1. VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE

Vnitropodnikové směrnice neslouží jen ke splnění si povinností, ale i jako nástroj kvalitního vnitřního řízení účetní jednotky. Majitel či management může správně formulovanou vnitropodnikovou směrnicí prosadit i své cíle a záměry. Jaká je metodika tvorby vnitropodnikových směrnic?

Najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, personalistům, mzdovým účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …

1. DÚVaP 1-2/2023 – Vnitropodnikové směrnice – účetní směrnice - odborná tematická publikace /A5, str. 192/

2. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice – pracovněprávní a účetní směrnice – odborná tematická publikace /A5, str.96/

3. PaM 6-7/2022 – Podmínky v pracovněprávních vztazích – nová směrnice Evropské unie – příspěvek /A4, str. 112/

4. DaÚ 6-7/2022 – Rovnováha pracovního a rodinného života – nová směrnice EU – příspěvek /A4, str. 112/

2. AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ

Bez automobilu se prakticky žádné podnikání neobejde. Dozvíte se daňová a účetní specifika týkající se používání automobilu, na poli daní z příjmů se věnuje metodice odpisování firemních (vlastních) aut, uplatnění provozních výloh, zejména pohonných hmot u všemožných druhů právních titulů používání vozidel, cestovním náhradám, paušálním výdajům na dopravu a dalším oblastem. Potřebujete komplexní informace?

Přináší Vám je naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, mzdovým účetním, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …

1. DÚVaP 10-11/2022 – Automobil v podnikání – příspěvek /A5, str. 192/

2. DÚVaP 7-8/2022 – Cestovní náhrady v podnikání – příspěvek /A5, str. 160/

3. Aktualizace I/3 – Zákon o dani silniční, ... – úplná znění zákonů a vyhlášek /A5, str. 160/

4. DaÚ 10-11/2022 – Automobil pro soukromé účely zaměstnance – příspěvek /A4, str. 112/

3. VZORY SMLUV, ŽALOB A PODÁNÍ

Potřebujete ke své práci nejpoužívanější vzory smluv, žalob a podání z oblasti pracovněprávních vztahů, občanského a obchodního práva, rodinného práva, trestního práva, exekucí, daňového a správního řízení a stavebního práva?

Vzory smluv urychlí a ulehčí přípravu smluv a dalších dokumentů, zajistí jejich správné a přesné znění, přičemž nevyžadují žádné právní znalosti. Doprovodný komentář poskytuje informace a pomoc při realizování smluvních vztahů. Součástí publikace Vzory smluv je editovatelné CD, které Vám práci výrazně ulehčí.

Balíček je určen podnikatelům, zaměstnavatelům, orgánům činným v trestním řízení, daňovým poradcům, auditorům, ekonomům, manažerům, pracovníkům veřejné správy, obcím, stavebníkům, všem občanům ...

1. Vzory smluv, žalob a podání 2022 – komentované vzory smluv + editovatelné CD - odborná tematická publikace /A5, str. 448/

2. Daňový průvodce - zákony 2022 po novelách – úplná znění zákonů /A5, str. 400/

3. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi – odborná tematická publikace /A5, str. 96/

4. Aktualizace II/2 – Trestní zákoník, Trestní řád ... – úplná znění zákonů A4, str. 272/

4. ŠKOLSTVÍ PO NOVELÁCH

Od 1. září 2022 nastanou ve školství změny, které přinesly novely týkající se pedagogické činnosti; opatření v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace; vzdělávání ve středních školách a konzervatoři, zájmového vzdělávání a další ... Jaké konkrétní změny nastanou od 1. září ve školství?

Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny pedagogickým pracovníkům a ředitelům předškolních, základních, středních, vyšších odborných škol, obcím, krajům ...

1. PaM 9/2022 – Pedagogická činnost - novela – příspěvek /A4, str. 80/

2. Aktualizace V/1 – Zákon o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, Nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické ... – úplná znění zákonů a vyhlášek /A5, str. 32/

3. PVS 7-9/2022 – Školy a školská zařízení, Platební neschopnost – úplná znění vyhlášek a nařízení

/A5, str. 112/

4. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti v podnikání, Lex Ukrajina – odborná tematická publikace

/A5, str. 96/

5. 100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání – odborná tematická publikace

/A5, str. 80/

Cena balíčků je včetně DPH. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.

Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.

Opět se blíží období, ve kterém mnozí z nás musí absolvovat nejnáročnější fázi naší profesní činnosti – sestavení účetní závěrky. Již několik let nedochází k zásadnějším změnám v procesu účetní závěrky, což jistě přispívá k prohloubení kvality sestavných závěrek. Naší snahou je formou bodů přispět k provedení jakési inventury vybraných kroků, na které bychom neměli zapomínat. Jedná se o případy, které nastávají před sestavením účetní závěrky, ale i po jejím sestavení. Pokusme se na následujících stránkách připomenout vybrané kroky vztahující se (nejen) k této náročné aktivitě. Čím se budeme zabývat?

Nejdříve si uvedeme právní rámec účetní závěrky, jinými slovy, podle jakých předpisů budeme účetní závěrku sestavovat. Do tohoto přehledu patří i základní výčet vnitropodnikových směrnic. Zkusíme uvést nástin hlavních principů, zásad a pravidel, které na nás požaduje zákon o účetnictví. Vysvětlíme rozdíly mezi účetní uzávěrkou a účetní závěrkou. Tyto pojmy se velice často zaměňují. Sdělíme si, na co nezapomenout v rámci procesu závěrkových prací.

V našem textu neopomeneme na rozdělení a zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií, jak nám ukládají účetní předpisy. Stanovení rozsahu účetní závěrky se neobejde bez vymezení účetní závěrky pro jednotlivé typy účetních jednotek. Zda sestavit účetní závěrku v plném rozsahu, ve zkráceném rozsahu včetně členění pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé, či pouze ve zkráceném rozsahu pochopíme z námi uvedených informací.

Dále si připomeneme případnou změnu ve vykazování časového rozlišení v rozvaze. Výčtovým způsobem rozdělíme účetní operace vztahující se k běžnému účetnímu období a k novému účetnímu období.

Na názorných příkladech uvedeme postup účtování při změně metody a dále naznačíme možný postup při uzavírání citlivého účtu – účtu daně z přidané hodnoty. Velice významná je i oblast inventarizace majetku a závazků.

Připomeneme i problematiku účtování rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a problematiku reportingu pro mateřskou společnost. Uvádíme i povinnost zveřejnění účetní závěrky s možností předávat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím správce daně, a to v rámci podání daňového přiznání

Na závěr připomínáme nepříjemnou oblast zákona o účetnictví, a to jsou případné přestupky, kterých se může účetní jednotka dopustit. Dále uvádíme i základní informace pro ty, kdo budou sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, a připomeneme povinnost sestavit zprávy, které po nás požaduje zákon o účetnictví.

1.1 Právní rámec účetní závěrky

Základními právními předpisy regulující účetnictví podnikatelských subjektů v České republice jsou: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „Vyhláška“), a České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které slouží k docílení souladu používání účetních metod a pro dosažení vyšší míry porovnatelnosti účetních závěrek (dále jen „České účetní standardy, popřípadě ČÚS s uvedením konkrétního označení příslušného standardu, tzn. č. 001 až č. 023“).

