Em@ilové noviny
č. 10/2054
30.5.2025
30.5.2025
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
Jste důchodce nebo pracující důchodce? Přinášíme Vám informace ohledně slev na sociálním pojištění a dalších změnách pro pracující důchodce.
Jste mzdová účetní a potřebujete nové informace?
Dočtete se ohledně změn důchodového věku, snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u osob dlouhodobě vykonávajících riziková zaměstnání, pobírání starobního důchodu souběžně s výkonem výdělečné činnosti, dobrovolného sdílení vyměřovacích základů mezi manžely a registrovanými partnery ... a další.
Všechno potřebné najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. Poradce 11-12/2025 – Zákon o důchodovém pojištění s komentářem - komentář
/A5, str. 256/
2. PaM 2-3/2025 – Zákon o důchodovém pojištění – velká novela - příspěvek
/A4, str. 112/
3. Aktualizace III/2 – Zákon o důchodovém pojištění, zákon o státní sociální podpoře – úplná znění zákonů
/A5, str. 120/
|
Cena balíčku je 1 051 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 735 Kč. Ušetříte 316 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. ZÁKONÍK PRÁCE PO NOVELE – PRO MZDOVÉ ÚČETNÍ
Mezi nejvýznamnější změny flexibilní novely ZP 2025, patří právní úprava zkušební doby. Zejména se jedná o prodloužení doby jejího trvání. Dále nastávají velké změny týkající se rychlejších výpovědi z pracovního poměru, doručování výpovědí, výhod pro pracující matky, úprav práce mladistvých, odstupného, podpory v nezaměstnanosti, rozvrhování pracovní doby, vstupních prohlídek, výplat v cizí měně … V balíčku přinášíme také komplexní pohled na sociální, zdravotní a nemocenské pojištění pro rok 2025.
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o zaměstnanosti .... – úplná znění zákonů po novele
/A5, cca str. 200/
2. DUVaP 7-8/2025 – Odměňování za práci, srážky ze mzdy - příspěvek
/A5, cca str. 208/
3. PaM 7/2025 – Jaké odstupné při skončení pracovního poměru, Otazníky kolem mezd a platů
- příspěvky
/A4, str. 72/
4. 1000 řešení 1-2/2025 - Pomocník mzdové účetní 2025 – příspěvek a praktické příklady
/A5, str. 144/
|
Cena balíčku je 1247 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 872 Kč. Ušetříte 375 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
3. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ PO NOVELE
Novela zákona účinná od 1. ledna 2025 a 1. července 2025 má 208 bodů a týká se kromě jiného zavedení elektronizace dávek nemocenského pojištění; zavedení ošetřovného pro OSVČ, zahraniční zaměstnance a zaměstnance činné na základě dohod, změn při určování místní příslušnosti u zaměstnavatelů nově se přihlašujících do registru zaměstnavatelů … a mnohých dalších oblastí. Potřebujete vědět více?
Informace užitečné pro praxi najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. Poradce 9-10/2025 – Nemocenské pojištění po novele s komentářem – komentář
/A5, str. 256/
2. PaM 2-3/2025 – Nemocenské pojištění – změny – příspěvek
/A4, str. 112/
3. DÚVaP 3-4/2025 – Sociální, zdravotní a nemocenské pojištění pro rok 2025 - příspěvek
/A5, str. 208/
4. Aktualizace III/2 – Zákon o důchodovém pojištění, zákon o státní sociální podpoře – úplná znění zákonů
/A4, str. 120/
|
Cena balíčku je 1566 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 783 Kč. Ušetříte 783 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
Novela přináší celkem 26 změn, ze kterých většina nabývá účinnosti dnem 1. července 2025, některé nabyly účinnosti dne 1. března 2025. Úprava spočívá primárně v zakotvení Informačního systému vzdělávání (ISV). Právní úprava by měla dále reflektovat postupný vznik ISV (připravovaného nejprve v rámci projektu Resortní informační systém ministerstva) jako informačního systému veřejné správy, jehož správcem bude ministerstvo. Školský rejstřík bude součástí Informačního systému vzdělávání. Potřebujete více odborných informací?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny ředitelům předškolních, základních, středních, vyšších odborných škol; vysokým školám, pedagogickým pracovníkům ...
1. PaM 5-6/2025 – Novela školského zákona – příspěvek
/A4, str. 104/
2. Aktualizace V/1 – Školský zákon, Zákon o vysokých školách - úplná znění zákonů
/A5, str. 192/
3. Zákony V/2025 – Vyhlášky ke školskému zákonu – úplná znění vyhlášek
/A5, str. 568/
4. Ústava ČR – úplné znění
/A6, str. 208/
|
Cena balíčku je 1131 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 791 Kč. Ušetříte 340 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
ZÁKON O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ – VELKÁ NOVELA
Dne 1. ledna 2025 vstoupily v účinnost tři novely zákona o důchodovém pojištění. Nová právní úprava provedená zákonem č. 417/2024 Sb. přináší soubor dvanácti optimalizačních opatření. Účinnost nové právní úpravy je dělená. Kritériem pro její stanovení je především proveditelnost nových změn v podmínkách plátců důchodů.
Koncem roku 2024 byla v médiích často komentována novela zákona o důchodovém pojištění, nicméně zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“) nebude na Nový rok 2025 novelizován pouze zákonem č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony a který nabyl platnosti 18. prosince 2024.
