Podrobné informace k výsledku hospodaření podnikatelé zjišťují ve výkazu zisku a ztráty. To je asi informace, která nikoho nepřekvapí. Poněkud v jiném světle se však bude jevit vazba jednotlivých nákladových či výnosových položek na celkový výsledek, a především spojitost na další výkaz – rozvahu. V případě, kdy chceme odvodit vazbu mezi příslušným řádkem (hodnotou) uvedenou ve výsledovce s příslušným řádkem rozvahy (bilance), dostáváme se při studování výkazu zisku a ztráty do poněkud náročnější pozice.

Pro pomoc při této úvaze, popřípadě k jiným účelům, jsme se pokusili propojit jednotlivé řádky výkazu zisku a ztráty sestavované v plném rozsahu – v druhové členění s výkazem rozvaha sestavovaná taktéž v plném rozsahu. Prvotně nahlížíme do Výkazu zisku a ztráty, který rozebíráme po jednotlivých řádcích formou pyramidového či stromečkového rozkladu. V každém tomto řádku jsme se pokusili uvést obvykle sem přiřazované syntetické účty (musí vždy vycházet z účtového rozvrhu účetní jednotky). Ke každému tomuto účtu připojujeme nejčastěji používané souvztažné účty, s uvedením jejich názvu (je nezbytné vždy posoudit individuální přístup každé účetní jednotky k možnosti tvorby syntetických účtů!), významu naznačené účetní operace, a právě vazbu na výkaz rozvaha. Je samozřejmé, že v případě, kdy výkaz zisku a ztráty má vazbu na jiný řádek tohoto výkazu, uvádíme i tyto souvztažnosti.

Jak jsme již uvedli, vycházíme v tomto článku z výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu – druhové členění. Výkaz zisků a ztráty je účetní výkaz, který poskytuje informace o tom, jaký zisk (popřípadě ztrátu) vykázala účetní jednotka. Výkaz zisku a ztráty zachycuje výnosy a náklady za účetní období, přičemž:

- náklady jsou obvykle definovány jako peněžně vyjádřené účelné a účelové vyjádření prostředků a práce v průběhu hospodářské činnosti dané účetní jednotky,

- výnosy se dají definovat jako v penězích vyjádřený ekvivalent za předané a odběratelem uznané výkony.

Rozdíl mezi náklady a výnosy představuje výsledek hospodaření, který může nabývat kladných hodnot (zisk) nebo hodnot záporných (ztráta), popřípadě může skončit výsledek hospodaření na nulové hodnotě (například veřejná obchodní společnost). Výsledek hospodaření z výkazu zisku a ztráty je přenášen do rozvahy, konkrétně do příslušné položky vlastního kapitálu. Na rozdíl od rozvahy (sestavujeme ji k určitému datu – rozvahovému dni), výkaz zisku a ztráty sestavujeme vždy za dané účetní období.

Pro účtování nákladů a výnosů platí zásady pro jejich časové rozlišování. Náklady a výnosy zachycují účetní jednotky podle těchto zásad:

a) náklady a výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisejí,

b) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se účtují do výnosů běžného roku,

c) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě nákladů příštích období nebo výdajů příštích období na příslušných účtech účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv,

d) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě výnosů příštích období nebo příjmů příštích období na příslušných účtech účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv.

Možná ještě poslední informaci k tomuto tématu. Časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li:

a) o nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření,

b) o pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.

V celém našem příspěvku čerpáme z vyhlášky č. 500/­2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen Vyhláška) a příslušných Českých účetních standardů pro podnikatele.

Abychom dokázali správně určit, jak má výkaz zisků a ztrát dané účetní jednotky vypadat, musíme vyjít ze dvou skutečností: je nezbytné správně zařadit účetní jednotku do příslušné kategorie a rozhodnout, zda podléhá auditu. První důležité kritérium, které má dopad na sestavování účetní závěrky, bude nové rozdělení účetních jednotek do jednotlivých kategorií. Jedná se o tyto kategorie účetních jednotek: mikro, malé, střední a velké. Podle čeho je rozlišujeme?

Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

a) aktiva celkem 9 000 000 Kč,

b) roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Poznámka:

Hodnota aktiva celkem se zjišťuje z rozvahy a jedná se o hodnotu netto. V případě obratu jde o obrat roční (čistý), popřípadě přepočtený. Počet zaměstnanců se zjišťuje jako průměrný přepočtený stav během účetního období.

Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

a) aktiva celkem 100 000 000 Kč,

b) roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

a) aktiva celkem 500 000 000 Kč,

b) roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené u střední účetní jednotky.

Pro doplnění uveďme, že za velkou účetní jednotku se vždy považuje:

- subjekt veřejného zájmu – jedná se o účetní jednotky se sídlem v ČR, které jsou obchodní společnosti s emitovanými investičními cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu, banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny, penzijní společností a zdravotní pojišťovny a

- vybraná účetní jednotka – jedná se o organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.

V případě, kdy vznikne nová účetní jednotka, tak v prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti se postupuje podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, u níž bylo možno důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky.

Vzhledem k náročnosti a komplikovanosti vymezení kategorií účetních jednotek, jak je výše naznačeno, pokusme se shrnout uvedené informace do následující tabulky:

Vazba kategorizace účetních jednotek na audit účetních závěrek

Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis (vztahuje se například na banky pojišťovny, politické strany), a dále:

- velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu),

- střední účetní jednotky,

- malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřeneckými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot:

–  aktiva celkem 40 mil. Kč,

–  roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč,

–  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

- ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 výše uvedené hodnoty.

Pro správné rozhodnutí, jaký výkaz zisku a ztráty musí daná účetní jednotka použít, se vychází z výše uvedených informací.

Výkaz zisků a ztráty v plném rozsahu musí sestavit:

a) účetní jednotka, která je obchodní společností,

b) velká a střední účetní jednotka a

c) malá a mikro účetní jednotka s povinným auditem.