V případě Českých účetních standardů je třeba připomenout, že nejde o právní předpisy, proto jejich využívání a řízení se jimi není závazné a vynutitelné. České účetní standardy mají nižší právní sílu, než má zákon o účetnictví či Vyhláška, a v případě, pokud bychom zjistili, že některé ustanovení Českého účetního standardu je v rozporu se zákonem o účetnictví či Vyhláškou, neměli bychom takovéto ustanovení v praxi využívat.

Vedle uvedených předpisů nelze opomíjet ani další. Uveďme je alespoň některé:

-        zákon č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

-        zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,

-        zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

-        zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,

-        Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů,

-        Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

-        Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů,

-        zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů,

-        zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů,

-        zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.

Nelze ani opomenout předpisy a zásady, které musí každá účetní jednotka dodržovat. Ty si vytváří sama v rámci vnitropodnikových směrnic.

1.2 Vnitropodnikové směrnice

Pokusme se nejdůležitější vnitropodnikové směrnice shrnout do následujícího přehledu:

Zákon o účetnictví

Vyhláška

České účetní standardy

Ostatní

1.3 Co je účetní uzávěrka a co je účetní závěrka?

Účetní uzávěrka znamená technické uzavření účtů, jinými slovy přeúčtování konečných zůstatků, buď na rozvahový závěrečný účet 702, nebo v případě nákladových a výnosových účtů (výsledkových účtů) na účet 710. Tato transakce je obvykle nastavena v účetním software, který provádí účetní uzávěrku automaticky. Z praktického hlediska je vhodné (alespoň na začátku používání daného software) prověřit správnost provádění této transakce. Zákon o účetnictví uvádí v § 17 odst. 2, že pokud není v zákoně o účetnictví stanoveno jinak, účetní jednotky uzavírají účetní knihy

a) ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,

b) k poslednímu dni účetního období,

c) ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace,

d) ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn,

e) ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,

f) ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,

g) ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,

h) ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,

i)  ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo

j)  ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.

Bližší podrobnosti k tomuto procesu pak najdeme v Českém účetním standardu č. 002 – Otevírání a uzavírání účetních knih.

Účetní závěrka je v zákoně o účetnictví definována v § 18 jako nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráta příloha. Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Rozeznáváme tři druhy účetních závěrek. Nejčastější je účetní závěrka, které se také říká řádní účetní závěrka. To je ta nejběžnější účetní závěrka, kterou každá účetní jednotka sestavuje na konci účetního období a použije pro to naprosto všechny standardní závěrkové postupy. Vedle řádné účetní závěrky existuje i mimořádná účetní závěrka. Mimořádná účetní závěrka se sestavuje také za pomoci všech standardních závěrkových postupů stejně jako řádná účetní závěrka. Rozdíl mezi řádnou a mimořádnou účetní závěrkou je v datum, ke kterému se sestavuje. Mimořádná účetní závěrka se (obvykle) sestavuje k jinému než k poslednímu dni účetního období.

Dále se lze setkat i s mezitímní účetní závěrkou, která se sestavuje v případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy. Účetní jednotky sestavují mezitímní účetní závěrka v průběhu účetního období i k jinému okamžiku, než ke konci rozvahového dne a při jejím sestavování se neuzavírají účetní knihy a inventarizaci provádějí jen pro účely vyjádření ocenění dle § 25 odst. 3 zákona o účetnictví (zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta).

1.4 Zákon o účetnictví – hlavní zásady, principy a pravidla

Pokusme se uvést hlavní zásady, principy a pravidla, které se vyskytují v zákoně č o účetnictví, které je třeba při zpracovávání a sestavování účetní závěrky dodržovat.

V odborné literatuře se lze setkat s nejednotným výčtem. Ani námi uvedený soupis hlavních zásad a principů si neklade za cíl jednoznačně a zcela vyčerpávajícím způsobem všechny vyjmenovat (popřípadě stanovit, které jsou prioritní).

Zásada / Princip / Pravidlo (dále jen Z/P/P) věcné a časové souvislosti (akruální princip) – viz § 3 odst. 1: Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Pokud není možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami. O veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

Z/P/P periodicity zjišťování výsledku hospodaření – viz § 3 odst. 2 a 3: Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li v zákonu o účetnictví stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců.

Z/P/P komplexnosti účetní jednotky (jedno účetnictví) – viz § 4 odst. 9: Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek.

Z/P/P dodržování metod účetnictví (stálost metod) – viz § 4 odst. 15: Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody ve znění platném na jeho počátku.

Z/P/P věrného a poctivého obrazu účetnictví – viz § 7 odst. 1, 2: Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (uživatel), činit ekonomická rozhodnutí.

Z/P/P nepřetržité doby trvání účetní jednotky – viz § 7 odst. 3: Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.

Z/P/P srovnatelnosti – viz § 7 odst. 4: Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.

Z/P/P zákazu kompenzace – viz § 7 odst. 6: Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, jakož i o finančních prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích rozpočtů územních samosprávných celků, nákladech a výnosech v účetních knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich vzájemného zúčtování. Účetní jednotky mohou provádět vzájemné zúčtování jen v případech upravených účetními metodami a jsou-li zúčtovávané částky, ve výši ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, uvedeny v příloze v účetní závěrce.

Z/P/P správnosti – viz § 8 odst. 2: Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.

Z/P/P úplnosti – viz § 8 odst. 3: Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila informace a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy, a to přehledně uspořádané.

Z/P/P průkaznosti – viz § 8 odst. 4: Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné a účetní jednotka provedla inventarizaci.

Z/P/P srozumitelnosti – viz § 8 odst. 5: Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit:

a) obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4 odst. 8,

b) obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10,

c) vazbu mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamy v případech uvedených v § 33 odst. 5.

Z/P/P informace v účetní závěrce – viz § 19 odst. 2: Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

Z/P/P bilanční kontinuity – viz § 19 odst. 4: Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha, (rozvahové účty), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty.

Z/P/P události k rozvahovému dni – viz § 19 odst. 5: V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.

Z/P/P věcné významnosti (materiální zásady) – viz § 19 odst. 5: V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.

Z/P/P následné události po rozvahovém dni – viz § 19 odst. 6: V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.

Z/P/P významnosti – viz § 19 odst. 7: Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.

Z/P/P členění majetku a závazků – viz § 19 odst. 8: Pro účely zákona o účetnictví se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Pro účely vykazování v účetní závěrce se aktiva mohou členit na stálá a oběžná. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

Z/P/P oceňování majetku a závazků – viz § 25: Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují:

a) hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,

b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady,

c) zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami,

d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,

e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,

f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,

g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou,

h) nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,

i)  nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady,

j)  příchovky zvířat vlastními náklady,

k) kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč,

l)  majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmenem e), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, a ostatní majetek, který není uveden pod písmeny a) až k), reprodukční pořizovací cenou.

Z/P/P opatrnosti – viz § 25 odst. 3. (§ 25 odst. 2 a § 26): Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.

Pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem je nižší než cena použitá pro jejich ocenění v účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní závěrce touto nižší cenou.

Pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší, popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.

Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 3 vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Rezervami se dále rozumí jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.

