Em@ilové noviny
č. 14/2025
30.9.2025
30.9.2025
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. STAVEBNÍ ZÁKON PO NOVELE
I v roce 2025 byl stavební zákon opakovaně novelizován. Nová právní úprava si v původních verzích záměru předsevzala sledovat tyto základní principy nového stavebního práva oproti dosavadní právní úpravě: institucionální změny, důsledná digitalizace stavební agendy, změny v územním plánování, procesní změny, řízení o povolení stavby, odstraňování staveb, změny veřejného hmotného práva, změny v soudním přezkumu. Potřebujete podrobné a praktické informace? Potřebujete také informace k stavebním pracím z hlediska DPH?
Najdete je v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, majitelům staveb, pracovníkům veřejné správy, obcím, živnostníkům, daňovým poradcům, stavebníkům, pronajimatelům staveb, auditorům, ekonomům …
1. Poradce 3-4/2026 – Stavební zákon po novelách s komentářem – komentář /A5, str. 320/
2. Aktualizace IV/2 – Stavební zákon – úplné znění zákona po novelách /A5, str. 96/
3. DÚVaP 9-10/2025 – Odpočet DPH v poměrné a krácené výši – příspěvek /A5, str. 176/
|
Cena balíčku je 1173 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 821 Kč. Ušetříte 352 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. ZÁKONÍK PRÁCE PO NOVELE
Mezi nejvýznamnější změny flexibilní novely ZP 2025, patří právní úprava zkušební doby. Zejména se jedná o prodloužení doby jejího trvání. Dále nastávají velké změny týkající se rychlejších výpovědi z pracovního poměru, doručování výpovědí, výhod pro pracující matky, úprav práce mladistvých, odstupného, podpory v nezaměstnanosti, rozvrhování pracovní doby, vstupních prohlídek, výplat v cizí měně …
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. Poradce 1-2/2026 – Zákoník práce po novele s komentářem – komentář /A5, str. 528/
2. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti – úplná znění zákonů /A5, str. 200/
3. PaM 8-9/2025 – Pracovní volno z osobních důvodů – změny, Agenturní zaměstnávání a pracovnělékařské prohlídky – změny …- příspěvky /A4, str. 104/
|
Cena balíčku je 1321 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 925 Kč. Ušetříte 396 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
3. ŠKOLSKÝ ZÁKON – PO NOVELÁCH
V ČR je možnost odložení začátku povinné školní docházky využívána ve zdaleka nejvyšší míře v rámci celé Evropy. Novela z tohoto důvodu přináší opatření, jež mají tento stav korigovat. Má se dotknout rovněž povinnosti vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v případě odložení začátku povinné školní docházky.
Velká novela školského zákona přináší balíček změn pro základní a střední školy. Změny nastanou ve financování nepedagogických pracovníků, které by měly nově hradit obce z vlastních rozpočtů. Novela se dále týká následujících problematik: slučování malých škol; sociálních a speciálních pedagogů a psychologů; více peněz pro potřebné školy, návrat online výuky, „malých bakalářek“ a certifikátů místo maturit, většího vlivu dětí na chod školy.
Potřebujete nové informace?
Najdete je v našich publikacích, které jsou určeny ředitelům předškolních, základních, středních, vyšších odborných škol; vysokým školám, pedagogickým pracovníkům ...
1. Aktualizace V/3 – Školský zákon, Zákon o informačních systémech veřejné správy - úplná znění zákonů /A5, str. 136/
2. Aktualizace V/2 – Školský zákon, Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek - úplná znění zákonů /A5, str. 120/
3. PaM 10/2025 – Novela školského zákona – příspěvek /A4, str. 72/
4. Poradce 11-12/2025 – Zákon o důchodovém pojištění po novele s komentářem – komentář /A5, str. 256/
|
Cena balíčku je 936 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 655 Kč. Ušetříte 281 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. ZAMĚSTNÁVÁNÍ PO NOVELÁCH ZÁKONŮ
Novela zákoníku práce a novela zákona o inspekci práce přinesly změny do pracovněprávní praxe. Novela zákoníku práce přinesla změny týkající se zkušební doby, výpovědí z pracovního poměru, výhod pro pracující matky, úprav práce mladistvých, odstupného, rozvrhování pracovní doby, vstupních prohlídek, výplat v cizí měně ...
Jak mají zaměstnavatelé uplatňovat práva a plnit povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů, aby nedostali sankci od inspektorátu práce? Potřebujete nové informace?
