TÉMATA NOVIN

INVESTOVÁNÍ – DAŇOVÉ ŘEŠENÍ

Právní úpravu související s cennými papíry nalezneme v § 514 až § 544 ObčZ. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.

V § 518 ObčZ jsou uvedeny tři formy cenného papíru, přičemž určení formy nám udává, kdo je vlastníkem a jakým způsobem lze tento cenný papír převést:

-         cenný papír na doručitele – cenný papír neobsahuje jméno oprávněné osoby, cenné papíry jsou neomezeně převoditelné, a to pouhým předáním, držitel cenného papíru (akcie) je pro emitenta anonymní, jejich výhodou je snadná obchodovatelnost;

-         cenný papír na řad – cenný papír obsahuje jméno oprávněné osoby, k převodu je třeba rubopis (tzv. indosament) + vlastní předání + smlouva (avšak ta nemusí být písemná), takže v praxi postačuje indosament a předání;

-         cenný papír na jméno – pro cenné papíry na jméno je typické, že obsahují jméno oprávněného ve svém textu a převádějí se písemnou smlouvou (cesí) + předáním (tradicí).

Emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků cenných papírů, jakož i podrobnější údaje o emisi. Peněžní částka, za kterou emitent cenný papír vydává, je emisní kurs cenného papíru.

Podoba cenných papírů v ČR:

Listinná podoba cenného papíru

Cenný papír existuje jako fyzická listina. Její obsah je zachycen na konkrétním nosiči, např. papíru. Všechny cenné papíry mohou existovat v listinné podobě (výjimky stanoví zvláštní právní předpisy, ovšem ne paušálně pro některý druh cenných papírů, ale pouze pro vybrané emitenty). Listinná podoba může zahrnovat pouze jednu akcii nebo může být vydána hromadná listina, která zahrnuje více akcií.

Zaknihovaná podoba cenného papíru

Cenný papír existuje pouze jako záznam v evidenci, zaknihovat lze pouze zastupitelné cenné papíry – tj. cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem (akcie, podílové listy, dluhopisy, opční listy apod.). Evidenci zaknihovaných cenných papírů má v České republice na starost Centrální depozitář cenných papírů, a. s.

Prameny úpravy cenných papírů a kapitálového trhu

Níže uvádíme přehled zákonů, ve kterých nalezneme příslušná ustanovení týkající se cenných papírů a kapitálového trhu. Příslušné odvolávky na ustanovení těchto zákonů se rozumí zákony v aktuálním znění.

Obecné prameny cenných papírů

-         občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.)

-         občanský soudní řád (č. 99/1963 Sb.)

Zvláštní prameny cenných papírů

-         zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.)

-         zákon o dluhopisech (č. 190/2004 Sb.)

-         zákon směnečný a šekový (č. 191/1950 Sb.)

Prameny upravující kapitálový trh a práva a povinnosti účastníků

-         zákon o podnikání na kapitálovém trhu (č. 256/2004 Sb.)

-         zákon o investičních společnostech a investičních fondech (č. 240/2013 Sb.)

-         zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu (č. 15/1998 Sb.)

-         zákon o bankách (č. 21/1992 Sb.)

-         zákon o České národní bance (č. 6/1993 Sb.)

V jednotlivých zákonech jsou výslovně upraveny následující cenné papíry:

-         akcie (§ 256 až § 284 zákona o obchodních korporacích – dále ZOK)

-         zatímní listy (§ 285 ZOK)

-         podílové listy (§ 115 až § 147 zákona o investičních společnostech a investičních fondech)

-         dluhopisy státní nebo firemní (zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, § 286 až § 294 ZOK)

-         investiční kupóny (§ 22 až § 26c zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby)

-         kupóny (§ 523 ObčZ)

-         opční listy (§ 295 až § 297 ZOK)

-         směnky (čl. I a III zákona č. 191/1950 Sb. směnečného a šekového)

-         šeky (čl. II a III zákona směnečného a šekového)

-         náložné listy (§ 2572 a násl. ObčZ)

-         skladištní listy (§ 2417 ObčZ)

Poznámka

Definici kupónu nalezneme v § 523 ObčZ. Zde se uvádí, že je-li s cenným papírem spojeno právo na výnos, lze pro uplatnění tohoto práva vydat kupón jako cenný papír na doručitele; kupóny se vydávají v kupónovém archu. Je-li součástí kupónového archu tzv. talón, vyplývá z něho právo na vydání nového kupónového archu – talón však není cenným papírem. Povinné obsahové náležitosti kupónu jsou uvedeny v § 523 odst. 2 ObčZ.

Investičními nástroji jsou dle § 3 odst. 1 zákona č. 256/­2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu (dále ZPKT) např. investiční cenné papíry (zejména akcie a dluhopisy), cenné papíry kolektivního investování, nástroje peněžního trhu, deriváty (opce, futures, forvardy, swapy).