1.5 Jednotlivé kroky závěrkových prací

Proces účetní závěrky je velice složitý. V rámci jejího sestavování však nesmíme zapomenout i na další záležitosti a navazující činnosti bezprostředně se k účetní závěrce vztahující, např.:

-        rozdělení účetních operací vztahující se k běžnému účetnímu období a již k novému účetnímu období pro správné vykázání,

-        daňová analýza a výpočet daně,

-        události po rozvahovém dni a jejich správné vykázání,

-        sestavení výroční zprávy,

-        sestavení zprávy o vztazích,

-        sestavení zprávy o platbách vládám,

-        rozbor účetní závěrky,

-        audit,

-        schválení účetní závěrky,

-        zveřejnění účetní závěrky,

-        archivace.

Více již najdete v měsíčníku 1000 řešení 1-2/2023.

V současné době se již blíží konec roku a s tím pro řadu poplatníků daně z příjmů fyzických osob povinnost podat daňové přiznání. Před vyplněním vlastního tiskopisu daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2022, je třeba zjistit výši zdanitelných příjmů a k nim příslušných daňových výdajů.

Daňové přiznání k dani z příjmů FO za r. 2022

je podle § 38g zákona o daních z příjmů povinen podat poplatník:

• jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
• jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (poplatník s příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu),
• daňový nerezident fyzická osoba, který uplatňuje slevu na dani na manžela – manželku, invaliditu, za umístění dítěte (školkovné), nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě a nebo nezdanitelnou část základu daně, tj. dary, bytovou potřebu, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění, příspěvky odborové organizaci, zkoušky ověřující vzdělávání,
• kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
• s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatných plnění tj. darů, poskytnutých do zahraničí,
• s příjmy ze závislé činnosti, který má tyto příjmy od více plátců současně,
• s příjmy ze závislé činnosti, který má jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč,
• u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

Zákon § 38g odst. 4 dále stanoví, že daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).

Jde o postup při opravě chyb vzniklých zaviněním zaměstnancem, které zaměstnavatel řeší pouze oznámením správci daně. Dluh musí uhradit zaměstnanec, který musí podat daňové přiznání, do kterého příslušnou částku uvede. Správce daně dlužníka k podání daňového přiznání vyzve. V tomto případě se neuplatní pokuta za opožděné tvrzení daně, pokud bude daňové přiznání podáno nejpozději ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě k podání daňového přiznání.

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti

příjmy zdaňované srážkou

Zaměstnanec, který měl v r. 2022 příjmy:

a)  plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo

b)  v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění,

s tím, že neučinil prohlášení k dani a proto tyto příjmy byly zdaněny srážkou ve výši 15 %, se může rozhodnout, zda nevyužije možnost uvést dané příjmy do daňového přiznání, odečíst si slevy na dani (vždy alespoň slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč) a požádat správce daně o vrácení případného přeplatku na dani.

Výše příjmu rozhodného pro účast na nemocenském pojištění pro r. 2022 činila 3 500 Kč.

Pokud měl zaměstnanec v r. 2022 např. příjem z dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč v měsíci a současně u téhož zaměstnavatele ještě příjem z dohody o pracovní činnosti do výše hrubého příjmu 3 500 Kč a neučinil prohlášení podle § 38k zákona, plátce daně by mu z obou dohod srazil daň srážkou ve výši 15 % s tím, že zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání. V případě, že se však zaměstnanec rozhodne, daňové přiznání podat může tak učinit s tím, že předmětné částky uvede do daňového přiznání, uplatní si zákonné slevy na dani z příjmů a požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani z příjmů.

Příklad 1

Zaměstnanec měl v r. 2022 příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně s tím, že tento příjem byl zdaněn srážkovou daní. Jiné příjmy neměl. Otázkou je, zda tento zaměstnanec může podat daňové přiznání za r. 2022, kam příjmy z dohod zdaněné srážkou v souladu s § 6 odst. 4 zákona, včetně slevy na dani z příjmů na poplatníka, uvede a požádá o vrácení přeplatku na dani, a to i po lhůtě pro jeho podání (např. až v květnu 2023), aniž by musel platit nějakou sankci za pozdní podání daňového přiznání.

Poplatník může podat daňové přiznání kdykoli (např. až v květnu 2023), a to bez sankce, protože daňové přiznání nebyl v souladu s § 38g zákona povinen podat.

příspěvek na pojištění z titulu spoření na stáří

Ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 zákona o daních z příjmů stanoví mimo jiné, že dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6, ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele; tento příjem není příjmem vypláceným plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti; zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl.

Poplatník, který v r. 2022 nesplnil výše uvedené podmínky § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 zákona, je podle § 38g zákona o daních z příjmů povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2022, a v tomto přiznání je povinen dodanit příspěvky svého zaměstnavatele na soukromé životní pojištění, které byly od daně osvobozeny. Příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance nepodléhají odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příklad 2

Zaměstnanec měl sjednáno soukromé životní pojištění od roku 2004, na které mu zaměstnavatel měsíčně přispíval. V červenci 2022, před splněním podmínek 2x60, předčasně ukončil pojistnou smlouvu s výplatou odkupného. Otázkou je, jak bude zaměstnanec postupovat z hlediska daně z příjmů.

Požádal-li zaměstnanec o odkupné v červenci 2022, zaměstnavatel mu za 6 měsíců roku 2022 přispěl na soukromé životní pojištění, u kterého osvobození příspěvků zaniklo. Příspěvky zaměstnavatele, u kterých zaniklo za r. 2015 [tj. příspěvky, které byly počínaje r. 2015 od daně z příjmů na straně zaměstnanec osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 zákona] až 2022 daňové osvobození, je zaměstnanec povinen uvést v daňovém přiznání za rok 2022 jako příjem podle § 6. Z uvedeného příjmu poplatník nebude platit sociální ani zdravotní pojištění.

Zaměstnanec měl při ukončení smlouvy povinnost zaměstnavateli oznámit, že mu zanikl nárok na osvobození příspěvků od daně.

Poplatník s ostatními příjmy

Jedná-li se o ostatní příjmy, je třeba pamatovat, že příjmem podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona jsou příjmy z převodu nemovité věci, cenného papíru a jiné věci. V návaznosti na občanský zákoník se pod pojmem věc rozumí nejen věci movité, nemovité, cenné papíry, tj. věci hmotné, ale i věci nehmotné. Obchodoval-li např. poplatník v r. 2022 na komoditních trzích nebo s finančními deriváty, jde o příjmy z obchodování s nehmotnými movitými věcmi, tj. z hlediska daně z příjmů o příjmy podle § 10 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona, které je třeba uvést do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona nelze uplatnit, protože jde o nehmotné movité věci.

Prodal-li např. v r. 2022 poplatník rodinný dům, který koupil v r. 2020, ve kterém před prodejem nebydlel, je příjem z prodeje zdanitelným příjmem podle § 10, a to i v případě, že tento příjem použije na koupi bytové jednotky, kam se s rodinou nastěhuje. Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona nelze uplatnit, nejsou splněny zákonné podmínky.

Počínaje r. 2014 je předmětem daně z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona bezúplatný příjem. Jde o příjmy z titulu dědění, darování, majetkového práva a majetkového prospěchu.

Příklad 3

Manželé prodali nedokončenou stavbu rodinného domku spolu s pozemkem, který vlastnili přes 20 let. Otázkou je, jak budou postupovat z hlediska daně z příjmů.