Najdete je v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. DÚVaP 5-6/2025 – Zaměstnanecké benefity – příspěvek /A5, str. 224/
2. PaM 10/2025 – Jak se ochránit před pokutami od inspektorátu práce, Flexibilní a zvláštní formy zaměstnávání po novele ZP …- příspěvky /A4, str. 72/
3. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti – úplná znění zákonů /A5, str. 200/
4. Aktualizace III/4 – Zákon o státní sociální podpoře, Zákon o sociálních službách - úplná znění zákonů po novelách /A5, str. 224/
|
Cena balíčku je 1190 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 833 Kč. Ušetříte 357 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ
Automobil je prezentován jako symbol svobody, rychlosti a prosperity, což zajisté ocení automobilisté čekající hodiny v kolonách, šinoucí se krokem ucpanými městy nebo hledající místo k zaparkování. Ať tak nebo onak auta jsou holt nedílnou a bohužel nezbytnou součástí našich životů. Stejně jako pouze podivíni dnes nemají mobil, tak ani nemít auto není normální, zejména v podnikání je to prakticky vyloučeno, snad jen s okrajovou výjimkou spisovatelů a podobných tvůrčích profesí. Každý den je totiž třeba něco nebo někoho přemístit z bodu A do bodu B, pak do C, se zastávkou v D, …
Nejrozsáhlejší je kategorie tzv. firemních automobilů, za které budeme považovat pouze vozidla ve vlastnictví dotyčného podnikatele, který je používá. Přitom u podnikající fyzické osoby alias OSVČ musí být také zahrnuto do jejího „obchodního majetku“, což si v pravý čas objasníme. Z daňového hlediska je významné, že vlastník auta má možnost jej odpisovat, ovšem na straně druhé obvykle rovněž musí za něj platit silniční daň. Další na řadě budou najaté (pronajaté) automobily, které podnikatelé užívají na základě nájemních smluv. Jde o úplatné užívání cizí věci, která se dříve či později vrací pronajímateli, od něhož si lze obratem najmout třeba novější model a starosti o „ojetinu“ nechat vlastníkovi. Nájmy jsou v praxi časté nejen u osobáků, ale i kamionů.
Na pomezí obou výše zmíněných kategorií je jejich konglomerát – finanční leasing. Sice jde a priori o smlouvu o pořízení – v našem případě automobilu – tak jako u kupní smlouvy, čemuž ale předchází delší období jeho užívání za úplatu, které má blíže k nájmu. Finanční leasing má významná specifika daně z příjmů i DPH.
Další kategorie jsou soukromé automobily, za které budeme považovat auto patřící dané podnikající fyzické osobě (OSVČ), která jej ale nezahrnula do obchodního majetku, protože slouží hlavně její soukromé (rodinné) potřebě. Tato volba má podle okolností příznivé či naopak nevýhodné daňové důsledky.
Zapomenout samozřejmě nemůžeme ani na automobily zaměstnanců, které jsou často využívány také pro podnikatelské účely jejich zaměstnavatelů. Je nasnadě, že jako většina vztahů na pracovišti je i tento určitou měrou regulován v zákoníku práce, aby „ten silný“ (zaměstnavatel) nemohl přehnaně zneužívat „toho slabého“ (zaměstnance). Zákon zaměstnance chrání tím, že nařizuje povinnou úplatu a stanovuje také její minimální výši.
Na zaměstnance pamatujeme i v případě manažerských automobilů, což je zavedené slangové označení pro možnost – obecně všech zaměstnanců – využívat vozidla zaměstnavatele pro své soukromé účely zdarma, případně s velkou slevou. V praxi jde o častý benefit (výhodu), který však má nemilé daňové důsledky.
Poslední kategorií jsou vypůjčené automobily, kdy na straně jedné stojí dobrotivý – obvykle nějak spřízněný – majitel vozidla, a na straně druhé podnikatel, který by jej rád dočasně využíval. Oproti nájmům je specifikem tohoto vztahu jeho bezúplatnost, což má často opomíjené neblahé daňové důsledky pro oba aktéry.
Aby bylo možno auto legálně využívat, je třeba k němu mít relevantní právní důvod (titul) umožňující jeho užívání. Nejčastější jde o vlastnické právo. Ovšem podnikající občané jsou ve schizofrenní situaci, jelikož vedle statusu podnikatele alias OSVČ samozřejmě mohou jednat také jako soukromé osoby mimo své podnikání. Na což pamatuje daňové právo institutem obchodního (podnikatelského) majetku zavedeným v § 4 odst. 4 ZDP, z něhož vyplývá, že fyzická osoba má u majetku na výběr ze dvou možností: a) versus b).
Dodejme, že podle § 495 OZ „majetek“ tvoří souhrn všeho, co dotyčné osobě patří, a je tak v jeho vlastnictví (§ 1011 OZ):
a) Pokud jej uvede do svého účetnictví nebo do daňové evidence (vedené podle § 7b ZDP), bude jej mít v obchodním majetku, z něhož může majetek také volně kdykoli vyřadit do své privátní sféry;
b) Jinak se majetek nestává obchodním majetkem ve smyslu ZDP (např. když nevede účetnictví ani daňovou evidenci, ale uplatňuje „paušální výdaje“, nebo se zkrátka rozhodne jej ponechat jako soukromý), a to i kdyby nakrásně sloužil pouze pro podnikatelské účely dotyčné fyzické osoby.
Pro naše účely budeme u podnikajících občanů (OSVČ) považovat za „firemní automobil“ takový, který poplatník zahrnul a tedy má ve svém obchodním majetku. Poplatníci daně z příjmů právnických osob (např. s.r.o.) tuto možnost volby nemají, u nich je prakticky veškerý majetek, který vlastní, resp., k němuž patří, součástí jejích obchodního majetku. Vyplývá z jeho vymezení v § 20c ZDP: „Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který
a) mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu,
b) k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.“
Jde-li o automobil ve společném jmění manželů (dříve tzv. bezpodílové spoluvlastnictví manželů), který je využíván pro samostatnou činnost, resp. podnikání jedním z nich či oběma, vkládá jej do obchodního majetku vždy pouze jeden z manželů. V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro samostatnou činnost, využívána také druhým z manželů, lze daňově uznatelné výdaje (náklady) související s touto věcí, které připadají na část věci využívané pro podnikání, oběma manžely, rozdělit mezi oba dva v poměru, v jakém ji využívají při své samostatné činnosti. Ovšem případné příjmy z prodeje věci ve společném jmění manželů jsou zdaňovány vždy u toho z manželů, který měl takovou věc zahrnutou v obchodním majetku.
