Novela školského zákona nabývá účinnosti 1. října 2020 s výjimkou tří bodů, které nabyly účinnosti 10. srpna 2020. Jaké změny novela přinesla? Jaký bude nový model a hodnocení maturitní zkoušky? Jaká je právní úprava opravných a náhradních zkoušek?

Hlavním cílem novely školského zákona

provedené zákonem č. 284/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů je komplexní úprava modelu a hodnocení maturitní zkoušky.

Od školního roku 2020/2021 (tj. od jarního zkušebního období 2021) dochází k omezení zkoušek společné části maturitní zkoušky pouze na didaktické testy a k převedení písemných prací a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky do profilové části maturitní zkoušky, zatímco do roku 2020 (podzimního zkušebního období 2020) se zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konají ve společné části maturitní zkoušky z 3 dílčích zkoušek (didaktického testu, písemné práce, ústní zkoušky); přitom pro všechny obory vzdělání ukončené maturitní zkouškou bez rozdílu budou v roce 2021 povinné pouze 2 zkoušky (1. český jazyk a literatura, 2. volba žáka mezi cizím jazykem a matematikou).

Dále dochází k legislativnímu ukotvení ročního odkladu účinnosti 3 povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky (1. český jazyk a literatura, 2. cizí jazyk, 3. matematika), tj. až od školního roku 2021/2022 (jarního zkušebního období 2022), ve většině oborů vzdělání (tj. těch stanovených nařízením vlády vydaným k provedení § 78 odst. 4 ŠZ). Smyslem je realizovat tuto změnu pro všechny obory vzdělání od zkušebního období, tedy gymnázia a lycea už nebudou o rok „předsunuta“. Tyto zkoušky budou konány pouze formou didaktického testu.

V oborech vzdělání neuvedených v nařízení vlády vydaným k provedení § 78 odst. 4 ŠZ je od školního roku 2021/2022 (tj. od jarního zkušebního období 2022) stanoveno konání 2 povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky (1. český jazyk a literatura, 2. cizí jazyk), a to opět pouze formou didaktického testu; zároveň žáci těchto oborů vzdělání budou mít od uvedeného zkušebního období povinnost konat 3 zkoušky profilové části maturitní zkoušky.

V průběhu projednávání novely v Poslanecké sněmovně byl návrh zákona rozšířen ještě o 43 změnových bodů, takže výsledkem byla novela zákona v 85 změnových bodech. Kromě vlastní novely školského zákona obsahuje zákon č. 284/2020 Sb. ještě změnu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 284/2020 Sb. zároveň ruší:

·                    nařízení vlády č. 445/2016 Sb., o stanovení oborů vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky,

·                    nařízení vlády č. 71/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 445/2016 Sb., o stanovení oborů vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky.

Tato novela nabývá účinnosti 1. října 2020 s výjimkou tří bodů, které nabyly účinnosti 10. srpna 2020 a s výjimkou toho, že k 30. září 2025 se ruší pravidlo, že pro zkušební předmět matematika rozšiřující nemusí MŠMT vydat katalog požadavků ve lhůtě 48 měsíců předem.

STÁVAJÍCÍ PRÁVNÍ STAV – Je známo, že školský zákon upravuje základní podmínky konání, strukturu modelu a základní pravidla hodnocení zkoušek maturitní zkoušky a vymezení povinností a pravomocí orgánů zajišťujících průběh maturitní zkoušky v § 78 až 81 ŠZ a přezkumné řízení výsledků zkoušek maturitní zkoušky pak v § 82 ŠZ. Od školního roku 2010/2011 se ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou v ČR realizuje prostřednictvím tzv. společné (státní) části maturitní zkoušky a tzv. profilové (školní) části maturitní zkoušky. Požadavky společné části maturitní zkoušky jsou shodné pro všechny obory středního vzdělání s maturitní zkouškou, od gymnázií až po nástavbové studium a konzervatoře, a představují jakési znalostní a dovednostní minimum pro osobu, která chce získat stupeň středního vzdělání s maturitní zkouškou, tj. má mj. možnost pokračovat v terciárním vzdělávání.

Společná část maturitní zkoušky se zaměřuje na zjišťování výsledků vzdělávání v hlavních všeobecně-vzdělávacích předmětech, je (s výjimkou ústních zkoušek) centrálně zadávána a metodické postupy a kritéria hodnocení jsou centralizované, tj. jejich garantem je Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Profilová část maturitní zkoušky pak klade důraz na profil absolventa jednotlivých oborů vzdělání v souladu s příslušnými rámcovými vzdělávacími programy a nabídka zkoušek profilové části je v kompetenci ředitele školy. Žák získá stupeň středního vzdělání s maturitní zkouškou a vysvědčení o maturitní zkoušce, pokud úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky, tj. všechny povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky a všechny povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky.

Od školního roku 2012/2013 se realizuje tento model maturitní zkoušky: všechny zkoušky společné části maturitní zkoušky jsou stanoveny jen v jedné úrovni obtížnosti pro všechny obory vzdělání, výrazně se omezilo portfolio nepovinných zkoušek (pouze cizí jazyky a matematika). Žák skládá ve společné části 2 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura, 2. volba mezi cizím jazykem, jenž je ve škole vyučován, a matematikou; dále může skládat nejvýše 2 nepovinné zkoušky, přičemž zkoušky vybírá ze stejné nabídky jako pro zkoušky povinné (další cizí jazyk, popř. matematika). Ve společné části tak část žáků koná jako druhou povinnou zkoušku pouze zkoušku z cizího jazyka (přes 70 procent maturantů), další část pouze z matematiky.