Poznámka:

Výkaz zisků a ztráty v plném rozsahu obsahuje všechny položky podle Přílohy č. 2 (druhové členění) nebo Přílohy č. 3 Vyhlášky (účelové členění).

Výkaz zisků a ztráty ve zkráceném rozsahu může sestavit:

a) účetní jednotka, která není obchodní společností nebo

b) malá a mikro bez povinného auditu.

Poznámka:

Výkaz zisků a ztráty ve zkráceném rozsahu obsahuje položky označené písmeny, římskými číslicemi a výpočtové položky podle Přílohy č. 2 nebo 3 Vyhlášky.

A ještě jedna důležitá informace: výkaz zisku a ztráty uvádí hodnoty ve dvou sloupcích:

- skutečnost v účetním období (ve sledovaném účetním období),

- skutečnost za minulé účetní období.

Tolik několik základních obecných informací k výkazu zisku a ztráty. V dalším textu budeme probírat jednotlivé položky výkazu zisku a ztráty a pokusíme se uvést nejdůležitější informace, které by mohly být v praxi nápomocny pro správné sestavení tohoto výkazu.

Položky vztahující se k provoznímu výsledku hospodaření

Provozní výsledek hospodaření je sumarizací položek tržeb z prodeje výrobků a služeb, tržeb za prodej zboží, výkonové spotřeby, změny stavu zásob vlastní činnosti, aktivace osobních nákladů, úprav hodnot v provozní oblasti, ostatních provozních výnosů a ostatních provozních nákladů.

Grafické znázornění výkazu v popisovaných položkách:

A nyní k jednotlivým položkám * Provozního výsledku hospodaření podrobně.

Položka I. Tržby z prodeje výrobků a služeb

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty 601 a 602.

601 – Tržby za vlastní výrobky

Na tomto účtu se zachycují tržby za prodané výrobky. Tržby se zachycují narůstajícím způsobem od počátku účetního období. Slevy a srážky – jsou u dodavatele součástí tržeb, mohou však být pro ně zřízeny samostatné analytické účty. Za slevy a srážky se považují všechny položky bez ohledu na to, zda zákazník měl předem na slevu nárok, či zda jde o slevu dodatečně uznanou, například pro špatnou jakost.

Související (souvztažné účty) – Rozvaha v plném rozsahu:

Poznámka:

V tomto přehledu uvádíme vybrané související (souvztažné) účty, který souvisí s účtem přiřazeným do popisované položky výkazu zisku a ztráty. Vzhledem k tomu, že každá účetní jednotka si může zvolit své vlastní syntetické účty, uvádíme námi zvolené účty s jejich možným názvem. Dále uvádíme význam tohoto účtu (aktivum či pasivum), položku rozvahy, kde se uvedený účet vykazuje v rámci rozvahy a krátkou charakteristiku uvedené účetní operace. Obdobným způsobem postupujeme v rámci celého tohoto příspěvku.

Podrobné informace již najdete v měsíčníku Daně, účetnictví – vzory a případy č. 9/2022.

Legislativa klade na firmy i zodpovědné osoby čím dál větší požadavky. Vyznat se ve všech předpisech a plnit všechny předepsané zákonné povinnosti se stává poměrně složitým úkolem. Tím spíš, že některé oblasti nejsou upraveny speciálními ustanoveními legislativy, a proto je nutné vycházet z obecných právních předpisů. Takovou oblastí je např. oblast kryptoměn, jejichž nejznámějším představitelem je například bitcoin, ale i další virtuální měny či digitální měny jako Ethereum, Litecoin, Polygon, apod.

Fenomén kryptoměn je zde už od roku 2009, ale v poslední době, zejména v roce 2021 dosáhl bitcoin obrovského zhodnocení, jeho cena se vyšplhala přes částku 65 tis. USD a jeho kurs je atraktivní dodnes. Není divu, že spousta jedinců i podnikatelských subjektů se věnují jeho těžbě či obchodování s ním. Výnosy z těžby i prodeje bitcoinů však podléhají zdanění, a proto je třeba se s těžbou kryptoměny vypořádat z hlediska účtování či zdanění.

Kryptoměna je digitální měna  která byla vytvořena výhradně elektronickou cestou

v reakci na nedůvěru v emisi nekrytých peněz centrálními bankami. V roce 2009 byl jako alternativní digitální decentralizovaná měna vytvořen bitcoin (BTC). Vzhledem ke své nemateriální podstatě se jedná o nehmotné aktivum, které si vlastník uloží na elektronické médium nebo vzdálený server. Následně s kryptoměnou nakládá podle svého uvážení. Ověřování transakcí je postaveno na účetní knize blockchainu, což představuje technologii ukládání dat, která umožňuje vytvářet spolehlivé decentralizované databáze. Kryptoměny jsou dostupné pro jednotlivce prostřednictvím směnáren, burz nebo specializovaných automatů.

V oblasti daní se doposud nedočkaly bližší právní úpravy. Chybí speciální legislativa, přestože samotný bitcoin funguje prakticky již od roku 2009. To přináší nejen pro investory řadu otázek týkajících se tématiky zdaňování zisků z obchodování s kryptoměnami či z jejich těžby.

Jak nahlížejí na toto téma státní instituce v ČR?

·         Finanční správa vnímá kryptoměny jako zboží, s nímž se obchoduje na burze, které se produkuje (těžbou) a které lze využít i jako prostředek směny na reálném trhu za obchodovatelné statky.