2.1 Využití firemního auta OSVČ pro zaměstnavatele
Pan Jiří je zaměstnán u stavební firmy a vedle toho drobně samostatně podniká v pokládání plovoucích podlah apod. jako OSVČ. O svém podnikání vede daňovou evidenci (§ 7b ZDP), přičemž do obchodního majetku zahrnul automobil kombi, který využívá pouze pro svou živnost. Proto na něj nárokuje „plný“ paušální výdaj na dopravu 5 000 Kč měsíčně, jelikož skutečných výloh za pohonné hmoty a parkovné mívá zpravidla daleko méně.
V březnu 2025 zaměstnavatel požádal pana Jiřího, zda by pro přepravu na stavební zakázku využil svůj automobil. S čímž zaměstnanec souhlasil a za toto využití vozidla kombi obdržel odpovídající jízdní náhrady.
Jak je to s využitím firemního auta OSVČ pro zaměstnavatele?
Protože vozidlo takto v červnu pan Jiří ale využil částečně pro jiné účely než pro své podnikání, nemohl uplatnit za tento měsíc plný paušální výdaj na dopravu 5 000 Kč, ale jen krácený 4 000 Kč.
Zákon přitom nijak nebrání souběhu „plného“ a kráceného paušálního výdaje na dopravu v průběhu jednoho zdaňovacího období. Na rozdíl od souběhu uplatňování skutečných (prokázaných) výdajů versus paušální výdaje na dopravu.
2.2 Výhrada vlastnictví při koupi vozidla na splátky
Alfa, s.r.o. již v říjnu 2024 sjednalo s dovozcem kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodávkové vozidlo v kupní ceně 1 000 000 Kč. Platební podmínky a převod práva byly dohodnuty následovně; DPH neuvažujeme:
Jaké je správné řešení?
S pořízením vozidla neměl kupující žádné vedlejší pořizovací náklady a vozidlo bylo způsobilé k užívání ihned dnem převzetí (zejména již mělo registrační značku a sjednáno povinné pojištění), kdy jej proto zařadil do majetku jako DHM. Alfa, s.r.o. podle své účetní směrnice bude účetně odpisovat vozidlo měsíčními odpisy ve výši 4 % pořizovací ceny, resp. v měsíci jeho pořízení (listopad 2024) jen 2 %. V příloze v účetní závěrce za rok 2024 by měla firma uvést coby hospodářsky významnou informaci, že automobil ještě nemá ve vlastnictví, a kdy se tak asi stane. Načež teprve od nabytí vlastnictví bude moci kupující auto začít odpisovat daňově z pořizovací ceny.
|
Den |
Text |
Částka v Kč |
MD |
D |
|
10. 10. 2024 |
Poskytnutá záloha prodejci automobilu |
300 000 |
052 |
221 |
|
15. 11. 2024 |
Převzetí automobilu od prodejce a uvedení do užívání |
1 000 000 |
022 |
321 |
|
Úhrada další části kupní ceny |
100 000 |
321 |
211 |
|
|
Zúčtování zálohy poskytnuté před koupí prodejci vozu |
300 000 |
321 |
052 |
|
|
30. 11. 2024 |
Účetní
odpis za listopad |
20 000 |
551 |
082 |
|
20. 12. 2024 |
Úhrada 1. ze šesti splátek zbývající části kupní ceny |
100 000 |
321 |
221 |
|
31. 12. 2024 |
Účetní
odpis za prosinec |
40 000 |
551 |
082 |
|
20. 1. 2025 |
Úhrada 2. ze šesti splátek zbývající části kupní ceny |
100 000 |
321 |
221 |
|
31. 1. 2025 |
Účetní
odpis za leden |
40 000 |
551 |
082 |
|
Únor až duben |
Stejný účetní postup u 3. až 5. splátky, i u měsíčních odpisů |
dtto |
dtto |
dtto |
|
20. 5. 2025 |
Úhrada poslední 6. splátky kupní ceny – nabytí vlastnictví |
100 000 |
321 |
221 |
|
31. 5. 2025 |
Účetní odpis za květen ve výši 4 % z pořizovací ceny (atd.) |
40 000 |
551 |
082 |
2.3 Skutečné versus paušální výdaje na dopravu
Živnostník s daňovou evidencí si pronajal na dva měsíce dodávkový automobil, který využívá pouze pro své podnikání. Během této doby do vozidla koupil pohonných hmot za 6 000 Kč a za parkování zaplatil 500 Kč.
Jak postupovat při uplatnění daňových výdajů?
Při uplatnění daňových výdajů souvisejících s používáním dodávky má podnikatel dvě možnosti:
1) Na základě vedené knihy jízd uplatní jako daňový výdaj:
– prokázanou výši výdajů za pohonné hmoty 6 000 Kč a prokázané parkovací poplatky 500 Kč,
2) Nebo uplatní paušální výdaje na dopravu a žádnou knihu jízd vést nemusí:
– a jako daňový výdaj jednoduše uplatní 2 × 5 000 Kč = 10 000 Kč, bez jakéhokoli prokazování.