Pro profilovou část mají jednotlivé obory vzdělání ve svém rámcovém vzdělávacím programu stanoveny 2, nebo 3 povinné zkoušky, přičemž stanovení přesného počtu povinných zkoušek profilové části pro konkrétní školní rok (zkušební období) je v kompetenci ředitele školy. Zároveň žák může skládat nejvýše 2 nepovinné zkoušky profilové části.

Výše popsaný právní stav

měl podle platné legislativy (zákon č. 178/2016 Sb., nařízení vlády č. 445/2016 Sb., ve znění nařízení vlády č. 71/2017 Sb.) trvat pro konání maturitní zkoušky do roku 2020. Od jarního zkušebního období 2021 měli prvomaturanti oborů vzdělání gymnázií a lyceí povinnost konat 3 zkoušky společné části maturitní zkoušky, a to z českého jazyka a literatury, cizího jazyka i matematiky. V jarním a podzimním zkušebním období 2021 budou mít prvomaturanti všech ostatních oborů vzdělání s maturitní zkouškou povinnost sice pouze 2 zkoušek společné části maturitní zkoušky, nicméně musí to být striktně vedle českého jazyka a literatury cizí jazyk, volba matematiky pro ně již není možná.

Od jarního zkušebního období 2022 by se podle platné legislativy měla situace sjednotit tak, že všichni prvomaturanti konají již 3 povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky, kromě oborů uměleckých, zdravotnických a oboru vzdělání Sociální činnost, v jejichž rámcových vzdělávacích programech i po komplexních úpravách vzdělávací oblasti „Matematické vzdělávání“ v letech 2016 a 2017 zůstává nedostatečný počet hodin (méně než 10 v týdenním přepočtu po dobu vzdělávání) pro kvalitní zvládnutí učiva matematiky podle maturitního katalogu požadavků pro zkušební předmět Matematika. Žáci oborů uměleckých, zdravotnických a oboru vzdělání Sociální činnost by tak i v budoucnu měli vždy maturovat pouze z 2 předmětů společné části maturitní zkoušky, a to z českého jazyka a literatury a cizího jazyka.

MŠMT již léta prosazuje model 3 povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky v co nejširším spektru oborů vzdělání, a to z důvodu, že je žádoucí, aby každý maturant konal při ukončování vzdělávání zkoušku z jednoho cizího jazyka na srovnatelné certifikované úrovni a aby žáci většiny oborů vzdělání prokázali základní matematické kompetence.

V uplynulém období od nabytí platnosti zákona č. 178/2016 Sb. a zejména nařízení vlády č. 445/2016 Sb., kterým se stanoví obory vzdělání s povinnou matematikou jako zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky, ve znění nařízení č. 71/2017 Sb., se ukázalo, že „dvourychlostní“ zavedení povinné zkoušky z matematiky (v roce 2021 žáci gymnázií a lyceí, v roce 2022 žáci většiny ostatních oborů vzdělání) je pedagogickou i žákovskou veřejností přijímáno kriticky, a to mimo jiné i z důvodu, že v roce 2021 např. žáci strojírenských, informatických, dopravních a stavebních oborů, obchodních akademií aj. mají legislativně danou povinnost maturovat z cizího jazyka, nemohou si zvolit matematiku.

Proto se MŠMT přistoupilo ke sjednocení zavedení 3 povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky v jednom školním roce u všech uvažovaných oborů vzdělání obsažených v nařízení vlády.

SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY – Podoba zkoušek společné části maturitní zkoušky je dána § 78 ŠZ a katalogem požadavků pro konkrétní zkušební předmět, přičemž platí, že katalogy jsou zveřejňovány vždy nejpozději 48 měsíců před konáním příslušné zkoušky.

Zkoušky společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka jsou koncipovány jako tzv. zkoušky komplexní sestávající ze tří dílčích zkoušek (didaktický test + písemná práce + ústní zkouška). Při zkoušce z cizího jazyka jsou v souladu s katalogem požadavků ověřovány jazykové kompetence žáků na úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR). Zůstává zachován výběr z 5 cizích jazyků.

Zkouška z matematiky společné části maturitní zkoušky se koná pouze formou didaktického testu a koresponduje se zveřejněným katalogem požadavků pro tento zkušební předmět; náročnost požadovaných očekávaných výstupů a probíraného učiva je nastavena na výuku minimálně 10 hodin matematiky v týdenním přepočtu po dobu 4leté denní formy vzdělávání (u nástavbových oborů jde o součet minimální týdenní hodinové dotace matematiky v rámcovém vzdělávacím programu příslušného oboru kategorie dosaženého vzdělání a minimální týdenní hodinové dotace matematiky v rámcovém vzdělávacím programu příslušného navazujícího oboru kategorie dosaženého vzdělání).

Vyhodnocení všech zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky se řídí jednotnými kritérii, která každoročně do 31. března zveřejňuje MŠMT a jejichž zpracovatelem a garantem je Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Vyhodnocení zkoušek konaných formou didaktického testu a písemné práce je plně v gesci Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (didaktické testy hodnotí anonymizovaně tzv. rateři a superrateři, písemné práce hodnotí anonymizovaně externí centrální hodnotitelé – proškolení učitelé českého jazyka a literatury a cizích jazyků (anglického, německého, ruského, španělského, francouzského jazyka), a to na základě dohody uzavřené s Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání a podle jednotné metodiky stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání. Hodnotitel písemné práce nesmí dle ustanovení školského zákona hodnotit písemné práce žáků školy, v níž je pedagogickým pracovníkem.

Zadání didaktických testů a písemných prací pro konkrétní zkušební období je stejné pro všechny maturující žáky, je informací veřejně nepřístupnou (podléhá zkušebnímu tajemství) a zkoušky se konají ve všech školách ve stejný den a čas podle tzv. jednotného zkušebního schématu.