Příjem z prodeje nedokončeného rodinného domu včetně pozemku je od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona. Občanský zákoník v § 506 stanoví, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení. Nedokončený rodinný dům je tedy součástí pozemku s tím, že poplatníci pozemek vlastnili déle než 20 let.

Příjmy od daně osvobozené se do daňového přiznání neuvádí, pouze pokud výše osvobozeného příjmu převýšila 5 000 000 Kč, museli by manželé správci daně tuto skutečnost oznámit do konce lhůty pro podání daňového přiznání za r. 2022, ve kterém příjem obdrželi.

Příklad 4

Manželé dostali do společného jmění manželů od bratra manželky bytovou jednotku. Otázkou je, zda bude tento dar podléhat na straně manžela, resp. švagra, dani z příjmů fyzických osob.

Podle § 713 občanského zákoníku povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. V daném případě jde o dar, tj. bezúplatný příjem manželů, od švagra, resp. od bratra sestře, který bude od daně z příjmů osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona.

Příjmy od daně osvobozené se do daňového přiznání neuvádí, pokud by výše osvobozeného příjmu převýšila 5 000 000 Kč, museli by manželé správci daně tuto skutečnost oznámit do konce lhůty pro podání daňového přiznání za r. 2022, ve kterém příjem obdrželi.

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti

Jedná-li se o příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, je třeba zejména pamatovat, že příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona jsou i příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. V návaznosti na termín „podnikání“ podle § 420 občanského zákoníku zákon stanoví, že podle tohoto ustanovení se zdaňují příjmy z činností, ke kterým je podnikatelské oprávnění potřeba. Podnikal-li poplatník v r. 2022 bez příslušného podnikatelského oprávnění, je příjem z takového podnikání zdaňován jako příjem podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona (byť podnikatel oprávnění nemá, tak k činnosti, kterou vykonává, je tohoto oprávnění třeba). Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona se tedy považují i příjmy ze samostatné činnosti ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku provozované bez příslušného podnikatelského oprávnění.

Za příjmy ze samostatné činnosti se dále považují také příjmy z krátkodobého ubytování spočívající v pronájmu nemovité věci, který má krátkodobý charakter, činnost je poskytována za účelem rekreace, je spojena s dalšími ubytovacími službami (výměna ložního prádla, úklid, hygienické prostředky aj.).

Na konci roku 2022 se musí poplatník s příjmy ze samostatné činnosti rozhodnout, jakým způsobem uplatní daňové výdaje. Ty může uplatnit ve skutečné doložené výši nebo paušální částkou z dosažených příjmů. Paušální výdaje může poplatník za r. 2022 uplatnit ve výši:

a)  80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,

b)  60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

c)  30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

d)  40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.

Příklad 5

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti má dva obory podnikání. Z jedné činnosti lze odečítat výdaje 40 % a u druhé 60 % z dosažených příjmů. Příjem z podnikání s výdaji 40 % činí 770 000 Kč a příjem s výdaji 60 % činí 700 000 Kč. Otázkou je, zda lze stanovit výdaje k jednotlivým příjmům, nebo se musí vypočítat procentové poměry jednotlivých příjmů a podle nich potom vypočítat výdaje.

Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D– 22 k § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů má-li poplatník v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 zákona, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.

Má-li poplatník příjem z podnikání 770 000 Kč, pak 40 % paušální výdaje činí 770 000 x 0,4 = 308 000 Kč, a dále příjem z podnikání 700 000 Kč, pak 60 % paušální výdaje činí 700 000 x 0,6 = 420 000 Kč. Celkové paušální výdaje poté činí 308 000 + 420 000 = 728 000 Kč.

Příklad 6

Podnikatel, jehož manželka pečuje doma o tři nezletilé děti, bude mít za r. 2022 příjem 1 300 000 Kč s tím, že výdaje uplatňuje 60 % paušální částkou z dosažených příjmů. Otázkou je, jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů.

Podnikatel uplatní paušální výdaje ve výši 780 000 (1 300 000 x 0,6) Kč, dále si daň sníží o základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč, o slevu na manželku (tj. 24 840 Kč) a daňové zvýhodnění na vyživované děti (tj. 15 204 + 22 320 + 27 840 Kč).

Pro úplnost je třeba doplnit, že počínaje r. 2021 je zrušen maximální limit pro daňový bonus.

Příklad 7

Podnikatel uplatňuje za r. 2022 výdaje paušálem ve výši 60 %. Má spolupracující manželku, na kterou rozděluje 50 % příjmů a 50 % výdajů. Příjmy bude mít cca 2 500 000 Kč. Otázkou je, zda musí uplatnit výdaje pouze ve výši 1 200 000 Kč, tzn. ještě před rozdělením příjmů na spolupracující osobu, nebo zda lze počítat paušál až z rozdělených příjmů 1 250 000 Kč, který by činil 750 000 Kč na osobu.

Zákon v § 13 stanoví mimo jiné, že příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udrženípři samostatné činnosti mohou být, při splnění zákonem stanovených podmínek, rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby. Jde-li o výdaje paušální 60 % z dosažených příjmů, lze rozdělit pouze výdaje omezené § 7 odst. 7 zákona, tj. ve výši 1 200 000 Kč. V daném případě bude podnikatel na spolupracující osobu rozdělovat celkové příjmy ve výši 2 500 000 Kč a celkové daňové výdaje ve výši 1 200 000 Kč. Částka, o kterou příjmy na straně spolupracující manželky mohou převýšit výdaje, může činit maximálně 540 000 Kč.

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 1/2023.

Problematika dodržování předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci neboli pracovní kázní na pracovišti je velice široké téma. Jak v praxi řešit problémy vznikající z porušování zákazu užívání výpočetní techniky a telekomunikačních zařízení zaměstnavatele zaměstnanci pro jejich vlastní potřebu a další porušení pracovní kázně zaměstnancem?

Pracovní kázeň

je základním předpokladem úspěšného plnění úkolů každého zaměstnavatele. Vedle běžného výchovného působení, směřujícího k předcházení porušování pracovní kázně, stanoví zákoník práce opatření, která by měla být použita vůči těm, kdo pracovní kázeň porušují. Pojem pracovní kázně není v zákoníku práce definován. Je třeba vyjít z toho, že porušení pracovní kázně je zaviněné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, vnitřních předpisů a závazných příkazů vedoucích zaměstnanců a principu subordinace s ostatními zaměstnanci. Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců jsou uvedeny v § 301 až § 304 ZP. Pokud jde o zavinění, je třeba vycházet z § 4 a § 5 trestního zákona.

OCHRANA MAJETKU ZAMĚSTNAVATELE A ZÁKONÍK PRÁCE - V zákoníku práce – jak známo – žádnou pasáž o pracovní kázni nenajdeme. Přesto ale si připomeňme několik důležitých ustanovení pro zaměstnance:

·         podle § 301 odst. 1 písm. d) ZP platí, že zaměstnanci jsou povinni zejména řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,

·         podle § 249 odst. 1 ZP platí, že zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacení na úkor společnosti nebo jednotlivce. Hrozí-li škoda, je povinen na ni zaměstnanec upozornit vedoucí zaměstnance.