·         Česká národní banka (dále jen ČNB) dne 10. února 2014 vydala stanovisko, kde je mimo jiné uvedeno, že bitcoiny „nejsou bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění p.p. (dále jen „ZPS“). Nákup či prodej bitcoinů na vlastní účet nepředstavuje žádnou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 ZPS ani bezhotovostní obchod s cizí měnou podle § 2 odst. 1 písm. e) ZPS. Dále ČNB konstatuje, že v případě směny (resp. nákupu) bitcoinů za české koruny nebo jinou měnu nejsou splněny znaky směnárenského obchodu definované v § 2 odst. 1 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti. Podle ČNB bitcoiny nevykazují ani znaky investičního nástroje definované v § 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění p.p., protože nemají povahu cenného papíru ani derivátu.“

Celé stanovisko lze najít na:

https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni-zakladna/stanoviska-k-regulaci-financniho-trhu/RS2014-02

Z toho jasně vyplývá, že ČNB neuznává kryptoměny jako oficiální peněžní prostředky, a tudíž je nelze považovat ani za virtuální peníze, cizí měnu či obdobu cenného papíru. Nakládání s virtuálními měnami nepředstavuje investiční činnost, což znamená, že (na rozdíl od vybraných případů držby běžných cenných papírů) související zisky nelze osvobodit od daně z příjmů.

Živnostenský úřad má za to, že těžba kryptoměn spadá do živnostenského podnikání, volné živnosti.

Jak se k bitcoinu a dalším kryptoměnám chovat z daňového pohledu?

Určitě není pravdou názor, podle kterého se kryptoměny nemusejí danit, a to i navzdory mínění laické veřejnosti, že při obchodování s těmito virtuál­ními měnami je garantována jakási anonymita.

Co o kryptoměnách říká zákon o daních z příjmů

Ze stávajících výkladů zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a z přístupu dotčených státních institucí plyne, že kryptoměny, na rozdíl od některých cenných papírů, nepodléhají v případě jejich danění žádným dodatečným úpravám či výjimkám. Klíčovou otázkou ve vztahu ke zdanění kryptoměn je určení předmětu daně. ZDP v souvislosti s kryptoměnami neobsahuje žádné konkrétní ustanovení, a proto je třeba vycházet z obecných ustanovení a principů.

Aby nedocházelo k různým výkladům z hlediska ZDP či ZDPH, tak GFŘ vydalo 30. 3. 2022 Informace k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami (např. bitcoin). Znění celé Informace lze najít na:

https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/informace-stanoviska-a-sdeleni/2022/informace-gfr-k-danovemu-posouzeni

Ziskem z kryptoměn, který podléhá zdanění, je:

·         v případě obchodování na burze konečný rozdíl mezi nabývací cenou a cenou, za kterou došlo k následnému prodeji kryptoměny,

·         v případě jejich produkce (respektive těžby) se v rámci daně z příjmů právnických osob uplatní daňový režim jako u vlastní výroby. Při získání kryptoměny těžbou nedochází ke vzniku zdanitelného příjmu.

Za předpokladu využití kryptoměn jako prostředku směny je částkou podléhající zdanění identifikovaný rozdíl mezi náklady na produkci (nabývací cenou) a výnosem získaným ze směny (tj. kolik jsem získal jako protihodnotu).

Pravidla pro určení předmětu daně jsou pro všechny daňové subjekty (fyzické i právnické osoby) společná. Pro konkrétní daňové dopady je ale vždy nutné rozlišit i kdo je poplatníkem daně, tedy zda je tímto subjektem fyzická, nebo právnická osoba.

V případě právnických osob jsou realizované výnosy součástí základu daně konkrétní entity bez ohledu na motivy pro nákup a držbu kryptoměn. Obchodní korporace si tak od výnosů dosažených z titulu nakládání s kryptoměnami může odečíst související náklady (typicky nabývací cenu kryptoměny).

Při těžbě kryptoměn se v rámci daně z příjmů právnických osob uplatní daňový režim jako u vlastní výroby, kdy se vytěžené kryptoměny oceňují vlastními náklady. O výnosech se účtuje až okamžikem zaslání kryptoměn z těžebního softwaru na vlastní peněženku.

Pro fyzické osoby platí na základě § 3 ZDP, že se zdanitelným příjmem rozumí peněžní příjem, nepeněžní příjem, ale i příjem dosažený směnou. Zdanitelného příjmu pak fyzická osoba (neúčtující v podvojném účetnictví) dosahuje v momentě, kdy vytěženou kryptoměnu smění za jinou či dojde ke směně vytěžené kryptoměny za úplně jiné aktivum (fiat měna, hmotné aktivum apod.). Dané příjmy z těžení (těžení, popřípadě směna) jsou zdaňovány jako příjmy ze samostatné činnosti v rámci § 7 ZDP. Tento příjem vyjádřený v českých korunách (přepočet se provede přes třetí měnu, nejčastěji je to USD) bude podléhat zdanění. Od příjmů si lze odečíst veškeré výdaje k zajištění a udržení těchto příjmů nebo paušální výdaje ve výši 60 % (příjem na základě živnostenského listu). Fyzická osoba, která se soustavně věnuje těžbě bitcoinů či jiné kryptoměny, má samozřejmě povinnost si k této činnosti opatřit živnostenské oprávnění.

Dá se ale předpokládat, že v praxi se ve většině případů bude jednat o fyzickou osobu, která se soustavné těžbě nevěnuje. Kryptoměnu pak pouze nakoupí a drží ji, případně ji využívá k placení či dalším směnám. Zde se pak bude z pohledu ZDP jednat (v případě kladného základu daně) o dosažení takzvaných ostatních příjmů.

Pro takový druh příjmů však platí určitá specifika. Možnost osvobození se vztahuje pouze na nahodilé příjmy s celkovou hodnotou do 30 000 Kč. K daným příjmům lze uplatnit jen přímo přiřaditelné výdaje a v neposlední řadě je zde možnost kompenzace zisků a ztrát pouze se stejným druhem příjmu (zisk dosažený např. z jednorázového prodeje automobilu proto nelze kompenzovat se ztrátou z kryptoměnové transakce).

Kryptoměny a daň z přidané hodnoty

V souvislosti s touto tématikou je nasnadě zmínit i vztah kryptoměn a daně z přidané hodnoty. Podle názoru Evropského soudního dvora se směna kryptoměn považuje za plnění, které je od DPH osvobozené (§ 54 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH), bez nároku na odpočet DPH. Z tohoto důvodu není možné uplatnit DPH ze souvisejících vstupů (což může mít vliv mimo jiné na výpočet koeficientu).