Investičními cennými papíry jsou dle § 3 odst. 2 ZPKT cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Investičními cennými papíry jsou zejména:

a) akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě,

b) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry, s nimiž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky,

c) depozitní poukázky představující vlastnické právo k cenným papírům uvedeným v písmenech a) a b),

d) cenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných papírů uvedených v písmenech a) a b),

e) cenné papíry, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota je určena hodnotou investičních cenných papírů, měnových kurzů, úrokových sazeb, úrokových výnosů, komodit nebo finančních indexů či jiných kvantitativně vyjádřených ukazatelů.

Cennými papíry kolektivního investování jsou dle § 3 odst. 3 ZPKT cenné papíry představující podíl na investičních fondech nebo zahraničních investičních fondech.

Cenné papíry musí být jednoznačně identifikovatelné na základě přiděleného jedinečného kódu ISIN. ISIN (International Securities Identification Number) je mezinárodní identifikační číslo cenného papíru, které je přidělováno pro účely obchodování s ním. ISIN představuje 12 místný alfanumerický kód, který umožňuje nejjednodušší určení příslušného cenného papíru a jeho odlišení od jiných cenných papírů. První dva znaky tvoří kód státu, ve kterém je cenný papír vydán (např. CZ pro Českou republiku), dalších devět znaků představuje číselný kód cenného papíru a poslední znak je kontrolní číslice, která slouží k ověření správnosti kódu. ISIN přiděluje centrální depozitář cenných papírů.

V České republice je tímto depozitářem CDCP, a. s. Příslušný ISIN cenného papíru slouží k:

-         identifikaci – umožňuje jednoznačnou identifikaci cenného papíru bez ohledu na jeho formu (listinnou nebo zaknihovanou),

-         obchodování – usnadňuje obchodování s cennými papíry na burze i mimo ni,

-         evidenci – pomáhá při evidenci a správě cenných papírů.

Investorovi mohou z investičního nástroje plynout dva typy výnosů:

-         běžný výnos – jde o hotovostní toky plynoucí z nástroje po dobu jeho držení

-         kapitálový výnos – je dosažen při prodeji investičního nástroje jako rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou nástroje.

Kolektivním investováním rozumíme nepřímý způsob účasti investorů na kapitálových trzích prostřednictvím specializovaných subjektů, které shromažďují finanční prostředky a investují je podle předem stanovené strategie. Tento způsob investování upravuje zákon č. 240/­2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, a upravuje podmínky pro obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů. Základem kolektivního investování je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu.

Vymezení akcií a jiných cenných papírů vydávaných akciovou společností nalezneme v § 256 až § 343 ZOK. Akcie je definována jako listinný nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.

2.1 Investiční fondy

Investičním fondem jsou všechny druhy fondů podle zákona č. 240/­2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen zákon). Jeho základním dokumentem je statut fondu, který je určen investorům k posouzení rizika investice a subjektům vykonávajícím správu fondu a další činnosti. Investiční fondy dělíme dle § 92 zákona na fondy kolektivního investování, které mohou být veřejně nabízeny a na fondy kvalifikovaných investorů, které nejsou určené pro veřejnou nabídku.

Fondem kolektivního investování je dle § 93 zákona:

a) právnická osoba (akciová společnost dle § 100 zákona) se sídlem v ČR, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravovat tento majetek, a

b) podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.

Členění fondů podle druhů aktiv zahrnuje akciové fondy, dluhopisové fondy, fondy peněžního trhu, smíšené fondy (s členěním na konzervativní fondy, vyvážené fondy, dynamické fondy a flexibilní fondy), dále komoditní fondy, speciální fondy nemovitostí ad.

U fondů kolektivního investování musí být statut fondu zveřejněn a musí obsahovat základní informace – identifikaci fondu, jeho obhospodařovatele, administrátora, depozitáře, investiční zaměření fondu, pravidla hospodaření fondu, informace o cenných papírech vydávaných fondem atd.

K fondům kolektivního investování řadíme podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od více kvalifikovaných investorů vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie, založené zpravidla na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.

V rámci správy fondu rozeznáváme následující subjekty:

Obhospodařovatel fondu – vydává statut fondu a zajišťuje komplexní řízení investic a rizik, spravuje majetek investičního fondu;

Administrátor fondu – zajišťuje vydávání a odkup cenných papírů, stanovování hodnoty cenných papírů, rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu a zajišťování dalších služeb nezbytných pro řádný provoz fondu;

Depozitář – opatruje majetek fondu a provádí související kontrolní činnosti, v rámci kterých zejména eviduje a kontroluje finanční pohyby, vydávání a odkupování cenných papírů, stanovování hodnoty cenných papírů atd.