Dne 1. ledna 2025 vstoupily v účinnost tři novely ZDP, a to:
· zákon č. 29/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
· zákon č. 395/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
· zákon č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Zákonem č. 29/2024 Sb. dochází
pouze k jedné změně v ZDP, a to vložení nového § 64a ZDP. Tím dochází k sjednocení postižení odměny odsouzených za práci a jiných příjmů odsouzených, které odměnu za práci nahrazují, či jiných příjmů odsouzených, tedy zejména důchodů. Vyplácení důchodů se řídí § 64 ZDP. Aby poté, co se orgány sociálního zabezpečení dozví ze strany Vězeňské služby ČR o tom, že oprávněný je důchodce ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence (z právní úpravy neplyne, že by orgány sociálního zabezpečení měly tyto informace samy proaktivně zjišťovat), byly důchody zasílány do věznice nebo ústavu zabezpečovací detence, je třeba takovouto povinnost stanovit a vyloučit tak jeho poukazování jinam, jak umožňuje uvedený § 64 ZDP. Stanoví se proto povinnost orgánu sociálního pojištění vyplácet důchod na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný z důchodu trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává (to samozřejmě nic nemění na tom, že oprávněný zůstává stále příjemcem důchodu).
Zákonem č. 395/2024 Sb. dochází
také pouze ke třem změnám ZDP.
V ustanovení § 6 ZDP se zavádí nový kvalifikovaný důvod pro dobrovolnou účast na důchodovém pojištění. Jeho smyslem je umožnit OSVČ, aby kdykoli v budoucnu mohla zpětně získat účast na důchodovém pojištění za dobu této samostatné výdělečné činnosti, pokud jí za tuto dobu vznikl dluh na pojistném, který již nelze vymáhat, neboť byl prekludován z důvodu uplynutí lhůty pro placení pojistného podle nové právní úpravy zákona o pojistném, kdy nově nebude proto možné, aby si OSVČ po uplynutí lhůty pro placení pojistného dluh na pojistném za dobu, po kterou vykonávala činnost, mohla doplatit. Řešením pro takovou OSVČ může být zpětné přihlášení u příslušné územní správy sociálního zabezpečení k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění právě z tohoto nového kvalifikovaného důvodu.
V § 11 odst. 2 ZDP se odstraňuje tvrdost vůči OSVČ, kterým z důvodu nesplnění povinnosti podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ činné za kalendářní rok, byla stanovena pravděpodobná výše pojistného a zároveň tato doba nebyla zohledněna pro důchodové nároky. V případě, že OSVČ tuto pravděpodobnou výši pojistného uhradí, není důvodné ji tuto dobu nezohlednit pro účely důchodového pojištění. Ustanovení § 20 odst. 3 písm. i) ZDP je legislativně technické, dává ZDP do souladu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
V následujícím se zaměříme podrobněji na novelu ZDP provedenou zákonem č. 417/2024 Sb.
Úvodem k zákonu č. 417/2024 Sb.
Podle vládního návrhu toto zákona má nová právní úprava přinést do oblasti základního důchodového pojištění zásadní parametrické úpravy a další reformní kroky, jejichž účelem je posílení jeho finanční a sociální udržitelnosti. Prvním zásadním krokem v tomto reformním úsilí vlády bylo přijetí zákona č. 270/2023 Sb., který s účinností od 1. října 2023 přinesl úsporná opatření v oblasti valorizace důchodů a výrazné snížení motivace k odchodu do předčasného starobního důchodu.
Nová právní úprava na tyto kroky navazuje a přináší soubor následujících dvanácti optimalizačních opatření:
· zavedení mechanismu navazujícího hranici pro odchod do starobního důchodu na naději dožití,
· snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u osob dlouhodobě vykonávajících riziková zaměstnání (náročné profese),
· postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů,
· zvýšení minimální procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na 10 % průměrné mzdy a tomu odpovídající adekvátní navýšení minimální procentní výměry u ostatních druhů důchodu,
· zrušení zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení tohoto benefitu slevou na pojistném na důchodové pojištění, – mírnější krácení tzv. předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění,
· hodnocení úspěšně dokončeného doktorského studia jako náhradní doby pojištění,
· snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod,
· prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod z 2 let na 5 let,
· nahrazení tzv. výchovného za první a druhé dítě novým typem ocenění za péči ve formě tzv. fiktivních vyměřovacích základů,
· zavedení tzv. fiktivních vyměřovacích základů jako ocenění za péči o závislou osobu,
· zavedení dobrovolného sdíleného vyměřovacího základu manželů a registrovaných partnerů (rodinný vyměřovací základ).
Nová právní úprava si vyžádala i značné změny v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Kromě těchto dvou zákonů však zákon č. 417/2024 Sb. novelizoval dalších sedm zákonů, včetně zákoníku práce. V zákoníku práce však dochází pouze k drobným úpravám § 271b a § 271h ZP souvisejícím se změnou maximálního důchodového věku.
Účinnost nové právní úpravy je dělená. Kritériem pro její stanovení je především proveditelnost nových změn v podmínkách plátců důchodů.
Účinnost od 1. ledna 2025 je stanovena u těchto opatření:
· zavedení mechanismu navazujícího hranici pro odchod do starobního důchodu na naději dožití,
· snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u osob dlouhodobě vykonávajících riziková zaměstnání (náročné profese),
· postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů,
· zrušení zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení tohoto benefitu slevou na pojistném,
· snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod,
· prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod z 2 let na 5 let,
· upuštění od valorizování částky tzv. výchovného, která náleží u nově přiznávaných důchodů (ustanovení, které ruší tuto valorizaci, přitom musí nabýt účinnosti nejpozději v srpnu 2024),
· zpoplatnění tzv. valorizačních oznámení zasílaných v listinné podobě.