Parametry 15minutové dílčí ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka konané před zkušební maturitní komisí vycházejí opět z platných katalogů požadavků; v obou případech je ověřována schopnost souvislého mluveného projevu žáka a schopnost adekvátně reagovat na otázky hodnotitelů. Meritem zkoušky je práce s pracovním listem, který obsahuje tematicky zaměřené výchozí texty a v případě zkoušky z českého jazyka a literatury je obsažen úryvek z vybraného literárního díla, které žák přečetl. Hodnocení dílčích ústních zkoušek opět vychází z centrální metodiky, hodnotitelé musejí absolvovat certifikační školení a obdržet osvědčení.

Výběrová zkouška Matematika +

Od roku 2014 se formou pokusného ověřování podle § 171 ŠZ uskutečňuje výběrová zkouška Matematika+, kterou jako samostatnou zkoušku, jejíž výsledek zohledňují v kritériích přijímacího řízení mnohé vysoké školy v ČR, mohou konat osoby, které v příslušném školním roce jsou žáky posledního ročníku oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou a podaly k 1. prosinci přihlášku k maturitní zkoušce. Zkouška Matematika + je vždy přiřazena na závěrečný den jednotného zkušebního schématu v jarním zkušebním období. Pro jarní zkušební období 2019 se ke zkoušce přihlásilo cca 3 200 uchazečů.

Pokusné ověřování bude ukončeno v roce 2020, vzhledem ke stoupajícímu zájmu maturantů o tuto zkoušku a ke zvyšujícímu počtu vysokých škol, které výsledek zkoušky zahrnují do kritérií přijímacího řízení, se jevilo jako žádoucí, aby pod názvem „Matematika rozšiřující“ byla zařazena do portfolia nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky.

Opravné a náhradní zkoušky

Podle § 81 odst. 2, 3 a 5 ŠZ v případě, že žák povinnou zkoušku společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 177/2009 Sb.). Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

Žák může maturitní zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem střední školy (30. června roku, v němž úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání).

DALŠÍ ZMĚNY ŠKOLSKÉHO ZÁKONA – Jak jsme si uvedli úvodem, původní vládní návrh novely školského zákona obsahoval pouze 42 změnových bodů týkajících se výhradně průběhu maturitní zkoušky. V průběhu projednávání zákona v Poslanecké sněmovně byl zákon rozšířen o dalších 43 změn. Z větší části se jedná o změny legislativní technické, nicméně některé zajisté zaujmou.

První zajímavou změnou je doplnění ustanovení § 30 ŠZ, který obsahuje zásady pro tvorbu školních řádů a vnitřních řádů. Toto ustanovení se doplňuje o zásadu, podle které školní řád nebo vnitřní řád může omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení dětmi, žáky nebo studenty, s výjimkou jejich používání v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů.“.

Nové ustanovení umožňuje školám a školským zařízením upravit omezení nebo úplný zákaz používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení. Je na zvážení každé školy nebo školského zařízení, jaký přístup si podle místních podmínek zvolí. Školní (vnitřní) řád může stanovit výjimky z případného zákazu (např. pro potřeby výuky). Používání elektronických zařízení se nicméně vždy umožní v potřebném rozsahu v případě, že je zařízení používáno v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů.

Vzhledem k tomu, že je třeba zapracovat tuto zásadu do školních řádů, které se zpravidla mění k 1. září, byla účinnost tohoto ustanovení stanovena 15. dnem po vyhlášení, tedy 10. srpnem 2020, aby jej mohly školy a školská zařízení zapracovat do svých řádů.

Druhou změnou je doplnění ustanovení § 29 ŠZ. Zákon výslovně stanoví, že žáci mohou při vzdělávání a poskytování školských služeb ve školách a školských zařízeních a s ním přímo souvisejících činnostech nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví vykonávaným způsobem stanoveným prováděcí vyhláškou a nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi neuvedenými ve vyhlášce nebo vykonávat činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu nebo biologickým činitelům, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem odpovědné osoby, která vykonává pedagogickou činnost a splňuje požadavky stanovené prováděcí vyhláškou, nebo instruktora na pracovišti právnických nebo fyzických osob, kde žáci vykonávají praktické vyučování, vykonávaným způsobem stanoveným prováděcí vyhláškou.

Tato úprava vychází z ustanovení § § 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, které stanoví, kdo se považuje za osobu odborně způsobilou pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, se považují. V oblasti vzdělávání se jedná o učitele, kteří absolvovali obor Učitelství se zaměřením na chemii nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, a mají osvědčení o absolvování programu celoživotního vzdělávání se zaměřením na toxikologii, nebo vystudovali v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin, obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, nebo absolvovali program celoživotního vzdělávání se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 11-12/2020 a v měsíčníku Poradce 6/2021.

Soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo odnětí svobody. Místo vězení tak budou odsouzení častěji platit peněžité tresty. Hranice pro trestnost majetkového deliktu se zvyšuje z 5 000 Kč na 10 000 Kč. Krádeží tedy bude nově až odcizení věcí dvojnásobně drahých. Co ještě přináší novela?

Novela trestních předpisů nabude účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. – Na jejím základě zřejmě budou mnohem častěji ukládány peněžité tresty místo trestu odnětí svobody ve vězení. V této souvislosti se nově upravuje přepočet nezaplaceného peněžitého trestu na trest odnětí svobody.

1.      Dohoda o vině a trestu

-        Dohoda o vině a trestu i u závažných zločinů

Rozšiřuje se též možnost sjednání dohody o vině a trestu. Dohodu o vině a trestu bude možné uzavřít ohledně všech trestných činů, tedy i u zvlášť závažných trestných činů, což dosud znění ust. § 175a odst. 8 trestního řádu zakazovalo. To by pochopitelně mělo vést k rozšíření možnosti uzavírání dohod o vině a trestu, které urychlí trestní řízení, což je cílem předkladatelů změny.