V obou případech bude dalším daňovým výdajem zaplacené nájemné za automobil a poplatky za užívání některých typů silnic (mýtné). Případně také opravy a údržba, k nimž se v nájemní smlouvě zavázal.
2.4 Soubor movitých věcí
Firma zabývající se mj. výstavbou a opravami vodovodních a kanalizačních přípojek koupila montážní vozidlo za 500 000 Kč. Do něj dále dokoupila pracovní výbavu tvořící mj. zemní vrtačku za 30 000 Kč, svařovací agregát za 20 000 Kč, pneumatickou sbíječku za 40 000 Kč a drobné ruční nářadí v úhrnu za 10 000 Kč.
Firma rozhodla, že všechny tyto movité věci zahrne do jednoho souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením. A jako takovýto jeden hmotný majetek jej také ocenila celkovou vstupní cenou 600 000 Kč a zaevidovala je na jednu kartu HM v naznačeném podrobnějším rozpise dílčího složení a ocenění.
Jak postupovat v dané situaci?
Hlavním funkčním předmětem souboru je zajisté montážní vozidlo, takže podle něj se celý soubor bude odpisovat (rovnoměrně) v odpisové skupině 2. Pokud např. po třech letech bude vyžitá zemní vrtačka ze souboru vyřazena (zlikvidována) a nahrazena novou zemní vrtačkou za 50 000 Kč, projeví se to daňově následovně.
Jak si podrobněji rozvedeme hned v další kapitole, v té době by činila daňová zůstatková cena celého souboru = 600 000 Kč – (11 + 22,25 + 22,25 + 11,125) % z 600 000 Kč = 600 000 Kč – 600 000 Kč × 0,66625 = 600 000 Kč – 399 750 Kč = 200 250 Kč. Obdobně se vypočte fiktivní daňová zůstatková cena („ZC“) vyřazené zemní vrtačky = 30 000 Kč – 30 000 Kč × 0,66625 = 30 000 Kč – 19 988 Kč = 10 012 Kč.
Ocenění souboru vstupní cenou bude sníženo o původní vstupní cenu vyřazené zemní vrtačky a naopak zvýšeno o vstupní cenu nové zemní vrtačky = 600 000 Kč – 30 000 Kč + 50 000 Kč = 620 000 Kč. Z tohoto ocenění bude firma pokračovat v odpisování celého souboru jako v dalších letech odpisování. Stejně tak daňová zůstatková cena souboru bude snížena o fiktivní daňovou zůstatkovou cenu vyřazené zemní vrtačky a naopak zvýšena o vstupní cenu nové zemní vrtačky na = 200 250 Kč – 10 012 Kč + 50 000 Kč = 240 238 Kč.
2.5 Použití firemního vozidla a prokázané daňové výdaje
Řemeslník Jan Novák (OSVČ) vede daňovou evidenci a pro podnikání v květnu 2025 využil svůj firemní automobil. Podle palubního ukazatele auta najel na pracovní cestě 100 km, pročež zakoupil na čerpací stanici do něj 100 litrů paliva – motorové nafty – celkem za 4 000 Kč, o čemž má doklady od prodejců. Ve velkém technickém průkazu vozidla není údaj o kombinované spotřebě paliva podle norem EU, ale jsou tam tři údaje o spotřebě: ve městě 7 l, 5 l při rychlosti 90 km/h a 6 l při rychlosti 120 km/h.
Jakou částku za pracovní cestu může podnikatel uplatnit do daňových výdajů?
Za „firemní automobil“ pro naše účely považujeme vozidlo zahrnuté do obchodního majetku poplatníka – tedy, které pan Jan Novák vlastní a vykazuje jej na kartě (v knize) hmotného majetku ve své daňové evidence ve smyslu § 7b ZDP. Tím pádem je většina uvedených údajů týkajících se předmětného vozidla nadbytečná, jelikož při uplatnění výdajů za pohonné hmoty v prokázané výši se u těchto automobilů daňově uznávají pouze výdaje za ně prokazatelně vynaložené.
V daném případě 4 000 Kč za nakoupenou naftu. Přičemž by ale měl vést hodnověrnou a průkaznou evidenci jednotlivých pracovních cest, na což se zapomíná…
Více se již dočtete v měsíčníku 1000 řešení 7-8/2025.
ODPOČET DPH V POMĚRNÉ A KRÁCENÉ VÝŠI
Pravidla pro uplatnění DPH na vstupu u přijatých zdanitelných plnění nejsou nijak jednoduchá. Kromě základních pravidel, uvedených v § 72 a § 73 je totiž nutné brát v potaz rovněž řadu dalších souvislostí a uplatnit příslušné daňové postupy. Co všechno je nutné kromě základních pravidel zohlednit?
1. Pravidla pro uplatnění odpočtu DPH na vstupu
Základní pravidla pro odpočet DPH
Nárok na odpočet daně plátce uplatňuje na základě pravidel uvedených v § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Současně je však nutné pro uplatnění nároku na odpočet DPH splnit rovněž podmínky uvedené v § 73 ZDPH.
(Upozornění: Dále v textu bude pro označení zákona o DPH použita též zkratka „ZDPH“, pojmem „daň“ se pak rozumí DPH).