Účinnost od 1. ledna 2026 je stanovena u těchto opatření:
Účinnost od 1. ledna 2027 je stanovena u těchto opatření:
DŮCHODOVÝ VĚK každého ročníku narození bude navázán na naději dožití 50letých osob v roce, ve kterém příslušná generace dosáhne 50 let věku. Díky tomu bude informace o důchodovém věku známa, až na první ročníky, kterých se nová úprava dotkne, alespoň 15 let před dosažením důchodového věku. Naděje dožití v 50 letech bude, stejně jako je tomu nyní, zveřejňovat Český statistický úřad. Údaj je standardně počítán pro muže a ženy. Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě dostupných údajů stanoví naději dožití bazické generace, kterou je generace narozená v roce 1965, a každé následující generace, jak budou generace průběžně dosahovat věku 65 let. Důchodový věk každé další generace pak bude stanoven prováděcím předpisem, a to tak, aby jeho výše odpovídala 65 rokům a přírůstku naděje dožití v 50 letech mezi generací, která aktuálně dosáhla 50 let věku, a generací, která 50 let věku dosáhla v roce 2015.
Současná tabulka stanovující důchodový věk je nahrazena novou tabulkou upravující i generaci narozenou v roce 1972. Od ročníku narození 1973 bude důchodový věk stanovován prováděcím nařízením vlády, přičemž pro tento ročník dojde k plnému sjednocení důchodového věku s tím, že s ohledem na očekávaný okamžik schválení této úpravy bude důchodový věk pro ročník narození 1973 stanoven společně s ročníkem narození 1974 nařízením vlády vydaným do 30. 9. 2025.
Snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u osob dlouhodobě vykonávajících riziková zaměstnání (náročné profese)
Vládní návrh zákona č. 417/2024 Sb. si původně kladl za cíl zajistit, aby důchodový věk byl snížen pro dotčené pojištěnce v závislosti na délce odpracované doby v tzv. náročných profesích, které budou vymezeny v návaznosti na výkon prací zařazených na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu (jedná se zejm. o vyhlášku č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů) do třetí kategorie u vybraných faktorů pracovních podmínek a do čtvrté kategorie. Na základě poslaneckého návrhu byl okruh dotčených pojištěnců omezen pouze na kategorii čtvrtou.
Zaměstnanec, který vykonával práce ve stanovené náročné profesi, bude mít (samozřejmě při splnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění) nárok na starobní důchod se sníženým důchodovým věkem za předpokladu, že odpracoval 2 200 až 4 399 směn při práci v konkrétním riziku (popř. v kombinaci rizik).
V takovém případě se od důchodového věku stanoveného podle § 32 ZDP odečte 15 kalendářních měsíců a v případě odpracování 4 400 směn v práci v konkrétním riziku se důchodový věk sníží o 30 kalendářních měsíců. Za každých dalších 74 takto odpracovaných směn v práci v konkrétním riziku se důchodový věk sníží o další 1 kalendářní měsíc, s tím, že snížení důchodového věku bude možné nejvýše o 60 měsíců. Pro vznik nároku na starobní důchod se sníženým důchodovým věkem se započítávají i směny odpracované v práci v konkrétním riziku v období počínajícím 10 let před účinností tohoto zákona.
Postupné zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů parametrickými úpravami
Nová právní úprava přináší postupné úpravy parametrů pro stanovení výše nově přiznávaných důchodů s cílem zpomalit jejich absolutní nárůst a tím snížit jejich relativní úroveň vůči předchozímu výdělku proti současnému stavu tak, aby se průměrná úroveň nově přiznávaných důchodů v relaci k průměrné mzdě i přes další nárůst dosahované doby pojištění v důsledku zvyšování důchodového věku nezvyšovala.
Cílem je snížení úrovně nově přiznávaných důchodů proti vývoji podle současného stavu o 8 %, což odpovídá přibližně snížení náhradového poměru o 3 procenta průměrné mzdy. Tato změna bude realizována postupně po dobu 10 let od roku 2026 do roku 2035, aby nedošlo k žádné skokové změně. K dosažení cíle relativního snížení úrovně nově přiznávaných důchodů o 8 % se snižuje úroveň zápočtu příjmů do první redukční hranice ze stávajících 100 % na 90 % a snižuje úroveň procenta za rok pojištění ze stávajících 1,5 % na 1,45 %, což má zajistit rovnoměrný dopad tohoto opatření mezi všechny skupiny budoucích důchodců.
Uvedená změna se však týká pouze hodnocení doby do vzniku nároku na starobní důchod. Doba výdělečné činnosti po vzniku nároku bez pobírání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se bude hodnotit stejně jako dosud, tedy 1,5 % výpočtového základu za 90 dnů.
Pobírání starobního důchodu souběžně s výkonem výdělečné činnosti
Nová právní úprava opouští konstrukci trvalého navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost a nahrazuje jí pro pojištěnce, kteří jsou poživateli starobního důchodu, novou, jednorázovou a vyšší bonifikací spočívající v zavedení slevy na pojistném, která bude znamenat absenci povinnosti platit pojistné zaměstnancem. Za výdělečnou činnost vykonávanou ode dne účinnosti nové právní úpravy se již nebude zvyšovat starobní důchod, ale bude náležet sleva na pojistném ve výši 100 % pojistného placeného zaměstnancem na důchodové pojištění. Cílem tohoto opatření je podpora delšího setrvání poživatelů starobního důchodu na trhu práce.
V oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zavádí nové pravidlo, že pojištěnec, který má nárok na výplatu starobního důchodu přiznaného podle § 29 a § 61a ZDP nebo podle § 31 ZDP, pokud již dosáhl důchodového věku, a pokud je tato výplata prováděna v plné výši, nebude mít povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Sleva na pojistném se zavádí pro poživatele starobního důchodu; pro poživatele invalidního důchodu ani pro invaliditu třetího stupně není její zavedení navrhováno, neboť při přiznávání invalidních důchodů je již zohledňována tzv. dopočtená doba až do dosažení důchodového věku, za kterou se žádné pojistné neplatí.