V případě porušení těchto povinností pak může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci nebo pro tzv. pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo požadovat po něm náhradu škody, neboť platí, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Zákoník práce tedy vychází důsledně z principu ochrany majetku zaměstnavatele. Zaměstnavateli ještě dává možnost, aby vydal pracovní řád, který rozvádí, v souladu s právními předpisy, ustanovení zákoníku práce. Způsobí–li pak zaměstnanec zaviněným jednáním zaměstnavateli škodu, je povinen mu ji nahradit. Na druhé straně však zaměstnavatel nesmí nepřiměřeným způsobem zasahovat do soukromí zaměstnance.

Právo zaměstnance na soukromí

Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.

Toto ustanovení se přímo dotýká hned několika tematických okruhů. Nejdůležitějším z nich je ochrana soukromí zaměstnance a ochrana majetku zaměstnavatele. V § 316 ZP odst. 1, 2 a 3 je upraven výkon práva kontroly (tyto tři odstavce je třeba vykládat společně), resp. právo zavést sledovací opatření a v § 316 odst. 4 ZP je obsažen obecný rámec pro získávání informací týkajících se zaměstnance. Zaměstnanec je povinen sdělovat, resp. umožnit sběr informací týkajících se jeho osoby, pokud se týkají vykonávané práce nebo je zaměstnavatel potřebuje ke splnění svých povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy. Otázkou tedy není, zda zaměstnavatel může provádět zpracování údajů týkajících se osoby zaměstnance, ale v jakém rozsahu tak může činit. Zaměstnavatelovo právo kontrolovat zaměstnance totiž naráží na právo každé lidské bytosti na ochranu její lidské důstojnosti a soukromí. Zaměstnanci jsou povinni využívat výrobní prostředky pouze k vykonávání svěřených prací, řádně s nimi hospodařit a střežit a ochraňovat je před poškozením, ztrátou, zničením nebo zneužitím. Využití výrobních nebo pracovních prostředků pro vlastní potřebu bez předchozího souhlasu zaměstnavatele je porušením pracovních povinností. Zaměstnanec je povinen vydat zaměstnavateli ty užitky, které takovým neoprávněným užíváním získal. Zaměstnavatelovo právo chránit vlastní či svěřený majetek (viz článek 11 Listiny základních práv a svobod) je unijními předpisy a mezinárodními smlouvami akceptováno, a to i z hlediska kontroly pracovní výkonnosti zaměstnanců.

MEZE VÝKONU PRÁVA KONTROLY - Zaměstnavatel je oprávněn provádět kontrolu zaměstnance za účelem předejiti možným škodám. Zákoník práce (§ 316 odst. 2 a 3 ZP) omezuje zaměstnavatele pouze ve zvlášť intenzivním, soustavném a systematickém kontrolování zaměstnance, ať už se tak děje otevřeně, či skrytě. Jedná se o speciální úpravu k GDPR. Zákoník práce stanoví dodatečné (k podmínkám vyplývajícím z obecné úpravy, jako jsou např. stanovení účelu zpracování osobních údajů, rozsahu jejich zpracování, testu proporcionality, zabezpečení ochrany zpracovávaných osobních údajů, zpracovávání pouze pravdivých a přesných údajů atd.) podmínky, které zaměstnavatel musí naplnit, před zavedením sledovacích opatření.

Zaměstnavatel je oprávněn provádět kontrolu zaměstnance formou otevřeného sledování, odposlechu (příposlechu) a záznamu zaměstnancových telefonických hovorů, přístupu na internet (sledování, které stránky navštívil a jak dlouho je prohlížel), využívání aplikací na přiděleném osobním počítači. Provádět kontrolu elektronické pošty nebo listovních zásilek adresovaných zaměstnanci a zpracovávat získané údaje, může zaměstnavatel, jen pokud k tomu má závažný důvod. Kontrola musí být provedena přiměřeným způsobem. Další podmínkou je předchozí písemná informace všech dotčených zaměstnanců o rozsahu kontroly a o způsobu jejího provádění. Prováděním sledovacích opatření nesmí dojít k nepřiměřenému zásahu do soukromí zaměstnance. Použije-li zaměstnavatel k provedení sledovacích opatření své zaměstnance, pak se nejedná o třetí osoby. Zaměstnance, kteří jednají podle příkazů zaměstnavatele, je nutno považovat za zosobnění zaměstnavatele samotného.

Úprava v zákoníku práce je však pouze částí obecné právní úpravy, další omezení vyplývají z GDPR.

Povinnosti vyplývající z GDPR se budou na zaměstnavatele vztahovat tehdy, pokud bude provozovat sledovací systém, který uchovává záznam pořizovaných závěrů a informací, a zároveň účelem pořizovacích záznamů (informací) je jejich využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s určitým jednáním. Takovým systémem je např. kamerový systém, různé systémy sledující práci na počítači, monitorující e-mailovou korespondenci či telefonní komunikaci.

V případě kamerového systému je nutno zdůraznit, že musí jít o systém, který bude sledovat uzavřené prostory, kde se předpokládá pohyb osob. Sledovací systém, který pouze zprostředkuje aktuální snímek sledovaného děje bez následné archivace, nezpracovává osobní údaje. Zaměstnanec může platně souhlasit se sebeomezením při výkonu práce na soukromí pouze tehdy, pokud by v případě nesouhlasu se zavedením omezení nehrozily postihy ze strany zaměstnavatele.

Rozsah sledovaných a zaznamenávaných informací je ovlivněn důvodem,

pro který se sledovací opatření zavádějí. Ze stávající judikatury evropských a českých soudů a rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů vyplývá, že zaměstnavatel nesmí sledovat, monitorovat a zpracovávat obsah telefonické, e-mailové a listinné korespondence zaměstnanců. Bez dalšího lze sledovat počet došlých a odeslaných e-mailových zpráv, a to včetně adresy odesílatele. Pokud jde ob telefonické hovory, pak je podstatně snížena nebezpečnost jednání včasným upozorněním dotčených osob na zavedení sledovacích opatření (viz rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 1009/98). V případě sledování pohybu zaměstnance na internetu je přípustné monitorovat (nahodile) datum, hodinu a čas strávený prohlížením určité www stránky. Vhodná, velmi efektivní a právně bezvadná je předchozí blokace určitých pro výkon práce nepoužitelných www stránek či domén. Zaměstnavatel je oprávněn provádět pouze otevřené sledování. Evropský soud pro lidská práva v této souvislosti hovoří o „oprávněném nebo přiměřeném očekávání na soukromí“ nebo o „předvídatelnosti“ zaměstnance, že jeho jednání má povahu soukromou.

Zaměstnavatel je proto povinen informovat zaměstnance o rozsahu kontroly v(jaké údaje budou shromažďovány) a o způsobech jejího provádění (kde a po jakou dobu budou shromážděné údaje uschovány, kdo k nim má přístup, kdo bude provádět kontrolu, které údaje se budou dlouhodobě archivovat, jaká jsou bezpečnostní opatření na zabránění neoprávněného přístupu apod.). Měl by tak učinit rozmístěním informativních cedulí a dále podrobnou úpravou ve vnitřním předpisu (či kolektivní smlouvě).