-        Dohoda o vině a trestu i bez advokáta

Ovšem už nebude platit, že dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obviněným za přítomnosti obhájce. To bude nově platit (dle ust. § 175a odst. 3 trestního řádu) jen, jde-li o případ nutné obhajoby. Ruší se ust. § 36 odst. 1 písm. d) trestního řádu o tom, že obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení při sjednávání dohody o vině a trestu. Dohodu o vině a trestu sice kontroluje soud, ale považuji možnost sjednávání dohody bez přítomnosti obhájce za chybu a značné riziko pro obviněné, obžalované. A rozhodně to nikomu nedoporučuji. Uvažme, kolik chyb lidé učiní při sjednávání běžných občanskoprávních, obchodních – prostě komerčních smluv, třeba o úvěru, zápůjčce, koupi nemovitosti – sjednání dohody o vině a trestu, její uzavření třeba pod psychickým tlakem, a pod ním je většina obžalovaných, může posléze někoho hodně mrzet a taková dohoda může mít závažnější negativní následky než soukromoprávní smlouva.

2.      Podmíněné propuštění po výkonu třetiny délky trestu za zvlášť závažný zločin

Novinkou bude také benevolentnější úprava podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Doposud platí a i nadále bude platit, že soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a to za podmínky, že odsouzený vykonal alespoň polovinu (soudem) uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta republiky zmírněného trestu odnětí svobody (ust. § 88 odst. 1 písm. a) trestního zákona). Odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin a není recidivistou, tedy dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, může být propuštěn za uvedených podmínek už po vykonání třetiny uloženého nebo prezidentem republiky zmírněného trestu odnětí svobody (ust. § 88 odst. 1 písm. b) trestního zákona). Zvlášť závažnými zločiny jsou přitom ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.

Odsouzený za zvlášť závažný zločin tedy dosud může být podmíněně propuštěn až po vykonání alespoň poloviny trestu odnětí svobody. Nově bude moci podle změněného znění ust. § 88 odst. 1 písm. b) trestního zákona být propuštěn po vykonání třetiny trestu odnětí svobody i ten, kdo byl odsouzen za zvlášť závažný zločin s výjimkou trestného činu:

-        kterým byla nebo měla být způsobena smrt, nejde-li o trestný čin zabití podle ust. § 141 odst. 1 trestního zákona,

-        kterým byla nebo měla být způsobena těžká újma na zdraví,

-        jehož znakem je spáchání na těhotné ženě nebo na dítěti,

-        který spáchal jako člen organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo zvlášť závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině (ust. § 361 trestního zákona),

-        který spáchal v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině (ust. § 312a trestního zákona), financování terorismu (ust. § 312d trestního zákona), podpory a propagace terorismu podle ust. § 312e odst. 3 trestního zákona nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (ust. § 312f trestního zákona), nebo

-        který je uveden v hlavě třetí, sedmé, deváté, dvanácté a třinácté zvláštní části trestního zákona, tedy trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (např. znásilnění), trestný čin obecně nebezpečný (např. obecné ohrožení, nedovolené ozbrojování), trestný čin proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci (např. vlastizrada, rozvracení republiky, teroristické činy aj.), trestný čin vojenský nebo trestný čin proti lidskosti, míru nebo válečný trestný čin (např. genocidium, trestný čin založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka).

3.      Delší promlčecí doba např. u vraždy a privatizačních trestných činů

Součástí zákona je i schválený pozměňovací návrh komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, který prodlužuje z 20 na 30 let promlčecí lhůtu u závažných zločinů, včetně trestných činů týkajících se privatizace. (To se dříve nepodařilo KSČM prosadit jako samostatnou novelu trestního zákona.)

Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež nově činí 30 let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu (ust. § 34 odst. 1 písm. a) trestního zákona). Výjimečným trestem se přitom rozumí jednak trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí.

4.      Benevolentněji ke krádežím a majetkovým deliktům

Součástí změn je také schválený pozměňovací návrh Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, který mimo jiné zvyšuje hranice škody pro posuzování majetkového protiprávního skutku jako trestného činu.

Jako trestný čin – třeba krádeže, ostatně na tento typický a častý delikt se zaměříme – se nově budou posuzovat majetkové delikty od škody 10 000 Kč místo současných 5000 Kč. Pod tuto hranici jsou majetkové delikty toliko přestupkem, kterými se zabývají obecní a městské přestupkové komise jejich úřadů (radnic). Ulehčí se tedy soudům, ale přibude práce úřadům. Především se však podle mého názoru, a proto se změnou trestního zákona z principielních důvodů nesouhlasím, vysílá signál, že je možno bez hrozby postihu trestním soudem krást věci vyšší hodnoty („ještě“ se nedopouštět trestného činu, ale „pouze“ přestupku) nebo páchat jiné trestné činy, ale s nižší trestní sazbou. Škodou nikoli nepatrnou dle ust. § 138 odst. 1 se tedy nově bude rozumět škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč, namísto dosavadních 5 000 Kč.

5.      Mírnější trestní postih majetkových deliktů

Novela trestního zákona zároveň zdvojnásobuje i další částky, které určují závažnost a míru postihu majetkových trestných činů. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší, nejzávažnější majetkovou kriminalitu, bude začínat na deseti milionech korun místo nynějších pěti milionů. (Škodou nikoli malou bude škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, namísto 25 000 Kč; větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč, namísto dosavadních 50 000 Kč, značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč, namísto 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč, namísto dosavadních 5 000 000 Kč).