Omezení tzv. výchovného a zavedení fiktivních vyměřovacích základů
Podle nové právní úpravy zůstane ochrana v podobě výchovného proto do budoucna osobám, které vychovaly více než dvě děti. Bude však třeba tohoto cíle dosáhnout pozvolna a postupně za využití přechodného období. Nároků na výchovné, které vznikly na základě dosavadní právní úpravy, se omezení nijak nedotkne. Dalším novým opatřením je upuštění od valorizace výchovného.
S cílem částečně zmírnit dopady omezení, resp. odbourání, tzv. výchovného za první a druhé vychované dítě a provést dodatečné zvýhodnění pro osoby pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby zavádí nová právní úprava tzv. fiktivní vyměřovací základy. Fiktivním vyměřovacím základem se rozumí částka, která sice není ani nebyla příjmem započitatelným do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění (příspěvky do důchodového systému z ní tedy nebyly odváděny), avšak při výpočtu procentní výměry důchodu se zohledňuje tak, jako by jím byla. Podstatou opatření je nahlížet na pečující osoby tak, jako by jim za výkon péče náležel započitatelný příjem v univerzální arbitrárně stanovené výši.
Cílem zavedení tzv. dobrovolného sdílení vyměřovacích základů mezi manžely a registrovanými partnery
je umožnit dobrovolné vyrovnání rozdílných důchodových nároků obou manželů nebo registrovaných partnerů, resp. partnerů podle § 655 OZ získaných za dobu trvání manželství nebo registrovaného partnerství, resp. partnerství, které plynou z odlišné výše dosahovaných příjmů z výdělečné činnosti. Sdílení vyměřovacích základů se uplatní pouze při stanovení výše starobního důchodu. Záměrem je orientovat sdílené vyměřovací základy především na situace, kdy soužití sdílejících osob bylo dlouhodobé, přičemž v rámci tohoto soužití se jedna z nich zaměřila na péči o potomky, zatímco druhá na budování kariéry.
V důsledku sdílení vyměřovacích základů dojde ke snížení rozdílu ve výši jejich pozdějšího důchodu. Další podmínkou pro uplatnění sdílení vyměřovacích základů je to, že starobní důchod byl oběma sdílejícím osobám přiznán od data spadajícího do období účinnosti nové úpravy. Sdílení vyměřovacích základů bude dobrovolné, musí tedy vzniknout na základě oboustranného souhlasného projevu vůle sdílejících osob.
Zvýšení minimální procentní výměry důchodu na 10 % průměrné mzdy
Podle platné právní úpravy je minimální výše procentní výměry starobního a invalidního důchodu determinována pevnou a v čase se neměnící částkou 770 Kč. Tato částka platí již od roku 1996, přičemž od té doby došlo k citelnému poklesu její reálné hodnoty. V roce 1996 činila průměrná mzda 8 216 Kč a částka 770 Kč tedy představovala cca 9,4 % průměrné mzdy. Pro rok 2024 činí průměrná mzda 43 967 Kč (a částka 770 Kč tedy představuje jen cca 1,75 % průměrné mzdy).
Nově se tedy navyšuje minimální výše procentní výměry na úroveň odpovídající současným průměrným mzdám. Nová minimální výše se stanoví tak, aby její poměr vůči průměrné mzdě byl přibližně stejný jako v době nabytí účinnosti zákona o důchodovém pojištění, tedy na cca 10 % průměrné mzdy. Tato hodnota bude platit pro starobní důchody (řádné, předčasné i odložené) a rovněž pro invalidní důchody pro invaliditu třetího stupně, jejichž výše se stanovuje v podstatě totožně jako u důchodů starobních. V případě invalidních důchodů pro invaliditu druhého stupně půjde o polovinu této částky a v případě invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně půjde o třetinu této částky.
Více se již dočtete v měsíčníku PaM 2-3/2025 a úplné znění Zákona o důchodovém pojištění po novele s komentářem najdete v měsíčníku Poradce 11-12/2025, který právě vychází.
ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI A SRÁŽKY ZE MZDY PO FLEXIBILNÍ NOVELE ZÁKONÍKU PRÁCE
Odměňování za práci patří mezi pracovní podmínky, jejichž úpravu stanoví zákon. Jedná se o jedno ze základních práv zaměstnance a současně jde i o povinnost zaměstnavatele poskytovat za práci mzdu nebo plat.
V poslední době se v odměňování zaměstnanců vyskytují nové otázky a problémy, jejich příčinou jsou nejen prvky v ekonomické oblasti, jako je inflace, růst nákladů, změna podnikatelského programu, organizační změny na pracovištích, ale i změny na pracovněprávním úseku. Zejména novely zákoníku práce v letech 2023 až 2025 (zák. č. 281/2023 Sb., zák. č. 120/2025 Sb. novela ZP od 1. 6. 2025) a další pracovněprávní předpisy, jako např. nařízení vlády k minimální a zaručené mzdě, přinesly řadu změn do této mzdově-právní oblasti. Nelze pominout ani novou směrnici Evropské unie k zajištění rovnosti v odměňování mužů a žen. Ve výkladu s praktickými příklady se zabýváme aktuální a komplexní úpravou odměňování, jak je obsažena v zákoníku práce a v dalších pracovněprávních předpisech, zejména v nařízeních vlády. Protože do mzdově právní oblasti patří i úprava průměrného výdělku, srážek ze mzdy a důsledky průměrné mzdy v národním hospodářství do oblasti zaměstnanosti, uvádíme výklad i k těmto otázkám.