Na kamerové sledování i pořizování záběrů osob se v každém případě primárně vztahují ustanovení občanského zákoníku upravujícího podmínky ochrany soukromí, osobnosti a podoby člověka. V případě pořizování záznamu obydlí člověka jde o zásah do soukromí upravený v § 86 OZ, který stanoví, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.

Provozování kamerového systému je považováno za zpracování osobních údajů podléhající povinnostem podle obecného nařízení, pokud je automatizovaně prováděn záznam monitorovaného veřejného prostoru a zároveň je účelem pořizovaných informací a záznamů využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s určitým jednáním.

Údaje uchovávané v záznamovém zařízení, ať obrazové či zvukové, jsou osobními údaji za předpokladu, že na základě těchto záznamů (informace z obrazových či zvukových nahrávek) lze přímo či nepřímo identifikovat konkrétní fyzickou osobu. Fyzická osoba je identifikovatelná, pokud ze snímku, na němž je zachycena, jsou patrné její charakteristické rozpoznávací znaky (zejména obličej) a na základě propojení rozpoznávacích znaků s dalšími disponibilními údaji je možná plná identifikace osoby. Osobní údaj pak tvoří ty identifikátory, které umožňují příslušnou osobu spojit s určitým, na snímku zachyceným, jednáním.

Zpracování osobních údajů provozováním kamerového systému

je zákonné, pouze pokud je prováděno v odpovídajícím rozsahu v rámci některého z přípustných právních titulů zpracování osobních údajů uvedených v článku 6 GDPR. V praxi se jedná obvykle o:

·         zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného při výkonu veřejné služby; v těchto případech je třeba dbát ustanovení příslušného zákona nařizujícího, resp. upravujícího zvláštní podmínky kamerové sledování,

·         zpracování nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce.

Kamerové sledování nesmí nadměrně zasahovat do soukromí. Kamerový systém je možno použít zásadně v případě, kdy sledovaného účelu nelze účinně dosáhnout jinou cestou (např. lepším zabezpečením majetku). Dále je vyloučeno užití kamerového systému v prostorách určených k ryze soukromým úkonům (např. toalety, sprchy). Je ovšem možné řešení, kdy subjekt údajů má na výběr z alternativ (např. lze monitorovat prostory šatny (skříněk) plaveckého stadionu za předpokladu, že je vymezen prostor pro převlékání, který není kamerami sledován). Je-li kamerový systém využíván na pracovišti, musí provoz kamer a využití záznamu být v souladu s pracovněprávními předpisy, zejména § 316 zákoníku práce.

Je třeba předem jednoznačně stanovit účel pořizování záznamů, který musí korespondovat s důležitými, právem chráněnými zájmy správce (např. ochranou majetku před krádeží). Záznamy tak mohou být využity pouze v souvislosti se zjištěním události, která poškozuje tyto důležité, právem chráněné zájmy správce. Přípustnost využití záznamů pro jiný účel musí být omezena na významný veřejný zájem, např. boj proti pouliční kriminalitě.

Dále je třeba stanovit lhůtu pro uchovávání záznamů. Doba uchovávání dat by neměla přesáhnout časový limit maximálně přípustný pro naplnění účelu provozování kamerového systému. Uchovávaná data by měla být uchovávána v rámci časové smyčky např. 24 hodin, pokud jde o trvale střežený objekt, nebo případně i dobu delší, v zásadě však nepřesahující několik dnů, nejde-li o pořizování záznamů policejním orgánem podle zvláštního zákona, a po uplynutí této doby vymazána. Pouze v případě existujícího bezpečnostního incidentu by měla být data zpřístupněna orgánům činným v trestním řízení, soudu nebo jinému oprávněnému subjektu.

V neposlední řadě je třeba řádně zajistit ochranu snímacích zařízení, přenosových cest a datových nosičů, na nichž jsou uloženy záznamy, před neoprávněným nebo nahodilým přístupem, změnou, zničením či ztrátou nebo jiným neoprávněným zpracováním. Interní postupy a pravidla pro provoz kamerového systému a nakládání se záznamy je vhodné upravit např. v provozním řádu objektu či bezpečnostní směrnici. Správce je povinen dokumentovat veškeré případy porušení zabezpečení osobních údajů a řešit bezpečnostní incidenty.

Používání telefonů zaměstnavatele

S rozvojem telefonních technologií jsou pracoviště zaměstnavatelů běžně vybavena tzv. pevnými telefonními linkami a řadě zaměstnanců je poskytován pro pracovní účely i telefon mobilní. Není proto nepřekonatelným problémem využít telefon na pracovišti nebo mobilní telefon pro soukromé účely, navíc když zaslání sms zprávy je tak snadné.

Položme si však otázku, zda zaměstnavatel může zjišťovat, komu zaměstnanec volá, jestli tedy může hovory svých zaměstnanců nahrávat. Zásadně ne. Obsah telefonního rozhovoru je chráněn přímo Listinou základních práv a svobod. Podle jejího článku 13 „Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.“ Na to navazuje ještě občanský zákoník, podle jehož ustanovení § 12 odst. 1 platí, že „Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.“

Zaměstnavatel tedy v žádném případě nemůže do své telefonní centrály nainstalovat odposlouchávací zařízení, které by nahrávalo telefonické rozhovory zaměstnanců.

Na druhé straně však může z výpisů účtů za telefonní poplatky zjistit jednoduchým způsobem, kolikrát bylo z kterého telefonního přístroje nebo mobilního aparátu, kdy a kam telefonováno, popř. kolik bylo odesláno sms či mms zpráv. Ale i zde je třeba připomenout, že i s těmito údaji musí zaměstnavatel zacházet opatrně. Jen pouhé zjištění, že zaměstnanec volal na neznámé číslo, které nepatří žádnému zákazníkovi firmy, nedává zaměstnavateli právo okamžitě situaci uzavřít konstatováním, že zaměstnanec porušil pracovní kázeň a dát např. zaměstnanci upozornění na možnost výpovědi. V takovém případě se musí velice důkladně zjistit, jestli skutečně k porušení pracovní kázně nebo ke škodě na majetku zaměstnavatele došlo, aby zaměstnavatel v případě soudního sporu celou záležitost tzv. ustál a prokázal, že zaměstnanec si telefonoval z jeho aparátu pro soukromé účely a že zneužil jeho majetek. Je třeba také vzít v úvahu, že každý zaměstnanec má svého vedoucího zaměstnance a především tento vedoucí zaměstnanec by měl sledovat, jak zaměstnanec využívá svoji pracovní dobu a zda nepoškozuje majetek zaměstnavatele, tím že z ryze soukromých důvodů používá telefonu zaměstnavatele.

Pro ochranu před zneužíváním telefonních aparátů zaměstnavatele se zdá nejlepším řešením vydat pracovní řád, v kterém zaměstnavatel stanoví podmínky, za nichž mohou zaměstnanci telefonovat na pracovišti a zároveň vymezení, že porušení těchto zásad považuje za porušení pracovní kázně. Nakonec se jeví v praxi nejlepším řešením zřízení telefonních automatů na pracovišti, které mohou zaměstnanci využívat pro své soukromé účely. U mobilních telefonů je kontrola zneužití také sice do jisté míry možná přes výpisy účtů za telefonní služby příslušného operátora, ale i zde je lepší, aby zaměstnavatel poskytoval mobilní telefony jen nezbytně nutnému okruhu zaměstnanců, u kterých je záruka, že nebudou majetek zaměstnavatele poškozovat.