Ve stručnosti lze základní pohled na uplatnění odpočtu DPH uvedený v § 72 ZDPH popsat ve stručnosti takto:
- jedná se o přijaté zdanitelné plnění, které plátce použije v rámci své ekonomické činnosti,
- jeho použití v rámci ekonomické činnosti je určeno pouze pro uskutečňování zdanitelných plnění (případně jiných plnění), a to pouze tehdy, pokud jsou uvedena v § 72 odst. 1 ZDPH,
- u vybraných přijatých zdanitelných plnění je nutné respektovat některá další omezení v odpočtu výše DPH (například v případě pořízení vybraného osobního automobilu nebo jeho technického zhodnocení nebo v případě přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci),
- s účinností od 1. 1. 2025 další omezení vyplývají pro plátce, který je osobou registrovanou do režimu pro malé podniky (§ 72 odst. 7). Pokud jde o bližší informace k režimu pro malé podniky, je popsán v ustanoveních § § 109bb až 109bu. Dále byla k této novince vydána Finanční správou informace „Základní charakteristiky přeshraničního režimu pro malé podniky“.
V případě podmínek pro uplatnění odpočtu podle § 73 se zejména jedná o:
- určení časového okamžiku, to znamená, kdy lze odpočet DPH uplatnit nejdříve, popřípadě kdy nejpozději lze odpočet DPH uplatnit,
- splnění formálních požadavků, to znamená například mít v příslušných případech již k dispozici daňový doklad,
- některé výjimky, to znamená například, zda lze uplatnit ve vybraných případech odpočet DPH pouze v rámci dodatečného přiznání k DPH (tzn. v případě nároku na odpočet DPH v částečné výši),
- omezení ve výši odpočtu DPH, pokud je na přijatém daňovém dokladu částka DPH stanovena v rozporu se zákonem o DPH a současně je vyšší, než měla být správně dodavatelem uplatněna.
Ustanovení § 72 a § 73 ZDPH týkající se odpočtu DPH u přijatých zdanitelných plnění jsou tak velmi úzce propojena. Nutné je mít na zřeteli, že plátce na jedné straně může mít nárok na odpočet DPH, avšak může tento nárok uplatnit buď v nesprávné výši anebo v nesprávném čase, což pak bohužel vede k nepříjemnostem při daňové kontrole.
Lze konstatovat, že pravidla pro uplatnění odpočtu DPH na vstupu u přijatých zdanitelných plnění nejsou nijak jednoduchá. Kromě základních pravidel, uvedených v § 72 a § 73 zákona o DPH, je nutné dosti pečlivě brát v úvahu rovněž řadu dalších souvislostí, z nichž některá nastanou teprve v budoucnosti a mohou se lišit od původního záměru plátce či jeho odhadu. V návaznosti na tyto souvislosti je pak nutné uplatnit příslušné daňové korekční postupy z pohledu DPH (upravit příslušným způsobem odpočet a případně podat dodatečné daňové přiznání, pokud je to nutné).
Hlediska při posuzování možností pro odpočet DPH
Samozřejmě není příliš jednoduché dostát všem podmínkám a požadavkům vyplývajícím ze zákona o DPH.
Důvodem těchto komplikací je skutečnost, že je nutné zohlednit mimo jiné následující hlediska:
- podíl využití přijatého zdanitelného plnění pro ekonomickou činnost a pro činnost, která není ekonomickou činností (např. použití pro soukromé potřeby, pro veřejnou správu nebo pro jiné činnosti),
- podíl využití přijatého zdanitelného plnění pro účely svých uskutečněných plnění a pro jiné účely (tj. jiné než plátcem uskutečněná plnění, například v případě ztráty zásob nebo likvidace zásob nebo použití pro bezúplatná plnění, která mohou nastat v případě darování nebo plnění, která jsou hrazena pomocí dotace, která však není dotací k ceně),
- podíl využití přijatého zdanitelného plnění v rámci svých uskutečněných plnění (ekonomické činnosti) jak pro plnění, u kterých má plátce nárok na odpočet daně, tak pro plnění osvobozená od DPH, u kterých nárok na odpočet daně nemá,
- první použití zásob v rámci ekonomických činností plátce pro jiné účely, než které byly brány v potaz při uplatnění odpočtu daně (vyrovnání odpočtu daně podle § 77),
- změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku, případně další skutečnosti, které mají vliv na úpravu odpočtu daně během příslušné lhůty (úpravy odpočtu dně podle § 78 a násl. ustanovení ZDPH),
- chybně vystavené daňové doklady (například je účtována DPH ve vyšší sazbě, než je správná, popřípadě je tuzemským plátcem fakturována česká DPH za plnění s místem plnění mimo tuzemsko, což je v rozporu s § 2 ZDPH).
Výše uvedená hlediska jsou pak zohledněna v pravidlech pro uplatnění DPH na vstupu, uvedených v zákonu o DPH nejen v § § 72 a 73, ale zejména v navazujících ustanoveních § § 75 a 76 v případě částečného odpočtu DPH, dále v § 78 až § 78e v případě úpravy odpočtu DPH, v § 77 v případě vyrovnání odpočtu daně a § 77a při pořízení vybraného osobního automobilu, který se stal dlouhodobým majetkem.
Přechodná ustanovení novel zákona o DPH
Kromě základních pravidel týkajících se odpočtu DPH je nutné brát v potaz rovněž příslušná přechodná ustanovení v zákonech, kterými byl zákon o DPH již vícekrát novelizován. Přechodná ustanovení novel zákona o DPH pak mohou obsahovat některé důležité odlišnosti, kterými je nutné se řídit i v aktuálním roce, popřípadě v minulých letech, pokud plátce je nucen řešit uplatnění odpočtu nebo dodatečnou opravu DPH v minulých obdobích.
