Počet nehod na elektrokolech přibývá
16.05.2025
Počet dopravních nehod, při kterých byli cyklisté na elektrokolech, loni tvořil téměř 15 procent ze všech nehod na kolech. Policisté jich evidovali 641 z celkových 4315 nehod. Oproti roku 2023 se počet nehod na elektrokolech zvýšil zhruba o 200 nehod, tedy o 45 procent. Na tiskové konferenci o tom informoval náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch.
Cyklisté loni podle policie zavinili 24 smrtelných nehod, osm z nich zavinili jezdci na elektrokolech. V porovnání s běžnými koly se podle policistů také na elektrokolech častěji zraní senioři. "Obecně cyklisté patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu," upozornil Lerch.
Policie podle něj na rizika elektrokol upozorňuje dlouhodobě, jízda na nich má totiž jiné nároky než jízda na běžných kolech. U jezdců na elektrokolech je podle Lercha také vyšší počet lidí, kteří jezdí pod vlivem alkoholu. Důležité je také podle něj používat ochranné pomůcky. "V loňském roce zemřelo na silnicích 38 cyklistů, 19 z nich helmu nemělo," řekl Lerch. Na elektrokolech je podle něj nošení přilby ještě zásadnější. Pod záštitou policie proto vznikl projekt eBike Bezpečně, který si klade za cíl upozornit na nejčastější chyby při jízdě na elektrokolech a varovat před možnými riziky.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Výdaje na podporované zdroje energie vzrostou o 20 miliard korun, rozhodla vláda
24.03.2025
Vláda rozhodla o zvýšení státních výdajů na podporované zdroje energie (POZE) o 20 miliard korun. Celkem tak stát na jejich provozní podporu vynaloží 28,57 miliardy.
K navýšení výdajů použije peníze z rozpočtových rezerv a nespotřebovaných výdajů z předchozích let. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) to plánovaný schodek státního rozpočtu pro letošní rok nezvýší.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Máslo zdražovalo kvůli objektivním příčinám, zjistil antimonopolní úřad
19.03.2025
Hlavní příčinou je především značný růstem nákladů na jeho výrobu. V tiskové zprávě to uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dokončil šetření a posuzoval ceny másla ve středoevropském kontextu.
Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh tedy fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců. Za zvýšenými výrobními náklady stály vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany, což výrobci museli promítnout do prodejní ceny. Dalším faktorem byl pokles kurzu české koruny, uvedl antimonopolní úřad. Zaměřil se na deset největších mlékáren i na maloobchodní řetězce.Úřad analyzoval nákupní a prodejní ceny másla, a to individuálně pro každou značku másla, sledoval také změny v obchodních přirážkách.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ministerstvo zdravotnictví ruší zbytečnou byrokracii
17.03.2025
Ministerstvo zdravotnictví pokračuje v realizaci kroků ke snížení administrativní zátěže a byrokracie, které usnadní život nejen podnikatelům a zaměstnavatelům, ale i široké veřejnosti. Ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Unií zaměstnavatelských svazů ČR byla připravena a přijata řada opatření, která přispívají k efektivnějšímu fungování zdravotního systému a podpoře podnikatelského prostředí.
Nová opatření významně zjednoduší administrativu a sníží náklady, například i zrušením potravinářských průkazů a povinných pracovnělékařských prohlídek pro nerizikové práce. Dále podporují prevenci zdraví na pracovištích, digitalizaci hlášení infekčních onemocnění či usnadnění domácí výroby potravin. Chystaná opatření rovněž počítají s elektronizací hlášení dětských táborů či se zjednodušením stavebních požadavků pro školy. „Snižování administrativní zátěže občanů, zdravotníků i firem je pro nás dlouhodobou prioritou. Přijatá opatření nejen usnadní život podnikatelům a zaměstnavatelům, ale také uleví lékařům a občanům, kteří se tak mohou soustředit na důležitější věci než nadměrnou byrokracii. Minulý týden Sněmovnou schválené zrušení povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek pro nerizikové práce 1. kategorie představuje další krok ke zjednodušení pravidel pro zaměstnavatele i zaměstnance. Věřím, že tato změna přispěje k větší efektivitě a pružnosti na trhu práce,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Doplnil, že v případě schválení Senátem a prezidentem bude změna platná od 1. července 2025.
S
Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna
07.03.2025
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Schválená novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste o 15 korun na 150 korun měsíčně, zatímco poplatek za Český rozhlas se zvýší o 10 korun na celkových 55 korun. Podle vlády je toto navýšení nezbytné pro finanční stabilizaci veřejnoprávních médií a zachování jejich dlouhodobé udržitelnosti. Kabinet také argumentuje tím, že reálná hodnota těchto poplatků v důsledku inflace výrazně klesla.
Novela však neřeší pouze výši poplatků, ale také rozšiřuje jejich výběr. Nově budou muset poplatky platit i domácnosti, které nevlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, ale mají zařízení schopné přehrávat obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet – například chytré telefony, tablety či počítače. Zákon rovněž zavádí inflační doložku, která umožní pravidelné zvyšování poplatků podle míry inflace.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií zůstává jedním z klíčových politických témat a rozhodující slovo nyní bude mít Senát. Pokud schválenou normu podpoří, novela vstoupí v platnost a nové poplatky by začaly platit už od příštího roku.
S