A tak třeba pro porušení povinnosti při správě cizího majetku dle ust. 220 odst. 1 trestního zákona bude trestně stíhán ten, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu 50 000 Kč, zatímco dosud stačilo způsobení škody 25 000 Kč. Budiž, všechno zdražilo. Připustil bych změnu všech ostatních částek v ust. § 138 odst. 1 trestního zákona, jen ne té nejnižší, tedy z 5 na 10 tisíc korun, která se týká definice škody nikoliv nepatrné. Ostatně jako právní konformní ji nedávno shledal i Ústavní soud.

-        Hrozba odnětí svobody účinně odrazuje, pokuta asi ne…

Relativně, ale opravdu jen relativně a jen s ohledem na inflační vývoj, nízká hranice 5 000 Kč, od které je majetkový delikt stíhán prostředky trestního práva a ne pouze přestupkového má podle mého názoru zásadní preventivní význam, odrazuje od páchání trestné činnosti. A to především hrozba uložení trestu odnětí svobody. A ten v přestupkovém řízení pochopitelně uložit nelze. Správní sankce, včetně především pokuty, jsou mnohým delikventům pro legraci. A neplatí, jak se někteří lidé mylně domnívají, že opakovaný přestupek se stává trestným činem, tedy že kdo například potřetí ukradne věc hodnoty nižší než nepatrné a bude dopaden, dopustí se již trestného činu. Opakované spáchání přestupku je „pouze“ přitěžující okolností odůvodňující vyšší sankci, ale stále jen v režimu přestupkových předpisů.

Více již najdete v měsíčníku Poradce 6/2021 a úplné znění trestního zákona po novele v Aktualizace II/5.

Pracovní prostředí, jehož neodmyslitelnou součástí jsou dnes počítače s množstvím přídavných zařízení, by mělo mít ve své výbavě kultivované prvky, zohledňující fyzické i psychické zdraví svého uživatele. Počítač se totiž stal „nejlepším přítelem“ člověka 21. století. Je nanejvýš vhodné, aby narůstající počet hodin, které spolu tato dvojice tráví, přinášel více užitku než negativních následků.

Protože problém vztahu člověk-počítač

má po všech stránkách svá velká úskalí, hloubky i mělčiny i nepříjemné přívalové vlny, je vhodné zabývat se jím v širším záběru a nevynechat žádnou špikující ingredienci. Práce s počítačem, se zobrazovacím terminálem, se i proto stala jednou z nejstudovanějších profesí z hlediska ergonomie, pracovního lékařství, ale i některých klinických oborů. Předmětem zájmu jsou především zdravotní následky a jejich prevence. Pojem ergonomie vznikl spojením dvou řeckých slov – ergon = práce a nomos = zákon, pravidlo. Podle definice Mezinárodní ergonomické společnosti (IEA) z roku 2000 je to vědecká disciplína, která se zabývá porozuměním interakce člověka a dalších složek systému, přičemž aplikací vhodných metod, teorie i dat zlepšuje lidské zdraví, pohodu a výkonnost. Dlouhodobý výzkum v této oblasti a většina výsledků studií se shodují v tom, že při splnění ergonomických požadavků na uspořádání pracovišť s obrazovkou, ale i dalších ergonomických kritérií, se dá snížit výskyt příznaků únavy.

Má se však i za to, že pokud neakceptujeme patřičná preventivní opatření zasahující až do sféry výživy, pitného režimu a povolených podpůrných prostředků, dlouhodobá, trvalá práce u klávesnice může vést k chronickému přetížení uvedených tělesných systémů.

V souvislosti s počítačovým pracovištěm

by měla architekta v praxi zajímat zejména fyzická ergonomie, která se zabývá vlivem pracovních podmínek a pracovního prostředí na lidské zdraví. Uplatňuje přitom poznatky anatomie, antropometrie, fyziologie nebo biomechaniky. Patří sem například problematika pracovních ploch i sezení, lokalizace počítačů a jejich doplňků, prostorové řešení, opakovatelné pracovní činnosti, profesně podmíněná onemocnění nebo uspořádání pracovního místa. Ovlivňuje tak i kognitivní (psychickou) ergonomii, která je zaměřena na vyplývající psychické aspekty pracovní činnosti. Patří sem psychická zátěž, procesy rozhodování, kreativita a výkonnost, interakce člověk-počítač nebo pracovní stres.

Organizační ergonomie je zaměřena na optimalizaci socio-technických systémů včetně jejich organizačních struktur, strategií a postupů. Patří sem lidský systém v komunikaci, zajištění pocitu komfortu, týmová práce, sociální klima nebo režim práce a odpočinku. V zaměstnání používá počítač už více než 60 procent mužů a 50 procent žen, přičemž se předpokládá, že tento podíl bude neustále narůstat.

Pracovní místo

musí mít takové rozměry, aby umožňovalo bezproblémový přístup, změny pracovní polohy a vykonávání pohybů. Doporučená minimální nezastavěná podlahová plocha je dva metry čtverečné při denním či umělém osvětlení. Pět metrů čtverečných bez denního osvětlení. Tyto požadavky ale vycházejí z hygienických předpisů pro jakákoli pracovní místa, nejsou speciální pro počítačové pracoviště. Z lékařského hlediska se tam doporučuje plochu zvětšit alespoň o 50 %. Pracovní místo musí být zvoleno tak, aby uživatelé neměli v zorném poli nezastíněné plochy s velkým jasem. Vzdálenost mezi zády uživatele a zadní stěnou monitoru má být minimálně 0,5 metru (lépe alespoň 0,8).