Platí to s velkou důležitostí též v případě rozsáhlé novely zákona o DPH, provedené zákonem č. 461/2024 Sb. s účinností od 1. 1. 2025. Uvedená novela obsahuje celou řadu přechodných ustanovení v článku II. Obdobně v případě novely zákona o DPH provedené s účinností od 1. 1. 2024 zákonem č. 349/2023 Sb., který obsahuje příslušná přechodná ustanovení v článku LXI.
Rozdělení jednotlivých možností při uplatnění odpočtu DPH
Ve stručnosti lze možnosti při uplatňování odpočtu DPH rozdělit následujícím způsobem:
a) nárok na odpočet DPH v plné výši nebo částečné výši:
b) korekce odpočtů DPH:
V tomto textu bude pozornost zaměřena nejprve na pravidla pro uplatnění nároku na odpočet DPH na vstupu v poměrné a krácené výši dle § § 75 a 76. V případě obchodního majetku, který není dlouhodobým majetkem, se jedná o vyrovnání odpočtu DPH dle § 77. Dále se bude jednat o úpravy odpočtu DPH, které se týkají výhradně kategorie dlouhodobého majetku.
Rozdělení jednotlivých osob
Pokud jde o vymezení osob, které mohou uplatňovat odpočet DPH, zcela základní podmínkou pro možnost uplatnění odpočtu je, že odpočet DPH uplatňuje osoba, která je plátcem. To platí jak v případě odpočtu DPH v plné výši, tak v případě odpočtu DPH podle § 75 nebo § 76 v částečné výši. Možnost odpočtu DPH se tudíž netýká osob, které jsou pouze „identifikovanými osobami“ ve smyslu § 6g až § 6l zákona o DPH. Kdo je plátcem, je uvedeno v § § 6 až 6f. Kdo je identifikovanou osobou, je uvedeno v § § 6g až 6l zákona o DPH.
Nárok na odpočet DPH v plné a částečné výši
Pozornost nyní zaměříme na vybranou oblast týkající se uplatňování nároku na odpočet DPH, a to za jakých podmínek je plátce povinen uplatnit pouze částečný odpočet DPH. Zákon o DPH v zásadě rozlišuje následující možnosti uplatnění odpočtu DPH u přijatých zdanitelných plnění:
a) odpočet DPH v plné výši,
b) odpočet DPH v částečné výši, v jehož rámci je rozlišováno, zda se jedná o odpočet:
1. v poměrné výši (§ 75) nebo
2. v krácené výši (§ 76),
3. popřípadě, zda jde o jejich kombinaci, tj. odpočet DPH jak v poměrné výši, tak v krácené výši.
Uvedené pojmy týkající se odpočtu DPH v částečné výši je nutné dobře rozlišovat, i když znějí velmi podobně, neboť odpočet DPH v poměrné výši je v principu něco zcela odlišného v porovnání s odpočtem DPH v krácené výši.
Použití pro jiné účely
Legislativní důvod pro odpočet DPH v částečné výši je uveden v § 72 odst. 9: „Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně, pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo § 76“.
Co rozhoduje tedy o nároku na odpočet DPH v částečné výši je poněkud obecně specifikované kritérium „použití pro jiné účely“. Čtenář může nyní položit otázku, jak má tomuto kritériu rozumět.
Matematicky vyjádřeno v obecné podobě to znamená určení koeficientu takto:
Koeficient = U1 / (U1 + U2)
U1 = užití pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně
U2 = užití pro jiné účely, než U1
Jiné účely jsou bezpochyby takové účely, které nesouvisí s ekonomickou činností plátce (viz například § 13 odst. 4, § 14 odst. 3 a 4 ZDPH). Ovšem i použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností se pak stává zdanitelnými plněními uvedenými v § 72 odst. 1 písm. a). Použití pro jiné účely však může nastat rovněž v rámci ekonomické činnosti plátce (například dle § 77 v případě obchodního majetku, který není dlouhodobým majetkem). Je nutné tedy sledovat spojitost na vstupu přijatého zdanitelného plnění na plnění, která má plátce na svém výstupu (zdanitelná plnění, plnění osvobozená od DPH a plnění s místem plnění mimo tuzemsko).
Pro přehlednost je možné uvést následující rozdělení jednotlivých postupů a pravidel pro uplatnění nároku plátce na odpočet DPH na vstupu v případě přijatých zdanitelných plnění.
|
POUŽITÍ PRO JINÉ ÚČELY: |
PŘÍKLAD |
|
Použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce |
§ 13 odst. 4 § 14 odst. 3 a 4 |
|
Použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce |
§ 77 |
|
Použití pro plnění osvobozená od DPH se ztrátou nároku na odpočet |
§ 51 |
|
Použití pro jiná plnění než uskutečněná plnění |
§ 75 |
Předpokládané použití přijatého zdanitelného plnění:
- jen pro plnění uvedená v § 72 odst. 1 => PLNÝ NÁROK na odpočet daně dle § 72 odst. 8,
- jen pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet podle § 51 => ŽÁDNÝ NÁROK na odpočet daně, pokud se jedná o plnění neuvedená v § 72 odst. 1,
- jak pro plnění uvedená v § 72 odst. 1, tak pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet podle § 51 (s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d)) nebo pro plnění v režimu pro malé podniky => KRÁCENÝ NÁROK na odpočet daně podle § 76. Jedná se současně o ČÁSTEČNÝ NÁROK na odpočet daně (§ 72 odst. 9).