Zneužití telefonních aparátů nebo mobilních telefonů zaměstnavatele je třeba v praxi kvalifikovat jako poškozování majetku zaměstnavatele a ani to není možno tolerovat. Proto i zde platí, že způsobí–li zaměstnanec zaviněným jednáním zaměstnavateli škodu, je povinen mu ji nahradit. Dále je možno samozřejmě použít prostředky uvedené v kapitole VII. Porušení pracovní kázně.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 1/2023.

Všechno v životě je někdy poprvé. První třída, první auto a potom někdy i první manažerská pozice, založíte si firmu a po čase přijmete prvního zaměstnance. Anebo vás po nějaké době v zaměstnání osloví s nabídkou na pozici mistra, vedoucího prodejny, manažera. Počáteční radost zřejmě vystřídají mírné obavy, ale i pocit zodpovědnosti. Jak to zvládnu? Budou mě lidé brát? Respektovat? Nebude to pro mě příliš náročné? Co když se objeví nějaký problém?

JAKÉKOLIV JSOU VAŠE PŘEDEŠLÉ PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI, na první manažerské pozici jste na začátku. Bohužel, neplatí přímá úměra mezi výborným pracovníkem a zároveň výborným manažerem v té samé osobě. Odborníci se shodují, že každý nový manažer na nějakou část svých předchozích znalostí a dovedností může zapomenout. A ty manažerské dovednosti jsou zatím jen na startovní čáře.

Pokud jste dosud byli odborníkem zejména na technické záležitosti či účetnictví, když se stanete manažerem, začnou se od vás očekávat a vyžadovat především dovednosti vedení lidí, delegování a rozhodování.

Pokud jste se stali manažerem bývalým spolupracovníkům, musíte počítat s tím, že někteří vám povýšeně příliš přát nebudou. Možná se i oni ucházeli o toto místo, které jste právě získali, a budou mít potřebu dokazovat, že vaše jmenování nebyla dobrá volba.

PRVNÍ DOJEM - O lidech okolo sebe si vytváříme názor poměrně rychle. Někdy i s předsudky. Je celkem pozitivní, pokud se novému manažerovi podaří udělat na spolupracovníky hned na začátku dobrý dojem. Obvykle to však nejde tak snadno. Lidé očekávají, co se z člověka vyklube.

Pozitivní a plodné spolupráce můžete dosáhnout díky svým osobnostním kvalitám a odbornému know-how. Mějte na paměti, že sympatie, případně antipatie, nejsou pouze jednostranné. Když vám někdo připadá sympatický, bývá to většinou vzájemné. Soustřeďte se při vnímání lidí na sympatické vlastnosti toho druhého.

STALI JSTE SE MANAŽEREM NA PŮVODNÍM PRACOVIŠTI - Pokud jste se dostali na vyšší pozici v rámci firmy, kde jste dosud pracovali, znamená to, že lidé vám nejsou cizí, ani jejich silné či slabé stránky. Na jedné straně všechno bezproblémově funguje, na straně druhé je třeba něco změnit - proto vás přece na manažerskou pozici přijali.

Jakmile převezmete svou novou pozici, měli byste si s přímým nadřízeným promluvit o tom, jaké jsou vaše konkrétní cíle - čeho a v jakém časovém horizontu máte se svým týmem dosáhnout.

Klást můžete např. i tyto otázky:

·         Co je podle vás pozitivní na mém týmu?

·         Co by se podle vás mělo na výkonech týmu zlepšit?

·         Jaké požadavky budou v blízké budoucnosti na můj tým kladeny?

·         Jaké kompetence mi při vedení týmu dáváte?

·         V čem by se podle vás mohli podřízení dále rozvíjet?

S nadřízeným podle možností mluvte v nerušeném prostředí a bez časové tísně. V případě nejasností si rovnou na místě ověřte, jak bylo zadání myšleno. Potom by mohly následovat rozhovory se spolupracovníky - podřízenými. Také jim je třeba objasnit, jaká jsou nová očekávání vzhledem k jejich práci.

Pokuste se vytvořit příjemnou atmosféru, nedělejte z tohoto prvního setkání pohovor. Spíše se snažte o výměnu názorů a dejte prostor k vyjádření i podřízenému. Pokud jste doteď lidem tykali, není důvod zažité zvyky měnit. S případnými novými zaměstnanci si způsob oslovování nastavíte tak, aby vám to (i druhé straně) bylo příjemné.

STALI JSTE SE MANAŽEREM NA JINÉM PRACOVIŠTI - Nejdůležitější je, abyste se dobře seznámili se členy týmu. Dejte svým novým podřízeným najevo, že se na spolupráci těšíte, protože jste přesvědčeni, že bude dobře fungovat. Vhodné je udělat seznamovací setkání s jednotlivými pracovníky i individuálně.

V rámci tohoto rozhovoru můžete klást např. i tyto otázky:

·         Jakou funkci v podniku zastáváte?

·         Co všechno máte pracovně za sebou, jakými pozicemi jste už prošli?

·         Který typ práce je vám nejbližší?

Je třeba mít na paměti, že pokud nemáte dostatek informací, nemůžete kvalifikovaně plánovat, řídit ani rozhodovat. Začněte tedy sběrem dat a manažerskou analýzou.

Dejte dohromady všechna podstatná data z dosavadní historie skupiny, kterou máte vést. Zejména o lidech, jejich znalostech, schopnostech, a pokud možno i o jejich motivaci, klíčových pracovních procesech, rozpočtu, kvalitě materiálního vybavení, zboží. Také by byly nápomocny informace o trhu, na kterém se pohybujete, o konkurenci. Čím méně informací budete mít, tím delší manažerské přešlapování vás čeká.

OSM RAD, KTERÉ BUDOU PRO ZAČÍNAJÍCÍHO MANAŽERA UŽITEČNÉ:

1.                  Nenechejte si stoupnout slávu do hlavy

Nestali jste se ředitelem vesmíru! Takže nezačněte rozkazovat lidem a sledovat každičký jejich krok. Zdálo by se vám to užitečné, kdybyste byli „jen“ zaměstnanec?

2.                  Nebojte se chovat jako manažer

S mocí, kterou jste získali jmenováním, se musíte sžít. Musíte být schopen poskytnout svým zaměstnancům směr, poskytnout jim zpětnou vazbu, pomoci vyřešit problémy, motivovat je.

3.                  Mluvte o své nové pozici s vaším šéfem

Pravděpodobně máte nového šéfa, takže by vám měla být jasná jeho očekávání. Pravděpodobně jste už vy sami pracovali pro více manažerů/šéfů. Pokuste se vzít si to dobré od každého z nich a vyhněte se jejich chybám.

4.                  Získejte informace o organizační struktuře

Pokud jste v nové organizaci, potřebujete čas na to, abyste zjistili „rozložení sil“. Mnoho lidí na manažerských pozicích pohořelo, protože se nedokázali přizpůsobit „domácímu prostředí“. Dokonce, i když jste zůstali ve své organizaci, jste teď na jiné úrovni a potřebujete poznat kulturu řízení. Kolegové na stejné manažerské úrovni vám můžou být velmi nápomocni.

