Aktualizace II/5 - Trestní zákoník, Trestní řád

Cílem novely Trestního zákoníku zákona je na základě vyhodnocení poznatků praxe přijmout taková legislativní opatření, která zvýší počet ukládaných peněžitých trestů, a to ať již jako trestů samostatných či ukládaných vedle jiného trestu. Navrhované změny by tak měly vést k vhodnější volbě trestů ukládaných za trestné činy a tím k vyšší efektivitě trestního řízení, resp. k vyšší efektivitě ukládaných sankcí.

Titul obsahuje úplná znění zákonů po poslední novele:
- Trestní zákoník
- Trestní řád
- Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Trestní zákoník
Cílem novely zákona je na základě vyhodnocení poznatků praxe přijmout taková legislativní opatření, která zvýší počet ukládaných peněžitých trestů, a to ať již jako trestů samostatných či ukládaných vedle jiného trestu. Za hlavní cíl návrhu tudíž nelze považovat snahu o snížení počtu vězeňské populace, nýbrž nastavení takových zákonných podmínek, aby v praxi byly ukládány tresty takového druhu a takové výše, které budou odpovídat okolnostem případu a osobě pachatele a které tak zajistí nápravu pachatele a účinnou ochranu společnosti. Navrhované změny by tak měly vést k vhodnější volbě trestů ukládaných za trestné činy a tím k vyšší efektivitě trestního řízení, resp. k vyšší efektivitě ukládaných sankcí (pokud jde o volbu druhu a výše sankce a její působení na pachatele).
Za tímto účelem jsou navrhovány změny jak hmotněprávních podmínek ukládání tohoto trestu a důsledků jeho nevykonání, tak změny právní úpravy jeho výkonu. Za hlavní změny, které se navrhují v oblasti trestního práva hmotného, lze považovat zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody a jeho nahrazení přeměnou nezaplaceného peněžitého trestu v trest odnětí svobody podle zákonem stanoveného přepočtu, zrušení možnosti přeměny peněžitého trestu v jiné alternativní tresty a změny v oblasti zahlazení při odsouzení k tomuto trestu. V oblasti trestního práva procesního je třeba zmínit zejména prodloužení lhůt pro placení peněžitého trestu.

Trestní řád
Požadavek předchozího souhlasu orgánu činného v trestním řízení se navrhuje stanovit i pro případy, kdy je výkon rozhodnutí vůči zajištěnému majetku nebo věci prováděn nebo je se zajištěným majetkem (zajištěnou věcí) v exekučním nebo insolvenčním řízení anebo ve veřejné dražbě nakládáno k uspokojení pohledávky státu. V praxi se totiž stále častěji objevují případy, kdy je vedena exekuce na věci (typicky peněžní prostředky na účtu), které jsou v trestním řízení zajištěny jako výnos z trestné činnosti, tj. nejedná se o majetek obviněného, a obviněný je pak zvýhodněn, neboť pohledávka státu je uspokojena z majetku, který není v jeho vlastnictví.