1. Systém odměňování podle zákoníku práce
V části šesté zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále ZP), počínaje § 109, je soustředěna úprava obecných ustanovení o mzdě, platu, odměnách z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ustanovení specifických pro mzdu, plat, odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, mzdu nebo plat při výkonu jiné práce, odměnu za pracovní pohotovost a dále úprava společných ustanovení vztahujících se k podmínkám splatnosti a výplaty mzdy, platu, odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odměny za pracovní pohotovost, včetně provádění srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu.
Jednotné principy odměňování
V § 109 až 112 ZP se stanoví společné jednotné principy odměňování pro všechny skupiny zaměstnanců, kterými jsou ochrana proti mzdám (platům) nepřiměřeně nízkým, proti diskriminaci v odměňování a charakteristika jednotlivých plnění za práci podle jejich určení – pro zaměstnance v tzv. podnikatelské sféře – mzdy, pro zaměstnance v tzv. nepodnikatelské sféře (ve veřejných službách a správě) – platy a pro zaměstnance všech zaměstnavatelů, kteří vykonávají práce na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce – odměny z dohody.
V § 113 až 121 ZP je specifická úprava pro ochranu zaměstnanců ve mzdové oblasti v tzv. podnikatelské sféře, jejímž předmětem je určení způsobů utváření mezd, ochrana zaměstnanců při kompenzaci práce v obtížných pracovních podmínkách (přesčas, ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a v sobotu a v neděli), při poskytování mzdy v naturální formě a při uplatnění konta pracovní doby. Úprava v těchto ustanoveních je sestavena tak, aby poskytovala zaměstnancům náležitou ochranu a aby zabraňovala možnému poškozování zájmů fyzických osob, které jsou v pracovněprávních vztazích v nevýhodném postavení. Cílem uvedené úpravy je rovněž vytvoření dostatečného prostoru v procesu utváření mezd pro stimulaci zaměstnanců a pro vytváření optimálních (účinných) mzdových systémů jako nástroje řízení.
Určování odměny za práci
V § 122 až § 135 ZP se komplexně stanoví postup při určování platu zaměstnancům ve veřejných službách a správě, včetně působnosti zaměstnavatelů v této oblasti a možností sjednání platů v kolektivních smlouvách. ZP v této části vychází z osvědčených zásad platové úpravy.
V § 109 odstavci 1 se stanoví základní právo zaměstnance na plnění za vykonanou práci s odkazem na další ustanovení ZP nebo na další zvláštní právní předpisy. Tímto vymezením je dána odlišnost odměn za práci od ostatních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s pracovním poměrem, která odměnou za práci nejsou (například náhrady mzdy nebo platu).
Stejná odměna pro muže a ženy
Evropská legislativa vyústila v této oblasti v novou směrnici EU z dubna 2023 o transparentnosti v odměňování. Cílem je zamezit diskriminaci, kdy ženy za stejnou či rovnocennou práci dostávají méně zaplaceno. Do zákoníku práce se směrnice promítne společně s opatřeními z Akčního plánu rovného odměňování žen a mužů 2023–2026.
Členské státy EU by podle směrnice měly zajistit dodržování základních práv na stejnou odměnu v rámci celé Evropské unie a zavést celoplošně standardy transparentnosti odměňování. Podle směrnice mají členské státy EU dva roky na to, aby směrnici převedly do vnitrostátního práva.
Povinnosti podle směrnice
Bude povinný údaj o nástupní mzdě nebo rozmezí nástupní mzdy pro uchazeče/ky o zaměstnání v inzerci nebo před pohovorem a bude zakázáno dotazovat se uchazečů/ek na mzdovou historii.
Zaměstnanci budou mít právo žádat zaměstnavatele o informace dělené podle pohlaví o výši průměrných výdělků ve své kategorii zaměstnání nebo pro skupinu pozic vykonávajících stejnou práci a práci stejné hodnoty. Budou mít též nárok požadovat údaje o kritériích, podle kterých zaměstnavatel určuje výši mzdy a kariérní postup. Tato kritéria zároveň musí být prokazatelně neutrální a objektivní.
Zaměstnavatelé s více než 250 zaměstnanými budou mít nově povinnost každoročně nahlásit svůj interní rozdíl v odměňování žen a mužů, a to od 7. června 2027. Menší organizace s více než 150 zaměstnanými budou tuto povinnost plnit jednou za tři roky a zaměstnavatelé s počtem pracovníků od 100 do 140 mají čas až do roku 2031. Pokud bude zjištěný rozdíl v odměňování činit více než 5 % a nebude odůvodnitelný objektivními a neutrálními kritérii, zaměstnavatel bude nucen provést posouzení stavu odměňování, a to společně se zástupci zaměstnaných.
Zaměstnanci a zaměstnankyně, kteří utrpěli ztrátu vlivem diskriminace na základě pohlaví, budou mít nárok na kompenzaci, a to plnou náhradou zjištěného rozdílu včetně bonusů a dalších příplatků. Zatímco důkazní břemeno pro mzdovou diskriminaci tradičně leží na straně zaměstnance, tato směrnice ho převrací na zaměstnavatele. ¨
Z obsahu směrnice tedy vyplývá, že od června 2026 by měli zaměstnavatelé zavést pravidla pro odměňování, ale také odůvodnit případné rozdíly ve mzdách na srovnatelných pozicích. Firmy budou muset doložit, že takoví zaměstnanci mají srovnatelné mzdy a to včetně bonusů a dalších odměn. Velké podniky budou muset navíc pravidelně reportovat rozdíly v odměňování žen a mužů.
