici středních a jižních Čech. Bez potřeby nových smluv je podle VZP Olomoucký, Zlínský a většina Jihomoravského kraje či Vysočiny.
Zubařů je podle Philippa v ČR asi 5000 až 8000. Praktičtí lékaři pro dospělé, kterých je dohromady kolem 5000, chybí podle mapy VZP zejména na pomezí Karlovarského, Ústeckého a Středočeského kraje, v okrajových oblastech Vysočiny a jim přilehlých regionech jižních a středních Čech nebo v severních výběžcích Čech a Moravy. Jen jeden region s potřebou nového praktického lékaře má Pardubický a Královéhradecký kraj, a to Králíky a Trutnov.
Kritéria pro dostupnost zdravotní péče v ČR určuje nařízení vlády. Podle něj by lidé ke svému praktickému lékaři pro děti či dospělé, zubaři či gynekologovi měli cestovat maximálně 35 minut.
S
Výroba aut v Česku roste, problémy s díly ale zůstávají
16.12.2022
Výroba osobních aut za jedenáct měsíců letošního roku meziročně vzrostla o 9,3 procenta na 1 118 639 vozů. V samotném listopadu však klesla o 4,6 procenta na 118 264 vozidel. Pokles v posledním měsíci byl způsobený zejména přetrvávajícím nedostatkem některých dílů a napjatými logistickými řetězci. Oznámilo to dnes Sdružení automobilového průmyslu v tiskové zprávě.
Elektrických vozidel bylo od ledna do konce listopadu vyrobeno 124 202 a jejich podíl na tuzemské produkci automobilů přesahoval 11,1 procenta, což je zhruba o 0,1 procentního bodu více než loni. "Letos nepochybně překonáme objemy výroby z covidových let 2020 a 2021. Vzhledem k existujícímu objemu objednávek na vozidla lze očekávat, že pozitivní efekt pro českou ekonomiku bude automobilový průmysl přinášet i v roce 2023. Situace v dodavatelských řetězcích však zůstává nadále velmi napjatá. I proto velmi vítáme rozhodnutí vlády zastropovat ceny energií i pro velké podniky," uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
Největší tuzemská automobilka Škoda Auto vyrobila za prvních 11 měsíců ve svých tuzemských závodech 636 054 osobních automobilů, což je meziročně o 0,9 procenta více. Z toho bylo přes 65 tisíc hybridů a elektromobilů.
V