- pro plnění uvedená v § 72 odst. 1 => POMĚRNÝ NÁROK na odpočet daně podle § 75, jedná se současně o ČÁSTEČNÝ NÁROK na odpočet daně (§ 72 odst. 9),
- pouze pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet podle § 51 s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d) => ŽÁDNÝ NÁROK na odpočet daně,
- jak pro plnění uvedená v § 72 odst. 1, tak pro jiné účely (např. osobní spotřebu) nebo v rámci ekonomické činnosti pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet podle § 51 s výjimkou plnění dle § 72 odst. 1 písm. d) = Kombinace KRÁCENÉHO A POMĚRNÉHO NÁROKU na odpočet daně podle § 75 a § 76. Jedná se současně o ČÁSTEČNÝ NÁROK na odpočet daně (§ 72 odst. 6).
Přiznání k DPH
Nárok na odpočet DPH uplatňuje plátce DPH v přiznání k DPH v části „IV Nárok na odpočet daně“.
- V případě odpočtu DPH v poměrné výši dle § 75 se příslušné částky objeví ve sloupci „Základ daně“ a „V plné výši“ (řádek 40 až 44).
- V případě odpočtu DPH v krácené výši podle § 76 se příslušné částky objeví ve sloupci „Základ daně“ a „Krácený odpočet“ (řádek 40 až 44). Příslušné krácení odpočtu DPH dle § 76 je pak vypočteno koeficientem uvedeným v přiznání k DPH na řádku 52.
- Uvedené platí rovněž pro přijatá zdanitelná plnění v případě pořízení dlouhodobého majetku, pokud se nejedná o postup dle § 77a nebo § 78 až § 78e. Hodnota pořizovaného dlouhodobého majetku se pak ještě uvádí v přiznání k DPH na řádek 47, a vyplní se v souladu s Pokyny k vyplnění přiznání k dani z přidané hodnoty (formulář MFin 5412).
- Vyrovnání odpočtu daně dle § 77 se objeví v přiznání k DPH na řádku 45.
Korekční postupy při odpočtu DPH
Uplatněním odpočtu DPH v plné nebo částečné výši však povinnosti plátce DPH nekončí. Obdobně to platí i pro případné pozdější možnosti uplatnit odpočet DPH příslušným způsobem v příslušné lhůtě.
V zákonu o DPH se jedná o následující korekční postupy týkající se odpočtu DPH u přijatých zdanitelných plnění:
- korekce uplatnění poměrného odpočtu daně například podle § 75 odst. 5 až 9, pokud byl poměrový koeficient stanoven kvalifikovaným odhadem, plátce daně však má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající skutečnému podílu použití pro účely svých uskutečněných plnění,
- vyrovnání odpočtu daně v případě obchodního majetku, který není dlouhodobým majetkem (§ 77), což stručně řečeno se týká zejména zásob, vyrovnání odpočtu daně se uvede za zdaňovací období, ve kterém byl obchodní majetek použit a ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést toto vyrovnání,
- snížení odpočtu daně v případě vybraného osobního automobilu dle § 77a (od 1. 1. 2024), a to za zdaňovací období, ve kterém se tento automobil stal dlouhodobým majetkem,
- pokud byl pořízen vybraný osobní automobil od 1. 1. 2024 (nebo došlo k jeho technickému zhodnocení), postupuje se podle § 72 odst. 3, 4, 9 a § 77a ZDPH ve znění účinném od 1. 1. 2024,
- pokud byl pořízen vybraný osobní automobil od 1. 1. 2024, který je sportovním vozidlem (nebo došlo k jeho technickému zhodnocení) a byl uveden do užívání od 1. 1. 2025, postupuje se podle přechodných ustanovení zákona č. 461/2024 Sb.
Přiznání k DPH
Uvedené změny v korekci odpočtu daně se pak projeví v přiznání k DPH na příslušných řádcích, a to v závislosti na tom, zda jde o uplatnění odpočtu ve vyšší částce (kladná částka na příslušném řádku, tj. ř. 45) nebo naopak snížení uplatněného odpočtu (záporná částka na příslušném řádku, tj. ř. 45).
Dlouhodobý majetek a úprava odpočtu DPH
V případě, pokud plátce pořídil dlouhodobý majetek a uplatnil odpočet DPH, je situace mnohem komplikovanější. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý majetek bude plátce užívat po delší dobu, je nutné zohlednit případné následné změny v dalších letech ve způsobu použití dlouhodobého majetku.
Nejvíce tato problematika je aktuální v případě pořízení nemovitostí (staveb, pozemků, bytů atd.), avšak nemusí se nutně jednat jen o nemovitosti. Často se tato problematika může objevit například při pořízení osobního automobilu, obytného automobilu, přívěsu, případě jiných movitých věcí, které jsou z pohledu zákona o DPH považovány za dlouhodobý majetek atd. Obdobně v případě technického zhodnocení takového dlouhodobého majetku.