Řešení podle Akčního plánu vlády
Nerovnostmi v odměňování mužů a žen v soukromé sféře se již dříve zabývala vláda. Přijala Akční plán rovného zacházení žen a mužů pro roky 2023–2026.
Jedním z prvořadých cílů Akčního plánu jsou opatření ke zvýšení informovanosti odborů i zaměstnanců o výši odměňování žen a mužů. Toho by mělo být dosaženo např. doplněním ZP o povinnost zaměstnavatele informovat odborovou organizaci o průměrných mzdách a platech a o tom každoročně informovat zaměstnance. Tím by se doplnilo ustanovení § 287 odst. 1 písm. a) ZP o vývoji mezd a platů.
Rovněž by se měla zintenzivnit kontrola inspektorátu práce na pracovištích např. tím, že budou mít u zaměstnavatele k dispozici vnitřní mzdový předpis, za jehož pomoci budou kontrolní orgány posuzovat rovnost v odměňování u konkrétního zaměstnavatele. Z legislativního hlediska by tím byla rozšířena kontrolní pravomoc inspektorátu práce podle zákona č. 251/2005 Sb. To bude vyžadovat hlubší rozsah kontroly, neboť již podle současné právní úpravy jsou zaměstnavatelé povinni předložit kontrolním orgánům potřebné pracovněprávní písemnosti.
V neposlední řadě se v Akčním plánu uvádí, že by měl být novelizován občanský soudní řád č.99/1963 Sb., aby úprava obráceného důkazního břemene, kdy je neexistenci porušování rovnosti povinen prokazovat zaměstnavatel, pokrývala veškeré právní situace v možné diskriminaci.
Opatření uvedená v Akčním plánu vlády jsou v souladu s novou směrnicí EU. Postupným zapracováním do příslušných pracovněprávních předpisů bude vyhověno právním požadavkům EU.
Podmínky pro poskytování mzdy musí být stejné pro muže a ženy. Zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, přísluší stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance a při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli.
Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle stupně vzdělání, rozsahu dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody a za zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.
Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti, zdravotní závadnosti nebo obtížnosti práce dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.
Příklad 1
Podle čeho se posuzují pracovní schopnosti a výkonnost zaměstnance?
Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance se posuzují podle odborné a duševní způsobilosti, smyslových předpokladů, popřípadě podle tělesné způsobilosti konat danou práci.
Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.
Příklad 2
Může žena uplatňovat svůj mzdový nárok v případě diskriminace u soudu?
Žena, která má nižší výdělek než muž, který vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, může na základě ustanovení § 110 ZP uplatnit u soudu nárok na vyrovnání tohoto neoprávněného rozdílu. Oprávněnost rozdílu výše mzdy mezi mužem a ženou je povinen prokázat v případě soudního sporu zaměstnavatel. Musel by pak prokázat, že použil ve smyslu nového ustanovení hlediska, která nevedou k výdělkové diskriminaci podle pohlaví, a že podle těchto hledisek byla poskytnuta odpovídající výše mzdy bez ohledu na další hlediska.
Mzda se může lišit podle kvalifikační náročnosti práce dané požadovaným stupněm vzdělání, rozsahem dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce (podle odborné praxe), podle složitosti předmětu práce (např. podle složitosti technického, technologického zařízení, výroby nebo provozu, informačních, obchodních, ekonomických, správních a jiných systémů) a pracovní činností (např. manipulační a obslužné práce) apod.
Diskriminace ve mzdách
Je nejčastějším případem porušování rovnosti v pracovněprávních vztazích mezi muži a ženami. Není žádným tajemstvím, že téměř čtvrtina zaměstnaných žen má za stejnou práci nižší mzdu než muži. Nelze to však ve všech případech považovat za jejich diskriminaci. Rozdíl ve výši mzdy mezi muži a ženami může být ovlivněn několika hledisky. Teprve jsou-li ve svých výsledcích stejná, můžeme mluvit o diskriminaci a o oprávněnosti žen domáhat se např. mzdového rozdílu soudní cestou. Jinak řečeno: zaměstnanec nemá nárok na stejnou mzdu při výkonu stejné práce, liší-li se některé z hledisek uvedené v ZP.
Rozhodují výsledky práce
Jedním z hledisek je kvalifikační náročnost práce dané požadovaným stupněm vzdělání, rozsahem dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon práce, podle složitosti předmětu práce (např. podle složitosti technologického zařízení, výroby nebo provozu, obchodních systémů apod.) a pracovní činností (např. manipulační a obslužné práce) apod.
ZP tato hlediska definuje velmi jasně a pragmaticky: složitost, obtížnost, namáhavost práce, kvalifikace zaměstnance, rovnocenné pracovní podmínky a prostředí a hlavně – stejné výsledky práce. Pokud jsou tyto zákonné předpoklady splněny u muže a ženy, kteří vykonávají stejnou práci, nemělo by docházet ke mzdové diskriminaci.
Rozdíly ve výši mzdy mohou dále být
- podle odlišných pracovních podmínek a pracovních režimů (např. směnné provozy), podle negativních vlivů pracovního prostředí apod.,
- podle pracovních schopností a pracovní způsobilosti zaměstnance,
- podle pracovní výkonnosti a výsledků práce v závislosti na množství práce, dodržení termínů, kvality apod.
Jak je vidět, rozdíly v odměňování mohou vznikat jen při nesplnění některých z uvedených zákonných hledisek. Jiné důvody a příčiny rozdílů nemohou ve mzdách existovat.