Pracovní stůl

prostorové požadavky oproti tzv. normě podstatně zvyšuje. V těchto případech se doporučuje uspořádání pracovního stolu do tvaru L či C. Z našich současných vybavení se doporučují delší a širší pracovní stoly s minimální délkou stolu 120 centimetrů a šířkou 75 centimetrů.

Vhodné jsou pracovní stoly, které mají klávesnici umístěnu o něco níže nebo na samostatné vysouvací ploše (desce). Pohodlné vyrovnané a zdravé sezení i možnost změny pracovní polohy je třeba zabezpečit dostatečným prostorem pro dolní končetiny.

Ročně prosedíme v průměru více než tři tisíce hodin

A to existují experti, kteří dokáží pět tisíc hodin i více udržovat svoji tělesnou schránku v těchto dvou nepřirozených pravých úhlech ohnutí v kolenou a v pase, sedíce zejména za počítačem! Stejně jako každá postavená budova musí mít v sobě vlastní opornou konstrukci, i lidské tělo, komplikovaným materiálovým i stavebním složením skutečně ojedinělý útvar, má základní oporný sloup – páteř. Asi 80 % populace zažije v průběhu svého života ataky bolestí páteře nejrůznějšího původu, jež patří mezi nejfrekventovanější civilizační onemocnění.

Páteř zajišťuje vzpřímený lidský postoj a plní různé složité funkce – statické, dynamické a ochranné (chrání svou „dřeň“ – míchu a nervové kořeny).

Hlavní stavební jednotkou páteře – jakousi cihlou ve tvaru prstence – je obratel z kostní tkáně, jenž má ve středu svého těla okrouhlou dutinu (je „děravý“) a skrze tento otvor prochází nervový „prut“ – mícha, tvořená složitou nervovou tkání přímo spojenou s „centrálou“ – mozkem.

Obratle poskládané na sebe jsou jakoby navlečeny na míchu (podobně jako když na provázek navlékneme korálky). Mezi obratli se nachází „těsnění“ – meziobratlová ploténka. Skrze otvor, který je „utěsněný“ touto ploténkou, z míchy vycházejí nervy s určitým cílovým zakončením. Obratle jsou do sloupcového uspořádání pospojované korzetem, který je tvořen bohatým systémem vazů, svalů a kloubních pouzder. Spojení má různou pohyblivost, pružnost a pevnost.

Bolesti páteře jsou aktuálním problémem

zejména proto, že se podílejí vysokým procentem na vzniku a dlouhém trvání pracovní neschopnosti (v průměru o dva dny více, než je průměrná délka pracovní neschopnosti všech onemocnění). Na bolesti v krční a hrudní oblasti si stěžují zejména ženy, bolestmi v křížích jsou nejčastěji postiženi muži. Bolesti v křížích mají častěji manuálně pracující lidé. Při sedavém zaměstnání se vyskytují častěji bolesti krční páteře. Nejčastěji jsou však příčiny bolestí skryty ve svalech a vazivových úponech páteře a okolí (vynucené polohy vedou ke kontrakci – jakési křeči svalů – a dráždění nervových zakončení) nebo v nervové oblasti, obalech nervů a v cévním zásobení (posun „těsnění“ mezi obratli – vyhřeznutí meziobratlové ploténky ze svého místa – může způsobit stlačení cév s následným problémem v podobě otoku poškozené oblasti a sníženého zásobování živinami).

Bolestem páteře se však dá předcházet

ještě dříve, než vzniknou, ale i potom, když už se hlásí a je třeba je odstranit. Stačí k tomu, kromě správné životosprávy a pravidelné pohybové aktivity, pravidelná cílená cvičení páteře, která svou komplexností zahrnují všechny její stavební součásti. Málokdy se problémy projevují v místě postižení páteře, mnohem častěji bolesti vystřelují do „odlehlých“ míst (do hlavy, ramen, předloktí, prstů rukou apod.). Akutní postižení obyčejně vzniká, pokud je páteř delší čas v nepřirozené poloze (např. zkroucení krku ve spánku nebo dlouhodobá strnulá poloha při psaní na počítači). Postiženého „píchne“ a objeví se bolesti šíje, které ho nutí držet hlavu ve vynucené poloze. Pohyby hlavou jsou bolestivé a omezené, svalstvo šíje ztuhlé a na pohmat bolestivé. Projevy však nemusí být až tak bouřlivé. Pokud dojde k postižení dolní části krční páteře, bolest vystřeluje mezi lopatky a nad lopatky směrem k ramennímu kloubu.

Pohyblivost krční páteře přitom nemusí být výrazně omezená, neboť blokáda je kompenzována zlepšením pohybu v jiných segmentech. Při blokádě v horní části krční páteře se bolesti častěji objevují v záhlaví, ale nezřídka se promítají i do spánků a čela. Často mohou vznikat i krátkodobé závratě vyvolávané zejména pohyby hlavy.

V průběhu pracovní činnosti je vhodné najít si určitý čas na nenáročné cvičení

které zabrání vzniku nebo prohlubování problémů s krční páteří.

-        První cvik, který uvolňuje šíjové svalstvo: V pohodlném vzpřímeném sedu nebo ve vzpřímeném stoji pomalu předsuneme bradu a vydržíme ji tak držet 3–5 sekund, a potom ji vrátíme do původní polohy. Opakujeme 8–10krát.

-        Druhý cvik opět uvolňuje šíjové svalstvo: V sedu na židli si přiložíme ruce z obou stran ke tváři (k lícím). Hlavu potom tlačíme do levé dlaně a rukou zároveň bráníme tomuto tlaku. Po 4–5 sekundách se uvolníme. Cvik cvičíme stejně i pravou rukou. Jiná variace tohoto cviku je, když si pravou ruku přiložíme dlaní na čelo a levou na šíji. Hlavu potom tlačíme do pravé dlaně a rukou bráníme tomuto tlaku. Po 4–5 sekundách se uvolníme a posléze to samé cvičíme levou rukou (tlak šíje). Cviky opakujeme 8–10 krát.