Obdobný závěr bude platit i v případě těžby kryptoměn, která je převážně považována za činnost spadající mimo předmět DPH.

Samotná těžba kryptoměn není předmětem DPH, nejedná se totiž o dodání zboží nebo o poskytnutí služby. Obecně se sice u těžby kryptoměny o poskytnutí služby jedná, chybí zde však nezbytná podmínka pro uplatnění DPH – tou je poskytnutí služby druhé straně za úplatu, což v případě těžby pro sebe není splněno. Podle rozsudku soudního dvora EU C 264/14(Skatteverket v. David Hedqvist) je předmětem daně z přidané hodnoty pouze směna kryptoměn.

V případě těžby kryptoměny pro vlastní potřebu nelze DPH nárokovat u vstupů*).

*) Samotná těžba kryptoměn (pro vlastní potřebu) nespadá do předmětu DPH. Těžba kryptoměn je totiž poskytování služeb spočívajících v ověřování transakcí pro třetí osoby, a to za odměnu. Konstantní judikatura Soudního dvora Evropské unie ale vyžaduje splnění další podmínky, aby se jednalo o ekonomickou aktivitu spadající do předmětu DPH (poskytnutí služby za úplatu), o kterou se jedná právě tehdy, pokud existuje přímá souvislost mezi poskytnutou službou a protihodnotou, jíž obdržela osoba povinná k dani (rozsudek SDEU ve spojených věcech C-53/09 a C-55/09 Loyalty Management UK a Baxi Group, bod 51; rozsudek SDEU ve věci C-283/12 Serebryannay vek, bod 37). V případě těžby ale v naprosté většině případů dojde k promarnění poskytovaných služeb, protože k ověření transakce jednoduše nedojde. Odměna je tak postavena na náhodě a neexistuje dostatečná (přímá) souvislost mezi konkrétní aktivitou a odměnou. Tento názor zaujala také anglická finanční správa (HMRC46)), která uvádí, že příjem obdržený z těžby bitcoinů bude obecně mimo předmět DPH, jelikož tato činnost nezakládá ekonomickou činnost ve smyslu DPH, protože je zde nedostatečné spojení mezi službami a obdrženou úplatou. Tento názor HMRC byl převzat i do obecně nejuznávanějšího komentáře ke směrnici o společném systému DPH.

Jak se vypořádat s kryptoměnami v účetnictví

V souvislosti s harmonizací účtování o těchto komoditách existuje doporučení Ministerstva financí ČR hovořící o tom, že virtuální měny je třeba účtovat a vykazovat jako zásoby „svého druhu“. S tím se samozřejmě pojí i logika ocenění virtuální měny jako zásoby, které je třeba k rozvahovému dni podrobit testu na snížení hodnoty a v případě nutnosti i vykázat identifikovanou ztrátu za pomoci tvorby související opravné položky podle § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění p.p. Více informací lze nalézt ve Sdělení Ministerstva financí ČR k účtování a vykazování digitálních měn: https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Ucetnictvi_2018_Sdeleni-MF-k-uctovani-a-vykazovani-digitalnich-men.pdf

Příklad 1

Těžba kryptoměny pro vlastní potřebu

Firma – společnost s r.o. se kromě běžné činnosti zabývá i těžbou kryptoměny. Pořídila si počítače v hodnotě několika milionů, které umístila v pronajaté serverovně. Vykazuje měsíční náklady na IT služby, které obsahují i energie. Firma získá z těžby bitcoiny. Jak má firma o svých příjmech a těchto transakcích účtovat a jak je bude řešit daňově?

Firma by měla účtovat o vytěžené kryptoměně při dodržení výše uvedených zákonů jako o zásobách vlastní výroby. To znamená vytěžená kryptoměna se ocení vlastními náklady, do kterých se zahrnou náklady na nájem, náklady na provoz PC vč. odpisů, náklady za elektřinu atd. Vytěženou kryptoměnu zachytí firma na rozvahovém účtu 123-Výrobky. Změny stavu výrobků se účtují prostřednictvím výsledkového účtu 583-Změna stavu výrobků. Při získání kryptoměny těžbou zatím nedochází ke vzniku zdanitelného příjmu. Pokud firma těží kryptoměny pro vlastní potřebu, nemůže si nárokovat DPH u vstupů. Plátce tak nemá nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění (např. z pořízení technického vybavení na těžbu kryptoměny, spotřeby elektrické energie), pokud vytěženou kryptoměnu použije za účelem její směny.Z hlediska daně z příjmů je nejvýznamnějším souvisejícím nákladem:

-        elektřina

-        odpisy těžebních zařízení (PC)

-        IT služby a další související výdaje (např. nájem serverovny)

Ke vzniku zdanitelného příjmu dochází až v okamžiku prodeje kryptoměny (tj. směny za fiat měnu) nebo směny kryptoměny za zboží nebo služby, resp. kryptoměny za kryptoměnu.

Příklad 2

Těžba kryptoměny – pronájem

Firma – společnost s r.o. si pořídila počítače v hodnotě několika milionů, které umístila ve své serverovně a rozhodla se pronajímat technologické zařízení (výkon počítačů) jiné firmě – tuzemskému plátci DPH, který bude pro svou potřebu těžit kryptoměnu. Jak má tyto transakce firma účtovat a jak je bude řešit daňově?

Uvedená situace je zcela jiná na rozdíl od předchozího příkladu. Jedná se o situaci, kdy osoba povinná k dani pronajme technologické zařízení na těžbu kryptoměny (resp. část či celý výkon tohoto zařízení) jinému tuzemskému plátci DPH za úplatu. Obecně platí, že služba spočívající v nájmu pronájmu technologického zařízení na těžbu kryptoměny je službou, u níž se při stanovení místa plnění postupuje v souladu se základním pravidlem podle § 9 odst. 1 ZDPH. Dle tohoto pravidla je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani (plátce, identifikovaná osoba, popř. osoba povinná k dani, která není registrována jako plátce) místo, kde má tato osoba (příjemce služby) sídlo. V uvedeném případě je tento pronájem poskytnutím služby s místem plnění v tuzemsku a plátce uvádí takové poskytnutí služby v daňovém přiznání k DPH na řádku 1.