Žena, která má nižší výdělek než muž, který vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, může na základě ustanovení § 110 ZP uplatnit u soudu nárok na vyrovnání tohoto neoprávněného rozdílu. Oprávněnost rozdílu výše mzdy mezi mužem a ženou je povinen prokázat v případě soudního sporu zaměstnavatel. Musel by prokázat, že použil při odměňování hlediska, která nevedou k výdělkové diskriminaci podle pohlaví, a že podle těchto hledisek byla poskytnuta odpovídající výše mzdy bez ohledu na další hlediska.
Odměňování a pracovní výkonnost
Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance se posuzují podle odborné a duševní způsobilosti, smyslových předpokladů, popřípadě podle tělesné způsobilosti konat danou práci.
Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.
Žena, která má nižší výdělek než muž, který vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, může na základě ustanovení § 110 ZP uplatnit u soudu nárok na vyrovnání tohoto neoprávněného rozdílu. Oprávněnost rozdílu výše mzdy mezi mužem a ženou je povinen prokázat v případě soudního sporu zaměstnavatel. Musel by pak prokázat, že použil ve smyslu nového ustanovení hlediska, která nevedou k výdělkové diskriminaci podle pohlaví, a že podle těchto hledisek byla poskytnuta odpovídající výše mzdy bez ohledu na další hlediska.
Mzda se může lišit podle kvalifikační náročnosti práce dané požadovaným stupněm vzdělání, rozsahem dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce (podle odborné praxe), podle složitosti předmětu práce (např. podle složitosti technického, technologického zařízení, výroby nebo provozu, informačních, obchodních, ekonomických, správních a jiných systémů) a pracovní činností (např. manipulační a obslužné práce) apod.
Kdo prokazuje diskriminaci
Návod na právní řešení diskriminace ve mzdách dává občanský soudní řád č. 99/1963 Sb.
Ten v § 133a řeší jednu ze stěžejních otázek právní úpravy, kdo prokazuje diskriminaci nebo porušení rovnosti. Pro pracovní oblast to znamená: Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v oblasti pracovní včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, je žalovaný povinen prokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.
Přenesení důkazního břemene ve věcech pracovních, např. mzdových, na zaměstnavatele však neznamená, že by poškozený (diskriminovaný) zaměstnanec (žalobce) nebyl bez důkazních povinností. Znevýhodněná osoba musí v soudním řízení nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ní nebylo zacházeno obvyklým, tedy neznevýhodňujícím způsobem.
Dále musí znevýhodněná osoba tvrdit, že znevýhodňující zacházení bylo motivováno diskriminačním znakem. Tuto motivaci ovšem prokazovat nemusí, ta se v případě důkazu odlišného zacházení předpokládá. Je však vyvratitelná, prokáže-li se dokazováním opak. Opak „vyjde najevo tehdy, jestliže druhý účastník (např. zaměstnavatel) prokáže, že nedošlo k porušení zásady stejného zacházení“.
Důkaz opakem
Přenesení důkazního břemene v těchto případech na zaměstnavatele ještě neznamená, že v návrhu poškozeného zaměstnance mohou chybět tvrzené skutečnosti nebo návrhy na provedení důkazů. Jedná se např. o nepřímé svědky (osoby, jimž poškozený nezákonné jednání sdělil), listinné nebo znalecké důkazy apod., pokud jsou k dispozici. Mnohdy nemusí stačit pro soudní rozhodnutí, aby např. poškozená zaměstnankyně podala návrh k soudu s tím, že zaměstnavatel jí nevyhověl v požadavku na poskytnutí náhrady škody v částce 100 tisíc korun za porušení zásady rovnosti a neuvedla žádné skutečnosti nebo návrhy.
Soudní řízení probíhá zcela obvykle, jako je tomu v ostatních případech: výslech účastníků, přednesení důkazů a jejich hodnocení jednotlivě a ve vzájemném souhrnu. Soud hodnotí důkazy zaměstnavatele prokazující to, že on nebo jeho zaměstnanec se jednání uvedeného v návrhu nedopustil. Přenesení důkazního břemene znamená, že zaměstnavatel prokazuje opak tvrzení a věrohodnost důkazů, které jsou uvedeny v návrhu na zahájení soudního řízení.
Pokud soud nebude mít skutečnosti tvrzené žalobcem (zaměstnancem) např. o diskriminaci za prokázané, může žalobu zamítnout nebo žalobce vyzvat k uvedení nebo doplnění důkazů. Předseda senátu pak podle § 43 OSŘ vyzve účastníka řízení, aby návrh v určeném termínu doplnil o potřebné důkazy. Přitom účastníka řízení poučí o tom, jak by doplnění mělo vypadat. Nedoplní-li účastník řízení tyto důkazy, nelze pro tento nedostatek v soudním řízení pokračovat a soud nemůže rozhodnout, usnesením návrh poškozeného na náhradu škody může zamítnout.
Více se již dočtete v měsíčníku DÚVaP 7-8/2025 a úplné znění Zákoníku práce po novele s komentářem najdete v měsíčníku Poradce 1-2/2026, který právě vychází.