-        Třetí jednoduchý cvik uvolňuje přechod mezi krční a hrudní páteří: Ve vzpřímeném stoji upažíme horní končetiny s roztaženými prsty. Palec pravé ruky směřuje dolů, palec levé ruky nahoru. Ruce rychle přetáčíme a hlavu otočíme vždy k té ruce, jejíž palec je otočený dolů. Cvičení opakujeme dvacetkrát.

-        Čtvrtý cvik uvolňuje lopatkové svaly: Posadíme se na židli a horní končetiny pokrčíme v loktech. Dlaně sevřeme v pěst. Lokty zasouváme pomalu dozadu. V této poloze vydržíme půldruhé minuty a potom se pomalu uvolníme. Cvik opakujeme pětkrát.

-        Pátý cvik uvolňuje jinou skupinu lopatkových svalů: Rozkročmo se posadíme na židli a ruce zasuneme za opěradlo (jako kdysi ve škole). Nadechneme se a přitom mírně zdvihneme ramena a přitahujeme je směrem k hlavě. V této poloze vydržíme sedm sekund. Vydechneme a současně spouštíme ramena dolů, přičemž se uvolňujeme. Cvik opakujeme pětkrát.

Nejdelší část oporného sloupu lidského těla sestává z dvanácti dílů – obratlů. Tato část před sebou nese hrudní koš, skrývající v sobě srdce a plíce. Hrudní koš je tvořen v přední části kostí hrudní, na niž se napojují žebra (může jich být jedenáct či třináct, ale zpravidla je jich dvanáct), a obratli hrudní páteře, které představují jakési „ouško“ košíku hrudníku a drží žebra dvěma druhy spojení – hlavičky žeber tvoří kloubní spojení s těly obratlů a hrbolky žeber se kloubně spojují s příčnými výběžky obratlů. Bolesti jsou často vázány na dýchací pohyby, které mají „na svědomí“ i pohyby hrudníku a hrudní páteře. Mohou vystřelovat z páteře do stran po obvodu hrudníku a někdy připomínat podráždění obalů plic – poplicnice a pohrudnice. Nezřídka se porucha postavení hrudních obratlů projevuje bolestí na přední straně hrudníku a imituje bolesti při ischemické chorobě srdce. Hrudní páteř poměrně rozhodujícím způsobem ovlivňuje držení těla svým předozadním zakřivením (kyfóza). Jen dobrá kondice svalstva, které tvoří pro páteř a hrudník jakýsi korzet, může udržet správné postavení obratlů a zabránit tzv. kulatým zádům, tvorbě shrbeného nebo ze strany zkřiveného postavení. To je taktéž jeden z důvodů snahy správného rozložení váhy při nesení břemene na zádech (např. školní aktovky, batohu apod.).

Někdy může člověk cítit únavu, bolest hrudní páteře a svalovou strnulost. Hrudní páteři je třeba pomoci v prevenci proti vzniku podobných postižení různými uvolňujícími a posilujícími nenáročnými cvičeními.

-        První cvik uvolňuje celou páteř: Vyzujeme si obuv a postavíme se ke stěně. Zády se o ni opřeme tak, abychom se jí dotýkali patami, lýtky, sedacími svaly, zády v oblasti lopatek a záhlavím – tedy pěti body těla. Tato poloha se také nazývá správný postoj a je třeba v ní vydržet 3–5 minut.

-        Druhý cvik posiluje přitahovače lopatek: Stojíme vzpřímeně a chodidla máme od sebe vzdálená na šířku kyčelních kloubů. Špičky chodidel směřují dopředu. Vtáhneme břicho i zadek a vzpažíme horní končetiny. Lokty přitahujeme k tělu značnou silou. Cvik opakujeme pětkrát.

-        Třetí cvik posiluje zádové svalstvo I.: Stojíme vzpřímeně a vzpažíme (dlaně jsou v úrovni tváře). Dlaně silně stlačujeme k sobě a současně je táhneme před sebou dolů až do úrovně pasu. Opakujeme pětkrát.

-        Čtvrtý cvik posiluje zádové svalstvo II.: Ve vzpřímeném postoji sepneme ruce za hlavou. Při nádechu tlačíme lokty dozadu, při výdechu je uvolníme. Opakujeme pětkrát.

-        Pátý cvik posiluje zádové svalstvo III.: Ve vzpřímeném stoji sepneme ruce za hlavou a ukláníme se na levou a pravou stranu. Opakujeme pětkrát.

-        Šestý cvik posiluje zádové svalstvo IV.: Ve vzpřímeném stoji nebo správném sedu sepneme ruce za hlavou a předkláníme se. Opakujeme pětkrát.

Asi nejvíc trpí člověk bolestmi „v křížích“

Je to oblast, která vzhledem k nosnosti těla patří asi k nejvíce zatěžovaným oblastem a velmi citlivě reaguje na teplotní změny. Těla pěti bederních obratlů jsou ze všech obratlů páteře největší, šest obratlů křížových splývá druhotně v jednotnou kost křížovou a čtyři až pět obratlů kostrčních odpovídá jakémusi zakrnělému „ocasnímu“ oddílu páteře. Na tuto část páteře (bederní, křížovou a kostrč) se přenášejí největší tlaky při zvedání břemen nebo skákání či dopadech, ale i při tzv. pasivní činnosti, jakou je dlouhodobé sezení na židli (např. u počítače nebo při řízení na dlouhých trasách). Na bolesti v kříži si častěji stěžují i lidé ráno po špatném spaní na nevhodném lůžku. Dominují jedinci dlouhodobě pracující s počítačem. Nejednou není bolest umístěna pouze v oblasti zad, ale promítá se dopředu do slabin nebo se přenáší po zadní straně stehna až do lýtka nebo prstů nohou. Bolesti této části páteře nezřídka souvisejí i s vadami chodidel (ploché nohy), nekvalitním obutím nebo nesprávným postavením kolenního či kyčelního kloubu (varozita, valgozita).