2.2 Podílové fondy a podílové listy

Podílový fond je dle § 102 zákona tvořen jměním, přičemž vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. Vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vykonává vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho obhospodařovatel. Podílový fond dle § 103 zákona nemá právní osobnost.

Podílový list je dle § 115 zákona cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí ze zákona nebo ze statutu podílového fondu. Peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci se shromažďují do podílového fondu vydáváním podílových listů. Podílové fondy mohou být otevřené podílové fondy nebo uzavřené podílové fondy.

V § 128 zákona se uvádí, že s podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem je spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet tohoto fondu. Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí dle § 131 zákona odkoupení podílového listu tohoto fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě pro den, ke kterému obdržel žádost podílníka o odkoupení podílového listu; tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu. Podílové listy odkoupením zanikají. Dle § 142 zákona s podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem není spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet fondu.

Investora při investování do fondů zajímá jak výnos, tak související riziko. Vývoj výkonnosti fondu můžeme sledovat např. v rámci internetového bankovnictví za příslušný den, za 1M (měsíc), 3M (tři měsíce), 6M (šest měsíců), nebo od počátku kalendářního roku (označeno jako YTD – year to date) respektive za 1Y (jeden rok), přičemž je důležitá zejména průměrná roční výkonnost fondu za poslední 3Y (tři roky). Rizikovost fondu je vyjádřena stupnicí 1 až 7, kde nižší hodnoty odpovídají konzervativním investicím (např. fondy peněžního trhu) a vyšší hodnoty investicím dynamickým (např. akciové fondy). Střední úroveň rizika představují obvykle fondy dluhopisové. Podle výše očekávaného výnosu a míře rizika můžeme mluvit o konzervativní, vyvážené a dynamické strategii investora.

Podle vztahu k riziku můžeme rozlišit čtyři typy investorů:

-         Velmi opatrný – nerad riskuje, vadí mu velké kolísání hodnoty investice. Hledá alternativu k běžnému spoření.

-         Opatrný – chce zhodnocení, které svým výnosem předčí spoření a dobře čelí inflaci.

-         Odvážný – míří na větší výnos a je ochoten přijmout fakt, že hodnota investice může v čase kolísat o něco více.

-         Velmi odvážný – cílí na co největší výnos, a to i za cenu, že hodnota investice může výrazně kolísat.

S investováním do fondů jsou spojeny tři základní druhy poplatků:

-         Vstupní poplatky – hradí investor při nákupu podílových listů

-         Poplatky na obhospodařování – neplatí investor přímo, ale jsou strhávány průběžně z majetku fondu

-         Výstupní poplatky – hradí investor při prodeji podílových listů.

Mnoho investorů by při investování do podílových fondů rádi kombinovali výnos s určitým stupněm ochrany. Z tohoto pohledu lze rozeznávat například:

-         Zajištěné fondy – investor u těchto fondů k datu splatnosti obdrží minimálně původně vloženou investici (100 %);

-         Fondy s předem definovanou ochranou investic – k datu splatnosti je investoru vyplacena alespoň předem stanovená procentní část investované částky menší než 100 % (např. 90 % z vložené investice).

Zajištění ochrany investice (to znamená její chráněná hodnota) se vztahuje pouze ke dni splatnosti fondu. V případě prodeje fondu před jeho splatností je hodnota podílu ve fondu určena oceněním aktiv fondu připadajícím na jeden podíl a hodnota získané investice může být pod upisovací hodnotou, ale rovněž i pod chráněnou hodnotou ke dni splatnosti.

Význam pravidelného investování

Pravidelné investování do podílových fondů je forma investování, kdy investor investuje stejnou částku peněz v pravidelných intervalech (např. měsíčně). To umožňuje využívat kolísání trhu ve prospěch investora a průměrovat nákupní cenu podílových listů. K investování dochází na základě nastaveného trvalého příkazu z bankovního účtu na nákup podílových listů fondu. V obdobích, kdy jsou ceny podílových listů nízké, nakoupí se jich více za stejnou částku, v obdobích, kdy jsou ceny vysoké, nakoupí se jich méně. V dlouhodobém horizontu dochází k průměrování nákupních cen, což může snížit celkové riziko spojené s investováním. Pravidelné investování do podílových fondů je atraktivní možnost pro začínající i zkušené investory, kteří hledají způsob, jak dlouhodobě zhodnocovat své úspory a zároveň snižovat riziko spojené s investováním.

Více se již dočtete v měsíčníku DÚVaP 11-12/2025.

POŘÍZENÍ NEMOVITÉ VĚCI – KOUPÍ, VE VLASTNÍ REŽII, NA ÚVĚR