Firma pronajímající PC za účelem těžby kryptoměny si může nárokovat DPH u vstupů. Plátce tak má nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění (např. z pořízení technického vybavení na těžbu kryptoměny, popř. spotřeby elektrické energie.

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 8/2022.

Vedoucí zaměstnanec se může rozhodnout propustit mnohé ze svých podřízených. Ti však mohou napadnout platnost rozvázání pracovního poměru žalobou u soudu, a v případě úspěchu získat nárok na odškodnění v podobě náhrady mzdy nebo platu. Odpovídá pak šéf zaměstnavateli za tuto peněžitou škodu? Jaké nároky vznikají zaměstnavateli vůči vedoucímu pracovníkovi?

Omezení náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli

z nedbalosti čtyřapůlnásobkem průměrného měsíčního výdělku v situaci, kdy vedoucí zaměstnanec uplatnil neplatné výpovědi, a zaměstnavatel tak musel vyplatit dotčeným zaměstnancům náhradu příjmu za neplatné rozvázání pracovního poměru, aneb platí limit odpovědnosti zaměstnance za škodu jen pro každý jednotlivý případ neplatného rozvázání pracovního poměru, nebo pro všechny takové případy vyplývající z určité vedoucím zaměstnancem iniciované organizační změny dohromady.

Judikatorní východiska k potvrzení odpovědnosti vedoucího zaměstnance

Nejvyšší soud ČR již v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4353/2017, ze dne 14. 12. 2017, zhodnotil že zaměstnavateli vznikla újma (došlo ke zmenšení jeho majetku) tím, že zaplatil zaměstnanci náhradu platu poté, co byla výpověď z pracovního poměru, kterou mu dal, soudem určena neplatnou. Za vzniklou škodu, která vznikla zaměstnavateli tím, že v důsledku organizačního opatření, o kterém rozhodl vedoucí zaměstnanec a na jehož základě byly dány zaměstnancům výpovědi, o nichž posléze soud určil, že jsou neplatné, musel zaměstnavatel vyplatit těmto zaměstnancům náhradu mzdy (a to ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámili zaměstnavateli, že trvají na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy jim zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru, ve smyslu § 69 odst. 1 ZP) odpovídá tento vedoucí zaměstnanec.

Na tom, že vyplacená náhrada platu je skutečnou škodou, nic nemění okolnost, že z pohledu zaměstnance tato náhrada představuje zákonný nárok podle § 69 odst. 1 ZP. Vedoucí zaměstnanec tím, že dá (uplatní) jménem zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru, aniž by pro dání výpovědi byly splněny zákonné podmínky, poruší svoji pracovní povinnost dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané. (Činí-li vedoucí zaměstnanec při výkonu své práce jménem zaměstnavatele pracovněprávní úkony (právní jednání), musí při tom postupovat v souladu s pracovněprávními předpisy.)

Příčinná souvislost mezi porušením pracovní povinnosti vedoucím zaměstnancem [tím, že zaměstnanci dal (jménem zaměstnavatele) výpověď z pracovního poměru, aniž by pro to byly splněny zákonné podmínky] a škodou vzniklou zaměstnavateli (tím, že zaplatil zaměstnanci náhradu platu poté, co byla uvedená výpověď z pracovního poměru soudem určena neplatnou), je dána, neboť bez tohoto porušení pracovní povinnosti vedoucím zaměstnancem by uvedená škoda zaměstnanci nevznikla tak, jak vznikla (nebyla-li by zaměstnanci dána neplatná výpověď, nemusel by zaměstnavatel vynaložit náklady na náhradu platu).

Okolnost, že ke vzniku povinnosti zaměstnavatele zaplatit zaměstnanci náhradu platu bylo nutné, aby zaměstnanec podal žalobu o neplatnost výpovědi a oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání (§ 69 odst. 1 a § 72 ZP), na existenci příčinné souvislosti mezi porušením pracovní povinnosti odpovědného vedoucího zaměstnance a škodou na straně zaměstnavatele nic nemění. Pokud jde o zavinění jako další předpoklad odpovědnosti vedoucího zaměstnance za škodu podle § 250 ZP, postačuje zavinění ve formě nevědomé nedbalosti, vyložil Nejvyšší soud v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4353/2017, ze dne 14. 12. 2017.

Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu k limitaci odpovědnosti vedoucího pracovníka za škodu

Zaměstnankyně po nástupu na vrcholné vedoucí pracovní místo u zaměstnavatele přistoupila k rozhodnutí o organizační změně a k, z ní vyplývajícímu, propouštění zaměstnanců (vedoucích zaměstnanců na nižším stupni řízení) z důvodu jejich nadbytečnosti dle § 52 písm. c) ZP. Někteří zaměstnanci, s nimiž byl rozvázán pracovní poměr, úspěšně napadli výpověď, kterou dostali, soudní cestou. Z tohoto důvodu musel zaměstnavatel neplatně propuštěným zaměstnancům vyplatit náhradu příjmu ve smyslu § 69 odst. 1 ZP. Zaměstnavatel takto vzniklé náklady následně vymáhal po zaměstnankyni jako náhradu škody (dle § 250 odst. 1 ZP), kterou měla zaměstnankyně způsobit zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Náhradu škody zaměstnavatel vymáhal po zaměstnankyni vícero samostatnými žalobami vztahujícími se vždy ke konkrétní výpovědi určitému zaměstnanci. K Ústavnímu soudu se dostal na základě ústavní stížnosti zaměstnankyně jeden z těchto případů uplatněného regresu uplatněného zaměstnavatelem vůči zaměstnankyni.