K prevenci bolestí bederní a křížové páteře, zejména způsobených jednostranným nadměrným zatěžováním sezením, využíváme kromě vytrvalostního plavání (nejlépe znak) několik cvičení, které nám zároveň napomáhají ke zpevňování břišního svalstva, které přispívá ke správnému držení těla.

-        První cvik posiluje sedací svalstvo: Stojíme vzpřímeně. Sedací svalstvo stáhneme k sobě na 5–7 sekund a potom se uvolníme. Opakujeme 30krát.

-        Druhý cvik uvolňuje kostrč: Posadíme se na kraj židle. Při nádechu stáhneme sedací svalstvo, při výdechu jej uvolníme. Opakujeme 20krát.

-        Třetí cvik posiluje sedací svalstvo: Stojíme vzpřímeně. Rukama se přidržujeme stolu a zanožíme levou nohu. V této poloze vydržíme 4–5 sekund. To samé cvičíme i pravou nohou. Opakujeme 20krát.

-        Čtvrtý cvik zlepšuje prokrvení dolních končetin: Ve vzpřímeném stoji přešlapujeme bosýma nohama ze špiček na paty. Opakujeme 30krát.

-        Pátý cvik je z kategorie cévní gymnastiky a také zlepšuje prokrvení dolních končetin: V sedu na židli mírně zdvihneme nohy nad podlahu. Vystrčíme kolena. Kroužíme potom současně oběma nohama v kotnících na pravou, potom na levou stranu. Opakujeme 10–15krát. V té samé poloze pak pokračujeme a 30krát přitahujeme špičky k sobě a vystrkujeme chodidla. Po malé přestávce opakujeme ještě 3–4 krát.

-        Šestý cvik posiluje břišní svalstvo: Sedneme si na židli a opřeme se o ni rukama. Nohy zvedneme a pomalu je přitahujeme k břichu. Opakujeme 20krát.

Dolní končetiny jsou při sezení podle zákonů hydromechaniky více zatíženy. Krevní řečiště se totiž chová jako vodovodní potrubí ve víceposchoďovém domě. Ve vyšších poschodích je tlak vody nižší a v přízemí vysoký. Z tohoto důvodu se často na dolních končetinách dělají křečové žíly (varixy).

MUDr. Pavel Malovič

Poradce, měsíčník č. 4-5/2021 (IX/2020)

·         Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem – Ing. Václav Benda

Poradce, měsíčník č. 6/2021 (IX/2020)

·         Zákon o rezervách s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Novela školského zákona

·         Kompenzační bonus po novele

·         Novela zákona o daních z příjmů

·         DPH u služeb cestovního ruchu a aktuální změny

·         Oddlužení dle insolvenčního zákona

·         Novela trestního zákona a trestního řádu - častější peněžité tresty

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2020 (IX/2020)

·         Přechod práv a povinnosti z pracovněprávních vztahů - změny

·         Krácení dovolené nově po novele ZP

·         Kompenzační bonus - novela

·         Změny v doručování písemností dle novely zákoníku práce

·         Změny v úpravě mezd, platů a cestovních náhrad

·         Školský zákon - novela

·         Vyhláška pro vybrané účetní jednotky - novela

·         Specifika cestovních náhrad v neziskovém sektoru

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2020 (IX/2020)

·         Zákon o daních z příjmů – novela

·         Snížení zálohy OSVČ – koronavirová krize

·         DPH při zasílání zboží

·         Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 10-11/2020 (VIII/2020)

·         Cenné papíry z pohledu ZDP

• Zásoby z pohledu účetnictví a daní
• Nájemní smlouvy v DE a účetnictví

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2020 (VIII/2020)

·         Zákoník práce po novele

·         Dohody a zdravotní pojištění

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

Aktualizace I/7 (VIII/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o DPH

·         Zákon o spotřebních daních

·         Živnostenský zákon

Aktualizace I/6 (VIII/2020)

·         Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v z.n.p., pro některé vybrané účetní jednotky

Aktualizace II/5 (VIII/2020)

• Trestní zákoník
• Trestní řád
• Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Aktualizace V/3 (VIII/2020)

• Školský zákon
• Zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020

Aktualizace V/2 (VII/2020)

• Školský zákon
• Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem
• Zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání
  a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

Aktualizace III/4 (VII/2020)

• Zákoník práce
• Zákon o zaměstnanosti
• Vyhláška o zdravotnické dokumentaci

Aktualizace I/5 (VII/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o dani silniční

·         Zákon o spotřebních daních

Aktualizace I/4 (VII/2020)

·         Daňový řád

·         Zákon o DPH

·         Zákon o dani z nemovitosti

·         Zákon o hazardních hrách

·         Celní zákon

·         Zákon o finanční správě ČR

·         Zákon o oceňování majetku

Aktualizace VI/2 (VI/2020)

·         Vyhláška o energetické náročnosti budov

Aktualizace III/3 (VI/2020)

·         Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o pojistném na sociální zabezpečení

·         Zákon o nemocenském pojištění

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)
• Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
• Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
• Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)
• Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování a zdaňování mezd a archivace)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)
• 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)
• s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)
• 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)
• Zaměstnávání v období pandemie (řešení pracovněprávních otázek po pandemii koronaviru)