5.                  Snažte se porozumět individuálním rozdílům

Zřejmě musíte pracovat se skupinou lidí, kde mají lidé různé styly práce, komunikace a rozhodování. Ne každý dělá věci tak jako vy. Ale pokud jsou dosahované výsledky v práci v pořádku, pak budou zřejmě v pořádku i individuální pracovní styly.

6.                  Porovnejte svůj styl vedení se svým předchůdcem

Pod vedením předchozího manažera byli zaměstnanci zvyklí na určitý způsob práce, domluvy, delegování. Teď si musejí zvyknout na jiný styl řízení. Pomožte jim přizpůsobit se, povzbuzujte otevřenou diskusi o podobnostech a rozdílech ve stylu vedení. Pokud neznáte svého předchůdce, zeptejte se lidí na jeho styl a jasně pojmenujte, co pravděpodobně budete dělat jinak.

7.                  Identifikujte nejdůležitější cíle oddělení

Napište počáteční plán pro vaše oddělení a konzultujte ho se svým nadřízeným. Jakmile dostanete od něj připomínky a zapracujete je, sdílejte tento plán se svými zaměstnanci a požádejte je o komentáře. Pokud má tento nový plán přinést velkou změnu, setkejte se s každým člověkem individuálně a diskutujte o nových očekáváních a postupech.

8.                  Ovládněte svůj stres

Nové řízení může být na začátku stresující. Pokud se necítíte v pohodě, vyhledejte tipy, jak svůj stres zvládnout, minimalizovat. Pomůže, když najdete někoho mimo vaši pracovní skupinu, abyste si o svých stresorech promluvili. Mentor, trenér nebo důvěryhodný přítel může být dobrou pomocí při zvládání stresu a zátěže, kterým se téměř žádný nový manažer nevyhne.

Mgr. Mária Kopčíková

Použitá literatura:

·                     FRENZEL, R.: Poprvé šéfem, Grada 2013; http://www.yourofficecoach.com

* * *

Poradce, měsíčník č. 6/2023 (XI/2022)

·         Insolvenční zákon s komentářem – komentář

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2023 (XI/2022)

·         Konec roku ve mzdové účtárně

·         Které situace mohou řešit zaměstnavatelé na přelomu let 2022/2023?

·         Bezplatné užívání nízkoemisních vozidel zaměstnanci - nově

·         Srážky ze mzdy – opět nově

·         Kolektivní smlouvy v roce 2023

·         Valorizace rent v r. 2023

·         OSVČ a zdravotní pojištění od 1. 1. 2023

·         Účetní závěrka vybraných účetních jednotek

·         Školní matriky

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2023 (XI/2022)

·         Ukončení roku z pohledu ZDP

·         Zdanění ostatních příjmů – specifika

·         Zálohy OSVČ v roce 2023

·         Paušální daň v roce 2023

·         Dítě v daňovém přiznání – uplatnění daňového zvýhodnění

·         Roční vypořádání odpočtu DPH – po skončení roku

·         Přiznání k silniční dani za rok 2022

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1-2/2023 (XI/2022)

·         Od účetní závěrky 2022 k DPPO za rok 2022

·         Účetní směrnice CZ

·         Povinnosti plátce DPH komplexně

1000 řešení – měsíčník č. 1-2/2023 (XI/2022)

·         Konec roku v účetnictví

·         Daňové odpisy

·         Práce v zahraničí a zdravotní pojištění

·         Daně v praxi

·         Postupy účtování

·         Zaměstnávání

·         Veřejný sektor

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ

1. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

2. 100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání (první kapitola obsahuje článek s praktickými příklady, které se týkají různých typů pracovního volna, například dovolené, překážek v práci, pracovní volno bez náhrady mzdy a druhá kapitola obsahuje otázky týkající se pracovního poměru a inspekce práce)

3. Daňový průvodce – Zákony 2022 po novelách (daň z příjmů, daňový řád, DPH, rezervy, mezinárodní spolupráce při správě daní, elektronická evidence tržeb)

4. 100 otázek a odpovědí Zdravotní pojištění po novele (zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění s komentářem a příklady)

5. Souvztažnosti pro podnikatele 2022(přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

6. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)

7. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

8. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti, Lex Ukrajina (praktická řešení na témata nemovitosti v podnikání z daňového a účetního hlediska a ukrajinští zaměstnanci a uprchlíci; přidaná nová kapitola Zákony, právní předpisy)

9. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi (problematika zaměstnávání a DPH řešena prostřednictvím dotazů a odpovědí; aktualizované zákony, vyhlášky a nařízení)

10. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)

11. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)

12. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 (dopady ekonomických, epidemiologických a geopolitických událostí roku z pohledu zpracování účetnictví uvádíme průběžně v textu a příkladech. Rok 2022 je také předposledním rokem, kdy se sestavuje účetní závěrka podle stávajících účetních předpisů; s účinností od 1. ledna 2024 Ministerstvo financí ČR připravuje nový zákon o účetnictví a novou prováděcí vyhlášku pro podnikatele. Na některé změny nového zákona o účetnictví v textu upozorníme)

13. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)

14. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)

15. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)

16. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)

Poradce, měsíčník č. 7-8/2023 (I/2023)

·         Zákon o daních z příjmů s komentářem – komentář

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2023 (I/2023)

·         Nová úprava cestovních náhrad

·         Nová výše minimální mzdy a zdravotní pojištění

·         Teplotní podmínky na pracovišti - změny v NV o ochraně zdraví při práci

·         Změny v předpisech v souvislosti s novelou zákoníku práce

·         Nová legislativní úprava kurzarbeitu

·         Uplatnění slevy na manželku v rámci DP a ročního zúčtování záloh za rok 2022

·         Náklady na stravování v organizačních složkách státu a příspěvkových organizací - nová vyhláška

·         Hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení na vzdělávání - novela

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2023 (I/2023)

·         Změna v limitu pro registraci k DPH od 1. 1. 2023

·         Zdravotní pojištění k 1. 1. 2023 – změny

·         Mimořádné odpisy a další změny v ZDP

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2023 (I/2023)

·         Výdaje v ZDP a účetnictví

·         Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli

·         Příjmy ze samostatné činnosti a jejich zdanění

1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2023 (I/2023)

·         ZDP a DPH po novelách

·         Práce v zahraničí a zdravotní pojištění

·         Daně v praxi

·         Postupy účtování

·         Zaměstnávání

·         Veřejný sektor

NOVINKY

Aktualizace I/6 (X/2022)

·         Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

Aktualizace VI/6 (X/2022)

·         Energetický zákon

• Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci

Aktualizace IV/3 (IX/2022)

·         Zákon o zadávání veřejných zakázek

·         Katastrální zákon

Aktualizace I/5 (IX/2022)

·         Zákon o provádění mezinárodních sankcí

·         Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ...

Aktualizace III/5 (IX/2022)

·         Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě

·         Nařízení vlády č. 304/2014 Sb. o platových poměrech státních zaměstnanců

·         NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 256/2022 Sb. o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)

Aktualizace VI/5 (IX/2022)

·         Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí

·         Zákon o právu na informace o životním prostředí

·         Zákon o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech)

·         Vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší

Aktualizace V/3 (IX/2022)

·         Zákon o svobodném přístupu k informacím

·         Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky

ZÁKONY 2023