Nižší (obecné) soudy žalobě zaměstnavatele vyhověly (a Nejvyšší soud dovolání zaměstnankyně svým usnesením ze dne 23. června 2020, spis. zn. 21 Cdo 4159/2019, odmítl), přičemž konstatovaly, že zaměstnankyně je za vzniklou škodu odpovědná, neboť tím, že dala neplatnou výpověď, zaviněně (ve formě vědomé nedbalosti) porušila svou povinnost dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jí vykonávané [§ 301 písm. c) ZP]. Škodní událostí tedy byla shledána samotná výpověď, nikoli organizační změna, která jí předcházela. V důsledku toho soudy jednak nepovažovaly za nezbytné spojovat jednotlivé žaloby zaměstnavatele proti zaměstnankyni ke společnému řízení. A především tato skutečnost měla vliv na aplikaci § 257 odst. 2 zákoníku práce, podle kterého výše (po zaměstnanci) požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku měsíčního výdělku zaměstnance, který způsobil škodu. Limit omezující povinnost zaměstnance nahradit zaměstnavateli způsobenou škodu ve výši čtyřapůlnásobku měsíčního výdělku se tak nevztahoval na veškerou škodu, kterou zaměstnankyně výpověďmi navazujícími na organizační změnu potenciálně způsobila, ale omezoval pouze výši náhrady škody požadované ve vztahu ke každé jednotlivé výpovědi čili v každém jednotlivém případě neplatného rozvázání pracovního poměru, v jehož důsledku byl zaměstnavatel povinen vyplatit dotčeným zaměstnancům příslušnou náhradu příjmu dle § 69 odst. 1 ZP. Náhrada škody požadovaná po zaměstnankyni tak v úhrnu za všechny případy neplatného rozvázání pracovního poměru může potenciálně překročit uvedený limit čtyřapůlnásobku průměrného výdělku.

Přístup obecných soudů

Nejvyšší soud považoval závěr odvolacího soudu, totiž že nelze všechny případné škody způsobené všemi neplatnými výpověďmi z pracovního poměru, které dala zaměstnankyně, sečíst a tyto společně omezit jedním čtyřapůlnásobkem jejího pravděpodobného výdělku, neboť samostatnou škodou je škoda plynoucí z každé samostatné události zvlášť, přičemž škodní událostí je neplatná výpověď, za souladný s ustálenou rozhodovací praxí. Stejně hodnotil Nejvyšší soud závěr, že nejsou dány žádné důvody hodné zvláštního zřetele pro moderaci výše požadované náhrady škody.

Podle Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 23. června 2020, spis. zn. 21 Cdo 4159/2019), se mají posuzovat předpoklady odpovědnosti u každé škodní události zvlášť, a tedy se u každé musí odděleně uplatnit pravidlo dle § 257 odst. 2 zákoníku práce, na čemž by nic nezměnilo, ani kdyby došlo k procesnímu spojení řízení, v nichž je řešena odpovědnost zaměstnankyně za škodu způsobenou výpověďmi navazujícími na organizační změnu.

Výklad obecných soudů znevýhodnil zaměstnankyni a popřel ochrannou funkci pracovního práva

Ústavní soud ve svém nálezu spis. zn. II. ÚS 2600/20, ze dne 22. 2. 2022, zhodnotil, že obecné soudy hodnotily pro účely § 257 odst. 2 ZP každou danou výpověď jako samostatnou škodní událost, avšak zavinění zaměstnankyně vztáhly ani ne tak k těmto událostem, jako spíše k organizační změně, která je zastřešovala, když mimo jiné poukazovaly na její účelovost a zaměstnankyni vyčítaly nedbalost při její přípravě. Dle názoru Ústavního soudu ovšem soudy musejí být ve svém výkladu důsledné. Je-li škodní událostí opravdu samotná výpověď, musí se i posouzení zavinění zaměstnankyně vztahovat k této výpovědi, nikoli k organizační změně.

Soudy musejí posoudit, zda odpovědná zaměstnankyně zaviněně porušila nějakou svou pracovní povinnost propuštěním zaměstnance v situaci, kdy již došlo k organizační změně, a zaměstnankyně tak musela reagovat na to, že některá dosud existující pracovní místa v nové struktuře zaměstnavatele minimálně formálně přestala existovat. Připustí-li soudy naopak, že skutečná podstata pochybení spočívala v uskutečněné organizační změně, a protiprávnost dané výpovědi je tak spíše jen důsledkem nedostatků souvisejících s přípravou a provedením této změny, pak se zaměstnankyně dopustila jednoho pochybení a je nutné zajistit, aby ji v plném rozsahu chránilo § 257 odst. 2 ZP. To znamená, že by náhrada škody způsobené tímto pochybením měla být limitována čtyřapůlnásobkem jejího měsíčního výdělku.

V napadených rozhodnutích obecných soudů však soudy zvolily kombinaci těchto dvou přístupů, a to kombinaci, která zaměstnankyni v maximální možné míře znevýhodňovala, čímž došlo k obejití ochranných mechanismů pracovního práva a v konečném důsledku i k porušení práva zaměstnankyně na soudní ochranu ve spojení s právem na ochranu vlastnictví, zhodnotil Ústavní soud. V posuzované věci soudy přistoupily k výkladu relevantních ustanovení zákoníku práce způsobem, který by sice osamoceně, ve vztahu ke každému z nich, nutně pochybnosti o své ústavnosti vzbuzovat nemusel, ovšem následná společná aplikace takto vyložených ustanovení na případ vedoucí zaměstnankyně a jí uplatněné organizační změny a následných rozvázání pracovního poměru vedla i v důsledku nedůslednosti, s níž soudy k uplatnění svých teoretických východisek přistoupily k důsledkům, které zákon nejenže nepředpokládal, ale kterým se dokonce výslovně snaží předejít.

Jak aplikovat ochranné ustanovení zákoníku práce limitující odpovědnost zaměstnance?