Nemovitosti a automobily jsou však nejčastějším případem, kdy plátce pořízený dlouhodobý majetek používá též pro osobní potřebu nebo osobní potřebu svých zaměstnanců. V případě neziskových organizací pak vstupuje na scénu též další důležité hledisko. Dlouhodobý majetek používají neziskové organizace pro činnosti, které jsou financovány prostřednictvím dotací a příspěvků na provoz. Plnění, která uskutečňují, tak nejsou přímo spojena s úplatou ve smyslu zákona o DPH. Nejedná se tedy o „uskutečněná plnění“. Ovšem zde je nutné rovněž dávat pozor na úplatu formou tzv. „dotace k ceně“, která je považováno pro účely DPH za úplatu.
Více se již dočtete v měsíčníku DÚVaP 9-10/2025.
|
8. říjen Středa |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za září 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zákona č. 592/92 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
20. říjen Pondělí |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za září 2025 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na říjen 2025 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za září 2025(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za září 2025(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za září 2025(§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za září 2025 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za září 2025 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
27. říjen Pondělí (za sobotu 25. 10.) |
DPH |
Podání přiznání plátce k DPH a její zaplacení za září nebo III. čtvrtletí 2025 (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za září nebo za III. čtvrtletí 2025 (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za září, případně za III. čtvrtletí 2025, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za září 2025, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za září 2025, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Daň z hazardních her |
Podání přiznání a zaplacení daně z hazardních her za III. čtvrtletí 2025 (§ 1, § 6 a § 9 zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
31. říjen Pátek |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v září 2025 (§ 36 a § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v září 2025 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 36 a § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v září 2025 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za říjen 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za říjen 2025(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za IV. čtvrtletí 2025 (§ 365 zákona č. 262/2006 Sb., „nový“ zákoník práce) (§ 205d zákona č. 65/1965 Sb., „starý“ zákoník práce, ve znění do 31. 12. 2006) (§ 12 odst. 3 prováděcí vyhlášky č. 125/1993 Sb.) |
|
|
DPH |
Podání přihlášky k registraci skupiny, která chce být registrována k DPH jako plátce od 1. 1. 2026, nebo žádosti o zrušení či změnu skupinové registrace k 31, 12. 2025, obdobně při přistoupení anebo odstoupení jednotlivých členů skupiny (§ 95a, § 106e, § 106f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
|
|
Podání přiznání a zaplacení DPH za III. čtvrtletí, resp. za září 2025 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – režim mimo EU, režim EU, dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Oznámení osoby registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát (SME) o výši obratů za III. čtvrtletí 2025 (za každý stát samostatně a i nulové) (§ 109bb, § 109bp zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
Poradce 3-4/2026 – měsíčník (VIII/2025)
· Stavební zákon po novele s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10/2025 (VIII/2025)
· Jak se ochránit před pokutami od inspektorátu práce
· Změny v zákonech zdravotního pojištění – porovnání právního stavu
· Novela zákona o zdravotních službách
· Změny v pracovnělékařské péči
· Flexibilní a zvláštní formy zaměstnávání po novele ZP
· Krátkodobá zaměstnání a minimum ve zdravotním pojištění
· Školský zákon – novela
· Obce ve světle vybraných novel stavebního práva
· Dary – finanční zdroj pro obce
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10/2025 (VIII/2025)
· Spolupracující osoby – výhody
· Stavební a montážní práce – sazby daně
· Úplatný převod kryptoměn – zdanění
· Spolupracující osoby rozdělení příjmů a výdajů
· OSVČ – obchodování s pozemky
· Umělá inteligence – využití v účetnictví a mzdovém účetnictví
· Technické zhodnocení a vstupní cena
· Vyšší náhrada za nevyplacenou mzdu
· Dohody o práci v praxi zaměstnavatelů
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9-10/2025 (VI/2025)
· Odpočet DPH v poměrné a krácené výši
· Vzory smluv podle zákoníku práce
1000 řešení – měsíčník č. 7-8/2025 (VIII/2025)
· Odpočet DPH – základní pravidla
· Automobil v podnikání
· Přehledy zaměstnavatele a OSVČ
· Daně v praxi
· Postupy účtování
· Zaměstnávání
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
5. Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
6. Daňové a nedaňové výdaje 2025 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách a upozorňuje na změny)
Poradce 5/2026 – měsíčník (X/2025)
· Zákon o zaměstnanosti po novelách s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2025 (X/2025)
· Minimální mzda od 1. ledna 2026 zvyšuje nároky zaměstnanců
· Nové povinnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech
· Rozhlasové a TV poplatky u zaměstnavatelů
· Jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance – nově
· Evidence pracovní doby
· Vyšší mzdy podle kolektivních smluv
· Zaměstnanec zahájí v průběhu kalendářního roku činnost jako OSVČ
· Velká novela školského zákona
· Nové právní předpisy v oblasti veřejné správy
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2025 (X/2025)
· Pozor – platíte rozhlasové a televizní poplatky?
· Zaměstnavatel v konfliktu s trestním zákoníkem
· Dříve než sjednáte pracovní smlouvu
· Smlouvy a dohody o prací před vznikem pracovního poměru
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2025 (X/2025)
· Nemocenské pojištění - komplexně
· Daňové řešení investování v roce 2025
· Úvěry a zápůjčky
· Zdravotní pojištění – správné postupy zaměstnavatele
1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2025 (X/2025)
· Kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven
· Daně v praxi
· Postupy účtování
· Zaměstnávání
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Daň z nemovitosti
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Rozpočtová pravidla · Finanční správa ČR
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.cz
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.cz, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