|
2. červen Pondělí (za sobotu 31. 5.) |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně z příjmů ve smyslu § 36 sražené v dubnu 2025 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v dubnu 2025 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v dubnu 2025 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení plátce o zajištění daně (§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za květen 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpeč.) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za květen 2025(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Daň z nemovitých věcí |
Úhrada daně na rok 2025, pokud roční daň nepřesáhla 5 000 Kč, anebo sice přesáhla, ale poplatník nevyužije možnost úhrady daně ve splátkách (§ 15 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) |
|
|
Úhrada první ze dvou splátek (á 50 %) daně na rok 2025, pokud daň přesáhla 5 000 Kč, poplatník neprovozuje zemědělskou výrobu a neplatí daň najednou (§ 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) |
||
|
2. červen Pondělí (za neděli 1. 6.) |
Sociální pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2024 OSVČ podávající přiznání k dani z příjmů elektronicky bez poradce mezi 2. 4. a 2. 5., kromě osob s „paušální daní“ za rok 2024; pozn.: dle oficiální metodiky ČSSZ se pojistná lhůta 1 měsíc počítá již od 1. 5. (svátek), kdy končí daňová lhůta pro podání přiznání, jejíž odklad na 2. 5. (pracovní den) se týká pouze daně (§ 15 odst. 1, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
2. červen Pondělí |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2024 OSVČ podávající přiznání k dani z příjmů elektronicky bez poradce mezi 2. 4. a 2. 5., kromě osob s „paušální daní“ za rok 2024; pozn.: zdravotní pojišťovny počítají měsíční pojistnou lhůtu od posledního dne odloženého podání přiznání k dani 2. 5. (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
9. červen Pondělí (za neděli 8. 6.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za květen 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
10. červen Úterý |
Sociální pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na sociální pojištění za rok 2024, pokud OSVČ podala pojistný Přehled o příjmech a výdajích až 2. 6.; jinak do 8 dnů od dřívějšího podání (§ 14a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2024, pokud OSVČ podala pojistný Přehled o příjmech a výdajích až 2. 6.; jinak do 8 dnů od dřívějšího podání (§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
16. červen Pondělí (za neděli 15. 6.) |
Daně z příjmů - poplatník |
Odvod 1. pololetní zálohy na rok 2025 ve výši 40 % daně za rok 2024, pokud přesáhla 30 000 Kč, ale ne 150 000 Kč, je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok (§ 38a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Odvod 2. čtvrtletní zálohy na rok 2025 ve výši 25 % daně za rok 2024, pokud přesáhla 150 000 Kč, je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok (§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
20. červen Pátek |
Daň z př. – zaměstnav. |
Odvod sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za květen 2025 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na červen 2025 poplatníka v paušálním režimu; zahrnuje zálohy na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za květen 2025(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za květen 2025(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za květen 2025(§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za květen 2025 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za květen 2025 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
25. červen Středa |
DPH |
Podání přiznání i zaplacení DPH za květen 2025 plátce s měsíčním zd. obdobím (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za květen 2025 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za květen 2025 o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemcem, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za květen 2025, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za květen 2025 o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
30. červen Pondělí |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v květnu 2025 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v květnu 2025 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 38da odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v květnu 2025 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení plátce o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za červen 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zab.) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za červen 2025(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
DPH |
Žádost zahraniční osoby povinné k dani neusazené v EU o vrácení DPH za rok 2024 z přijatých zdanitelných plnění uskutečněných v ČR (při splnění podmínek) § 83 odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty |
|
|
Podání přiznání a zaplacení DPH za květen 2025 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 1-2/2026 – měsíčník (VI/2025)
· Zákoník práce po novele s komentářem
Poradce 11-12/2025 – měsíčník (V/2025)
· Zákon o důchodovém pojištění po novele s komentářem
· Zákon o cenách po novele s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7/2025 (V/2025)
· Doručení výpovědi z pracovního poměru - nově
· Výhody pro pracující matky - po novele
· Nová právní úprava práci mladistvých
· Výpověď ze zdravotních důvodů - po novele
· Jaké odstupné při skončení pracovního poměru
· Vyšší podpora v nezaměstnanosti
· Novela zákona o vysokých školách
· Dovolená pedagogických pracovníků
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7/2025 (V/2025)
· Formulář přiznání k DPH – změny
· Výpočet průměrného výdělku – změny
· Soukromé vozidlo podnikatele z pohledu daně
· Místo plnění u služeb – změna
· Cestovní režim – zvláštní služba
· Vedení daňové evidence – podnikatelem
· Mzdové a platové problémy – po novele ZP
· Zaměstnávání malého rozsahu – po novele ZP
1000 řešení – měsíčník č. 5-6/2025 (V/2025)
· Zákoník práce po novele
· Platby státu a zdravotní pojištění
· ZDP, DPH
· Účetnictví
· Zaměstnávání
· Veřejný sektor
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2025 (V/2025)
Daňové a nedaňové výdaje 2025 (III/2025)
Každý druh výdaje bude probírán ve 4 kapitolách:
· Právní minimum
· Z pohledu daní z příjmů (ZDP)
· Z pohledu DPH
· Z účetního hlediska (PÚ)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
5. Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
6. Daňové a nedaňové výdaje 2025 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách a upozorňuje na změny)
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 8-9/2025 (VI/2025)
· Pracovní volno z osobních důvodů - změny
· Pomoc zaměstnancům při insolvenci zaměstnavatele – nově
· Agenturní zaměstnávání a pracovnělékařské prohlídky - změny
· Zdánlivé a ústní skončení pracovního poměru po novele zákoníku práce
· Čerpání dovolené v praxi
· Novela zákona o zaměstnanosti
· Přeceňování cenných papírů v majetku obce pro účely účetnictví
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 8-9/2025 (VI/2025)
· Kapitálový majetek
· Dodání nemovitých věcí
· Brigády mladistvých
· Finanční leasing – daňové řešení
· Zaměstnání malého rozsahu
· Slevy na dani – podnikatel
· Mateřská a rodičovská dovolená
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9-10/2025 (VI/2025)
· Odpočet DPH v poměrné a krácené výši
· Vzory smluv podle zákoníku práce
· Zákon o daních z příjmů
· Stavební zákon
· Zákon o zadávání veřejných zakázek
· Zákon o státní sociální podpoře
· Zákon o důchodovém pojištění
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Daň z nemovitosti
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Rozpočtová pravidla · Finanční správa ČR
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.cz
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.cz, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