Ustanovení § 257 odst. 2 ZP bylo sice aplikováno v posuzované věci, avšak jeho ochranná funkce byla poněkud potlačena tím, že se vztahuje na každou udělenou výpověď zvlášť (neboť každá výpověď měla představovat samostatnou škodní událost). Soudy zde vyšly z judikatury Nejvyššího soudu, podle níž v případě objektivní kumulace více škodních událostí je třeba zkoumat splnění předpokladů odpovědnosti zaměstnance za škodu v každém škodním případě zvlášť (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2002 spis. zn. 21 Cdo 1111/2001), čehož důsledkem podle Nejvyššího soudu je, že musí také u každé odděleně vyčíslené škody uplatnit pravidlo obsažené v § 257 odst. 2 ZP. Ústavní soud zde poznamenává, že ačkoli je tento důsledek do určité míry logický, tak zatímco povinnost zkoumat splnění předpokladů odpovědnosti zaměstnance za škodu v každém škodním případě zvlášť odpovídá smyslu zákonné úpravy i pracovního práva obecně, neboť chrání zaměstnance před možnou odpovědností za škodu, kterou nespáchal, tak oddělená aplikace § 257 odst. 2 ZP jde naopak zaměstnanci k tíži, a svým způsobem předmětné ustanovení potlačuje, neboť obchází z něj plynoucí požadavek, aby zaměstnanec odpovídal za jedno nedbalostní pochybení maximálně do výše čtyřapůlnásobku svého výdělku.

Je pravda, že formálně vzato se při kumulaci škodních událostí zaměstnanec nedopouští jednoho pochybení, ale pochybení více, konstatuje Ústavní soud. Tedy kdyby např. vedoucí zaměstnankyně dala dvě neplatné výpovědi, v logice výše uvedeného by se dopustila dvou nedbalostních pochybení, a odpovídala by tak za každé zvlášť do výše čtyřapůlnásobku svého výdělku. Zároveň ovšem nelze pominout, že ačkoli by šlo o dvě formálně samostatné škodní události, měly by obě původ v jedné skutečnosti, resp. v jednom pochybení v nesprávném posouzení důsledků proběhlé reorganizace z hlediska možné nadbytečnosti zaměstnanců, jejichž původní pracovní místo (minimálně formálně) již neexistuje. Takoví zaměstnanci mohou být dva, ale může jich být také daleko více, přičemž každým z nich by narůstal činitel násobící čtyřapůlnásobek zakotvený v § 257 odst. 2 ZP. Jinými slovy, jeden nesprávný výklad zákona by mohl vést k ekonomicky likvidačním důsledkům, kterým se právě § 257 odst. 2 ZP snaží zabránit.

Ústavní soud na tomto místě dodává, že tyto důsledky, potenciálně devastující i pro pracovně aktivního člověka, mohou s ohledem na délku soudních sporů nastat i více než deset let po škodní události, tedy např. v době, kdy už škůdce ani nebude výdělečně činný. Soudy by tyto okolnosti měly mít na paměti a zejména při posuzování zavinění uvážit, zda k případnému pochybení, resp. nedbalosti došlo prvotním, zastřešujícím aktem (zde reorganizací), resp. v jeho důsledku, nebo naopak bylo skutečně bez přímé vazby na reorganizaci postupováno opakovaně nedbale při podávání každé jednotlivé výpovědi.

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 8/2022.

JAK SE SPRÁVNĚ OBOUT?

Správná obuv vám pomáhá žít i trénovat s maximálním komfortem a minimálním rizikem zranění. Obuv chrání vaše chodidla, která tlumí působení sil, které se přenášejí přes kotníky, kolena a bedra, když chodidlo naráží na plochu.

Existují dva klíčové faktory, nad nimiž je třeba uvažovat při koupi bot: vybrat si takové, které mají pevnou konstrukci poskytující potřebnou komplexní oporu; a ujistit se, že nám bota správně sedí. Bota by se měla přizpůsobovat tvaru vašeho chodidla, měla by sedět těsně okolo paty bez posouvání směrem dolů a ponechávat dostatečný prostor pro prsty. Nejprve ale vyzkoušíme skutečnou kvalitu boty několika hmaty už při koupi: zkroutíme její přední část doleva a potom doprava, zvedneme špičku a pokoušíme se ji celou „zdeformovat“. Pokud je příliš poddajná, vyřadíme botu z oběhu. Zkontrolujeme tvar paty a výšku přední části. Pak zkoušíme, protože žádný paušální návod na výběr velikosti nemáme:

Nový pár sportovních bot byste si měli kupovat vždy po stu hodinách jejich užívání

- to je jednou za rok v případě, že chodíte jednou týdně dvě hodiny cvičit.

Abychom našli správnou botu, je třeba znát tvar nohy, způsob pohybu, váhu, povrchy, na kterých se bude používat, a typ sportu, který budeme v takovém obutí vykonávat. Obvykle je lepší nakupovat ve specializovaném obchodě než v různých supermarketech - zejména, když si nejsme jisti, jaký typ bude nejlépe vyhovovat našim kráčejícím potřebám.

Existují pomůcky, které když jsou vloženy do obuvi, zlepšují její funkci a korigují nesprávné návyky při chůzi. Jedním z nejčastějších typů vložek je střední (medial post), který je umístěn pod klenbou chodidla k prevenci ploché nohy.

Vložky je možné použít i ke zlepšení vzpřímeného postoje, odstranění hendikepu z nestejné délky dolních končetin nebo k tlumení nárazů či lepšímu přizpůsobení se nerovnostem povrchu.

Pokud cítíte, že by pro vás mohla být protetická pomoc vhodná, zajděte za podiatrem (ortopedický protetik, který se specializuje na problémy nohou) a poraďte se s ním o možnostech nošení speciální obuvi s vložkami.

Pokud jsme začínající běžci, rada od zkušeného trenéra ve fitness centru, tělovýchovného lékaře, ortopeda nebo specialisty ve sportovním obchodu se před výběrem obuvi hodí.

