S.R.O. Průvodce bez chyb, pokut a penále
Založení a vznik s.r.o., Jednatel, Registrace k daním, Zápůjčka peněz od nebo pro společníka
VI/2020
formát A5
240 stran
zväčšiť
- Založení a vznik s.r.o.
- Jednatel
- Registrace k daním
- Zápůjčka peněz od nebo pro společníka
- Zvýšení základního kapitálu
- Využití zisku
EAN: 9788073654450
Autor: Ing. Martin Děrgel
V publikaci jsou uvedeny nejvýznamnější milníky existence s.r.o. z účetního a daňového hlediska, které se ale neobejde bez alespoň stručného právního vymezení. Začínáme od začátku - od založení s.r.o. sepsáním společenské smlouvy partou nadšenců s velkými plány, případně zakladatelské listiny jediného zakladatele.
V České republice zcela dominují pouze dvě varianty právní formy podnikání:
a) samostatně podnikající fyzická osoba neboli osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“),
b) společnost s ručením omezeným (dále také jen „s.r.o.“).
Obecně lze říci, že první alternativa je spíše vhodnější pro málo rizikové a méně rozsáhlé podnikatelské aktivity zvládané jednotlivcem, případně několika spolupracujícími osobami z okruhu nejbližší rodiny. Zatímco s.r.o. je předurčena pro riskantnější a rozsáhlejší činnosti vyžadující manažerskou souhru více lidí. Obě právní formy sice mohou využívat síly a rozumu vlastních zaměstnanců nebo dávat zakázky jiným firmám, s čímž je ovšem rovněž spojeno nemalé riziko. Proto typická OSVČ pracuje pro svého zákazníka sama – jako např. řemeslník nebo auťák - naproti tomu zakladatel s.r.o. si jen výjimečně s provozní činností poradí sám.
I když založení a „život“ s.r.o. není žádná velká věda, jak si postupně vyjevíme, je samozřejmě o řád náročnější, než varianta OSVČ – kde stačí jednou navštívit živnostenský úřad a ještě ten den se novopečený živnostník může směle pustit do díla. Přes nedávné snížení finanční bariéry zůstává pro mnohé zájemce o s.r.o. velkým strašákem – nutno poznamenat, že oprávněně – hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé tuto právnickou osobu provází citelně vyšší administrativa: např. nutnost podvojného účetnictví, formální sepisování společenské, resp. zakladatelské smlouvy, vyhotovování zápisů z jednání společníků alias valné hromady, mnohá rozhodnutí se neobejdou bez posvěcení (drahého) notáře. Druhou velkou nepříjemností je povinné zveřejňování obchodně citlivých a dalších interních dokumentů, které je pod hrozbou nemalých sankcí potřeba ukládat do sbírky listin v rámci veřejně přístupného obchodního rejstříku. Přitom je nasnadě, že s odkrytými kartami se v konkurenčním tržním prostředí hraje podstatně obtížněji, nemluvě o riziku vydírání společníků více vydělávajících společností.