MUDr. Pavel Malovič

* * *

Poradce, měsíčník č. 1-2/2023 (VI/2022)

·         Exekuční řád s komentářem

·         Dlouhodobý nehmotný majetek v rozvaze

·         Režim přenesené daňové povinnosti

·         Pohledávky z hlediska daně z příjmů

·         Vyšší náhrada za nevyplacenou mzdu

·         Dotazy z praxe k zaměstnávání Ukrajinců

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 8/2022 (VI/2022)

·         Zvýšení životního minima

·         Sezonní práce v souvislostech

·         Změny srážek ze mzdy – podle valorizace životního minima

·         Uvolnění zaměstnanců na dětské tábory a soustředění

·         Právní problémy v personální agendě zaměstnavatele

·         Daňové limity stravování 2022

·         Zaměstnávání studentů a daň z příjmů

·         Poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních

·         Zápůjčky z FKSP

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 8/2022 (VI/2022)

·         Těžba kryptoměny – daňové souvislosti

·         DPH u digitálních služeb

·         Sociální a zdravotní pojištění – vybrané situace

·         Darování a dědictví – jak řešit daňově

·         Vklad zásob do základního kapitálu s.r.o.

·         Dlouhodobý hmotný majetek – daňový pohled

·         Životní pojištění a porušení podmínek dle ZDP

·         Konsignační sklady a DPH

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9/2022 (VI/2022)

·         Mzdová účetní a její problémy

·         Výsledek hospodaření u podnikatelských subjektů

1000 řešení – měsíčník č. 8/2022 (VI/2022)

·         Lex Ukrajina

·         Vyúčtování ze zdravotní pojišťovny

·         Změna zdravotní pojišťovny

·         Daň z příjmů, DPH

·         Mzdy, zákoník práce, odvody

·         Veřejná správa

Poradce veřejné správy – (PVS) – měsíčník, č. 5-6/2022 (VI/2022)

·         Lex Ukrajina

·         Elektronická komunikace

·         Zdroje energie

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

1. Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

2. Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

3. 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

4. 100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (praktická řešení týkající se daňových a nedaňových výdajů a odměňování)

5. 100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (komentář k pandemickému zákonu a související příklad, OSVČ z pohledu daní, odvodů a ukončení podnikání)

6. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

7. 100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (příklady z praxe týkající se cestovních náhrad, stravování zaměstnanců, automobilu v podnikání a vzniku, zániku společnosti s.r.o., využití zisku a řešení ztráty ve spol. s.r.o.)

8. 100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (příklady z praxe se v první kapitole týkají částečné práce, poskytování příspěvků, zaměstnávání, příspěvků pro podnikatele a ve druhé kapitole odpočtu DPH v poměrné a krácené výši)

9. 100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání (první kapitola obsahuje článek s praktickými příklady, které se týkají různých typů pracovního volna, například dovolené, překážek v práci, pracovní volno bez náhrady mzdy a druhá kapitola obsahuje otázky týkající se pracovního poměru a inspekce práce)

10. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2021 (komplexní informace potřebné při sestavování účetní závěrky podnikatelů za rok 2021)

11. 100 otázek a odpovědí Účetní závěrka, Zdaňování zahraničních příjmů (první kapitola obsahuje příklady z praxe týkající se sestavování účetní závěrky a druhá kapitola správné postupy při zdaňování zahraničních příjmů)

12. Daňová přiznání FO a PO za rok 2021, Roční zúčtování příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2021 (komplexní informace potřebné při podávání daňového přiznání a ročního zúčtování příjmů, včetně změn, které nastaly)

13. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2022 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

14. Daňový průvodce – Zákony 2022 po novelách (daň z příjmů, daňový řád, DPH, rezevy, mezinárodní spolupráce při správě daní, elektronická evidence tržeb)

15. 100 otázek a odpovědí Zdravotní pojištění po novele (zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění s komentářem a příklady)

16. Souvztažnosti pro podnikatele (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

17. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)

18. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

19. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti, Lex Ukrajina (praktická řešení na témata nemovitosti v podnikání z daňového a účetního hlediska a ukrajinští zaměstnanci a uprchlíci; přidaná nová kapitola Zákony, právní předpisy)

Poradce, měsíčník č. 3/2023 (VIII/2022)

·         Zákon o inspekci práce s komentářem - komentář

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2022 (VIII/2022)

·         Valorizace rent

·         Změny v ZP podle směrnic EU

·         Opatření v souvislosti s Ukrajinou - daňový pohled

·         Kategorizace prací

·         Pedagogická činnost – novela

·         Pravidla pro příspěvky z FKSP na kulturu, vzdělávání a sport

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2022 (VIII/2022)

·         Daně v účetnictví

·         Změny v zákoně o DPH

·         Časové rozlišení v účetnictví

·         Daně z příjmů

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 10-11/2022 (VIII/2022)

·         Dědické právo

·         Automobil v podnikání firemní a najatý

·         Dohadné položky – daňový dopad

1000 řešení – měsíčník č. 9/2022 (VI/2022)

·         Daně v praxi

·         Postupy účtování

·         Zaměstnávání

·         Veřejný sektor

NOVINKY

Aktualizace I/3 (VI/2022)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o dani silniční

Aktualizace V/1 (VI/2022)

·         Zákon o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

·         Nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků

·         Vyhláška o krajských normativech

·         Vyhláška o zájmovém vzdělávání

·         Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

Aktualizace VI/1 (VI/2022)

·         Zákon o ochraně ovzduší

Aktualizace I/2 (VI/2022)

·         Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku

·         Zákon č. 128/2022 Sb. o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

·          

Aktualizace II/2 (VI/2022)

·         Trestní zákoník

·         Trestní řád

·         Zákon o Rejstříku trestů

·         Zákon o obětech trestných činů

Aktualizace II/1 (V/2022)

·         Zákon o správních poplatcích

Aktualizace I/1 (V/2022)

·         Zákon o DPH

·         Zákon o spotřebních daních

·         Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel

ZÁKONY 2022 novelizované zákony k 1. 1. 2022